MIGRACE Přehled aktualit v oblasti migrace Za období od 1. 5. do 30. 6. 2018 Obsah: EVROPSKÁ RADA 4 Zasedání 28. a 29. června 2018, Brusel 4 RADA EU JHA 5 Rada JHA 5. června, Lucemburk 5 EVROPSKÁ KOMISE 5 Evropský program pro migraci 5 Legislativní návrhy 5 VNĚJŠÍ ROZMĚR 6 Integrovaná správa vnějších hranic (Integrated border management - IBM) 6 PŘEHLED STATISTIK ŽADATELŮ O MEZINÁRODNÍ OCHRANU 10 Migrace č. 06/2018 květen, červen 2018 autoři: Eva Sochorová, Martin Kuta
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ: Název: Přehled aktualit v oblasti migrace Autoři: Sochorová, E., Kuta, M. Číslo: Migrace č. 06/2018 Datum: 1. května 30. června 2018 Klíčová slova: Migrace; přehled; statistika; zpráva; integrovaná správa vnějších hranic; IBM; vnější hranice EU ŘADA: MIGRACE Typ řady: online, ISSN 2533-4166 URL: http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=13 První vydání řady: červen 2015 Frekvence vydání řady: měsíčně Zaměření: přehled aktuálních informací k problematice migrace Jazyk: CZ Vydavatel: Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1 PARLAMENTNÍ INSTITUT plní úkoly vědeckého, informačního a vzdělávacího střediska pro Poslaneckou sněmovnu, její orgány, poslance a Kancelář Poslanecké sněmovny, pro Senát, jeho orgány, senátory a Kancelář Senátu. Naše činnosti a produkty uvádíme níže. Oddělení všeobecných studií STUDIE Srovnávací studie Analytické studie ODPOVĚDI NA DOTAZ Stručné odpovědi na dotazy členů Parlamentu VYBRANÁ TÉMATA Studie zpracované k aktuálním problematikám MONITORING Vybrané hospodářské měnové a sociální ukazatele MIGRACE Přehled aktualit v oblasti migrace za vybrané období PŘEHLED SZBP EUROZÓNA+ PODKLADY PŘEDNÁŠKY Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU Přehled ekonomických událostí v EU pro zahraničně politická jednání pro zahraniční delegace, PS, Senát Oddělení pro evropské záležitosti STANOVISKA kompatibility nevládních návrhů zákonů s právem EU KONZULTACE k předkládaným vládním návrhům zákonů DOKUMENTY EU Výběr z aktů a dokumentů EU zaslaných PS ZPRÁVY Aktuální agenda v Bruselu PODKLADY pro jednání výboru na mezinárodní úrovni Oddělení komunikace a vzdělávání INFORMAČNÍ STŘEDISKO Informace o činnosti Poslanecké sněmovny a prohlídky budov ECPRD Spolupráce s Evropským centrem pro parlamentní výzkum a dokumentaci PŘEDNÁŠKY pro Poslaneckou sněmovnu, pro školy, veřejnost INFORMAČNÍ MATERIÁLY o fungování Poslanecké sněmovny, o legislativním procesu ZÁPISY ze schůzí, seminářů, přednášek, kulatých stolů 2
Obsah EVROPSKÁ RADA 4 Zasedání 28. a 29. června 2018, Brusel 4 RADA EU JHA 5 Rada JHA 5. června, Lucemburk 5 EVROPSKÁ KOMISE 5 Evropský program pro migraci 5 Legislativní návrhy 5 VNĚJŠÍ ROZMĚR 6 Integrovaná správa vnějších hranic (Integrated border management - IBM) 6 PŘEHLED STATISTIK ŽADATELŮ O MEZINÁRODNÍ OCHRANU 10 3
EVROPSKÁ RADA Zasedání 28. a 29. června 2018, Brusel Vrcholní představitelé členských států v Bruselu jednali na pravidelném zasedání Evropské rady. Evropská rada přijala závěry, 1 v nichž v oblasti migrace: - potvrdila, že předpokladem fungující politiky EU je komplexní přístup k migraci spojující účinnější ochranu vnějších hranic EU, posílenou vnější činnost a vnitřní aspekty, v souladu s našimi zásadami a hodnotami. Takovýto úkol je výzvou nejen pro členské státy jednotlivě, ale i pro Evropu jako celek. Zavedená opatření snížila od roku 2015 nedovolené překročení hranic do EU o 95 %; - vyjádřila odhodlání v této politice pokračovat a posílit ji, aby se již nemohly opakovat nekontrolované migrační toky z roku 2015 a aby bylo důrazněji zamezováno nelegální migraci na všech stávajících i nově vznikajících trasách; - na trase přes centrální středomoří by opatření měla vést k zastavení činnosti převaděčů, dále je třeba podpořit Itálii a země v přední linii, zvýšit podporu pro oblast Sahelu, podpořit libyjskou pobřežní stráž, pobřežní komunity a komunity v jižních oblastech, poskytnout