MUDr. STANISLAV WASSERBAUER

JAK JSME NA TOM SE ZDRAVÍM V KRAJI VYSOČINA MUDr. STANISLAV WASSERBAUER ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V JIHLAVĚ ŘÍJEN 2003

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ UKAZATELŮ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL V KRAJI VYSOČINA

Obsah 1. Úvod 4 2. Charakteristika regionu 5 3. Střední délka života 8 4. Úmrtnost 11 4.1. Standardizovaná úmrtnost celková 11 4.2. Novorozenecká úmrtnost 16 4.3. Kojenecká úmrtnost 17 4.4. Standardizovaná úmrtnost podle diagnóz 19 4.4.1. Kardiovaskulární onemocnění 19 4.4.2. Nádorová onemocnění 24 4.4.3. Poranění, úrazy a otravy 33 4.4.4. Úmyslné sebepoškození 37 4.4.5. Celková úmrtnost podle příčin úmrtí 41 strana 5. Nemocnost 45 5.1. Počet hospitalizovaných osob 45 5.1.1. Celkem 45 5.1.2. Kardiovaskulární onemocnění 47 5.1.3. Novotvary 49 5.2. Incidence novotvarů 51 5.2.1. Celkem 51 5.2.2. Novotvary prsu 61 5.2.3. Novotvary plic a průdušek 64 5.2.4. Novotvary konečníku 68 5.2.5. Novotvary tlustého střeva 73 5.3. Diabetes 78 5.4. Pracovní neschopnost 83 5. 5. Nemoci z povolání 87 5.6. Incidence infekčních onemocnění 89 5.6.1. Sexuálně přenosné infekce 89 5.6.1.1. Syfilis 89 5.6.1.2. Kapavka 91 5.6.2. Tuberkulóza 92 5.6.3. Střevní nákazy 94 5.6.3.1. Salmonelózy 94 5.6.3.2. Kampylobakteriózy 94 5.6.4. Virové hepatitidy 95 5.6.4.1. Virová hepatitis typu A 95 5.6.4.2. Virová hepatitis typu B 96 5.6.5. Ostatní infekce 97 5.6.5.1. Lymeská borelióza 97 5.6.5.2. Svrab 98 6. Souhrn 99 7. Nejdůležitější závěry 103 7.1. Závěry, týkající se hodnocení kraje Vysočina jako celku 103 7.2. Závěry, týkající se hodnocení okresů kraje Vysočina 104 8. A co dál... 105

1.ÚVOD Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí", že nám nic není". Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví. Zdraví člověka je pak především výslednicí jeho životního stylu a spolupůsobení celé řady dalších faktorů. Střetávají se zde zejména momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Graf č 1: Základní determinanty zdraví a jejich vliv na zdraví Ve vyspělých zemích je zdraví předmětem a samozřejmou součástí politiky řízení procházející napříč individuálními, skupinovými i celospolečenskými aktivitami. Poslední doba s sebou nese podstatné zlepšení zdravotního stavu lidí především v průmyslově vyspělých zemích severní polokoule. Uvedený trend našel svoji odezvu i v podmínkách České republiky.

2. Charakteristika regionu Kraj Vysočina zaujímá plochu 6 925 km 2. Na této ploše žilo k 1. 7. 2002 517 959 obýváte: s relativně nízkým podílem městského obyvatelstva oproti ostatním krajům ČR. Jak vyplývá z tabulky č.l, došlo v období posledních 5 let k poklesu počtu obyvatel kraje s poměrně významným poklesem počtu obyvatel v nejmladší věkové skupině, tj. od O - 14 let a nárůstem počtu obyvatel ve věku nad 65 let a více. Charakterizuje to stárnutí obyvatelstva v kraji Vysočina a tento trend kopíruje vývoj v celé ČR. Mírný pokles je možné zaregistrovat rovněž v počtu žen fertilního věku. Věkovou strukturu obyvatel kraje Vysočina blíže specifikují tabulka č.l a grafy č. 2 a 3. Z grafu č. 3 je zřejmé, že maxima počtu obyvatel jsou v oblasti kolem 25 a mezi 50 až 55 lety věku. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje v kraji Vysočina Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel v kraji Vysočina v letech 1998-2002 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let

Graf č. 3: Věková struktura obyvatelstva kraje Vysočina k 31.12. 2000 Důležitým demografickým ukazatelem je počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel. Výsledky srovnání kraje Vysočina s ostatními kraji vyznívají velice příznivě pro region Vysočina do roku 1999. V roce 2001 došlo k poklesu tohoto ukazatele pod průměrnou hodnotu České republiky, v roce 2002 však nastal návrat k příznivějším hodnotám. V uvedeném ukazateli, podobně jako v počtu živě narozených dětí celkem, je možno dlouhodobě pozorovat klesající trend. Například v roce 2001 se oproti roku 1995 v kraji Vysočina narodilo o 746 živých dětí méně, což činí úbytek 1,4 dětí v přepočtu na 1000 obyvatel kraje. V roce 2002 dochází k pozitivnímu nárůstu, ale až další roky ukáží, zda-li se bude jednat o dlouhodobý pozitivní trend. Podobná situace existuje u ukazatele procenta živě narozených do 2500 gramů, kdy v letech 1999-2000 jsou výsledky srovnání s ostatními kraji ČR negativní s tím, že opět je možné vysledovat mírný pozitivní nárůst ukazatele v rámci kraje Vysočina. Tabulka č. 2: Počet živě narozených dětí v kraji Vysočina v letech 1998-2002

Graf č. 4: Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v kraji Vysočina v letech 1995-2002 Dalším důležitým demografickým ukazatelem je přirozený přírůstek na 1000 obyvatel, který charakterizuje přírůstek či úbytek obyvatel daný přirozeným způsobem, tj. narozením a úmrtím. V rámci kraje Vysočina vykazuje v posledních letech negativní hodnoty, které každoročně oscilující kolem záporné hodnoty -1,1 obyvatel na každých 1000 obyvatel, což v přepočtu na počet obyvatel kraje znamená každoroční přirozený úbytek v počtu zhruba 500 obyvatel. Graf č. 5: Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel na 1000 obyvatel v kraji Vysočina v letech 1995-2002

3, Střední délka života Střední délka života při narození je v okresech kraje Vysočina hodnocena v porovnání za roky 1985 až 2002. Srovnání kraje Vysočina s ostatními kraji a ČR je provedeno za rok 2002. Ukazatel je dělen podle pohlaví na muže a ženy. Při srovnání v rámci ČR se u střední délky života při narození u mužů nachází kraj Vysočina na třetím místě se střední délkou života o 0,8 roku vyšší nad průměrem republiky, u žen pak na druhém místě s hodnotou vyšší o 0,5 roku. Lze tedy konstatovat, že v tomto základním ukazateli našeho zdraví je kraj Vysočina lepší než je průměr v ČR. Průměrná střední délka života v kraji Vysočina je u mužů 72,9 let a u žen 79,0 let. Znamená to také, že ženy v našem kraji žijí v průměru o 6 let déle jak muži. Při porovnání jednotlivých okresů je jak u mužů, tak i u žen ve všech případech patrné prodlužování střední délky života. Protože se jedná o vyhodnocení patnáctiletého období, je možno přijmout závěr, že se jedná o trvalý pozitivní trend. Střední délka života se za toto období prodloužila v průměru o 3 a půl roku! Nejdelší střední délka života je u mužů v okrese Žďár nad Sázavou, naopak nejkratší v okrese Jihlava. Nejdelší střední délka života je u žen v okrese Jihlava, naopak nejkratší v okrese Pelhřimov. V obou nejlepších" okresech současně pozorujeme nejstrmější nárůst tohoto ukazatele v uvedených letech. Střední délka se dá vyjádřit i v hodnotách týkajících se l, 15, 40 a 65 let věku. Uvedené roky pak znamenají počet let, kterých by se muži nebo ženy, kterým je právě tolik let, měli ještě v průměru dožít.

