Chemie životního prostředí III Pedosféra (06) Složení a vlastností půd

Podobné dokumenty
Chemie životního prostředí III Pedosféra (07) Znečištění půd

Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (04) Samočistící schopnost vod

SOIL ECOLOGY the general patterns, and the particular

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Chemie životního prostředí III Pedosféra (04) Půdotvorné procesy - huminifikace

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

Vysvětlivky: Důležité pojmy

Bioremediace půd a podzemních vod

BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (01) Koncepce výuky chemie životního prostředí

STUDYING OF NANOIRON PARTICLES MIGRATION IN HOMOGENEOUS ARTIFICAL CREATED AQUIFER IN 3-D ORDERING

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci borivoj.sarapatka@upol.

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Proč by se průmysl měl zabývat výzkumem nanomateriálů

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

Základy pedologie a ochrana půdy

Úprava podzemních vod ODKYSELOVÁNÍ

OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (07) Podzemní vody

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Dekompozice, cykly látek, toky energií

05 Biogeochemické cykly

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Aktivita CLIL Chemie I.

Melting the ash from biomass

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly


Ochrana půdy. Michal Hejcman

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Základy pedologie a ochrana půdy

Gabriela Šedivcová ENVISAN-GEM, a. s. Biotechnologická divize, Radiová 7, Praha 10 Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká 129, Praha 6

INTERAKCE NULMOCNÉHO NANOŽELEZA SE SÍRANY. Pavla Filipská, Josef Zeman, Miroslav Černík. Ústav geologických věd Masarykova Univerzita

Effect of temperature. transport properties J. FOŘT, Z. PAVLÍK, J. ŽUMÁR,, M. PAVLÍKOVA & R. ČERNÝ Č CTU PRAGUE, CZECH REPUBLIC

LANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík

2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

The Institute of Groundsmanship Vytváření vhodného prostředí. Alex Vickers TurfTrax Ground Management Systems Ltd and Cranfield University

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part. Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová

IMPLEMENTACE BIOVENTINGU

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (12) Ropné znečištění vod

Úprava podzemních vod

Složení půdy. Půda je různorodý, polydisperzní systém látek skupenství tuhého, kapalného a plynného. Mluvíme o tzv. fázích.

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Složení a vlastnosti přírodních vod

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I

Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz frouz@natur.cuni.cz

Gymnázium, Brno, Slovanské nám. 7 WORKBOOK. Mathematics. Teacher: Student:

Agroekologie. Bilance živin. Biogeochemie

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Opatření proti dopadům sucha na půdu v návaznosti na kompostování a použití kompostu

Mohamed YOUSEF *, Jiří VIDLÁŘ ** STUDIE CHEMICKÉHO SRÁŽENÍ ORTHOFOSFOREČNANŮ NA ÚČOV OSTRAVA

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech

Litosil - application

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN

Bilance půdní organické hmoty aplikace pro praxi

Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě

Výzkum procesu záchytu kontaminantů uvolněných při mikrovlnném ohřevu znečištěných ploch

Fouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Odtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou

TESTOVÁNÍ MEMBRÁNOVÝCH MODULŮ PRO SEPARACI CO 2 Z BIOPLYNU

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

Mendělejevova tabulka prvků

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V

chartakterizuje přírodní vědy,charakterizuje chemii, orientuje se v možných využití chemie v běžníém životě

Název opory DEKONTAMINACE

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)

Experimentální postupy. Půda Fyzikální vlastnosti půd Chemické vlastnosti půd

STARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

PŮDNÍ KLIMA A FYZIKÁLNÍ POMĚRY PŮD

půdy v trvalém travním porostu a v porostu rychle rostoucích dřevin během vegetačního období roku 2011

Hlavní parametry přírodního prostředí ph a Eh

PODZEMNÍ VODA. J. Pruška MH 9. přednáška 1

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

Environmentální geomorfologie

Mikrobiální ekologie vody. Znečištění: 9. Znečištění a (bio)degradace DEGRADACE / BIODEGRADACE DEGRADACE / BIODEGRADACE

6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SUSPENDOVANÝMI ČÁSTICEMI

Transkript:

Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (06) Složení a vlastností půd Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz

