OPTIMALIZACE SLOŽENÍ BETONŮ MIKROPŘÍMĚSEMI. OPTIMIZING THE COMPOSITION OF MICRO CONCRETE ADMIXTURES.

Podobné dokumenty
High Volume Fly Ash Concrete - HVFAC

Sada 1 Technologie betonu

CZ.1.07/1.5.00/

Vysokohodnotný beton 1 JOSEF FLÁDR KANCELÁŘ: B788 KONZULTACE: PONDĚLÍ 10:00 AŽ 11:00

JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM

Využití vysokopecní strusky a přírodního anhydritu k přípravě struskosíranového pojiva

Sada 2 MATERIÁLOVÁ A KONSTRUKČNÍ TYPOLOGIE STAVEB PS

MECHANICKO-FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI CEMENTOVÝCH MALT MODIFIKOVANÝCH MIKROPLNIVEM

Využití fluidních popílků při výrobě cementu

BEZCEMENTOVÝ BETON S POJIVEM Z ÚLETOVÉHO POPÍLKU

Možnosti zvýšení trvanlivosti a sanace železobetonových konstrukcí. Ing. Pavel Fidranský, Ph.D. ČVUT v Praze - Fakulta stavební

ANORGANICKÁ POJIVA - VÁPNO

Vysokohodnotný beton 1 JOSEF FLÁDR KANCELÁŘ: B788 KONZULTACE: STŘEDA 12:00 13:00

Použití popílku v cementobetonovém krytu pozemní komunikace

Cemetobetonové kryty vozovek ze směsných cementů

Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek.

Anorganická pojiva, cementy, malty

VLIV ZPŮSOBŮ ZPRACOVÁNÍ A ÚPRAVY POPÍLKU NA VLASTNOSTI POPBETONU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VÍCEÚČELOVÁ SPORTOVNÍ HALA MULTI-FUNCTION SPORTS HALL

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Jana Stachová, Marcela Fridrichová, Dominik Gazdič, Karel Dvořák.

Fibre-reinforced concrete Specification, performance, production and conformity

AKTIVACE PŘÍMĚSÍ DO BETONU

Stavební technologie

POJIVÉ VLASTNOSTI POPÍLKU ZE SPALOVNY KOMUNÁLNÍHO ODPADU BINDING PROPERTIES OF FLY ASH FROM MUNICIPAL SOLID WASTE INCINERATOR

Vliv mikroplniva na objemovou stálost cementových kompozitů.

VÁPNO A STANOVENÍ PH. Stavební hmoty I

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Úprava vlastností zemin vápnem a volné vápno obsahujícími produkty

MODIFIKACE VLASTNOSTÍ PÁLENÉHO VÁPNA. IVA DOLEŽALOVÁ VÁPENKA VITOŠOV s.r.o.

K emi čito to- t - o-a - lkalická reakce kameniva v v betonu onu onu další možnosti t ř i ešení

Chemické složení (%): SiO 2 6 Al 2 O Fe 2 O CaO MgO < 1,5 SO 3 < 0,4

Vzdušné x Hydraulické

SANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY METANU VE VAZBĚ NA STARÁ DŮLNÍ DÍLA

BERMUDSKÝ TROJÚHELNÍK BETONÁŘŮ

Teplárenská struska a její využití jako náhrada drobného kameniva

LEHKÉ BETONY A MALTY

Vysoké učení technické v Brně Zkušební laboratoř při ÚTHD FAST VUT v Brně Veveří 95, Brno

Vysoké učení technické v Brně Zkušební laboratoř při ÚTHD FAST VUT v Brně Veveří 95, Brno

Vláknobetonové prvky s obsahem odpadních granálií z výroby minerální vlny

Trvanlivost betonových konstrukcí. Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT - stavební fakulta katedra betonových konstrukcí 1

Využití teplárenské strusky pro výrobu betonového zboží

STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) POJIVA

Směsi stmelené hydraulickými pojivy

STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON

Plán jakosti procesu

Přísady a příměsi v POPbetonu

Vodotěsný beton ZAPA AQUASTOP vs. beton s krystalizačními přísadami. Ing. Tomáš ZNAJDA, Ph.D. technolog speciální produkty

Návrh složení cementového betonu. Laboratoř stavebních hmot

České vysoké učení technické v Praze

Standardy pro vrstvy konstrukcí vozovek

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

některých případech byly materiály po doformování nesoudržné).

Návrh a posouzení směsí recyklátů a vedlejších energetických produktů upravených pojivy Dušan Stehlík

Úprava vlastností zemin vápnem a volné vápno obsahujícími produkty

PŘÍMĚSI DO BETONU CONCRETE ADMIXTURES

POTĚROVÉ BETONY S VEDLEJŠÍM ENERGETICKÝM PRODUKTEM ELEKTRÁRENSKÝM POPÍLKEM A JEJICH ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI


VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

ČSN EN 206. Chemické korozní procesy betonu. ph čerstvého betonu cca 12,5

Přednášky: Prof. Ing. Milan Holický, DrSc. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav. Ing. Jana Markova, Ph.D.

N o v é p o z n a t k y o h l e d n ě p o u ž i t í R o a d C e m u d o s m ě s í s t u d e n é r e c y k l a c e

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 208/2014 ze dne: List 1 z 16

Výroba stavebních hmot

Technologie SikaGrind Intenzifi kátory mletí cementu

Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie STAVEBNÍ LÁTKY. Pojiva a malty II. Ing. Lubomír Vítek, Ph.D.

Českomoravský beton, a.s. Beroun 660, Beroun

1996D0603 CS

Stanovení složení a míry degradace betonu nosných prvků železobetonové konstrukce budovy nádraží. Ing. Ámos Dufka, Ph.D. Ing. Patrik Bayer, Ph.D.

Trvanlivost a odolnost. Degradace. Vliv fyzikálních činitelů STAVEBNÍ LÁTKA I STAVEBNÍ KONSTRUKCE OD JEJICH POUŽITÍ IHNED ZAČÍNAJÍ DEGRADOVAT

Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Identifikace zkušebního postupu/metody

CEMENTOVÉ SMĚSI S TiO 2 PRO GRC KOMPOZIT

Nauka o materiálu. Přednáška č.14 Kompozity

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ZASTŘEŠENÍ SPORTOVNÍHO OBJEKTU THE ROOFING OF THE SPORT HALL ÚVODNÍ LISTY

Složení, návrh a příprava vysokopevnostního a ultravysokopevnostního betonu

VADEMECUM: CEMENT + BETON

STANOVENÍ MODULU PRUŽNOSTI ZDIVA VE SMĚRU LOŽNÉ SPÁRY DETERMINATION OF MASONRY MODULUS OF ELASTICITY IN THE DIRECTION OF BED JOINTS

Vysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

ČSN EN , mimo čl.7 a přílohy C

Ústav stavebního zkušebnictví Středisko radiační defektoskopie STAVEBNÍ LÁTKY. Pojiva a malty I. Ing. Lubomír Vítek, Ph.D.


Akreditovaný subjekt podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005: SQZ, s.r.o. Ústřední laboratoř Olomouc U místní dráhy 939/5, Nová Ulice, Olomouc

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. FAKULTA STAVEBNÍ Ústav stavebního zkušebnictví

Jiřina Schneiderová, Filipínského 11, Brno. PREmak EKOLOGIE, VÝROBA STAVEBNÍCH HMOT

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Vysokohodnotný a samozhunitelný beton

Vlastnosti betonů modifikovaných minerálními příměsmi

TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ

Petr Šašek, Pavel Schmidt, Jiří Mann S 6 ZPEVNĚNÝ ZÁSYPOVÝ MATERIÁL NA BÁZI POPÍLKU

SNIŽOVÁNÍ EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VYUŽÍVÁNÍM SMĚSNÝCH POJIV

rodní normalizace v oboru maltovin v roce 2006

Vývoj mezinárodní normalizace v oboru maltovin v roce 2008

DIPLOMOVÁ PRÁCE. Náhrada cementového pojiva příměsí pro transportbeton. Bc. Pavlína Řezáčová 2017

v PRAZE - ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ ÍCH HMOT

Bakalářský studijní program s prezenční formou studia 3607R020 Stavebně materiálové inženýrství Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Recyklace stavebního odpadu

Úprava vlastností zemin vápnem a volné vápno obsahujícími produkty

JAKÝ JE POTENCIÁL MECHANO-CHEMICKÉ AKTIVACE U VYBRANÝCH VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ČI RECYKLÁTŮ?

Transkript:

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNOLOGIE STAVEBNÍCH HMOT A DÍLCŮ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF TECHNOLOGY OF BULDING MATERIALS AND COMPONENTS OPTIMALIZACE SLOŽENÍ BETONŮ MIKROPŘÍMĚSEMI. OPTIMIZING THE COMPOSITION OF MICRO CONCRETE ADMIXTURES. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR DENISA JUŘÍKOVÁ prof. Ing. RUDOLF HELA, CSc. BRNO 2016

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracoviště B3607 Stavební inženýrství Bakalářský studijní program s prezenční formou studia 3607R020 Stavebně materiálové inženýrství Ústav technologie stavebních hmot a dílců ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Student Denisa Juříková Název Vedoucí bakalářské práce Datum zadání bakalářské práce Datum odevzdání bakalářské práce V Brně dne 30. 11. 2015 Optimalizace složení betonů mikropříměsemi. prof. Ing. Rudolf Hela, CSc. 30. 11. 2015 27. 5. 2016...... prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA Vedoucí ústavu prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA Děkan Fakulty stavební VUT

Podklady a literatura Odborné zahraniční i tuzemské časopisy, sborníky z odborných sympozií a konferencí, internetové zdroje odborných publikací z daného oboru. Diplomové práce vypracované na ÚTHD FAST Brno v období 2009 2014 Zásady pro vypracování Jednou z možných jak dosáhnout extrémních vlastností cementových kompozitů (vysoké pevnosti, trvanlivost atd.) je využívání mikropříměsí do směsí s portlandskými cementy. Při běžném návrhu se většinou postupuje tak, že se náhodně kombinuje cement s vybranou příměsí v obvyklých dávkách 10 až 30 % z hmotnosti cementu. Důležitý je ovšem i faktor granulometrie a tvar zrn jednotlivých složek. Toto výrazně ovlivňuje výslednou mezerovitost směsí v suchém stavu. Následně to má vliv na vodonáročnost pro dosažení stejných konzistencí a na výslednou hutnost cementového kmene a tomu odpovídající pevnosti. Cílem vaší bakalářské práce bude vypracovat podrobnou rešerži poznatků ze zahraničních i tuzemských odborných zdrojů vztahujících se k využívání jemnozrnných příměsí (elektrárenské popílky, jemně mletá struska, metakaolín, mikrosilika atd.) v cementových kompozitech. Zaměřte se hlavně na zvýšení pevností, vodonepropustnosti a trvanlivosti takto modifikovaných betonů optimalizací hutnosti pojiva a plniva v rozmezí 0 až 0,25 mm, posuďte vliv tloušťky kontaktní zóny na výsledné vlastnosti zatvrdlého kompozitu. Dále vymezte extrémní mechanické vlastnosti těchto kompozitů, metodické přístupy k jejich navrhování a nalezněte vzorové receptury. V experimentální části navrhněte receptury cementových malt s využitím minimalizace jejich mezerovitosti v kombinaci z cementem CEM I 42,5 a vybranými příměsemi. Na těchto směsích otestujte pevnosti v tlaku ve stáří 7,28 a 60 dnů a porovnejte s běžnými směsmi. Rozsah : min 40 stran Struktura bakalářské/diplomové práce VŠKP vypracujte a rozčleňte podle dále uvedené struktury: 1. Textová část VŠKP zpracovaná podle Směrnice rektora "Úprava, odevzdávání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací" a Směrnice děkana "Úprava, odevzdávání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací na FAST VUT" (povinná součást VŠKP). 2. Přílohy textové části VŠKP zpracované podle Směrnice rektora "Úprava, odevzdávání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací" a Směrnice děkana "Úprava, odevzdávání, zveřejňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací na FAST VUT" (nepovinná součást VŠKP v případě, že přílohy nejsou součástí textové části VŠKP, ale textovou část doplňují).... prof. Ing. Rudolf Hela, CSc. Vedoucí bakalářské práce

Abstrakt Cílem této práce je shrnutí poznatků vztahující se využívání jemnozrnných příměsí v cementových kompozitech. Využitím těchto příměsí je možno dosáhnout extrémních vlastností, především vysokých pevností a trvanlivosti betonů. Těchto vlastností lze docílit optimalizací hutnosti pojiva a plniva v rozmezí 0 až 0,25 mm. Z tohoto důvodu je značná část této práce věnována příměsím a jejich působením v betonu. Experimentální část práce se zabývá optimalizací vybraných příměsí v kombinaci s cementem pro dosažení minimální mezerovitosti a jejich pevností v tlaku ve stáří 1, 3, 7, 28 a 60 dní. Klíčová slova Cement, příměs, popílek, křemičité úlety, jemně mletý vápenec, jemně mletá granulovaná vysokopecní struska, metakaolin, granulometrie, mezerovitost, pevnost, trvanlivost, Abstract The aim of this paper is to summarize knowledges related to the use of fine-grained admixtures in cement composites. By utilizing of these admixtures it is possible to achieve extreme properties, especially high strenght and durability of concrete. These properties can be achieved by optimizing the density of the binder and filler in range of 0 to 0,25 mm. Therefore, large part of thesis is focused on admixtures and its effect on concrete. The experimental part of the thesis deals with optimization od selected admixtures in combination with cement to achieve the minimum of the voids and their compressive strenght were determined at 1, 3, 7, 28 and 60 days. Keywords Cement, admixture, fly ash, silica fume, limestone powder, slag, metakaolin, granulometry, void fraction, strenght, durability,

Bibliografická citace VŠKP Denisa Juříková Optimalizace složení betonů mikropříměsemi.. Brno, 2016. 67 s., 3 s. příl. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců. Vedoucí práce prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval(a) samostatně a že jsem uvedl(a) všechny použité informační zdroje. V Brně dne 26.5.2016 podpis autora Denisa Juříková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu prof. Ing Rudolfu Helovi, CSc. za odborné vedení a cenné rady při zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Martinu Labajovi za asistenci při experimentální části a všem pracovníkům laboratoří při ústavu THD za ochotnou pomoc při provádění zkoušek.