podporu zaměřenou na humánní podmínky přijímání a dobrovolné humanitární navracení a posílit spolupráci s dalšími zeměmi původu a tranzitu, jakož i dobrovolného přesídlování; - na trase přes východní Středomoří chce Evropská rada dosáhnout úplného provedení prohlášení EU a Turecka, zabránit novému překračování hranic z Turecka a zastavit migrační toky. Dále vyvíjí úsilí o plné provedení dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem a dalšími bilaterálními dohodami, o zajištění urychleného navracení a předcházení vzniku nových migračních tras. Je také třeba podporovat a spolupracovat s partnery v oblasti západního Balkánu; - na trase přes západní Středomoří chce EU finančně i dalšími způsoby podpořit dotčené státy zejména Španělsko a Maroko s cílem zamezit nelegální migraci; - za účelem rozbití operačních modelů převaděčů a odstranění motivace k migraci Evropská rada navrhuje nový přístup k vylodění zachráněných osob - koncept regionálních platforem pro vylodění ve spolupráci s třetími zeměmi, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM); - členské státy by na svém území měly dobrovolně zřídit kontrolovaná střediska pro přemístění zachráněných osob, v nichž by se odlišovaly osoby s potřebou mezinárodní ochrany od nelegálních migrantů, kteří budou navráceni. Relokace a přesídlování budou také dobrovolné. Reforma dublinského nařízení těmito opatřeními není dotčena; - bude zahájena druhá tranše nástroje pro uprchlíky v Turecku a zároveň bude převedeno 500 milionů EUR z rezervy 11. ERF do svěřenského fondu EU pro Afriku; - klíčovým řešením migrace je partnerství s Afrikou, které stojí nejen na navýšení prostředků v oblasti rozvoje, ale vytvoření nového rámce pro výrazný nárůst soukromých investic ze strany afrických i evropských investorů; - v rámci víceletého finančního rámce by měly být vyčleněny složky pro řízení vnějšího rozměru migrace (vnější nástroj pro řízení migrace); - připomněla zajištění účinné ochrany vnějších hranic EU a účinné navracení nelegálních migrantů a uvítala záměr Komise předložit v této oblasti nové legislativní akty; 1 ER: Zasedání Evropské rady (28. června 2018) závěry, dok. č. 9/18, [cit. 2018-7-9]. Dostupné z: http://www.consilium.europa.eu/media/35959/28-euco-final-conclusions-cs.pdf 4
- upozorňuje na nebezpečí druhotných pohybů žadatelů o azyl uvnitř EU, a proto by členské státy měly přijmout nezbytná vnitřní opatření a spolupracovat pro potírání tohoto jevu; - uznala pokrok při jednání o reformě společného evropského azylového systému a vyjádřila potřebu dosáhnout konsensu ve věci dublinského nařízení a návrhu azylového řízení. RADA EU JHA Rada JHA 5. června, Lucemburk Na Radě pro spravedlnost a vnitřní věci (část vnitřní věci) proběhlo dne 5. června zasedání ministrů vnitra k otázce pokroku reformy společného evropského azylového systému a přesídlování konkrétně uplatňování zásad odpovědnosti a solidarity a také vytvoření seznamu bezpečných třetích zemí. Dále ministři projednávali propojení vízové politiky s readmisemi osob a podpořili zavedení negativních pobídek, aktuální stav migrace na trasách přes Středomoří a další postup a také spoluprací členských států v boji proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti. 2 Toto jednání předcházelo jednání červnové Evropské rady (viz výše). EVROPSKÁ KOMISE Evropský program pro migraci Zpráva o pokroku v provádění evropského programu pro migraci 3 Dne 16. května Evropská komise předložila pravidelnou zprávu o provádění Evropského programu pro migraci, která navazuje na zprávu z března tohoto roku. Zpráva shrnuje situaci na hlavních migračních trasách. V centrálním Středomoří má migrace klesající trend, nicméně na východostředomořské trase počty příchozích rostou. Ke konci dubna bylo v EU podáno přibližně 186 000 žádostí o mezinárodní ochranu. Od roku 2015 se mezi žadateli o azyl také mění zastoupené národnosti. V současnosti jsou nejvíce zastoupeni