Pedosféra Půda: rozhraní atmosféry, hydrosféry a litosféry, třífázový polydisperzní systém, substrát s genetickými horizonty, zóna intenzivní interakce mezi biosférou a geosférou, určuje řadu biologických i nebiologických koloběhů a toků látek a energie, reguluje biotické procesy, ovlivňuje chemickou, vlhkostní a teplotní bilanci atmosféry, reguluje hydrologické toky v krajině a chemické složení vod, nenahraditelný přírodní zdroj, základ potravního řetězce člověka, zajišťuje ochranu litosféry před destrukčními procesy, 2

Pedosféra tlumí nepříznivé vlivy využití i obhospodařování půd a vlivu průmyslu, dopravy a sídelních aglomerací: filtrační funkce znečišťující látky jsou půdou mechanicky zadržovány hlavně částice pod 2 μm ty mohou být důležité při zasakování vody, pufrovací funkce rozpustné látky jsou imobilizovány adsorpcí na půdu nebo tvorbou nerozpustných sraženin; vysokou pufrovací schopnost mají půdy s vysokým obsahem organické hmoty, jílových částic a oxidů Fe, Al, transformační funkce určena především aktivitou mikrobiální složky mineralizace; oxidace, redukce, biomethylace, fotodestrukce na povrchu, receptor škodlivin sorpční, retenční a transportní procesy imobilizace, snížení biodostupnosti, degradace. 3

Půda Chemické složení půdy závisí na: klimatu, který určuje charakter půdotvorných procesů půdní hornině, ze které půda vznikla procesech probíhajících v půdě činnosti člověka poměr anorganické : organické látky 10 : 1 50 % O, 25 % Si, Al (jíl), Fe, Ca (vápenec, sádrovec), Na, K, Mg, H, Ti, podstatně méně C, Cl, P, S, Mn zdroj biogenních prvků nedostatek vpůdě endemický výskyt onemocnění organický (neživý) podíl půdní organická hmota, humus 4

Půdní ph: ovlivňuje rozpustnost a dostupnost látek v půdě (využitelnost živými organismy) ph půdy: - zásadité - < 7,5 -neutrální 6,4 7,4 -slabě kyselé 4,6 5,2 - silně kyselé 4,1 4,5 -velmi silně kyselé - < 4 Půda zvýšená kyselost snížení rozpustnosti sloučenin Ca, Mg, K, Na může být až pod nezbytné životní minimum rostlin, ovlivnění využitelnosti fosforečnanů, zhoršení životních podmínek pro půdní mikroorganismy. 5

Půda Zrnitost: ovlivňuje pohyb vody v půdě (písčitá jílovitá) průchodnost velmi zrnitá větší aktivní povrch, lepší sorpční vlastnosti Vzdušnost (aerace): důležitá pro průběh samočistících pochodů obsah a složení vzduchu v půdních pórech obsah kyslíku klesá s hloubkou za zvyšování obsahu CO 2, 1 m pod zemí obsah O 2 18,8 20,3 obj. %, 6 m pod zemí obsah O 2 14,2 14,9 obj. %, 1 m pod zemí obsah CO 2 0,9 1,1 obj. %, 1 m pod zemí obsah CO 2 4,2 8,9 obj. %. 6

Půda Teplota: zdroj sluneční záření, horké zemské jádro, biochemické procesy mění se s hloubkou denní kolísání T 0,5-1 m roční kolísání T do 10 m ~ 10 C 10 30 m < 30 m - pokles o 1 C na 32,7 m geotermický stupeň jeden ze základních faktorů ovlivňujících biochemické procesy 7

Samočist istící schopnost půdyp huminifikace mineralizace filtrace sorpce oxidace redukce mikrobiální aerobní a anaerobní procesy 8

Mechanismy vazeb chemických látek l v půdáchp Fyzikální: sorpce (voda, živiny, kovy, karbamáty..) iontová výměna změna produktů rozpustnosti Chemické: kovalentní nebo chelátové (Cu 2+, Fe 2+..) iontové (Ca 2+, Mg 2+, Zn 2+..) organické látky srážecí reakce Biochemické: zabudování nízkomolekulárních organických molekul do málo reaktivních makromolekul mikrobiální rozklad metabolismus, kometabolismus biomethylace 9

