PROJEKT. Podpořený programem Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji ČÁST PROJEKTU č. 9

PROJEKT APLIKOVANÝ VÝZKUM NASAZENÍ MALÝCH KONDENZAČNÍCH TEPLÁREN DO VEŘEJNÝCH OBJEKTŮ, BYTOVÝCH DOMŮ A PODNIKATELSKÝCH PROVOZOVEN S AKUMULACÍ VYROBENÉ ENERGIE V MÍSTĚ VÝROBY A S DŮRAZEM NA INTELIGENTNÍ ŘÍZENÍ Podpořený programem Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2016 ČÁST PROJEKTU č. 9 Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení PROJEKT: APLIKOVANÝ VÝZKUM NASAZENÍ MALÝCH YOUNG4ENERGY s.r.o. Korunní 595/76 Ostrava Mariánské Hory PSČ 709 00, IČ 040 83 351 KONDENZAČNÍCH TEPLÁREN DO VEŘEJNÝCH OBJEKTŮ, BYTOVÝCH DOMŮ A PODNIKATELSKÝCH PROVOZOVEN S AKUMULACÍ VYROBENÉ ENERGIE V MÍSTĚ VÝROBY A S DŮRAZEM NA INTELIGENTNÍ ŘÍZENÍ CELÉ TEPLÁRNY Podpořený programem Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2016 ČÍSLO ČÁSTI PROJEKTU: 9 ĆÁST PROJEKTU: ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH ZASTARALÝCH LOKÁLNÍCH KOTELEN S CÍLEM DEFINOVAT POTENCIÁLNÍ MÍSTA NASAZENÍ POČET STRÁNEK: 19 ZPRACOVAL: Ing. Jan MENDRYGAL PODPIS: ZPRACOVAL Ing. Vít LEBEDA PODPIS: DATUM: 08/2017 ZPRACOVAL: Ing. Václav KUČERA PODPIS: YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 1

OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 4 1.1. ÚDAJE O POSKYTOVATELI DOTACE... 4 1.2. ÚDAJE O ZPRACOVATELI PROJEKTU... 4 1.3. PŘEDMĚT ČÁSTI PROJEKTU ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH ZASTARALÝCH LOKÁLNÍCH KOTELEN... 4 2. SEZNAM VSTUPNÍCH PODKLADŮ... 5 3. ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH ZASTARALÝCH LOKÁLNÍCH KOTELEN S CÍLEM DEFINOVAT POTENCIÁLNÍ MÍSTA NASAZENÍ... 5 3.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU ZASTARALÝCH LOKÁLNÍCH KOTELEN... 5 3.2 KOTELNY DEFINICE POJMŮ, ZÁKLADNÍ PODMÍNKY A POŽADAVKY... 7 3.2.1 KOTELNY... 7 3.2.2 OBECNÉ PODMÍNKY... 7 3.2.3 VELIKOST KOTELNY... 7 3.2.4 VÝCHODY A OTVORY... 7 3.2.5 ELEKTROINSTALACE... 8 3.2.6 PŘIPOJENÍ NA VODOVOD A KANALIZACI... 8 3.2.7 OMEZENÍ HLUČNOSTI KOTELNY... 8 3.2.8 DĚLENÍ KOTELEN... 8 3.2.9 PLYNOVÉ KOTELNY... 9 3.2.10 ANALÝZA PODMÍNEK PRO INSTALACI KONDENZAČNÍCH MINITEPLÁREN... 10 3.2.11 DISPEČERSKÉ ŘÍZENÍ KOGENERAČNÍCH JEDNOTEK... 11 3.3 PŘEHLED OTOPNÝCH SOUSTAV NAPOJENÝCH NA STÁVAJÍCÍ LOKÁLNÍ TEPELNÉ ZDROJE... 11 3.4 SPECIFIKACE POTENCIÁLNÍCH MÍST NASAZENÍ MINITEPLÁREN... 14 4. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 15 5. SEZNAM OBRÁZKŮ... 15 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 15 7. SEZNAM POUŽITÝCH NOREM A VÝHLÁŠEK... 15 8. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 16 8.1 POTENCIÁLNÍ MÍSTA NASAZENÍ KONDENZAČNÍCH MINITEPLÁREN SE DAJÍ SPECIFIKOVAT NÁSLEDUJÍCÍM VÝČTEM S UVEDENÍM KONKRÉTNÍCH OBJEKTŮ (OVŠEM BEZ VAZBY NA MAJETKOVÉ ZÁLEŽITOSTI):... 16 8.2 POTENCIÁLNÍ MÍSTA NASAZENÍ KONDENZAČNÍCH MINITEPLÁREN - SUMARIZACE... 17 YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 2

Seznam použitých zkratek: TZL Tuhé znečišťující látky NOx Oxidy dusíku SO 2 Oxid siřičitý CO Oxid uhelnatý TV Teplá voda ČSN Česká technická norma ČR Česká republika MŽP Ministerstvo životního prostředí TPG Technická pravidla plyn TDG Technická doporučení plyn TIN Technicko normativní dokument Sb. Sbírka zákonů ÚT Ústřední topení KGJ Kogenerační jednotka ČÚBP Český úřad bezpečnosti práce EE Elektrická energie LTO Lehký topný olej PVC Polyvinylchlorid PEX Síťovaný polyetylén PB Polybuten PP-R Statický polypropylén PVDF Polyvinylidendifluorid PPR-Al Statický polypropylén a hliník PEX-Al Síťovaný polyetylén a hliník ph Vodíkový exponent MSK Moravskoslezský kraj LDN Léčebna dlouhodobě nemocných EN Evropská norma Seznam použitých fyzikálních veličin a jednotek: w max Rychlost maximální [m/s] mg Miligram Nm 3 Metr krychlový za normálních podmínek m 3 Metr krychlový MW Megawatt kw Kilowatt m Metr m 2 Metr čtvereční MPa Megapascal C Stupeň Celsia YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 3

