Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy, variabilita příznaků a zkušenosti se zmlazením keřů Petr Ackermann Ekovín
Fytoplazmy Prokariotní mikroorganizmy Řazeny k bakteriím (odd. Tenericutes tř. Mollicutes, rod Phytoplasma) Nemají buněčnou stěnu pouze plazmatickou membránu Nepravidelný kulovitý nebo oválný tvar Velikost 100 600 µ Množí se pučením nebo dělením Parazitují ve vodivých svazcích lýka (sítkovice) Přenos vegetativním množením a živočišnými vektory sajícími z floemu (mera, křís, ploštice) Původci hospodářsky významných onemocnění rostlin Skupiny a podskupiny na bázi sekvenční analýzy genů 2
Významné fytoplazmy révy Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy (Candidatus Phytoplasma solani) skupina 16SrXII, podskupina 16SrXII - A Fytoplazmové zlaté žloutnutí révy (Candidatus Phytoplasma vitis) skupina 16SrV, podskupina 16SrV - C vektor křísek révový Scaphoideus titanus křísek je škůdce révy - rychlé šíření ve vinicích karantenní škodlivý organizmus Velmi podobné až shodné příznaky rozlišení laboratorními diagnostickými postupy (PCR RLFP, RT PCR) 3
Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy Původce: Candidatus Phytoplasma solani Taxonomicka skupina 16 SrXII (stolbur), podskupina 16 SrXII A Patogen je geneticky variabilní, typy se liší dle vztahu k hostiteli a vektoru 3 přirozené ekotypy vázané na Hostitelský systém Convolvulus arventis H. obsoletus Vitis vinifera související s kmeny typu tuf b (VOM) Hostitelský systém Urtica dioica H. obsoletus Vitis vinifera související s kmeny typu tuf a Hostitelský systém Calystegia sepium H. obsoletus Vitis vinifera související s kmeny typu tuf c Vektor: Žilnatka vironosná (Hyalesthes obsoletus) Patogen přetrvává a množí se ve floemu hostitelských rostlin a v haemolymfě vektorů 4
Fytoplazmové žloutnutnutí a červenání listů révy Výskyt původce v cyklech (50. a 60. léta m.s.) V letech 2003-2008 výrazný nárůst výskytu a škodlivosti na révě v celé VOM Obecně ojedinělý, častý 5 10%, výjimečný přes 75% Především teplejší lokality a blízkost přirozených porostů teplomilné křovištní a bylinné vegetace Více okraje porostů a starší vinice Slabší výskyty ve vinicích v polních areálech V posledních létech opět nárůst výskytu 5
Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy Příznaky Listy Mladé a zrající hrozny Letorosty Keře Poškození ucpávání perforací sítkových políček a degradace pletiv floemu Nerovnoměrný výskyt patogenu v hostiteli Variabilita projevu a intenzity příznaků Častá přechodná i dlouhodobá latence 6
Listy Změna zbarvení modré odrůdy - tmavočervené bílé odrůdy - žlutozelené, zlatožluté okolí žilek Časté svinování listů Křehkost listů Zasychání částí i celých listů Příznaky na celých keřích Částech keřů (kmínek, rameno) Jednotlivých letorostech Vrcholcích letorostů Jednotlivých listech Částech listů Zvýšená odolnost listů k podzimním mrazům 7
Bílé odrůdy 8
9
Modré odrůdy 10
11
Možnost záměny Listy virové svinutky révy 12
Listy ostnohřbetka ovocná 13
Listy mechanické poškození letorostů 14
Hrozny Na příznakových letorostech Zavadání a zasychání částí nebo celých mladých hroznů Zavadání vyvinutých a zrajících hroznů Řídké hrozny, nestejně vyvinuté bobule Nižší výnos a kvalita Nižší cukernatost, vyšší kyseliny 15
16
17
Možnost záměny Hrozny abiotické vadnutí hroznů 18
Letorosty Slabší a kratší Šedavo modře zbarvené Často gumovité a svěšené V době vyzrávání plošné hnědočerné skvrny Výjimečně zasychání letorostů Pozdější a špatné vyzrávání 19
Keře Slabší růst Chřadnutí Hynutí keřů (?) 20