Obsah 1 Úvod... 11 I. Teoretická část... 12 2 Příměsi... 12 2.1 Inertní příměsi (typ I)... 12 2.2 Aktivní příměsi (typ II)... 12 3 Elektrárenské popílky... 14 3.1 Definice... 14 3.2 Historický vývoj... 14 3.3 Výroba... 14 3.3.1 Vysokoteplotní spalování... 15 3.3.2 Fluidní spalování... 16 3.4 Vlastnosti popílků... 16 3.4.1 Mineralogické a chemické složení... 16 3.4.2 Fyzikální vlastnosti... 18 3.5 Požadavky na popílky do betonu podle normy ČSN EN 450 1+A1: Definice, specifikace a kritéria shody... 20 3.6 Popílek v betonu... 21 4 Křemičité úlety... 24 4.1 Výroba... 24 4.2 Vlastnosti křemičitých úletů... 24 4.2.1 Chemické složení... 24 4.2.2 Fyzikální vlastnosti... 25 4.3 Požadavky na křemičité úlety do betonu podle normy ČSN EN 13263-1+A1: Definice, požadavky a kritéria shody... 26 4.4 Působení křemičitých úletů v betonu... 26 5 Jemně mletý vápenec... 29 5.1 Působení vápenců v betonu... 29 6 Jemně mletá vysokopecní granulovaná struska... 31 6.1 Vznik vysokopecní strusky... 31 6.2 Vlastnosti vysokopecní strusky... 32 6.2.1 Chemické vlastnosti... 32

6.2.2 Fyzikální vlastnosti... 33 6.3 Požadavky na vysokopecní strusku pro použití do betonu dle normy ČSN EN 15167-1... 34 6.4 Působení vysokopecní strusky v betonu... 34 7 Metakaolin... 37 7.1 Výroba metakaolinu... 37 7.2 Vlastnosti metakaolinu... 37 7.2.1 Chemické vlastnosti... 37 7.2.2 Fyzikální vlastnosti... 38 7.3 Metakaolin v betonu... 38 8 Měření granulometrie... 40 II. Praktická část... 41 9 Cíl práce... 41 10 Metodika práce... 41 10.1 Návrh složení cementových malt... 41 10.2 Vstupní suroviny... 41 10.2.1 Portlandský cement... 41 10.2.2 Popílek... 42 10.2.3 Vápenec... 43 10.2.4 Jemně mletá granulovaná struska... 44 10.2.5 Mikrosilika... 45 10.2.6 Normalizovaný písek a voda... 46 10.3 Provedené zkoušky... 46 10.3.1 Granulometrické složení... 46 10.3.2 Měrná hmotnost... 46 10.3.3 Měrný povrch... 46 10.3.4 Mezerovitost... 47 10.3.5 Stanovení dob tuhnutí... 47 10.3.6 Stanovení pevnosti... 47 11 Výsledky... 48 11.1 Receptury... 48 11.1.1 Směs A... 48 11.1.2 Směs B... 48

11.1.3 Směs C... 48 11.1.4 Směs D... 49 11.1.5 Směs E... 50 11.1.6 Směs F... 51 11.2 Výsledky zkoušek... 52 11.3 Diskuze výsledků... 55 12 Závěr... 57 13 Seznam použité literatury... 59 13.1 Použitá literatura... 59 13.2 Použité právní normy a předpisy... 62 14 Seznam použitých zkratek a symbolů... 64 15 Seznam příloh, obrázků, grafů a tabulek... 65 15.1 Seznam příloh... 65 15.2 Seznam obrázků... 65 15.3 Seznam grafů... 66 15.4 Seznam tabulek... 66 16 Přílohy... 68

1 Úvod Využívání příměsí při návrhu složení betonu je v dnešní době již samozřejmostí. Jejich použití je výhodné nejen z ekologického a ekonomického hlediska, kdy může být cementová složka betonu částečně nahrazena příměsemi, čímž je možno omezit množství cementu v kompozitu a tím snížit negativní dopad na životní prostředí související s výrobou cementu, ale také využití jejich pozitivního vlivu na dosažení extrémních vlastností výsledného kompozitu. Extrémními vlastnostmi zde rozumíme především vysoké pevnosti, trvanlivosti a vodonepropustnosti betonů. Jednou z možností, jak těchto vlastností dosáhnout je optimalizace hutnosti pojiva a plniva v oblasti pod 0,25 mm pomocí mikropříměsí. V tomto případě je však důležitá dokonalá znalost granulometrického složení a tvaru zrn jednotlivých složek. Kombinací složek nevhodné granulometrie a tvaru může být docíleno opačného efektu, tedy zvýšení mezerovitosti směsí v suchém stavu. Vzhledem k vyššímu obsahu jemných částic je také důležité sledovat množství záměsové vody pro dosažení stejné konzistence. 11

I. Teoretická část 2 Příměsi Norma ČSN EN 206 [N 1] uvádí příměs jako práškovitý materiál, který se přidává do betonu za účelem zlepšení určitých vlastností nebo k docílení speciálních vlastností betonu. Pod pojmem vlastnosti betonu jsou zde míněny kromě vlastností ztvrdlého betonu (např. pevnost, nepropustnost, objemové změny, barevnost) i vlastnosti čerstvého betonu (např. konzistence, čerpatelnost, rozměšování, odlučování vody). [1] Dělí se na dva typy: inertní příměsi (typ I) a pucolány nebo latentně hydraulické látky (typ II). Dále k příměsím řadíme barevné pigmenty a organické polymery, přidávané do polymercementových betonů. [2] 2.1 Inertní příměsi (typ I) Inertní příměsi jsou takové příměsi, které svým mineralogickým a chemickým složením netuhnou a netvrdnou ani za použití různých budičů. Tyto příměsi se v betonu chovají především jako mikroplnivo, díky kterému je možno dosáhnout hutnější struktury betonu a s tím souvisejících vyšších konečných pevností, trvanlivosti, vodonepropustnosti a dalších vlastností. Inertní příměsi také příznivě ovlivňují reologické vlastnosti čerstvého betonu, případně změny jeho barvy. Při použití těchto příměsí je ovšem velmi důležité sledovat spotřebu záměsové vody, jelikož s rostoucím množstvím jemných podílů se zvyšuje i množství záměsové vody nutné ke smočení jejich povrchu. Do skupiny inertních příměsí se řadí například mleté horniny, moučky (filer) a barevné pigmenty. [2] 2.2 Aktivní příměsi (typ II) Druhou skupinu tvoří aktivní příměsi, které se díky svému mineralogickému a chemickému složení aktivně podílejí na pevnosti cementového tmele. Podle svých schopností a způsobu působení se rozdělují na látky pucolánové a látky latentně hydraulické. Ve svých technologických důsledcích je pucolanita i latentní hydraulicita totožná, rozdíly jsou pouze v obsahu některých minerálů. [2] 12

Pucolány jsou anorganické látky, které samy o sobě, ani vlivem budiče, netuhnou, netvrdnou a nezpevňují se. Díky svému vysokému obsahu amorfního SiO 2, v množství nad 47 %, jsou však schopny reagovat s Ca(OH) 2 za vzniku C-S-H gelu. Patří sem především elektrárenský popílek a křemičité úlety, dále také další uměle vyráběné křemičité látky a přírodní pucolány, jako jsou tufy, trasy nebo křemelina. [2] Pucolánová reakce se dá vyjádřit následujícím způsobem: [3] pucolán + vápno + voda kalciumsilikáthydráty Když jsou při výrobě cementu použity pucolány v adekvátním množství, může být teoreticky veškeré vápno, vznikající při hydrataci cementu, transformováno do C-S-H gelu. Hydratační reakce takové adekvátní směsi portlandského cementu a pucolánu může být vyjádřena následovně: [3] portlandský cement + pucolán + voda C-S-H Latentní hydraulicita je schopnost látky reakcí s Ca(OH) 2 za normální teploty ve vodním prostředí tvrdnout. Tato látky samy o sobě netuhnou ani netvrdnou, jejich hydraulické schopnosti však mohou být vyvolány přítomností budičů. Budiče se dle povahy dělí na alkalické (např. cement, vápno nebo NaOH) a síranové (např. CaSO 4, Na 2 SO 4 nebo Al 2 (SO 4 ) 3 ). Hlavním představitelem této skupiny příměsí je vysokopecní struska. [2] 13

3 Elektrárenské popílky 3.1 Definice Norma ČSN EN 450-1 [N 2] definuje popílek jako jemný prášek skládající se převážně z kulovitých sklovitých částic, vznikajících při spalování práškového uhlí samotného, nebo i se spoluspalovaným materiálem. Vyznačuje se pucolánovými vlastnostmi a je složen převážně z SiO 2 a Al 2 O 3, přičemž obsah aktivního SiO 2, definovaný a stanovený podle normy ČSN EN 197-1 [N 3] je minimálně 25 hm. %. 3.2 Historický vývoj Popílek se při výrobě stavebních materiálů používá již po mnoho let. Z historického hlediska první nám známé použití popílku při výrobě stavebních materiálů sahá až do starověkého Říma, kdy se užíval sopečný popel pro výrobu malt. [4] První rozmach využití dnešního popílku se projevilo ve 30. letech minulého století, kdy se z důvodu zvyšujícího se množství popílku ze spalování uhlí v elektrárnách navrhovalo jejich využití ve stavebním průmyslu. V 70. letech se používaní popílku stalo v souvislosti s jeho zvyšující se produkcí ekologickou nutností a v roce 1996 se popílek stal běžnou stavební látkou, jejíž požadované vlastnosti byly definovány v ČSN EN 450-1. [5] 3.3 Výroba Elektrárenský popílek je vedlejší nerostný produkt tepelných elektráren vznikající spalováním jemně mletých tuhých paliv, především hnědého či černého uhlí, lignitu nebo antracitu a spoluspalovacího materiálu. Kvalita uhlí se posuzuje především podle obsahu organického podílu (uhlíku). Černé uhlí obsahuje přibližně 75-95 % uhlíku, zatímco uhlí hnědé pouze 60 70 %, zbývající část tvoří nespalitelné látky. [6] Právě hnědé uhlí je ve většině český tepelných elektráren používáno jako palivo. Na výsledné chemické, mineralogické a granulometrické složením má vliv mnoho faktorů. Jedná se především o způsob spalování, jakost a druh spalovaného paliva a teplota 14

spalování. Základní rozdělení elektrárenských popílků je dle způsobu spalování, klasického, neboli vysokoteplotního a fluidního, neboli nízkoteplotního. V obou případech získáváme dva druhy popílků, popílek létavý, který je zachycován v elektrostatických odlučovačích a popílek ložový. 3.3.1 Vysokoteplotní spalování Natěžené uhlí se dopraví do elektrárenských zásobníků na uhlí, kde se následně pomele v uhelných mlýnech na jemný prach. Prosíváním se nastaví jemnost prachu, při které má 80 hm. % částic uhlí velikost zrn < 90 μm. Uhelný prach se dopraví společně se spalovacím vzduchem k hořákům, kde se za současného uvolnění tepla spálí organické složky, zatímco nehořlavé minerální složky částečně aglomerují na větší částice, které následně dopadají v kapalné nebo tuhé forma na dno kotle. Zde vzniká v ohništi s tavící komorou při teplotě 1100 C až 1300 C sklovitý granulát. Část roztavených jemných minerálních částic je strhávána spalinami a po prudkém ochlazení dojde ke vzniku sklovitě-amorfních, plných nebo dutých zrn kulovitého tvaru. Tyto částice jsou následně zachycovány a usazovány v elektrostatických filtrech nebo cyklónových odlučovačích. [5] Obrázek 1: Schéma výroby vysokoteplotního popílku [8] Odsíření vzniklých spalin probíhá tzv. vápencovou vypírkou po odloučení létavého popílku. Dle způsobu zachycování SO 2 se metody odsíření dělí na mokré, polosuché a suché. Převážná většina českých elektráren využívá pro odsíření spalin mokrou vápencovou metodu, kdy se SO 2 zachycuje v kapalině nebo ve vodní suspenzi aktivní látky. [7] 15

