PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2013) XXX draft PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Pokyny ke směrnici 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES Článek 15: Přeměna, přenos nebo přeprava a distribuce energie COURTESY TRANSLATION OF SWD(2013) 450 FINAL CS CS

Obsah A. ÚVOD... 2 B. NOVÉ ÚLOHY JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ NA VNITŘNÍM TRHU S ENERGIÍ A NOVÉ SUBJEKTY.. 3 B1. Vnitrostátní energetické regulační orgány... 3 B2. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav... 5 B3. Nové subjekty, včetně agregátorů... 8 C. KRITÉRIA ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V SAZBÁCH A REGULAČNÍCH OPATŘENÍCH TÝKAJÍCÍCH SE SÍTÍ... 9 C1. Poskytování pobídek pro zavádění inteligentních sítí... 10 C2. Kritéria energetické účinnosti pro sazby v elektroenergetických sítích... 11 D. OPATŘENÍ, KTERÁ UMOŽNÍ A VYTVOŘÍ REAKCI NA POPTÁVKU... 12 D1. Úloha vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav... 14 D2. Účinné cenové signály... 14 D3. Přístup na trh, účast a transparentnost... 15 E. ENERGETICKÁ ÚČINNOST V KONSTRUKCI SÍTĚ A PROVOZOVÁNÍ INFRASTRUKTURY V OBLASTI ELEKTŘINY A PLYNU... 16 F. DALŠÍ ODKAZY NA VNITŘNÍ TRH S ELEKTŘINOU... 17 1

ČLÁNEK 15: PŘEMĚNA, PŘENOS NEBO PŘEPRAVA A DISTRIBUCE ENERGIE A. ÚVOD 1. Směrnice o energetické účinnosti 1 (dále též jako směrnice ) a balíček týkající se vnitřního trhu s energií (dále též jako třetí balíček ) 2 se vzájemně doplňují a podporují, zejména pokud jde o cíl podpořit účinnou elektroenergetickou a plynárenskou síť a přispět ke zlepšení bezpečnosti dodávek. 2. Návrh mechanismů, jejichž cílem je podporovat energetickou účinnost při stanovování tarifů a regulačních opatření a při provozování sítí a odstraňovat překážky v reakci na poptávku, obsahuje balíček týkající se vnitřního trhu s energií a doplňující právní předpisy 3 a také směrnice o energetických službách 4, která se směrnicí o energetické účinnosti s účinkem od 5. června 2014 zrušuje. 3. Článek 15 směrnice o energetické účinnosti týkající se přeměny, přenosu nebo přepravy a distribuce energie a s ním související přílohy XI a XII se zaměřují na maximalizaci účinnosti sítě a infrastruktury a na podporu reakce na poptávku. Hlavní povinnosti členských států podle článku 15 spočívají v nutnosti zajistit, aby: co se týče sazeb a regulačních opatření, vnitrostátní regulační orgány při plnění regulačních úkolů stanovených ve směrnicích 2009/72/ES a 2009/73/ES věnovaly náležitou pozornost energetické účinnosti, byly odstraněny ty pobídky v sazbách za přenos či přepravu a distribuci energie, které narušují celkovou účinnost (včetně energetické účinnosti) elektrizační soustavy, nebo ty, které by mohly bránit účasti na reakci na poptávku v rámci vyrovnávacích trhů a poskytování podpůrných služeb, sazby dodavatelům umožňovaly zvyšovat účast spotřebitelů na účinnosti systému, mimo jiné reakci na poptávku v závislosti na vnitrostátní situaci a regulace sítí a síťové sazby splňovaly kritéria energetické účinnosti podle přílohy XI s přihlédnutím k pokynům a kodexům vypracovaným podle nařízení (ES) č. 714/2009 5 ; co se týče reakce na poptávku, vnitrostátní regulační orgány podporovaly zdroje na straně poptávky, například reakci na poptávku, v účasti na velkoobchodních a maloobchodních trzích spolu s dodavateli, byl na straně reakce na poptávku podporován přístup na trhy s vyrovnávacími, rezervními a dalšími systémovými službami a účast na nich, a to na základě požadavku, aby byly 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1). 2 Směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES, nařízení (ES) č. 713/2009, nařízení (ES) č. 714/2009 a nařízení (ES) č. 715/2009. 3 Nařízení o transparentnosti a integritě velkoobchodních trhů s energií, REMIT, a návrh nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64). 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15). 2

vymezeny technické či smluvní podmínky k podpoře účasti na straně reakce na poptávku na těchto trzích včetně účasti agregátorů, provozovatelé vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a s výhradou požadavků na spolehlivost a bezpečnost sítě, mohli nabízet vyrovnávací služby a další provozní služby, provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav při plnění požadavků na vyrovnávací a podpůrné služby přistupovali ke všem poskytovatelům služeb reagujícím na poptávku, včetně agregátorů, nediskriminačním způsobem (s výhradou technických omezení v řízení sítí); co se týče provozu a konstrukce infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny, vnitrostátní regulační orgány v rámci směrnice 2009/72/ES a s přihlédnutím k nákladům a přínosům jednotlivých opatření zavedly pobídky pro provozovatele sítě zaměřené na zvýšení energetické činnosti, pravidla týkající se pořadí jednotlivých priorit při zajišťování přístupu a dispečerského řízení, které jsou rámci elektrizačních soustav členských států stanoveny, byla jasně a podrobně vysvětlena a zveřejněna a v rámci navrhování a provozování infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny se provádělo posouzení energetické účinnosti a aby v této oblasti došlo k zlepšení. 4. Článek 15 obsahuje ustanovení týkající se výlučně elektřiny (čl. 15 odst. 1 poslední pododstavec a související příloha XI), pravidla týkající se pořadí přístupu a dispečerského nasazení vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny (čl. 15 odst. 5) a její přispění k vyrovnávacím službám a dalším provozním službám (čl. 15 odst. 6) a dále reakce na poptávku (čl. 15 odst. 8). Ostatní ustanovení v čl. 15 odst. 1 a čl. 15 odst. 2, 3 a 4 se vztahují na elektřinu i na plyn. 5. Tento dokument poskytuje další informace jako vodítko k provádění opatření směrnice o energetické účinnosti, která se týkají nových požadavků na kritéria energetické účinnosti pro regulaci energetické sítě a pro sazby, reakci na poptávku a energetickou účinnost při navrhování a provozování infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny. V každém oddílu se nejprve uvádějí příslušná ustanovení z balíčku týkajícího se vnitřního trhu s energií a následně je zde vysvětleno, jakým způsobem je článek 15 doplňuje zavedením nových povinností. Dokument obsahuje přehled nových požadavků, jež byly začleněny do právních předpisů, a nových úloh a povinností členských států, vnitrostátních regulačních orgánů a provozovatelů. 6. Cílem tohoto dokumentu je poskytnout členským státům vodítko k uplatňování článku 15 směrnice o energetické účinnosti. Dokument vyjadřuje názory Komise, nemění se jím právní účinnost směrnice a není jím dotčen závazný výklad článku 15 podle Soudního dvora. B. NOVÉ ÚLOHY JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ NA VNITŘNÍM TRHU S ENERGIÍ A NOVÉ SUBJEKTY B1. Vnitrostátní energetické regulační orgány 3