Syřané, Afghánci, Iráčané, Pákistánci a Nigerijci. Nejvíce uznaných žádostí o azyl mají státní příslušníci Sýrie, Eritrea a Somálsko. Zpráva dále popisuje, jakými opatřeními EU podporuje členské státy v oblasti řízení migrace, stav v oblasti navracení a zpětného přebírání osob, správy vnějších hranic, relokací, přesídlování, víz a legálních cest a navrhuje další kroky v těchto oblastech. Dne 24. května se Výbor pro evropské záležitosti PS rozhodl tento dokument projednat. Legislativní návrhy Evropská komise v květnu a červnu 2018 předložila v oblasti migrace tyto legislativní návrhy: návrh, jímž se modernizuje Vízový informační systém 4 návrh nařízení, jímž se zřizuje Azylový a migrační fond návrh nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontrolu 2 ER: Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (4. a 5. června 2018), [cit. 2018-7-9]. Dostupné z: http://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/jha/2018/06/04-05/ Výsledky z tohoto zasedání dostupné z: http://www.consilium.europa.eu/media/35542/st09680-en18.pdf 3 EK: Sdělení Komise Zpráva o pokroku v provádění evropského programu pro migraci, 16. května 2018, COM/2018/301 final, [cit. 2018-7-9]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legalcontent/cs/txt/?uri=celex:52018dc0301 4 EK: Tisková zpráva Vízová politika EU: Komise modernizuje Vízový informační systém za účelem lepšího zabezpečení vnějších hranic EU, 16. května 2018, IP/18/3741, [cit. 2018-7-13]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_ip-18-3741_cs.htm 5
návrh nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz. 5 VNĚJŠÍ ROZMĚR Integrovaná správa vnějších hranic (Integrated border management IBM) Náležitosti volného pohybu v rámci Schengenského systému stanovila Schengenská konvence 6 o naplňování Schengenské mezivládní dohody mezi vládami hospodářské unie Beneluxu, Německé spolkové republiky a Francouzské republiky ze 14. června 1985. 7 Dohoda stanovovala postupné zrušení kontrol na společných hranicích. Zároveň v kapitole 2 (články 3 až 8) jsou stanoveny náležitosti smluvních stran zajistit správu vnějších hranic. Článek 3 stanovil povinnost překročení vnější hranice pouze na oficiálních hraničních přechodech v oficiální provozní době; Článek 4 stanovil povinnost smluvních stran zajistit kontrolu osob a jejich zavazadel cestujících v letech ze třetích zemí a náležitosti těchto prohlídek; Článek 5 zavedl pojem schengenských víz; Článek 6 stanovil náležitosti kontroly osob a ověření jejich cestovních dokladů při překračování vnějších hranic; Článek 7 stanovil úzkou spolupráci smluvních stran a jejich agentur při dohledu nad vnějšími hranicemi a harmonizaci vnitrostátních předpisů k provádění dohledu; Článek 8 stanovil možnosti výkonného výboru vydávat další předpisy k daným procedurám. Členství v Schengenském systému se nutně nepřekrývalo s členstvím v Evropských společenstvích a veškerá smluvní ustanovení se řídila mimo jejich rámec. Ke sloučení došlo až v roce 1999, kdy právní ustanovení upravující Schengenský systém byla včleněna do sekundární legislativy EU. Vytvoření společného prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti (tedy stěžejních principů bývalého třetího pilíře EU) s sebou neslo též nutnost na stanovení požadavků pro správu vnějších hranic, které stále i nadále spadaly do působnosti členských států. Klíčovým dokumentem, který stanovením unijních požadavků na správu vnějších hranic členských států (a tedy EU jako celku) věnoval, bylo sdělení EK Radě a Evropskému parlamentu ze 7. května 2002 Towards Integrated Management Of The External Borders Of The Member States Of The European Union (COM(2002) 233 final). 8 Definice integrované správy hranic (integrated border management, IBM) je obsažena v závěrech Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (justice and home affairs, JHA) z prosince 2006. 