Mechanismy vazeb chemických látek l v půdáchp Sorpce rychlá - dočasná inaktivace desorpce, biodegradace pomalá - trvalá. Prvky mobilita je dána vzájemnými vztahy mezi sorpčními procesy na jílových minerálech, humusu, hydratovaných oxidech (Fe, Mn, Al) a hydrotermickými podmínkami dané lokality včetně aktivní půdní mikroflóry na straně druhé. 10

Základní půdní složky Půdní částice: Minerální a organické Prostory pórů: výskyt vzduchu a vody 11

Půdní voda 12

Půdní voda Půdní vlhkost: základní pojmy Field Capacity: voda, která zůstává v půdě po působení gravitačních sil. Procento trvale vyschlé půdy: množství vody po amount of water after the permanent wilting point is reached. Dostupná voda: množství vody v půdě mezi between the field capacity a procentem trvale vyschlé půdy. 13

Půdní voda Vztah mezi texturou půdy a dostupností vody Inches of Water Per ft. of Soil 4 3 2 1 Sand Sandy Loam Silt Loam Clay Loam Clay 14

Půda za různých r úrovní půdní vlhkosti Při nasycení Pórový prostor je zaplněn vodou Při i dostupné vodě: Prostor pórů Voda na povrchu půdních částic 15

Půda za různých r úrovní půdní vlhkosti Při trvalém vysýchání V půdních pórech není přítomna žádná voda Kompaktní Prostor půdních pórů se hroutí 16

Kompaktní zóna H 2 O Půdní vrstvy Nepropustná vrstva H 2 O Nekompaktní Kompaktní 17

Písek nad jílemj H 2 O Půdní vrstvy Nepropustná vrstva H 2 O 18

Půdní vrstvy Jíl l nad pískemp H 2 O Perched vodní tabule H 2 O 19

Půdní vrstvy Půdní sendviče H 2 O Mokré a suché vrstvy H 2 O 20

Půdní saláty H 2 O Půdní vrstvy Patchy Soil Moisture H 2 O 21

Obsah kyslíku ku a oxidu uhličit itého v půdnp dním m vzduchu 22

Jílové minerály jako polyfukční výměnný systém 23

Vazba chemických látek l na půdnp dní bio-organo organo-minerální komplex 24

Zvětr trávání a výměna plynů v půdáchp 25

Schema procesů důležitých pro transport a osud chemických látek l v půdáchp Evaporation volatilization dissolution Gas Phase: Diffusion Biological Phase: plant uptake microbiological degradation Water Phase Dispersion convection leaching ad/desorption precipitation dissolution Solid Phase: diffusion in aggreagates chemical reactions 26

Biodostupnost Bioavailability refers to the extent to which humans and ecological risk receptors are exposed to contaminants in soil or sediments. Bioavailability has recently piqued the interest of the hazardous waste industry as an important consideration for deciding how much waste to clean up. The rationale is is that if contaminants in soil and sediment are not bioavailable, then more contaminant mass can be left in place without creating additional risk. L. J. Ehlers and R. G. Luthy, ES&T, 2003 27

Biodostupnost polutantů v půdáchp 28

Biodostupnost polutantů v půdáchp Bioavailability processes can be defined as the individual physical, chemical and biological interactions that determine the exposure of organisms to chemicals associated with soils and sediments. 29

Biodostupnost In both soil and sediment, processes that determine exposure to contamination include release of a solid-bound contaminant (A) and subsequent transport (B), transport of bound contaminants (C), uptake across a physiological membrane (D), and incorporation into a living system (E).(A, B, C, D bioavailability processes) Biological membranes Bound contaminant C Association A Dissociation D Adsorbed contaminants in organism E Site of biological response Released contaminant D 30

Současný vývoj procesů porozumění transportu a osudu polutantů v půdách Faktory ovlivňující transport chemických látek Interakce mezi půdní organickou hmotou a xenobiotiky: Koc koncept? Ko-transport v půdách Chemická a biologická heterogenita v půdách 31