7. Balíček týkající se vnitřního trhu s energií (čl. 3 odst. 11 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou 6 a čl. 3 odst. 8 směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem 7 ) stanoví, že členské státy, nebo stanoví-li tak daný členský stát, jejich regulační orgány ve snaze podpořit energetickou účinnost vydají důrazné doporučení, aby elektroenergetické a plynárenské podniky optimalizovaly využívání zemního plynu například tím, že budou poskytovat služby v oblasti hospodaření s energií, vypracují inovační vzorce pro výpočet ceny, nebo případně zavedou inteligentní měřící systémy či inteligentní sítě. 8. Toto doporučení posilují obecné cíle a povinnosti vnitrostátních regulačních orgánů, které jsou příslušné pro podporu konkurenceschopného, bezpečného a environmentálně udržitelného vnitřního trhu v oblasti sítí elektřiny/zemního plynu, a zároveň zohledňují dlouhodobé cíle (čl. 36 písm. a) směrnice o vnitřním trhu s elektřinou, čl. 40 písm. a) směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem). Příslušné dlouhodobé cíle představuje dosažení cílových hodnot podílu energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie, energetické účinnosti a omezení emisí skleníkových plynů v Evropě. Článek 36 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou a článek 40 směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem uvádí seznam obecných cílů vnitrostátních regulačních orgánů. Konkrétní povinnosti a konkrétní pravomoci, jimiž tyto orgány musí členské státy pověřit, uvádí zejména článek 37 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou a článek 41 směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem. Tyto dva soubory ustanovení se doplňují a měly by být chápány ve vzájemné souvislosti: vnitrostátní regulační orgány musí při výkonu svých povinností a využívání svých pravomocí sledovat obecné cíle, jež jsou pro vnitrostátní regulační orgány stanoveny 8. Mezi hlavní povinnosti vnitrostátních regulačních orgánů patří: povinnosti vztahující se k sazbám za přístup k přenosovým a distribučním sítím: podle transparentních kritérií stanovovat či schvalovat sazby za přenosové a distribuční sítě, případně metodiky pro jejich stanovení, povinnosti vztahující se k oddělení: zabezpečit, aby nedocházelo k žádným vzájemným subvencím mezi přenosovými, distribučními, skladovacími a dodavatelskými činnostmi a činnostmi souvisejícími se zkapalněným zemním plynem, povinnosti vztahující se k všeobecnému dohledu nad energetickými společnostmi: zajistit, aby provozovatelé přenosové a distribuční soustavy a (případně) příslušní vlastníci soustavy, jakož i elektroenergetické a plynárenské podniky plnili své povinnosti vyplývající ze směrnice a z dalších příslušných právních předpisů Evropské unie, včetně těch, které se týkají přeshraničních otázek, povinnosti vztahující se k ochraně spotřebitele: napomáhat spolu s ostatními příslušnými orgány při zajišťování účinnosti a prosazování opatření na ochranu spotřebitele, včetně opatření stanovených v příloze I (směrnice o vnitřním trhu s elektřinou a směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem); zveřejňovat alespoň jednou ročně doporučení o souladu dodavatelských cen s článkem 3 (směrnice 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55). 7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94). 8 Upřesňující informace o obecných cílech, povinnostech a pravomocích regulačních orgánů viz výkladová poznámka ke směrnici 2009/72/ES a směrnici 2009/73/ES Regulační orgány (v anglickém znění) (http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/interpretative_notes/doc/implementation_notes/2010_01_21_the_regu latory_authorities.pdf). 4

o vnitřním trhu s elektřinou a směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem); zajistit přístup k údajům o spotřebě zákazníků. 9. Článek 15 směrnice o energetické účinnosti přidává konkrétní cíl a povinnost usilovat o energetickou účinnost, což znamená, že členské státy musí zajistit, aby vnitrostátní energetické regulační orgány při plnění regulačních úkolů stanovených ve směrnici o vnitřním trhu s elektřinou a směrnici o vnitřním trhu se zemním plynem týkajících se rozhodování o provozování infrastruktury v oblasti plynu a elektřiny věnovaly náležitou pozornost energetické účinnosti. 10. Podle ustanovení čl. 15 odst. 8 směrnice o energetické účinnosti musí členské státy dále zajistit, aby vnitrostátní energetické regulační orgány podporovaly zdroje na straně poptávky, například reakci na poptávku, v účasti na velkoobchodních a maloobchodních trzích spolu s dodavateli. 11. Ze znění 45. bodu odůvodnění směrnice o energetické účinnosti navíc vyplývá, že by členské státy měly zajistit, aby vnitrostátní energetické regulační orgány přijaly integrovaný přístup zahrnující potenciální úspory v odvětvích zásobování energií a konečné spotřeby. B2. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav 12. Balíček týkající se vnitřního trhu s energií vymezuje hlavní úkoly provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav. Pokud jde o úkoly provozovatelů přenosových soustav, článek 12 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou (a článek 13 směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem), stanoví, že tito provozovatelé musí zajistit bezpečné, spolehlivé a účinné přenosové soustavy. V souvislosti s elektrizačním přenosovým systémem čl. 12 písm. d) směrnice o vnitřním trhu s elektřinou dále uvádí, že provozovatelé přenosových soustav odpovídají za zajištění dostupnosti všech nezbytných pomocných (podpůrných) služeb 9, včetně těch, které jsou poskytovány v reakci na poptávku. 13. Pomocné služby jsou komerční služby, které si provozovatelé soustav (provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav) pořizují od uživatelů sítě. Využití pomocných služeb je jedním z nástrojů, který provozovatelům soustav umožňuje zajistit bezpečnost dodávek a kvalitu služeb v rámci elektrizační soustavy. Dostupnost vhodných smluvních a technických struktur v rámci pomocných služeb je nezbytná pro účast na reakci na poptávku. Reakce na poptávku obvykle poskytuje stejnou službu jako výroba energie. Aby bylo možné se na reakci na poptávku podílet a účast na ní podpořit, je zapotřebí vypracovat pravidla pro provoz a účast. 14. Článek 25 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou a článek 25 směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem stanoví úkoly provozovatelů distribuční soustavy a uvádí, že tito provozovatelé při plnění svých povinností musí náležitě zohledňovat energetickou účinnost. Podle čl. 25 odst. 7 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou musí provozovatel distribuční soustavy při plánování rozvoje distribuční soustavy zvážit opatření v oblasti energetické 9 Podle čl. 2 bodu 17 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou se pomocnou službou rozumí služba potřebná pro provoz přenosové nebo distribuční soustavy. Obdobně jsou v čl. 2 bodu 14 směrnice o vnitřním trhu se zemním plynem definovány pomocné služby jako všechny služby potřebné k přístupu k přepravní nebo distribuční síti nebo zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG), skladovacím zařízením nebo k jejich provozování, včetně zařízení pro vyrovnávání zatížení soustavy, smíchávání a vstřikování inertních plynů, s výjimkou zařízení vyhrazených výhradně pro provozovatele přepravní soustavy při plnění jejich úkolů. 5