9 Tyto závěry Rady se výrazně dotýkaly rozvoje vnitřního prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Závěry stavěly na dřívějších dokumentech (sdělení EK a další mezinárodní 5 EK: Tisková zpráva Rozpočet EU: Komise navrhuje výrazně navýšit finance na posílení správy hranic a migraci, 12. června 2018, IP/18/4106, [cit. 2018-7-13]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_ip-18-4106_cs.htm 6 Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985. Dostupné z: https://eurlex.europa.eu/legal-content/cs/txt/html/?uri=celex:42000a0922(02)&from=en. 7 Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu dne 14. června 1985. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/txt/html/?uri=celex:42000a0922(01)&from=en. 8 Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu. Towards Integrated Management Of The External Borders Of The Member States Of The European Union COM(2002) 233 final. Brussels, 7. 5. 2002. 9 Council Conclusions on Integrated Border Management. EC.europa.eu [online], 4-5 December 2006 [cit. 2018-06-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/echo/files/civil_protection/civil/prote/pdfdocs/jha_council_041206.pdf. S. 26 28. 6
úmluvy, které se věnovaly migraci a posilování bezpečnosti na vnější hranici). Integrovaná správa hranic se skládá z následujících dimenzí: Kontrola hranic (kontroly překročení hranic, dohled na hranici). Sdělení Komise definuje kontrolu překročení hranic jako veškerou činnost institucí a agentur členských států na hraničních přechodech zajišťující, že osoby, vozidla a předměty překračující státní hranici mají dle platné národní legislativy vstup na jejich území povolený. Dohled na hranici představuje souhrn veškerých činností institucí a agentur členských států zaměřených na zajištění skutečnosti, že žádná osoba nepřekoná neoprávněně státní hranici s cílem nelegálního vstupu na území nebo vyhnutí se kontroly překročení, jak definováno dříve. Detekci a vyšetřování přestupků a zločinů spojených s překročením státní hranice a koordinace činnosti s kompetentními bezpečnostními institucemi; Model čtyř-úrovňové správy hranic, který zahrnuje a kombinuje opatření ve třetích zemích, spolupráci se sousedními státy, opatření ke kontrole hranic a opatření k dohledu na prostor volného pohybu, včetně dohledu nad uskutečněnými návraty. Meziagenturní spolupráce pro správu hranic (spolupráce pohraniční stráže, celní správy, policie, národních bezpečnostních agentur a dalších úřadů) související s mezinárodní spoluprací; Koordinace a soulad činností členských států, jejich institucí a unijních agentur. Rada těmito závěry rovněž vyzvala agenturu Frontex, aby zintenzivnila spolupráci s členskými a partnerskými státy při sjednávání regionálních iniciativ správy hranic. Rada rovněž kladla důraz na důležitost konsulární spolupráce a činnost zaměřenou na opatření proti nelegální migraci a ve svém důsledku ochranu vnějších hranic členských států EU, které jsou zároveň vnější hranicí Schengenského prostoru. Další výchozí evropský dokument, který definici integrované správy hranic s přívlastkem evropská obsahuje, je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES. 10 Toto nařízení v článku 4 stanoví následující: Článek 4 Evropská integrovaná správa hranic Evropskou integrovanou správu hranic tvoří tyto složky: a) ochrana hranic včetně opatření usnadňujících legitimní překračování hranic a případně opatření týkajících se prevence a odhalování přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus, a opatření spojená s předáváním osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat; b) pátrací a záchranné operace zaměřené na osoby v tísni na moři zahájené či prováděné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 a s mezinárodním právem, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři; c) analýza rizik pro vnitřní bezpečnost a analýza hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic; d)spolupráce členských států podporovaná a koordinovaná agenturou [Evropskou pohraniční a pobřežní stráží]; 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/txt/html/?uri=celex:32016r1624&from=en. 7