3.3.2 Fluidní spalování Fluidní spalování představuje moderní a velmi účinný způsob spalování. V případě fluidního spalování je stejně jako u klasického spalování natěžené uhlí dovezeno do elektrárenských zásobníků a následně pomleto v uhelných mlýnech. Do spalovaného mletého uhlí se přidává mletý vápenec jako sorbent SO 2. Jemně mleté uhlí se společně s vápencem uvede v kotli do vznosu, čímž vzniká cirkulační vrstva, která umožňuje spalování materiálu při nižších teplotách, přibližně 850 C. Nevýhodou fluidního popílku je zvýšené množství vysoce reaktivního CaO. Z tohoto důvodu je podle ČSN EN 206 [N 1] fluidní popílek nevhodný pro výrobu betonu. Obrázek 2: Schéma výroby fluidního popílku [9] 3.4 Vlastnosti popílků 3.4.1 Mineralogické a chemické složení Mineralogické i chemické složení popílku je ovlivněno druhem uhlí, především druhy minerálů přítomných v původní hornině nebo uhlí, lokalitou těžby, teplotou a technologií spalování, metodou čistění spalin a metodou odlučování popílku. 16

druhy: Popílek používaný jako příměs typu II se podle normy ČSN EN 197-1 [N 3] dělí na dva Křemičitý (V), kam patří popílky obsahující nízký podíl CaO, který obvykle vzniká spalováním černého nebo kvalitního hnědého uhlí. Tento typ popílku obsahuje především křemen, mullit, vápno, hematit a magnezit a vyznačuje se pucolánovými vlastnostmi. [5] Vápenatý (W). Jak už napovídá název, patří sem popílky obsahující vyšší množství CaO. Tyto popílky vznikají spalováním méně kvalitního hnědého uhlí a obsahují minerály jako galenit, křemen, mullit, vápno, anhydrit a cementové minerály, především C 3 A a C 2 S. Vápenaté popílky vykazují jak pucolánové, tak i, díky vyššímu obsahu CaO, hydraulické vlastnosti. [5] Tabulka 1: Minerální fáze křemičitého popílku [5] Minerální fáze Podíly (hm. %), černé uhlí Podíly (hm. %), hnědé uhlí Sklo 60 83 < 75 Mullit 4 25 10 32 Křemen 4 18 4 15 Hematit 0,5 2 0,7 4 Magnetit 1 7 0,5 5 Polétavý koks 0,5-5 n/a Chemické složení popílku je charakterizováno třemi hlavními složkami. Jedná se o oxid křemičitý (SiO 2 ), oxid železitý (Fe 2 O 3 ) a oxid hlinitý (Al 2 O 3 ). Tyto složky zastupují až 90 % z celkového obsahu. V menším zastoupení se také v popílku vyskytují oxid vápenatý (CaO), u popílku fluidního CaO zastupuje až 35 %, dále oxidy alkalických kovů (K 2 O a Na 2 O), oxid sírový (SO 3 ), oxid titaničitý (TiO 2 ) a jiné. [5] Tabulka 2 ukazuje průměrné chemické složení popílků některých našich elektráren. Jedná se vysokoteplotní popílky z tepelných elektráren Dětmarovice, Počerady, Mělník a Tušimice a fluidní popílek z elektrárny Hodonín. 17

Tabulka 2: Průměrné chemické složení elektrárenských popílků z českých elektráren [4][10] Dětmarovice Počerady Mělník Tušimice Hodonín SiO 2 52,400 50,900 53,710 50,000 29,100 Al 2 O 3 24,200 30,200 30,940 23,400 17,700 CaO 4,000 1,810 2,080 3,420 25,900 Fe 2 O 3 6,400 5,310 6,00 14,500 2,500 K 2 O 2,800 1,590 1,670 1,065 0,700 MgO 2,800 1,080 1,280 1,720 2,600 MnO 0,100 0,041 0,020 0,092 n/a Na 2 O 0,300 0,205 0,280 0,291 0,300 P 2 O 5 0,400 0,134 0,240 0,164 n/a SO 3 0,000 0,080 0,270 0,723 5,900 TiO 2 1,000 1,750 1,950 1,526 0500 3.4.2 Fyzikální vlastnosti Popílky se vzájemně liší také fyzikálními vlastnostmi. Roztavením velmi jemných minerálů uhlí dochází k tvorbě kulovitých částic s uzavřeným povrchem. Vysokoteplotním spalováním mohou vznikat dutá kulová zrna (cenosféry) nebo zrna vyplněná (plerosféry) o velikosti pod 10 μm. Spalováním kvalitního černého uhlí je možno dosáhnout skelných zrn blížící se tvaru ideální koule, v případě hnědouhelných popílků mohou vznikat zrna nepravidelného tvaru. [5] [11] Obrázek 3: SEM snímek cenosféry [12] Obrázek 4: SEM snímek plerosféry [13] Zrnitost popílků je závislá na použitých odlučovačích. Mechanické odlučovače dávají vzniku hrubších popílků, u kterých je obsah zrna větších než 0,09 mm více než 20 % a jejich sypná hmotnost se pohybuje v rozmezí 900 1200 kg/m 3. V případě použití elektrostatických odlučovačů vznikají jemnější popílky, které obsahují méně než 20 % zrn o velikosti větší než 0,09 mm. Sypná hmotnost těchto popílků je přibližně 800 kg/m 3. [2] 18

Obrázek 5: Porovnání křivek zrnitosti popílků vybraných elektráren [10] (pozn. EDE - elektrárna Dětmarovice, ETU - elektrárna Tušimice, EPC - elektrárna Počerady, EME - elektrárna Mělník, ELE - elektrárna Ledvice) 19

3.5 Požadavky na popílky do betonu podle normy ČSN EN 450 1+A1: Definice, specifikace a kritéria shody Popílek se může použít jako příměs do betonu podle ČSN EN 206-1, Z3, pokud vyhovuje ČSN EN 450-1 Popílek do betonu část 1: Definice, specifikace a kritéria shody. V tabulce 3 jsou vypsány normové požadavky na vybrané vlastnosti popílků. Tabulka 3: Normové požadavky na vybrané vlastnosti popílků [N 2] Vlastnost min. Požadavek max Ztráta žíháním Kategorie A hm. % 5,0 Kategorie B hm. % 2,0 7,0 Kategorie C hm. % 4,0 9,0 Chloridy Cl - hm. % 0,10 Oxid sírový SO 3 hm. % 3,0 Volný oxid vápenatý CaO volný hm. % 2,5 Aktivní oxid vápenatý CaO reak hm. % 10,0 Aktivní oxid křemičitý SiO 2 reak hm. % 25 Součet SiO 2 + Al 2 O 3 + Fe 2 O 3 hm. % 70 Na 2 O ekvivalentní hm. % 5,0 Oxid hořečnatý MgO hm. % 4,0 Rozpustný fosforečnan P 2 O 5 mg/kg 100 Jemnost Kategorie N hm. % 40,0 Kategorie S hm. % 12,0 Index aktivity po 28 dnech % 75 po 90 dnech % 85 Objemová stálost mm 10 Počátek tuhnutí Požadované množství vody (jen pro kategorii S) minut Dvojnásobek začátku tuhnutí zkušebního cementu % 95 Limit měrné aktivity Bq/kg 150 20

Index aktivity vyjadřuje poměr pevnosti v tlaku normalizovaných trámečků z malty připravené ze 75 % hmotnosti referenčního cementu a 25 % hmotnosti popílku, k pevnosti v tlaku trámečků z malty připravené bez popílku, zkoušených ve stejném stáří. Jemnost popílku je vyjádřena zůstatkem popílku při prosévání za mokra na sítě o velikosti ok 0,045 mm. Objemová stálost je stanovena na kaši zhotovené z 50 % popílku a 50 % referenčního cementu zkouškou podle Le Chateliera. [2] 3.6 Popílek v betonu Popílek vyhovující požadavkům normy ČSN EN 450-1 lze v betonu použít jako intertní příměs typu I. V tomto případě se využívá nízkého obsahu amorfního SiO 2 a popílek tak vykazuje jen minimální nebo žádnou pucolánovou aktivitu. Popílek tak v betonu působí pouze jako mikroplnivo, které může zlepšit reologické vlastnosti čerstvého betonu. Dále také popílek díky své velikosti a tvaru zrn zlepšuje křivku zrnitosti kameniva, čímž je možné dosáhnout vyšší hutnosti celé struktury betonu. To vede ke zvýšení vodonepropustnosti, odolnosti proti bleedingu a ke zlepšení čerpatelnost čerstvého betonu. [4][5] Další možností je využití hydraulicky aktivních popílků typu II, které se vyznačují vyšším obsahem amorfního SiO 2. Tyto popílky svými pucolánovými vlastnostmi příznivě ovlivňují pevnosti a strukturu cementového kamene. Vlastnosti betonu ovlivňuji již od počátku hydratace, kdy díky svému složení snižují hydratační teplo, čímž dochází ke zpomalení hydratace a tedy i ke snížení počátečních pevností. Díky tomu je beton obsahující popílek vhodný pro betonáž masivních konstrukcí. Jeho konečné pevnosti se projevují po delší době, avšak jsou vyšší v porovnání s běžným betonem. [4][5] V klasickém betonu se popílek dávkuje v rozmezí 15 25 % z hmotnosti cementu. U vysokohodnotných betonů se obvyklá dávka popílku pohybuje okolo 15 %. Čím vyšší jsou požadované vlastnosti, tím nižší obvykle dávka popílku bývá. Popílek totiž není ve vysokopevnostní směsi tak reaktivní, jako cement nebo křemičité úlety. [11] V současné době také existují betony HVFAC, kde úletový popílek nahrazuje přes 50 % slínku. [15] 21

Částečným nahrazením cementu popílkem dochází ke vzniku plastifikačního účinku, který se často charakterizuje pojmem efekt kuličkovitého ložiska. Ten se přisuzuje především kulovitému tvaru zrn popílku. Použitím optimálního množství přidaného popílku lze docílit maximální hutnosti struktury a reologické schopnosti betonové směsi i při velmi nízkém vodním součiniteli. [5] Snížením potřebného vodního součinitele dojde ke zlepšení vlastnosti tranzitní zóny, tj. rozhraní mezi zrny kameniva a cementového kamene. Tranzitní zóna je nejslabším článkem celého kompozitu a v porovnání s cementovým kamenem se vyznačuje vyšší pórovitostí. Ta je dána akumulací části záměsové vody, která na povrchu zrna kameniva vytváří vodní film, který postupným odpařováním po sobě zanechává mikropóry, které snižují výslednou pevnost tranzitní zóny a tedy i celého betonového kompozitu. U běžného betonu je tloušťka tranzitní zóny 0,05 0,1 mm. Redukcí potřebné záměsové vody lze tedy dosáhnout snížení celkové tloušťky a nižší pórovitosti tranzitní zóny. Díky chemickému působení během hydratace dochází ke vzniku velmi malých C-S-H gelů, které následně prorůstají do mikropórů tranzitní zóny, což vede ke zvýšení pevnosti tranzitní zóny a celého betonového kompozitu. [4][5] Nově vzniklým C-S-H gelům je nutno přisoudit i příznivý vliv na mechanické vlastnosti a trvanlivost zatvrdlého betonu. Po zatvrdnutí betonu vznikají ve struktuře jemné gelové póry, které nezajišťují transport látek cementovým kamenem a přerušují síť kapilárních pórů, které tento transport umožňují. Tím dochází k zabránění pronikání škodlivých látek z vnějšího prostředí do struktury betonu a následné degradaci betonu. Harison a kol. [16] studovali vliv množství přidaného popílku na pevnosti betonu v tlaku. Ve studii byl cement nahrazen popílek v množství 0 % (bez popílku), 10 %, 20 %, 30 %, 40 %, 50 % a 60 %. U všech směsí byl zachován konstantní vodní součinitel 0,46 a vzorky byly podrobeny zkoušce v tlaku ve stáří 7, 28 a 56 dní. Jak je patrné z Obrázku 6, vzorky obsahující náhradu cementu popílkem ve stáří 7 dní nedosahovali pevnosti referenčního vzorku, což potvrzuje, že popílek v betonu zpomaluje nárůst počátečních pevností. Vzorky obsahující 10 30 % náhradu cementu popílkem zkoušené ve stáří 28 a 56 dní již vykazovali pevnosti vyšší nebo téměř srovnatelné s referenčním vzorkem. 22

Obrázek 6: Pevnost betonu v tlaku s rozdílnou náhradou cementu popílkem [16] Nejlepších výsledků bylo dosaženo u vzorku s 20 % náhradou popílkem. Nahrazením 30 % cementu popílkem bylo po 56 dnech dosaženo stejného výsledku jako u vzorku neobsahujícího popílek. U vzorků obsahující 40 % a vyšší náhradu cementu došlo k výraznému poklesu pevnosti ve všech stářích vzorku. 23