účinnosti / řízení poptávky nebo distribuované výroby, která by mohla nahradit potřebu modernizace nebo nahrazování energetických kapacit. V této souvislosti se podle čl. 2 bodu 29 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou energetickou účinností/řízením poptávky rozumí komplexní nebo integrovaný přístup zaměřený na ovlivňování množství a časového plánu spotřeby elektřiny za účelem snížení primární spotřeby energie a zatížení v době špičky tím, že se upřednostní investice do opatření zabezpečujících energetickou účinnost nebo jiných opatření, jakými jsou smlouvy o přerušitelných dodávkách, spíše než na dodatečné investice do zvýšení výrobní kapacity, pokud představují účinnější a hospodárnější řešení s ohledem na pozitivní dopad snížení energetické spotřeby na životní prostředí a související hlediska bezpečnosti dodávek a nákladů na distribuci. Pravidla přednostního přístupu a dispečerského nasazení vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny 15. Ustanovení čl. 15 odst. 5 směrnice o energetické účinnosti doplňují balíček týkající se vnitřního trhu s energií o povinnost provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav (s řadou výjimek) zaručit přenos a distribuci elektřiny pocházející z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, umožnili jí přednostní nebo zaručený přístup k síti a tuto elektřinu přednostně nasazovali, pokud jsou za dispečerské nasazení odpovědní (tedy v těch členských státech, kde se takový systém nasazování používá). Tato ustanovení navazují na ustanovení článku 8 směrnice o kombinované výrobě tepla a elektřiny, v nichž se již požadovalo prioritní dispečerské nasazení v případě provozovatelů přenosových soustav, ale nikoliv v případě provozovatelů distribučních soustav, a ustanovení tohoto článku rozšiřují. Přednostním přístupem a dispečerským nasazením vysoce účinných zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny nejsou dotčena práva přednostního přístupu a spouštění zařízení (jeho dispečerského nasazení) na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle čl. 16 odst. 2 směrnice 2009/28/ES 10 o podpoře energie z obnovitelných zdrojů ani ustanovení článku 15 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou, pokud jde o společná pravidla vnitřního trhu s elektřinou a potřebu zajistit nepřerušované dodávky tepla. Vedle těchto povinností musí provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav splnit požadavky uvedené v příloze XII směrnice o energetické účinnosti (o požadavcích na energetickou účinnost pro provozovatele přenosových soustav a provozovatele distribučních soustav). Kombinovaná výroba tepla a elektřiny je podporována jako jedna z hlavních forem distribuované výroby energie, která umožňuje zlepšit také energetickou účinnost sítí díky tomu, že se výrobní zdroje nacházejí v blízkosti míst spotřeby. Navíc existuje nový požadavek přednostního přístupu k síti. Přednost by se měla vztahovat na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, tedy na takovou kombinovanou výrobu, která zaručuje úspory primární energie ve výši alespoň 10 % ve srovnání s referenčními údaji pro oddělenou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu přílohy II směrnice o energetické účinnosti 11. Cílem aktualizace a posílení pravidel týkajících se sítí ve směrnici o kombinované výrobě tepla a elektřiny pro vysoce účinná zařízení kombinované výroby je udržet rovné podmínky pro elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřinu z obnovitelných zdrojů vzhledem k tomu, že 10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16). 11 Výpočet elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny musí být proveden podle metodiky výpočtu uvedené v příloze I s užitím podrobných pokynů stanovených rozhodnutím Komise 2008/952/ES a referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu tepla a elektřiny, které stanoví prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU (viz čl. 14 odst. 10 a příloha I poslední odstavec). 6