Graf č. 6: Střední délka života při narození v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1985-2000 Graf č. 7: Střední délka života při narození v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1985-2000

Graf č. 8: Střední délka života při narození dle krajů a v ČR- MUŽI v roce 2002 Graf č. 9: Střední délka života při narození dle krajů a v ČR- ŽENY v roce 2002

4. Úmrtnost 4.1. Standardizovaná úmrtnost celková (SMR) Tento ukazatel vyjadřuje počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území. Jedná se o standardizovanou úmrtnost, tj. korigovanou na určitý standard, čímž se odstraní vliv různého stáří populace, čímž je možno hodnoty v jednotlivých územích vzájemně srovnávat. Celková standardizovaná úmrtnost vykazuje v posledních letech jak v kraji Vysočina, tak v jednotlivých okresech kraje sestupnou, tj. pozitivní tendenci. Tato skutečnost se tyká mužů i žen a odpovídá celorepublikovému trendu. U mužů při srovnání jednotlivých krajů zaujímal v roce 2002 kraj Vysočina v rámci republiky 2. místo s hodnotou o 79 zemřelých na 100 000 mužů nižší než je republikový průměr. Jak pozitivní je tento údaj ukazuje přepočet na celý kraj - kdyby v roce 2002 v našem kraji umírali muži stejně jako umírali muži v průměru v celé ČR, zemřelo by jich zhruba o 200 více! Za šestileté období (od roku 1996) zde došlo k výraznému poklesu ukazatele o hodnotu 136 zemřelých na každých 100 tisíc mužů. U žen je situace podobná, zaujímají 6. místo v republice s hodnotou ukazatele také pod republikovým průměrem (o 16 zemřelých). Relativní pokles za sledované období je oproti mužům méně výrazný, rozdíl oproti roku 1996 činí 22 zemřelých na každých 100 tisíc žen v kraji. Při srovnání jednotlivých okresů kraje je, jak již bylo uvedeno, u mužů i žen markantní klesající trend celkové úmrtnosti, přičemž rozdíly mezi okresy jsou malé a nejsou významné (viz grafy č. 12 a 13). V roce 2002 dosáhl ukazatel nejnižší hodnoty u mužů v okrese Havlíčkův Brod (997), nejvyšší v okrese Žďár nad Sázavou (1170). Nejmarkantnější pokles úmrtnosti v posledním desetiletí nastal u mužů v okrese Havlíčkův Brod (tabulka č. 5), nejstrmější trend poklesu je však patrný v okrese Pelhřimov (graf č. 14). Rovněž u žen dosahuje ukazatel nejpříznivější hodnoty v okrese Havlíčkův Brod (629), nejméně příznivé pak v okrese Žďár nad Sázavou (698). Nejstrmější pokles ukazatele u žen je ve sledovaném období možné registrovat v okrese Havlíčkův Brod. Nad republikovým průměrem se v roce 2002 (viz grafy č. 16 a 17) u mužů nacházely okresy Žďár nad Sázavou a Třebíč, u žen přesáhl sledovaný ukazatel hodnotu celorepublikového průměru pouze u okresu Žďár nad Sázavou. V následujících tabulkách je uvedena standardizovaná úmrtnost v jednotlivých okresech kraje v letech 1985 a 2002 a procentuální pokles v počtu zemřelých mužů a žen v tomto období. Tabulka č. 5: Standardizovaná úmrtnost mužů a žen v jednotlivých okresech kraje v letech 1985 a 2002. pokles úmrtnosti v %

Bližší údaje o standardizované celkové úmrtnosti v rámci kraje Vysočina jsou předmětem následujících grafu. Graf č. 10: Standardizovaná úmrtnost dle krajů a v ČR celkem - MUŽI v letech 1996 a 2002 Graf č. 11: Standardizovaná úmrtnost dle krajů a v ČR celkem - ZENY v letech 1996 a 2002

Graf č. 12: Standardizovaná úmrtnost v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1993-2002 Graf č. 13: Standardizovaná úmrtnost v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1993-2002

Trend ve vývoji ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva je nejlépe patrný proložíme-li hodnotami ukazatele v jednotlivých letech lineární přímku, ze které je pak patrný pokles či vzestup daného ukazatele ve sledovaném období. Na následujících grafech je zobrazen trend ve vývoji celkové standardizované úmrtnosti v jednotlivých okresech kraje Vysočina v období od roku 1993 do roku 2002. Grafy ukazují, že nejstrmější pokles celkové úmrtnosti je v posledním desetiletí u mužů v okrese Pelhřimov a u žen v okrese Havlíčkův Brod. Graf č. 14: Trendy standardizované úmrtnosti v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1993-2002 Graf č. 15: Trendy standardizované úmrtností v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1993-2002

Graf č. 16: Standardizovaná úmrtnost dle okresů a v ČR- MUŽI v roce 2002 Graf č. 17: Standardizovaná úmrtnost dle okresů a v ČR - ŽENY v roce 2002

4.2. Novorozenecká úmrtnost Novorozenecká úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých novorozenců do 28 dnů věku na 1000 živě narozených dětí. Jak v České republice, tak i v kraji Vysočina a okresech tohoto kraje vykazuje novorozenecká úmrtnost v posledním desetiletí sestupnou, tj. pozitivní tendenci. Určité výkyvy v datech jsou způsobeny poměrně malými statistickými soubory. Zajímavé srovnání nabízí novorozenecká úmrtnost za posledních 5 let, tj. v letech 1998-2002. V tomto srovnání jednotlivých krajů České republiky se kraj Vysočina nachází až na předposledním místě s hodnotou 3,3, což je hodnota vyšší než je celorepublikový průměr (2,7). Při srovnání jednotlivých okresů v kraji je nejnižší novorozenecká úmrtnost za uvedené období v okrese Havlíčkův Brod (1,6) a nejvyšší naopak v okrese Jihlava (4,0) a Pelhřimov (4,0). Bližší údaje o novorozenecké úmrtnosti jsou obsaženy v grafech č. 18 a 19. Graf č. 18: Novorozenecká úmrtnost dle krajů a v ČR -průměr m období 1998-2002 Graf č. 19: Novorozenecká úmrtnost v okresech kraje Vysočina v letech 1993-2002

4.3. Kojenecká úmrtnost Kojenecká úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých kojenců do l roku věku na 1000 živě narozených dětí. Podobně jako novorozenecká, vykazuje i kojenecká úmrtnost v kraji Vysočina v posledních letech mírně sestupný (pozitivní) trend. Hodnota ukazatele v letech 1998-2002 (4,8) se však nachází nad republikovým průměrem (4,4) a mezi 14 kraji je kraj Vysočina až na 12. místě. Porovnání okresů v tomto období má podobný charakter jako předchozí ukazatel - nejnižší kojenecká úmrtnost je opět v okrese Havlíčkův Brod (2,9), nejvyšší pak v okrese Pelhřimov (7,3). Pro okres Pelhřimov je opět v dlouhodobém trendu typická velká rozkolísanost ukazatele. Podrobnější údaje o kojenecké úmrtnosti v kraji Vysočina vyplývají z následujících grafů, bližší specifikace parametrů kojenecké a novorozenecké úmrtnosti a dalších navazujících charakteristik v rámci kraje Vysočina je předmětem tabulky č. 6. Graf č. 20: Kojenecká úmrtnost dle krajů a v ČR -průměr za období 1998-2002 Graf č. 21: Kojenecká úmrtnost v okresech kraje Vysočina v letech 1993-2002