Projev příznaků Normální rašení, kvetení, odkvět i počáteční růst letorostů První příznaky od fáze BBCH 77 - zapojování hroznů (namnožení patogenu a omezení funkce vodivých svazků lýka) Výrazné příznaky od fáze BBCH 81 - počátek zrání (listy, hrozny) Parciální projev (rameno, letorost, jednotlivé listy) Změna intenzity příznaku v průběhu let ( ozdravení keřů ) 21
22
FŽČLR / FZŽR Shodné příznaky Popsané příznaky se vyskytují u obou chorob Projev významně ovlivňuje stupeň napadení Galati FŽČLR ostré ohraničení sektorů barevných změn Galati FZŽR silné svinování listů až do trojúhelníku méně výrazné ohraničení odlišně zbarvených sektorů u BO častější žluté zbarvení okolí žilek a nekróza žilek gumovitost a ohýbání letorostů nestejné a horší vyzrávání letorostů Významný je charakter výskytu v porostu 23
Náchylnost odrůd bílé odrůdy Chardonnay Rulandské bílé Ryzlink rýnský, Sauvignon, Veltlínské zelené modré odrůdy André Dornfelder Frankovka Modrý Portugal Svatovavřinecké Zweigeltrebe Rulandské modré, Cabernet Sauvignon, Merlot 24
Hostitelé patogenu Široký hostitelský okruh Kulturní rostliny lilkovité, miříkovité, réva Ostatní rostliny lilkovité, merlíkovité, miříkovité, svlačcovité, kopřivovité, hvězdnicovité, hluchavkovité, vikvovité aj. Hlavní hostitelé (rezervoárové rostliny) svlačec rolní (napadení - Německo 80%), kopřiva dvoudomá (napadení - Itálie 17%) Perenující plevele jsou rozhodující v epidemiologii patogenu (živná rostlina vektoru, hostitel patogenu) 25
26
Patogen vektor réva Přenos patogenu žilnatka vironosná (H. obsoletus) a další druhy křísů (VOM zjištěn u 4 druhů křísů, merule kopřivové, klopušky světlé) vegetativní množení ne šťávou, při práci ve vinici Přenos na révu z rezervoárových a dalších hostitelských rostlin žilnatka vironosná přenos červen srpen podíl infikovaných jedinců 18 96 %, VOM 57% nabývací sání latence (4 6 týdnů) předávací sání perzistentní přenos Pokud sají larvy žilnatky vironosné na infikovaném svlačci či kopřivě opouštějí půdu infekční 27
Réva není významný hostitel žilnatky vironosné (náhodné sání) Jednotlivý výskyt choroby ve vinicích ( na rozdíl od FZŽR) Réva má minimální epidemiologický význam (přenos z révy je výjimečný) V poslední době opět významné šíření několik teplých let příznivých pro vektor alternativní přenašeči (křís, mera, ploštice) 28
Žilnatka vironosná (Hyalesthes obsoletus, čel. Cixiidae) Xerotermofilní druh Polyfág - vývoj svlačec rolní (S-typ II), kopřiva dvoudomá (S-typ I), další hostitelé Jedna generace Všechna stadia mimo dospělce v půdě Larvy na kořenech svlačce vytvářejí malé komůrky kryté voskovými výpotky Přezimují larvy 2. a 3. instaru v půdě Dospělci od ½ 6 8 Preferuje byliny, na révě saje jen náhodně Samička klade vajíčka do půdy (k hostitelům) 29
Charakteristika dlouhodobě sledované vinice Katastrální území: Nosislav Trať: Přední Hora Odrůda: Zweigeltrebe Rok výsadby: 2000 Spon: 3x 1m Vedení: střední, řez na tažně Obdělávání půdy: ozeleněná meziřadí, pod keři herbicidy Okolí vinice: křovištní a xerofilní bylinná vegetace (Výhon) 30
31
Uskutečněná sledování Změny výskytu na lokalitě Dynamika projevu příznaků v průběhu vegetace Změny intenzity příznaků v průběhu let 2006 2012 (3 stupně napadení) Možnost regulace výskytu metodou odstranění napadených částí (ramen) při řezu (nízká efektivnost) Možnost regulace výskytu hlubokým zmlazením keřů při řezu 32
Výskyt na lokalitě Nosislav Výskyt (září) Ř.17 / 247 keřů Ř.19 / 242 keřů Ř.23 / 245 keřů Ř.25 / 240 keřů Celkem % 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 38 31 27 7 5 4 3 3 4 4 41 35 30 7 6 1 3 3 3 3 33 25 19 8 5 2 1 2 3 4 27 24 20 10 6 1 4 4 4 3 13,48 11,15 9,31 3,10 2,26 0,81 1,13 1,25 1,44 1,44 Hodnoceno 974 keřů, odrůda Zweigeltrebe Převážně parciální onemocnění keřů Výskyt početnější v části vinice bližší křovištní a bylinné vegetace 33