e) meziagenturní spolupráce mezi vnitrostátními orgány v každém členském státě, které odpovídají za ochranu hranic a za další úkoly prováděné na hranicích, a mezi příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, včetně pravidelné výměny informací prostřednictvím stávajících nástrojů pro výměnu informací, jako je Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013; f) spolupráce se třetími zeměmi v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, s důrazem zejména na sousední země a na ty třetí země, které byly na základě analýzy rizik určeny jako země původu nebo tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví; g) technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti; h) navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členským státem; i) využívání nejmodernější technologie včetně rozsáhlých informačních systémů; j) mechanismy pro kontrolu kvality, zejména schengenský hodnotící mechanismus a případné vnitrostátní mechanismy, které zaručují provádění právních předpisů Unie v oblasti správy hranic; k) mechanismy solidarity, zejména unijní nástroje financování. Článek 4 obsahuje výčet jak restriktivních, tak i proaktivních opatření. EK tato opatření označuje jako strategické komponenty, jejichž označení je u jednotlivých písmen uvedeno tučně. Integrovaná správa hranic, jak vyplývá z uvedených definic a ustanovení, v sobě obsahuje činnost, kterou EU vykonává a která je namířena směrem ke třetím zemím a doplňuje tak vnější činnost EU. Nejviditelnějším aspektem je ustanovení článku 54 daného nařízení, v němž se stanovuje spolupráce Evropské pohraniční a pobřežní agentury (Frontex) se třetími zeměmi. Činnost agentury směruje k podpoře technické a operativní spolupráce členských států a třetích zemí při provádění ochrany základních práv a zásadu nenavracení. Spolupráce slouží k prosazování standardů evropské správy hranic a navracení. Agentura spolupracuje s obdobnými agenturami třetích zemí. Formu, rozsah a právní vymezení spolupráce stanovují pracovní ujednání, která nesmějí být v rozporu s právem EU. Agentura může koordinovat operativní spolupráci členských států a třetích zemí při správě vnějších hranic. Stejně tak agentura může působit pouze jako pozorovatel při činnosti členských a třetích států při správě vnějších hranic. Agentura může uzavřít dohodu o nasazení jednotek s výkonnými pravomocemi na území třetích států. Klíčovou oblastí spolupráce agentury s třetími státy je proces navracení. Uvedený článek rovněž stanovuje, že agentura naplňuje příslušná ustanovení mezinárodních dohod Unie a třetích států v oblasti vnější činnosti a návratové politiky. Další pravomoci agentury mohou být upraveny dvoustrannými dohodami členských a třetích států. O činnosti agentury musí být ve vymezených případech informován EP a EK. K financování činnosti agentury v oblasti spolupráce se třetími státy mají být použity finanční prostředky určené na vnější činnost s ohledem na příslušná ustanovení jednotlivých nástrojů. Další činnosti agentury ve vztahu k vnější činnosti jsou stanoveny v článcích 27 a 28 o návratech, respektive návratových operacích. Povaha této činnosti je ale spíše podpůrná. Agentura poskytuje technickou a operativní podporu členským státům při organizování 8
