adresa: Závodní 94, 360 21 Karlovy Vary tel: 355 328 311, e-mail: sekretariat@khskv.cz, ID: t3jai32 EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A PROTIEPIDEMICKÁ OPATŘENÍ U VYBRANÝCH NÁKAZ VÝSLEDKY KONTROL PROOČKOVANOSTI
ZÁŠKRT (difterie) po epidemiích záškrtu v 90. letech 20. století (1995 bylo hlášeno v Evropě více jak 50 000 případů záškrtu) výskyt této infekce v Evropě poklesl, cirkulace však trvá v některých státech východní Evropy a sporadická onemocnění jsou hlášena v celé Evropě v Československu bylo v roce 1930 hlášeno 23 697 případů, z toho 2129 skončilo úmrtím, a to především u předškolních dětí v ČR se očkuje proti záškrtu od roku 1946 v ČR nebyl v posledních 40 letech zaznamenán žádný případ onemocnění, s výjimkou 2 importovaných případů v roce 1980 a 1995
Doporučená protiepidemická opatření u záškrtu: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do kolektivu v klinicky dobrém stavu a po dvou negativních kultivačních vyšetřeních z nosu a krku LD po dobu 7 dnů od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene, na začátku a na konci období se provede výtěr z nosu a krku na mikrob. vyšetření do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované děti po dobu LD Specifická prevence záškrtu: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ
TETANUS (tetanus) každoročně je ve světě hlášeno cca 1 milión případů, v rozvinutých zemích většinou u osob nad 60 let, neočkovaných či neúplně očkovaných imigrantů z rozvojových zemí a uživatelů drog zavedení povinného očkování proti tetanu v ČR v roce 1952 mělo zásadní efekt do té doby onemocněly desítky lidí ročně, z nichž polovina (především děti do věku 1 roku) na něj zemřela v současné době se u nás tetanus prakticky nevyskytuje v roce 2001 byly hlášeny tři případy v letech 2002-2014 nulový výskyt v roce 2015 hlášen 1 případ z Jihočeského kraje v roce 2016 hlášen 1 případ z Olomouckého kraje v roce 2017 nulový výskyt Doporučená protiepidemická opatření u tetanu: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence tetanu: TETAVAX (od 9. týdne), řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ
ČERNÝ KAŠEL/DÁVIVÝ KAŠEL (pertuse) odhaduje se, že každoročně ve světe onemocní > 50 milionů osob a 300 000 na tuto nemoc zemře v ČR byla hlášená nejvyšší nemocnost po 2. světové válce, v roce 1956 onemocnělo 49 144 osob (nemocnost 520,5/100 000 obyvatel) očkování zavedeno v roce 1958 od 70. let bylo hlášeno do 50 případů ročně dospívající a dospělí s pertusí nejsou v ohrožení života, mohou být však významným zdrojem nákazy pro novorozence a kojence, u kterých probíhá jako závažné až fatální onemocnění v roce 2009 zavedeno do pravidelného očkování dětí přeočkování proti pertusi v 10. roce života cocoon strategy ochranná vakcinace případných rizikových dospělých (blízké rodinné kontakty, chůvy), ale i u zdravotnických pracovníků v kontaktu s novorozenci a kojenci očkování těhotných k ochraně novorozence naočkovat ženu 1 dávkou (DTaP) ideálně v třetím trimestru, mezi 28. 36. týdnem těhotenství, případně ihned po porodu pertuse 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 342 373 412 234 186 767 955 662 324 738 1233 2521 585 627 667 Karlovarský kraj 0 1 0 0 2 5 3 1 0 8 74 36 8 6 28 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 80 Pertuse v Karlovarském kraji v letech 2003-2017 70 60 50 40 30 20 10 0 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha
Pertuse ELISA: podíl pozitivních (anti-pt IgG 5IU/ml) a negativních (anti-pt IgG < 5) Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva
Doporučená protiepidemická opatření u černého kašle: zajištění odběrů biologického materiálu od pacienta a kontaktů Optimální načasování pro diagnostiku pertuse: kultivace 0 2 týdny PCR 0 4 týdny sérologie 2 týdny a později Jakákoliv hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutního onemocnění! 1.vzorek nutné odebrat co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění 2. vzorek nejdříve 21 dní po 1. odběru Vyšetřovat vždy v téže laboratoři a stejnou metodou! izolace v akutním stádiu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivu až po negativním kultivačním vyšetření provedeném za týden po léčbě v odstupu 4-5 dnů do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované předškolní děti po dobu maximální inkubační doby (21 dnů) Specifická prevence černého kašle: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)
ZÁVAŽNÉ HAEMOPHILOVÉ INFEKCE nejčastěji u dětí 0-11 měsíců a nad 65 let věku (před zavedením očkování děti do 5 let věku) ročně bývalo v ČR nakaženo 100 až 150 dětí očkování v ČR zahájeno v polovině roku 2001 invazivní projevy v ČR 1999-2017 meningitida (55 %), epiglotitida (32 %), sepse (8 %), pneumonie (4 %) a artritida (1 %) v Karlovarském kraji evidujeme 2013 meningitida u důchodkyně (potvrzen HI typ b) 2014 pneumonie u důchodkyně (potvrzen HI) 2015 pneumonie u dospělého muže (potvrzen HI NT) infekce Hib 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 52 23 20 12 6 6 19 22 16 10 22 22 29 22 25 Karlovarský kraj - - - 1 2 1 1 1 0 0 1 1 1 0 0 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 3 Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae v Karlovarském kraji v letech 2006-2017 2 1 0 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typ b v ČR v letech 1999 2017 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha
