Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E

Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail:most@mo.mpsv.cz http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A 1. P O L O L E T Í R O K U 2006 Most, srpen 2006

Ú Ř A D P R Á C E V M O S T Ě tř. Budovatelů 1989, 434 01 Most e-mail: most@mo.mpsv.cz, http://portal.mpsv.cz/sz/local/mo_info Z P R Á V A O S I T U A C I N A T R H U P R Á C E Z A 1. P O L O L E T Í R O K U 2006 Most, srpen 2006 Ing. Oldřich Malý ředitel Úřadu práce v Mostě

OBSAH Strana Administrativní členění okresu Most 3 A. Základní zpráva 4 1. Celková charakteristika okresu 5 1.1. Ekonomická oblast 5 1.2. Oblast demografická a sociální 6 2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 8 2.1. Celková zaměstnanost 8 2.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti 9 2.3. Nabídka volných pracovních míst 11 3. Nezaměstnanost 13 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti 13 3.2. Tok nezaměstnanosti 14 3.3. Struktura uchazečů o zaměstnání 15 3.4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 18 4. Cizinci na trhu práce 20 4.1. Zaměstnávání občanů EU a EHP 20 4.2. Zaměstnávání ostatních cizinců tzv. třetích států 20 5. Kontrolní činnost a insolvence 21 5.1. Kontrolní činnost 21 5.2. Insolvence 21 6. Aktivní politika zaměstnanosti 22 6.1. Vynaložené finanční prostředky na APZ 22 6.2. Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ 23 6.3. Další příspěvky v rámci APZ 27 6.4. Rekvalifikace 28 6.5. Cílené programy dle 120 29 6.6. Shrnutí uplatňování APZ 30 7. Stručná analýza problémových skupin a oblastí 32 8. Shrnutí 33 9. Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 2. pololetí 2006 33 9.1. Popis současného stavu nezaměstnanosti a jeho příčiny 33 9.2. Očekávaný vývoj ve druhém pololetí roku 2006 34

Administrativní členění okresu Most

ZÁKLADNÍ ZPRÁVA

1. Celková charakteristika okresu 1.1. Ekonomická oblast Okres Most leží na severozápadě České republiky a sousedí s okresy Chomutov, Teplice a Louny. Severozápadní hranice okresu je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Na území okresu je zatím jeden hraniční přechod se SRN, což výrazně omezuje příhraniční turistiku, ekonomiku atd. Tato poloha předurčuje okresu významné hospodářské a kulturní místo v domácím i mezinárodním měřítku. Celkové uspořádání terénu ovlivnilo zasazení Mostecka do přírodního prostředí, kde se na severu při společné hranice se SRN nachází oblast Krušných hor (s nadmořskou výškou 500-700 m a délkou 130 km). Na jihozápadě se rozprostírají nejzápadnější výběžky Českého středohoří. Střední část okresu pak vyplňuje Mostecká kotlina. Uhelná sloj ležící přímo pod městem Most se nepřímo zasloužila o dnešní ráz zdejší krajiny. Těžba nerostů a hnědého uhlí se zde začala rozvíjet už v 15. stol., dobývání uhlí přetrvalo a vydobylo si v této oblasti na dlouhá léta dominantní postavení. Avšak dnešní Mostecko není charakterizováno pouze hnědým uhlím, chemií a energetikou. Je také místem bohatým na historickou a moderní architekturu. Na rekultivovaných plochách, kde se ještě před několika desítkami let těžilo uhlí, dnes vyrostly již tisíce hektarů nových lesů, polí, ovocných sadů, umělých jezer a úrodných vinic. Výsypka bývalého lomu Vrbenský poskytla útočiště mosteckému Autodromu a jezeru, na výsypce u Braňan je v provozu letiště, na Velebudické výsypce se nachází Hipodrom dostihová dráha. Díky těmto rekultivačním proměnám má okres velmi zajímavou perspektivu. Další řada atraktivních míst (CHKO Českého středohoří,střediska zimních sportů v Krušných horách) předurčuje toto území k tomu, aby se proměnilo ve vyhledávanou rekreační oblast. Tradice průmyslové výroby je charakteristickým rysem našeho okresu. Při hodnocení ekonomické specializace okresu Most v rámci ČR je zřejmé výrazně nadprůměrné zaměření na dobývání nerostů, zejména hnědého uhlí. Toto odvětví zastupuje nejvýznamnější zaměstnavatel v regionu Mostecká uhelná, a.s., i přes postupné snižování počtu pracovníků v důsledku restrukturalizace. Dalším důležitým odvětvím je chemický průmysl, zastoupený zejména společností Chemopetrol, a.s.. Tato společnost je druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu a největším petrochemickým podnikem v ČR. Nejvíce průmyslu je soustředěno v oblasti mezi městy Most a Litvínov, kde sídlí i tato společnost. V areálu Chemopetrolu je připravována strategická průmyslová zóna. Průmyslová zóna Záluží má být podle současných plánů největší v republice, měla by umožnit vytvoření několika tisíc pracovních míst. Na projektu spolupracují města Most a Litvínov, podporu má i od Ústeckého kraje. Záměr obnovení zanedbaného území vznikl původně z iniciativy Chemopetrolu. Na celkové zaměstnanosti se dále významně podílí zpracovatelský průmysl (zastoupený zejména společností Česká rafinérská, a.s.), doprava, stavebnictví a obchod (na Mostecku působí 12 obchodních společností s celorepublikovou působností diskonty, supermarkety a hypermarkety). Charakter těchto odvětví vyvolává značné nároky na dopravu. V okrese je dopravní infrastruktura na dobré úrovni. Zdravotní zázemí je také dobře zastoupeno (Nemocnice Most třetí nejvýznamnější zaměstnavatel z pohledu zaměstnanosti). Okres má poměrně dostatečně zastoupeno učňovské i střední školství a je sídlem řady vzdělávacích zařízení. Vzrostl zejména počet vysokých škol a jejich detašovaných pracovišť (Vysoká škola finanční a správní, Česká zemědělská univerzita Praha, Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem, Vysoká škola chemickotechnologická Praha, Vysoká škola báňská-technická univerzita Ostrava).

