SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA Petra Maříková Vlčková 28.03.2018 U3V Plzeň, LS 2018 Městská centra urbanismus starého Egypta Egyptská civilizace je civilizací bez měst Město: egyptsky niut Komplexní sídelní struktura osídlení starého Egypta: od pravěku, především v jeho závěru, tj. kolem 3200-3000 BC Nilské údolí: víceméně souvisle osídlené území Vznik: Důsledek potřeb efektivní administrativy; Soustředění zařízení v okolí důležitých náboženských center; Uspokojení potřeb souvisejících s obchodem; Soustředění specializovaných skupin obyvatel. Rozvoj: především organicky samovolně a bez zásahu státní administrativy X výjimečně: centra založená úmyslně, plánovaně a jejich rozvoj striktně řízen. Funkční rozdělení: městská centra Aglomerace - Memfida Provinční centra Menší zemědělské sídliště Královské statky Sídliště se specifickými funkcemi: tzv. pyramidová města přístavy královské paláce 1
MĚSTSKÉ AGLOMERACE - MEMFIDA Memfida: Původní jméno: Inebu-chedž (opevněná citadela, Bílé zdi) Men-nefer-(Pepi): jméno zádušního komplexu Pepiho I Krása Pepiho je trvalá Hut-ka-Ptah = Hykupta = Aigyptos = Egypt Tradiční administrativní, náboženské, výrobní (výroba skla, fajánse, keramiky apod.) a vojenské centrum od doby Staré říše 1979: zapsán na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO Dnes: více než 100 archeologických areálů: chrámy boha Ptaha, Hathory, Amona, Atona apod. Pohřebiště v Sakkáře, Abúsíru Centrum: mnoho jader, hlavní osídlení se historicky pohybovalo centrum: pod vesnicí Mit Rahína, cca 30 km JZ od Káhiry APRIESŮV PALÁC Centrální část starověké Memfidy stavba ze sušených cihel, důležité části: obložené vápencem Výkopce: sir Matthew Flinders Petrie, 1908-1910 Na masivní platformě součást většího komplexu Král Apries: 589-570 BCE stavitel větší části komplexu Hlavní součást: zdobená brána do celého paláce 2
GÍZA PYRAMIDOVÉ MĚSTO STARÉ ŘÍŠE Lokální toponymum: Hét el-ghuráb Několik funkčních částí vzájemně oddělených zdmi Komplex galerií: délka 165 m Pekárny, sušárny ryb Královská administrativní budova Tzv. Západní město: vysoce postavení úředníci Tzv. Východní město: spíše vesnické osídlení Nálezy: keramika, hliněné pečeti apod. Stavební materiál: sušené cihly, dřevo, kámen jen výjimečně Přináleží k němu: pohřebiště řemeslníků KAHÚN HETEP-SENUSRET Pyramidové město Senusreta II. v Ill-Lánúnu Hut-hetep-Senusret Výkopce: William M. Flinders Petrie Plocha: cca 14 ha, cca 350x400 m Odhad populace: 4-5000 obyvatel Funkční vydělení prostor ve městě: Tzv. akropole a chrám Residenční část: domy řemeslníků, 9 tzv. velkých domů Administrativní budovy (sklady apod.) Pravoúhlé členění prostoru: lepší dohled Význam města: především v závěru MK jeho starosta byl o vezírem Výbava domů: běžná X nálezy papyrů (papyrových archivů) 3
