USA (1820 60): počet států Unie vzrostl z 23 na 33 a množství obyvatel z 9,6 na 31,3 milionů. 1803 koupila vláda od Napoleona LUISIANU její území bylo postupně osidlováno: vznik 13 nových států (viz mapa na dalším slidu). Kolonizace osidlování severo- a středozápadu USA: Volné zabírání pozemků (bylo upraveno 1862 zákonem o přidělování půdy zdarma 60 ha) Kolonizace probíhala ve třech vlnách: po squatterech (usedlících na divoko ), pionýrech a trapperech (lovcích a chovatelích dobytka) přicházeli hraničáři (farmáři), za nimiž pak následovali obchodníci, spekulanti a řemeslníci.
1819 zakoupena FLORIDA od Španělska Mexiko bylo nuceno odstoupit území TEXASU (1845) a vzápětí také další oblasti, z nichž nejvýznamnější se stala KALIFORNIE (1848), kde byla krátce po připojení k USA objevena bohatá naleziště zlata, což vyvolalo tzv. zlatou horečku. Územní expanze USA na americkém kontinentě byla uzavřena roku 1867, kdy zakoupily od ruského cara ALJAŠKU.
Územní vývoj USA
Trappeři / pionýři / squatteři
Během osidlování vypukly také tzv. zlaté horečky např. 1848 v Kalifornii / a největší vůbec: 1896-99 na Klondiku
hranice osídlení (frontier) byla dosti nebezpečná: Divočina / nepřátelští indiáni / civilizace a zákon dorazil později lidé se zprvu v mnoha ohledech museli spoléhat na vlastní síly.. Z toho dodnes plyne silná tradice individualismu a sebevědomí resp. sebedůvěry Celý proces kolonizace se nesmírně zrychlil výstavbou transkontinentální železnice (viz dále) a jejích odboček USA dostaly pověst země neomezených možností a přistěhovalecké vlny hlavně z Evropy (vč. Čechů viz Chicago třetí největší české město) vytvořily pověstný melting pot tavící kotel všech přistěhovalců a zformoval typický americkou identitu a postoj obyčejného člověka.
1823 Monroeova doktrína [monrouova] prohlášení amerického prezidenta J. Monroea, motivované nebezpečím znovudobytí nově utvořených latinskoamerických států (viz mapy na následujících slidech) evropskými kolonialisty (kontrolu nad těmito územími ztratili během napoleonských válek, čehož využilo národněosvobozenecké hnutí Simón Bolívar / San Martín) zahraniční politika USA se nebude vměšovat do evropských záležitostí ( Amerika Američanům! ), za to však USA vyžadují, aby evropské státy neintervenovaly jakýmkoliv způsobem do záležitostí svobodných států na americkém kontinentu = izolacionismu vůči Evropě a hegemonismu vůči Latinské Americe
OBČANSKÁ VÁLKA V USA (1861 1865) Situace před válkou rozdíly mezi Severem a Jihem: SEVER rychlý rozvoj kapitalistických tržní ekonomiky (svobodné podnikání zal. na iniciativě jednotlivců + námezdní prac. síla) + industrializace. Seveřané také kolonizovali další území na západě - farmáři proměnili široký pruh prérií mezi řekou Mississippi a Skalistými horami v obilnářskou a dobytkářskou oblast. Rodinné farmy zaváděly do zemědělské produkce nové stroje (parní mlátička, samovaz..) a obešly se bez otroků. Průmyslníci, obchodníci a bankéři severu (Republikánská strana) prosazovali politiku celní ochrany proti vyspělé Británii.
JIH zemědělský pěstování bavlny, tabáku, rýže na rozsáhlých plantážích bylo závislé na cca 4 milonech černých otroků Plantážníci jihu (Demokratická strana) prosazovali politiku nízkých cel, ulehčující vývoz bavlny do Británie a dovoz britského průmyslového zboží. Spor (kromě protikladného názoru na cla) se rozhořel v otázce OTROCTVÍ. Objevil se ABOLICIONISMUS (z lat. abolitio zrušení) - hnutí za zrušení otroctví a obchodu s otroky. Černí otroci se nacházeli v postavení majetku plantážníků bez jakýchkoli práv. To bylo jednoznačně nelidské, nemorální a příčilo se to osvícenskému duchu Ústavy USA.
