ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZMĚNA KLIMATU A OBYVATELSTVO

Transkript

1 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZMĚNA KLIMATU A OBYVATELSTVO Migrace jako adaptace? Robert Stojanov, Ilan Kelman, Maxmillan Martin, Dmytro Vikhrov, Barbora Duží, Dominic Kniveton Centrum výzkumu globální změny, Akademie věd České republiky, v.v.i.

2 Robert Stojanov, Ilan Kelman, Maxmillan Martin, Dmytro Vikhrov, Barbora Duží, Dominic Kniveton ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZMĚNA KLIMATU A OBYVATELSTVO Migrace jako adaptace? Centrum výzkumu globální změny, Akademie věd České republiky, v.v.i. Brno 2014

3 Recenzenti: Dušan Drbohlav, Univerzita Karlova v Praze Zdeněk Čermák, Univerzita Karlova v Praze Monografie je publikována za podpory projektů Partnerství v oblasti výzkumu klimatu a adaptačních strategií, č. CZ.1.07/2.4.00/ První vydání Případové studie obsažené v této monografii jsou překladem textů z knihy Migration as Adaptation? Population Dynamics in the Age of Climate Variability. Náklad: 200 ks Grafika: sazba: Josef Dufek, Robert Stojanov, Ilan Kelman, Maxmillan Martin, Dmytro Vikhrov, Barbora Duží, Dominic Kniveton, 2014 Cover Photos Robert Stojanov a Ilan Kelman, 2014 ISBN

4 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZMĚNA KLIMATU A OBYVATELSTVO Obsah AUTOŘI... 6 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 8 MIGRACE JAKO ADAPTACE? ENVIRONMENTÁLNÍ MIGRACE Robert Stojanov ZMĚNA KLIMATU A MIGRACE OBYVATEL Robert Stojanov, Barbora Duží DIPLOMACIE SOUVISEJÍCÍ SE ZMĚNOU KLIMATU, ZRANITELNOST OSTROVŮ A MIGRACE OBYVATEL Ilan Kelman KLIMA A MIGRANTI V BANGLADÉŠI: NEJASNÁ POVAHA ENVIRONMENTÁLNÍ MIGRACE Maxmillan Martin, Dominic Kniveton KLIMATICKÁ VARIABILITA A MIGRACE OBYVATEL Z POHLEDU EXPERTŮ. KOMPARATIVNÍ ANALÝZA JIHOZÁPADNÍ BANGLADÉŠE A SEVEROZÁPADNÍ KENI Robert Stojanov, Barbora Duží DOJÍŽDĚNÍ ZA PRACÍ JAKO ADAPTACE NA POVODŇOVÉ RIZIKO? PŘÍPADOVÁ STUDIE ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ V POVODÍ ŘEKY BEČVY Dmytro Vikhrov, Robert Stojanov, Barbora Duží ZÁVĚR SUMMARY

5 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZMĚNA KLIMATU A OBYVATELSTVO MIGRACE JAKO ADAPTACE? Migrace obyvatel patří mezi nejvíce dynamické procesy v lidské společnosti a je často součástí kulturních vzorců různých společností, případně slouží jako jedna z populačních strategií přežití nebo osobního rozvoje. Migraci je také možné vnímat jako krátkodobou reakci na určitou životní situaci, případně jako dlouhodobou adaptační strategii. Migraci obyvatel je možné také vnímat jako krátkodobou reakci (coping strategy) na určitou životní situaci ztrátu zaměstnání či špatnou úrodu, případně jako dlouhodobou adaptační strategii (adaptation strategy) například na významnou změnu prostředí (extrémní sucha) či ztrátu možnosti bydlení. Důvodů, proč lidé migrují, je pochopitelně celá řada. Nicméně zkoumání environmentálních či klimatických faktorů, které migraci mohou ovlivňovat nebo přímo způsobovat, však v migračním diskurzu nebyl věnován dostatečný zřetel a jedná se tak o relativně nové výzkumné téma, v češtině velmi málo publikované. Tato kniha se snaží tuto mezeru zaplnit. Globální změna klimatu zahrnuje komplex dynamických biofyzikálních změn, které mají významné dopady na dosavadní fungování přírodních i socio-ekonomických systémů. Konkrétně se jedná o změny v klimatickém systému Země, například teploty, rozložení a intenzity srážek, větrů, oceánských proudů a klimatických extrémů. Tyto změny mají konkrétní dopad na kvalitu života jedinců, komunit a celých společností. Autoři a autorka této knihy analyzují v jednotlivých případových studiích, zda a případně jakou roli v rozhodnutí migrovat hrají environmentální faktory či klimatická variabilita. Tento vztah však nelze chápat jako jednoduše lineární jak dokazují analytické práce nebo výsledky empirických výzkumů obsažených v této knize. Důležitou roli hrají adaptační kapacity dotčené komunity, do jaké míry je daná komunita citlivá a zranitelná na výkyvy počasí nebo jakou má schopnost se přizpůsobit daným změnám. Existují tak příklady, kdy migrace v důsledku změny klimatu může být chápána jako strategie zvládání nebo adaptace, respektive forma rizikového managementu. V takovém případě některý člen domácnosti, zpravidla muž/manžel/otec hledá zaměstnání nejčastěji ve větším městě a rodině zasílá část svého výdělku (remitence) pro kompenzaci ztrát, případně se přestěhuje celá domácnost s cílem najít věší bezpečnost a jistější/vyšší zdroj příjmu. I když je environmentální migrace globální fenomén, existují však regiony, u nichž geografické, ekonomické či demografické podmínky (či jejich kombinace) vytváří větší předpoklady pro zranitelnost místních populací vůči environmentálním změnám. Mezi takové státy patří chudý Bangladéš s největší populační hustotou a nízkou nadmořskou výškou u velké část svého území, podobně jako Keňa se svými bezpečnostními problémy, rostoucí populací, nejasnými mezinárodními hranicemi a chudobou. Mezi tyto ohrožené oblasti můžeme zařadit i malé ostrovní státy s nízkou nadmořskou výškou (často jen atoly). Hlavním cílem této publikace je analýza vztahů a dynamiky změn životního prostředí, respektive dopady změny klimatu (klimatické variability) a populačními procesy ve smyslu zvládání těchto změn a adaptace na nově vzniklé životní podmínky. Jedná se o první rozsáhlou studii na toto téma v češtině, která přináší celou řadu nových pojmů do češtiny a ukazuje různé metodologické přístupy a techniky využívané ve výzkumu na téma vztahu životního prostředí a populace. První dvě kapitoly se zabývají koncepty vztahů mezi environmentálními změnami, respektive změnou klimatu a migrací obyvatel. Stručně popisují historii zkoumání této problematiky, zásadní příčiny environmentální migrace, typologii environmentálních migrantů, základní efekty změny klimatu na migrační procesy, rozlišení strategií zvládání a adaptace a obecné i regionální důsledky změny klimatu. Třetí kapitola analyzuje na celé řadě příkladů diplomacii, která souvisí přírodními katastrofami, včetně dopadů změny klimatu. Text se soustředí na dané téma z pohledu migrace obyvatel a zranitelnosti malých ostrovů. Další kapitoly knihy tvoří výsledky empirických studií. První z nich popisuje nejasnou povahu vztahu mezi změnou klimatu a migrací obyvatel v Bangladéši. Text se zaměřuje na tři bangladéšské oblasti postižené záplavami, 9