Doporučená protiepidemická opatření u Hib: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic do předškolních zařízení se nepřijímají vnímavé (neočkované) děti po dobu 4 dnů LD po dobu 4 dnů od posledního kontaktu s nemocným u dětí mladších 6 let Specifická prevence Hib: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HIBERIX (od 9. týdne), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let)
DĚTSKÁ OBRNA (poliomyelitida) v ČR očkování zahájeno 1960 do té doby každoročně onemocnělo několik stovek dětí, několik desítek na ni zemřelo a mnoho dalších ochrnulo od 1961 je úspěšnost očkování v ČR 100 % od 1992 je v ČR zaveden systém sledování akutních chabých paréz u dětí do 15 let věku od 2004 SZÚ ve spolupráci s KHS a ZÚ monitoruje odpadní vodu na záchyt enterovirů odběrová síť zahrnuje 9 měst a 5 utečeneckých táborů od 2002 je evropský region SZO certifikován jako polio-free poliovirus se však vyskytuje v některých zemích Pákistán, Afgánistán, Nigerie, Kamerun, Etiopie, Rovníková Guinea, Irák, Somálsko a Sýrie
DĚTSKÁ OBRNA v ČR rok počet onemocnění počet úmrtí smrtnost (v %) 1939 1809 146 8,1 1943 906 98 10,8 1945 594 80 13,5 1948 2063 139 6,7 1953 1895 111 5,9 1956 388 20 5,2 1957 639 27 4,2 1958 231 11 4,8 1959 131 3 2,3 1. - 7.1960 33 1 3 8.1960 dosud 0 0 0 Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam
Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam
Doporučená protiepidemická opatření u dětské obrny: zajištění odběru biologického materiálu (stolice) od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic očkování osob v úzkém kontaktu s nemocným bez ohledu zda v minulosti očkovány u vysoce podezřelého případu poliomyelitidy či akutní chabé parézy se provede očkování neočkovaných či neúplně očkovaných osob LD po dobu 35 dnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy, u osob vykonávajících činnost epid. závažnou ZZD po dobu 6 týdnů Specifická prevence dětské obrny: IMOVAX POLIO, (od 2 měsíců), INFANRIX HEXA (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), INFANRIX POLIO (od 16 měsíců do 13 let), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let), BOOSTRIX POLIO (od 4 let)
AKUTNÍ VIROVÁ HEPATITIDA TYPU A od velké epidemie v letech 1979-1980 vyrostly generace, které nejsou promořeny kromě importovaných nákaz byl v ČR zaznamenán v letech 2008-2010 epidemický výskyt VHA s rapidním poklesem v následujících letech a opětovný nárůst onemocnění v ČR je zaznamenáván od roku 2014 v Karlovarském kraji od září 2014 do června 2016 probíhala epidemie VHA celkem onemocnělo 227 osob, z nichž 122 bylo aktivně vyhledáno, v anamnéze 94 nemocných byla pozitivní drogová anamnéza a 33 osob bylo bez přístřeší. V rámci protiepidemických opatření bylo vydáno 1782 rozhodnutí a byla zajištěna očkovací látka z MZ ČR pro 1179 kontaktů v rámci mimořádného očkování VHA 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 114 70 322 132 128 1648 1104 862 264 284 348 673 724 930 772 Karlovarský kraj 2 0 1 1 0 11 10 12 4 2 5 26 274 53 5 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
AKUTNÍ VIROVÁ HEPATITIDA TYPU B odhaduje se, že ve světě VHB postiženo 350 miliónů osob, výskyt chronických forem se pohybuje od 0,1 do 15 % přechod do chronicity u zdravé populace v 5 %, u imunosuprimovaných pacientů ve > 50 %, u novorozenců > 90 %, u dětí do 5 let věku v 25-50 % v ČR očkování od roku 1983 od roku 2001 byla v ČR zavedena preventivní vakcinace dětí riziko nákazy především z náhodných poranění o jehlu a u adolescentů v důsledku rizikového chování vzestup onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2013 byl způsoben přenosem této infekce mezi 9 vězni akutní VHB 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 370 392 361 307 307 306 247 244 192 154 133 105 89 73 85 Karlovarský kraj 6 10 11 5 13 8 10 10 7 2 19 8 5 4 2 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ
VHB podíl pozitivních a negativních anti-hbs Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva
AKUTNÍ VIROVÁ HEPATITIDA TYPU C incidence se v průběhu posledních let příliš nemění většina případů je zjišťována u osob s rizikovým chováním a je zjišťována náhodně (aktivně vyhledána v rámci vyšetření kontaktů, či např. screeningu při nástupu do výkonu trestu) od roku 2008, kdy jsme v Karlovarském kraji zaznamenali největší výskyt, se počet případů snižoval, vzestup akutních onemocnění v roce 2013 a 2016 souvisel s přenosem této infekce mezi vězni akutní VHC 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 846 868 844 1022 980 974 836 709 812 794 873 867 956 1104 992 Karlovarský kraj 6 12 10 9 8 17 9 3 2 2 8 3 5 10 6 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
CHRONICKÁ VIROVÁ HEPATITIDA TYPU B a C chronické formy hepatitidy typu B i C jsou zjišťovány zejména mezi odsouzenými či obviněnými v rámci vstupního screeningu, v roce 2014 to bylo 79,0 % z hlášených případů, v roce 2015 to bylo 77,2 %, v roce 2016 to bylo 53,8 % a v roce 2017 to bylo 53,7 % chronická VHB a VHC 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Karlovarský kraj 12 9 7 10 13 19 4 9 11 10 47 106 57 80 82 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