Tabulka č. 6: Parametry vybraných ukazatelů úmrtnosti v kraji Vysočina v letech 1998-2002 v přepočtu na 1000 živě narozených dětí (1-4.) a v absolutních hodnotách (5. - 7.) S výše diskutovanou problematikou souvisí otázka samovolných potratů, umělého přerušení těhotenství, počtu rozvodů a sňatků. Konkrétní hodnoty za období let 1998-2002 jsou předmětem tabulky č. 7. Tabulka č. 7: Doplňující ukazatele porodnosti a kojenecké úmrtnosti U hodnocených ukazatelů je velice obtížné vyjádřit konkrétní trend. Klesající, a zřejmě trvale klesající, trend je patrný u počtu potratů na 100 narozených dětí a v případě umělého přerušení těhotenství, podobně i u počtu sňatků. V letech 1999-2001 je vidět i narůstající trend v počtu rozvodů. Pro potvrzení trendů bude zajímavé sledovat vývoj těchto ukazatelů i v následujících letech. Graf č. 22: Počet potratů na 100 narozených dětí v kraji Vysočina v letech 1998-2002

4.4. Standardizovaná úmrtnost podle diagnóz 4.4.1. Kardiovaskulární onemocnění Kardiovaskulární onemocnění jako příčina úmrtí mají ve sledovaném období v rámci kraje Vysočina (1996-2002) i v rámci okresů kraje Vysočina (1985-2002) ve standardizované podobě (na 100 000 obyvatel) trvale sestupný trend, a to jak u mužů, tak u žen. Kraj Vysočina zaujímal v roce 2002 v uvedeném ukazateli u mužů až jedenácté místo v rámci srovnání s ostatními kraji České republiky a s hodnotou 585 úmrtí se nacházel nad průměrem České republiky, který činí 561 zemřelých na 100 000 obyvatel. U žen je situace analogická, s hodnotou 415 úmrtí zaujímá kraj Vysočina nelichotivé předposlední místo v republikovém srovnání. Stejně tak se hodnota ukazatele nachází nad republikovým průměrem, který v tomto případě činí 379 zemřelých na 100 000 obyvatel. Při srovnání okresů kraje Vysočina vyznívá příznivě v roce 2002 situace v úmrtích na nemoci oběhové soustavy u mužů pro okresy Pelhřimov a Havlíčkův Brod, kde standardizovaná úmrtnost dosahuje hodnot 475 a 470 zemřelých (na 100 000 obyvatel). Nejméně příznivá situace v tomto roce se vyskytovala v okrese Třebíč, kdy se jednalo o 599 zemřelých. U žen standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární choroby je analogická, nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2002 v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod (329 a 335), nejvyšší potom opět v okrese Třebíč (426). Nejvýraznější pokles úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy je v letech 1985-2002 u mužů i žen patrný v okresech Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Rozdíly mezi jednotlivými okresy v kontextu celého období jsou však malé a nejsou statisticky významné. Bližší informace o úmrtích na kardiovaskulární onemocnění jsou předmětem následujících grafu a tabulky č. 8. Tabulka č. 8: Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v roce 2002

Graf č. 23: Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v okresech a v ČR MUŽI v roce 2002 Graf č.. 24: Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v okresech a v ČR ŽENY v roce 2002

Graf č. 25: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v okresech kraje Vysočina -MUŽI v letech 1990-2002 Graf. č. 26: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v okresech kraje Vysočina -ŽENY v letech 1990-2002

Narovnáme-li trendy lineární přímkou je z následujících grafu patrné, že u mužů je pokles analogický ve všech okresech, nejstrmější, tj. nejpříznivější je pak v okrese Havlíčkův Brod, podobná situace je i u žen. Graf č. 27: Trendy ve standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1990-2002 Graf. č. 28: Trendy ve standardizované úmrtností na nemoci oběhové soustavy v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1990-2002

Graf č. 29: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy dle krajů a v ČR -MUŽI v letech 1996 a 2002 Graf č. 30: Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy dle krajů a v ČR -ŽENY v letech 1996 a 2002

4.4.2. Nádorová onemocnění U tohoto ukazatele je bohužel nutné ve sledovaném období (1996-2002) v kraji Vysočina, a to jak u mužů tak u žen, konstatovat mírný nárůst v počtu úmrtí na tato onemocnění. Přes uvedenou skutečnost se hodnoty ukazatele pro muže (301 zemřelých na 100 000 obyvatel) i pro ženy (164 zemřelých na 100 000 obyvatel) nacházejí mírně pod republikovým průměrem (muži - 323, ženy - 175). Při vzájemném porovnání krajů České republiky se muži v daném ukazateli nacházejí v pozitivním smyslu na šestém, ženy pak na čtvrtém místě. Současně musíme předpokládat určité výkyvy v datech u jednotlivých hodnocených regionů, které jsou způsobeny především malými statistickými soubory. U mužů dosáhla úmrtnost na nádorová onemocnění v roce 2002 nejnižší hodnoty v okrese Havlíčkův Brod (293). Nejvyšší hodnoty ve stejném roce dosáhl ukazatel v okrese Třebíč (388). U žen dosáhla úmrtnost na nádorová onemocnění v roce 2002 nejnižší hodnoty v okresech Třebíč a Zďár nad Sázavou (143 a 145). Nejvyšší hodnoty ve stejném roce dosáhl ukazatel v okrese Havlíčkův Brod (171). Podrobnější údaje o standardizované úmrtnosti na nádorová onemocnění jsou uvedeny v následujících grafech a v tabulce č. 9. Tabulka č. 9: Standardizovaná úmrtnost na nádorová onemocnění v roce 2002

Graf č.. 31: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v okresech a v ČR -MUŽI v roce 2002 Graf č.. 32: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v okresech a v ČR-ŽENY v roce 2002

Graf č.. 33: Standardizovaná úmrtnost na novotvary dle krajů a v ČR- MUŽI v letech 1996 a 2002 Graf. č. 34: Standardizovaná úmrtnost na novotvary dle krajů a v ČR -ŽENY v letech 1996 a 2002

Graf č.. 35: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v okresech kraje Vysočina -MUŽI v letech 1990-2002 Graf č. 36: Standardizovaná úmrtnost na novotvary v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1990-2002

I přesto, že hodnoty standardizované úmrtnosti na novotvary v jednotlivých letech poměrně kolísají, lze ve sledovaném období jimi proložit přímku a zjistit trendy vývoje v okresech kraje Vysočina. U úmrtnosti mužů je patrné, že nejpozitivnější trend, tj. nejvyšší pokles úmrtnosti je v okrese Pelhřimov, naopak nejméně příznivá situace je v okrese Třebíč. U žen je nejvyšší, téměř analogický, pokles v okresech Jihlava, Havlíčkův Brod a Pelhřimov, nepříznivý vývoj lze pozorovat pouze v okrese Třebíč. Graf č. 37: Trendy ve standardizované úmrtností na novotvary v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1990-2002 Graf č. 38: Trendy ve standardizované úmrtnosti na novotvary v okresech kraje Vysočina ŽENY v letech 1990-2002