pravidla týkající se sítě, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, byla ve směrnici o obnovitelných zdrojích 12 posílena. 16. Přednostní pravidla pro vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny tedy vycházejí z toho, že je zapotřebí zajistit nepřerušované dodávky tepla, jak stanoví čl. 15 odst. 5. Přednostní nasazování zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny je nutné, neboť provozovatelé těchto zařízení čelí provozním omezením v důsledku toho, že při výrobě tepla pro spotřebitele, kteří toto teplo odebírají, musí k dosažení úspor primární energie zároveň vyrábět elektřinu. Mají-li tedy zajistit nepřetržitou dodávku tepla, je jejich flexibilita, pokud jde o přizpůsobení výroby elektřiny, omezená. Provozovatelé těchto zařízení si také často nemohou vybrat, kdy budou vyrábět elektřinu, protože odběratelé tepla potřebují páru, ať už pro chemická a průmyslová zařízení, či za chladného počasí pro potřeby dálkové vytápění. V těchto případech by měla být elektřina, kterou vyrobí, přijímána do rozvodné sítě, aby mohla být zařízení provozována jako kombinovaná. Jakékoliv omezení jejich schopnosti vyrábět elektřinu může vést k výraznému snížení energetické účinnosti, což zmaří účel kombinované výroby tepla a elektřiny. Pokud tedy provozovatelé zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny musí vyrábět teplo pro odběratele, měli by mít možnost dodávat vyráběnou elektřinu do rozvodné sítě a měli by mít přednost před dalšími zdroji elektrické energie, které jsou méně účinné či méně flexibilní. 17. Podle právních přepisů EU se tedy na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie i ze zařízení vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny za určitých podmínek vztahuje právo přednostního dispečerského nasazení. Přednostní přístup a dispečerské nasazení lze omezit v případech, kdy je to potřeba v zájmu zachování spolehlivosti a bezpečnosti rozvodné sítě a zajištění jejího bezpečného provozu. 18. Vzhledem k tomu, že právo na přednostní přístup a nasazení má být stejné pro elektřinu z obnovitelných zdrojů i elektřinu ze zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, vyvstává potřeba vymezit provozní podmínky pro uplatňování těchto nároků na přednostní přístup a dispečerské nasazení. Z tohoto důvodu musí členské státy podle směrnice o energetické účinnosti zajistit, aby pravidla pro stanovení pořadí jednotlivých nároků v rámci jejich elektrizačních soustav byla jasně a podrobně vysvětlena a zveřejněna, aby tak bylo možné zachovat provozní bezpečnost a stabilitu rozvodné sítě, tj. v případech, kdy dojde ke kolizi dvou či více nároků na přednostní přístup či dispečerské nasazení, které jsou si navzájem rovny. 19. Vzhledem k tomu, že intenzita energie z některých druhů obnovitelných zdrojů (například v případě větrné či sluneční energie) někdy kolísá, což je dáno vlastnostmi těchto zdrojů, a že vývoj technologií skladování energie z těchto zdrojů zatím pokročil jen v omezené míře, musí členské státy v každém případě zajistit, aby přednostní přístup či dispečerské nasazení energie z těchto kolísavých obnovitelných zdrojů nebyl nijak narušen. Rozdíl mezi kolísavými obnovitelnými zdroji a těmi, u nichž je intenzita neměnná, je dán fyzikálními vlastnostmi těchto zdrojů, a je objektivní. Pro další způsoby výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, které mají všechny přednostní právo, mohou členské státy stanovit jiné pořadí. 12 Viz dokument k výkladu pravidel pro distribuční soustavy týkajících se vysoce účinných zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny v článku 8 směrnice 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny (SWD/2012/13) dostupné na stránce (v anglickém znění): http://ec.europa.eu/energy/efficiency/cogeneration/doc/2012swd0013.pdf. 7

Reakce na poptávku 20. V souvislosti s požadavkem, aby členské státy podporovaly na straně reakce na poptávku přístup na trhy a účast na nich, směrnice o energetické účinnosti (čl. 15 odst. 8) stanoví, že členské státy musí po vnitrostátních regulačních úřadech, nebo pokud to vyžadují vnitrostátní regulační systémy, po provozovatelích přenosových soustav a provozovatelích distribučních soustav, požadovat, aby podporovali na straně reakce na poptávku přístup na trhy s vyrovnávacími, rezervními a dalšími systémovými službami a účast na nich. Za tímto účelem je potřeba objasnit a v případě potřeby změnit technické a smluvní požadavky pro účast na těchto trzích, např. minimální požadovanou kapacitu, načasování a dobu aktivace reakce, dobu pro oznámení aktivace atd., a to způsobem vhodným z hlediska účasti na straně poptávky. Součástí podpory přístupu na trhy na straně reakce na poptávku a její účasti na nich by měla být také zvláštní ustanovení věnující se organizaci vztahů mezi jednotlivými subjekty, zejména mezi poskytovateli služeb reagujících na poptávku (např. agregátory či poskytovateli energetických služeb společnostmi poskytujícími energetické služby) a stranami odpovědnými za vyrovnání 13. Ta mohou být začleněna do technických či smluvních ujednání či do jakýchkoli jiných postupů k zajištění účasti a je možné je dále vymezit či sladit při zohlednění budoucích kodexů sítě, jež budou vytvořeny v souladu s nařízením (ES) č. 714/2009. B3. Nové subjekty, včetně agregátorů V návaznosti na definice, které vycházejí z balíčku týkajícího se vnitřního trhu s energií (např. definice provozovatele přenosových soustav či provozovatele distribučních soustav), zmiňuje směrnice o energetické účinnosti další subjekty na trhu s energií, například poskytovatele služeb reagující na poptávku, a v čl. 2 bodu 45 definuje agregátora, kterým se rozumí poskytovatel služeb reagující na poptávku, který kombinuje více krátkodobých zatížení sítě na straně spotřebitelů za účelem prodeje či dražby na organizovaných energetických trzích. Úlohu agregátorů a jejich účast na reakci na poptávku dále objasňuje čl. 15 odst. 8, který stanoví, že provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav musí k agregátorům a jiným poskytovatelům služeb reagujícím na poptávku při plnění požadavků na vyrovnávací a podpůrné služby přistupovat nediskriminačním způsobem a na základě jejich technických možností, s výhradou technických omezení v řízení sítí. Co se týče přístupu reakce na poptávku na trhy s vyrovnávacími, rezervními a dalšími systémovými službami, článek 15 odst. 8 stanoví, že technické podmínky účasti zahrnují účast agregátorů 14. 21. Některé druhy zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny je možné provozovat způsobem, který z technického i ekonomického hlediska umožňuje flexibilně vyrábět a skladovat energii. Provozovatelé těchto zařízení vysoce účinné kombinované výroby, mj. i mikrokogeneračních jednotek, by měli mít možnost účasti na vyrovnávacích trzích, včetně trhu účasti na reakci na poptávku. Technické podmínky účasti na trzích s vyrovnávacími, 13 Strany odpovědné za vyrovnávání odpovídají za sestavení celkové bilance pro dodávky energie a očekávanou spotřebu při jakémkoli množství zdrojů či zatížení v dotčené vyrovnávací oblasti. 14 Podle Mezinárodní energetické agentury se agregací flexibilních zdrojů energie rozumí případ, kdy třetí strana shromažďuje a vytváří portfolio flexibilních zdrojů energie, které na trzích s energií, například na velkoobchodním trhu s elektřinou, používá společně jako flexibilní zdroj. Agregátor může agregované flexibilní zdroje na trhu nabízet také jako systémové rezervy či jako pomocné služby pro provozovatele distribuční soustavy. Termín virtuální elektrárna má přibližně týž význam jako agregace decentralizovaných zdrojů energie. Integration of Demand Side Management, distributed generation, renewable energy sources and energy storages. State of the art report (Integrace řízení na straně poptávky, decentralizovaná výroba energie, obnovitelné zdroje a skladování energie. Zpráva o aktuálním stavu). 8