AKUTNÍ VIROVÁ HEPATITIDA TYPU E onemocnění alimentárního původu, jehož zdrojem jsou především vepřové chovy a zvěřina nejčastěji konzumovanými potravinami byly nemocnými udávány zabíjačkové výrobky (tlačenka, jitrnice, jelita apod.) v ČR i Karlovarském kraji je zaznamenáván zvyšující se trend tohoto onemocnění s poklesem v roce 2016 VHE 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 21 36 37 35 43 65 99 72 163 258 218 299 412 339 344 Karlovarský kraj 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 0 4 8 5 7 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 300 Virové hepatitidy v Karlovarském kraji v letech 2003-2017 250 200 150 100 50 VHA akutní VHB akutní VHC VHE 0 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření u virových hepatitid: izolace nemocného na infekčním oddělení LD (u VHA 50 dnů, u VHB 180 dnů, u VHC 150 dnů a VHE 60 dnů) doporučená vyšetření u kontaktů s virovými hepatitidami: VHA - hladina anti-hav IgM a IgG protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 50.dne po posl. kontaktu s nemocným VHB - povrchový antigen HBsAg, hladina anti-hbs protilátek, hladina anti-hbc IgM protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 90. a 180.dne po posl. kontaktu s nemocným VHC - VHC-RNA, event. hladina anti-hcv protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 90. dne po posl. kontaktu s nemocným VHE - VHE-RNA, event. hladina anti-vhe IgM a IgG protilátek a hodnoty jat. testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 60. den po posl. kontaktu s nemocným vyřazení osob z činnosti epidemiologicky závažné po dobu 50 dnů u kontaktu s VHA a po dobu 60 dnů u kontaktu s VHE
Specifická prevence virových hepatitid: Doporučená preventivní vakcinace proti VHA: AVAXIM 160 U a HAVRIX 1440 (od 16 let), HAVRIX 720 Junior monodose (od 1 do 15 let) Pravidelné očkování proti VHB: ENGERIX-B (10 μg do 15 let vč. novorozenců, 20 μg od 16 let), FENDRIX (od 15 let, zejména pro osoby s renální insuficiencí a dialýzované pacienty) V případě rizikové expozice biologickému materiálu se provádí aplikace tří dávek očkovací látky u fyzické osoby v rámci pravidelného očkování dle 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Očkování se neprovede, pokud fyzická osoba prokazatelně prožila onemocnění VHB nebo pokud hladina anti-hbs protilátek bude po ověření stavu imunity vyšší než 10 IU/litr). Doporučené kombinované vakcíny proti VHA a VHB: TWINRIX Adult (od 16 let), TWINRIX Paediatric (od 1 do 15 let)
SPALNIČKY (morbilli) v roce 2011 epidemie v Evropě hlášeny desítky tisíc případů, v evropském regionu WHO se zvýšil ze 7 499 případů v roce 2009 na 37 070 případů v roce 2011 (ČR jen 17 případů díky vysoké proočkovanosti 2 dávkami vakcíny) 2016-2017 zasažena Evropa zejména Rumunsko, Itálie, SRN v ČR zavedeno očkování 1969 a od 1975 ve 2dávkovém schématu 2014 epidemie v Ústeckém kraji hlášeno 186 potvrzených případů, zdrojem importované onemocnění z Indie, max. nemocných ve věku 35-44 let, onemocnělo 88 zdravotníků, vyhlášeno mimořádné očkování - očkováno 186 osob (Priorix) 2017 epidemie v Moravskoslezském kraji hlášeno 130 potvrzených případů, nejvíce případů ve věku 0-14 let (21 dětí do 14 měsíců věku), prokázaná souvislost s případy v Rumunsku, 1600 kontaktů, vyhlášeno mimořádné očkování - očkováno 517 osob spalničky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 30 17 0 7 2 2 5 0 17 22 15 221 9 7 146 Karlovarský kraj 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace Očkování a jeho význam
Spalničky podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru spalniček Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva
Doporučená protiepidemická opatření u spalniček: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta po dobu 7 dnů po objevení exantému dle klinického stavu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti podání normálního lidského imunoglobulinu dětem do 15 měsíců věku, osobám s trvalou kontraindikací, těhotným ženám a osobám s imunosupresí, které byly v kontaktu s onemocněním očkování vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, expozice spalničkám není kontraindikací očkování LD po dobu 21 dnů u vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným Specifická prevence spalniček: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)
ZARDĚNKY (rubeola) získaná forma zarděnek probíhá většinou lehce, avšak při onemocnění těhotné ženy může dojít k závažnému poškození plodu, a to zejména onemocní-li v prvním trimestru gravidity (onemocní-li žena v 1. měsíci gravidity riziko poškození plodu je 50 %, v 2. měsíci gravidity 25 %, ve 3. měsíci gravidity 10 % a nízké riziko je i v dalších měsících), často dochází ke spontánnímu potratu v ČR zavedeno očkování 1982 u 12letých dívek a od 1986 se očkuje trivalentní vakcínou u všech dětí zarděnky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 28 31 8 8 4 14 6 4 28 7 0 1 0 0 2 Karlovarský kraj 0 3 0 2 1 4 0 3 8 1 0 0 0 0 0 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Zarděnky v Karlovarském kraji v letech 2003-2017 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření u zarděnek: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta v rámci domácnosti LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení zajištění poučení o ochraně fertilních a těhotných žen vnímavých k nákaze zarděnkamiv kontaktu s nemocným Specifická prevence zarděnek: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)