4 Křemičité úlety První zaznamenané testování křemičitých úletů v portlandském cementu se datuje v roce 1952. [17] V dnešní době je užívání křemičitých úletů jako příměsí do betonu již samozřejmostí. Na rozdíl od ostatních příměsí se díky svému vysokému obsahu amorfního SiO 2 vyznačují vysokou pucolánovou aktivitou a velmi jemnému podílu zrn. 4.1 Výroba Křemičité úlety jsou vedlejším produktem při výrobě křemíku, ferrosilicia a dalších slitin křemíku. Křemík a jeho slitiny se vyrábějí v obloukové elektrické peci, kde je křemen redukován v přítomnosti paliva (a železa v případě výroby ferrosilicia). Během redukce křemene vzniká v dosahu elektrického oblouku plynný SiO 2. Jak tento plyn uniká k horní části pece, ochlazuje, se, kondenzuje a oxiduje ve formě velmi jemných částic SiO 2. Ty jsou shromažďovány v odlučovacím systému. [11] Obrázek 7: Schematický diagram výroby křemičitých úletů [21] 4.2 Vlastnosti křemičitých úletů 4.2.1 Chemické složení Křemičité úlety obsahují přibližně 80 98 % amorfního SiO 2 (viz Tabulka 3). Z tohoto důvodu se často označují jako mikrosilika. Množství SiO 2 je závislé na typu produkované 24

slitiny. Čím vyšší je obsah křemíku ve slitině, tím vyšší je obsah SiO 2 v křemičitém úletu. [2] [11] Tabulka 4: Typické složení křemičitých úletů [11] Šedý křemík Šedé ferrosilicium Bílé ferrosilicium SiO 2 93,7 % 87,3 % 90,0 % Al 2 O 3 0,6 % 1,0 % 1,0 % CaO 0,2 % 0,4 % 0,1 % Fe 2 O 3 0,3 % 4,4 % 2,9 % MgO 0,2 % 0,3 % 0,2 % Na 2 O 0,2 % 0,2 % 0,9 % K 2 O 0,5 % 0,6 % 1,3 % Ztráta žíháním 2,9 % 0,6 % 1,2 % 4.2.2 Fyzikální vlastnosti Jak již bylo zmíněno, křemičité úlety jsou převážně tvořeny velmi jemnými částicemi amorfního SiO 2 ve tvaru kulovitých zrn s průměrem pohybujícím se v rozmezí přibližně 0,1 μm do 1 2 μm, což je přibližně 100krát menší, než je průměrná velikost částice cementu. Obrázek 8: TEM snímek křemičitých úletů [18] Jejich objemová hmotnost je přibližně 2 200 kg/m 3. Specifický povrch křemičitých úletů nemůže být kvůli jemnosti měřen stejným způsobem jako u portlandského cementu, ale bývá určován prostřednictvím adsorpce dusíku. Typické hodnoty měrného povrchu křemičitých úletů se pohybují v rozmezí 15 000-30 000 m 2 /kg. Pokud se stejná metoda použije pro portlandský cement, pohybuje se měrný povrch kolem 1 500 kg/m 3. [11] [19] 25

4.3 Požadavky na křemičité úlety do betonu podle normy ČSN EN 13263-1+A1: Definice, požadavky a kritéria shody Tabulka 5: Normové požadavky na vybrané vlastnosti křemičitých úletů [N 5] Vlastnost Ztráta žíháním, upravená na oxidaci sulfidů min. Oxid křemičitý Třída 1 hm. % 85 Třída 2 hm. % 80 Požadavek max hm. % 4,0 Elementární křemík hm. % 0,4 Volný oxid vápenatý hm. % 1,0 Sírany hm. % 2,0 Chloridy hm. % 0,3 Jemnost mletí m 2 /kg 15 000 35 000 Index aktivity % 100 Index aktivity musí být stanoven na směsi obsahující 10 hm. % křemičitého úletu a 90 hm. % zkušebního cementu. 4.4 Působení křemičitých úletů v betonu Křemičité úlety se řadí díky svému vysokému obsahu amorfního SiO2 mezi velmi reaktivní pucolánové látky. Mechanizmu působení křemičitých úletů v betonu lze přiřadit tři základní funkce: [20] snížení pórovitosti cementové matrice, reakci s volným vápnem, tvorbu mezifázového rozhraní. 26

Obrázek 9: Kompaktní CSH gel v betonu s křemičitými úlety [11] Mikrosilika má schopnost výrazně redukovat množství Ca(OH) 2, čímž se výrazně snižuje zásaditost betonu. Z tohoto důvodu, je doporučeno nepřekračovat hodnotu dávkování křemičitých úletů 11 % z hmotnosti cementu. Její obvyklé dávkování je v rozmezí 5 10 % z hmotnosti cementu, při tomto množství dochází k velmi výraznému zvýšení pevností. Dalším přídavkem těchto úletů se dosáhne jen velmi malého zvýšení pevností. [11] Výhodou křemičitých úletů je především jejich schopnost zvýšit odolnosti proti odmísení, bleedingu a zlepšení čerpatelnost čerstvého betonu. Přidáním úletů do betonu se také může docílit snížení tloušťky tranzitní zóny, což vede ke zvýšení výsledných pevností, trvanlivosti a vodonepropustnosti betonu. Mezi hlavní nevýhody patří jejich vysoká cena. Se zvyšujícím se množstvím úletů se také zvyšuje i celkový měrný povrch a tedy roste i množství potřebné vody. Uvádí se, že pro dosažení stejné zpracovatelnosti je třeba přidat přibližně 1 l na 1 kg křemičitých látek. [2] Wong a Razak [22] testovali zpracovatelnost směsi obsahující 5 % (SF 5), 10 % (SF 10) a 15 % (SF 15) náhradu cementu křemičitými úlety oproti referenčnímu vzorku (C) pomocí zkoušky sednutí kužele a VeBe. Jak je patrné z Tabulky 5, se zvyšující se dávkou křemičitých úletů se zpracovatelnost směsi zhoršovala. 27

Tabulka 6: Hodnoty zpracovatelnosti [22] Směs w/c Sednutí [mm] VeBe [s] w/c Sednutí [mm] VeBe [s] w/c Sednutí [mm] C 0,27 165 8 0,30 225 3 0,33 240 1 SF 5 100 8 215 3 180 3 SF 10 50 12 117 5 100 6 SF 15 35 15 30 16 35 16 VeBe [s] Jak již bylo zmíněno, křemičité úlety do určité dávky výrazně zvyšují pevnosti betonu. To je dáno především zvýšením pevnosti nejslabšího články betonu, tedy tranzitní zóny. Snížením vodního součinitele dochází ke ztekuťujícímu účinku, který bývá přirovnáván k účinku kuličkových ložisek. Pokud jsou jemné částečky křemičitých úletů dobře dispergovány pomocí vhodné superplastifikační přísady, obalují částice cementu a vytěsňují tak vodu z mezer mezi cementovými zrny, čímž se zvýší podíl vody pro ztekucení betonu. Kombinací těchto rozdílných způsobů působení křemičitých úletů v betonu se výrazně redukuje poréznost cementové pasty a rozhraní mezi zrny kameniva a dochází ke vzniku velmi těsné a pevné vazby mezi zrny kameniva a hydratovanou cementovou pastou. Tato kompaktní mikrostruktura umožňuje docílení vysokých pevností ztvrdlého betonu. Snížením pórovitosti se také zvyšuje vodonepropustnost a trvanlivost betonu. [11] Obrázek 10: Zaplnění prostoru mezi zrny cementu křemičitým úletem [11] 28

5 Jemně mletý vápenec Jednou z možností částečné náhrady cementu je využití vápence. Vápenec je složený především z uhličitanu vápenatého (CaCO 3 ) a malých množství doprovodných složek, jako je například uhličitan hořečnatý (MgCO 3 ). Dle předchozích studií bylo prokázáno, že CaCO 3 je schopno reagovat s cementem, čímž dochází k urychlení hydratace a tím ke zvýšení počátečních pevností cementových materiálů. Velké uplatnění nachází při výrobě samozhutnitelného, vysokopevnostního i vysokohodnotného betonu. [23] Jeho nevýhodou při použití do betonu je zvýšená výkvětotvornost. Jemně mletý vápenec se zrny o velikosti nad 10 μm lze získat drcením vápence. Mletím vápence lze získat zrna o velikosti pod 10 μm. Do betonu pak může být dodáván formou směsného cementu, kdy se slínek mele společně s vápencem, případně lze již namletý vápenec přidávat do směsi jako příměs. Obrázek 11: SEM snímek vápence o velikosti zrna (a) 5 μm a (b) 20 μm 5.1 Působení vápenců v betonu Přítomnost vápence jako příměsi v betonu zvyšuje počáteční pevnosti, zpracovatelnost a stabilitu čerstvého betonu. Obecně platí, že se vápencová moučka přidává k portlandskému cementu jako inertní příměs. Díky svým fyzikálním vlastnostem dobře obaluje zrna cementu a vyplňuje tak mezery mezi jednotlivými zrny. Účastní se však i hydratačních reakcí, kdy v přítomnosti vápence reagují uhličitanové ionty z vápencové moučky s hlinitými složkami z portlandského cementu. To vede ke stabilizaci vznikajícího ettringitu a tedy i zvýšení celkového objemu produktů hydratace. Vzhledem k omezenému 29

množství hlinitých složek v portlandském cementu může být nutné pro zvýšení jeho obsahu využití dalších příměsí, jako například popílku, strusky nebo metakaolinu. [24] Thongsanitgarn a kol. [24] měřili pomocí kalorimetrického měření vývin hydratačního tepla v průběhu prvních 48 hodin při konstantním vodním součiniteli 0,5. K měření byl použit vápenec (LS) o velikosti zrn 5 μm, který nahradil 5, 10, 15 a 30 % cementu (PC). Z výsledků (viz Obrázek 12) je patrné, že se hydratační teplo vyvinulo nejdříve u směsí obsahující vápenec. U vzorku obsahujícího 30 % náhradu cementu vápencem bylo maximální hydratační teplo pozorováno přibližně po 6,5 hod, zatímco u referenční směsi tento nástup nastal až po 10 hodinách. Tyto výsledky potvrzují vliv jemně mletého vápence na hydrataci cementu. Obrázek 12: Hydratační teplo směsí obsahující vápenec se zrny o velikosti 5 μm: (a) vývoj tepla, (b) celkový vývoj tepla [24] Thongsanitgarn a kol. [24] také stejné měření provedli s náhradou vápence o velikosti zrn 20 μm, v tomto případě však nedošlo k významným rozdílům vývinu tepla mezi směsí obsahující vápenec a referenční směsí. 30

6 Jemně mletá vysokopecní granulovaná struska Mletá vysokopecní struska vykazuje pucolánové vlastnosti, které mohou vést ke snížení pórovitosti. Nahrazení cementu struskou lze také omezit riziko vzniku alkalicko-křemičité reakce a zvýšit odolnost proti působení chloridů. 6.1 Vznik vysokopecní strusky Vysokopecní granulovaná struska je vedlejším produktem při výrobě surového železa ve vysoké peci. Všechny nečistoty obsažené v železné rudě a v koksu přecházejí do vysokopecní strusky. Vzhledem k tomu, že tyto nečistoty mohou při určité kombinaci zvyšovat teplotu tavení směsi, přidávají se do vsázky korigující příměsi a z tohoto důvodu zůstává chemické složení nečistot ve velmi dobře definované oblasti na SiO 2 -CaO-Al 2 O 3 fázovém diagramu. [11] Obrázek 13: Schéma vysoké pece [25] 31

Chlazení strusky může probíhat dvěma způsoby. Může být ponechána, aby pomalu chladla, čímž vzniká krystalická vysokopecní struska, která nevykazuje hydraulické vlastnosti a nemůže tedy být použita jako náhrada cementu. Může však být použita jako kamenivo do betonu nebo asfaltu. Druhým způsobem je skrápění strusky vodou ihned po vypuštění z pece. Struska tak tuhne ve skelném stavu, díky čemuž se mohou plně rozvinout její hydraulické vlastnosti. Toto chlazení strusky může probíhat vypuštěním do vodního bazénu nebo hašením tekoucí vodou ihned po opuštění vysoké pece. V obou těchto případech pak vzniká granulovaná struska. Další možností je hašení zvláštním kotoučem, kdy je struska vymrštěna do vzduchu a hašena kombinací působením vody a vzduchu. V tomto případě vzniká peletizovaná struska, která může být použita jako lehké kamenivo, ve výrobě betonových tvárnic anebo může být namleta na hydraulický prášek. [11] 6.2 Vlastnosti vysokopecní strusky 6.2.1 Chemické vlastnosti Z chemického hlediska je struska tvořena převážně z SiO 2, Al 2 O 3 a CaO, dále pak obsahuje doprovodné složky jako je Fe 2 O 3 nebo MgO. Odlišnosti v obsahu posledních dvou zmiňovaných složek může být způsobeno použitím olivínu jako korigující přísady namísto vápence. Tabulka 7: Typické chemické složení některých vysokopevnostních strusek [11] ČR Francie Severní Amerika SiO 2 25 45 % 29 36 % 33 42 % Al 2 O 3 4 15 % 13 19 % 10 16 % CaO 26 45 % 40 43 % 36 45 % Fe 2 O 3 < 1,5 % < 4 % 0,3 20 % MgO 4 15 % < 6 % 2 12 % S - < 3,0 % < 1,5 % - Je také důležité sledovat modul bazicity P 2, který je ukazatelem jakosti strusek. V případě, že je P 2 menší než 1, je struska vhodná pro zpěňování, v případě, že je tento 32

modul větší než 2, pak je struska vhodná pro výrobu směsných cementů, nebo pro použití jako příměsi. zásadité oxidy P 2 = kyselé oxidy = CaO+MgO SiO 2 +Al 2 O 3 6.2.2 Fyzikální vlastnosti Velikost zrna vysokopecních granulovaných strusek se pohybuje okolo 10 μm [26], její měrná hmotnost je přibližně 2 800 kg/m 3, je tedy omnoho nižší, než u surového železa, které má přibližně 7 000 kg/m 3. [11] Specifický povrch dle Blaina se pohybuje okolo 410 m 2 /kg, dle metody BET je to pak přibližně 2100 m 2 /kg. [26] Obrázek 14: Distribuce velikosti částic granulované strusky a portlandského cementu CEM II [26] 33

