TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB)

Podobné dokumenty
PROSTOROVÁ EKOLOGIE, metapopulace, kvantitativní změny populace

S = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů

Obecné principy KE v praxi

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Potravní síť Společenstvo

Ekologická společenstva

Krajina a její dimenze. krajinná heterogenita, koncept měřítka (scale), hierarchická struktura krajinných komponent

Problémy malých populací

NIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie 2014 Monika Hloušková

Nika důvod biodiverzity navzdory kompetici

World of Plants Sources for Botanical Courses

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Krajinná ekologie jako vědní disciplína. definice a principy, historie, základní úkoly, vztah k dalším vědním oborům

Základy ekologie pro KPT Definice populace

Ochrana na úrovni druhů a populací

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Rozptyl a migrace. Petra Hamplová

Ochrana na úrovni populací: od lokální populace k metapopulacím

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

KONCEPT STRATEGICKÉHO PLÁNU PŘÍMĚSTSKÉ KRAJINY TROJSKÉ KOTLINY

DISTURBANCE A DISTURBANČNÍ REŽIMY

Základní pojmy I. EVOLUCE

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Genetika vzácných druhů zuzmun

Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz konz. hodiny po

HOSPODÁŘSKÉ ZPŮSOBY S TRVALÝM PŮDNÍM KRYTEM

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Udržitelnost. problém (ne)predikovatelnosti vývoje v budoucnosti: minus: nečekané komplikace, synergistické působení faktorů

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Úvod k semináři : Rostlinné invaze a ochrana přírody. Einführung : Pflanzeninvasionen und Naturschutz. Handrij Härtel

Vliv dopravy na mortalitu a fragmentaci populací (s příklady pro vydru říční) Vznik migračních bariér, fragmentace

VETCERT. Standardy pro management. senescentních stromů. Úroveň Praktik. Verze květen 2018

Jak se sociální sítě zpracovávají?

Šíření = disperze (dispersal) Aktivní tah. Pravidelné migrace. Aktivní tah. fundamentální biogeo procesy: evoluce, šíření & extinkce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů

Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů

DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ LOKALITY NA ZEMI. David Zelený Masarykova univerzita Brno

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Společenstvo I. Druhová rozmanitost. Definice, role disturbance, predace. Produktivita a druhová rozmanitost Druhová rozmanitost a stabilita

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

IX. Populační dynamika

Trocha teorie ( snad nikoho nezabije)

World of Plants Sources for Botanical Courses

ÚSES ekologická stabilita krajiny

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Ostrovní biogeografie. biogeografie. Pilíře rovnovážné teorie ostrovní. 1. Vztah počtu druhů a plochy. 2. Vztah počtu druhů a izolace. 3.

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

Jsou tropické deštné lesy skutečně kriticky ohrožené? Tomáš Grim Katedra zoologie UP, Olomouc

krajiny Whittaker 1956, Great Smoky Mts.

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

zaměřuje se často na prvky, které v souvislosti s porozuměním sledovaných jevů nemusejí být nedůležité.

Kritéria a kategorie červených seznamů a jejich možné aplikace pro hodnocení přírodních biotopů na regionální úrovni

Domácí úkol Třebenice za 20 let.

Modrá kniha biodiverzita

Invazní ekologie II. Transport Evžen Tošenovský FRVŠ F4b 2863/2010

Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany

Krajinná ekologie. RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa

World of Plants Sources for Botanical Courses

ACTION POINTS.

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Ekosystémové interakce. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Populace, populační dynamika a hmyzí gradace

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.

SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Prioritní výzkumné cíle

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Ochrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

ÚSES v krajině Funkce ÚSES v krajině, jeho legislativní ukotvení a vazba na pozemkové úpravy

Veletrh ekologické výchovy na Vysočině EVVO V PRAXI 15.listopadu 2012 Údržba veřejné zeleně a krajiny

Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení

Otázka 1: Říční niva Na kterém obrázku jsou správně označená místa, kde probíhá nejintenzivnější eroze břehů? Zakroužkujte jednu z možností.

Doporučení. OTS, ÚMČ Brno-Bohunice, Dlouhá 3, Brno,

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ochrana přírody. (semestrální přednáška)

fytopatogenů a modelování

Vliv zemědělství na životní prostředí. doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZMĚNA KLIMATU A OBYVATELSTVO

Predace - její konsekvence pro dynamiku a evoluci společenstev

HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků

Trendy globální diverzity Jak jsme na tom s biologickou rozmanitostí. David Storch Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR & Katedra ekologie PřF UK

Transkript:

Organismy v krajině krajinné uspořádání a jeho vliv na organismy, populace a společenstva teorie ostrovní biogeografie metapopulační teorie zdroje a propady 34

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) MacArthur & Wilson (1967) TOB vysvětluje dynamiku rostlinných a živočišných druhů na ostrovech v závislosti na rozloze ostrova a jeho vzdálenosti od pevniny. 36

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) Rozloha a vzdálenost od pevniny ROZLOHA = area effect velké ostrovy podporují více druhů díky větší heterogenitě prostředí a nižší pravděpodobnosti extinkce velkých populací VZDÁLENOST OD PEVNINY = isolation effect ostrovy blíže k pevnině podporují více druhů vlivem větší imigrace a rekolonizace 37

počet druhů počet druhů TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) Rozloha a vzdálenost od pevniny ROZLOHA = area effect velké ostrovy podporují více druhů díky větší heterogenitě prostředí a nižší pravděpodobnosti extinkce velkých populací velký ostrov malý ostrov VZDÁLENOST OD PEVNINY = isolation effect čas blízký ostrov ostrovy blíže k pevnině podporují více druhů vlivem větší imigrace a rekolonizace vzdálený ostrov čas 38