Standardizovanou úmrtnost na jednotlivé zhoubné nádory lze podle dostupných dat hodnotit v kraji Vysočina pouze za období od roku 1996 do roku 2000. U většiny diagnóz nelze příliš dobře hodnotit trend v počtu zemřelých, a to především právě pro krátké časové období a pro většinou statisticky nízké hodnoty zemřelých osob. Poměrně trvalý trend v nárůstu úmrtnosti v tomto období v kraji Vysočina lze nejspíše sledovat u mužů i žen v úmrtnosti na zhoubné nádory tlustého střeva, u mužů pak v úmrtnosti na zhoubné nádory prostaty a močového měchýře (zde s výjimkou posledního hodnoceného roku). Naopak příznivý trend, a to jak u mužů, tak i u žen, lze pozorovat u úmrtnosti na novotvary žaludku. Úmrtnost na jednotlivé diagnózy zhoubných nádorů lze podle dostupných dat hodnotit v jednotlivých okresech kraje Vysočina v období od roku 1980 do roku 2000. Při statistickém hodnocení však určitým způsobem narážíme na skutečnost, že jsou hodnoceny poměrně malé statistické soubory. Protože dochází i k určitým výkyvům v jednotlivých letech, jsou v následujících grafech zobrazeny trendy ve vývoji úmrtnosti na některé vybrané novotvary. Při hodnocení trendů úmrtnosti na novotvary je samozřejmě nutné mít také na vědomí tu skutečnost, že v posledních letech dochází k výrazně vyšší úspěšnosti při léčbě většiny zhoubných nádorů, což pozitivně ovlivňuje počty zemřelých. Proto vyšší vypovídací hodnotu o výskytu zhoubných nádorů v populaci má incidence (tj. výskyt nových případů) jednotlivých novotvarů (viz dále v příslušné kapitole). Graf č.. 39: Trendy ve standardizované úmrtností na NOVOTVARY PRŮDUŠEK A PLIC v okresech kraje Vysočina v letech 1980-2000 U mužů je v úmrtnosti na zhoubné nádory průdušek a plic vidět spíše klesající trend, u žen naopak hodnoty v posledních dvaceti letech mírně narůstají. Nejlepší situace se jeví v okrese Havlíčkův Brod, naopak nejhorší v okrese Jihlava.

Graf č. 40: Trendy ve standardizované úmrtnosti na NOVOTVARY TLUSTÉHO STŘEVA v okresech kraje Vysočina v letech 1980-2000 U mužů je v úmrtnosti na zhoubné nádory tlustého střeva zřejmý ve všech okresech kraje Vysočina narůstající trend, což odpovídá i situaci v celé ČR. Největší nárůst je v okrese Jihlava, nejmenší v okrese Pelhřimov. U žen jsou hodnoty v posledních dvaceti letech víceméně na stejné úrovni, nejvyšší pokles je v okrese Jihlava. Graf č. 41: Trendy ve standardizované úmrtností na NOVOTVARY KONEČNÍKU v okresech kraje Vysočina v letech 1980-2000 U mužů je v úmrtnosti na zhoubné nádory konečníku patrný v okresech Jihlava a Třebíč poměrně významný nárůst, v ostatních okresech je spíše setrvalá situace. Podobně u žen je narůstající trend patrný v okrese Třebíč, zatímco v ostatních okresech kraje je úmrtnost v celém období zhruba na srovnatelné úrovni.

Graf č. 42: Trendy ve standardizované úmrtností na NOVOTVARY ŽALUDKU v okresech kraje Vysočina v letech 1980-2000 U mužů i u žen je v úmrtnosti na zhoubné nádory žaludku patrný jednoznačně klesající trend. U mužů i přesto, že je nejnižší úmrtnost v okrese Třebíč, nestrmější pokles je v okrese Havlíčkův Brod. U žen je také nejvyšší trend poklesu v okrese Havlíčkův Brod, naopak nejnižší v okrese Třebíč. Grafe. 43: Trendy ve standardizované úmrtností na NOVOTVARY PROSTATY A MOČOVÉHO MĚCHÝŘE v okresech kraje Vysočina v letech 1980-2000 V úmrtnosti na zhoubné nádory prostaty je zřejmý za celé období poměrně výrazný narůstající trend - nejhůře se situace jeví v okrese Pelhřimov, nejlépe v okrese Jihlava. Naopak v úmrtnosti na novotvary močového měchýře je u mužů trvalý sestupný trend, určitou výjimku tvoří okres Třebíč, kde pokles výskytu není patrný.

Graf č.. 44: Trendy ve standardizované úmrtností na NOVOTVARY v okresech kraje Vysočina v letech 1980-2000 V úmrtnosti na zhoubné nádory prsů je patrný v okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou narůstající trend, v ostatních okresech je možno výskyt hodnotit na setrvalých hodnotách. Úmrtnost na novotvary vaječníku a jiných ženských pohlavních orgánů nejeví v celém období nárůst ani pokles. Graf č. 45: Trendy ve standardizované úmrtnosti na NOVOTVARY v okresech kraje Vysočina v letech 1980-2000 Úmrtnost na zhoubné nádory dělohy (jak hrdla tak těla děložního) je v celém období prakticky velmi nízká, a je tudíž obtížně hodnotitelný trend ve vývoji. Dá se konstatovat, že úmrtnost na tyto diagnózy je zhruba stále na stejné úrovni.

4.4.3. Poranění, úrazy a otravy Poranění, úrazy a otravy jako příčina úmrtí jsou ve sledovaném období v rámci kraje (1996-2002) i v rámci okresů kraje Vysočina (1985-2002) častější u mužů než u žen. Je možné konstatovat, že u mužské části populace úmrtnost na poranění, úrazy a otravy dosahuje více jak dvojnásobné četnosti než u žen. Při porovnání krajů se v roce 2002 kraj Vysočina u mužů nacházel pod republikovým průměrem, u žen dosahoval jeho hodnoty (standardizovaná úmrtnost muži ČR - 91 / Vysočina - 77, ženy ČR - 33 / Vysočina - 32). Při porovnání s ostatními kraji se v uvedeném ukazateli muži nacházejí v pozitivním hodnocení na prvním místě, ženy pak na šestém místě v rámci České republiky. Porovnání standardizované úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy v jednotlivých okresech kraje Vysočina neumožňuje specifikovat jednoznačný trend, příčinou rozkolísanosti dat jsou pravděpodobně malé hodnocené soubory. Nejspíše lze konstatovat, že úmrtnost na tyto příčiny již dlouhodobě zachovává zhruba stejnou úroveň, a to jak u mužů, tak u žen. Nejnižší hodnoty ukazatele v roce 2002 dosáhl u mužů okres Třebíč (69), nejvyšší hodnoty vykazoval okres Žďár nad Sázavou (105). U žen dosáhl v roce 2002 ukazatel nejnižších hodnot také v okrese Třebíč (18), nejvyšších pak v okrese Havlíčkův Brod (40). Tabulka č. 10: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v roce 2002

Graf č. 46: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v okresech a v ČR- MUŽI v roce 2002 Graf č. 47: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v okresech a v ČR-ŽENY v roce 2002

Graf č. 48: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy dle krajů a v ČR MUŽI v letech 1996 a 2002 Graf č. 49: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy dle krajů a v ČR -ŽENY v letech 1996 a 2002

Graf č. 50: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1993-2002 Graf č. 51: Standardizovaná úmrtnost na poranění a otravy v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1993-2002

4.4.4. Úmyslné sebepoškození Úmyslné sebepoškození je v rámci sledovaného období v kraji Vysočina (1996-2002) i v rámci jednotlivých okresů (1985-2002) výrazně častější příčinou úmrtí u mužů než u žen. V praxi se u mužů jedná o 2-4krát vyšší hodnoty než u žen. Při srovnání kraje Vysočina s ostatními kraji a Českou republikou se standardizovaná úmrtnost na úmyslné sebepoškození jak u mužů, tak u žen v roce 2002 pohybovala pod republikovým průměrem (ČR - muži 23 zemřelých, ženy - 5 zemřelé, Vysočina - muži 17 zemřelých, ženy - 4 zemřelé, vždy na 100 000 obyvatel). Při porovnání krajů zaujímá Vysočina v rámci republiky u mužů první místo, u žen druhé až třetí místo v pozitivním slova smyslu v rámci České republiky. Vzájemné porovnání okresů kraje Vysočina opět nenabízí možnost definování jednoznačných trendů ve vývoji ukazatele. Situace je s největší pravděpodobností způsobena relativně malými statistickými soubory, se kterými je na okresní úrovni pracováno. V roce 2002 dosáhl ukazatel standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození u mužů nejnižších hodnot v okrese Havlíčkův Brod (16 zemřelých na 100 000 obyvatel), u žen potom v okrese Žďár nad Sázavou (2 zemřelé na 100 000 obyvatel. Nejvyšších hodnot v uvedeném roce dosáhl ukazatel u mužů v okrese Pelhřimov (30 zemřelých na 100 000 obyvatel), u žen potom v okrese Havlíčkův Brod (6 zemřelých na 100 000 obyvatel). Lze konstatovat, že ve sledovaném období od roku 1993 do roku 2002, je úmrtnost na úmyslné sebepoškození v kraji Vysočina i v jednotlivých jeho okresech zhruba stále na stejné úrovni. Tabulka č. 11: Standardizovaná úmrtnost na úmyslné sebepoškození v roce 2002