PŘÍUŠNICE (parotitis epidemica) bezpříznakový průběh se udává u cca 20 % nemocných, nejčastěji dospělých 40 % nemocných má nespecifické příznaky respirační obtíže, bolest hlavy, teploty typické příznaky s manifestním průběhem má okolo 40 % nemocných (bolestivé zduření příušních žláz jedno či oboustranné, může být i zduření podjazykové či podčelistní žlázy) komplikace u mužů orchitida až v 50 % případů v ČR se očkuje od 1987 příušnice 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 753 244 1803 5172 1297 402 357 1068 2885 3902 1553 677 1616 5734 1407 Karlovarský kraj 5 6 7 34 0 3 4 1 38 792 131 10 47 48 15 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Příušnice v Karlovarském kraji v letech 2003-2017 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Příušnice podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru příušnic Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva
Doporučená protiepidemická opatření u příušnic: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů izolace pacienta po dobu 9 dnů dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkovém oddělení nemocnic LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení dítě vnímavé (neočkované) k nákaze je vyřazeno z kolektivu od 8. dne do 21. dne po styku s nákazou Specifická prevence příušnic: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-R- VAXPRO (od 12. měsíce)
PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE nosičství v populaci ČR 5-10 % dospělých, 20-40 % dětí celková nemocnost IPO v ČR v 2017 byla 4,2/100 000 obyvatel (2016 byla 3,1/100 000 obyvatel) celková smrtnost IPO v ČR v roce 2017 byla 17,8 % (2016 byla 20,4 %) z 444 případů IPO v ČR bylo očkováno proti PO 22 osob nejvnímavější senioři nad 65 let nemocnost IPO v ČR v roce 2017 do 1 roku 3,6/100 000 obyvatel (2016 byla 0,9/100 000 obyvatel) 1-4 roky 2,5/100 000 obyvatel (2016 byla 2,7/100 000 obyvatel) nad 65 let 12,0/100 000 obyvatel (2016 byla 8,4/100 000 obyvatel) nejčastěji se vyskytující sérotypy Streptococcus pneumoniae v roce 2017 3, 19A, 22F, 8 (všechny preventabilní očkováním) pneumokok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 IPO - ČR 299 345 356 343 385 335 424 337 413 323 444 IPO - Karlovarský kraj Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje 24 25 21 13 PO - Karlovarský kraj - 7 10 4 18 16 35 33 42 29 27 IPO invazivní pneumokoková onemocnění (pneumokok prokázán v hemokultuře či likvoru) PO pneumokoková onemocnění
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003-2017 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
počet případů (abs.čísla) KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 30 Počet pneumokokových onemocnění dle klinického projevu onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2017 vč. očkování a úmrtí (abs. čísla) 25 20 15 10 5 0 0-4 5-14 15-24 25-54 55-64 65+ celkem věkové kategorie celkový počet případů (CPP) IPO (z CPP) pneumonie (z IPO) sepse (z IPO) sepse s pneumonií (z IPO) meningitida (z IPO) očkování úmrtí Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
počet IPO 2017 Invazivní pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2017 počet dourčených sérotypy Streptococcus pneumoniae z toho preventabilních očkováním počet % 13 7 6 85,7 2x3, 2x8, 9N, 15A, 19A Červeně označený sérotyp není součástí žádné očkovací látky. Modře označené sérotypy součástí jen Pneumo 23, které je t.č. nedostupné. dourčené sérotypy Očkování v anamnéze pneumokokových onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2017 okres pohlaví věk klinika Streptococcus pneumoniae laboratorně potvrzený sérotyp potvrzený sérotyp v očk. látce druh očkovací látky očkování počet dávek SO Ž 1 pneumonie NE - Prevenar 13 4 IPO NE Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření u IPO: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta dle klinického stavu pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence IPO: doporučené očkování malých dětí, osob se zdravotní indikací a seniorů pneumo vakcínou pravidelné očkování polysacharidovou očkovací látkou u osob umístěných v LDN a v domovech pro seniory, u osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem pravidelné očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou u dětí, které mají zdravotní indikace do dovršení pěti let věku dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, mohou od 01. 01. 2010 rodiče nechat své děti proti pneumokokům očkovat zdarma pokud stihnou dostat do sedmého měsíce věku tři dávky PNEUMO23 (od 2 let), PREVENAR (od 2 měsíců do 5 let), PREVENAR 13 (od 6 týdnů do 17 let), SYNFLORIX (od 6 týdnů do 5 let)