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1. Údaje o poskytovateli dotace MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Se sídlem: 28 října 117, 702 18 Ostrava IČ: 70890692 DIČ: CZ70890692 1.2. Údaje o zpracovateli projektu YOUNG4ENERGY s.r.o. Společnost zapsaná v OR u Krajského soudu v Ostravě oddíl C, vložka 62302 Se sídlem: Korunní 595/76, Mariánské Hory, 709 00 Ostrava IČ: 040 83 351 DIČ: CZ 040 83 351 Jednající: Ing. Jan Mendrygal, Ing. Vít Lebeda, jednatelé společnosti Zodpovědní projektanti a zpracovatelé projektu: 1) Mgr. Roman Mendrygal, mobil: 602 771 243, email: roman.mendrygal@y-e.cz 2) Ing. Vít Lebeda, mobil: 721 087 382, email: vit.lebeda@y-e.cz 3) Ing. Jan Mendrygal, mobil: 725 351 461, email: jan.mendrygal@y-e.cz. 4) Ing. Václav Kučera, mobil: 728 938 421, email: vaclav.kucera@y-e.cz, autorizovaný inženýr v oboru technologická zařízení staveb, 1102176. 1.3. Předmět části projektu analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen Jednou ze základních klíčových aktivit aplikovaného výzkumu bylo analyzovat technologii stávajících zastaralých lokálních kotelen a definovat konkrétní místa nasazení tak, aby mohly být v rámci projektu vyvinuté malé kondenzační teplárny nasazeny do veřejných objektů, bytových domů a podnikatelských provozoven s využitím akumulace vyrobené energie v místě výroby a s důrazem na inteligentní řízení celé kondenzační teplárny. Analýza se zásadním způsobem věnuje lokálním kotelnám z pohledu zpracovatelů se statutem zastaralé. Nejdůležitějším cílem této analýzy je přesně definovat potenciální místa nasazení malých kondenzačních tepláren, jejich výzkum je předmětem projektu. Zpracovatelé se zejména zaměřili na lokální kotelny III. a II. kategorie s instalovaným výkonem od 50 kw do 3,5 MW. Samozřejmě, že není problém nasadit malé kondenzační teplárny do objektů, které jsou v současné době zásobovány teplem prostřednictvím soustav zásobování teplem (SZT), nicméně tato aktivita není prioritním cílem zpracovatelů projektu. Hlavní impuls pro provedení analýzy stávajících zastaralých lokálních kotelen vychází z nařízení vlády č. 813/2013 a vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a o jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, které přináší zásadní změny pro všechny uživatele a provozovatele tepelných zdrojů, kteří používají starší plynové kotle, ale především pro uživatele konvekčních kotlů na pevné palivo, protože zde bude nutná postupná výměna stávajících zastaralých kotelen, které převážně pracují ve výtopenském režimu, což znamená, že produkují jenom teplo. Evropská i česká energetika se jednoznačně orientuje do podpory malých tepláren, které jsou schopny vyrobené teplo i elektřinu spotřebovat v místě výroby. YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 4

Naprosto zásadní potřebou je stávající zastaralé kotelny modernizovat a nasadit takové technologie, které budou znamenat nejenom snížení emisí z globálního hlediska (úsporou primární energie vyvolanou zvýšením účinnost přeměny paliva na energie), ale zejména snížením emisí z lokálního hlediska a to v místě instalace. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. upravuje emisní limity následovně: Druh paliva Specifické emisní limity [mg.m -3 ] platné od 1. 1. 2018 > 0,3-1 MW > 1-5 MW > 5-50 MW SO 2 NO x TZL CO SO 2 NO x TZL CO SO 2 NO x TZL CO Pevné palivo - 600 100 400-500 50 500 1500 500 30 300 (500) Kapalné palivo - 130-80 - 130 (450) 50 80 1500 130 (450) 30 80 Plynné palivo a zkapalněný plyn - 100 (200) - 50-100 (200) - 50-100 (200) - 50 Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro kotle platné od 1.1.2018 V rámci naší cílové skupiny zdrojů s instalovaným příkonem od 300 kw do 1 MW je nutné zajistit již od 1. 1. 2018 snížení emisí pod uvedené hodnoty (sleduj zejména Nox a CO). S ohledem na zpracovateli vybrané technologie je možno naprosto otevřeně konstatovat, že tyto hodnoty budou nejenom splněny, ale i zejména extrémním způsobem podkročeny. Podobnou situaci je potřeba zajistit od roku 2022 i u zdrojů od 50kW do 300 kw příkonu s tím, že tato doba se samozřejmě blíží a je tedy potřeba při projekci a návrzích všech rekonstrukcí a modernizací stávajících kotelen s tím počítat. 2. SEZNAM VSTUPNÍCH PODKLADŮ Jako podklad sloužily tyto informace: Osobní prohlídky projektantů na místech potenciální instalace. Technická dokumentace a technické listy výrobců kondenzačních kotlů. Technická dokumentace a technické listy výrobců mikrokogeneračních jednotek. Technická dokumentace a technické listy výrobců oběhových čerpadel. Technická dokumentace a technické listy výrobců tepelných výměníků. Technická dokumentace a technické listy výrobců hořáků pro plynná a kapalná paliva. Technická dokumentace a technické listy výrobců tlumičů hluku spalin. Technická dokumentace a technické listy výrobců akumulačních zásobníků tepla. Technická dokumentace a technické listy výrobců baterií pro akumulaci elektrického proudu. Technická dokumentace a technické listy výrobců asynchronních generátorů. Technická dokumentace a technické listy výrobců řídících jednotek pro kotelny. 3. ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH ZASTARALÝCH LOKÁLNÍCH KOTELEN S CÍLEM DEFINOVAT POTENCIÁLNÍ MÍSTA NASAZENÍ 3.1 Popis stávajícího stavu zastaralých lokálních kotelen Mnoho stávajících lokálních kotelen výše uvedených kategorií, jak v Moravskoslezském kraji, tak na teritoriu celé České republiky, je zastaralých a nesplňujících aktuálně platné technické a legislativní požadavky. V převážné míře toto není způsobeno nesprávným nebo nedbalým provozem, ale datem instalace tehdy nového, případně rekonstruovaného tepelného nebo kogeneračního zdroje. Většina těchto kotelen disponuje tepelnými, případně kogeneračními zdroji a technickým vybavením instalovaným zhruba v polovině 90. let 20. století. Jak vlastní zdroje, bez ohledu na používané palivo, tak příslušenství těchto kotelen, nejsou svou koncepcí řešení i rozhodujícími komponenty schopny dostát aktuálním požadavkům na celkovou účinnost zdroje a požadované emisní limity platné pro tuto kategorii tepelných a kogeneračních zdrojů. YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 5