Okres Most je územní jednotkou Regionu NUTS 4, tvořící společně s Ústeckým a Karlovarským krajem Region NUTS 2 Severozápad.Toto území bylo vymezeno Vládou ČR za účelem jeho zařazení do skupiny regionů, které se mohou ucházet o finanční zdroje pro svůj hospodářský a sociální rozvoj z tzv. Strukturálních fondů EU. V okrese působí Regionální rozvojová agentura, Okresní hospodářská komora, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Okresní agrární komora, BIC Podnikatelské a inovační centrum, Business centrum Litvínov a další. Tyto organizace se podílejí svou činností na koncepčním hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji mosteckého regionu. Město Most je sídlem a členem sdružení Euroregionu Krušnohoří, které tvoří na české straně obce a města okresů Most, Chomutov, Louny, část Teplicka a Litoměřicka, na německé straně okresy Střední Krušnohoří, Annaberg, Stollberg a Freiberg. Hlavním cílem sdružení je odstranění hranic, jako překážek společného rozvoje. Město Most má zájem na svém rozvoji. Byly vytipovány rozvojové plochy, které jsou nabízeny investorům k různým účelům využití. Jedná se nejen o samotné centrum města, ale i o plochy v jeho blízkém okolí. Město Most dovede nabídnout ekonomicky výhodné lokality průmyslové zóny, technologické parky či investiční zóny: POD LAJSNÍKEM (7 ha), BENEDIKT-VÝCHOD (12 ha). U obce Havraň na Mostecku se nachází průmyslová zóna JOSEPH (190 ha), která splňuje kritéria programu Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a získala tak Akreditaci průmyslových zón.v této průmyslové zóně zahájil v r. 2003 výrobu mexický producent hliníkových hlav do automobilových motorů Nemak Europe, s.r.o.. Tato firma chce vytvořit do 5 let 530 pracovních míst. Do deseti let by měl Nemak investovat a při rozšíření produkce zaměstnat více než 1 300 pracovníků. Město Most registruje několik dalších silných zahraničních investorů, kteří mají zájem o pozemky v průmyslové zóně JOSEPH. V okrese Most se nachází investiční průmyslová zóna Litvínov Louka, která poskytuje zázemí dvěma společnostem: Magnesium Elektron Recycling CZ, s.r.o.(výroba a zpracování neželezných kovů) a Greiner packaging, s.r.o. (výroba zboží z plastů). Investoři využívají často příměstskou rozvojovou zónu Velebudice. I přes připravenost průmyslových zón schází v současnosti v okrese Most nový strategický investor, který by svými novými výrobními kapacitami zvýšil nabídku pracovních míst a snižoval tak počty nezaměstnaných. 1.2. Oblast demografická a sociální Okres Most svou rozlohou (467 km 2 ) a počtem obyvatel patří k nejmenším, ale nejlidnatějším okresům republiky. V Ústeckém kraji se svou rozlohou Mostecko řadí na předposlední (šesté) místo a svou nadprůměrnou hustotou obyvatel na km 2 se řadí na třetí místo, třebaže absolutním počtem obyvatel patří na místo páté. Značná hustota obyvatelstva je dána malou rozlohou okresu. Rozloha a obyvatelstvo Ukazatel Měrná jednotka Údaj Rozloha okresu km 2 467 Délka státní hranice km 41 Počet obcí počet 26 Počet obyvatel (k 1.3.2001) počet 117 196 Hustota osídlení obyvatel/km 2 251 Pánevní oblast okresu Most je typická koncentrací průmyslu, vysokou hustotou osídlení a většími městy. Oblast Krušných hor je dnes velmi řídce osídlený horský pás, s velmi omezenými hospodářskými aktivitami.

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Datum Ekonomicky aktivní Obyvatelstvo Muži Ženy Celkem celkem abs. % abs. % abs. % 1.3.1961 112 818 32 671 57,6 20 019 35,7 52 690 46,7 1.12.1970 117 189 34 316 58,9 27 010 45,8 61 326 52,3 1.11.1980 117 297 33 763 58,3 29 100 49,0 62 863 53,6 3.3.1991 120 212 32 991 56,1 30 360 49,5 63 351 52,7 1.3.2001 117 196 27 689 54,5 23 075 45,5 50 764 43,3 Zdroj: Český statistický úřad SLBD Okres tvoří 22 obcí a 4 města (Most, Litvínov, Meziboří, Lom), která jsou významnou částí sídelní struktury.v městech Most a Litvínov (pověřené rozšířenou působností) žije téměř 82 % obyvatel celého okresu. Rozmístění obyvatel je nerovnoměrné. V horské a zemědělské oblasti regionu je počet obyvatel značně nízký (pouze 3,9 %). Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Most k 1. 3. 2001 Stupeň vzdělání Absolutně % Bez vzdělání 765 0,8 Základní, včetně neukončeného 27 616 28,5 Vyučení a střední odborné bez maturity 37 999 39,3 Úplné střední s maturitou 20 881 21,5 Vyšší odborné a nástavbové 2 560 2,6 Vysokoškolské 5 091 5,2 Nezjištěné 2 083 2,1 Obyvatelstvo 15-ti leté a starší celkem 96 995 100,0 Věková struktura obyvatelstva v okrese Most k 31.12.2002 Věk Z toho ženy ve věku 0-14 15-59 60-64 65+ 0-14 15-59 60-64 65+ 19 266 77 772 5 995 13 753 9 404 38 651 3 210 8 512 Celkem: 116 786 Celkem: 59 777 V populaci okresu mírně převažují ženy (51,2 %), zejména pak ve věkové skupině 65 a více let. V okrese Most je 66,6 % obyvatel v produktivním věku (15-59 let), kde mírně převažují muži. I přes nepříznivý vývoj porodnosti v ČR, převažuje počet obyvatel v regionu v předproduktivním věku (16,5%) nad obyvateli v poproduktivním věku (11,8 %).

2. Zaměstnanost a volná pracovní místa 2.1. Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k 31.12.2005 30.6.2006 zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 262 273 zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 1871 1865 celkový počet zaměstnavatelů 2133 2138 Počet zaměstnavatelů v okrese Most zůstává stabilizovaný. I v uplynulém pololetí došlo k mírnému nárůstu jejich počtu, a to v kategorii středních podniků nad 25 zaměstnanců, což je z hlediska vývoje zaměstnanosti příznivý signál. Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ stav k 31.12.2005 30.6.2006 zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 32375 32347 zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 8412 8341 osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 4807 4771 celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) 45594 45459 Z hlediska počtu zaměstnanců si dominantní roli drží stále podniky s více jak 25 zaměstnanci, i když jejich podíl na celkové zaměstnanosti postupně klesá. Pro příznivý vývoj zaměstnanosti je důležitý zejména rozvoj malého a středního podnikání, který by ve svém důsledku mohl vést ke stabilizaci v oblasti zaměstnanosti, kde je situace stále poměrně nestabilní a ovlivněná sezónními výkyvy. Uplynulý rok lze považovat z hlediska zaměstnanosti za velmi úspěšný, neboť nezaměstnanost v kraji se výrazně snížila. Za snížením nezaměstnanosti v kraji stojí zejména investoři, kteří zahájili, nebo rozšířili, svou činnost. I v uplynulém roce došlo k úbytku osob samostatně výdělečně činných, který byl způsoben zejména ukončováním živností v důsledku přijetí zákona o minimálních odvodech, ale také se zvýšenou konkurencí v oblasti obchodu a služeb.

