Ministerstvo financí ČR Odbor Finanční trhy I; oddělení Bankovnictví. 22. června 2018

Podobné dokumenty
IV. Ministerstvo financí ČR Odbor 27 Finanční trhy I Oddělení Bankovnictví

BEZHOTOVOSTNÍ PLATBY Mezinárodní obchodní operace 1

Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu

expedicí zboží okamžik vypravení zásilky poplatníkem nebo předání zásilky k přepravě,

Zákony pro lidi - Monitor změn ( ODŮVODNĚNÍ

Příloha důvodové zprávy k návrhu zákona

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2015 Číslo: 6 V Praze dne 4.

Zásady licenčního řízení podle zákona o platebním styku

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

RIA k transpozici směrnice o platebních službách na vnitřním trhu

ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

MF poř. č. 16. Název legislativního úkolu. návrh zákona o kolektivním investování. Předpokládaný termín nabytí účinnosti

Oznámení o výkonu činnosti v hostitelském členském státě

Informace o základním platebním účtu v české měně

ODŮVODNĚNÍ. 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo a rizik spojených s nečinností

N á v r h. ZÁKON ze dne o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění

Komerční bankovnictví 2

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004

Bankovní právo - 4. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST

MF poř. č. 9. Název legislativního úkolu MF II.

Nemovitostní fondy v roce

Česká národní banka stanoví podle 142 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb.

Akční plán na rok 2010 s přesahem do roku 2011

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o platebním styku. Čl. I

Žádost o povolení k činnosti platební instituce. oznámení změny údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti platební instituce

MŽP poř. č. 2. Název legislativního úkolu

Obecné pokyny EBA/GL/2017/08 12/09/2017

Ochrana pred praním špinavých peňazí v kontexte novej právnej úpravy v Európskej únii

Specifikace úvěrových podmínek AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo

Bezhotovostní platební styk. Petr Mrkývka

ODŮVODNĚNÍ. 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, a rizik spojených s nečinností

21/1992 Sb. ZÁKON ze dne 20. prosince 1991 o bankách

KONFERENCE VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMICKÉ. Mobilní platební služby INOVACE V PLATEBNÍCH SLUŽBÁCH

Formulář pro odpovědi na konzultační otázky

Komerční bankovnictví A 1-6

SDĚLENÍ ARTESY, SPOŘITELNÍHO DRUŽSTVA O INFORMACÍCH POSKYTOVANÝCH ZÁJEMCŮM O ČLENSTVÍ V ARTESE, SPOŘITELNÍM DRUŽSTVU

Důchodové připojištění. Bc. Alena Kozubová

- 1 - s vyznačením změn. ČÁST TŘINÁCTÁ Pojištění pohledávek z vkladů

Seznam použité literatury

2 Pověřenec pro ochranu osobních údajů

Základní ukazatele - obchodníci s cennými papíry

Česká národní banka (ČNB)

Kategorizace zákazníků

II. PŘEDMĚT PODÁNÍ. žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu

PODMÍNKY PLATEBNÍHO STYKU A VYUŽITÍ SBĚRNÉHO ÚČTU

Nový Občanský zákonník Od

Základní ukazatele - obchodníci s cennými papíry

Současná aplikace tuzemského platebního styku

II. PŘEDMĚT PODÁNÍ. žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu

INFORMACE O ZÁKAZNICKÝCH KATEGORIÍCH A MOŽNOSTECH PŘESTUPU MEZI TĚMITO KATEGORIEMI

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby

Elektronické peníze. MVV2768K Regulace finančních služeb online v Evropské unii Jaro 2012 JUDr. Bc. Libor Kyncl

Úvěrové instituce a jejich zprostředkovatelé, bankovní produkty. Univerzita Třetího věku Hradec Králové. Říjen 2010

Hotovostní a bezhotovostní platby

285/2009 Sb. ZÁKON ze dne 22. července 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie. týkající se