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) Species-area relationship (SAR) = závislost množství druhů na velikosti ostrova 39

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) 41

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) Paralela s patch-matrix modelem ostrovy jednoho typu habitatu v moři okolní matrice 42

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) Aplikace SAR v ochraně biodiverzity 43

TEORIE OSTROVNÍ BIOGEOGRAFIE (TOB) Limitace modelu předpoklad ekvilibria model nepočítá s rolí disturbance velikost ostrova a vzdálenost od pevniny ztrácejí na důležitosti se zvýšenou schopností dispersalu kolonizujících druhů v určitých situacích je více než velikost ostrova důležitější kvalita habitatu a mezidruhová kompetice problém aplikovat model na ekologicky různorodé skupiny druhů v druhové ochraně je často mnohem důležitější JAKÉ DRUHY se na daném území nacházejí, než jejich MNOŽSTVÍ I přes kritiku je teorie ostrovní biogeografie důležitým podkladem pro navrhování či hodnocení efektivity chráněných území a existuje obrovské množství empirických dat potvrzujících, že počet druhů narůstá se zvětšujícím se územím. 44

Levins (1970) Koncept metapopulace je založen na teorii, že populace jsou prostorově strukturovány do souborů více či méně oddělených místních rozmnožujících se populací, přičemž na dynamiku místních populací i celé metapopulace má značný vliv migrace jedinců mezi místními populacemi. Přežití metapopulace je zajištěno rovnováhou mezi extinkcí a rekolonizací organismy jako druh mohou přežít i přes trvalé lokálně nepříznivé ekologické podmínky. čas t čas t+1 45

Lokální populace interakce na úrovni jednotlivých organismů ovlivňující demografii Metapopulace Soubor lokálních populací propojených migrací Areál rozšíření druhu zahrnuje všechny lokální populace a metapopulace Hanski & Gilpin 1991 46

Ploška stanoviště (habitat patch) = lokalita na níž existuje lokální populace Lokální extinkce (local extinction) = vymření lokální populace z dané plošky Rekolonizace (recolonization) = obnovení lokální populace prostřednictvím imigrantů Populační turnover (population turnover) = frekvence s jakou je populace obnovována Doba přežívání populace (population persistence time) = jak dlouho je schopna populace se udržet 47

Typy metapopulací Mainland/Island (Pevnina/satelitní ostrov) mainland Pevnina (jádrová populace) je odolná vůči vymírání, zatímco populace na ostrovech opakovaně vymírají a znovu vznikají díky kolonizaci. islands 48

Typy metapopulací Source/Sink populations (Zdrojové a propadové populace) Ve zdrojové populaci dochází k nadprodukci jedinců, kteří emigrují do svého okolí. Propadová populace je naopak v trvalém demografickém útlumu, jež bez přísunu jedinců ze zdrojových populací vede k zániku populace. sink source source sink Likvidace zdrojové populace tak může mít katastrofické následky pro celou metapopulaci. 49

Typy metapopulací Patchy populations (Ploškovité populace) patch Populace s velmi dobrým propojením prostřednictvím dispersalu, které tak v podstatě fungují jako jediná populace. Lokální vymírání je okamžitě nahrazeno kolonizací a jednotlivé organismy mohou žít během svého života v několika ploškách. 50

Typy metapopulací Nonequilibrium populations (Nerovnovážné populace) habitat loss Lokální vymírání je projevem úpadku celé metapopulace a většinou po něm nenásleduje rekolonizace. occupied unoccupied 51

Pravděpodobnost přežití populace Levins (1970) Většina populací má určitou pravděpodobnost vyhynutí, jež je větší než nula, tzn. populace nakonec vyhyne. Pokud je populace fragmentovaná na skupinu menších subpopulací, pravděpodobnost extinkce subpopulací je malá, lokální vymírání je vyrovnáno rekolonizací z okolních subpopulací. Pravděpodobnost přežití populace lze vypočítat prostřednictvím tohoto vzorce: Přežití je možné (p > 0) pouze v případě, kdy pravděpodobnost extinkce m, je menší než pravděpodobnost kolonizace c. 53

Teoretický model vs. realita 54

Implikace pro management krajiny 1. Vhodný habitat. Mnoho metapopulací není v rovnováze vlivem destrukce stanovišť a je jen otázkou času kdy izolované populace vymřou ochranářský management proto musí směřovat k obnově a/nebo zvětšení vhodných plošek habitatů. 2. Počet plošek habitatu. Čím více plošek habitatu pro metapopulace, tím lépe - zvláště v případě vysoké dynamiky lokálního prostředí, kdy se zvyšuje pravděpodobnost, že by všechny metapopulace mohly vymřít zároveň. 3. Rozmístění plošek. Vzdálenost plošek musí být odpovídající pro specifický typ dispersalu daného druhu. Pravděpodobnost kolonizace musí převyšovat pravděpodobnost extinkce. Musí být zajištěn pohyb organismů krajinou. 4. Kvalita habitatu. Variabilita kvality může být žádoucí, aby vyvážila negativní efekt plošně působících vlivů, např. počasí (sušší místa dovolují přežití populace v letech s vysokými srážkami, vlhčí místa v letech s nízkými srážkami). 55