Uvedený trend a sílící tlak na ekologizaci a modernizaci malých lokálních zdrojů podporuje rovněž evropská legislativa. Z evropské legislativy vyplývá, že u nových kotlů na zemní plyn se jmenovitým výkonem do 70 kw nesmí být sezónní energetická účinnost vytápění nižší než 86 procent. Sezónní energetická účinnost simuluje skutečné podmínky provozu. Uvedeným podmínkám vyhoví pouze kondenzační kotel a vysokoúčinná kogenerační jednotka. Klasické nekondenzační plynové kotle jsou tímto nařízením až na výjimky zakázány. Zmíněnou výjimku představují kotle se jmenovitým výkonem do 10 kw, respektive kombikotle do 30 kw. Požadavek na minimální sezónní účinnost je v těchto případech snížen na 75 procent. Tyto kotle bude možné montovat jen jako náhradu stávajícího kotle, který je instalován do společného otevřeného kouřovodu. Zákaz se týká nových instalací. Staré nekondenzační kotle tak budou postupně ze stávajících tepelných zdrojů odstavovány a nahrazovány kondenzačními, případně jinými tepelnými nebo kogeneračními zdroji, které zpřísněným nárokům na požadovanou účinnost a emise vyhoví. Kondenzační kotle jsou považovány za efektivnější zdroj vytápění než běžné plynové kotle, u nichž jsou spaliny odváděny přímo do komína. Teplota odváděných spalin se pohybuje od cca 130 do 180 C. Při využití této teploty, která je také uváděna jako komínová ztráta, se zvyšuje normovaný stupeň využití u kondenzačního kotle až na 109 procent oproti 92 procentům u běžného kotle. V praxi to znamená úsporu 30 až 50 procent energie oproti starému kotli. Kondenzační kotle, kromě tepla vzniklého prostým spalováním plynu, mohou využít ještě energii z páry, která při hoření plynu vzniká a která u klasického kotle spolu s ostatními spalinami doslova vyletí komínem. Energie vzniká při ochlazení páry a její proměně na kapalinu, u kondenzačního kotle je třeba mít na paměti odvod takto vzniklé kapaliny kondenzátu. Vedle nesporných výhod, které instalace kondenzační technologie přináší, je nutno brát zřetel rovněž na technické nároky a potřebné stavební úpravy, které s instalací této technologie souvisí. Proto také není možné bez dalších úprav klasický kotel nahradit kotlem kondenzačním případně kondenzační kogenerační jednotkou. Účinnost kotle se uvádí na základě výhřevnosti plynu výhřevnost plynu ale nepočítá s teplem uvolněným při kondenzaci. Když se pak tato energie připočte, vychází účinnost kondenzačních kotlů přes sto procent. Kondenzační kotle jsou ve srovnání s klasickými kotly složitější zařízení, které sice přináší úspory při provozu, ale jeho opravy jsou nákladnější a pro efektivní provoz je nutná optimalizace otopné soustavy a nezbytné jsou rovněž stavební úpravy. Jedná se především o vložkování komínu, který musí být odolný vůči kondenzátu. Nutné je i napojení na kanalizaci, kam odtékají u větších zařízení litry kondenzátu za den. Obrázek 1 - Stupně zatížení kondenzačních kotlů [3] YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 6

3.2 Kotelny definice pojmů, základní podmínky a požadavky 3.2.1 Kotelny Za kotelnu lze považovat samostatnou budovu, stavební objekt, zvláštní přístavek nebo místnost či vyhrazený prostor, ve kterém je umístěn jeden nebo více kotlů pro ústřední vytápění (teplovodní, horkovodní, parní nízkotlaké a teplovzdušné), pro přípravu teplé vody (TV) nebo pro výrobu technologického a užitkového tepla. Závazné normy a další předpisy začínají platit pro kotelny o jmenovitém topném výkonu jednoho kotle 50 kw a součtovým výkonem kotlů nad 100 kw. Nezbytnou součástí kotelny jsou rovněž pomocná zařízení kotlů, jako koncová část palivového hospodářství, napájecí nádrže, cirkulační čerpadla, ventilátory apod. Podle typu a výkonu kotle a druhu paliva nemusí být kotelna situována v samostatné místnosti nebo budově. Malé plynové kotle mohou být montovány i do koupelen nebo kuchyní. V praxi je však snaha volit umístění kotlů mimo obytnou nebo technologickou část budov, případně budovat kotelny zcela odděleně. Kotelna může být součástí většího technologického celku, například průmyslového podniku, nebo může sloužit jako samostatný zdroj s výrobou tepla pro otop, TV nebo technologii, v takovém případě hovoříme o výtopně. Kdežto v případě, kdy je v kotelně instalovaný kogenerační zdroj, tedy zdroj pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, tak hovoříme o teplárně. Provedení kotelny je dáno především druhem a způsobem spalování paliva a typem kotlů. Pro každý případ platí jiné zřizovací a provozní předpisy a normy. 3.2.2 Obecné podmínky Kotelny se zařízeními na plynná paliva jsou bezesporu pracovišti, kterým je především z hlediska ochrany veřejného zájmu (bezpečnost, ochrana životů a zdraví osob apod.) nezbytné věnovat pozornost již ve stadiu projektování a zřizování. Potažmo pak zajistit jejich bezpečný a spolehlivý provoz. Podmínky pro projektování, zřizování a provoz kotelen se řídí přesnými pravidly. Řada z nich je formulována ve státních, evropských či mezinárodních normách, jiné jsou obsaženy v hygienických a bezpečnostních předpisech. Legislativě ČR tvoří základ ČSN 07 0621 Umístění kotelních zařízení a provedení kotelen, ČSN 07 0703 Plynové kotelny stav revize a další související normy a hygienické předpisy. Z ekologického hlediska je nejdůležitější vyhláška MŽP č. 415/2012 Sb., která obsahuje v Příloze č. 2 Podmínky provozu pro stacionární zdroje a aktuálně platné emisní limity. Je již samozřejmou praxí, že v předpisovém rámci mají místo nejen obecně závazné právní předpisy a české technické normy, ale i předpisy profesních sdružení pravidla správné praxe. Takovéto dokumenty viz např. TPG, TDG a TIN pak účinně pomáhají především podnikatelským subjektům k plnění povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů (zákony, vyhlášky, popř. nařízení vlády), též k řešení odborných problematik při projektování, zřizování a provozu technických zařízení. 3.2.3 Velikost kotelny Kotelna musí být dimenzována tak, aby byl zajištěn bezpečný provoz kotlů, jejich obsluha a údržba. U kotlů na tuhá paliva je nutné pamatovat na volný přístup při odstraňování popela, u roštových kotlů je nezbytné zachovat volný prostor o 1 m delší, než je délka roštu. U kotlů spalujících plyn, je nutné zajistit přístup k plynovým hořákům při údržbě a opravách. Světlá výška nízkotlakých kotelen musí odpovídat technickým požadavkům specifikovaným v technických listech instalovaných stacionárních, případně nástěnných kotlů s ohledem na vyvedení spalin. Podchodná výška se vyžaduje minimálně 2,1 m. 3.2.4 Východy a otvory Dveře kotelny, včetně únikových se musí otevírat směrem ven, aby v případě exploze mohl tlak volně uniknout. Dveře, které nevedou do volného prostoru, musí mít také protipožární provedení podle normy a musí se samočinně zavírat. Dovoluje-li to stavební dispozice, má být kotelna opatřena dvěma východy. YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 7