Přehled modelových přístupů pro tok a transport v půdách Observations in homogeneously packed porous media: - Macroscopically homogeneous flow - Microscopic fluctuations of advection velocity lead to dispersion of concentration gradients in the same way as a diffusive process. Concept: Chromatographic flow and transport advection velocity = flux/porosity Hydrodynamic dispersion is a Fickian or gradient driven process θ(x;t) C(x;t) t = J w C(x;t) + [θ(x;t) D C(x;t)] Concentration profile after 12.5 days Steady water flux of 2.8 cm/day C Depth (m) -0.5-1.0-1.5-2.0 0.18 0.16 0.14 0.12 0.10 0.08 0.06 0.04 0.02 0.00 32

Observation: arrival time of surface applied tracers at a certain depth in the soil profile is variable Bromide concentration (mg/l) 250 200 150 100 50 Measured bromide concentrations in soil water extracts at 40 cm depth at differrent locations in the field 0 0 400 800 1200 days since start of tracer application Concept: -Soil is a set of vertical stream tubes (STs) -Probability density function characterizes the variability of advection velocities (pdf(v)) in the different ST Concentration profile after 12.5 days Steady water flux of 2.8 cm/day C C^ (z,t) = C(z,t;v) pdf(v) dv Depth (m) -0.5-1.0-1.5-2.0 0.18 0.14 0.10 0.06 0.02 33

Dual porosity model Observations: rapid leaching through a fraction of the total soil volume ( macropores ) C/C0 1.0 0.8 0.6 0.4 0.2 0.0 0 10 20 30 40 1.0 tracer and water application 0.8 C/C0 0.6 0.4 0.2 0.0 0.0 0.5 1.0 1.5 2.0 time after start of leaching experiment (d) Concept: two pore regions with different advection velocities and mass exchange between the two regions θ m C m t = v m θ m C m θ m D m C m α (C m C im ) θ im C im t = α (C m C im ) Depth (m) Macropores Matrix 0.1 day 12.5 days 0.0-0.5-1.0-1.5-2.0 1.2 0.8 0.4 0.0 0.18 0.10 0.02 34

Stochastic continuum model Observations: Irregular concentration patterns Soil properties that determine fate and transport vary in space Concept: Explicit modeling of 3-D flow and transport Concentration profile after 12.5 days Steady water flux of 2.8 cm/day C 0.18 θ (x) C t = θ (x) v(x) C θ (x) D(x) C Depth (m) -0.5-1.0-1.5 0.14 0.10 0.06 0.02 0.0 0.5 1.0 1.5 Horizontal distance (m) 35

Preferential flow and leaching of xenobiotics Leaching of strongly sorbing compounds may be much faster than expected from K d and assuming chromatographic flow and transport: example of fluorescent dye breakthrough in undisturbed soil cores effect of soil structure on preferential flow 36

Lines are predictions of breakthrough using a chromatographic transport model (CDE) and K d values from batch experiments Breakthrough 0.5-0.6 m 0.2-0.3m 1.0 1.0 0.8 0.8 0.6 0.6 0.4 0.4 0.2 0.2 0.0 0.0 0 25 50 75 100 0 25 50 75 100 125 Dye distribution in soil core X-ray CT scan 37

Preferential flow and leaching of xenobiotics Occurrence of preferential flow and transport strongly depends on boundary conditions activation of macropores Transient Steady-state Observed (herbicide) CDE-fitted (herbicide) Observed (bromide) 38

Preferential flow and leaching of xenobiotics Due to preferential flow, pesticide properties (K d and degradation constant) are less relevant for pesticide leaching 39

Effect of nature of organic matter: K oc concept? K oc values are different for different soil clusters 40

Effect of nature of organic matter: K oc concept? K oc is related to a property of the organic matter: aromaticity From: Amad, Kookana, Alston, Skjemstad, 2001. Environmental Science and Technology, 35: 878-884. 41

Effect of co-transport with mobilized particles: colloids and/or dissolved organic matter (DOM)? Solid phase: organic + inorganic Liquid phase Five species Xenobiotic X DOM ho : Hydrophobic DOM hy : Hydrophilic 42

Biological soil heterogeneity and pesticide degradation From: Bundt, Widmer, Pesaro, Zeyer and Blaser, 2001. Soil biology and biochemistry, 33:729-738. Extrapolation of degradation rates in homogenized material in laboratory conditions to field conditions? Effect of biological heterogeneity on pesticide fate? 43