2.2. Odvětvová struktura zaměstnanosti Vývoj zaměstnanosti je vyhodnocován ze získaných informací monitoringu pracovních příležitostí v okrese Most. Počty sledovaných zaměstnavatelů a pracovníků v jednotlivých odvětvích v okrese Most - 1. pol. 2006 Odvětví Zemědělství, myslivost lesní hospodářství Dobývání nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny plynu a vody Rok 2003 Počet subjektů Rok 2004 Rok 2005 1.pol. 06 Rok 2003 Počet pracovních míst Rok 2004 Rok 2005 1.pol. 06 34 32 36 39 480 410 473 496 8 8 8 8 5 383 5 294 5 037 4 874 211 228 261 278 10 469 10 841 10 823 10 764 7 8 8 8 719 716 656 616 Stavebnictví 238 258 281 298 3 537 3 320 3 269 3 312 Obchod a opravy spotřebního zboží 525 560 631 657 4 492 4 851 4 846 4 747 Pohostinství, ubytování 166 177 207 221 1 078 1 008 1 065 1 098 Doprava, skladování pošty a telekomunikace 131 104 116 119 4 929 3 966 3 879 3 680 Peněžnictví a pojišťovnictví 21 23 26 27 385 291 262 234 Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum 253 278 304 324 2 376 2 138 2 452 2 507 a vývoj Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 45 41 41 41 1 639 1 797 1 556 1 567 Školství 110 114 117 117 2 781 2 715 2 696 2 671 Zdravotnictví, veterinární a soc. činnosti 63 61 62 64 3 064 3 026 2 981 2 972 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 164 176 208 217 1 368 1 394 1 484 1 499 CELKEM 1 976 2 064 2 302 2 418 41 867 41 467 41 479 41 037 Uvedená tabulka vyjadřuje počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v okrese Most za jednotlivá časová období. Ze získaných poznatků vyplývá, že nejvýraznější počet zaměstnavatelů je v obchodu; stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí. V žádných sledovaných odvětvích nedošlo k poklesu zaměstnavatelských subjektů. Nejmenší zastoupení na trhu práce z pohledu počtu sledovaných subjektů představují odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody; dobývání nerostných surovin a peněžnictví. Stejné období loňského roku zaznamenalo totéž.

Celkový počet sledovaných zaměstnavatelů se v databázi ÚP zvýšil o 116 subjektů. Což se dá vysvětlit zejména nárůstem počtu fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona nezapsaných v obchodním rejstříku (nárůst oproti 31.12.2005 o 75 subjektů, tj. o 6,1 %) a společností s ručením omezeným (nárůst oproti 31.12.2005 o 28 subjektů, tj. o 4,1 %). Přesto se celková zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelských subjektů snížila o 442 pracovních míst. Nejnižší zaměstnanost v okr. Most představuje, stejně jako rok minulý, peněžnictví a pojišťovnictví, tj. 234 pracovních míst. Nejvyšší zaměstnanost v okr. Most představuje: - zpracovatelský průmysl, tj. 10 764 pracovních míst, - dobývání nerostných surovin, tj. 4 874 pracovních míst, - obchod a opravy spotřebního zboží, tj. 4 747 pracovních míst. Nejvýraznější změnu v počtu pracovních míst zaznamenalo: - odvětví doprava, skladování pošty a telekomunikace (pokles o 199 prac. míst, tj. o 5,4%), - odvětví dobývání nerostných surovin (pokles o 163 prac. míst, tj. o 3,3%). Opak zaznamenalo: - odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (nárůst o 55 prac. míst, tj. o 2,2%), - stavebnictví (nárůst o 43 prac. míst, tj. o 1,3%). Přehled sledovaných zaměstnavatelů a pracovních míst v jednotlivých odvětvích v okrese Most - 1. pol. 2006 Počet subjektů Počet prac. míst Odvětví 1. pol. 06 % 1. pol. 06 % Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství 39 1,6 496 1,2 Dobývání nerostných surovin 8 0,3 4 874 11,9 Zpracovatelský průmysl 278 11,5 10 764 26,1 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 8 0,3 616 1,5 Stavebnictví 298 12,3 3 312 8,1 Obchod a opravy spotřebního zboží 657 27,4 4 747 11,6 Pohostinství, ubytování 221 9,1 1 098 2,7 Doprava, skladování pošty a telekomunikace 119 4,9 3 680 9 Peněžnictví a pojišťovnictví 27 1,1 234 0,6 Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj 324 13,4 2 507 6,1 Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 41 1,7 1 567 3,8 Školství 117 4,8 2 671 6,5 Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 64 2,6 2 972 7,2 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 217 9 1 499 3,7 CELKEM 2 418 100 41 037 100 Tabulka uvádí počty pracovních míst a počty zaměstnavatelských subjektů v jednotlivých odvětvích v okrese Most s procentuelním vyjádřením.

2.3. Nabídka volných pracovních míst Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání 31.12.2005 30.6.2006 ISCED97 volná uchaz./ volná uchaz./ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání a neúplné základní 90 0 0 90 0 0 základní vzdělání 6311 39 162 6148 84 74 nižší střední vzdělání 4 0 0 4 1 4 nižší střední odborné 321 0 0 340 1 340 střední odborné s výuč.listem 5351 174 31 5096 478 11 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu 59 2 30 60 6 10 ÚSV 288 1 288 278 5 56 ÚSO s vyučením i maturitou 464 6 78 438 33 14 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 1345 35 39 1234 41 31 vyšší odborné vzdělání 20 1 20 22 3 7 bakalářské vzdělání 34 1 34 44 1 44 vysokoškolské 130 20 7 149 42 4 doktorské 4 0 0 1 0 0 celkem 14421 279 52 13904 695 21 Největší nabídka pracovních míst je stabilně pro vyučené uchazeče, a to jak v oblasti výroby, tak i v oblasti služeb. Relativně dobrá situace je u vysokoškolsky vzdělaných uchazečů, kde je počet uchazečů na jedno pracovní místo poměrně nízký, stejně jako absolventů středních odborných škol. Naopak relativně špatná je situace u absolventů gymnázií a uchazečů s nižším středním vzděláním, kde je naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo velmi vysoký. Ze strany zaměstnavatelů je největší zájem o vyučené uchazeče, zejména potom o uchazeče v profesích: zedník, zámečník, obráběč kovů, svářeč, tesař, truhlář, kuchař, prodavačka, šička, švadlena. Přesto se stává, že právě uchazeči v těchto profesích jsou nejvíce zastoupeni mezi uchazeči o zaměstnání. Tento zdánlivě nesmyslný rozpor má několik příčin: 1. Uchazeči mají různá zdravotní omezení, která jim neumožňují vykonávat svou profesi (toto je případ zejména stavebních profesí). 2. V profesi jsou tak malé výdělky, že se uchazeči nevyplatí pracovat (případ prodavaček). 3. Uchazeči nezvládají dobře práci v úkole (případ šiček, švadlen). Zaměstnavatelé se snaží situaci v mnoha případech řešit zaměstnáváním cizinců, či občanů Slovenské republiky, kteří se z jejich pohledu jeví jako levnější a výkonnější pracovní síla. Od minulého roku mají zaměstnavatelé možnost využívat při zadávání volných pracovních míst služby Portálu MPSV, který umožnuje zadávání a údržbu pracovních míst prostřednictvím internetu na základě oprávnění přiděleného úřadem práce. V průběhu prvního pololetí roku 2006 bylo prostřednictvím Portálu MPSV zadáno 210 pracovních míst. K 30.6.2006 bylo 56 zaměstnavatelům přiděleno právo údržby pracovních míst na Portále MPSV.