TUBERKULÓZA (TBC) postihuje řadu orgánů, nejčastěji plíce (cca 85-95 %) ve světě na její následky umírají ročně 3 miliony lidí v ČR zahájeno očkování 1948 (kdy na území Čech a Moravy hlášeno téměř 200 000 případů) ČR 2017 - celkem 505 případů, z toho 439 TBC plic, v 72,3 % u mužů, nejvíce nemocných ve věku 40-59 let, onemocnělo 5 dětí ve věku 0-4 roky, téměř 31,5 % u cizinců (Ukrajina, Slovensko, Vietnam, Mongolsko a Rumunsko), 25 osob zemřelo na TBC Karlovarský kraj 2017 - celkem 8 případů TBC plic a 1 plicní mykobakteriální infekce, M 4 : Ž 4, 3 případy u cizinců (Vietnam), 2 osoby zemřely na TBC a případ plicní mykobakteriální infekce na zdravotní následky způsobené dopravní nehodou TBC a PMI 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR - TBC 1162 1057 1007 973 871 879 710 680 609 611 502 514 518 517 505 Karlovarský kraj TBC a PMI 53 48 49 37 18 24 20 24 22 12 16 14 10 15 9 PMI plicní mykobakteriální infekce Zdroj: UZIS ČR a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 60 TBC a PMI v Karlovarském kraji v letech 2003-2017 50 40 30 20 10 0 Zdroj: Registr tuberkulózy, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření u TBC: anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření pacienta a kontaktů provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe dle platných doporučení při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí KHS Karlovarského kraje Specifická prevence TBC: SZCZEPIONKA PRZECIWGRUZ LICZA BCG (od novorozeneckého věku) Pravidelné očkování proti tuberkulóze se dnes provádí jen u dětí s indikacemi uvedenými v příloze č. 3 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Indikace očkování proti tuberkulóze člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní TBC dítě nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem TBC než 40 případů na 100 000 obyvatel dítě bylo v kontaktu s nemocným s TBC
Seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů WHO k 20.02.2017 V Evropě: Bělorusko, Litva, Lotyšsko, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina V Asii: všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka V Africe: všechny africké státy kromě Egypta, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska V Americe: Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guyana, Haiti, Honduras, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru a Salvador V Austrálii a Oceánii: Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu
AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ bakteriální v posledním desetiletí pozorujeme změnu spektra původců průjmových onemocnění zejména díky účinným veterinárním opatřením k tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže (očkování chovů nosnic) dochází k významnému poklesu počtu salmonelóz v lidské populaci výskyt ostatních bakteriálních střevní infekcí má v posledních letech mírně stoupající charakter a dominují sporadické nebo rodinné případy se společnou expozicí v ČR cca 85 % bakteriálních střevních infekcí tvoří kampylobakterióza, za zbytek nákaz jsou odpovědné zejména Clostridium difficile, Escherichia coli a Yersinia enterocolitica v Karlovarském kraji v roce 2017 byla původcem bakteriálních střevních infekcí v 26,6 % Salmonella spp., v 49,7 % Campylobacter spp., v 21,2 % Clostridium difficile, v 2,0 % Escherichia coli, v 0,4 % Yersinia enterocolitica a v 0,1 % Shigella sonnei.
AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ virová přestože diagnostika průjmů virové etiologie není jednoduchá, zaznamenáváme v posledních letech nárůst těchto onemocnění, nejčastějším původcem virových průjmových onemocnění jsou rotaviry většina virových průjmových onemocnění se neobejde bez hospitalizace v Karlovarském kraji byly v roce 2017 původcem virových střevních infekcí v 56,9 % rotaviry, v 14,8 % adenoviry a v 28,3 % noroviry (hospitalizaci si vyžádalo 73,0 % onemocnění) v roce 2017 v Karlovarském kraji nebyl ve 2 případech původce akutního průjmového onemocnění prokázán
AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ epidemické výskyty v Karlovarském kraji bylo v roce 2017 řešeno 8 epidemií, při kterých onemocnělo celkem 227 osob epidemie dg. A02 "DZR VONSOV" - 14 nemocných osob ze 150 exponovaných osob epidemie dg. A02 "ZMRZLINA" - 7 nemocných osob z? exponovaných osob epidemie dg. A02 "JOKER" - 28 nemocných osob z 30 exponovaných osob epidemie dg. A08 "ROLKA" - 54 nemocných osob z 272 exponovaných osob epidemie dg. A09 "PACIFIK" - 35 nemocných osob z 219 exponovaných osob epidemie dg. A09 "BAJKAL" - 20 nemocných osob z 133 exponovaných osob epidemie dg. A09 "LL MANES" - 14 nemocných osob z 45 exponovaných osob epidemie dg. A09 "PALACINKA" - 55 nemocných osob z 398 exponovaných osob JINÉ NÁKAZY epidemické výskyty v Karlovarském kraji byla v roce 2017 řešena 1 epidemie, při které onemocnělo celkem 24 osob epidemie dg. L01.0 "IMPETIGO" - 24 nemocných osob z 85 exponovaných osob