Graf č. 52: Standardizovaná úmrtnost na úmyslné sebepoškození v okresech a v ČR- MUŽI v roce 2002 Graf č. 53: Standardizovaná úmrtnost úmyslné sebepoškození v okresech a v ČR - MUŽI v roce 2002

Graf č.. 54: Standardizovaná úmrtnost na úmyslné sebepoškození dle krajů a v ČR- MUŽI v letech 1996 a 2002 Graf č.. 55: Standardizovaná úmrtnost na úmyslné sebepoškození dle krajů a v ČR - ŽENY v letech 1996 a 2002

Graf č.. 56: Standardizovaná úmrtnost na úmyslné sebepoškození v okresech kraje Vysočina -MUŽI v letech 1993-2002 Graf č.. 57: Standardizovaná úmrtnost na úmyslné sebepoškození v okresech kraje Vysočina -ŽENY v letech 1993-2002

4.4.5. Celková úmrtnost podle příčin úmrtí Detailnější hodnocení celkové úmrtnosti podle příčin úmrtí v rámci kraje Vysočina, včetně porovnání počtu zemřelých na 100 000 obyvatel mezi jednotlivými kraji České republiky a hodnocení standardizované úmrtnosti podle příčin u mužů a žen v rámci kraje Vysočina v období let 1998-2002 je uvedeno v tabulkách č. 12-16av následujících grafech. U mužů i u žen je pořadí nejčastějších příčin úmrtí stejné. Nejčastější příčinou úmrtí bývají onemocnění kardiovaskulárního (oběhového) systému, následují nádorová onemocnění, poranění a otravy, nemoci dýchací soustavy, onemocnění trávicí soustavy a jako šesté v pořadí jsou úmrtí v důsledku dopravních nehod. Podíl nejčastějších příčin úmrtí je u mužů a žen poněkud odlišný. Zatímco u žen tvoří nemoci oběhové soustavy téměř 60%, u mužů tomu je pouze" 54%. Podíl úmrtí na nádorová onemocnění je u mužů vyšší než u žen (27% x 24%), podobně je tomu i u poranění a otrav (7% x 4%). Tabulka č. 12: Standardizovaná úmrtnost podle příčin v rámci kraje Vysočina v % Tabulka č. 13: Úmrtnost podle příčin úmrtí- absolutní hodnoty v kraji Vysočina - MUŽI a ŽENY CELKEM

Tabulka č. 14: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u MUŽŮ v rámci kraje Vysočina Graf č. 58: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u MUŽŮ v rámci kraje Vysočina Graf č. 59: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u MUŽŮ v rámci kraje Vysočina v %

Tabulka č. 15: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u ŽEN v rámci kraje Vysočina Graf č. 61: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u ZEN v rámci kraje Vysočina Graf č. 62: Standardizovaná úmrtnost podle příčin u ŽEN v rámci kraje Vysočina v %

Tabulka č. 16: Standardizovaná úmrtnost CELKEM- srovnám krajů v ČR v letech 1995-2002 Graf č. 62: Standardizovaná úmrtnost CELKEM - srovnání krajů v ČR v letech 1995 a 2002

5. Nemocnost Nemocnost je jeden z nejdůležitějších ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva. Jednoduše řečeno vyjadřuje, jak často a čím lidé onemocní. Lze ji vyjadřovat různými způsoby. Nejčastěji se vyjadřuje jako incidence, což je počet nově vzniklých (nebo hlášených, registrovaných apod.) onemocnění za určité období (nejčastěji za rok) vztažený na daný počet obyvatel (nejčastěji na 100 nebo 10 tisíc). Dalším využívaným ukazatelem je prevalence. Ta udává počet všech případů daného onemocnění za určité období vztažený na daný počet obyvatel (nejčastěji opět na 100 nebo 10 tisíc obyvatel). Oba ukazatele jsou tedy relativní čísla, pro vzájemná srovnávání nemocnosti, např. mezi jednotlivými okresy či kraji, je nutné hodnoty standardizovat, což je matematické vyrovnání věkových rozdílů obyvatel ve srovnávaných územích. Méně zajímavým a vhodným ukazatelem je počet hospitalizovaných osob na určité onemocnění v přepočtu na 100 tisíc obyvatel Je to především proto, že počet hospitalizovaných osob v daném území (okresech či krajích) závisí i na jiných faktorech, než je nemocnost a úroveň zdraví. Zejména se jedná o úroveň zdravotnických zařízení, o kvalitu, dostupnost a nabídku zdravotnické péče v daných územích. 5.1. Počet hospitalizovaných osob 5.1.1. Celkem Celkovou nemocnost lze hodnotit jen velmi obtížně, jedním z ukazatelů pro hodnocení může být se všemi uvedenými riziky celkový počet hospitalizovaných osob. Údaje se vážou na místo bydliště nemocného, nikoliv na místo hospitalizace a jsou údaji relativními, tj. přepočtenými na 100 tisíc obyvatel. Počet hospitalizovaných osob v rámci kraje Vysočina jak u mužů, tak u žen v posledních letech stále vzrůstá, což potvrzuje celorepublikový trend. Je jen několik krajů, kde počet hospitalizovaných osob byl v roce 2002 nižší než v roce 1996. Při srovnání jednotlivých krajů v ČR v roce 2002 vidíme, že kraj Vysočina má 2. nejvyšší hospitalizovanost, která je nad celorepublikovým průměrem. Co se týče jednotlivých okresů v kraji Vysočina, trvalý nárůst je patrný v okresech Žďár nad Sázavou a Jihlava, kde jsou také nejvyšší relativní počty hospitalizovaných osob. V okrese Třebíč jsou počty hospitalizovaných již deset let zhruba na stejné úrovni. V okrese Pelhřimov a Havlíčkův Brod je možno pozorovat do roku 1999 (respektive 1998) spíše sestupný trend a od této doby dochází již k trvalému nárůstu. Nejnižší počet hospitalizovaných je po celé sledované období v okrese Havlíčkův Brod. Tabulka č. 17: Počet hospitalizovaných osob v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1993,1998 a 2002 na 100 000 obyvatel

Graf č. 63: Počet hospitalizovaných osob dle krajů a v ČR v letech 1996 a 2002 CELKEM na 100 000 obyvatel Graf č. 64: Počet hospitalizovaných osob dle krajů a v ČR v roce 2002 -CELKEM na 100 000 obyvatel

Graf č. 65: Počet hospitalizovaných osob v okresech kraje Vysočina v letech 1993-2002 -CELKEM na 100 000 obyvatel 5.1.2. Kardiovaskulární onemocnění Údaje o počtu hospitalizovaných osob se opět vážou na místo bydliště nemocného, nikoliv na místo hospitalizace a jsou údaji relativními, tj. přepočtenými na 100 tisíc obyvatel. Údaje - podobně jako u celkové hospitalizovanosti - opět částečně závisí i na jiných faktorech, než je nemocnost a úroveň zdraví, zejména se jedná o úroveň zdravotnických zařízení, o kvalitu, dostupnost a nabídku zdravotnické péče v daných územích apod. Počet hospitalizovaných osob na nemoci oběhové soustavy v rámci kraje Vysočina, a to i v jednotlivých okresech, jak u mužů, tak u žen v posledních letech stále vzrůstá, což potvrzuje celorepublikový trend. Nárůst u mužů je vyšší než u žen. Nejvyšší počet hospitalizovaných osob na oběhové nemoci je vykazován v okrese Pelhřimov, nejnižší pak v okrese Třebíč. Tabulka č. 18: Počet hospitalizovaných MUŽŮ a ŽEN na nemoci oběhové soustavy v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1994,1998 a 2002 - na 100 000 obyvatel