Do kotelny je potřeba přivádět vzduch pro spalování paliva a také pro větrání kotelny. Použitý vzduch je rovněž nutno z kotelny odvádět. Základní podmínky pro přívod a odvod vzduchu a větrání kotelen jsou formulovány v předpisech: Vyhláška č. 48/82 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce. ČSN 07 0730 Plynové kotelny. V principu je nutno vždy dodržet zásadu přívodu vzduchu k podlaze kotelny a odvodu vzduchu pod stropem. Výhodné je situování odváděcí šachty paralelně s komínem, neboť ohřev vzduchu zlepšuje tah. Konkrétní řešení je nutno posoudit s ohledem na typ kotelny. V případě nuceného větrání v kotelnách, kde jsou umístěny kotle s přirozeným tahem, je nutno navrhnout větrání jako přetlakové. 3.2.5 Elektroinstalace Provedení elektroinstalace v kotelnách závisí na druhu prostředí stanoveném dle ČSN 33 2000. U stávajících zařízení určuje prostředí a nároky na elektroinstalaci technická dokumentace provozovatele platný protokol o vnějších vlivech, u projektovaných zařízení určuje nároky na elektroinstalaci projektová organizace podle místních podmínek. Elektrická zařízení olejových a plynových kotelen musí být vybavena hlavním vypínačem pro nouzové odpojení od sítě. Vypínač se namontuje na snadno přístupném místě, nejlépe na únikové cestě. Kotel by měl být osvětlen ze tří stran. V prostoru kotelny je dovoleno používat kromě denního světla pouze elektrické osvětlení. Pro připojení přenosné lampy je vhodné nainstalovat zásuvku. 3.2.6 Připojení na vodovod a kanalizaci Vypouštěcí a plnící armatury otopné soustavy je účelné umístit do prostoru kotelny. Pro plnění otopné soustavy se většinou používá voda z vodovodu, která musí být upravena podle technických parametrů kotlů a KGJ tak, aby vyhověla normě ČSN 07 7401 Voda a pára pro energetická zařízení s pracovním tlakem páry do 8 MPa. Napojení menších rozvodů na vodovodní síť se provádí hadicí přes ventil a spolehlivou zpětnou klapu, případně pomocí speciálního napouštěcího ventilu pro naplnění a doplňování uzavřených otopných soustav, který v sobě zahrnuje redukční ventil, zpětnou klapu i uzavírací ventil a splňuje požadavky na ochranu vnitřního vodovodu. Pro vypouštění vody z otopné soustavy je nutné kotelnu napojit na kanalizaci. U kotelen na pevná a plynná paliva pro tento účel postačí standardní podlahová vpust. U kotelen na kapalná paliva je nezbytné zamezit průniku topného oleje do kanalizace. U kotelen osazených kondenzačními kotly je nutno v materiálovém provedení potrubí i kanalizace zohlednit agresivitu kondenzátu (nerez, plast). 3.2.7 Omezení hlučnosti kotelny Při provozování domovních kotelen ÚT, zejména u větších výkonů, se musí počítat se zvýšenou hlučností. Hluk a vibrace se šíří konstrukcí stavby. Nejúčinnější prevencí je dodržení zásad omezení hlučnosti již ve stádiu návrhu a realizace kotelny. Dodatečná aplikace protihlukových opatření je většinou mnohem nákladnější. Mezi kotel a oběhové čerpadlo se doporučuje instalace kompenzátorů, které brání jak přenosu vibrací, tak přenosu hluku do potrubí. Při instalaci stacionárních kotlů je nutno respektovat požadavky výrobce na pružné uložení a separaci kotle od stávajících pevných konstrukcí v kotelně. V případě námi navrhovaných minitepláren jsou KGJ instalovány v protihlukových krytech. Na odvodu spalin je instalován tlumič hluku. 3.2.8 Dělení kotelen Kotelny lze dělit podle různých kritérií. Nejdůležitější dělení je podle druhu paliva eventuálně podle druhu použitých kotlů a podle pracovního média a jeho parametrů. YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 8

Kotelny se dělí podle druhu paliva: Plynové. Olejové. Na tuhá paliva (uhlí, biomasa ve formě dřevních pelet, štěpky atd.). Podle pracovního média se kotelny dělí na: Teplovodní s teplotou vody do 115 C. Horkovodní s teplotou vody nad 115 C. Parní nízkotlaké, středotlaké apod. 3.2.9 Plynové kotelny Plynová kotelna je osazena kotli na spalování plynného paliva, zemního plynu, LPG, bioplynu, dřevního plynu a podobně. Hlavním provozním rizikem plynových kotelen je nekontrolovatelný únik plynu, který by mohl vést k výbuchu. Většina opatření je zaměřena na vytvoření provozních podmínek, které tomuto riziku předcházejí. Pro plynové kotelny platí následující normy a předpisy: Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 91/1993 Sb. k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. ČSN EN 1775 Zásobování plynem Plynovody v budovách nejvyšší provozní tlak 5 bar Provozní požadavky. ČSN 07 0703 - Plynové kotelny. ČSN 73 5120 objekty kotelen o výkonu 3,5 MW a větším. Společná ustanovení. Rozsah platnosti výše uvedených předpisů a norem podle výkonu kotle a výkonu kotelny je uveden v následující tabulce: Výkon kotle Předpis, který se aplikuje pod 50 kw ČSN EN 1775, TPG 704 01 50 kw a výše ČSN 07 0703, Vyhláška ČÚBP č.91/1993 Sb. pod 50 kw, přičemž součet je vyšší než 100 kw ČSN EN 1775, TPG 704 01, Vyhláška ČÚBP č.91/1993 Sb. 1) pod 50 kw, přičemž součet je menší než 100 kw ČSN EN 1775, TPG 704 01 nad 50 kw, přičemž součet je do 0,5 MW ČSN 07 0703, Vyhláška ČÚBP č.91/1993 Sb. nad 50 kw, přičemž součet je nad 0,5 MW do 3,5 MW ČSN 07 0703, Vyhláška ČÚBP č.91/1993 Sb. nad 50 kw, přičemž součet je vyšší než 3,5 MW ČSN 07 0703, Vyhláška ČÚBP č.91/1993 Sb., ČSN 73 5120 2) Poznámka: Tabulka 2 - Platné normy a předpisy dle výkonu kotelny 1) Vyhláška ČÚBP č.91/1993 Sb. stanoví v 5: Pro zřizování kotelen (Umístění kotelen) s kotli na plynná paliva platí zvláštní předpis (ČSN 07 0703 Plynové kotelny). 2) Platí pouze pro parní a horkovodní kotle, neplatí pro teplovodní kotle Pro nejmenší kotelny s kotly na zemní plyn v budovách se součtem jmenovitých výkonů menším než 50 kw platí pouze ČSN EN 1775 Zásobování plynem Plynovody v budovách nejvyšší provozní tlak 5 bar Provozní požadavky a technické pravidlo TPG 704 01 - Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. Podle tohoto technického pravidla musí být kotel instalován pouze ve větratelných prostorách, kde připadá 8 m 3 na 10 kw výkonu kotle. U podlahy musí být zřízeny neuzavíratelné otvory o průřezu 0,001 m 2 na 1 kw výkonu kotle, nejméně však 0,02 m 2. Má-li místnost s kotlem kolem 2 m 3 na 1 kw a je větratelná, nemusí se otvory zřizovat. Má-li místnost s kotlem alespoň 75 % požadovaného prostoru, propojí se neuzavíratelnými otvory 0,02 m 2 a 0,06 m 2 u stropu se YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 9