salmonelóza 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 26899 30724 32927 25102 18204 11009 10805 8622 8752 10507 10280 13633 12739 11912 11779 Karlovarský kraj 907 1053 1221 976 546 416 288 267 188 293 205 268 328 258 276 bakteriální střevní infekce 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 22417 28316 32972 25184 27085 23480 23549 24507 23418 23593 24202 27694 29268 31882 31915 Karlovarský kraj 548 695 583 789 707 466 517 479 472 443 337 422 616 635 760 virové střevní infekce 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 2099 3590 3670 5597 6025 6639 6066 8517 9955 6877 7778 9438 18858 9491 9986 Karlovarský kraj 49 122 111 131 115 288 94 296 170 202 145 190 302 210 385 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počty onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Akutní průjmová onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003-2017 salmonelóza bakteriální střevní infekce virové střevní infekce Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření APO: výtěr či odběr stolice pacienta a kontaktů (osoby vykonávající činnost epidemiologicky závažnou mohou zpět do provozu po prokázaných 3 negativních vyšetřeních) izolace pacienta po dobu obtíží dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkových odděleních nemocnic dítě předškolního věku může zpět do kolektivu po prodělaném onemocnění v klinicky dobrém stavu dítě mladší 5 let, bez klinických příznaků po prodělané rotavirové infekci lze přijmout do kolektivu nejdříve za 10 dnů od začátku onemocnění
Specifická prevence u rotavirových infekcí: doporučené preventivní očkování rotavirovou vakcínou se provádí u dětí starších šesti týdnů, nejpozději do osmi měsíců (viz následující tabulka) ochranný efekt očkování a významné snížení hospitalizací z důvodu těžkých rotavirových gastroenteritid u očkovaných dětí je prokázáno studiemi: vakcína Rotateq u 34 000 studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 96 % vakcína Rotarix u 10 200 studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 85 % *) od 9. týdne; u BCG očkovaných dětí nejdříve ve věku 13 týdnů, v závislosti na zhojení jizvičky po BCG očkování **) maximální věk pro podání druhé dávky Rotarix je 24 týdnů, dle AAP až 8 měsíců; maximální věk pro podání třetí dávky Rotateq je 32 týdnů, dle AAP až 8 měsíců = 32 týdnů (AAP - American Academy of Pediatrics)
KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA nákaza virem klíšťové encefalitidy byla až dosud prokázána u 18 druhů volně žijících savců (od drobných zemních savců až po vysokou lovnou zvěř), 8 druhů ptáků (z řádu pěvců), dále u pasených koz, ovcí, krav a také u psů u pasených laktujících zvířat infikovaných virem klíšťové encefalitidy může dojít k jeho vylučování mlékem a při konzumaci tepelně nezpracovaného mléka těchto zvířat nebo mléčných produktů může dojít k infekci člověka alimentární cestou nejrizikovější je pití nesvařeného kozího a ovčího mléka a konzumace z nich podomácku připravených sýrů (nelze však vyloučit ani přenos tepelně neupraveným kravským mlékem) v roce 2017 byl v Karlovarském kraji proveden terénní odchyt klíšťat v 7 lokalitách nebyla prokázána infekčnost klíšťat na KE v žádném z 22 směsných vzorků (celkem 345 klíšťat, z toho 47 samic, 42 samců a 256 nymf) Viz http://www.khskv.cz/odborna_cinnost/epi/monitoring_infekcnosti_klistat_v_kvk_2017.pdf) KE 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 606 507 643 1029 546 631 816 589 861 573 625 410 355 565 687 Karlovarský kraj 4 5 7 13 10 6 12 14 14 10 13 12 12 16 27 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Výskyt KE v Karlovarském kraji v letech 2003-2017 30 27 25 20 15 10 5 4 5 7 13 10 6 12 14 14 10 13 12 12 16 0 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 15 Výskyt Klíšťové encefalitidy v Karlovarském kraji v letech 2011-2017 dle vykazujících okresů 10 K.Vary Sokolov Cheb 5 0 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha
Zdroj: SZÚ Praha
Doporučená protiepidemická opatření u Klíšťové encefalitidy: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta, příp. všech exponovaných osob izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic informovat veřejnost o možném alimentárním přenosu (nepasterizované mléko a výrobky z něj), o nespecifických preventivních opatřeních, zvláště o možnosti očkování, zejména při opakovaném či dlouhodobém pobytu v ohniscích nákazy SZÚ s ČHMÚ provádí předpověď aktivity klíšťat umístěno na webu MZ ČR, SZÚ a odkaz na webu KHS Karlovarského kraje ve spolupráci s veterináři vyšetření suspektních zdrojových zvířat a jejich mléka a příp. rezervoárových zvířat Specifická prevence Klíšťové encefalitidy: ENCEPUR pro děti (od 1 do 11 let), ENCEPUR pro dospělé (od 12 let), FSME-IMMUN 0,25 ml BAXTER (od 1 do 16 let), FSME-IMMUN 0,5 ml BAXTER (od 16 let)
INVAZIVNÍ MENINGOKOKOVÉ INFEKCE nosičství v populaci ČR 10 % manifestace nejzávažnější sepse u ¼ případů (smrtnost až 25 %) meningitida u ¼ případů (smrtnost do 2 %) nejčastější smíšená forma u ½ případů (smrtnost až 10 %) v ČR 2017 nemocnost 0,64/100 000 obyvatel (2016 0,4/100 000 obyv., 2015 0,5/100 000 obyv.) Neisseria meningitidis sérotyp B potvrzen v 48,5 % (2016 v 55,8 %, 2015 v 64,6 %) a sérotyp C v 36,8 % (2016 v 23,3 %, 2015 v 20,8 %) v Karlovarském kraji 2015 Ž/2013, M/1962 a M/1992), 2x Neisseria meningitidis sérotyp B a 1x případě sérotyp C 2016 Ž/2010 a M/2015), 2x Neisseria meningitidis sérotyp C 2017 M/2016 a M/2001, 1x Neisseria meningitidis sérotyp C a 1x sérotyp neurčen MM 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 ČR 99 98 99 77 78 86 85 64 66 57 57 37 44 47 68 Karlovarský kraj 4 1 0 0 3 1 2 3 4 3 2 0 3 2 2 Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 5 Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003-2017 4 3 2 1 0 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění absolutní počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2008-2017 B C Y/W135 neurčen sérotyp Neisseria meningitidis 12 10 8 6 4 2 0 Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2008-2017 Karl. kraj K.Vary Sokolov Cheb Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Zdroj: Epidat, SZU Praha