rezervními a pomocnými systémovými službami by měly být v souladu s čl. 15 odst. 6 a 8 rozšířeny o účast některých druhů zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. 22. V souhrnu tedy členské státy musí: 1. zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány při plnění regulačních úkolů věnovaly náležitou pozornost energetické účinnosti a podporovaly zdroje na straně poptávky, například reakci na poptávku, v účasti na velkoobchodních a maloobchodních trzích spolu s dodavateli; 2. poskytnout jasná a transparentní pravidla týkající se pořadí jednotlivých přednostních práv ve své elektrizační soustavě, což provozovatelům přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav umožní a) zajistit přenos a distribuci elektřiny pocházející z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny; b) poskytnout této elektřině přednostní nebo zaručený přístup k síti; a c) poskytnout této elektřině, pokud daní provozovatelé odpovídají za dispečerské nasazení, přednostní nasazení; 3. uložit vnitrostátním regulačním orgánům, nebo pokud to vyžadují vnitrostátní regulační systémy, provozovatelům přenosových soustav a provozovatelům distribučních soustav povinnost vymezit technické podmínky pro účast na trzích s vyrovnávacími, rezervními a dalšími systémovými službami. Toto vymezení technických podmínek musí zahrnovat účast agregátorů a potenciálních subjektů ze zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. C. KRITÉRIA ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V SAZBÁCH A REGULAČNÍCH OPATŘENÍCH TÝKAJÍCÍCH SE SÍTÍ 23. Směrnice o vnitřním trhu s elektřinou (čl. 37 odst. 1 písm. a) a čl. 37 odst. 6) stanoví, že vnitrostátním regulačním orgánům musí být uložena povinnost stanovovat nebo schvalovat sazby za přenos nebo distribuci nebo příslušné metodiky jejich výpočtu, a to při dodržování transparentních kritérií. Při plnění těchto úkolů by vnitrostátní regulační orgány měly vzít v úvahu dlouhodobé marginální náklady, které byly odstraněny v důsledku decentralizace výroby energie a řízení poptávky, a zároveň respektovat ustanovení směrnice o vnitřním trhu s elektřinou (čl. 37 odst. 6 písm. a) stanoví, že tyto sazby nebo metodiky musí umožňovat provádění nezbytných investic do sítí tak, aby díky těmto investicím bylo možné zabezpečit rentabilitu sítí). V čl. 37 odst. 8 téže směrnice se uvádí, že při stanovování nebo schvalování sazeb nebo metodik výpočtu a pravidel vyrovnávacích služeb musí regulační orgány zajistit, aby byly provozovatelům přenosové i distribuční soustavy poskytnuty přiměřené pobídky, jak krátkodobě, tak dlouhodobě, pro zvyšování účinnosti, podporu integrace trhu a bezpečnosti dodávek a souvisejících výzkumných činností. Podle znění směrnic o vnitřním trhu s elektřinou a o vnitřním trhu se zemním plynem mají vnitrostátní regulační orgány povinnost stanovovat nebo schvalovat nejen síťové sazby a jejich metodiky, ale také metodiky používané pro výpočet či stanovení podmínek připojení a přístupu k vnitrostátním sítím, poskytování vyrovnávacích služeb a přístupu k přeshraničním infrastrukturám. 24. V čl. 10 odst. 1 směrnice o energetických službách byly členským státům uloženy povinnosti v otázkách stanovení energeticky účinných sazeb a regulace energie požadující, aby byly odstraněny pobídky v sazbách za přenos a distribuci energie, které zbytečně zvyšují objem přenášené či distribuované energie. Dále bylo členským státům umožněno uložit podnikům působícím na trhu s elektřinou povinnosti veřejné služby týkající se energetické účinnosti. 9

Směrnice o energetických službách tímto ustanovením podpořila regulační pobídky podněcující zvyšování energetické účinnosti, snižování potřeby investic do výroby energie v době špičky a odstraňování pobídek založených na objemu, a to přechodem z modelu vycházejícího z objemu na model založený na kvalitě a účinnosti. 25. Směrnice o energetické účinnosti začleňuje kritéria energetické účinnosti do vytváření sazeb a regulačních opatření týkajících se sítí. Ze znění 45. bodu odůvodnění a čl. 15 odst. 1 vyplývá, že by členské státy měly s ohledem na pokračující zavádění inteligentních sítí zajistit schopnost vnitrostátních energetických regulačních orgánů zajistit, aby sazby a regulační opatření týkající se sítí obsahovaly pobídky ke zvýšení energetické účinnosti, např. prostřednictvím pobídek zaměřených na zpřístupnění systémových služeb pro uživatele sítí. Mezi zlepšení energetické účinnosti patří usnadnění účasti např. na trzích s rezervními službami na straně poptávky. Jednou z možných pobídek je poskytovat v rámci sazeb za uživatelské sítě odměnu za flexibilitu, a výrazně tak snížit třeba poplatek zákazníkům, kteří snižují odběr během špičky a přesunují zatížení sítě do doby mimo špičku. Podobně mohou být využity i technické normy pro účast na trzích s rezervními službami, které lze upravit tak, aby se nezvyšoval poplatek za síť. Na podporu účasti těchto flexibilních zatížení bude možná nutné provést změny ve stávajícím regulačním rámci, například v metodice síťových sazeb, aby nedošlo k vyloučení flexibilních zatížení z trhu s vyrovnávacími službami a aby uživatelé byli motivováni k úpravě svého profilu zatížení podle potřeb sítí. C1. Poskytování pobídek pro zavádění inteligentních sítí 26. Z hlediska politik se má běžně za to, že je třeba přizpůsobit regulační a tržní struktury rozvoji obnovitelné energie, elektrifikaci poptávky (zejména v dopravě), zavádění inteligentních sítí a v obecnější rovině potřebě zvýšit flexibilní kapacity. K flexibilitě mohou přispět např. zdroje na straně poptávky, distribuovaná výroba, kombinovaná výroba tepla a elektřiny a skladování energie. 27. Směrnice o vnitřním trhu s elektřinou členské státy vybízí k zavádění inteligentních sítí, které by měly být budovány tak, aby motivovaly k distribuované výrobě elektřiny a k energetické účinnosti. Pracovní skupina pro inteligentní sítě 15 navrhla vypracovat společná kritéria, která by členským státům pomohla posoudit náklady a přínosy opatření potřebných k zavedení inteligentních sítí. Skupina dále navrhla, aby tato kritéria vycházela z kvantifikovatelných ukazatelů, jako je zvýšení energetické účinnosti a úspory energie či snížení účtovaných částek díky lepší zákaznické zpětné vazbě. V roce 2012 byly v této souvislosti vydány pokyny a doporučení k provedení analýzy nákladů a přínosů u projektů inteligentních sítí 16. 28. Podle ustanovení směrnice o energetické účinnosti musí členské státy zajistit, aby vnitrostátní energetické regulační orgány stanovením sazeb a regulačních opatření souvisejících s užíváním sítí a s přihlédnutím k nákladům a přínosům jednotlivých opatření zavedly pobídky pro provozovatele přenosových a distribučních soustav tak, aby zpřístupnily uživatelům sítí (např. výrobcům, maloobchodníkům, spotřebitelům, majitelům skladovacích 15 Pracovní skupinu pro inteligentní sítě vytvořila Evropská komise na konci roku 2009. Skupině se v uplynulých letech podařilo dosáhnout shody ohledně směřování politiky a regulace při zavádění inteligentních sítí. Pracovní skupina také vydala zásadní doporučení k normalizaci a ochraně a bezpečnosti osobních údajů spotřebitelů. 16 Referenční zpráva SVS Guidelines for conducting a cost-benefit analysis of smart grid projects (Pokyny k provádění analýzy nákladů a přínosů u projektů inteligentních sítí), 2012 (http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/smartgrids/smartgrids_en.htm). 10