6.3 Požadavky na vysokopecní strusku pro použití do betonu dle normy ČSN EN 15167-1 Tabulka 8: Normové požadavky na vybrané vlastnosti vysokopecní strusky [N 6] Vlastnost Ztráta žíháním, upravená na oxidaci sulfidů min. Požadavek max hm. % 3,0 Chloridy Cl - hm. % 0,10 Oxid síranů hm. % 2,5 Oxid hořečnatý hm. % 18 Sulfidy hm. % 2,0 Vlhkost hm. % 1,0 Jemnost mletí m 2 /kg 275 Index aktivity po 7 dnech % 45 Počátek tuhnutí po 28 dnech % 70 minut Dvojnásobek začátku tuhnutí zkušebního cementu Index aktivity a počátek tuhnutí musí být stanoven na směsi obsahující 50 hm. % mleté vysokopecní granulované strusky a 50 hm. % zkušebního cementu. 6.4 Působení vysokopecní strusky v betonu Struska může v betonu působit ve formě směsného cementu, který se vyrábí společným mletím slínku a strusky, případně jako příměs nahrazující část cementu. Přídavkem strusky většinou docílíme zpomalení hydratace a tím tedy i snížení počátečních pevností a prodloužení doby tuhnutí směsi. Její výhodou je však skutečnost, že zvyšuje odolnost betonu proti agresivnímu prostředí a vhodným použitím lze zvýšit i konečné pevnosti ztvrdlého betonu. Působením vody na zrna granulované strusky dochází ke vzniku malého množství hydratačních produktů, tedy C-S-H gelů. Tyto gelovité částice tedy vyplňují mezery vzniklé v cementové pastě a tím dochází opět k tvorbě hutné mikrostruktury s minimálním obsahem pórů. Právě snížená pórovitost vede ke zvýšení konečných pevností a především 34

k vyšší odolnosti betonu proti agresivnímu prostředí, čímž se zvýší celková trvanlivost betonu. Obrázek 15: Vliv granulované strusky na mikrostrukturu betonu: (a) vliv množství nahrazeného cementu struskou (w/c = 0,5, doba zrání 28 dní), (b) vliv vodního součinitele, (c) vliv doby zrání (w/c = 0,5) [26] Divsholi a kol. [26] ve své studii zkoumali vliv strusky na mikrostrukturu betonu. Studie porovnává vliv vodního součinitele i množství nahrazeného cementu na průměrnou velikost póru. Vzorky byly srovnávány s referenčním vzorkem. Zjistili, že nejmenší póry při vodním součiniteli 0,5 a době zrání 28 dní se vyskytovaly ve vzorcích obsahující 50 % náhradu cementu (viz Obrázek 15a). Dále zkoumali vliv vodního součinitele. K tomu byly připraveny vzorky s 50 % náhradou cementu struskou s vodním součinitelem 0,6, 0,5 a 0,4. V tomto případě se velikost pórů snižovala se snižujícím se množstvím přidané vody jak u referenčního, tak i u vzorku obsahujícího strusku (viz Obrázek 15b). Co se týče doby zrání, vzorek obsahující strusku obsahoval po 24 hodinách větší velikost pórů, následně však došlo k prudkému poklesu (viz Obrázek 15c). Součástí studie Divsholiho a kol. bylo také sledování vlivu přidané strusky na výsledné pevnosti v tlaku. V tomto případě byly opět použity vzorky s 0, 10, 30 a 50 % granulované strusky s vodním součinitelem 0,5. Pevnosti v tlaku pak byly sledovány ve stáří vzorku 3,7 a 28 dní. Výsledky pak jsou zobrazeny na Obrázku 16, a jak je patrné, nejlepších bylo dosaženo při 10 a 30 % náhradě cementu struskou. Vzorek obsahující 50 % náhradu cementu struskou vykazoval vyšší pevnosti než referenční vzorek, avšak pevností směsí s 10 a 30 % náhradou cementu nedosahoval. 35

Obrázek 16: Vliv granulované strusky na pevnost v tlaku [26] 36

7 Metakaolin Přídavek metakaolinu, jakožto pucolánové příměsi do betonu má kladný vliv na výsledné fyzikální a mechanické vlastnosti betonu. Výhoda jeho použití spočítá především ve snížení pórové struktury betonu, které souvisí s následným zvýšením pevnosti, trvanlivost a vodonepropustnosti. 7.1 Výroba metakaolinu Metakaolinu vzniká kalcinací kaolinu (Al 2 O 3 SiO 2 H 2 O) případně kaolinitických jílů při teplotě přibližně 600 až 900 C, kdy metakaolin vykazuje nejvyšší pucolánovou aktivitu. Při teplotě do 180 C dochází ve struktuře jílu ke ztrátě povrchové a adsorbované vody. Přibližně při teplotách 180 až 500 C dochází k dehydroxylaci jílové struktury a při teplotách 600 až 800 C dochází ke zničení vazeb a zániku jílové struktury. V případě kdy teplota přesáhne 900 C, vznikají nové vysokoteplotní fáze (mullit, spinel, oxid křemičitý) a reaktivita metakaolinu začne klesat. [27] 7.2 Vlastnosti metakaolinu 7.2.1 Chemické vlastnosti Co se týče chemické složení, je metakaolin tvořen z větší části oxidem křemičitým (SiO 2 ) a oxidem hlinitým (Al 2 O 3 ). V malém množství obsahuje další doprovodné složky, jako je oxid železitý (Fe 2 O 3 ), oxid vápenatý (CaO), oxid hořečnatý (MgO), oxid draselný (K 2 O) a oxid titaničitý (TiO 2 ). Tabulka 9: Chemické složení metakaolinu [28][29] Český metakaolin Korejský metakaolin SiO 2 hm. % 58,70 56,00 Al 2 O 3 hm. % 38,50 37,00 Fe 2 O 3 hm. % 0,72 2,40 CaO hm. % 0,20 2,40 MgO hm. % 0,38 0,30 K 2 O hm. % 0,85 0,90 TiO 2 hm. % 0,50 0,20 37

7.2.2 Fyzikální vlastnosti Metakaolin se vyznačuje bílým zbarvením, má destičkový tvar částic (viz Obrázek 17) o přibližné velikosti 0,5 až 20 μm a jeho měrný povrch se pohybuje v rozmezí 2 000 až 20 000 m 2 /kg. [3] Obrázek 17: TEM snímek metakaolinu [30] 7.3 Metakaolin v betonu Využití metakaolinu v betonu je rozsáhlé. Díky jeho bílé barvě je možné využít ho při přípravě architektonických betonů, díky jeho fyzikálním vlastnostem je možné ho využít při výrobě samozhutnitelných betonů jako náhradu za mikrosiliku, případně do betonů vystaveným agresivnímu prostředí. Metakaolin reaguje s Ca(OH) 2 obsaženým v cementové pastě za vzniku hydratačních produktů. Tvorbou hydratačních produktů typu C-S-H a C 2 ASH 8 dochází ke zkvalitnění celé mikrostruktury betonu a s tím související pevnosti a trvanlivosti betonu. Vzhledem k malým průměrům zrn a vysokému měrnému povrchu dobře vyplňuje mezery vzniklé v cementové pastě a snižuje tak její pórovitost. [3] Metakaolin dále ovlivňuje reologické vlastnosti čerstvého betonu a zvyšuje odolnost proti bleedingu a odměšování. Při použití metakaolinu v betonu (obvykle v dávce 20 až 25 %) je nutno snížit vodní součinitel pomocí superplastifikačních přísad. Při správném poměru je možné dosáhnout vysokých pevností v tlaku vlivem snížení tloušťky tranzitní zóny. Metakaolin také mírně zvyšuje výslednou pevnost betonu v tahu za ohybu a mírně snižuje počáteční a konečnou dobu tuhnutí směsi. [3] 38

Kim a kol. [29] sledovali vliv množství přidaného metakaolinu na výsledné pevnosti betonu. Z tohoto důvodu byly připraveny směsi obsahující 0, 5, 10, 15 a 20 % náhradu cementu metakaolinem. Každá směs navíc obsahovala 20 % náhradu cementu popílkem. Vodní součinitel byl u všech směsí konstantní 0,25. Výsledky byly porovnávány se vzorky obsahující stejnou náhradu cementu mikrosilikou. Vzorky byly otestovány ve stáří 1, 3, 7, 28, 56 a 91 dní (viz Obrázek 18). Obrázek 18: Výsledné pevnosti betonu v tlaku [29] Z obrázku je patrné, nejlepších výsledků bylo dosaženo při nahrazení cementu v množství 10 a 15 %, při 20 % se výsledná pevnost vzorku v tlaku po 91 dnech snižovala a to jak v případě náhrady metakaolinem, tak i mikrosilikou. Obrázek 19: Výsledné pevnosti betonu v ohybu [29] Vzorky byly také podrobeny zkoušce v ohybu a jak je patrné z Obrázku 19, částečným nahrazením cementu došlo jen k nepatrnému zvýšení pevnosti v tahu. 39

8 Měření granulometrie Důležitým faktorem při získáváních extrémních vlastností cementových kompozitů je získání minimální mezerovitosti směsí v suchém stavu. Z tohoto důvodů je velmi důležité znát přesné granulometrické složení všech přidávaných složek. Použitím složek nevhodné granulometrie můžeme docílit opačného efektu, tedy zvýšení mezerovitosti. Nejvhodnější metodou, jak tyto informace získat, je laserová difrakční analýza. Tato metoda je založena na měření úhlové změny dopadajícího rozptýleného laserového paprsku na částice vzorku. Velké částice odrážejí laserový paprsek v malých úhlech, zatímco menší částice pak v úhlech větších. Z těchto získaných úhlů odrazu je pak možné určení velikosti částic a jejich zastoupení v jednotlivých frakcích. [31] K tomuto účelu je nejčastěji používán analyzátor Mastersizer firmy Malvern, který je schopen měřit velikost částic v rozsahu 0,01 až 3 500 μm. Obrázek 20: Schéma laserového analyzátoru [32] 40

II. Praktická část 9 Cíl práce Cílem praktické části bakalářské práce bylo navržení receptur cementových malt s cementem CEM I 42,5 R v kombinaci s vybranými příměsemi tak, aby bylo dosaženo co nejnižší mezerovitosti. Mezerovitost směsí byla ověřena na suchých složkách dle ČSN EN 1097 4 - Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 4: Stanovení mezerovitosti suchého zhutněného fileru. Stanovení pevností ve stáří 1, 3, 7, 28 a 60 dní již probíhalo dle ČSN EN 196 Metody zkoušení cementu. 10 Metodika práce 10.1 Návrh složení cementových malt Pro všechny směsi byly vytvořeny normové zkušební trámečky o rozměrech 40 40 160 mm. Rozdílným prvkem ve všech směsí bylo složení pojivové složky. U referenční směsi A se pojivová část sestávala ze 450 g cementu pevnostní třídy CEM I 42,5 R. U směsi B bylo nahrazeno 25 % cementu popílkem z elektrárny Počerady. U směsí C F bylo 25 % cementu nahrazeno kombinací popílku a vybranou příměsí. K určení optimálního poměru popílku a vybrané příměsi pro dosažení minimální mezerovitosti byl použit algoritmus sestavený dle práce T. Reschke: Der Einfluss der Granulometrie der Feinstoffe auf die Gefugeentwicklung und die Festigkeit von Beton, Ph.D. Thesis, Weimar, 2000 naprogramovan v jazyce Python 2.7 Doc. Ing. Vítem Šmilauerem, Ph.D. Přesné složení všech směsí bude uvedeno v kapitole 11. 10.2 Vstupní suroviny K výrobě zkušebních těles byly použity následující suroviny. 10.2.1 Portlandský cement Pro všechny směsi byl použit cement pevnostní třídy CEM I 42,5 R dodaný společností Českomoravský Cement, a.s., výrobní závod Mokrá. V Tabulce 10 jsou uvedeny vybrané 41

vlastnosti cementu, v Grafu 1 pak jeho granulometrické složení. Technický list výrobce je uveden v příloze. Tabulka 10: Vybrané chemické a fyzikální vlastnosti portlandského cementu CEM I 42,5 R. Vlastnosti označené hvězdičkou byly stanoveny na použitém materiálu. Chemické složení Fyzikální vlastnosti CaO [%] 65 Normální konzistence * [%] 32,0 SiO 2 [%] 19 Počátek tuhnutí * [min] 195 Al 2 O 3 [%] 5 Konec tuhnutí * [min] 270 Fe 2 O 3 [%] 3 Objemová stálost [mm] 1,0 MgO [%] 1 Měrný povrch * [m 2 /kg] 337 SO 3 [%] 3,0 Měrná hmotnost * [kg/m 3 ] 2 988 S II- [%] 0,04 Mezerovitost * [%] 39 Cl - [%] 0,038 Střední zrno d(0,5) * [μm] 13 K 2 O [%] 0,82 Na 2 O [%] 0,12 Na 2 O ekvivalent [%] 0,66 Ztráta žíháním [%] 3,1 Graf 1: Distribuční a kumulativní křivka částic použitého cementu 10.2.2 Popílek Jako příměs byl ve všech směsích použit hnědouhelný vysokoteplotní popílek z tepelné elektrárny Počerady. Jeho fyzikální vlastnosti jsou uvedeny v Tabulce 11, jeho granulometrické složení pak v Grafu 2. 42