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

OCHRANA VAŠICH PENĚZ. Průvodce jakým způsobem FSCS chrání Vaše peníze

P r á v n í s t a n o v i s k o

o evidenci krytí hypotečních zástavních listů a informačních povinnostech emitenta hypotečních zástavních listů

Platební styk a poskytování platebních služeb

ODŮVODNĚNÍ A. OBECNÁ ČÁST

Návrh. ZÁKON ze dne , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění

Pojmy. Bankovní smlouvy. Smlouva o úvěru

Metodika výpočtu RPSN stavebního spoření

PENZIJNÍ PLÁN Allianz transformovaný fond, Allianz penzijní společnost, a. s.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Senátní návrh. ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění zákony související se zavedením karty sociálních systémů

9. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu

INFORMAČNÍ LETÁK Účinný od 1. ledna 2012 Platný pro klienty CitiBusiness

POPIS ČÍSELNÍKU. Použití číselníku v parametrech: P0092 Druh/typ platební karty Poznámka: Výčet položek číselníku:

285/2009 Sb. ZÁKON ze dne 22. července 2009, ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o bankách

Ceník pro úsek Osobní bankovnictví Fyzické osoby občané

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna rozpočtový výbor 3. volební období USNESENÍ z 13. schůze dne 29. dubna 1999

POPIS ČÍSELNÍKU. Použití číselníku v parametrech: P0092 Druh/typ platební karty Poznámka: Výčet položek číselníku:

OBSAH STUDIJNÍ LITERATURA. Mgr.Ludmila Heraltová, LL.M. 1. Seznámení s bankovním právem Znát strukturu bankovní soustavy v ČR

Seminář ČNB k oznámení podle ZDPZ prostřednictvím aplikace REGIS

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. k návrhu zákona o směnárenské činnosti A. OBECNÁ ČÁST. 1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

Ceník pro úsek Korporátní bankovnictví. - depozitní produkty a služby. Právnické osoby

Standardní lhůty pro doručení odchozího platebního příkazu. Standardní lhůty a způsob zpracování příchozího platebního příkazu

142/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 13. května 2011

Bezpečnost internetových plateb a virtuální měny z pohledu ČNB. Miroslav Singer

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby

České spořitelny, a.s. Erste Corporate Banking (dále jen Banka)

Právní aktuality Čtvrtá AML směrnice březen 2015

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2013 VI. volební období

Informace o provádění platebních transakcí na běžných a spořicích účtech vedených Wüstenrot hypoteční bankou a.s. (dále také WHB nebo banka)

INFORMAČNÍ LETÁK Účinný od 1. června 2010 Platný pro klienty CitiBusiness

OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET

N Á V R H VYHLÁŠKA ze dne 2017

Ceník pro úsek Privátní bankovnictví. - depozitní produkty a služby. Právnické osoby

Provozní podpora systému PROXIO

Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace

Tato vyhláška stanoví obsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací vykazujícími subjekty České národní bance.

Ceník pro úsek Osobní bankovnictví - depozitní produkty a služby Právnické osoby

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 352 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 16.

Transkript:

Konzultace k pojištění vkladů vložených platební institucí, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu do banky nebo spořitelního a úvěrního družstva vlastním jménem na účet třetí osoby ( 41f odst. 7 zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, ve znění pozdějších předpisů) Ministerstvo financí ČR Odbor Finanční trhy I; oddělení Bankovnictví 22. června 2018 1