zařízení, agregátorům) systémové služby, které jim umožní využívat potenciálu energetické účinnosti inteligentních sítí (čl. 15 odst. 1). 29. Protože směrnice o energetické účinnosti neuvádí definici pojmu systémové služby, je potřeba rozhodnout, jak tento pojem vykládat. V čl. 2 bodu 18 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou je definován uživatel soustavy jako fyzická nebo právnická osoba dodávající do přenosové nebo distribuční soustavy nebo z přenosové či distribuční soustavy zásobovaná. Proto se jako rozumné zdá být řešení, že pro účely směrnice o energetické účinnosti je zapotřebí do pojmu systémové služby zahrnout vše, co se vztahuje k dodávání do přenosové a distribuční soustavy či sítě nebo k zásobování z přenosové a distribuční soustavy či sítě a k udržování rovnováhy v soustavě, tedy stavu, kdy nabídka odpovídá poptávce. Pod tento pojem by mohla spadat i zařízení poskytující pomocné služby, jakož i všechny systémové služby, jež v rámci organizovaných trhů s elektřinou přispívají ke zvýšení účinnosti systému a/nebo snížení spotřeby. Mezi tyto služby by mohla patřit reakce na poptávku, řízení poptávky, řízení distribuované výroby a decentralizovaného skladování a další podobné služby. Systémové služby by si mohli provozovatelé přenosových a distribučních soustav pořizovat od uživatelů sítě podle svých technických možností. 30. Podle směrnice o energetické účinnosti nesmí sazby a regulační opatření týkající se sítí bránit provozovatelům přenosových a distribučních soustav či maloobchodním prodejcům, jakožto systémovým službám, nabízet či zpřístupňovat na organizovaných trzích s elektřinou 17 opatření uvedená v příloze XI bodu 2 s cílem: i. přesunout poptávku konečných zákazníků z doby špičky na dobu mimo špičku (s ohledem na dostupnost energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, energie z kombinované výroby tepla a elektřiny a distribuované (decentralizované) výroby energie); ii. přimět zákazníky, aby snížili poptávku; iii. skladovat energii; či iv. připojit a řídit odběr z distribuované výroby elektřiny. 31. Sdělení Komise o inteligentních sítích 18 a průvodní pracovní dokument útvarů Komise o definicích, očekávaných službách, funkcích a výhodách inteligentních sítí 19 uvádějí příklady služeb, které mají inteligentní sítě poskytovat, např. integraci decentralizovaných zdrojů energie (výroba energie z obnovitelných zdrojů malého i velkého výkonu, tepelná čerpadla, elektromobily a skladování), s jejichž pomocí budou spotřebitelé moci přizpůsobit své jednání podle cenových signálů a signálů zatížení či které budou prostřednictvím programů reakce na poptávku podporovat aktivní zapojení všech subjektů na trhu s elektřinou. C2. Kritéria energetické účinnosti pro sazby v elektroenergetických sítích 32. Pokud jde o elektřinu, musí podle čl. 15 odst. 1 členské státy zajistit, aby regulace sítí a síťové sazby splňovaly kritéria uvedená v příloze XI ( Kritéria energetické účinnosti pro regulaci energetické sítě a pro sazby v elektroenergetických sítích ). 17 Pro účely tohoto ustanovení zahrnuje pojem organizované trhy s elektřinou mimoburzovní trhy a burzy s elektřinou pro obchodování s energií, kapacitou, vyrovnávací kapacitou a pomocnými službami ve všech časových rámcích včetně termínovaných, denních a vnitrodenních trhů. 18 Inteligentní sítě: od inovací k zavádění, KOM(2011) 202 v konečném znění. 19 SEK(2011) 463 v konečném znění. 11