Změna intenzity příznaků 2006/2009 2009 (stupeň 1/34) 2009 (stupeň 2/39) 6% 10% 3% 0 1 16% 8% 8% 0 1 2 3 68% 2 3 81% 2009 (stupeň 3/33) 13% 9% 12% 66% 0 1 2 3 34
Strategie ochrany Omezit výskyt přenašečů (především žilnatky vironosné) Regulovat výskyt hostitelských a zejména rezervoárových rostlin Využít poznatky o parciálním onemocnění keřů Zajistit produkci zdravého výsadbového materiálu Předpoklad napadení révy ve výsadbě výskyt infikovaných bylinných hostitelů přítomnost infikovaného vektoru 35
Regulace výskytu žilnatky vironosné Ničení zemních komůrek larev kultivace v jarním (podzimním a jarním) období (do počátku června) v řadách v neozeleněných meziřadích (přes řadu) Regulace vhodnosti podmínek pro žilnatku preferuje otevřené (kamenité) půdy s řídkým bylinným porostem zajistit a udržet souvislé ozelenění Podpora přirozených antagonistů pavouci, lapkovití, dravé ploštice, entomofágní houba Metarhizium anisopliae 36
Regulace výskytu hostitelských a rezervoárových rostlin Ve vinici V okolí vinice Svlačec rolní (kopřiva dvoudomá), hlavní zdroj inokula Ostatní hostitelské rostliny Časově usměrněná kultivace v řadách a v neozeleněných meziřadích Časově usměrněné použití herbicidů v řadách Racionální usměrnění druhové skladby ozelenění (omezit hostitele patogenu i žilnatky vironosné) Udržování a účelná obměna ozelenění Zvýšené riziko regulovaného zaplevelení meziřadí /častý výskyt svlačce rolního a ostatních hostitelů patogenu/ 37
Zajištění zdravého výsadbového materiálu Věnovat zvýšenou pozornost výskytům v množitelských porostech (častá latence, parciální onemocnění) Prověřit výchozí materiály na přítomnost patogenu (indikátory, molekulární metody aj.) Izolace množitelských porostů- technické a prostorové izoláty(nedostatečná u PI) Ošetření množitelského materiálu teplou vodou (FAO 50 C/45 min) 38
Regulace škodlivosti zmlazením keřů 24.2.2007 zmlazeno 15 keřů se silnými příznaky 2007 bez příznaků silné letorosty a réví 2008 bez příznaků ponechány tažně, téměř plná úroda 2009-2015 bez příznaků plná úroda 2008 10 keřů otestováno referenční laboratoří PU Olomouc, výsledek negativní Metoda byla ověřována v Rakousku (Hanák, Riedle- Bauer), Německu (Stark-Urnau, Kast) i v Itálii (Credi a kol.) Od roku 2009 provozní ověřování na lokalitě Trboušany 180/20 keřů, 2010 a 2011 bez příznaků, téměř plná až plná úroda, 2012 5 znovu napadených keřů Podle dosavadních výsledků možnost opakovaného výskytu příznaků onemocnění, zejména od 3.roku po zmlazení 39
2007 2008 2009 40
Výsledky provozního zmlazení napadených keřů Lokalita Vinařství Korber Trboušany Vinařství Čech Tvrdonice Vinařství Čeperová Matouš Olbramovice Rok výsadby 2000 2002 2002 Výměra Odrůda Zmlazeno ks 1,5 1,5 1,5 ZW Fr Svav 130 85 40 Zmlazeno rok Nový výskyt 2009-2012 do 10 % do 5 % do 5 % 2000 1,0 ZW 1 400 2015 do 15 % 2002 1,0 Svav 2 400 2015 do 15 % 41
Postup při výskytu Označit napadené keře (srpen září) napadený keř je ve většině případů ztracený možnost přirozeného ozdravení (A 13-40 %, Nosislav 90 %) Mladá výsadba (do 3 let) napadené keře vyklučit a podsadit Mladá plodná výsadba napadené keře vyklučit a podsadit napadené keře zmladit Starší plodná výsadba napadené keře zmladit Starší silně napadená plodná výsadba (cca 50 %) napadené keře zmladit výsadbu zlikvidovat Zmlazení zajistí zachování výsadby plodnost již druhý rok po zmlazení kratší dobu omezení možnosti použití herbicidů kratší dobu zvýšeného nebezpečí poškození zvěří 42
Děkuji za pozornost