Struktura volných míst podle hlavních tříd KZAM 31.12.2005 30.6.2006 Třída KZAM volná uchaz./ volná Uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 vedoucí a řídící pracovníci 2 odborní duševní pracovníci 3 technici, zdravotníci a pedagogové 4 nižší administrativní pracovníci 5 pracovníci ve službách a obchodu 6 dělníci v zemědělství a lesnictví 7 kvalifikovaní řemeslníci 8 obsluha strojů 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci uchaz./ 1 místo 135 6 23 127 6 22 495 20 25 439 53 9 908 42 22 891 90 10 1101 5 221 1153 11 105 2714 24 114 2694 54 50 175 3 59 149 3 50 2491 96 26 2436 326 8 1296 35 38 1313 116 12 5002 48 105 4630 36 129 Největší nabídka volných míst z hlediska hlavních tříd KZAM je po kvalifikovaných řemeslnících, poměrně významně vzrostla poptávka po obsluze strojů a zařízení a také po technicích. Naopak poptávka po nekvalifikovaných dělnících a po dělnících v zemědělství zůstává velmi nízká. Vývoj počtu volných pracovních míst Měsíc Volná místa celkem Počet uchazečů na 1 volné místo 2004 2005 2006 2004 2005 2006 Leden 321 288 250 47 53 59 Únor 327 262 432 47 57 34 Březen 261 324 415 58 46 35 Duben 212 319 489 70 45 29 Květen 224 317 512 67 46 28 Červen 262 360 695 57 40 20 Červenec 289 300 53 49 Srpen 339 359 45 41 Září 316 327 48 45 Říjen 351 312 43 46 Listopad 281 304 52 47 Prosinec 278 279 53 52 Z této tabulky je jasně patrný letošní prudký nárůst počtu hlášených volných míst, který je proti stejnému období loňského roku takřka dvojnásobný. Tento stav pouze potvrzuje trend posledních měsíců, kdy se začala situace v nezaměstnanosti lepšit, zejména v souvislosti s dobrou ekonomickou situaci v ČR, která přinesla i hospodářské oživení a s ním související větší nabídku pracovních příležitostí.

3. Nezaměstnanost 3.1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Nezaměstnaní, VPM a MN Vývoj nezaměstnanosti celkem stav k ženy 31.12.2005 30.6.2006 31.12.2005 30.6.2006 evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem 14421 13904 7415 7179 z toho dosažitelní 13666 13312 6947 6829 volná pracovní místa 279 695 279 695 uchazeči připadající na 1 VPM 52 21 25 10 uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti (do 30. 9. 2004 1930 1946 1053 1077 hmotné zabezpečení) míra nezaměstnanosti (v %) 21,2 20,5 24,6 24,6 V prvním pololetí roku 2006 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 0,7 procentního bodu oproti stavu na konci roku 2005. V absolutních počtech klesl počet evidovaných nezaměstnaných o 517. Počet evidovaných uchazečů je mírně nižší než jsme předpokládali v prognóze úřadu práce na první pololetí 2006. Vývoj letošního roku potvrdil příznivý trend roku 2004 a 2005 a tak i v letošním roce došlo k meziročnímu poklesu nezaměstnanosti. Vývoj nezaměstnanosti v prvním pololetí roku 2006 byl následující. Nejdříve došlo v lednu k nárůstu počtu nezaměstnaných způsobenému jednak propouštěním ve firmách, které je plánováno ve většině případů právě na konec roku, jednak ukončením dohod aktivní politiky zaměstnanosti o vytvoření pracovních míst. Od ledna však již nezaměstnanost klesala, zejména vlivem působení aktivní politiky zaměstnanosti, ale také větším odlivem uchazečů na nově vznikající pracovní místa, zejména v oblasti sezónních prací. Míra nezaměstnanosti je nižší než úřad práce předpokládal i díky změně klouzavých průměrů pracovní síly pro výpočet nezaměstnanosti. Počet nezaměstnaných je nižší než bylo předpokládáno v prognóze úřadu práce, a to zejména proto, že se situace na trhu práce vyvíjela nadále příznivě. Z hlediska míry nezaměstnanosti je okres, i díky nárůstu nezaměstnanosti na konci roku, stále na prvním místě v rámci ČR. Přes tuto nelichotivou pozici došlo v uplynulém pololetí k poměrně výraznému poklesu nezaměstnanosti. Počet evidovaných nezaměstnaných se snížil o 517. Tato situace by se měla dále zlepšovat s příchodem nových investorů do našeho okresu, popřípadě i do okresů sousedních. V zóně TRIANGLE se předpokládá během dvou let vznik nejméně 4000 pracovních míst, která by měli vytvořit konsorcium japonských firem IPS ALPHA a firma Hitachi, které již v této zóně zakoupily pozemky. Vznik takového počtu pracovních míst by měl zásadním způsobem ovlivnit vývoj nezaměstnosti v našem okrese. Navíc se v dalších letech předpokládá vznik dalších cca. 8.000 pracovních míst.

3.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidovaní vyřazení umístění za rok 2005 9761 10073 6796 4245 4436 2996 za 1.pololetí 2006 4783 5300 3555 2190 2432 1613 Největší pohyb na trhu práce byl jako již tradičně v lednu, kdy jednak přišlo do evidence nejvíce nových uchazečů o zaměstnání (578 uchazečů), zároveň jich však bylo také nejvíce vyřazeno (478 uchazečů). V lednu bylo také zatím nejvíce uchazečů umístěno do zaměstnání, a to 328. To že přichází nejvíce uchazečů do evidence právě v lednu je způsobeno jednak ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou u mnoha firem, jednak ukončováním platnosti pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce již s tímto vývojem počítá a proto se snaží znovu s přispěním aktivní politiky zaměstnanosti, co nejvíce uchazečů opět umístit na vytvořená pracovní místa. Z tohoto důvodu byl v lednu zároveň nejvyšší počet umístěných uchazečů. Poměrně vyšší počet umístěných uchazečů o zaměstnání byl ještě v květnu, a to v souvislosti se zahájením sezoních prací ve stavebnictví. Hlavním zdrojem nezaměstnanosti v okrese zůstávají největší firmy, které v minulých letech procházely, a některé ještě stále procházejí, restrukturalizací a s ní spojeným snižováním počtu pracovníků. Významný podíl na nezaměstnanosti mají občané starší 50 let, pro které, po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházíme uplatnění a také občané se zdravotním postižením. Z hlediska profesního jsou hlavním zdrojem nezaměstnanosti občané nekvalifikovaní, popř. s neúplnou kvalifikací, kteří jsou v mnoha případech z trhu práce vytěsňováni občany kvalifikovanými, kteří z nějakého důvodů (zejména z důvodu snižování počtu pracovníků) přišli o zaměstnání.