sousedním prostorem, celkový prostor musí mít 150 % požadovaného prostoru a jednu místnost větratelnou. Okna a dveře nesmí být těsné. Nelze-li splnit tyto požadavky, musí být neuzavíratelný otvor (0,001 m 2 na 1 kw, nejméně však 0,02 m 2 ) vyveden do venkovního prostoru. V případě umístění kotle pod terénem se musí zajistit přívod vzduchu neuzavíratelným otvorem (kanálem, vzduchotechnickým zařízením apod.) vyústěným nad podlahou kotelny. Tyto podmínky není nutno dodržet při použití kotle v provedení C1 (TURBO). Specializovaná norma pro plynové kotelny ČSN 07 0703 platí obecně pro kotelny se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kw a větším. Norma dělí plynové kotle do tří kategorií podle jmenovitých tepelných výkonů kotlů: Kotelny III. kategorie se jmenovitým výkonem alespoň jednoho kotle od 50 kw do součtu jmenovitých tepelných výkonů 0,5 MW. Kotelny II. kategorie se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW. Kotelny I. kategorie se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW. Pro jednotlivé kategorie kotlů platí různé požadavky na umístění kotlů, zajištění větrání prostoru kotelny a zabezpečení zařízení. Smyslem je aktivní zabezpečení plynových kotelen proti nebezpečí výbuchu plynu a zajištění bezpečnosti práce obsluhy kotlů. Obecně jsou na plynové kotelny kladeny tyto požadavky: Max. provozní přetlak přívodu plynu 0,3 MPa. Bezpečnostní vypínání přívodu EE do automatiky hořáku u vstupu do kotelny. Ručně uzavíratelný hlavní uzávěr plynu mimo kotelnu (havarijní uzávěr). Dálkově ovladatelný uzávěr plynu (pro přetlak plynu v kotelně vyšší než 0,1 MPa). Kontinuální indikátory plynu s vazbou na uzavření přívodu plynu (pro přetlak plynu v kotelně vyšší než 0,1 MPa). Přerušení dodávky plynu do hořáku při zhasnutí plamene a dalších havarijních stavech. 100 % kontrola svarů plynové části (při přetlaku plynu v kotelně vyšším než 0,1 MPa). Kotelnu III. kategorie je možno zřídit ve vyhrazeném objektu, prostoru, skříni nebo místnosti. Musí být zajištěna trojnásobná výměna vzduchu, šestinásobná v případě umístění regulace tlaku plynu a měřícího zařízení v kotelně. Povinným vybavením je místní provozní řád, hasicí přístroj sněhový S6, pěnotvorný prostředek, nebo detektor kontroly těsnosti spojů, lékárnička, bateriová svítilna a detektor na oxid uhelnatý. Kontrola je předepsána 1 x ročně, revize jednou za 3 roky. Kotelna II. kategorie může být v samostatném objektu, části objektu nebo skříni. Musí mít navíc samostatnou přípojku plynu a pojistky plamene. Pro kotelnu I. kategorie platí nejpřísnější podmínky. Kotelna může být umístěna pouze v samostatném objektu, nebo v části objektu se samostatným požárním úsekem, která nesousedí se shromažďovacím prostorem. Proti předchozím kategoriím musí být navíc vybavena automatickou kontrolou těsnosti uzavírací armatury hořáku, nouzovým větráním, analyzátorem spalin, detektorem plynu a nosítky. Kontrola funkce indikátoru, zařízení na kontrolu těsnosti uzavírací armatury a pojistek plamene je předepsaná 1x za 6 měsíců. Je-li kotelna v části budovy, zkracuje se perioda kontrol na 1 měsíc, prohlídek na půl roku a revizí na jeden rok. Pokud je kotelna II. kategorie v budově a sousedí se shromažďovacím prostorem, platí pro ni podmínky jako pro kotelnu I. kategorie v samostatné budově. 3.2.10 Analýza podmínek pro instalaci kondenzačních minitepláren Pokud se jedná o budování kondenzačních minitepláren, nejčastěji se můžeme setkat s kotelnami III. nebo II. kategorie, kam spadá většina domovních nebo blokových kotelen. Především plynové YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 10