Tabulka 11: Fyzikální vlastnosti použitého popílku stanovené na konkrétním použitém materiálu Fyzikální vlastnosti Měrný povrch [m 2 /kg] 290 Měrná hmotnost [kg/m 3 ] 2 036 Mezerovitost [%] 34 Střední zrno d(0,5) [μm] 71 Graf 2: Distribuční a kumulativní křivka částic použitého popílku 10.2.3 Vápenec Pro přípravu zkušebních vzorků (směs C) byl použit velmi jemně mletý vápenec pocházející z vápenky Vitošov. V Tabulce 12 jsou uvedeny jeho vybrané vlastnosti, v Grafu 3 pak jeho granulometrické složení. Materiálový list výrobce je uveden v příloze. 43

Tabulka 12: Vybrané chemické a fyzikální vlastnosti vápence. Vlastnosti označené hvězdičkou byly stanoveny na použitém materiálu. Chemické vlastnosti Fyzikální vlastnosti CaCO 3 + MgCO 3 [%] 98,1 Měrný povrch * [m 2 /kg] 370 MgCO 3 [%] 0,7 Měrná hmotnost * [kg/m 3 ] 2 608 SiO 2 [%] 1,2 Mezerovitost * [%] 42 Fe 2 O 3 [%] 0,2 Střední zrno d(0,5) * [μm] 18 Al 2 O 3 [%] 0,4 SO 3 [%] 0,01 Graf 3: Distribuční a kumulativní křivka částic použitého vápence 10.2.4 Jemně mletá granulovaná struska Pro přípravu zkušebních vzorků (směs D) byla použita velmi jemně mletá granulovaná vysokopecní struska z výrobního závodu Dětmarovice společnosti CEMEX Czech Republic s.r.o. Její fyzikální vlastnosti jsou uvedeny v Tabulce 13, granulometrické složení pak v Grafu 4. Tabulka 13: Fyzikální vlastnosti použité strusky stanovené na konkrétním použitém materiálu Fyzikální vlastnosti Měrný povrch [m 2 /kg] 345 Měrná hmotnost [kg/m 3 ] 2 720 Mezerovitost [%] 34 Střední zrno d(0,5) [μm] 17 44

Graf 4: Distribuční a kumulativní křivka částic použité strusky 10.2.5 Mikrosilika Při přípravě vzorků byly použity dva druhy mikrosilik. Mikrosilika společnosti Stachema s obchodním názvem Stachesil S (směs E) a železnato-vápenná mikrosilika FeSiCa společnosti OFZ, a.s. Istebné, SK. Jejich vybrané vlastnosti jsou uvedeny v Tabulce 14 a Tabulce 15, granulometrické složení pak v Grafu 5. Tabulka 14: Chemické vlastnosti mikrosiliky FeSiCa Chemické složení SiO 2 CaO Al 2 O 3 Fe 2 O 3 MgO K 2 O Na 2 O Cl SO 3 C FeSiCa [%] 71,65 18,17 0,70 1,19 1,95 1,14 0,52 0,14 0,10 2,39 Tabulka 15: Vybrané fyzikální vlastnosti mikrosilik. Vlastnosti označené hvězdičkou byly stanoveny na použitém materiálu. Fyzikální vlastnosti Stachema FeSiCa Měrný povrch (BET) [m 2 /kg] 15 000 35 000 13 200 Měrná hmotnost * [kg/m 3 ] 2 073 2 166 Mezerovitost * [%] 54 38 Střední zrno d(0,5) * [μm] 11 12 45

Graf 5: Distribuční a kumulativní křivky částic použitých mikrosilik 10.2.6 Normalizovaný písek a voda Pro přípravu cementových malt byl použit normalizovaný křemičitý písek CEN vyrobený společností Filtrační písky, spol. s.r.o., Chlum odpovídající normě ČSN EN 196-1. Pro výrobu cementových malt a laboratorní měření byla použita destilovaná voda. 10.3 Provedené zkoušky 10.3.1 Granulometrické složení Distribuční křivky všech vstupních surovin byly měřeny pomocí přístroje Malvern Mastersizer 2000. Princip této metody měření granulometrie byl již popsán v kapitole 8. 10.3.2 Měrná hmotnost Měrná hmotnost byla stanovena na všech vstupních surovinách i na všech suchých směsí. Postup zkoušení odpovídal zkušebnímu postupu dle ČSN 72 2113 Stanovení měrné hmotnosti cementu 10.3.3 Měrný povrch Měrný povrch byl stanovený na všech vstupních surovinách i na všech suchých směsí dle Blaina zkušebním postupem odpovídajícím normě ČSN EN 196-6 - Metody zkoušení cementu - Část 6: Stanovení jemnosti mletí. Výjimkou byla mikrosilika, kde se tato metoda 46

vzhledem k její vysoké jemnosti prokázala jako nevhodná a údaje byly převzaty od výrobce. 10.3.4 Mezerovitost Mezerovitost všech vstupních surovin i suchých směsí byla stanovena dle ČSN EN 1097-4 - Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 4: Stanovení mezerovitosti suchého zhutněného fileru 10.3.5 Stanovení dob tuhnutí U všech směsí byl stanoven počátek a doba tuhnutí na kaši normální konzistence. Zkušební postup odpovídal normě ČSN EN 196-3 Metody zkoušení cementu Část 3: Stanovení dob tuhnutí a objemové stálosti. 10.3.6 Stanovení pevnosti Všechny vzorky byly ve stáří 1, 3, 7, 28 a 60 dní podrobeny zkoušce pevnosti v tahu za ohybu pomocí tříbodového ohybu. Na zlomcích získaných ze stanovení pevnosti v tahu za ohybu bylo také provedeno stanovení pevnosti v tlaku ve stejném stáří vzorků. Postup zkoušení odpovídal zkušebnímu postupu uvedenému v normě ČSN EN 196-1 - Metody zkoušení cementu - Část 1: Stanovení pevnosti. 47

11 Výsledky 11.1 Receptury 11.1.1 Směs A Tato směs byla připravena pouze z cementu třídy CEM I 42,5 R a sloužila jako srovnávací s výsledky dalších směsí. Tabulka 16: Receptura směsi A včetně základních charakteristik Složení směsi Základní charakteristiky pozn. Měrný povrch [m 2 /kg] 337 CEM I 42,5 R [g] 450 - Měrná hmotnost [kg/m 3 ] 2 988 Normalizovaný písek [g] 1350 - Mezerovitost [%] 39 Voda [ml] 225 w/c = 0,5 Normální konzistence [%] 32 Počátek tuhnutí [min] 195 Doba tuhnutí [min] 270 11.1.2 Směs B V této směsi bylo 25 % z hmotnosti cementu nahrazeno popílkem pocházejícím z elektrárny Počerady. Tato směs sloužila jako srovnávací s výsledky směsí C F. Tabulka 17: Receptura směsi B včetně základních charakteristik Složení směsi Základní charakteristiky pozn. Měrný povrch [m 2 /kg] 262 CEM I 42,5 R [g] 337,5 - Měrná hmotnost [kg/m 3 ] 2 240 Popílek Počerady [g] 112,5 25 % z m c Mezerovitost [%] 31 Normalizovaný písek [g] 1350 - Normální konzistence [%] 31 Voda [ml] 225 w/c = 0,5 Počátek tuhnutí [min] 270 Doba tuhnutí [min] 325 11.1.3 Směs C V této směsi bylo 25 % cementu nahrazeno kombinací popílku Počerady a vápence Vitošov v poměru zajišťující minimální mezerovitost těchto dvou složek. Minimální dosažitelná mezerovitost v tomto případě činila 36,49 %, maximální hutnost tedy 63,51 %. V Grafu 6 je znázorněna křivka mezerovitosti těchto složek v závislosti na procentuálním zastoupení popílku Počerady. 48

Tabulka 18: Receptura směsi C včetně základních charakteristik Složení směsi Základní charakteristiky pozn. Měrný povrch [m 2 /kg] 316 CEM I 42,5 R [g] 337,5 - Měrná hmotnost [kg/m 3 ] 2 720 Popílek Počerady [g] 48,20 49 obj. % Mezerovitost [%] 35 Vápenec Vitošov [g] 64,30 51 obj. % Normální konzistence [%] 32 Normalizovaný písek [g] 1350 - Počátek tuhnutí [min] 240 Voda [ml] 225 w/c = 0,5 Doba tuhnutí [min] 300 Graf 6: Křivka mezerovitosti suché směsi popílku a vápence 11.1.4 Směs D V této směsi bylo 25 % cementu nahrazeno kombinací popílku Počerady a strusky Dětmarovice. Optimální poměr těchto dvou složek zaručoval dosažitelnou minimální mezerovitost 36,91 % a maximální hutnost 63,09 %. Graf 7 znázorňuje křivku mezerovitosti těchto dvou složek v závislosti na procentuálním zastoupení popílku Počerady. 49

Tabulka 19: Receptura směsi D včetně základních charakteristik Složení směsi Základní charakteristiky pozn. Měrný povrch [m 2 /kg] 293 CEM I 42,5 R [g] 337,5 - Měrná hmotnost [kg/m 3 ] 2 618 Popílek Počerady [g] 70,29 69 obj. % Mezerovitost [%] 34 Struska Dětmatovice [g] 42,21 31 obj. % Normální konzistence [%] 32 Normalizovaný písek [g] 1350 - Počátek tuhnutí [min] 260 Voda [ml] 225 w/c = 0,5 Doba tuhnutí [min] 325 Graf 7: Křivka mezerovitosti suché směsi popílku a strusky 11.1.5 Směs E Směs E se sestávala z 25 % náhrady cementu optimální kombinací popílku a mikrosiliky Stachema. V tomto případě byla zaručena dosažitelná mezerovitost suché směsi popílku a mikrosiliky 36,84 % (maximální hutnost 63,16 %). Křivka mezerovitosti je znázorněna v Grafu 8. Tabulka 20: Receptura směsi E včetně základních charakteristik Složení směsi Základní charakteristiky pozn. Měrný povrch [m 2 /kg] 404 CEM I 42,5 R [g] 337,5 - Měrná hmotnost [kg/m 3 ] 2 553 Popílek Počerady [g] 90,81 81 obj. % Mezerovitost [%] 35 Mikrosilika Stachema [g] 21,69 19 obj. % Normální konzistence [%] 34 Normalizovaný písek [g] 1350 - Počátek tuhnutí [min] 280 Voda [ml] 225 w/c = 0,5 Doba tuhnutí [min] 360 50

Graf 8: Křivka mezerovitosti suché směsi popílku a mikrosiliky Stachema 11.1.6 Směs F Ve směsi F bylo 25 % cementu nahrazeno optimální kombinací popílku a mikrosiliky FeSiCa se zaručenou minimální dosažitelnou mezerovitostí 36,91 % a maximální hutností 63,09 %. Křivka mezerovitosti této směsi v závislosti na procentuálním zastoupení popílku je znázorněna v Grafu 9. Tabulka 21: Receptura směsi F včetně základních charakteristik Složení směsi Základní charakteristiky pozn. Měrný povrch [m 2 /kg] 335 CEM I 42,5 R [g] 337,5 - Měrná hmotnost [kg/m 3 ] 2 500 Popílek Počerady [g] 86,54 78 obj. % Mezerovitost [%] 34 Mikrosilika FeSiCa [g] 25,96 22 obj. % Normální konzistence [%] 33 Normalizovaný písek [g] 1350 - Počátek tuhnutí [min] 245 Voda [ml] 225 w/c = 0,5 Doba tuhnutí [min] 330 51

