Třída: Hlavonožci (Cephalopoda) Milan Dundr

hlavonožci vývojově nejdokonalejší měkkýši 600 druhů až na výjimky redukce schránek

hlavonožci stavba těla: velká hlava v ní nervové zauzliny i dokonalé smyslové orgány (zejména oči)

hlavonožci stavba těla: noha přeměněna v: svalnatou nálevku vede do plášťové dutiny je ze 2 chlopní ramena na hlavě a kolem ústního otvoru

hlavonožci stavba těla: pohyb pomocí ramen nebo reaktivně (vypuzování vody z nálevky) únikový pohyb je nazad (!)

hlavonožci stavba těla: inkoustová žláza inkoustový vak s níse vychlipuje do plášťové dutiny vystřikují sekret (hnědý až černý) únik

hlavonožci stavba těla: chrupavkotvorné buňky: chrupavčitá kostra chrupavčitá schránka kolem mozku (vznikl splynutím několika ganglií) (b)

hlavonožci stavba těla: chrupavkotvorné buňky: chrupavčité prstence kolem očí chrupavky v bázi ramen (a) chrupavčitý obal kolem zbytku skořápky (c,d)

hlavonožci stavba těla: schopnost barvoměny

hlavonožci trávicí soustava: ústní otvor prostorná hltanová dutina v ní zobanovité čelisti /např. sépie/ a jazýček s radulou ústí do ní 2 páry slinných žláz výměšek zadního páru je jedovatý!

hlavonožci trávicí soustava: pak jícen rozšířen ve vole vakovitý žaludek na vrcholu útrobního vaku) kličky střeva konečník ústí v přední části plášťové dutiny

hlavonožci trávicí soustava: do žaludku ústí játra a slinivka

hlavonožci cévní soustava: zcela nebo téměř uzavřená!!! není-li zcela uzavřená, hromadí se krev před vchodem do žil v dutinkách (lakunách)

hlavonožci cévní soustava: srdce v osrdečníku 1 komora (5) 2 nebo 4 předsíně (4)

hlavonožci cévní soustava: hlavová aorta krev do hlavy a ramen útrobní aorta krev do trávicí trubice a pohlavního ústrojí

hlavonožci cévní soustava: tepny vlásečnice žíly

hlavonožci cévní soustava: větve duté žíly (2 nebo 4) vedou žilní krev do žaber na konci se tyto větve (žíly žaberní) rozšiřují v pulsující žilní srdce (2)

hlavonožci cévní soustava: v žábrách se krev okysličí žílami do předsíní krev je modrá hemocyanin

hlavonožci vylučovací ústrojí: před vstupem do žaber probíhají žíly ledvinami (párovými, vakovitými) ledviny otevřené do osrdečníku

hlavonožci vylučovací ústrojí: odpadní látky vylučovány (zčásti v pevném stavu) do plášťové dutiny

hlavonožci dýchací soustava: 1 nebo 2 páry žaber vplášťové dutině

hlavonožci nervová soustava: ganglia v hlavové části splývají v mozek (!) z něho inervovány smyslové orgány i ostatní části těla

hlavonožci nervová soustava

hlavonožci smyslové orgány: párové komorové oko stavbou podobné oku obratlovců

hlavonožci smyslové orgány: statocysty čichové ústroje

hlavonožci rozmnožování: gonochoristé pohlavní dvojtvárnost (samec je menší)

hlavonožci rozmnožování: pohlavní žlázy až na konci trupu vývody ústí do plášťové dutiny poblíž vývodů vylučovacích orgánů

hlavonožci rozmnožování: samci: jedno příústní rameno se změní v hektokotylové rameno vněm přídatné žlázy tvořící spermatofory (semenné schránky)

hlavonožci rozmnožování: samci: spermatofory (semenné schránky) přenášeny hektokotylovým ramenem do pohlavního otvoru samice

hlavonožci rozmnožování: oplození vnitřní

hlavonožci rozmnožování: u některých druhů (argonaut) je hektokotylové rameno odpadavé, samostatně pohyblivé

hlavonožci rozmnožování: vajíčka obalena značným množstvím živného žloutku

hlavonožci rozmnožování: u některých druhů (sépie) se vajíčka slepují do hroznů, které se volně vznášejí ve vodě mořské hrozny vývoj přímý

Zástupci:

loděnka hlubinná (Nautilus pompilius) živá zkamenělina Tichý oceán

loděnka hlubinná (Nautilus pompilius) stočená komůrkatá skořápka žije v největší komůrce naspodu skořápky, ostatní komůrky vyplněny plynem (dusíkem), který vylučuje

loděnka hlubinná (Nautilus pompilius) - středem všech komůrek probíhá tkáňový provazec vychází ze hřbetního konce útrobního vaku zajišťuje spojení živočicha se skořápkou

loděnka hlubinná (Nautilus pompilius) - kolem ústního otvoru mnoho krátkých ramen

loděnka hlubinná (Nautilus pompilius) - * z druhohor mnoho fosilií loděnek a Amonitů

loděnka hlubinná (Nautilus pompilius)

sépie obecná (Sepia officinalis) dravá 10 příústních ramen 8 stejných s přísavkami na vnitřní straně 2 dlouhá tenká, na konci rozšířená s přísavnými destičkami na vnitřní straně přidržují kořist a zasunují do ústního otvoru

sépie obecná (Sepia officinalis) - na hřbetní straně zbytek skořápky sépiová kost (papoušci) - CaCO 3

sépie obecná (Sepia officinalis)

chobotnice pobřežní 8 ramen, nejrozšířenější druh až 3 m a 25 kg (9/10 délky = ramena) (Polypus vulgaris)

chobotnice pobřežní (Polypus vulgaris) čelisti tvaru papouščího zobáku s jedovými žlázami; běžně nejsou vidět kořist zčásti natráví mimo tělo a pak nasaje kašovitý obsah

chobotnice pobřežní (Polypus vulgaris) - napadne-li člověka, doporučuje se zachovat klid (většinou brzy zase povolí)

chobotnice pobřežní - dobré maso trhy (Itálie) (Polypus vulgaris)

chobotnice (Octopus) Středozemní moře, Atlantský a Tichý oceán 8 ramen

8 ramen argonaut pelagický tenká ozdobná vnější skořápka samice ji vytváří zvýměšku ramen a klade do ní vajíčka (Argonauta argo)

- samci - odpadavé hektokotylové rameno argonaut pelagický (Argonauta argo) - samo se pohybuje - dřív pokládáno za červa - doroste nové (regeneruje)

argonaut pelagický (Argonauta argo)

- největší (až 20 m) krakatice obrovská - oči v průměru 40 cm - přísavky průměr 15 cm - až 40 t (Architeuthis dux)

krakatice obrovská - potrava vorvaňů, ve velkých hloubkách (Architeuthis dux)

krakatice obrovská vypráví se, že sežraly menší lodi i s námořníky asi nesmysly ale asi sežraly trosečníky z letadel a lodí (Architeuthis dux)

krakatice obrovská (Architeuthis dux)

kalmar

oliheň obecná (Loligo vulgaris) - Středozemní moře - atlantické pobřeží severní Ameriky - na rozmnožování se přesunuje vždy v dubnu do Severního moře

oliheň obecná (Loligo vulgaris) vytrvalý a rychlý plavec podobná sépii, ale 2 trojúhelníkovité ploutve před zadním koncem

oliheň obecná (Loligo vulgaris) ve skupinách loví ryby chutné maso loví se až 1 m dlouhé