Cíl konzultace a konzultační proces Ministerstvo financí v rámci přezkumu platné legislativy ve své působnosti a s odstupem času poté, kdy byla zákonem č. 375/2015 Sb. do zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o bankách ) transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (dále jen směrnice DGS ), vyhodnocuje mj. i dílčí otázky související s problematikou pojištění vkladů. Cílem této konzultace je získat názory a náměty účastníků trhu a odborné veřejnosti na pojištění vkladů uložených platební institucí, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu (dále jen PI ) u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, a to vlastním jménem na účet třetí osoby (dále jen peněžní prostředky klientů PI uložené u banky ). Konkrétně je konzultována úprava dle 41f odst. 7 zákona o bankách. Výsledky konzultace jsou důležité pro případnou formulaci znění zákona v předmětné oblasti, který by měl novelizovat současný zákon o bankách. De lege ferenda lze uvažovat tři možné varianty: 1) zachovat stávající stav, tzn. povinné pojištění peněžních prostředků klientů PI uložených u banky, 2) změnit pojištění peněžních prostředků klientů PI uložených u banky na dobrovolné (např. podle rozhodnutí PI), nebo 3) peněžní prostředky klientů PI uložené u banky z krytí systémem pojištění vkladů úplně Vzhledem k výše uvedeným možnostem je pro MF přínosné znát jakékoliv zkušenosti konzultovaných subjektů s uvedenou regulací, a to jak pozitivní, tak negativní. Lhůta pro vyjádření a kontakt Tento materiál vychází ze stavu právní úpravy ke dni 1. 6. 2018. Lhůta pro zasílání připomínek je stanovena do 13. 7. 2018. Odpovědi na otázky, jakož i další připomínky, je možné zasílat elektronicky na adresu Jaroslav.Kremen@mfcr.cz, a to ideálně s označením Konzultace. 2

Úvod do problematiky Pojištění peněžních prostředků klientů PI uložených u banky je zakotveno v 41f zákona o bankách. Zákonem č. 375/2015 Sb. byla do zákona o bankách transponována směrnice DGS, která nahradila původní směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES. Směrnice DGS přinesla určité změny v definici způsobilosti vkladů, a to v čl. 5 odst. 1 obsahujícím výčet vkladů, které jsou ze systému pojištění vkladů vyloučeny. I přesto, že jsou ze systému pojištění vkladů podle čl. 5 odst. 1 písm. d) vyloučeny vklady finančních institucí (tedy i PI) vložené do banky jejich jménem na jejich vlastní účet, zároveň se podle tohoto ustanovení směrnice DGS ze systému pojištění vkladů i nadále nevylučují takové vklady, kde vkladatelem jsou osoby, které nejsou vlastníky vkládaných prostředků. Přestože směrnice DGS explicitně předpokládá nevyloučení těchto vkladů pouze u úvěrových institucí, u kterých je v čl. 5 odst. 1 písm. a) jako u jediného bodu z celkového výčtu vkladů explicitně uveden odkaz na čl. 7 odst. 3 upravující zacházení s vklady, u kterých vkladatel nemůže nakládat s částkami uloženými na účtu bez omezení, dle výkladu Komise však platí ustanovení v čl. 7 odst. 3 obecně a nikoli pouze pro vklady úvěrových institucí, tedy i pro vklady klientů PI. Směrnice DGS tak ponechává v případě implementace čl. 5 odst. 1 členským státům jistou flexibilitu s tím, že vklady, které jsou sice evidovány u subjektů dle čl. 5 odst. 1, ale představují majetek zákazníka, nemusí být ze systému pojištění vkladů vyloučeny. Při transpozici směrnice DGS proto byly v rámci vyhodnocení dopadů regulace (ZZ RIA) vyhodnoceny obě dvě alternativy, tedy jak zahrnutí peněžních prostředků klientů PI uložených u banky do systému pojištění vkladů, tak i jejich úplné vyloučení. Po zvážení všech kladů a záporů pak byla zvolena varianta zahrnout peněžní prostředky klientů PI uložené u banky do systému pojištění vkladů. Současná právní úprava pojištění vkladů klientů PI u banky Zahrnutí peněžních prostředků klientů PI uložených u banky je však spojeno s dalšími nezbytnými podmínkami. Podle současné právní úpravy ( 41f odst. 7 zákona o bankách) je PI povinna oznámit bez zbytečného odkladu písemně bance, že jsou na jejím účtu evidovány peněžní prostředky, které jí uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze. Dále je PI povinna vést evidenci údajů o vkladateli podle 41c odst. 3 zákona o bankách. Nesplnění těchto povinností je sankcionováno podle 36d odst. 3 zákona o bankách. Pro účely výpočtu výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů (dále jen FPV ) a výše náhrady z FPV se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz (tedy klienti PI). Náhrada je však vyplacena přímo PI, jejíž závazek vůči jejímu klientovi nadále trvá. Při určení skutečného vlastníka se vychází z evidence PI k rozhodnému dni. Údaje podle 41c odst. 3 zákona o bankách je PI povinna předat bance na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti v případech, kdy nastane rozhodný den podle 3