3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání stav k stupeň vzdělání celkem ženy 31.12.2005 30.6.2006 31.12.2005 30.6.2006 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 90 0,6 90 0,6 43 0,6 43 0,6 základní vzdělání 6311 43,8 6148 44,2 3190 42,9 3087 43,0 nižší střední vzdělání 4 0,1 4 0,1 1 0,1 1 0,1 nižší střední odborné 321 2,2 340 2,4 140 1,9 134 1,9 střední odborné s výuč.listem 5351 37,1 5096 36,6 2592 34,9 2528 35,2 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu 59 0,4 60 0,4 53 0,7 55 0,7 ÚSV 288 2,0 278 2,0 194 2,6 185 2,6 ÚSO s vyučením i maturitou 464 3,2 438 3,1 265 3,6 261 3,6 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) 1345 9,3 1234 8,9 851 11,5 778 10,8 vyšší odborné vzdělání 20 0,1 22 0,2 14 0,2 14 0,2 bakalářské vzdělání 34 0,2 44 0,3 17 0,2 22 0,3 vysokoškolské 130 0,9 149 1,1 53 0,7 70 0,9 doktorské 4 0,1 1 0,1 2 0,1 1 0,1 celkem 14421 100 13904 100 7415 100 7179 100 V uplynulém pololetí se nepatrně zvýšil podíl uchazečů se základním vzděláním na celkové nezaměstnanosti, přesto je stále podíl kvalifikovaných uchazečů vyšší než nekvalifikovaných, a to zhruba v poměru 55:45. Pokles podílu vyučených uchazečů a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou svědčí o tom, že právě tyto skupiny uchazečů se nejvíce podíleli na poklesu nezaměstnanosti. Zároveň se mírně zvýšil i podíl uchazečů s vysokoškolským vzděláním, z důvodu příchodu letošních absolventů do evidence úřadu práce. Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk celkem ženy 31.12.2005 30.6.2006 31.12.2005 30.6.2006 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let 911 6,3 824 6,0 414 5,6 356 4,9 20-24 let 2138 14,8 2009 14,4 922 12,4 873 12,2 25-29 let 1922 13,4 1849 13,3 930 12,5 881 12,3 30-34 let 1937 13,4 1911 13,7 1110 15,0 1079 15,0 35-39 let 1629 11,3 1598 11,5 973 13,1 975 13,6 40-44 let 1531 10,6 1517 10,9 870 11,7 885 12,3 45-49 let 1480 10,3 1434 10,3 798 10,8 759 10,6 50-54 let 1676 11,6 1611 11,6 955 12,9 934 13,0 55-59 let 1077 7,5 1044 7,5 408 5,5 403 5,6 nad 60 let 120 0,8 107 0,8 35 0,5 34 0,5 celkem 14421 100 13904 100 7415 100 7179 100

Z tabulky je patrné, že na snížení nezaměstnanosti se největší měrou podíleli uchazeči ve věku do 25 let, což je poměrně zajímavé, neboť tato skupina měla v dřívější době problém s nástupem do zaměstnání. Důvodem byl zejména nedostatek praktických dovedností. Zde se patrně příznivě projevil vliv aktivní politiky zaměstnanosti, kde patří tato skupina uchazečů mezi preferované při vytváření dotovaných pracovních míst. Dalším pozitivním zjištěním z tohoto období je zastavení nárůstu podílu uchazečů nad 50 let na celkové nezaměstnanosti. I této skupině uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost. Zajímavé je také zjištění, že podíl žen ve věku do 30 let na nezaměstnanosti žen je nižší než je tomu u této skupiny v případě celkové nezaměstnanosti. Zde se patrně projevuje fakt, že mnoho žen je v tomto věku na rodičovské dovolené. Obdobná situace je i u věkové skupiny nad 55 let, kde je hlavním faktorem dřívější odchod do důchodu u žen. Délka evidence stav k Délka evidence celkem ženy 31.12.2005 30.6.2006 31.12.2005 30.6.2006 abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců 1797 12,5 1754 12,6 804 10,8 832 11,6 3 6 měsíců 1600 11,1 1462 10,5 799 10,8 705 9,8 6 9 měsíců 1047 7,3 956 6,9 545 7,3 468 6,5 9 12 měsíců 862 5,9 1004 7,2 474 6,4 526 7,3 12 24 měsíců 2363 16,4 2146 15,5 1287 17,3 1194 16,7 nad 24 měsíců 6752 46,8 6582 47,3 3506 47,4 3454 48,1 celkem 14421 100 13904 100 7415 100 7179 100 Podíl uchazečů kteří jsou dlouhodobě v evidenci je stále velmi vysoký. Více než 6 měsíců je evidováno 76,9% uchazečů a více než 12 měsíců 62,8% uchazečů. U žen je situace ještě horší, více jak 6 měsíců je jich v evidenci 78,6% a více než 12 měsíců 64,8%. Přesto lze v uplynulém pololetí vysledovat, i jistý pozitivní jev a tím je pokles podílu uchazečů evidovaných více než 12 měsíců o 0,4 procentního bodu. I skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů věnuje úřad práce zvýšenou pozornost a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti patří k jedním z hlavních úkolů na příští období. Délka evidence průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k celkem ženy 31.12.2005 30.6.2006 31.12.2005 30.6.2006 1024 1062 1030 1068 525 533 538 574

Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání stav k KZAM 31.12.2005 30.6.2006 abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 135 0,9 127 0,9 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 495 3,4 439 3,1 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 908 6,3 891 6,4 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 1101 7,6 1153 8,3 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 2714 18,8 2694 19,4 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 175 1,2 149 1,1 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 2491 17,2 2436 17,5 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 1296 9,0 1313 9,4 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 5002 34,8 4630 33,3 tř. 0 příslušníci armády 6 0,1 6 0,1 nezadáno 98 0,7 66 0,5 celkem 14421 100 13904 100 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání - ženy stav k KZAM 31.12.2005 30.6.2006 abs. v % abs. v % tř. 1 zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 53 0,7 44 0,6 tř. 2 vědečtí a odborní duševní pracovníci 295 4,0 265 3,7 tř. 3 techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 501 6,8 483 6,7 tř. 4 nižší administrativní pracovníci (úředníci) 917 12,4 945 13,2 tř. 5 provozní pracovníci ve službách a obchodě 2089 28,2 2096 29,2 tř. 6 kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 109 1,5 96 1,3 tř. 7 řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 405 5,5 384 5,3 tř. 8 obsluha strojů a zařízení 315 4,2 320 4,4 tř. 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 2673 35,9 2505 35,0 tř. 0 příslušníci armády 3 0,1 3 0,1 nezadáno 55 0,7 38 0,5 celkem 7415 100 7179 100 Výčet profesí s nejvyššími počty evidovaných uchazečů: - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, - prodavači v obchodech, - zedník, - zámečník, - švadlena, šička, - automechanik, - kuchař.