Graf 9: Křivka mezerovitosti suché směsi popílku a mikrosiliky FeSiCa 11.2 Výsledky zkoušek Následující kapitola obsahuje souhrnné vyhodnocení výsledků v tabulkách i graficky. Pro vyšší přehlednost obsahují tabulky i grafy výsledky všech zkoušených směsí. Tabulka 22: Objemové hmotnosti betonů v závislosti na době zrání vzorků Směs 1denní 3denní 7denní 28denní 60denní A [kg/m 3 ] 2220 2240 2240 2230 2220 B [kg/m 3 ] 2190 2220 2210 2230 2210 C [kg/m 3 ] 2200 2230 2390 2220 2270 D [kg/m 3 ] 2220 2230 2210 2230 2240 E [kg/m 3 ] 2160 2170 2170 2160 2230 F [kg/m 3 ] 2170 2180 2160 2160 2200 Tabulka 23: Pevnosti betonů v tahu za ohybu v závislosti na době zrání vzorků Směs 1denní 3denní 7denní 28denní 60denní A [MPa] 3,4 5,7 8,4 8,7 8,7 B [MPa] 2,4 4,5 5,6 7,5 8,2 C [MPa] 2,4 5,0 7,0 7,8 7,4 D [MPa] 2,3 4,8 6,1 9,1 8,2 E [MPa] 2,5 5,3 7,2 8,9 8,2 F [MPa] 2,6 5,2 6,2 8,7 8,4 52

Objemová hmotnost [kg/m3] Tabulka 24: Pevnosti betonů v tlaku v závislosti na době zrání vzorků Směs 1denní 3denní 7denní 28denní 60denní A [MPa] 17,5 25,7 40,4 46,7 51,4 B [MPa] 11,8 16,8 22,0 32,8 33,4 C [MPa] 11,1 19,3 24,4 31,6 36,3 D [MPa] 11,0 19,0 25,8 34,6 31,8 E [MPa] 11,9 20,9 29,4 41,1 34,8 F [MPa] 12,2 20,8 27,1 41,8 42,5 Tabulka 25: Indexy účinnosti v závislosti na době zrání vzorků Směs 1denní 3denní 7denní 28denní 60denní B [%] 67 65 54 70 65 C [%] 63 75 60 68 71 D [%] 63 74 64 74 62 E [%] 68 81 73 88 68 F [%] 70 81 67 89 83 Směs A Směs B Směs C Směs D Směs E Směs F 2450 2400 2350 2300 2250 2200 2150 2100 2050 2000 1 3 7 28 60 Doba zrání [dny] Graf 10: Grafické vyhodnocení objemových hmotností vzorků v závislosti na době zrání 53

Pevnost v tlaku [MPa] Pevnost v tahu za ohybu [MPa] Směs A Směs B Směs C Směs D Směs E Směs F 10,0 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 1 3 7 28 60 Doba zrání [dny] Graf 11: Grafické vyhodnocení pevností vzorků v tahu za ohybu v závislosti na době zrání Směs A Směs B Směs C Směs D Směs E Směs F 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 1 3 7 28 60 Doba zrání [dny] Graf 12: Grafické vyhodnocení pevností vzorků v tlaku v závislosti na době zrání 54

11.3 Diskuze výsledků Cílem praktické části bylo navržení receptur cementových malt v kombinaci s vybranými příměsemi tak, aby bylo dosaženo co nejnižší mezerovitostí, která úzce souvisí s výslednými vlastnostmi betonu. K tomuto účelu bylo vytvořeno 6 vzorových směsí, jedna referenční, další pak s vybranými příměsemi, které zahrnovali vysokoteplotní hnědouhelný popílek z tepelné elektrárny Počerady, velmi jemně mletý vápenec z vápenky Vitošov, mletou granulovanou vysokopecní strusku pocházející z výrobního závodu Dětmarovice a dva druhy mikrosilik, jedna dodaná společností Stachema, druhá pak železnato-vápenná mikrosilika dodaná společností OFZ, a.s. Podle algoritmu byl určen jejich optimální poměr pro dosažení minimální mezerovitosti, což bylo následně ověřeno na výsledných suchých směsích. Pro každou směs byly vytvořeny zkušební tělesa o rozměrech 40 40 160 mm, a kterých byly provedeny zkoušky pevnosti v tahu za ohybu a v tlaku ve stáří vzorků 1, 3, 7, 28 a 60 dní. U všech směsí bylo dosaženo snížené mezerovitosti oproti referenčnímu vzorku cementu, jehož mezerovitost byla 39 %. Nejpříznivějšího výsledku 31 % bylo dosaženo u směsi, ve které bylo 25 % cementu nahrazeno pouze popílkem (směs B). V případě optimalizovaných kombinací popílek-vápenec, popílek-struska, popílek-mikrosilika Stachema a popílek-mikrosilika FeSiCa, došlo také ke snížení, ovšem ne tak výraznému. Mezerovitosti těchto směsí se pohybovaly v rozmezí 34 35 %. Před samotným hodnocením pevnostních zkoušek je nutno zmínit, že téměř všechny vzorky zkoušené ve stáří 60 dní vykazovaly nižší pevnosti než vzorky zkoušené ve stáří 28 dní. To bylo pravděpodobně nevhodným ošetřováním vzorků. Vzorky také po rozlomení vykazovaly v porovnání s ostatními vzorky vyšší pórovitost, proto se domnívám, že chyba vznikla i při hutnění vzorků. Tomu nasvědčuje i fakt, že nižší pevnosti a zároveň i vyšší pórovitosti se vyskytli u vzorků směsí D až F, u kterých již během přípravy byla při zachování konstantního vodního součinitele pozorována tužší konzistence směsi v porovnání s ostatními. Při výrobě další sady vzorků již byla doba vibrace při hutnění mírně prodloužena. Z časových důvodů ovšem nebylo možné vzorky pro stanovení 60denních pevností opětovně připravit. 55

Co se týče pevností v tahu za ohybu, v prvních 7 dnech nedosáhla žádná ze směsí pevnosti referenčních vzorků. V případě zkoušení vzorků ve stáří 28 dní byl mírný nárůst pevnosti v porovnání s referenčním vzorkem pozorován u vzorků směsí D až F ovšem rozdíl mezi všemi vzorky není nijak výrazný. Pro posouzení výsledků pevností cementových malt v tlaku je vhodné zaměřit se především na Tabulku 25, která interpretuje indexy účinnosti v závislosti na době zrání vzorků. Jak je na první pohled zřejmé, ani v tomto případě žádná ze směsí nedosáhla pevnosti referenčního vzorku, což je dáno přídavkem popílku, který, jak je známo, snižuje počáteční pevnosti. Zároveň však téměř všechny vzorky obsahující kombinaci popílku a vybrané příměsi dosahovaly již po 3 dnech vyšších pevností, než vzorek obsahující pouze náhradu cementu popílkem (směs B). Výjimku tvoří pouze vzorek obsahující kombinaci popílek-vápenec ve stáří 28 dní, kdy byl index účinnosti pouze o 2 % menší, než u vzorku připraveného ze směsi B. Nejlepších výsledků bylo dosaženo za použití kombinace popílek-mikrosilika, a to jak v případě použití mikrosiliky Stachema (směs E), tak i FeSiCa (směs F), kdy jejich indexy účinnosti byly po 28 dnech 88 % a 89 % a v porovnání se směsmi B až D dosahovaly vyšších výsledků i po 1, 3 a 7 dnech. Vliv mezerovitosti na výsledné pevnosti v tomto případě nelze vzhledem k absenci výsledků 60denních pevností porovnat, jelikož popílek obsažený ve směsích snižuje počáteční pevnosti a vyšších pevností bývá dosaženo až dlouhodobě. Dalo by se však předpokládat, že zvýšením hutnosti cementového kamene dojde ke zvýšení trvanlivosti a vodonepropustnosti. 56

12 Závěr Tato bakalářská práce se zabývala využitím mikropříměsí do směsí s portlandským cementem za účelem dosažení optimální hutnosti cementového kamene a s tím související pozitivní vliv na výsledné vlastnosti betonů, především vysoké pevnosti, trvanlivosti a vodonepropustnosti. Teoretická část se věnovala především nejpoužívanějším jemnozrnným příměsím, tedy elektrárenským popílkům, křemičitým úletům, jemně mletému vápenci, jemně mleté vysokopecní granulované strusce a metakaolinu. Každá kapitola se zabývala způsobem výroby těchto příměsí, jejich základními požadavky pro použití do betonu, základními chemickými, mineralogickými a fyzikálními vlastnostmi a především jejich působením v betonu. Poslední kapitola teoretické části byla věnována způsobu měření granulometrie těchto jemnozrnných příměsí. Praktická část této práce byla věnována optimalizaci mezerovitosti cementu v kombinaci s vybranými příměsemi. K tomuto účelu bylo vytvořeno 6 směsí s využitím elektrárenského popílku Počerady, vápence Vitošov, strusky Dětmarovice a mikrosilik Stachema a FeSiCa. Na všech vstupních složkách a suchých směsí bylo nejdříve stanoveno granulometrické složení, měrná hmotnost, měrný povrch a mezerovitost. Dalším krokem bylo vytvoření zkušebních těles pro stanovení pevností v tahu za ohybu a pevnosti v tlaku ve stáří vzorků 1, 3, 7, 28 a 60 dní a stanovení dob tuhnutí na kaších normální konzistence. Minimální mezerovitosti 31 % (v porovnání s mezerovitostí cementu 39 %) bylo dosaženo u směsi obsahující 25 % náhradu cementu popílkem. Snížené mezerovitosti však bylo dosaženo u všech optimalizovaných směsí. Nejlepších pevností v tlaku dosahovali referenční vzorky, zde ovšem opět připomínám, že popílek obsažený ve všech směsí výrazně zpomaluje vývoj počátečních pevností a vyšších pevností dosahuje až po dlouhé době, zpravidla až po 28 a více dnech. Vzhledem k nepoužitelným výsledkům stanovených na vzorcích ve stáří 60 dní nebylo možné tento vývoj pevnosti sledovat, předpokládám však, že v případě směsí obsahující optimalizovaný poměr popílek-mikrosilika, které po 28 dnech vykazovaly index účinnosti 88 % a 89 % by bylo po 60 dnech dosaženo pevnosti referenčního vzorku. Závěrem bych ráda podotkla, že problematika optimalizace složení betonu jemnozrnnými příměsemi je značně rozsáhlá a možností, jak dosáhnout minimální mezerovitosti je nesčetně, ať už optimalizovaných kombinací více druhů příměsí současně podle již zmíněného algoritmu, kterého bylo využito i v této práci, nebo náhodným 57

kombinováním dle zkušeností a dodatečnou úpravou granulometrického složení složek mletím. 58

13 Seznam použité literatury 13.1 Použitá literatura [1] ŠTĚRBA, Alain. Příměsi dříve a nyní, část 1. Beton: Materiály a technologie (Vysokohodnotné betony). 2011, č. 6, s. 20-27. [2] PYTLÍK, Petr. Technologie betonu. 2. vyd. Brno: VUTIUM, 2000. Učebnice (VUTIUM). ISBN 80-214-1647-5. [3] HELA, Rudolf. Technologie betonu II. Brno, 2007. Skriptum BJ15. VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců. [4] Martin Ťažký Vývoj konstrukčních betonů s elektrárenskými popílky. Brno, 2014. 91 s., 5 s. příl. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců. Vedoucí práce prof. Ing. Rudolf Hela, CSc [5] BENSCHEIDT, N. a Rudolf HELA. Příručka Popílek v betonu: základy výroby a použití. Hostivice: ČEZ Energetické produkty vydává pro ASVEP, 2013. ISBN 978-80-260-4226-6. [6] Fosilní paliva: Uhlí. [online]. [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.fospaliva.wz.cz/page01.htm [7] ŠIMKOVÁ, J.; Příprava lehkých kompozitů na bázi alkalicky aktivovaných popílků z vysokoteplotního spalování uhlí. Brno, 2007. 34s. Bakalářská práce na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně, Ústav chemie materiálů. Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Jaromír Havlica, CSc. [8] Silotransport, Produkty: Popílek. Silotransport.cz [online]. 2016 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://www.silotransport.cz/popilek [9] TICHÝ, Vít. Program obnovy uhelných zdrojů v ČEZ. Časopis Stavebnictví [online]. 2007, 4, [cit. 20116-04-14]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/clanek.php?detail=182 [10] ELFMARKOVÁ, Veronika. Vliv jemnozrnných příměsí na charakter pórového systému betonu. Brno, 2013. 133 s., 4 s. příl. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců. Vedoucí práce prof. Ing. Rudolf Hela, CSc. 59