teplovodní kotelny o výkonu 50 až 500 kw, hodnocené jako kotelny III. kategorie jsou zajímavou variantou pro zásobování teplem, ohřevem TV a zásobováním EE, neboť pro ně platí minimální požadavky na opatření pro zajištění bezpečnosti provozu. Kotelna může být řešena i v původním prostoru objektu, což může být výhodou při modernizaci objektu, jak z hlediska nalezení vhodného umístění, tak i z hlediska odvedení spalin a zajištění větrání miniteplárny. Při instalaci musí být při stavebních úpravách zohledněny požadavky, které se týkají zamezení šíření hluku a vibrací do objektu a okolního prostoru. Velikost kondenzačních minitepláren, pokud se jedná o instalovaný výkon, zpravidla nepřesahuje 300 kwt. Pokud se jedná o inteligentní řízení kondenzačních minitepláren uvažujeme, že součástí standardního vybavení minitepláren bude inteligentní řízení. Většina stávajících lokálních zdrojů zcela postrádá řídicí systém. Vzhledem ke skutečnosti, že naše řešení kondenzační miniteplárny předpokládá podle místních podmínek v maximální míře využít kombinaci výroby elektřiny a tepla, uvažujeme, že součástí standardního vybavení miniteplárny bude inteligentní systém řízení lokálního zdroje. Uživatelské rozhraní umožní nastavovat konstanty běhu řídícího programu, sledovat měřené a ovládané prvky a ručně ovládat veškeré řízené výstupy. Vždy bude využíván vzdálený přístup. 3.2.11 Dispečerské řízení kogeneračních jednotek Oproti některým jiným alternativním způsobům výroby elektřiny, které využívají obnovitelné zdroje energie, jako např. slunce či vítr, patří k nesporné výhodě kogenerace možnost dodávat elektřinu v předem stanovenou dobu v přesně určeném množství. Kogenerace se tak řadí k řiditelným zdrojům energie. Pomocí dispečerského řízení více kogeneračních jednotek je možno vytvářet tzv. rozptýlené elektrárny (někdy nazývané také jako virtuální elektrárny), tedy systémy složené z mnoha menších zdrojů elektřiny, umístěných ve více lokalitách, které se z vnějšího pohledu chovají jako jediný zdroj o větším elektrickém výkonu. Tyto elektrárny jsou pak schopny poskytovat i některé systémové služby, vyrovnávat nerovnoměrnosti v dodávkách elektřiny z fotovoltaických či větrných zdrojů apod. Pokud se jedná o jeden kogenerační zdroj, je možno jej doplnit sadou baterií pro akumulaci elektrického proudu. 3.3 Přehled otopných soustav napojených na stávající lokální tepelné zdroje Aplikovaný výzkum nasazení malých kondenzačních tepláren do veřejných objektů, bytových domů a podnikatelských provozoven s akumulací vyrobené energie v místě výroby a s důrazem na inteligentní řízení je zaměřen na lokální zdroje tepla a elektrické energie. Navazujícím otopným soustavám bude v analýze věnován jen stručný přehled. Otopná soustava má zpravidla následující složení: Zdroje tepla - základní dělení zdrojů tepla je následující: Kotle na pevná, plynná a kapalná paliva. Tepelná čerpadla země vzduch, vzduch vzduch, voda voda. Výměníky tepla parní, horkovodní nebo teplovodní. Potrubní sítě - potrubní sítě se dělí podle: Způsobu propojení otopných těles. Podle pracovní teploty. Podle konstrukce expanzní nádoby. Podle oběhu vody. Podle materiálu rozvodu. Spotřebiče - základní členění spotřebičů je následovné: Otopná tělesa článková, desková, trubková. Konvektory (SAHARY). YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 11

Nejběžnější otopnou soustavou je soustava teplovodní. Obrázek 2 - Navrhované parametry otopných soustav [4] Podle zajištění oběhu otopné vody ze soustavy dělí na: Soustavy s přirozeným oběhem. Soustavy s nuceným oběhem. Podle provedení hlavního rozvodu se soustavy dělí na: Soustavy se spodním rozvodem. Soustavy s horním rozvodem. Podle trajektorie vedení trasy k jednotlivým otopným tělesům se soustavy dělí na: Vertikální soustavy. Horizontální soustavy. Podle způsobu přivedení otopné vody k a z jednotlivých otopných těles se soustavy dělí na: Dvoutrubkové o Protiproudé. o Souproudé. Jednotrubkové o Bez obtoku těles (průtočné se čtyřcestnými armaturami). o S obtoky těles. Podle způsobu spojení s atmosférou se soustavy dělí na: Teplovodní otopné soustavy otevřené. Teplovodní otopné soustavy uzavřené. Podle teploty teplonosné látky se soustavy dělí na: Otopné soustavy nízkoteplotní do 65 C. Otopné soustavy teplovodní do 115 C. Otopné soustavy horkovodní nad 115 C. YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 12

Otopná soustava sestává z následujících částí: Legenda: K Kotel OT Otopné těleso EN Expanzní nádoba KK Kulový kohout VK Vypouštěcí kohout PjV Pojistný ventil M Manometr T Teploměr Obrázek 3 - Schéma otopné soustavy [5] Členění potrubních rozvodů podle materiálového provedení: Podle materiálového provedení se otopné rozvody dělí na: Ocelová potrubí. Měděná potrubí. Plastová potrubí (síťovaný polyetylén PEX, polybuten PB, statický polypropylén PP-R, chlorované PVC, polyvinylidenfluorid PVDF). Vrstvená potrubí (PPR-Al, PEX-Al,). Největším problémem potrubních rozvodů je vznik koroze. Hlavní příčinou vzniku koroze je přítomnost kyslíku v otopné vodě. Koroze v potrubí: Povrchová. Bodová. Opatření proti vzniku koroze: Dodržení ph otopné vody (ocel ph = 10, měď ph> 6). Dodržení maximálních rychlostí proudění otopné vody v potrubí (u nuceného rozvodu w max = 0,5 až 0,6 m/s). YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 13

3.4 Specifikace potenciálních míst nasazení minitepláren Z analýzy stávajících lokálních kotelen III. a II. kategorie vyplývá, že velký potenciál pro efektivnější provozování vysoce účinných kondenzačních minitepláren, které postupně nahradí stávající lokální zdroje, představuje stávající úroveň nároků na obsluhu a řízení. Instalace inteligentního dispečerského řízení, které stávající zdroje postrádají, umožní provozovat miniteplárny také v kombinaci s fotovoltaickými, a větrnými zdroji, případně také v kombinaci s tepelnými čerpadly. Ve srovnání se stávajícími uhelnými kotelnami a kotelnami využívajícími lehký topný olej (LTO) dojde po rekonstrukci na kondenzační miniteplárny rovněž k úspoře provozních nákladů na obsluhu a údržbu těchto zdrojů. Projekt aplikovaného výzkumu nasazení malých kondenzačních tepláren do veřejných objektů, bytových domů a podnikatelských provozoven je zaměřen na tyto cílové skupiny: Cílovou skupinou obecně jsou vlastníci lokálních kotelen se zastaralými technologiemi výroby tepelné energie s instalovaným tepelným výkonem do 300 kw t. Cílové lokální kotelny lze charakterizovat následovně: o Z pohledu využití paliva jde o kotelny na uhlí, topný olej, směsná paliva, zemní plyn. o Cílové kotelny na zemní plyn jsou kotelny s instalací do roku 2000, což jsou kotelny s kotly na zemní plyn s technologií poplatnou technické úrovní v daných letech. o Cílové kotelny mají většinou celkovou účinnost hluboko pod 88 %. o Cílové kotelny většinou vykazují vysoké emisní parametry (v případě uhlí a topných olejů jsou ještě výrazně vyšší): minimální hodnota emisí NO x nad 200 mg/nm 3, minimální hodnota emisí CO nad 200 mg/nm 3. Cílovým klientem je také ten klient, který může využít i vyrobenou elektrickou energii do 30 kw e. Tento projekt je zaměřen na skupinu objektů, které v současné době využívají pro výrobu tepla vlastní kotelnu (výtopnu) a nevyrábí tedy elektrickou energii. Tyto parametry splňují a jsou tedy naší cílovou skupinou: o Vlastníci veřejných objektů objektů občanské vybavenosti jako jsou školy, školky, domy s pečovatelskou službou, LDN, domovy důchodců, kulturní zařízení, polikliniky, nemocnice, sportovní objekty, wellness centra, obecní a městské úřady, úřady státní správy, objekty policie, obchodní centra, muzea a podobně. o Vlastníci bytových domů. o Malé a střední podnikatelské areály. Z pohledu právní subjektivity se jedná o: o Obecní a městské úřady, krajské úřady a ministerstva. o Sdružení vlastníků, bytová družstva a jiní vlastníci bytového fondu. o Fyzické osoby a právnické osoby podnikatelské subjekty. Z pohledu velikosti se jedná tedy spíše o větší objekty, nejsou to tedy běžné rodinné domy. Výše popsané objekty mají obvykle příkon elektrické energie do 30 kw e, spotřeba ideálně zapadá do našeho vývoje malých kondenzačních tepláren. Uvedená spotřeba elektrické energie odpovídá potřebnému výkonu tepelné energie do 200 kwt. Projekt bude možné implementovat také na budovy o větších příkonech elektrické nebo tepelné energie, ale při implementaci projektu je zaměření na objekty, které jsou popsány v předchozím textu. Důležitou skutečností je to, že většina objektů vlastněných Moravskoslezským krajem do našeho zájmu cílových skupin skvěle zapadá. Vývoj by tedy mohl pomoci řešit řadu problémů nejen u objektů v MSK, ale i u objektů v dalších částech republiky. YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 14