3.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 3.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 celkem ženy 30.4.2005 30.4.2006 30.4.2005 30.4.2006 bez vzdělání a neúplné základní 54 50 23 22 základní vzdělání 246 204 112 104 nižší střední vzdělání 1 1 1 1 nižší střední odborné 59 63 25 24 střední odborné s výuč.listem 220 246 91 89 stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. 1 0 1 0 listu ÚSV 34 30 25 15 ÚSO s vyučením i maturitou 86 73 53 47 ÚSO s maturitou (bez vyučení) 149 146 78 77 vyšší odborné vzdělání 10 5 8 2 bakalářské vzdělání 11 18 8 11 vysokoškolské 9 13 2 5 doktorské 0 0 0 0 celkem 880 849 427 397 Mladí lidé se po ukončení vzdělávacího procesu až příliš často, místo plynulého přechodu do praxe, stávají registrovanými uchazeči o zaměstnání. Postupně tak ztrácejí teoretické a odborné znalosti, aniž by získali jakékoliv pracovní návyky a dovednosti. Situace v zaměstnávání absolventů se zlepšila po zrušení základní vojenské služby, která byla jednou z překážek při získávání pracovního uplatnění. Ke snížení počtu evidovaných absolventů přispělo také to, že školy nyní opouštějí slabší populační ročníky. Řada zaměstnavatelů při obsazování volných pracovních míst preferuje pracovníky s odbornou praxí. Proto úřady práce, při umísťování absolventů škol a mladistvých uchazečů do zaměstnání, využívají všech dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, spolu s intenzivní poradenskou činností. K úspěšnému umísťování absolventů škol a mladistvých uchazečů, s využitím nástroje vyhrazená pracovní místa, přispívá jejich adaptabilnost, flexibilita a aktivita, a s ní spojená větší úspěšnost v nalezení pracovního uplatnění, než u dlouhodobě evidovaných uchazečů. K dalšímu zlepšení této nepříznivé situace by mohlo přispět obnovení učňovského školství, kdy se každý učeň učil pro konkrétního zaměstnavatele. Na jedné straně by si zaměstnavatelé mohli takto vychovávat a připravovat kvalifikovanou pracovní sílu. Na druhé straně by se eliminovaly situace nesmyslného chrlení absolventů v profesích, které vlastně nikdo nepotřebuje.

3.4.2 Osoby se ZP Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem ženy 31.12.2005 30.6.2006 31.12.2005 30.6.2006 osoby se ZP 1574 1459 643 621 podíl na celkovém počtu uchazečů 10,9 10,5 8,7 8,6 z toho: plně invalidní 7 6 4 1 částečně invalidní 1072 997 430 428 os. zdravotně znevýhodněné 495 456 209 192 Vzhledem k vysokému procentu nezaměstnanosti v okrese Most je umístění občanů se ZP velice náročný úkol. Tito občané mají pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, a to ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, případně zaměstnání za mimořádně upravených podmínek. Uchazeči se ZP jsou umísťováni s poskytnutím hmotného zvýhodnění ve prospěch zaměstnavatele v rámci aktivní politiky zaměstnanosti na chráněná pracovní místa a do chráněných dílen. I přes příspěvky na provoz a zřízení pracovišť, které jsou zaměstnavateli poskytovány, jich je stále ještě nedostatek. Některým občanům, kterým je přiznán částečný invalidní důchod z jakýchkoliv zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání apod.), doplácí zaměstnavatel po celou dobu evidence částky do výše rozhodného výdělku. Proto není většinou ze strany těchto uchazečů zájem o jakékoliv zaměstnání.

4. Cizinci na trhu práce Existence cizinců na trhu práce je běžná pro všechny rozvinuté ekonomiky. Po vstupu ČR dne 1.5.2004 do Evropské unie (EU) se cizinci rozdělili do dvou základních kategorií, a to na občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří mají volný přístup na český trh práce bez nutnosti povolení k zaměstnání (sem spadají od 1.5.2004 i Slováci) a ostatní cizince, tj. občany tzv. třetích států, kteří i nadále musí žádat o povolení k zaměstnání. Zaměstnaní cizinci stav k 31.12.2005 30.6.2006 Zaměstnaní s pracovním povolením 273 281 Informace o zaměstnaní podle 98 písm a) až e), j), k) 14 21 Občané EU, Norska, Islandu Lichtenštejnska a Švýcarska 243 195 4.1. Zaměstnávání občanů EU a EHP K 30.6.2006 v okrese Most bylo registrováno na informačních kartách celkem 195 občanů EU. Tuto skupinu tvoří Slováci (152), Poláci (17), Němci (14), Britové (3), Litevci (3), Italové (1), Nizozemci (1), Švédové (1), Rakušané (1) a Dánové (1). Slováci a Litevci jsou zaměstnáváni převážně v dělnických profesích, ostatní zejména jako vedoucí pracovníci, učitelé a technici.. Z celkového počtu 195 zde pracovalo 25 žen, tj. 13 %. Nejvíce občanů EU zde pracuje v profesi lešenář, zedník, ale také lékař. Největším zaměstnavatelem je firma Euromont lešení Litvínov, s.r.o. a Reluko, s.r.o. Most. 4.2. Zaměstnávání ostatních cizinců tzv. třetích států Platných povolení k zaměstnání cizinců k 30.6.2006 bylo celkem 281. Z posuzování profesního složení vyplývá, že nejvíce cizinců v okrese Most pracuje v profesích svářeč, zedník, klempíř, montér potrubář, montážní dělník a zámečník. Jedná se o profese, ve kterých není na trhu práce dostatek vhodných uchazečů. Počet povolení mírně stoupl, a to z důvodu udělování povolení společníkům družstev či společností. Z hlediska národnostního složení jsou tu nejvíce zastoupeny skupiny občanů z Ukrajiny (127), Rumunska (96) a Bulharska (34). Mezi největší zaměstnavatele patří OKZ Holding, a.s. Praha, VSB MONT, s.r.o. Ústí nad Labem, Moniz, s.r.o. Ústí nad Labem a Evropa 2000, s.r.o. Most.

5. Kontrolní činnost a insolvence 5.1. Kontrolní činnost V 1. pololetí roku 2006 bylo podáno 32 podnětů, z toho 3 podněty byly postoupeny jinému správnímu orgánu a 3 podněty byly vyřizovány v součinnosti s jiným správním orgánem. Podněty se převážně týkají nelegálního zaměstnávání občanů. Ve stejném období bylo kontrolním oddělením provedeno 51 kontrol zaměřených na dodržování zákona o zaměstnanosti. U 11 zaměstnavatelů bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 19 občanů. Jednalo se o profese prodavač, číšník, lesnické práce, stavební práce, obsluha v herně. Z celkového počtu provedených kontrol bylo 24 zaměřených na nelegální zaměstnávání cizinců. Nelegální zaměstnávání cizinců nebylo zjištěno. Tyto kontroly se konaly ve spolupráci s cizineckou policií. Oddělením speciálního poradenství byly provedeny 4 kontroly plnění povinného podílu ve smyslu 81 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Kontrolami bylo zjištěno ve všech případech porušení ustanovení 82 odst. 2 a 83 zákona o zaměstnanosti. Odborem trhu práce bylo provedeno 37 průběžných veřejnosprávních kontrol, v deseti případech bylo zjištěno porušení podmínek dohod. Kontrolní oddělení provedlo 4 následné veřejnosprávní kontroly, opatření k nápravě nebylo uloženo v žádném případě. Za porušení pracovněprávních předpisů na úseku zaměstnanosti byla 17 zaměstnavatelům uložena pokuta v celkové výši 290.000,- Kč. Pořádkové pokuty uloženy nebyly. Dále v rámci své činnosti kontrolní oddělení přijalo 5 stížností ve smyslu vyhlášky č. 150/1958 Sb., U.l. Tři stížnosti byly shledány nedůvodnými, jedna stížnost byla postoupena jiné organizaci a jedna stížnost je v šetření. 5.2. Insolvence Pokud zaměstnavatel není schopen plnit své pracovněprávní závazky vůči zaměstnancům tím, že jim nevyplácí mzdy, mohou tito zaměstnanci při splnění zákonných podmínek požádat úřad práce o uspokojení zaměstnavatel nevyplacených mzdových nároků. Ochranu těchto jejich práv zajišťuje zákon č.118/2000 Sb., ve znění zákona č.436/2004 Sb. a zákona č.73/2006 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. V 1.pololetí roku 2006 bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem oznámeno a Úřadem práce v Mostě evidováno celkem 7 návrhů na prohlášení konkursu. O uspokojení nevyplacených mzdových nároků požádalo v průběhu tohoto období 7 zaměstnanců dvou zaměstnavatelů. V prosinci roku 2005 požádalo o vyplacení mzdových nároků 13 zaměstnanců, kterým byly mzdové nároky proplaceny v roce 2006. Za 1.pololetí roku 2006 bylo vyplaceno na uspokojení mzdových nároků celkem 764.228,- Kč. Z této částky bylo odvedeno na sociální pojištění 21.899,-Kč, na zdravotní pojištění 30.052,- Kč a na daních 126.680,-Kč. To znamená, že žadatelům bylo vyplaceno 585.597,-Kč.