Graf č. 65: KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ - MUŽI HOSPITALIZOVANÍ v okresech kraje Vysočina v letech 1994,1998 a 2002 na 100 000 obyvatel Graf č. 66: KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ - ŽENY HOSPITALIZOVANÉ v okresech kraje Vysočina v letech 1994,1998 a 2002 na 100 000 obyvatel

5.1.3. Novotvary Počet hospitalizovaných osob na novotvary se jak u mužů tak u žen v rámci kraje Vysočina nevymyká republikovému průměru.stálý nárůst počtu hospitalizovaných je u mužů i u žen patrný v pouze v okrese Jihlava. V roce 2002 byla nejvyšší hospitalizovanost na novotvary u mužů i u žen právě v tomto okrese. Tabulka č.19: Počet hospitalizovaných mužů a žen na novotvary v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v ČR v letech 1994,1998 a 2002-na 100 000 obyvatel

Graf č.. 67: NOVOTVARY - MUŽI HOSPITALIZOVANÍ v okresech kraje Vysočina v roce 1994, 1998 a 2002 na 100 000 obyvatel

Graf č. 68: NOVOTVARY - ŽENY HOSPITALIZOVANÉ v okresech kraje Vysočina v roce 1994, 1998 a 2002 na 100 000 obyvatel

5.2. Incidence novotvarů 5.2.1. Celkem Incidence novotvarů vyjadřuje počet všech nových novotvarů (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na 100 000 obyvatel v rámci určitého období (nejčastěji roku). Při srovnání s Českou republikou, kde je patrný ve srovnávaných letech 1995-2000 mírný nárůst incidence nádorových onemocnění, je v rámci kraje Vysočina ve stejném období u mužů i u žen, a tudíž i v celkovém počtu, registrovatelná spíše stagnace ve výskytu zhoubných nádorů. V rámci ČR je u mužů v roce 2000 v kraji Vysočina 3. nejnižší výskyt, u žen pak dokonce nejnižší výskyt novotvarů ze všech krajů, a to již třetím rokem. Současně se u obou pohlaví nachází kraj Vysočina poměrně výrazně pod republikovým průměrem. Porovnání celkové incidence novotvarů v kraji Vysočina s ostatními kraji a s ČR jsou uvedena v následujících tabulkách a grafech. Tabulka č. 20: Incidence novotvarů v jednotlivých krajích ČR a v ČR v letech 1995 a 2000 V následujících třech grafech je provedeno srovnání incidence novotvarů v letech 1996-2000 mezi krajem Vysočina, průměrem v ČR a dalšími třemi vybranými kraji - vždy se jedná o jeden kraj, který má incidenci a trend podobný jako je v kraji Vysočina a o dva kraje, kde je výskyt novotvarů nejvyšší, nebo kde incidence ve sledovaném období nejstrměji stoupá. Srovnání je provedeno ve výskytu novotvarů u mužů, u žen a u obou pohlaví dohromady.

Graf č. 69: Incidence novotvarů v kraji Vysočina, v ČR a ve vybraných krajích ČR - CELKEM (muži + ženy) v letech 1995-2000 Graf č. 70: Incidence novotvarů v kraji Vysočina, v ČR a ve vybraných krajích ČR-MUŽI v letech 1995-2000

Graf č. 71: Incidence novotvará v kraji Vysočina, v ČR a ve vybraných krajích ČR - ŽENY v letech 1995-2000 Následující dva grafy hodnotí výskyt novotvarů v jednotlivých krajích ČR ve srovnání v letech 1996 a 2002, kde je patrný nárůst, event. pokles incidence. Z dalších dvou grafu je patrno postavení jednotlivých okresů kraje Vysočina ve srovnání s ostatními okresy v ČR a ve srovnání s incidencí v ČR.

Graf č. 72: Incidence všech novotvarů dle krajů a v ČR- MUŽI v letech 1996 a 2000 Graf č. 73: Incidence všech novotvarů dle krajů a v ČR - ŽENY v letech 1996 a 2000

Graf č. 74: Incidence všech novotvarů v okresech kraje Vysočina a v ČR-MUŽI v roce 2000 Graf č. 75: Incidence všech novotvarů v okresech kraje Vysočina a v ČR -ŽENY v roce 2000

Při porovnávání jednotlivých okresů v rámci kraje Vysočina je možno u incidence zhoubných nádorů konstatovat, že ve všech okresech došlo ve sledovaném období 1980-2000 poměrně k výraznému nárůstu celkového výskytu novotvarů. Platí to jak pro ženy, tak i pro muže a odpovídá to celorepublikovému trendu. Avšak s tím -jak bylo patrné na předcházejících grafech - že tento nárůst není tak výrazný jako v jiných krajích a je i méně výrazný než vzestup celorepublikové incidence. Jedinou výjimkou je okres Havlíčkův Brod, kde je trend v celkové incidenci nádorů víceméně setrvalý. Při porovnávání jednotlivých okresů v kraji Vysočina vyznívá incidence novotvarů v součtu u obou pohlaví do roku 1993 nejpříznivěji pro okres Žďár nad Sázavou a po tomto roce pak pro okres Havlíčkův Brod. V okrese Žďár nad Sázavou došlo v posledních zhruba 8-10 letech k nejvýraznějšímu nárůstu ze všech okresů kraje Vysočina. Nejvyšší výskyt novotvarů byl v osmdesátých letech v okrese Pelhřimov, v dalších letech v okrese Jihlava a v posledních několika letech v okrese Žďár nad Sázavou. U mužů při porovnání jednotlivých okresů kraje Vysočina vyzníval dlouhodobě ukazatel nejpříznivěji pro okres Žďár nad Sázavou (trvale až do roku 1994), v posledních letech byla nejnižší incidence zaznamenána v okresech Havlíčkův Brod a v roce 2000 v okrese Pelhřimov. Nejvyšší výskyt novotvarů u mužů byl v posledních letech v okrese Jihlava. U žen lze konstatovat podobný trend - do roku 1992 byl nejnižší výskyt v okrese Žďár nad Sázavou, od roku 1994 pak s jedinou výjimkou v okrese Havlíčkův Brod. Naopak nejvyšší incidence byla v posledních letech po výrazném nárůstu v okrese Žďár nad Sázavou. Na níže uvedených grafech jsou velice dobře vidět trendy v incidenci zhoubných nádorů v jednotlivých okresech kraje Vysočina. Alarmující je trend zejména v okrese Žďár nad Sázavou, a to jak u mužů, tak u žen. Nejpozitivnější trend je naopak patrný v okrese Havlíčkův Brod, kde je nárůst v incidenci nejnižší. Sedm nejčastějších zhoubných nádorů u mužů a žen, jejichž četnost je vyjádřena z celkového počtu novotvarů (bez ostatních nádorů kůže) v procentech, je předmětem následujícího přehledu:

Tabulka č. 21: Incidence novotvarů v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v ČR- CELKEM (MUŽI + ŽENY) v letech 1980-2000 Tabulka č. 22: Incidence novotvarů v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v ČR - MUŽI v letech 1980-2000 Tabulka č. 23: Incidence novotvarů v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v ČR- ŽENY v letech 1980-2000

Graf č. 76: Incidence novotvarů (včetně dg C 44) v okresech kraje Vysočina - CELKEM (MUŽI + ŽENY) v letech 1980-2000 Graf č. 77: Trendy v incidenci novotvarů (včetně dg C 44) v okresech kraje Vysočina - CELKEM (MUŽI+ŽENY) v letech 1980-2000