[11] AÏTCIN, Pierre-Claude. Vysokohodnotný beton. 1. české vyd. Praha: Pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a Českou betonářskou společnost vydalo Informační centrum ČKAIT, 2005. Betonové stavitelství. ISBN 80-867-6939-9. [12] YAO, Z.T., X.S. JI, P.K. SARKER, J.H. TANG, L.Q. GE, M.S. XIA a Y.Q. XI. A comprehensive review on the applications of coal fly ash. Earth-Science Reviews. 2015, 141, 105-121. DOI: 10.1016/j.earscirev.2014.11.016. ISSN 00128252. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/s0012825214002219 [13] VELÁZQUEZ, S., J. MONZÓ, M.V. BORRACHERO, L. SORIANO a J. PAYÁ. Evaluation of the pozzolanic activity of spent FCC catalyst/fly ash mixtures in Portland cement pastes. Thermochimica Acta. 2016, 632, 29-36. DOI: 10.1016/j.tca.2016.03.011. ISSN 00406031. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/s0040603116300338 [14] EGER, Lukáš. Aktivace příměsi do betonu. Brno, 2012. 88 s. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců. Vedoucí práce prof. Ing. Rudolf Hela, CSc. [15] ZOBAL, Ondřej a kol. Vliv popílku na vybrané vlastnosti cementových pojiv. Beton TKS. 2015(2), 42-47. Dostupné také z: http://mech.fsv.cvut.cz/~smilauer/pdf/vliv%20popilku%20na%20vybrane%20vlast nosti_zobal.pdf [16] HARISON, Alvin; SRIVASTAVA, Vikas; HERBERT, Arpan. Effect of fly ash on compressive strength of Portland Pozzolona Cement Concrete. J. Acad. Indus. Res, 2014, 2.8: 476-479. [17] THAKUR, Vipul, et al. Significance of silica fume in enhancing the quality of concrete. International Journal of Engineering Re-search, 2013, 2.2: 91-96. [18] Wikipedia: The Free Encyclopedia: Silica Fume [online]. 2015 [cit. 2016-04-23]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/silica_fume [19] Silica Fume An Admixture for High Quality Concrete. Journal of Environmental Nanotechnology. 2013, 2, 53-58. DOI: 10.13074/jent.2013.02.nciset310. ISSN 22790748. Dostupné také z: http://www.nanoient.org/special_issue.php?special=8 [20] KHAN, Mohammad Iqbal a Rafat SIDDIQUE. Utilization of silica fume in concrete: Review of durability properties. Resources, Conservation and Recycling. 60

2011, 57, 30-35. DOI: 10.1016/j.resconrec.2011.09.016. ISSN 09213449. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/s0921344911001960 [21] SIDDIQUE, Rafat. Utilization of silica fume in concrete: Review of hardened properties. Resources, Conservation and Recycling. 2011, 55(11), 923-932. DOI: 10.1016/j.resconrec.2011.06.012. ISSN 09213449. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/s0921344911001388 [22] WONG, H.S. a H. ABDUL RAZAK. Efficiency of calcined kaolin and silica fume as cement replacement material for strength performance. Cement and Concrete Research. 2005, 35(4), 696-702. DOI: 10.1016/j.cemconres.2004.05.051. ISSN 00088846. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/s000888460400242x [23] CAMILETTI, J., A. M. SOLIMAN a M. L. NEHDI. Effects of nano- and microlimestone addition on early-age properties of ultra-high-performance concrete.materials and Structures. 2013, 46(6), 881-898. DOI: 10.1617/s11527-012-9940-0. ISSN 1359-5997. Dostupné také z: http://link.springer.com/10.1617/s11527-012-9940-0 [24] THONGSANITGARN, Pailyn, Watcharapong WONGKEO, Arnon CHAIPANICH a Chi Sun POON. Heat of hydration of Portland high-calcium fly ash cement incorporating limestone powder: Effect of limestone particle size. Construction and Building Materials. 2014, 66, 410-417. DOI: 10.1016/j.conbuildmat.2014.05.060. ISSN 09500618. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/s0950061814005443 [25] Učíme v prostoru. Technické materiály. [online]. 2016 [cit. 2016-05-10]. Dostupné z: http://uvp3d.cz/drtic/?page_id=2787 [26] DIVSHOLI, Bahador Sabet, Tze Yang Darren LIM a Susanto TENG. Durability Properties and Microstructure of Ground Granulated Blast Furnace Slag Cement Concrete. International Journal of Concrete Structures and Materials. 2014, 8(2), 157-164. DOI: 10.1007/s40069-013-0063-y. ISSN 1976-0485. Dostupné také z: http://link.springer.com/10.1007/s40069-013-0063-y [27] JEVICKÁ, L. Příprava geopolymerních pojiv na bázi elektrárenských popílků. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, 2009. 56 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. František Šoukal, Ph.D. 61

[28] VEJMELKOVÁ, Eva, Milena PAVLÍKOVÁ, Martin KEPPERT, Zbyněk KERŠNER, Pavla ROVNANÍKOVÁ, Michal ONDRÁČEK, Martin SEDLMAJER a Robert ČERNÝ. High performance concrete with Czech metakaolin: Experimental analysis of strength, toughness and durability characteristics. Construction and Building Materials. 2010, 24(8), 1404-1411. DOI: 10.1016/j.conbuildmat.2010.01.017. ISSN 09500618. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/s0950061810000292 [29] KIM, Hong-Sam, Sang-Ho LEE a Han-Young MOON. Strength properties and durability aspects of high strength concrete using Korean metakaolin. Construction and Building Materials. 2007, 21(6), 1229-1237. DOI: 10.1016/j.conbuildmat.2006.05.007. ISSN 09500618. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/s0950061806001371 [30] KOVÁŘÍK, T., P. BĚLSKÝ, P. NOVOTNÝ, J. ŘÍHA, J. SAVKOVÁ, R. MEDLÍN, D. RIEGER a P. HOLBA. Structural and physical changes of re-calcined metakaolin regarding its reactivity. Construction and Building Materials. 2015, 80, 98-104. DOI: 10.1016/j.conbuildmat.2014.12.062. ISSN 09500618. Dostupné také z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/s0950061814013646 [31] Malvern. Laser diffraction partije sizing technique. [online]. 2016 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.malvern.com/en/products/technology/laserdiffraction/default.aspx [32] Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. 2001- [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/laser_diffraction_analysis 13.2 Použité právní normy a předpisy [N 1] ČSN EN 206. Beton Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda. Praha: ÚNMZ, 2014 [N 2] ČSN EN 450-1+A1. Popílek do betonu Část 1: Definice, specifikace a kritéria shody. Praha: ÚNMZ, 2013 [N 3] ČSN EN 197-1 ed. 2. Cement Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro obecné použití. Praha: ÚNMZ, 2012 [N 4] ČSN EN 12620+A1. Kamenivo do betonu. Praha: ÚNMZ, 2008 62

[N 5] ČSN EN 13263-1+A1. Křemičitý úlet do betonu Část 1: Definice, požadavky a kritéria shody. Praha: ÚNMZ, 2009 [N 6] ČSN EN 15167-1. Mletá granulovaná vysokopecní struska pro použití do betonu, malty a injektážní malty Část 1: Definice, specifikace a kritéria shody. Praha: ÚNMZ, 2007 63

14 Seznam použitých zkratek a symbolů C-S-H C 3 A C 2 S SEM HVFAC TEM SF w/c BET C 2 ASH 8 m c kalcium hydrosilikát trikalcium aluminát dikalcium silikát / belit rastrovací elektronový mikroskop (z angl. scanning elektron miscroscope) beton s vysokým obsahem popílku (z angl. high volume fly ash concrete) transmisní elektronový mikroskop křemičité úlety (z angl. silica fume) vodní součinitel metoda měření měrného povrchu (objevitelé Brunauer, Emmett a Teller) hydrát vápenatého hlinitokřemičitanu / hydratovaný gehlenit hmotnost cementu 64

15 Seznam příloh, obrázků, grafů a tabulek 15.1 Seznam příloh Technický list cementu CEM I 42,5 R Materiálový list velmi jemně mletého vápence 15.2 Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma výroby vysokoteplotního popílku [8]... 15 Obrázek 2: Schéma výroby fluidního popílku [9]... 16 Obrázek 3: SEM snímek cenosféry [12]... 18 Obrázek 4: SEM snímek plerosféry [13]... 18 Obrázek 5: Porovnání křivek zrnitosti popílků vybraných elektráren [10] (pozn. EDE - elektrárna Dětmarovice, ETU - elektrárna Tušimice, EPC - elektrárna Počerady, EME - elektrárna Mělník, ELE - elektrárna Ledvice)... 19 Obrázek 6: Pevnost betonu v tlaku s rozdílnou náhradou cementu popílkem [16]... 23 Obrázek 7: Schematický diagram výroby křemičitých úletů [21]... 24 Obrázek 8: TEM snímek křemičitých úletů [18]... 25 Obrázek 9: Kompaktní CSH gel v betonu s křemičitými úlety [11]... 27 Obrázek 10: Zaplnění prostoru mezi zrny cementu křemičitým úletem [11]... 28 Obrázek 11: SEM snímek vápence o velikosti zrna (a) 5 μm a (b) 20 μm... 29 Obrázek 12: Hydratační teplo směsí obsahující vápenec se zrny o velikosti 5 μm: (a) vývoj tepla, (b) celkový vývoj tepla [24]... 30 Obrázek 13: Schéma vysoké pece [25]... 31 Obrázek 14: Distribuce velikosti částic granulované strusky a portlandského cementu CEM II [26]... 33 Obrázek 15: Vliv granulované strusky na mikrostrukturu betonu: (a) vliv množství nahrazeného cementu struskou (w/c = 0,5, doba zrání 28 dní), (b) vliv vodního součinitele, (c) vliv doby zrání (w/c = 0,5) [26]... 35 Obrázek 16: Vliv granulované strusky na pevnost v tlaku [26]... 36 Obrázek 17: TEM snímek metakaolinu [30]... 38 Obrázek 18: Výsledné pevnosti betonu v tlaku [29]... 39 Obrázek 19: Výsledné pevnosti betonu v ohybu [29]... 39 Obrázek 20: Schéma laserového analyzátoru [32]... 40 65

15.3 Seznam grafů Graf 1: Distribuční a kumulativní křivka částic použitého cementu... 42 Graf 2: Distribuční a kumulativní křivka částic použitého popílku... 43 Graf 3: Distribuční a kumulativní křivka částic použitého vápence... 44 Graf 4: Distribuční a kumulativní křivka částic použité strusky... 45 Graf 5: Distribuční a kumulativní křivky částic použitých mikrosilik... 46 Graf 6: Křivka mezerovitosti suché směsi popílku a vápence... 49 Graf 7: Křivka mezerovitosti suché směsi popílku a strusky... 50 Graf 8: Křivka mezerovitosti suché směsi popílku a mikrosiliky Stachema... 51 Graf 9: Křivka mezerovitosti suché směsi popílku a mikrosiliky FeSiCa... 52 Graf 10: Grafické vyhodnocení objemových hmotností vzorků v závislosti na době zrání 53 Graf 11: Grafické vyhodnocení pevností vzorků v tahu za ohybu v závislosti na době zrání... 54 Graf 12: Grafické vyhodnocení pevností vzorků v tlaku v závislosti na době zrání... 54 15.4 Seznam tabulek Tabulka 1: Minerální fáze křemičitého popílku [5]... 17 Tabulka 2: Průměrné chemické složení elektrárenských popílků z českých elektráren [4][10]... 18 Tabulka 3: Normové požadavky na vybrané vlastnosti popílků [N 2]... 20 Tabulka 4: Typické složení křemičitých úletů [11]... 25 Tabulka 5: Normové požadavky na vybrané vlastnosti křemičitých úletů [N 5]... 26 Tabulka 6: Hodnoty zpracovatelnosti [22]... 28 Tabulka 7: Typické chemické složení některých vysokopevnostních strusek [11]... 32 Tabulka 8: Normové požadavky na vybrané vlastnosti vysokopecní strusky [N 6]... 34 Tabulka 9: Chemické složení metakaolinu [28][29]... 37 Tabulka 10: Vybrané chemické a fyzikální vlastnosti portlandského cementu CEM I 42,5 R. Vlastnosti označené hvězdičkou byly stanoveny na použitém materiálu.... 42 Tabulka 11: Fyzikální vlastnosti použitého popílku stanovené na konkrétním použitém materiálu... 43 Tabulka 12: Vybrané chemické a fyzikální vlastnosti vápence. Vlastnosti označené hvězdičkou byly stanoveny na použitém materiálu.... 44 66

Tabulka 13: Fyzikální vlastnosti použité strusky stanovené na konkrétním použitém materiálu... 44 Tabulka 14: Chemické vlastnosti mikrosiliky FeSiCa... 45 Tabulka 15: Vybrané fyzikální vlastnosti mikrosilik. Vlastnosti označené hvězdičkou byly stanoveny na použitém materiálu.... 45 Tabulka 16: Receptura směsi A včetně základních charakteristik... 48 Tabulka 17: Receptura směsi B včetně základních charakteristik... 48 Tabulka 18: Receptura směsi C včetně základních charakteristik... 49 Tabulka 19: Receptura směsi D včetně základních charakteristik... 50 Tabulka 20: Receptura směsi E včetně základních charakteristik... 50 Tabulka 21: Receptura směsi F včetně základních charakteristik... 51 Tabulka 22: Objemové hmotnosti betonů v závislosti na době zrání vzorků... 52 Tabulka 23: Pevnosti betonů v tahu za ohybu v závislosti na době zrání vzorků... 52 Tabulka 24: Pevnosti betonů v tlaku v závislosti na době zrání vzorků... 53 Tabulka 25: Indexy účinnosti v závislosti na době zrání vzorků... 53 67

16 Přílohy