Lze předpokládat, že investice do modernizace lokálních kotelen bude moci být financována i z prostředků dotačních programů, neboť bude splněna zásadní podmínka úspory energií za současného splnění podmínky snížení ekologické zátěže. 4. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ TABULKA 1 - SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY PRO KOTLE PLATNÉ OD 1.1.2018... 5 TABULKA 2 - PLATNÉ NORMY A PŘEDPISY DLE VÝKONU KOTELNY... 9 5. SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1 - STUPNĚ ZATÍŽENÍ KONDENZAČNÍCH KOTLŮ [3]... 6 OBRÁZEK 2 - NAVRHOVANÉ PARAMETRY OTOPNÝCH SOUSTAV [4]... 12 OBRÁZEK 3 - SCHÉMA OTOPNÉ SOUSTAVY [5]... 13 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BAŠTA, Jiří. Topenářská příručka: 120 let topenářství v Čechách a na Moravě [online]. Praha: GAS, 2001 [cit. 2017-08-07]. ISBN 80-86176-82-7. [2] Plynárenská příručka. Praha: GAS, 2007. ISBN 978-80-7328-112-0. [3] Stupně zatížení kondenzačních kotlů. [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: http://www.ckaitprofesis.cz/materialy [4] Navrhované parametry otopných soustav. [online]. [cit. 2017-01-5]. Dostupné z: http://www.ckaitprofesis.cz/materialy [5] Schéma otopné soustavy. [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné z: http://www.ckaitprofesis.cz/materialy [6] www.cubp.cz [7] www.unmz.cz [8] www.mzp.cz [9] www.ckait-profesis.cz [10] www.tzb-info.cz [11] www.eru.cz 7. SEZNAM POUŽITÝCH NOREM A VÝHLÁŠEK Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 91/1993 Sb. k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách. ČSN EN 1775 Zásobování plynem Plynovody v budovách-nejvyšší provozní tlak 5 bar Provozní požadavky. ČSN 07 0703 Plynové kotelny. Vyhláška č. 48/82 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce. TPG 704 01 - Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. MŽP č. 415/2012 Sb. ČSN 07 0621 Umístění kotelních zařízení a provedení kotelen. ČSN 07 7401 Voda a pára pro energetická zařízení s pracovním tlakem páry do 8 MPa. ČSN EN 1775 Zásobování plynem Plynovody v budovách Nejvyšší provozní tlak 5 bar ČSN 73 5120 Objekty kotelen o výkonu 3,5 MW a větším. YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 15

8. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Z provedené analýzy stávajících zastaralých lokálních kotelen vyplývá, že největší potenciál pro nasazení kondenzačních minitepláren představují stávající zdroje tepla, případně elektřiny a tepla s instalovaným příkonem do 300 kwt. V tomto případě je z hlediska legislativních požadavků na zpracování projektové dokumentace pro instalaci nového, případně rekonstrukci stávajícího zdroje, proti větším zdrojům nad 300 kwt nespornou výhodou také jednodušší forma vyžadovaného stavebního řízení. Jako náhradu za zastaralé lokální kotelny navrhujeme z hlediska splnění legislativních nároků (účinnost lokálního zdroje, emisní limity) a snížení nákladů na provoz a údržbu, kondenzační miniteplárnu v následující konfiguraci: Kondenzační kotel (či kaskáda kondenzačních kotlů). Kondenzační mikrokogenerační jednotka. Standardní příslušenství (inteligentní řídicí systém). Volitelné příslušenství (akumulační nádoba na teplou vodu, fotovoltaická elektrárna, bateriový systém pro akumulaci elektřiny, prediktivní řídicí systém, nabíječka pro elektromobily a další komponenty). Cílovými skupinami, pro které jsou kondenzační miniteplárny určeny, jsou s ohledem na velikost těchto lokálních zdrojů zejména objekty občanské vybavenosti, bytové domy a podnikatelské provozovny a areály s tím, že jejich technické parametry, technické vybavení a charakteristické uspořádání je popsáno v předchozích odstavcích. 8.1 Potenciální místa nasazení kondenzačních minitepláren se dají specifikovat následujícím výčtem s uvedením konkrétních objektů (ovšem bez vazby na majetkové záležitosti): Objekty občanské vybavenosti s vlastní uhelnou kotelnou, kotelnou využívající LTO a zastaralou plynovou kotelnou. Vysoké školy, střední školy, podnikatelské školy, učiliště, základní školy, školky, jesle, speciální školská zařízení. Domovy důchodců, LDN, speciální stacionáře, soukromé zařízení péče o seniory. Kulturní zařízení, knihovny, muzea, výstaviště, muzea, památníky. Polikliniky, soukromé nemocnice, městské nemocnice, krajské nemocnice, fakultní nemocnice, specializované kliniky a jiné zdravotnické pracoviště. Lékárny, laboratoře, prádelny a podobně. Sportovní objekty, wellness, posilovny, kryté plavecké bazény a jiné objekty pro volnočasové aktivity. Lázně lokálního i regionálního charakteru. Krajské úřady a jimi vlastněné objekty, obecní a městské úřady, úřady státní správy. Objekty policie, armádní objekty, celní překladiště, věznice a podobně. Obchodní centra, samostatné obchody, prodejny nejmenovaných řetězců. Restaurace, jídelny, rychlé občerstvení a jiné stravovací zařízení. Hotely, penzióny, ubytovací komplexy a jiná ubytovací zařízení. Bytové domy s vlastní uhelnou kotelnou, kotelnou využívající LTO nebo zastaralou plynovou kotelnou. Bytové domy s více než 40 byty. Kotelny pro více bytových domů vyrábějící teplo a teplou vodu. Bytové domy napojené na dálkové teplo. YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 16