6. Aktivní politika zaměstnanosti 6.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na politiku zaměstnanosti rok 2005 1.pololetí 2006 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) 372 625 2006ok 1462005 874 z toho na pasivní politiku (PPZ) 99 193 57 978 na aktivní politiku (APZ) 273 432 88 896 podíl APZ na PZ v % 73,4 60,5 Za příznivý signál v oblasti výdajů na politiku zaměstnanosti považujeme, že podíl aktivní politiky zaměstnanosti převyšuje stále 50%. Znamená to, že větší část finančních prostředků je používána na aktivní ovlivňování trhu práce, a ne pouze na pasivní vyplácení podpory v nezaměstnanosti. V objemu prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti jsou zahrnuty i prostředky účelově určené na cílené programy zaměstnanosti, na podporu zaměstnanosti v rámci Programu na podporu zaměstnanosti v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností a prostředky Evropského sociálního fondu. Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ rok 2005 1.pololetí 2006 SÚPM zřízená zaměstnavateli 5 665 1 645 SÚPM vyhrazená zaměstnavateli 24 339 12 077 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 3 679 2 421 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 100 200 zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 2 960 - veřejně prospěšné práce 41 398 21 736 chráněné dílny a pracoviště pro občany se ZP 9 990 4 882 Rekvalifikace 19 002 7 656 překlenovací příspěvek 303 172 příspěvek na dopravu zaměstnanců 30 18 příspěvek na zapracování 9 11 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 cílené programy k podpoře zaměstnanosti 120 4 310 1 279 programy tvorby nových pracovních míst 34 600 5 550 Evropský sociální fond OP RLZ 17 643 31 158 Rezervní fond 109 276 0 ostatní (semináře, expertízy apod.) 128 91 celkem 273 432 88 896

Na realizaci aktivní politiky zaměstnanosti vynaložil Úřad práce v Mostě v uplynulém pololetí 50 909 000,- Kč (bez prostředků Evropského sociálního fondu, cílených programů a Programu na podporu regionů nejvíce postižených nezaměstnaností) a myslíme si, že se jedná o velice rozumně investované prostředky státního rozpočtu, a to nejen proto, že znamenaly vytvoření pracovních příležitostí pro stovky lidí. Zároveň byly tyto prostředky využívány na další vzdělávání uchazečů o zaměstnání formou rekvalifikačních kurzů, které znamenají zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a tím i zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V neposlední řadě byly tyto prostředky využívány k financování motivačních kurzů, jejichž cílem je zvýšení motivace uchazeče o zaměstnání při získávání zaměstnaní. Kromě klasických nástrojů APZ hodnotí úřady práce velice kladně Program podpory tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Tento program pomáhá zvýšit atraktivnost našeho, nezaměstnaností postiženého, regionu pro investory a spolu s investičními pobídkami je nadějí pro tento region na zlepšení situace v nezaměstnanosti. 6.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) rok 2005 1.pololetí 2006 SÚPM zřízená zaměstnavateli 79 26 SÚPM vyhrazená pracovní místa 558 250 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ 62 38 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání SVČ se ZP 2 2 místa v rámci VPP 388 242 místa pro občany se ZP v chráněných dílnách a pracovištích (vytvoření) 46 18 celkem 1135 576 6.2.1. Společensky účelná pracovní místa příspěvek na vytvoření V rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vytvořeno 26 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30.6.2006 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 134 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 114 uchazečů o zaměstnání. V 1.pololetí roku 2006 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 46 uchazečů o zaměstnání. V 1.pololetí byla vytvořena pracovní místa v těchto profesích: pomocný stavební dělník, obsluha strojních zařízení, manipulační dělník, administrativní pracovník, vrátný-hlídač, prodejce, řidič, pracovník realitní kanceláře. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo celkem 1 644 658,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 63 256,-Kč.

Tento nástroj využívají zaměstnavatelé pouze v případě, kdy vytvářejí zcela nová pracovní místa a potřebují jejich vznik kofinancovat, jinak i v případě vzniku nových pracovních míst dávají zaměstnavatelé přednost vyhrazeným pracovním místům s příspěvkem na mzdové náklady, a to zejména proto, že se v případě vyhrazených pracovních míst nezavazuje zaměstnavatel k jejich udržení po dobu 24 měsíců, tak jako u míst vytvářených. 6.2.2. Společensky účelná pracovní místa vyhrazená příspěvek na mzdové náklady V rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vytvořeno 250 nových pracovních míst. Spolu s místy která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30.6.2006 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 378 pracovních míst na kterých bylo k tomuto datu umístěno 377 uchazečů o zaměstnání. V 1.pololetí roku 2006 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 250 uchazečů o zaměstnání. V 1.pololetí byla vyhrazena pracovní místa zejména v těchto profesích: administrativní pracovník, zámečník, účetní, číšník, řidič. Na vyhrazená pracovních míst bylo v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo celkem 12 065 230,- Kč. Z toho bylo 8 558 894,-Kč vynaloženo na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 3.506.336,-Kč na místa vyhrazená na základě dohod uzavřených v 1.pololetí letošního roku. Obliba tohoto nástroje mezi zaměstnavateli postupně narůstá a počet uzavíraných dohod se zvyšuje. Již nyní je velice pravděpodobné, že počet uzavřených dohod bude podstatně vyšší než v loňském roce. Kromě výše příspěvku, která je v letošním roce stanovena na 5.000,-Kč měsíčně po dobu 6. resp. 12 měsíců, hravě hlavní roli fakt, že se zaměstnavatel nezavazuje k udržení pracovního místa po určitou dobu. Při obsazování těchto pracovních míst úřady práce upřednostňují zejména dvě skupiny uchazečů o zaměstnání. První skupinou jsou uchazeči do 25 let. U této skupiny jsou vyhrazená pracovní místa využívána zejména k získání praktických dovedností a nezřídka se stává, že uchazeči zůstávají u zaměstnavatelů i po skončení finanční podpory ze strany úřadu práce. Druhou skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Tato skupina patří mezi nejohroženější při propouštění a z hlediska úřadů práce se stává jednou z nejproblémovějších skupin uchazečů, neboť pravděpodobnost jejich návratu na trh práce je velmi malá, z důvodu nezájmu zaměstnavatelů o tuto skupinu obyvatel. 6.2.3. Společensky účelná pracovní místa příspěvek na zahájení samostatné výdělečné činnosti V rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vytvořeno 38 nových pracovních míst. Spolu s místy která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30.6.2006 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 120 pracovních míst, která vytvořili uchazeči o zaměstnání tím, že zahájili samostatnou výdělečnou činnost.