Zdroj: Epidat, SZU Praha
Doporučená protiepidemická opatření u invazivních meningokokových onemocnění: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic LD u kontaktů po dobu 1 týdne od posledního kontaktu s pacientem omezení fyzické námahy profylaktické podání antibiotik u rizikových osob osoby v úzkém kontaktu, děti do 1 roku věku, dospívající, osoby na d 65 let věku, osoby se známou imunodeficiencí či jiným oslabením, osoby s předchozím respiračním onemocněním profylaktická vakcinace v ohnisku není doporučována Specifická prevence invazivních meningokokových onemocnění: NEISVAC C (C, od 2 měsíců), MENJUGATE (C, od 2 měsíců), BEXSERO (B, od 2 měsíců), NIMENRIX (A, C, W135 a Y, od 12 měsíců), MENINGOCOCCAL POLYSACCHARIDE A+C VACCINE (A a C, od 2 let), TRUMENBA (B, od 10 let), MENVEO (A, C, W135 a Y, od 11 let)
CHŘIPKA (influenza) může způsobovat závažný klinický průběh i s fatálními následky každoročně je chřipkou nakaženo 10 18 % světové populace, z toho závažný průběh má 5,5 miliónů populace a 700 000 osob zemře proočkovanost ve světě: Kanada 36,4 % Jižní Korea 31,1 % USA 48 % Japonsko 23 % SRN 21 % v ČR je velmi nízká proočkovanost proti chřipce, a to zejména díky nízkým obavám z onemocnění u lidí i negativnímu přístupu zdravotníků k očkování proti chřipce proočkovanost v ČR činí cca 8 10 % populace u osob starších 65 let je proočkovanost 20 23 % u osob ohrožených rizikovými faktory je proočkovanost 19-20 % v Karlovarském kraji byla proočkovanost proti chřipce na nejnižší úrovni z celé ČR, v sezóně 2016/2017 činila pouhých 3,25 % Zdroj: http://www.ockovaniprotichripce.cz/strana/zobrazit/proockovanost
CHŘIPKA (influenza) v chřipkové sezóně 2016/2017 bylo v ČR hlášeno 333 klinicky závažných onemocnění chřipky, jímž 114 osob podlehlo, dominoval subtyp chřipky A(H3N2) v Karlovarském kraji jsou potvrzené případy chřipky vykazovány do celorepublikového registru EPIDAT až od roku 2012 v roce 2017 v Karlovarském kraji onemocnělo chřipkou 99 osob, z toho u 15 osob s klinicky závažným průběhem a 4 osoby v souvislosti s chřipkou zemřely, chřipka typu A byla potvrzena v 89 případech (z toho 1x subtyp A(H1N1) a 17x subtyp A(H3N2)) a chřipka typu B v 10 případech chřipka 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Karlovarský kraj 0 0 0 0 0 1 6 0 0 2 74 6 41 52 99 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
absolutní počet případů KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 120 Chřipka v Karlovarském kraji v letech 2012-2017 100 80 60 40 celkem z toho KZP z toho úmrtí 20 0 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
absolutní počet onemocnění KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE 80 Chřipka v Karlovarském kraji v letech 2012-2017 70 60 50 40 30 20 A A(H1N1) A(H3N2) A(H3) B A+B 10 0 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
Doporučená protiepidemická opatření u chřipky: zajištění odběru biologického materiálu od pacienta izolace pacienta dle klinického stavu v případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru uzavírání škol je v kompetenci jejich ředitelů, a to při náhlém, výrazném zvýšení nemocnosti ARI a chřipky, pokud chybí > 30 % žáků na dobu min. 7 dnů zákaz návštěv v lůžkových ZZ a v zařízeních sociálních služeb je v kompetenci poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb Prevence chřipky: vyhnout se kontaktu s nemocnými lidmi nechodit na místa s velkou koncentrací lidí časté a opakované mytí rukou, ev. dezinfekce rukou používání kapesníků při kašli a kýchání a jejich likvidace ihned po použití nedotýkání se obličeje a vyhnout se mnutí očí nepoužívání společných sklenic, příborů, hraček, mobilních telefonů apod. zvyšování obranyschopnosti pestrou stravou se zastoupením ovoce a zeleniny, otužováním, přiměřenou fyzickou aktivitu časté větrání kvalitní a dostatečný spánek
Specifická prevence chřipky: FLUAD (od 65 let), FLUARIX (od 6. měsíců), FLUARIX TETRA (od 36. měsíců), IDflu (od 19 do 59 let), INFLUVAC (od 6. měsíců), OPTAFLU (od 19 let), VAXIGRIP (od 6. měsíců)
KONTROLY PROOČKOVANOSTI v Karlovarském kraji
Kontrola BCG vakcinace Zdroj: MZ ČR, prezentace MUDr. Jiří Wallenfels, 31.3.2018
Kontrola proočkovanosti hexavakcínou v Karlovarském kraji 2012-2018 administrativní kontrola proočkovanosti hexavakcínou v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování hexavakcínou počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.2010 a 2011 "Z" 62 96,77 43 83,72 nar.2011 a 2012 "D" 115 97,39 127 78,74 nar.2012 a 2013 "M" 148 94,59 190 92,63 nar.2013 a 2014 "B" 186 97,85 196 90,31 nar.2014 a 2015 "P" 184 93,48 198 93,43 nar.2015 a 2016 "P" 203 96,06 192 88,02 hexavakcína vakcína proti difterii/záškrtu (Di), tetanu (Te), pertusi/dávivému kašli (Pe), virové hepatitidě typu B (VHB), poliomyelitidě/dětské obrně (IPV) a infekcím způsobeným Haemophilus influenzae typu b (Hib) Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje
Kontrola proočkovanosti proti DiTePeIPV v Karlovarském kraji 2012-2018 administrativní kontrola proočkovanosti proti DiTePeIPV v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti DiTePeIPV počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.2001 "Z" 60 100,0 nar.2002 "D" 108 99,07 nar.2003 "M" 182 98,90 nar.2004 "B" 200 99,50 nar.2005 "P" 206 99,03 nar.2006 H" 221 97,74 DiTePeIPV difterie/záškrt (Di), tetanus (Te), pertuse/dávivý kašel (Pe) a poliomyelitida/dětská obrna (IPV) Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje
Kontrola proočkovanosti proti VHB v Karlovarském kraji 2012-2018 administrativní kontrola proočkovanosti proti VHB v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti VHB počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.1998 "Z" 43 100,0 nar.1999 "D" 98 100,0 nar.2000 "M" 165 98,78 nar.2001 "B" 190 100,00 nar.2002 "P" 198 99,40 nar.2003 H" 176 99,43 VHB virová hepatitida typu B Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje
Kontrola proočkovanosti proti MMR v Karlovarském kraji 2012-2018 administrativní kontrola proočkovanosti proti MMR v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti MMR počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % nar.2009 a 2010 "Z" 57 96,49 62 91,94 nar.2010 a 2011 "D" 123 95,12 115 85,22 nar.2011 a 2012 "M" 156 98,08 148 93,24 nar.2012 a 2013 "B" 198 95,45 186 89,25 nar.2013 a 2014 "P" 187 94,65 184 76,63 nar.2014 a 2015 H" 165 95,15 203 81,28 MMR morbilli/measles/spalničky (M), parotitis/mumps/příušnice (M), rubeola/zarděnky (R) Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje
počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % počet kontrolovaných dětí proočkovanost v % KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji 2015-2018 administrativní kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji je prováděna každoročně ve všech ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (vždy u dětí s příjmením začínajícím písmenem stanoveným MZ ČR) očkování proti pneumokokovým onemocněním nar.2011, 2012 a 2013 "M" 156 89,10 148 79,73 190 83,68 nar.2012, 2013 a 2014 "B" 198 84,34 186 88,17 196 79,08 nar.2013, 2014 a 2015 "P" 187 84,49 184 71,74 198 67,68 nar.2014, 2015 a 2016 H" 165 68,48 203 74,88 192 69,27 Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje
Kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji 2012-2018 administrativní kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým onemocněním v Karlovarském kraji je prováděna ve vybraných letech v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), domovech pro seniory (DpS), domovech pro osoby se zdravotním postižením (DZP) a domovech se zvláštním režimem (DZR) očkování proti pneumokokovým onemocněním počet klientů počet klientů indikovaných k očkování proočkovanost v % 2012 2089 1634 76,07 2013 2117 1649 82,11 2014 2133 1624 75,31 2017 2191 1814 61,41 2018* 1792 1143 54,59 * kontrola pouze v DpS, DZP a DZR Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje
Proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji 2013-2018 proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji je každoročně v chřipkové sezóně zjišťována u praktických lékařů a v očkovacích centrech očkování proti chřipce osob v riziku počet očkovaných osob zdravých osob celkem proočkovanost v % počet lékařů očkující lékaři počet očkujících lékařů % očkujících lékařů 2013/2014 8177 4043 12220 4,07 193 145 75,13 2014/2015 6730 2904 9634 3,22 196 127 64,80 2015/2016 7047 2075 9122 3,06 197 106 53,81 2016/2017 7400 2292 9692 3,25 193 113 58,55 2017/2018 6661 3086 97,47 3,28 185 110 59,56 Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje
Proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji 2016-2018 proočkovanost proti chřipce v Karlovarském kraji je sledována samostatně v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), domovech pro seniory (DpS), domovech pro osoby se zdravotním postižením (DZP) a domovech se zvláštním režimem (DZR) očkování proti chřipce počet klientů počet klientů indikovaných k očkování proočkovanost v % 2016 DpS, DZP, DZR 1782 1743 66,49 2017 LDN, DpS, DZP, DZR 2191 2150 66,05 2018 DpS, DZP, DZR 1792 1792 68,53 Zdroj: SZD KHS Karlovarského kraje
OČKOVACÍ LÁTKY ZAŘAZENÉ DO OČKOVACÍCH KALENDÁŘŮ ZEMÍ EU/EEA Vysvětlivky: DTP - vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli Hib - vakcína proti Haemophilus influenzae typu b IPV - inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě HepB - vakcína proti VHB PCV - vakcína proti pneumokokovým onemocněním RV - vakcína proti rotavirům MMR - vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám BCG - vakcína proti tuberkulóze Men - vakcína proti meningokokovým onemocněním HPV - vakcína proti lidskému papilomaviru VZV - vakcína proti planým neštovicím Zdroj: Vakcinologie, ročník 7/2013, číslo 3
Průběžné a výroční informace o epidemiologické situaci v Karlovarském kraji jsou k dispozici na: www.khskv.cz Kontakty: Ing. Martina Prokopová, MBA tel. č.: 355 328 367 mobil: 724 178 532 e-mail: martina.prokopova@khskv.cz Ing. Jiřina Vaňová, DiS. tel. č.: 355 328 361 mobil: 724 182 483 e-mail: jirina.vanova@khskv.cz Zdeňka Boháčová tel. č.: 355 328 262 mobil: 606 650 526 e-mail: zdenka.bohacova@khskv.cz Gabriela Boštíková, DiS. tel. č.: 355 328 464 mobil: 607 050 804 e-mail: gabriela.bostikova@khskv.cz Zpracovala: Ing. Martina Prokopová, MBA