BRITSKÝ RÁDŽ (1858-1947) 1588 - Angličané porážejí španělské loďstvo - bod obratu v dominanci nad světovými oceány 1600 ustavena anglická od r. 1707 britská Východoindická společnost - monopol na obchodování s východními oblastmi pod záštitou Koruny / později dokonce získala právo vyhlásit válku či uzavřít mír 1608 - intenzivnější pronikání do Indie (souhlas císaře Džahángíra) vytlačování Portugalců - zakládání faktorií (obchodních osad) významnou měrou tak začali přispívat k místnímu rozvoji (rozvoj infrastruktury, růst zaměstnanosti) 1526 1858 - Mughalská (Mogulská) říše - turkický státní útvar na území Indického subkontinentu
Východoindická společnost (British East India Company) vlajka (1801 1858), znak (od 1698), sídlo a platidlo (1835)
1658-1707 vládl nábožensky netolerantní císař Aurangzéb: uvalil na nemuslimy vysokou daň z hlavy zakázal hudbu, divadlo a tanec kromě hinduistů, které se pokoušel násilně islamizovat, pronásledoval také šíity a súfie, které pokládal za heretiky, ohrožující islámskou ortodoxii tím začal proces postupné destabilizace a decentralizace říše lidová hnutí se silně protimughalskými postoji + jednotlivá knížata, navábové, rádžové, aj. usilovali o územní expanzi / Britové (resp. Francouzi) jim nabízeli různá vojenskopolitická spojenectví proti Francouzům (resp. Britům) i proti sobě navzájem.
James Lancaster (1601 1618 první guvernér společnosti) císař Aurangzéb (1658 1707 císař Mughalské říše)
1757 bitva u Palásí: vojsko Britské Východoindické spol. porazilo mnohem početnější spojená vojska Bengálska, Biháru a Urísy, podporovaná vojsky Francouzské Východindické společnosti. Následovalo pronikání Britů do dalších oblastí / počátek faktické britské nadvlády v Indii.
1757 bitva u Palásí: vojsko bengálského navába Sirádžud-Dauly podporované Francouzi se střetlo s Brity, které vedl plukovník Robert Clive
Po mnoha lokálních válkách tak byla Východoindická společnost jedinou reálnou, více či méně homogenní silou, která byla schopna udržet veřejný pořádek a řád. 1765 Velký Mughal předal Východoindické společnosti správu v Bengálsku, Biháru a Uríse
Mughalská říše se počátkem 19. století se stala loutkovým státem Britské říše. (Posledním mughalským císařem byl Bahádur Šáh II., jehož čistě formální postavení bylo ukončeno v roce 1858 potlačením povstání sipáhíů). Britská nadvláda a přímé podřízení mnohých oblastí britské koruně bylo ze strany Indů vnímáno jako okupace zemí, na které příchozí mocnost nemá žádné právo. 1857 povstání sipáhíů: první otevřené projevení odporu vůči britské nadvládě na indickém subkontinentu. Z Bengálska se rychle rozšířilo i do ostatních oblastí. příčiny povstání: pronikání křesťanství do indického vnitrozemí. Najímaní žoldáci, sipáhíové, se cítili pod velením křesťanů méněcenní a ohrožení ve své identitě
Odepření nároků sipáhíů na příplatky za službu v cizině (ve válkách s Barmou, aj.), které jim náležely + odepření nároků na penzi vysloužilým vojákům. Zavedení nového typu nábojnic k nabití pušky bylo třeba odstranit z nábojnice ochranné pouzdro, které muselo být rozkousnuto zuby, přičemž se ústa dotkla směsi, jíž byly nábojnice napuštěny - ta obsahovala hovězí (zakázané pro hinduistické vojáky z důvodu posvátnosti hovězího dobytka) či vepřový tuk (nečisté pro muslimské vojáky). Sipáhíové však byli svými britskými představenými k používání těchto nábojnic nuceni, což vyvolalo vlnu nepokojů. Za domnělým jednáním kolonizátorů viděli britský plán, jak obrátit domorodé obyvatelstvo na
křesťanskou víru. Odpírání rozkazů k používání této výzbroje vedlo k potrestáním indických důstojníků, v reakci na což se ostatní příslušníci vojska vzbouřili a pobili své britské velitele.
Povstání se nakonec Britům podařilo ve všech částech Indie potlačit až na jaře roku 1858. Britská moc (Východoindická spol. řízena státem od r. 1773 / převzetí kvůli platební neschopnosti závazky převzal stát) byla postupně upevňována, až bylo dosaženo vlivu natolik značného, že 1876 (a na indické půdě in absentia 1.ledna 1877) královna Viktorie prohlášena císařovnou indickou.
Sídlo britské správy v Kalkatě.
Victoria Memorial v Kalkatě
1911 se hlavní město Britské indie přesunulo z Kalkaty do Dillí (na fotce Raisina Hill, jedno z administrativních sídel Britů / dnes je zde sídlo indické vlády)
Rashtrapati Bhavan sídlo místokrále v Dillí (dnes sídlo prezidenta Indie)
Raj Path, New Delhi, India (jedno ze sídel vlády Indie)
Britské impérium v největším rozsahu (po 1. sv. válce) (1/4 zemského povrchu 34 000 000 km²)
Jak je možné, že Britové dosáhli takového vlivu na indickém subkontinentu? Gándhí tvrdí, že: Angličané Indii nepřemohli, to my (Indové) jsme jim ji dali. Vzpomeňte si na Společnost Bahádur ( = hrdina / místní označení pro Východoindickou spol.). Kdo z ní udělal bahádura, hrdinu? Zpočátku vůbec neměla v úmyslu zakládat království. Kdo napomáhal úředníkům Společnosti a kdo upadl v pokušení při pohledu na jejich stříbro? Kdo kupoval jejich zboží? Dějiny dosvědčují, že jsme to byli my sami. ( ) Naši panovníci žádali při vzájemných střetech Společnost Bahádur o pomoc. ( ) Je tedy nesmysl vinit z našeho tehdejšího počínání Angličany. Hinduisté a mohamedáni byli na ostří nože. To my jsme vytvořili podmínky, jež této společnosti umožnily vládu nad Indií získat. Proto je spravedlivé říci, že jsme Indii Angličanům dali, ne že oni nám ji vzali. (GÁNDHÍ, Móhandás Karamčand. Hind svarádž Indická samospráva. Doplněk, Brno 2003, 1. vydání, ISBN 80-7239-154-2, s. 35-36.)