V 1.pololetí zahájili uchazeči samostatnou výdělečnou činnost především v těchto oborech: maloobchod, holičství-kadeřnictví, činnost finančních poradců a hostinská činnost. Na vytvoření pracovních míst v rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo celkem 2 421 064,- Kč. Na vznik jednoho pracovního místa tedy bylo vynaloženo v průměru 63 713,-Kč. Poskytováním příspěvku na zahájení samostatné výdělečné činnosti podporuje úřad práce nejen zaměstnanost, ale zároveň i rozvoj drobných živnostníků. Žádosti spolu s podnikatelskými záměry podávané uchazeči o zaměstnání jsou poměrně přísně posuzovány zejména z hlediska jejich realizovatelnosti a podnikatelských rizik. Proto je úmrtnost v rámci tohoto nástroje malá. 6.2.4. Veřejně prospěšné práce V rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vytvořeno 242 nových pracovních míst. Spolu s místy, která byla vytvořena v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30.6.2006 vytvořeno v rámci tohoto nástroje celkem 316 pracovních míst, na kterých bylo k tomuto datu umístěno 308 uchazečů o zaměstnání. V 1.pololetí roku 2006 bylo v rámci tohoto nástroje umístěno 269 uchazečů o zaměstnání. Veřejně prospěšné práce byly v 1.pololetí roku 2006 opět využívány největší měrou u měst, obcí a jejich příspěvkových organizací, kde byl zaměstnán největší podíl uchazečů - celkem 148. Druhou největší skupinou zaměstnavatelských organizací byly obecně prospěšné společnosti, kde bylo zaměstnáno 41 uchazečů. Dalších 30 uchazečů bylo zaměstnáno u občanských sdružení a neziskových organizacích. Poslední část uchazečů byla zaměstnána u organizací, jejichž činností je především zabezpečování čistoty, údržby zeleně a bytového fondu ve městech a obcích. V 1.pololetí roku 2006 byly obdobně jako v roce 2005 uzavírány dohody VPP především u obcí v mikroregionech s malou možností pracovních příležitostí. Jednalo se hlavně o těžko umístitelné uchazeče s nízkou kvalifikací, pro které je zprostředkování jiného vhodného zaměstnání obtížné a dále z rizikových skupin, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost při zprostředkování vhodného zaměstnání. V 1.pololetí bylo nejvíce míst v rámci veřejně prospěšných prací vytvořeno u těchto zaměstnavatelů: Město Lom, Město Meziboří, Obec Bečov, Hospic v Mostě, o.p.s., Energie o.p.s. a Technické služby města Mostu. Na veřejně prospěšné práce bylo v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo celkem 21.736.239,- Kč. Z toho bylo 10.764.101,-Kč vynaloženo na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v předchozím roce a 10.972.138,-Kč na místa vytvořená na základě dohod uzavřených v 1.pololetí letošního roku.

Ze všech nástrojů APZ, stále patří mezi nejoblíbenější, zejména z pohledu obcí, veřejně prospěšné práce. Jde o nástroj, který plní dvě základní funkce. Tou první je zaměstnávání jinak takřka neumístitelných uchazečů o zaměstnání, přímo v obcích kde žijí. Tou druhou je zlepšování kultury prostředí na obcích. I proto se starostové obcí velmi zajímají o možnosti dalšího využívání tohoto nástroje APZ i do budoucna. 6.2.5. Podpora vytváření pracovních míst pro osoby zdravotně postižené V rámci tohoto nástroje bylo v 1.pololetí roku 2006 vytvořeno celkem 18 pracovních míst. Spolu s místy která byla vytvořená v minulých letech a jejichž platnost stále trvá, bylo k 30.6.2006 vytvořeno v rámci tohoto nástroje 78 pracovních míst na kterých bylo umístěno 77 osob se zdravotním postižením. V 1.pololetí roku 2006 bylo umístěno v rámci tohoto nástroje 37 osob se zdravotním postižením. Nejvíce chráněných pracovních míst vytvořil v 1.pololetí roku 2006 zaměstnavatel FEHAS group, spol. s r.o.. Na vytvoření chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen bylo v 1.pololetí roku 2006 vynaloženo 2.745.135,-Kč. To znamená, že na jedno pracovní místo byl příspěvek v průměrné výši 152.508,-Kč. Kromě příspěvku na vytvoření pracovních míst podporoval úřad práce i provoz stávajících chráněných pracovních míst či dílen. V 1.pololetí roku 2006 byl 15 zaměstnavatelům poskytnut příspěvek na provoz v celkové výši 2.136.810,-Kč. Tímto způsobem bylo podpořeno zaměstnání 105 osob se zdravotním postižením. Ne všem zdravotně postiženým občanům dovoluje jejich zdravotní postižení pracovat v běžném provozu za obvyklých pracovních podmínek, ale ke svému uplatnění potřebují individuální přizpůsobení těchto podmínek. To spočívá například v úpravě pracovních pomůcek, pracovní doby, přizpůsobení pracoviště apod. Jednou z cest zvyšování zaměstnanosti těchto osob je zřizování a provozování chráněných dílen a chráněných pracovišť. Ty zřizuje zaměstnavatel po dohodě s příslušným úřadem práce. Chráněnou prací se rozumí pracovní činnost na vhodně zvoleném nebo upraveném výrobním programu, popřípadě vybrané pracovní náplni, vykonávanou zpravidla zdravotně postiženým zaměstnancem za zcela mimořádných pracovních podmínek, upravených podle jeho schopností. Významnou překážkou pro větší pracovní uplatnění zdravotně postižených občanů je nedostatek těchto vhodných výrobních programů a s tím souvisejících pracovních činností, které jsou zdravotně postižení občané schopni kvalitně odvádět, ale také možnosti mzdových příjmů vzhledem ke kvalifikaci těchto osob a charakteru práce, kterou mohou vykonávat, tj. výše příjmu je obvykle plně srovnatelná s úrovní sociálních příjmů. Hlavním úkolem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je podílet se na řešení problému pracovního uplatnění zdravotně postižených občanů v našem regionu a to tím, že zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany, je přispíváno na částečnou úhradu provozních nákladů již stávajících chráněných pracovišť a nadále podporovat vznik nových chráněných dílen či pracovišť. 6.2.6. Dotace zaměstnavatelským subjektům při zaměstnávání osob zdravotně postižených Podpora subjektů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením je nezbytným předpokladem zvýšení, nebo alespoň udržení zaměstnanosti skupiny zaměstnanců, která patří k nejobtížněji umístitelným uchazečům na trhu práce.