41d, nebo při ověřování funkčnosti systému vyplácení náhrad podle 41n zákona o bankách. Banka s PI dále sjedná písemně způsob, jakým PI poskytuje bance informace tak, aby banka dostála povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do FPV. Tento přístup bylo nezbytné zvolit při transpozici směrnice DGS z toho důvodu, že oproti předchozí úpravě jsou placeny příspěvky do FPV nikoliv z celkového objemu pojištěných vkladů, ale pouze z krytých vkladů (tj. do výše 100 000 EUR/vkladatel). Nad tuto hranici se již příspěvky neplatí. Vzhledem k tomu, že je vždy potřeba sečíst všechny vklady jednoho klienta u banky (myšleno jak přímo vložené klientem do banky, tak i vklady vložené PI ve prospěch daného klienta do banky), aby bylo možné spočítat výši příspěvků, musí PI přesně identifikovat svého klienta a výši jeho prostředků vložených na účet PI u dané banky. Jedině tak může daná banka splnit svoji informační povinnost vůči České národní bance a současně spočítat objem krytých vkladů. Výše uvedené podmínky a povinnosti, které souvisí s tím, že jsou peněžní prostředky klientů PI uložených u banky zahrnuty do systému pojištění vkladů, mohou při aplikaci v praxi působit problémy, které nemusely být v době přípravy transpozice směrnice DGS (v plné míře) známy. Proto Ministerstvo financí přistupuje k vyhodnocení stávající právní úpravy. De lege ferenda pak lze uvažovat tři možné varianty: A) zachovat stávající stav, tzn. povinné pojištění peněžních prostředků klientů PI uložených u banky, B) změnit pojištění peněžních prostředků klientů PI uložených u banky na dobrovolné (např. podle rozhodnutí PI), nebo C) peněžní prostředky klientů PI uložených u banky z krytí systémem pojištění vkladů úplně 4

Otázky 1. Jaké jsou Vaše zkušenosti se stávající regulací pojištění peněžních prostředků klientů PI uložených u banky ( 41f odst. 7 zákona o bankách), a to jak pozitivní, tak negativní? 1 2. Kterou variantu regulace byste do budoucna preferovali? A) Zachovat stávající stav, tzn. povinné pojištění peněžních prostředků klientů PI uložených u banky, B) změnit pojištění peněžních prostředků klientů PI uložených u banky na dobrovolné (např. podle rozhodnutí PI), nebo C) peněžní prostředky klientů PI uložené u banky z krytí systémem pojištění vkladů úplně Uveďte prosím důvody Vaší odpovědi. 3. Vidíte povinné pojištění peněžních prostředků klientů PI uložených u banky, které je nyní aplikováno v ČR jako tzv. národní diskrece, jako konkurenční výhodu nebo naopak konkurenční nevýhodu, anebo je z hlediska konkurence neutrální? Uveďte prosím důvody Vaší odpovědi, vč. toho, zda posuzujete dopad na konkurenci mezi bankami (jako příjemci vkladu PI), anebo samotnými PI (jako příjemci peněžních prostředků od svých klientů, které dále jako PI drží u banky). 1 Vklady PI u banky jsou pro účely otázky myšleny vklady platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva vlastním jménem na účet třetí osoby podle 41f zákona o bankách. 5