33. V tomto ohledu musí síťové sazby odrážet snížení nákladů v sítích v důsledku řízení poptávky, reakce na poptávku a distribuované výroby energie. Znamená to tedy, že vnitrostátní regulační orgány musí toto snížení nákladů (a zvýšenou účinnost) zohlednit při stanovování či schvalování sazeb nebo metodik pro jejich výpočet. 34. Vedle distribuované výroby energie lze výrazného zvýšení účinnosti sítě díky eliminaci síťových ztrát dosáhnout také kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Členské státy tedy možná budou chtít snížením poplatků za připojení a využívání soustavy podpořit umístění vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny do blízkosti oblastí poptávky. 35. Ustanovení čl. 15 odst. 4 doplňují čl. 15 odst. 1 a přílohu XI bod 1 a 2 o požadavek odstranění síťových sazeb za přenos či přepravu a distribuci energie, které narušují celkovou účinnost (včetně energetické účinnosti) výroby, přenosu či přepravy, distribuce a dodávek elektřiny. S ohledem na tento požadavek je potřeba sazby posuzovat podle jejich účinnosti, včetně energetické účinnosti, a odstranit sazby nebo dílčí sazby, které jsou z hlediska účinnosti škodlivé. Tedy např. zkoumat, zda navržená struktura sazeb vysílá cenové signály, které vybízejí spíše k vyšší než nižší spotřebě energie, či se spíše než na poplatky pevně stanovené zaměřuje na poplatky podle objemu, jimiž nejsou spotřebitelé motivováni ke zvyšování energetické účinnosti. Kromě toho jedním ze způsobů, jak využít potenciál energeticky účinného využívání infrastruktury, je reakce na poptávku, a pobídky týkající se sazeb a regulačních opatření by proto měly odrážet signály k úsporám energie či optimálnímu využívání energetické infrastruktury vznikající na základě vyšší účasti na straně poptávky, včetně reakce na poptávku. 36. Podle čl. 15 odst. 3 směrnice o energetické účinnosti, do něhož byla převzata ustanovení čl. 10 odst. 2 směrnice o energetických službách, mohou členské státy povolit sociálně orientované složky programů a struktur sazeb za přenos či přepravu a distribuci energie po síti, pokud jsou veškeré rušivé účinky na přenosovou či přepravní a distribuční soustavu omezeny na minimum a pokud nejsou nepřiměřené danému sociálnímu cíli. 37. V souhrnu tedy členské státy musí: 1. zajistit, aby vnitrostátní energetické regulační orgány zavedly pobídky pro provozovatele přenosových a distribučních soustav tak, aby uživatelům sítí (např. výrobcům, maloobchodníkům, spotřebitelům, majitelům skladů, agregátorům) zpřístupnili systémové služby, které jim umožní využívat potenciál energetické účinnosti inteligentních sítí; 2. zajistit, aby sazby a regulační opatření v energetických sítích splňovaly kritéria energetické účinnosti uvedená v příloze XI a aby odrážely úspory nákladů v důsledku řízení poptávky, reakce na poptávku a distribuované výroby; 3. zajistit odstranění síťových sazeb za přenos či přepravu a distribuci, které narušují celkovou účinnost, včetně energetické účinnosti, výroby, přenosu či přepravy, distribuce a dodávek elektřiny. D. OPATŘENÍ, KTERÁ UMOŽNÍ A VYTVOŘÍ REAKCI NA POPTÁVKU 12

38. Reakci na poptávku je možné definovat 20 jako změny v užívání elektřiny konečnými zákazníky oproti jejich běžným či stávajícím spotřebním vzorcům v reakci na signály trhu, jako např. sazby za elektřinu závislé na čase či motivační platby, nebo v reakci na přijetí zákaznické nabídky prodat, sám nebo v rámci uskupení, objem, o který se poptávka snížila, za určitou cenu na organizovaných trzích s elektřinou. Cílem těchto tržních signálů je podnítit změny (zvýšení či snížení) ve využívání elektřiny, optimalizaci užívání a vyrovnávání sítí a výroby a spotřeby elektřiny například nižší spotřebou v době špičky či podporou využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů a mikrokogenerace. Ačkoliv se někdy rozlišují její různé druhy (např. reakce spotřebitelská a průmyslová, reakce daná cenou/zátěží oproti reakci dané pobídkovými smlouvami atd.), reakce na poptávku zahrnuje všechny záměrné změny vzorců spotřeby elektřiny u konečných zákazníků, jejichž cílem je změnit načasování, objem okamžité poptávky či celkovou spotřebu elektřiny. 39. Ve směrnici o energetické účinnosti zahrnuje pojem reakce na poptávku jak reakci na poptávku vzniklou na základě inovativního stanovení cen, jímž mají být koneční zákazníci motivováni k úpravě své spotřeby, tak i reakci na přesouvání zatížení mimo špičku ze strany např. zákazníků z odvětví průmyslu či působením agregátorů. 40. Reakce na poptávku je klíčová pro rozvoj inteligentních sítí a pro účinnější řízení sítí, k němuž povedou. Iniciativy týkající se reakce na poptávku mohou a měly by být podpořeny i tehdy, kdy není inteligentní sít k dispozici. 41. Směrnice o vnitřním trhu s elektřinou a směrnice o energetických službách stanoví mechanismy k odstranění překážek omezujících reakci na poptávku. Směrnice o energetické účinnosti vychází z obou těchto směrnic a dále je rozvádí, přičemž na straně reakce na poptávku podporuje přístup na trhy a odstranění stávajících překážek. V 44. a 45. bodě odůvodnění se uvádí: (44) Reakce na poptávku je důležitým nástrojem ke zvýšení energetické účinnosti, neboť významným způsobem zvyšuje možnost, že zákazníci nebo jimi jmenované třetí strany přijmou opatření na základě informací o spotřebě a vyúčtování, a tak zajišťuje mechanismus pro snižování či přesouvání spotřeby vedoucí k úsporám energie jak při konečné spotřebě, tak optimálnějším využíváním sítí a výrobních zařízení při výrobě, přenosu a distribuci energie. (45) Reakce na poptávku může být založena na reakcích konečných zákazníků na cenové signály či na systémech automatizace budov. Měly by se zlepšit podmínky umožňující reakci na poptávku a přístup k této reakci, a to i pro malé konečné zákazníky. Z toho důvodu a s ohledem na pokračující zavádění inteligentních sítí by členské státy měly zajistit, aby vnitrostátní energetické regulační orgány byly schopné zajistit, aby sazby a regulační opatření týkající se sítí obsahovaly pobídky ke zvýšení energetické účinnosti a podporovaly dynamickou tvorbu cen v rámci opatření reagujících na poptávku 20 Viz např. definice Mezinárodní energetické agentury, která uvádí, že reakce na poptávku nebo reakce na straně poptávky jsou programy a činnosti, jejichž prostřednictvím mají být zákazníci motivováni ke změně vzorců užívání elektřiny, např. pokud jde o čas či úroveň poptávky po ní, a které se zaměřují na všechny druhy zatížení a cíle zákazníků. Součástí reakce na poptávku jsou mj. sazby či ceny za dobu využívání, dynamické sazby či ceny, programy spolehlivosti, jako je přímá kontrola zatížení zařízení a okamžitě přerušitelné zatížení, jakož i další tržní možnosti změn poptávky (např. nabídkové řízení zaměřené na subjekty na straně poptávky, tzv. demand bidding ). Integration of Demand Side Management, distributed generation, renewable energy sources and energy storages. State of the art report (Integrace řízení na straně poptávky, decentralizovaná výroba energie, obnovitelné zdroje a skladování energie. Zpráva o aktuálním stavu). 13

