, farní kostel svatých apoštolů Petra a Pavla Stručná historie Poříčí byla původně slovanská osada. Poprvé jej v písemné listině zachytil biskup Jan III. z Dražic roku 1260. V listině Ferdinanda I. z roku 1542 je Poříčí potvrzeno za majetek města Trutnova a od roku 1599 se stala součástí trutnovského panství. Roku 1947, kdy bylo připojeno k Trutnovu, nese označení Trutnov - Poříčí. Jako příhraniční obec trpělo za slezských a pruských válek pohybem cizích vojska. V letech 1938 1945 bylo Pořičí zabráno Německou říši. Místo pří řece Úpě umožnilo obci rozvoj v oblasti textilního a kožedělného průmyslu. Často se však řeka stávala i hrozbou. Kostel patřící obci je poměrně mladý. S jeho stavbou v novogotickém slohu se začalo roku 1897. Původní projekt uvažoval s menší budovou a se samonosnou křížovou klenbou, s kamennými žebry. Vzhledem k vysokým nákladům, které by tato klenba pohltila, se od ní ustoupilo a zvolil se méně nákladný typ. Pro dostatečný prostor, který se tu nabízel, se poté stavba rozšířila. Kostel byl dokončen roku 1903. V letech 1997-8 byla městem provedena jeho celková oprava. Opravu inicioval svým finančním příspěvkem městu poříčský rodák páter Schreiber žijící toho času v Německu. Budova 1
Kostel se nachází v centru Poříčí na Lipovém náměstí. Má půdorys 35x12 m. Svou architekturou, zvláštním členěním fasády i vnitřní úpravou působí velmi impozantně. Charakterizuje jej štíhlá vysoká věž, řada gotických prvků, zejména opěráků po obvodu presbytáře i lodě. Projekt kostela vypracoval trutnovský stavitel Vincenc Baier. Orientován není, presbytář je na severní straně kostela a na jihu je věžní průčelí. Loď je obdélná, presbytář je polygonální se dvěma zákristiemi na východní a západní straně. Budova je světle hladce omítnuta v barvě slonové kosti. Pěkným dekorativním prvkem jsou dvoustupňové opěráky sahající až pod korunovou římsu. Obložené jsou kamenem pískovce s hřebínkovou fazonou. Z obdobného pískovce je ostění oken, dveří a podokení římsa, která obíhá po obvodu lodě a presbytáře. Sokl je obložen pískovcem červeným. Z důvodu možných záplav blízkou řekou v údolním terénu má kostel podlahu zvednutou nad okolní terén o čtyři schodišťové stupně. Střecha Střecha lodě je strmá, sedlová se zvalbením nad presbytářem, a s přisedlými vikýři. Střechy bočních zákristií jsou valbové. Střechy jsou kryté čtvercovými šablonami krom jehlových zastřešení věže a bočních schodišť, které jsou oplechovány. Hlavní průčelí Průčelí kostela je šestiosé. Do jeho popředí vystupuje štíhlá čtyřhranná věž sahající do výše padesát metrů. Zděná část je ukončena korunou klínových štítků, na ní je nasazena jehlanová střecha. Završena je zlacenou makovicí s křížem. V makovici je pouzdro s dokumenty doby a zprávou o opravě kostela z let 1997-8. Tepaný kříž zdobený lipovými listy měří čtyři metry. Vstupní portál západního průčelí kostela je ústupkový s lomeným obloukem a sloupy zdobenými akantovými listy. Ve vrcholu oblouku je tympanon informující v němčině o základních údajích kostela, který postavila k poctě Boha a k útěše věřících poříčská obec. Jednotlivá patra věže jsou rozčleněna kordonovou římsou. Nad portálem je zalomená kordonová římsa, z jejíhož vrcholu v místě zlomu vyrůstá akantový květ. Po stranách věže jsou přisedlé věžičky, které ukrývají spirálová schodiště na kruchtu a zvonici. Jejích přízemí vyrůstají z pravoúhlých základen a od prvého patra nabývají tvar poloviny šestibokého hranolu. 2
Loď Kostel je jednolodní. Loď je zklenuta pěti poli křížové klenby s probíranými žebry ukončenými náběžnými štítky a jehlovými konzolami. Žebra v lodi přisedají k přízemním pilířům, které probíhají mezi okny a váží na vnější opěráky. Polygonální presbytář je oddělen od lodě lomeným půlkruhovým obloukem. Presbytář je v části polygonu zklenut valenou klenbou s výsečemi, které jsou spojeny ve vrcholu hřebene. Navazující část presbytáře je zaklenuta klenbou křížovou. Loď i presbytář mají hrany žeber v klenutí ukončené náběžnými štítky a jehlovými konzolami. Na východní a západní stěně lodě jsou průrazy bočních vstupů s lomeným ostěním přepažených kládím. V lomených obloucích nad dveřmi jsou prosklené kružby. V zadní části lodě je vestavěna hudební kruchta, která je nesena klenutými arkádami. Loď je vybavena dvěma bočními oltáři po stranách vítězného oblouku, čtyřmi poli novogotických lavic s jednoduchou řezbou. Na levé obvodové zdi je v popředí lavic umístěna kazatelna. Okna Kostelní prostor osvětluje kromě velkého lustru i třináct oken s barevnými vitrážemi. Vitrážová okna presbytáře mají figurální výzdobu. Gotická lomená okna s kružbou jsou v lodi i presbytáři. Kruhová vitrážová okna s růžicí jsou jedno nad vstupním portálem a dvě po stranách presbytáře. Vedle nich je zde ještě několik jiných tvarů oken např. zdvojené lomené kryté žaluziemi u zvonice nebo štěrbinové u schodiště kůru. Inventář Mobiliář kostela je novogotický. Hlavní oltář má ve střední části sochy v životní velikosti sv. Petra a Pavla. Na bocích sv. Aloise a Huberta. Postranní oltáře jsou zasvěceny P. Marie a Božskému srdci Pána Ježíše. Oltáře i vyřezávaná kazatelna pochází z Tyrol, vyhotovil je J. Riffesser. Dvoumanuálové pneumatické varhany zhotovil Heinrich Schiffner s novogotickou skříní z roku 1905. Po sedmdesáti letech prošly varhany generální opravou a zvukovou přestavbou. Výsledkem bylo vyjasnění původně temného zvuku. Opravu provedl varhanář Josef Matyska z Červeného Kostelce. 3
obrazová příloha, farní kostel svatých apoštolů Petra a Pavla 1 Trutnovsko.net
obrazová příloha, kostel svatých apoštolů Petra a Pavla 2 Trutnovsko.net