6 erozí říčních břehů, suchem, zasolováním půdy a přílivovými vlnami a ukazuje, jak vesničané diverzifikují svoje tradiční strategie obživy, tj. u farmaření nebo rybaření, jindy právě migrací za prací na různě dlouhou dobu. Další část knihy tvoří případové studie založené na empirických přístupech. První z nich se zabývá tématem migrací obyvatel Bangladéše ve vztahu ke změně klimatu. Autoři docházejí k závěru, že především mladí muži z venkovských oblastí často mění živobytí svých předků (farmářů a rybářů) migrací do měst, kde se z nich stávají prodejci zeleniny či hraček, řidiči rikš nebo příležitostní pracovníci. Migrace je tak vnímána jako strategie pro získání vyššího příjmu, stejně tak jako adaptace na dopady klimatických extrémů. Druhá empirická studie se zaměřuje na vybrané regiony jižní Asie a subsaharské Afriky, kde byla zaznamenána významná klimatická variabilita v posledním období. Zatímco prvním případě jsou dopady změny klimatu jasně vnímány jako jeden z hlavních faktorů migrace místních obyvatel, tak ve druhém případě se tato hypotéza v takové míře zdaleka neprokázala. Text se tak věnuje hledání příčiny těchto rozdílů. Závěr knihy tvoří ekonometrická studie, tentokrát z českého prostředí, kde byl poprvé empiricky zkoumán efekt dopadů klimatických extrémů na populační změny. Cíle samotného výzkumu v obcích v oblasti středního a dolního toku řeky Bečvy byly mnohem širší, nicméně v této kapitole představíme výsledky analýzy aktivit dojíždění za prací u domácností zasažených povodněmi jako jednu z adaptačních strategií. Autoři zjišťují, že vztah mezi dojížděním za prací a dotčení povodní není lineární: jedinci dojíždějí více po první povodni a méně po druhé povodni, což je pravděpodobně důsledkem vystěhování části obyvatel z důvodu opakovaných povodňových událostí. Při vzniku knihy jsme použili komparativní a syntetické metody, a dále analýzu pramenů empiricko-výzkumného charakteru, teoretických přístupů k problematice změny klimatu, migrace a adaptačních strategií. První části knihy mají analytický a syntetický charakter v nichž jsme využívali zdroje především sekundárního charakteru. U případových studií byla použita primární data získaná v průběhu jednotlivých terénních šetření. Specifikace použitých metod a způsobů získání dat jsou popsány u každé kapitoly. Čtenáři se dostává do rukou první rozsáhlejší práce na téma dopadů změny klimatu na populační procesy v českém jazyce. Kniha přináší celou řadu nových termínů, v češtině dosud nepoužívaných v daném kontextu. Čtenáři také ukazuje různorodost použitých badatelských metodologií přístupů a technik, které se používají ve výzkumu této problematiky. Autorka a autoři Medlovice, Londýn, Brighton, Praha 10. ledna

7 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZMĚNA KLIMATU A OBYVATELSTVO ISBN