ABYDOS NÁBOŽENSKÉ CENTRUM Jedno z nejdůležitějších center starého Egypta: náboženské, administrativní centrum odkaz na kořeny egyptské státnosti Senusret III. Wah-sut-Senusret Trvalá jsou místa Chakaurea, ospravedlněného, v Abydu Jižní část Abydu Původně: obsluha pro zádušní komplex Senusreta III. Doba trvání: cca 150 let důležité centrum po konec MK doloženo i v NK Důležitý monument: rezidence starosty THÉBY MĚSTO BOHŮ Založení: OK (5. dynastie - Waset), postupně nárůst moci. NK: hlavní náboženské a administrativní centrum země souměstí karnackého a luxorského chrámu Vlastní město: jen nepatrné stopy pod současným osídlením snad podoba s Kahúnem Pravidelně rozmístěné bloky domů ze sušených cihel X následně živelný rozvoj Nejlépe prozkoumané části: Před 1. pylonem karnackého chrámu: římské lázně, přístaviště apod. Úprava aleje sfing spojující Karnak a Luxor: především řecko-římské památky Palác v Malkatě Z břeh Nilu Dér el-medína (příští přednáška) 4
MALKATA KRÁLOVSKÁ REZIDENCE AMENHOTEPA III. Rezidenční palác Amenhotepa III.: západní břeh Nilu, Théby Výstavba: 11.-29. rok vlády Po dokončení: největší rezidenční komplex starého Egypta Jméno: per-haj místo radosti ; palác: Palác oslňujícího Atona Několik funkčních částí: královský rezidenční palác Administrativní budovy Amonův chrám Vesnice řemeslníků zahrady, umělé jezero Různé typy obytných jednotek: plánovaná zástavba X malé obytné jednotky nepravidelného půdorysu TELL ED-DABA STAROVĚKÁ AVARIS Město ve V Deltě jedno z center předovýchodního osídlení v Egyptě: Založení: FIP, MK SIP (Hyksósové) jejich hlavní město Avaris mnoho prvků z oblasti Předního východu palácová architektura, způsob pohřbívání, hmotná kultura. NK: významné centrum následně hlavní město Pi-Ramesse Paláce, rezidenční čtvrti, chrámy, hrobky a pohřebiště jejich rozmístění ovlivněno nestabilní říční sítí Thutmosovský palác: rekonstrukce tzv. minojských fresek Thutmose III. 19. dynastie: poblíž lokalita Qantír - Piramesse 5
BRÁNY DO EGYPTA PŘÍSTAVY NA POBŘEŽÍ RUDÉHO MOŘE Doklady: od Staré říše dále přístavy byly významnou součástí hlavních center: Memfis, Avaris apod. Málo poznaná část eg. urbanismu: přístřešky, skladovací prostory (tzv. galerie), mola, výrobní areály (pečení chleba apod.) apod. Přístavy: Ayn Sochna (Z břeh Sinajského poloostrova; skalní nápisy: jméno Džedkarea Isesiho) Wádí el-džarf (základy mol, papyrové zlomky se jménem panovníka Chufua 4. dynastie) Mersa/Wádí Gawásis (650 x 320 m) ŽIVOT NA HRANICI PEVNOSTI STARÉHO EGYPTA Elefantina, J hranice Egypta (1. katarakt) Kolem 2900 BC, tj. Raně dynastické období Přítomnost panovníka v jinak organicky vzniklém prostředí: čtvercový půdorys, oblé rohy, 50x50m. Buhén v Dolní Núbii Výstavba: Amenemhet I.-Senusret I. Ubytování jednotek kontrolujících pohyb mezi Núbií a Egyptem Plocha: 6,3 ha ohraničených pevnostní zdí o šířce 4 m, délce strany 712 m a s 32 okrouhlými bastiony Uvnitř: vlastní citadela Strana k Nilu: neopevněna Počet obyvatel: 1500-2000 Tell Borg, a Tell Hebua (Tjaru): tzv. Horovy cesty na cestě do Palestiny celý pevnostní systém severní Sinaj Součást řady pevností a opevněných věží Nová říše, ikonografické prameny Migdol: Seti I. Stavba: sušené cihly 6
PŘÍŠTÍ PŘEDNÁŠKA: Obraz egyptské společnosti na příkladu Achetatonu a Dér el-medíny 11.04.2018 U3V Plzeň, LS 2018 7