konečných zákazníků. Měly by být rozvíjeny možnosti začlenění na trh a stejné možnosti přístupu na trh pro zdroje na straně spotřebitelů (zatížení na straně dodavatelů a spotřebitelů) jako na straně výrobců. Členské státy by navíc měly zajistit, aby vnitrostátní energetické regulační orgány přijaly integrovaný přístup zahrnující potenciální úspory v odvětvích zásobování energií a konečné spotřeby. 42. Směrnice o energetické účinnosti v čl. 15 odst. 8 pověřuje vnitrostátní regulační orgány, aby podporovaly reakci na poptávku; provozovatelům sítí provozovatelům přenosových a distribučních soustav ukládá povinnost, aby při plnění požadavků na vyrovnávací a podpůrné služby přistupovali ke všem poskytovatelům služeb reagujícím na poptávku (individuálním spotřebitelům i třetím stranám jednajícím jménem uskupení spotřebitelů) nediskriminačním způsobem; a zajišťuje, aby byly vymezeny vhodné technické či smluvní podmínky pro účast reakce na poptávku na trzích s vyrovnávacími, rezervními a dalšími systémovými službami. D1. Úloha vnitrostátních regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav 43. V čl. 15 odst. 8 se stanoví, že členské státy musí zajistit, aby vnitrostátní energetické regulační orgány podporovaly účast zdrojů na straně poptávky, včetně reakce na poptávku, na velkoobchodních a maloobchodních trzích spolu s dodavateli. Za tímto účelem je zapotřebí vytvořit odpovídající pravidla pro provoz a účast tak, aby bylo možno na trhu zajistit flexibilitu. Zároveň je potřeba příslušným způsobem upravit pravidla napojení a přístupu do sítě pro zdroje na straně poptávky, aby bylo potřebné flexibility docíleno. Zdroji na straně poptávky se rozumí plné spektrum zdrojů spotřebitelského nebo zákaznického typu, jako je reakce na poptávku, distribuovaná výroba energie či energetická účinnost u koncových zákazníků, kterými se snižuje potřeba energie. 44. Provozovatelé sítí provozovatelé přenosových a distribučních soustav musí zajistit, aby vyrovnávací služby a další provozní služby byly součástí transparentního a nediskriminačního nabídkového řízení v oblasti služeb. Členské státy musí dále zajistit, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav přistupovali ke všem poskytovatelům služeb reagujícím na poptávku, včetně agregátorů, nediskriminačním způsobem a na základě jejich technických možností (čl. 15 odst. 8). D2. Účinné cenové signály 45. Směrnice o vnitřním trhu s elektřinou stanoví, že členské státy nebo, stanoví-li tak členský stát, regulační orgány ve snaze podpořit energetickou účinnost musí doporučit, aby elektroenergetické podniky optimalizovaly využívání elektřiny například vypracováním inovačních vzorců pro výpočet ceny. 46. Pro podporu účinného využívání energie a reakce na poptávku mají velký význam účinné cenové signály. Ve 45. bodě odůvodnění se v této souvislosti uvádí, že by členské státy měly zajistit, aby vnitrostátní energetické regulační orgány byly schopny zajistit, že sazby a regulační opatření týkající se sítí podporují dynamickou tvorbu cen v rámci opatření reagujících na poptávku konečných zákazníků. 14

47. Vedle opatření uvedených v oddílu C2 navíc příloha XI popisuje jednotlivé možnosti, jak mohou síťové a maloobchodní sazby podporovat dynamickou tvorbu cen v rámci opatření reagujících na poptávku, například: a) sazby stanovené v závislosti na době používání, kdy jsou ceny za elektřinu stanoveny pro konkrétní časové rozmezí a jsou známy předem; b) ceny v době vrcholné špičky, kdy ceny stanovené v závislosti na době používání musí platit pro určité dny špičky a mohou odrážet náklady na výrobu a/nebo nákup na úrovni velkoobchodů; c) ceny v reálném čase, též dynamické ceny, kdy se ceny za elektřinu mohou měnit každou hodinu, výjimečně i v kratších intervalech, a d) úlevy za snížení odběru v době špiček, což jsou peněžité odměny za účast na trhu. 48. Podle čl. 15 odst. 4 musí členské státy zajistit odstranění těch pobídek v sazbách za přenos či přepravu a distribuci energie, které by mohly bránit účasti na reakci na poptávku v rámci vyrovnávacích trhů a poskytování podpůrných služeb. D3. Přístup na trh, účast a transparentnost 49. Jak bylo vysvětleno v oddílu C, v čl. 15 odst. 8 se stanoví, že zdroje na straně poptávky, jako např. reakce na poptávku, by se měly účastnit na velkoobchodních a maloobchodních trzích spolu s dodavateli. Podle 45. bodu odůvodnění by měly být rozvíjeny možnosti začlenění na trh a stejné možnosti přístupu na trh pro zdroje na straně spotřebitelů jako na straně výrobců. Tento postup zahrnuje jak odstranění potenciálních regulatorních překážek, tak i přímé zásahy zajišťující účast na straně poptávky. Je rovněž nutné zajistit účast reakce na poptávku na velkoobchodních i maloobchodních trzích prostřednictvím agregátorů. 50. V souladu se směrnicí o vnitřním trhu s elektřinou musí členské státy umožnit provádění opatření pro řízení energetické účinnosti / řízení poptávky prostřednictvím výběrového řízení nebo rovnocenného postupu z hlediska transparentnosti a nediskriminace na základě zveřejněných kritérií. Dále by podle této směrnice měli provozovatelé přenosové soustavy podporovat účast velkých konečných spotřebitelů a uskupení konečných spotřebitelů na rezervních, vyrovnávacích a dalších trzích s pomocnými (podpůrnými) / systémovými službami. Možnost vypsat výběrové řízení na nové kapacity či rozhodnout se pro opatření v zájmu energetické účinnosti a opatření na straně poptávky uznává také směrnice o energetických službách (a předchozí směrnice o vnitřním trhu s elektřinou z roku 2003). 51. Podle směrnice o energetické účinnosti musí mít reakce na poptávku zajištěn přístup na trh prostřednictvím jasných pravidel ohledně sítí a trhu. V čl. 15 odst. 8 se v tomto smyslu stanoví, že členské státy musí na straně reakce na poptávku podporovat přístup na trhy s vyrovnávacími, rezervními a dalšími systémovými službami a účast na nich. 52. Členské státy musí za tímto účelem zajistit stanovení technických podmínek, kterými bude podpořena účast reakce na poptávku na trzích s vyrovnávacími, rezervními a dalšími systémovými službami, včetně účasti agregátorů. V praxi bude možná v tomto ohledu potřeba poskytnout podrobný popis podmínek či postupu výběrového řízení nebo jiných obdobných postupů k zajištění účasti, které bude třeba dodržet. Tyto postupy k zajištění účasti budou založeny na technických či provozních požadavcích trhů vyrovnávacích, rezervních a dalších systémových služeb a na kapacitách reakce na poptávku. Cílem je zaručit technická pravidla 15