Sídliště a skupiny bytových domů. Skupiny rodinných domů s propojeným systémem dodávky tepla a elektřiny. Podnikatelské provozovny a areály: Malé a střední podnikatelské areály s dodávkou elektřiny na straně nízkého napětí. Střední a větší podnikatelské areály s dodávkou elektřiny na straně vysokého napětí Výrobní areály v oblasti kovovýroby zámečnické dílny, galvanovny, lakovny, lisovny. Dřevařské výrobny pily, výroby dřevěných profilů, stopařské a nábytkářské dílny. Výrobní areály s produkcí výrobků produkty skla, okna, dveře, montované domy, barvy, Automobilový průmysl a provozovny vyrábějící komponenty pro toto odvětví. Těžké průmyslové provozy hutě, kovárny, svářečské dílny, laserové provozy. Skladovací a logistické areály, distribuční centra, výdejní místa. Servisní a údržbářské areály, autoservisy, prodejny zboží, kancelářské budovy. 8.2 Potenciální místa nasazení kondenzačních minitepláren - sumarizace Potenciálním místem nasazení výsledků projektu Aplikovaný výzkum nasazení malých kondenzačních tepláren do veřejných objektů, bytových domů a podnikatelských provozoven s akumulací vyrobené energie v místě výroby a s důrazem na inteligentní řízení celé teplárny jsou stávající zastaralé lokální kotelny, které pracují ve výtopenském režimu: Potenciálním místem nasazení výsledků projektu Aplikovaný výzkum nasazení malých kondenzačních tepláren do veřejných objektů, bytových domů a podnikatelských provozoven s akumulací vyrobené energie v místě výroby a s důrazem na inteligentní řízení celé teplárny jsou také stávající zastaralé lokální kotelny, které pracují v teplárenském režimu: YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 17

Základním cílem projektu Aplikovaný výzkum nasazení malých kondenzačních tepláren do veřejných objektů, bytových domů a podnikatelských provozoven s akumulací vyrobené energie v místě výroby a s důrazem na inteligentní řízení celé teplárny je výsledky projektu aplikovat v následující formě: Rozšířeným cílem projektu Aplikovaný výzkum nasazení malých kondenzačních tepláren do veřejných objektů, bytových domů a podnikatelských provozoven s akumulací vyrobené energie v místě výroby a s důrazem na inteligentní řízení celé teplárny je výsledky projektu aplikovat v následující formě s rozšířením o nabíjecí stanici pro elektromobily: Z pohledu implementace výsledků projektu Aplikovaný výzkum nasazení malých kondenzačních tepláren do veřejných objektů, bytových domů a podnikatelských provozoven s akumulací vyrobené energie v místě výroby a s důrazem na inteligentní řízení celé teplárny můžeme konstatovat následující závěry: Všeobecně můžeme říci, že musí být nalezen kompromis mezi výrobou, spotřebou a akumulací energií SMART NET (GRID). YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 18

Výsledky projektu nejsou aplikovatelné v objektech velikosti rodinných domů, ale jsou aplikovatelné v objektech, které lze charakterizovat následovně: Říkáme minimálně ve velikosti 20 rodinných domů, což je objekt se 40 byty. Tento příměr je jen pro představu laické veřejnosti. Jedná se tedy o větší malé, střední a větší objekty. Ideální jsou objekty tedy objety s těmito parametry: Tepelným příkonem větším než 100 kw t. Průměrným elektrickým příkonem minimálně 7 až 10 kw e. Pro závěrečnou obecnou sumarizaci tedy tyto parametry splňují například tyto objekty: Hotely, malé a střední podnikatelské areály, lokální kotelny, školy, školky, domy s pečovatelskou službou, LDN, domovy důchodců, kulturní zařízení, polikliniky, nemocnice, sportovní objekty, welness centra, bazény, obecní a městské úřady, úřady státní správy, obchodní centra, muzea a spousty dalších podobných objektů. Zpracovatel projektu prohlašuje, že veškeré výše uvedené informace jsou pravdivé, korektní a nebyly vědomě upravovány a nijak zkreslovány. Informace jsou poskytnuty za dodržení principu nejlepšího vědomí a svědomí. V případě, že některé informace jsou čitatelem postrádány, pak mohou být na základě vzájemné dohody rozšířeny či blíže vysvětleny. V případě potřeby je zpracovatel připraven podat odpovědi na položené dotazy na níže uvedených kontaktech: Ing. Václav Kučera, mobil: 728 938 421, email: vaclav.kucera@y-e.cz Ing. Jan Mendrygal, mobil: 725 351 461, email: jan.mendrygal@y-e.cz. Ing. Vít Lebeda, mobil: 721 087 382, email: vit.lebeda@y-e.cz Společnost YOUNG4ENERGY s.r.o. prohlašuje, že informace a data uvedené v tomto dokumentu nejsou veřejně dostupnými informacemi. V tomto ohledu je společnost YOUNG4ENERGY s.r.o. považuje za předmět svého obchodního tajemství. Bez předchozího písemného souhlasu společnosti YOUNG4ENERGY s.r.o. anebo na základě uzavřené obchodní smlouvy nesmí být sděleny anebo zpřístupněny žádné jiné třetí osobě. S ohledem na skutečnost, že byl projekt Aplikovaný výzkum nasazení malých kondenzačních tepláren do veřejných objektů, bytových domů a podnikatelských provozoven s akumulací vyrobené energie v místě výroby a s důrazem na inteligentní řízení celé teplárny podpořen v rámci Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2016 může poskytovatel dotace využít výstupy projektu, a to výhradně a pouze na základě souhlasu zpracovatele. YOUNG4ENERGY s.r.o. Aplikovaný výzkum - Analýza stávajících zastaralých lokálních kotelen s cílem definovat potenciální místa nasazení str. 19