Graf č. 78: Incidence novotvarů (včetně dg C 44) v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1980-2000 Graf č. 79: Trendy v incidenci novotvarů (včetně dg C 44) v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1980-2000

Graf č. 80: Incidence novotvarů (včetně dg C 44) v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1980-2000 Graf č. 81: Trendy v incidenci novotvarů (včetně dg C 44) v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1980-2000

5.2,2. Novotvary prsu V rámci České republiky je ve sledovaném období let 1995-2000 patrný vzestup incidence novotvarů prsu, který činí více jak 10 procent. Na úrovni kraje Vysočina je nárůst incidence novotvarů prsu o něco nižší, činí necelých 8 procent. Vzájemným porovnáním mezi kraji České republiky zaujímal kraj Vysočina v roce 2000 v pozitivním významu 1. místo - znamená to, že v kraji Vysočina byl nejnižší výskyt novotvarů prsu ze všech krajů ČR. V grafu č. 82 je např. zřejmý výrazný rozdíl v incidenci zhoubného nádoru prsu mezi krajem Vysočina a hlavním městem Prahou. Při vzájemném porovnání okresů kraje Vysočina vyzněla v uvedeném roce situace nejpříznivěji pro okres Jihlava, nejméně příznivě pak pro okres Pelhřimov, kde incidence byla téměř dvojnásobná. Dlouhodobý trend incidence novotvarů prsu se jeví jako mírně narůstající, a to analogicky ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Havlíčkův Brod, kde je trend setrvalý, a kde také byl v posledním desetiletí nejnižší výskyt těchto nádorů. Graf č. 82 : Incidence novotvarů prsu ve vybraných krajích ČR a v ČR- ŽENY v letech 1995-2000

Graf č. 83: Incidence novotvarů prsu dle krajů a v ČR - ŽENY v letech 1996 a 2000 Graf č. 84: Incidence novotvarů prsu v okresech kraje Vysočina a v ČR-ŽENY v roce 2000

Graf č. 85: Incidence novotvará prsu v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1980-2000 Graf č. 86: Trendy v incidenci novotvarů prsu v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1980-2000

5.2.3. Novotvary plic a průdušek Při hodnocení incidence novotvarů plic a průdušek (dále jen novotvary plic) v rámci kraje Vysočina v hodnoceném intervalu 1996-2000 se jak u mužů, tak u žen, v rámci porovnání s ČR a ostatními kraji v roce 2000, nacházely hodnoty pod republikovým průměrem. Porovnání situace v jednotlivých okresech kraje Vysočina v letech 1980-2000 ukazuje u mužů na mírně sestupný trend. Obecně je možné konstatovat výrazný rozdíl ve výskytu těchto nádorů mezi muži a ženami, kde, jak na úrovni kraje či okresů, převyšuje incidence u mužů incidenci žen 4-7 krát. Tabulka č. 24: Incidence novotvarů plic v kraji Vysočina v roce 2000 Bližší informace o situaci v rámci kraje i okresů jsou předmětem následujících grafů. Do následujícího grafu byl vybrán Zlínský kraj, který má podobně nízkou incidenci jako kraj Vysočina a kraje Karlovarský a Liberecký, které mají nejvyšší incidenci v ČR. Graf č. 87: Incidence novotvarů plic ve vybraných krajích a v ČR - MUŽI v letech 1995 2000

Graf č. 88: Incidence novotvarů plic dle krajů a v ČR- MUŽI v roce 1996 a 2000 Graf č. 89: Incidence novotvarů plic dle krajů a v ČR-ZENY v roce 1996 a 2000

Graf č. 90: Incidence novotvarů plic v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1980-2000 Graf č. 91: Incidence novotvarů plic v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1980-2000

Graf č. 92: Incidence novotvarů plic v okresech kraje Vysočina a v ČR-MUŽI v roce 2000 Graf č. 93: Incidence novotvarů plic v okresech kraje Vysočina a v ČR-ŽENY v roce 2000

5.2.4. Novotvary konečníku V případě diagnózy zhoubných nádorů konečníku je incidence (tj. počet nových onemocnění) u mužů zhruba dvojnásobně vyšší než u žen. Toto platí jak v rámci celého kraje Vysočina (sledované období 1996-2000), tak i v rámci jednotlivých okresů (v období 1980-2000). V rámci kraje je u žen registrovatelný mírný pokles ukazatele, zatímco u mužů naopak mírný nárůst. Incidence u mužů patří k nejvyšším v rámci celé ČR. Kraj Vysočina při srovnání s ostatními kraji v republice v posledním hodnoceném roce, tj. v roce 2000, zaujímá u mužů až 13. místo (tzn., že výskyt v kraji Vysočina je 13. nejvyšší ze 14 krajů v ČR), u žen se potom při stejném hodnocení dělí o 3. - 5. místo. Při porovnání trendu incidence v jednotlivých okresech kraje Vysočina v průběhu dvou desetiletí je u mužů patrný nárůst ve všech okresech s výjimkou Pelhřimov. U žen není nárůst incidence tak zřejmý, největší je v okresech Havlíčkův Brod a Jihlava, v okrese Třebíč je v trendu patrný dlouhodobý mírný pokles. V celostátním žebříčku okresů v roce 2000 (grafy č. 100 a 101) patří u mužů k okresům s nejnižší incidencí okresy Pelhřimov a Žďár nad Sázavou a u žen okres Havlíčkův Brod. V tomto okrese byla naopak u mužů 5. nejvyšší incidence ze všech okresů v ČR. Obdobně na tom byl i okres Pelhřimov u žen. Pro konkrétní porovnání je možné uvést data incidence onemocnění na novotvary konečníku z roku 2000. Tabulka č..25: Incidence novotvarů konečníku v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v ČR v roce 2000

Graf č. 94: Incidence novotvarů konečníku dle krajů a v ČR- MUŽI v roce 1996 a 2000 Graf č. 95: Incidence novotvarů konečníku dle krajů a v ČR-ŽENY v roce 1996 a 2000

Graf č. 96: Incidence novotvarů konečníku v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1980-2000 Graf č. 97: Trendy v incidenci novotvarů konečníku v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1980-2000

Graf č. 98: Incidence novotvarů konečníku v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1980-2000 Graf č. 99: Trendy v incidenci novotvarů konečníku v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1980-2000

Graf č. 100: Incidence novotvarů konečníku v okresech kraje Vysočina a v ČR- MUŽI v roce 2000 Graf č. 101: Incidence novotvarů konečníku v okresech kraje Vysočina a v ČR-ŽENY v roce 2000

5.2.5. Novotvary tlustého střeva Jak u mužů, tak u žen se kraj Vysočina ve výskytu nových onemocnění (incidence) novotvarů tlustého střeva na konci hodnoceného období 1996-2000 nacházel svými údaji lehce nad republikovým průměrem. U mužů pozorujeme mírný nárůst tohoto ukazatele, u žen spíše stabilní výskyt. Samozřejmě - podobně jako u incidence jiných diagnóz - je hodnoceno pouze velmi krátké pětileté období. Stejný ukazatel je v rámci okresů kraje Vysočina hodnotitelný již mnohem lépe, protože je zachyceno poměrně dlouhé dvacetileté období od roku 1980 do roku 2000. U mužů i u žen je v incidenci zhoubných nádorů u všech okresů patrný vzestupný, tj. nepříznivý trend. U mužů je nejméně příznivý trend zřejmý v okrese Jihlava, u žen pak v okrese Třebíč. Naopak nejméně narůstající trend je u mužů v okrese Pelhřimov a u žen v okrese Jihlava. Grafy č. 108 a 109 znázorňující pořadí okresů v rámci ČR v incidenci za rok 2000 potvrzují údaje znázorněné v tabulce č. 26. Alarmující může být pořadí nejhorších okresů našeho kraje - u mužů 8. nejhorší místo okresu Třebíč a u žen 4. nejhorší místo okresu Pelhřimov. Zajímavé jsou i pozice jednotlivých okresů vůči celostátnímu průměru. Názorná porovnání nabízejí následující tabulka a grafy. Tabulka č. 26: Incidence novotvarů tlustého střeva v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v ČR v roce 2000

