Obecné principy KE v praxi

Transkript

1 Obecné principy KE v praxi

2 BIOLOGICKÉ PRINCIPY OCHRANY HABITATU NA ÚROVNI KRAJINY Princip 1 Princip 2 Princip 3 Princip 4 Princip 5 Princip 6 Princip 7 Udržování velkých, nedotčených ploch (plošek) původní vegetace zamezením zástavby Stanovení priorit druhové ochrany a ochrana stanovišť, jež jsou nezbytná pro existenci prioritních druhů Ochrana vzácných krajinných prvků. Soustředění nové zástavby v oblastech s běžnými krajinnými prvky Zajištění propojení jednotlivých habitatů prostřednictvím identifikace a ochrany koridorů Zachování signifikantních ekologických procesů v chráněných územích (např. požáry, povodně) Zajištění regionální existence vzácných druhů prostřednictvím lokální ochrany jejich habitatů Zajištění rovnováhy mezi využitím krajiny k rekreaci obyvatelstva a stanovištními nároky volně žijících živočichů 2

3 Okrajové habitaty a druhy Rozdělení velké plošky na dvě menší způsobí vznik dodatečného okrajového efektu (ekotonu), vedoucí k nárůstu velikosti a početnosti populací okrajových druhů, jež jsou často druhy běžnými a široce rozšířenými v krajině. 3

4 Pravděpodobnost lokální extinkce Větší ploška podporuje větší populace druhu než ploška malá, což znamená nižší pravděpodobnost vyhynutí daného druhu na lokální úrovni 4

5 Extinkce Pravděpodobnost lokálního vyhynutí druhu je větší pokud je ploška malá a kvalita habitatu nízká. 5

6 Bariéra pro disturbance Rozdělením velké plošky na dvě menší se vytváří bariéra pro šíření některých disturbancí. 6

7 Výhody malých plošek Malé plošky přerušující rozsáhlé oblasti matrice (matrix) působí v krajině jako nášlapné kameny (stepping stones) pro šíření některých druhů. Jsou na ně rovněž vázány vzácnější druhy v případech, kdy velké plošky chybí, případně nejsou pro daný druh vhodné. Malé plošky tedy poskytují odlišné a dodatečné ekologické benefity než plošky velké. 7

8 Výběr plošek pro ochranu přírody Výběr plošek by měl být založen na: 1) jejich důležitosti z hlediska celého systému (jaké jsou vazby na ostatní plošky v krajině či daném regionu) a 2) neobvyklých či typických charakteristikách (zda má ploška nějaké vzácné, ohrožené nebo endemické druhy) 8

9 Strukturální rozmanitost okrajů Vegetační okraje s vysokou strukturální (vertikální i horizontální) rozmanitostí podporují více okrajových druhů 9

10 Šířka okraje Okraj plošky by měl být širší na straně čelící převládajícím větrům a sluneční expozici. 10

11 Administrativní a přírodní ekologické hranice Pokud administrativní (politické) hranice chráněného území nekorespondují s jeho přirozenými hranicemi, oblast mezi těmito hranicemi může fungovat jako buffer zone a redukovat vlivy okolní krajiny na jádro chráněného území Administrative boundaries of Yellowstone NP 11

12 Rovné a křivočaré hranice Rovné hranice podporují především pohyb druhů podél hranice, zatímco na složitých křivočarých hranicích převládá pohyb organismů skrz hranice. 12

13 Ekologicky optimální tvar plošky Ekologicky optimální ploška poskytuje několik ekologických benefitů a je obvykle oválného tvaru zajišťující ochranu zdrojů s křivočarými hranicemi a několika výběžky podporujícími šíření druhů 13

14 Konektivita zajištěná nášlapnými kameny (stepping stones connectivity) Řada malých plošek fungujících jako tzv. stepping stones je určitým přechodným stupněm mezi existencí a absencí koridoru, umožňující pohyb jádrových druhů mezi ploškami 14

15 Ztráta nášlapného kamene Ztráta malé plošky, která funguje jako nášlapný kámen mezi dalšími ploškami omezuje pohyb organismů a tak zvyšuje izolaci plošek

16 Nahloučení nášlapných kamenů Optimální prostorové uspořádání klastru nášlapných kamenů mezi velkými ploškami poskytuje alternativní trasy při zachování lineární struktury spojující velké plošky 16

17 Komunikace a další koridory Silnice, železnice, elektrické vedení nebo stezky jsou obvykle kompletně propojené, relativně rovné a frekventované. Proto většinou působí jako bariéry rozdělující populace druhů do metapopulací. Představují také zdroj eroze, sedimentace, exotických druhů atd. 17

18 Větrná eroze a její kontrola Mírný vítr redukuje úrodnost půdy selektivním odnosem jemných částic na dlouhé vzdálenosti, zatímco silný vítr často přemisťuje středně velké částice pouze na vzdálenosti několika desítek metrů 18

19 Konektivita říčního koridoru Šířka a délka říčního koridoru pokrytého vegetací společně ovlivňují procesy v toku. Souvislý říční koridor (bez velkých mezer) je nezbytný k zachování charakteristik toku, jako nízké teploty vody a vysokého obsahu kyslíku, nezbytných pro některé druhy vs. 21

20 Okruhy a alternativní cesty Alternativní cesty (propojení) nebo okruhy v systému redukují negativní efekty mezer v koridoru, disturbancí, predátorů nebo lovu uvnitř koridorů, a tím zvyšují efektivitu pohybu organismů 23

21 Vnímání rozsahu fragmentace z pohledu zvířat Mírně fragmentovaný habitat je vnímán jako nepřerušovaný habitat běžnými druhy s velkým areálem. Hrubě fragmentovaný habitat se jeví jako nespojitý pro většinu druhů s výjimkou druhů s velkým areálem. 24