10 15 milionů otroků přepraveno z Afriky do Ameriky / ve státech Konfederace jich byly cca 4 mil.
Během války za nezávislost také řada otroků získala za vojenské služby svobodu nebo utekla na Sever a vznikl tak fenomén masové existence svobodných černochů na Severu. Tato skutečnost brala vítr z plachet těm, kteří se domnívali, že černoši nejsou schopni žít svobodně a potřebují nad sebou dohled. Abolicionistické hnutí sílilo i pod dojmem jaký ve světě zaznamenala Chaloupka strýčka Toma H. B. Stoneové. Hrdinové tohoto románu reprezentují černošský lid utlačovaný bílými otrokáři, který je ale bystrý, inteligentní, charakterní a často i zbožný. Kniha mimo jiné zachycuje krutost otrokářského systému. Kniha vyšla 1851 a významně ovlivnila Ameriku i Británii v boji proti otroctví.
Frederick Douglas sociální reformátor, řečník, spisovatel a politik. Poté, co uprchl z otroctví, se stal jednou z vůdčích osobností amerického abolicionistického hnutí. John Brown - radikální abolicionista a křesťan, který věřil, že ozbrojené povstání je jedinou cestu k ukončení otrokářství. 1859 vedl neúspěšný útok na federální zbrojnici v Harpers Ferry ve Virginii s cílem vyzbrojit uprchlé otroky a vyvolat povstání proti otrokářům. Za tuto akci byl popraven.
1860 - volba představitele Republikánské strany ABRAHAMA LINCOLNA (vystupujícího proti šíření otroctví do nových států Unie) prezidentem podnítila nejprve vystoupení (secesi) Jižní Karolíny (20. 12. 1860) a dalších jižních států z Unie. únor 1861 vytvořily Konfederaci států Ameriky (s vlastní vládou a prezidentem J. Davis). Vznikla dvě znepřátelená území. Lincoln prohlásil odtržení za protiústavní čin a Rozhodl se zabránit rozpadu USA i vojenskou silou. Vyzval proto státy Unie, aby povolaly své občany do zbraně.
Nová ústava učinila provždy konec agitačním otázkám týkajícím se naší zvláštní instituce otroctví Afričanů, jak u nás existuje a náležitého postavení černochů v naší civilizaci. To byl bezprostřední důvod roztržky a současné revoluce. Jefferson to předvídal, jako kámen, o který se Unie rozštěpí. ( ) Převážný názor jeho a většiny vůdčích státníků v době vzniku ústavy byl, že zotročení Afričanů je v principu zlem, sociálním, morálním a politickým. Bylo to zlo, o kterém věděli, ale se kterým si nevěděli rady, o němž ovšem předpokládali, že nějakým způsobem řízením prozřetelnosti pomine a zanikne. ( ) Tyto představy byly od základu chybné. Spočívaly na představě rovnosti ras. ( ) Naše současná vláda je založena na zcela opačné ideji. Jejím základním kamenem je velká pravda, že černoch není roven bílému muži, že otroctví podřízenost nadřazenější rase je jeho přirozeným a normálním stavem. Naše vláda je tedy jako první v historii světa založena na této velké fyzické, filosofické a morální pravdě. (A. H. Stephens viceprezident Konfederace řeč o základním kameni 21.3.1861).
Konflikt Severu (Unie) a Jihu (Konfederace) přerostl do největší a nejtragičtější války v dosavadních dějinách USA: V důsledku válečných operací přišlo o život 600 000 lidí. Sever - 23 států - převaha - v podobě lidských (2x), materiálních a výrobních kapacit (4x) se projevila až postupně. Válečné loďstvo Severu vytvořilo účinnou nám. blokádu přístavů Jihu.