Graf č. 102: Incidence novotvarů tlustého střeva dle krajů a v ČR- MUŽI v roce 1996 a 2000 Graf č. 103: Incidence novotvarů tlustého střeva dle krajů a v ČR -ŽENY v roce 1996 a 2000

Graf č. 104: Incidence novotvarů tlustého střeva v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1980-2000 Graf č. 105: Trendy v incidenci novotvarů tlustého střeva v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1980-2000

Graf č. 106: Incidence novotvarů tlustého střeva v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1980-2000 Graf č. 107: Trendy v incidenci novotvarů tlustého střeva v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1980-2000

Graf č. 108: Incidence novotvarů tlustého střeva v okresech a v ČR-MUŽI v roce 2000 Graf č. 109: Incidence novotvarů tlustého střeva v okresech a v ČR -ŽENY v roce 2000

5.3. Diabetes Výskyt diabetů je možno hodnotit pomocí tzv. prevalence. Ta vyjadřuje poměr počtu všech existujících případů daného onemocnění (nejen nových případů) k počtu obyvatel (konkrétně počet nemocných na 100 000 obyvatel) v daném území. Jedná se o relativní hodnoty, pomocí kterých lze srovnávat výskyt na různých územích (např. v okresech, krajích). Diabetes se jako onemocnění dostává svým významem do popředí spolu s dalšími civilizačními chorobami. Při hodnocení prevalence diabetiků podle krajů v České republice jak u mužů, tak u žen, byl ve sledovaném období (1996-2002) zaregistrován nárůst ukazatele v souladu s celorepublikovým trendem. Hodnotami ukazatele se kraj Vysočina v těchto letech nacházel pod republikovým průměrem, při porovnání s ostatními kraji se kraj Vysočina nacházel u mužů v pozitivním slova smyslu na prvním místě, naprosto analogická situace se objevila u žen. Při porovnání prevalence diabetiků mezi jednotlivými okresy kraje Vysočina je v rámci sledovaného období (1985-2002) patrný jak u mužů, tak u žen evidentní nárůst. V roce 2002 dosáhla prevalence diabetů u mužů nejvyšších hodnot v okrese Žďár nad Sázavou, nejnižších potom v okrese Havlíčků Brod, u žen je situace analogická. Podobně i trend vývoje v prevalenci diabetiků je v posledních 18 letech nejméně příznivý v okrese Žďár nad Sázavou, naopak nejpříznivější trend lze - i přes zřejmý nárůst - pozorovat v okrese Jihlava a u žen také v okrese Havlíčkův Brod. Při srovnání výskytu diabetiků v jednotlivých okresech v rámci celé ČR (grafy č. 116 a 117) lze pozorovat, že pouze prevalence v okrese Žďár nad Sázavou je nad celorepublikovým průměrem, prevalence v okresech Jihlava, Třebíč a Havlíčkův Brod patří k nejnižším v celé ČR. Platí to pro muže i ženy. Nutno upozornit, že svoji negativní úlohu při hodnocení však může sehrát i různorodá úroveň vykazování počtu diabetiků jednotlivými lékaři do statistických souhrnů. Bližší údaje jsou předmětem následujících grafů.

Graf č. 110: Prevalence diabetiků dle krajů a v ČR -MUŽI v letech 1996 a 2002 Graf č. 111: Prevalence diabetiků dle krajů a v ČR -ŽENY v letech 1996 a 2002

Graf č. 112: Prevalence diabetiků v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1985-2002 Graf č. 113: Trendy v prevalenci diabetiků v okresech kraje Vysočina - MUŽI v letech 1985-2002

Graf č. 114: Prevalence diabetiků v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1985-2002 Graf č. 115: Trendy v prevalenci diabetiků v okresech kraje Vysočina - ŽENY v letech 1985-2002

Graf č. 116: Prevalence diabetiků v okresech kraje Vysočina a v ČR-MUŽI v roce 2002 Graf č. 117: Prevalence diabetiků v okresech kraje Vysočina a v ČR-ŽENY v roce 2002

5.4. Pracovní neschopnost Nemocnost lze též vyjádřit ukazatelem, který vyjadřuje míru pracovní neschopnosti dané všemi nemocemi a úrazy. Tento ukazatel se vyjadřuje hodnotou, která udává průměrné procento pracovní neschopnosti v daném území a za dané období. Průměrné procento celkové pracovní neschopnosti (dané nemocemi i všemi úrazy) je ve sledovaném období 1996-2002 v kraji Vysočina mírně nad republikovým průměrem, rozdíly však nejsou významné. U jednotlivých okresů Kraje Vysočina lze v rámci období 1985-2002 pozorovat trend nárůstu průměrného procenta pracovní neschopnosti, což je také v souladu s trendem v celé ČR. Nejvyšších hodnot dosahuje tento ukazatel trvale v okrese Žďár nad Sázavou, naopak nejnižších v okrese Jihlava. Tabulka č. 27: Průměrné procento celkové pracovní neschopnosti v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v ČR v roce 2002 Graf č. 118: Průměrné procento celkové pracovní neschopnosti v kraji Vysočina, v ČR a ve vybraných krajích ČR v letech 1996-2002

Graf č. 119: Průměrné procento celkové pracovní neschopnosti v okresech kraje Vysočina v letech 1985-2002 Graf č. 120: Trendy průměrného procenta celkové pracovní neschopnosti v okresech kraje Vysočina v letech 1985-2002

Při hodnocení průměrného procenta pracovní neschopnosti, jejíž příčinou jsou onemocnění, odpovídají hodnoty i trend svým charakterem předchozím údajům, tj. celkové pracovní neschopnosti. Jeho hodnoty jsou v kraji Vysočina zhruba stejné jako je republikový průměr. U všech okresů v kraji Vysočina můžeme po celé hodnocené období zaregistrovat trvalý nárůst. Nejvyšších hodnot ukazatel trvale dosahuje opět v okrese Žďár nad Sázavou, nejnižších naopak v okrese Jihlava. Úrazy jako příčina pracovní neschopnosti se na celkových hodnotách podílí řádově desetinami procenta. Kraj Vysočina při srovnání s celorepublikovým průměrem dosahuje sice poněkud vyšších hodnot, rozdíly však nejsou významné. Situace v jednotlivých okresech kraje Vysočina je obdobná. Od roku 1985 až dosud lze sledovat pozvolný, ale trvalý nárůst hodnot tohoto ukazatele. Nejnižší procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy je v posledních letech v okrese Třebíč, pro ostatní úrazy v okrese Havlíčkův Brod. Naopak nejvyšší hodnoty lze u pracovních úrazů sledovat v posledních letech v okrese Pelhřimov a Havlíčkův Brod a u mimopracovních úrazů pak v okrese Žďár nad Sázavou. Tabulka č. 28: Průměrné procento pracovní neschopností dané onemocněními, pracovními a mimopracovními úrazy v okresech kraje Vysočina, v kraji Vysočina a v ČR v roce 2002 Graf č. 121: Průměrné procento pracovní neschopností dané ONEMOCNĚNÍMI v okresech kraje Vysočina v letech 1985-2002 85

Graf č. 122: Průměrné procento pracovní neschopnosti dané PRACOVNÍMI ÚRAZY v okresech kraje Vysočina v letech 1985-2002 Graf č. 123: Průměrné procento pracovní neschopností dané MIMOPRACOVNÍMI ÚRAZY v okresech kraje Vysočina v letech 1985-2002