návratů osob. Agentura rovněž pro členské státy zajišťuje navázání spolupráce s třetími státy, kam by měly směřovat vlastní návraty. Na konci května 2018 předložilo předsednictví Rady návrh závěrů Rady o evropské integrované správě hranic (EUIBM) 11, které nebyly Radou doposud přijaty. Dle tohoto návrhu by do konce roku 2018 měla Agentura Frontex (Evropská pohraniční a pobřežní stráž) společně s členskými státy a Komisí připravit technickou a operativní strategii evropské integrované správy hranic a měla by odrážet tři horizontální složky tj. základní práva, odbornou přípravu a výzkum a inovace. Členské státy by poté měly do června 2019 nebo do 6 měsíců od přijetí technické a operativní strategie agenturou Frontex připravit nebo harmonizovat příslušné vnitrostátní strategie integrované správy hranic. V souvislosti přípravou dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021-2027 Evropská komise navrhla dne 12. června 2018 vytvoření nového, samostatného fondu pro integrovanou správu hranic a agentura Frontex by měla být posílena novým stálým sborem přibližně 10 000 příslušníků pohraniční stráže. Celkově chce Evropská komise na správu hranic vyhradit celkem 21,3 miliardy EUR. Nový Fond pro integrovanou správu hranic ve výši více než 9,3 miliard EUR by měl přispět ke zlepšení ochrany hranic EU, zajistit další rozvoj a modernizaci unijní vízové politiky, podpořit členské státy při provádění opatření při správě hranic a ve vízové politice, umožnit flexibilní a pružnou reakci na řešení naléhavých potřeb vyčleněním 3,2 miliardy EUR, financovat lepší vybavení pro celní kontroly na vnějších hranicích a posílit agentury Frontex a EU-LISA. 12 11 Rada EU: Návrh závěrů Rady o evropské integrované správě hranic (EUIBM, 28. května 2018, dok.rady č. 9000/18, [cit. 2018-7-16]. Dostupné z: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/st-9000-2018- INIT/cs/pdf 12 EK: Tisková zpráva Rozpočet EU: Komise navrhuje výrazně navýšit finance na posílení správy hranic a migraci, 12. června 2018, IP/18/4106, [cit. 2018-7-13]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_ip-18-4106_cs.htm 9
PŘEHLED STATISTIK ŽADATELŮ O MEZINÁRODNÍ OCHRANU Eurostat aktualizuje údaje o počtu žadatelů o mezinárodní ochranu na měsíčním základě. Data jsou dodávána jednotlivými statistickými úřady členských států. Liší se proto dostupnost dat pro jednotlivé země; data by měla být postupně poskytována a doplňována. 13 Údaje o počtu žadatelů o mezinárodní ochranu v zemích EU jsou zobrazeny v tabulce 2 (k věkové struktuře žadatelů o azyl viz graf 1; k počtu žadatelů podle pohlaví viz graf 2). Tabulka 2 Počet žadatelů o mezinárodní ochranu EU28 (06.2017 05.2017) Země/měsíc 06.2017 07.2017 08.2017 09.2017 10.2017 11.2017 12.2017 01.2018 02.2018 03.2018 04.2018 05.2018 Součet EU28 57 300 59 960 62 565 60 375 60 825 59 595 47 595 52 330 45 740 47 240 25 850 18 210 597 585 Belgie 1 395 1 530 1 595 1 660 1 775 1 600 1 455 1 890 1 590 1 780 1 515 1 790 19 575 Bulharsko 250 235 315 375 325 185 180 140 70 85 95 : 2 255 Česká republika 120 140 120 110 145 115 105 145 115 130 : : 1 245 Dánsko 305 310 305 315 280 265 210 265 240 270 230 245 3 240 Estonsko 20 10 15 10 15 5 5 5 0 5 10 5 105 Finsko 465 520 490 355 380 400 355 390 300 310 265 : 4 230 Francie 7 540 8 325 8 115 7 525 8 735 9 260 9 700 9 040 9 120 9 035 : : 86 395 Chorvatsko 70 115 110 70 100 125 50 55 70 120 : : 885 Irsko 215 180 220 335 315 295 310 310 290 375 : : 2 845 Itálie 13 010 12 275 10 255 10 585 9 900 8 495 5 220 6 825 5 940 5 995 4 545 : 93 045 Kypr 275 455 285 645 395 555 370 440 400 540 : : 4 360 Litva 60 85 35 25 45 35 35 20 15 10 30 : 395 Lotyšsko 35 15 20 20 15 15 5 15 20 15 10 : 185 Lucembursko 145 170 195 200 195 160 250 190 135 140 : : 1 780 Maďarsko 235 240 275 235 230 230 205 180 60 50 50 65 2 055 Malta 160 185 140 145 185 150 110 150 125 135 : : 1 485 13 Eurostat: Asylum and first time asylum applicants by citizenship, age and sex Monthly data (rounded) [aktualizováno 2018-05-18, citováno 2018-05-22]. Dostupné ZDE. 10
Země/měsíc 06.2017 07.2017 08.2017 09.2017 10.2017 11.2017 12.2017 01.2018 02.2018 03.2018 04.2018 05.2018 Součet Německo 16 685 18 195 20 555 18 365 18 145 19 825 14 275 15 065 12 475 12 600 13 140 12 475 191 800 Nizozemsko 1 510 1 735 1 610 1 585 1 500 1 480 1 520 1 775 1 470 1 615 1 690 1 815 19 305 Polsko 450 395 430 355 280 340 270 420 275 355 365 350 4 285 Portugalsko 120 80 75 160 125 115 75 80 90 100 : : 1 020 Rakousko 1 995 2 190 2 510 2 015 2 110 1 645 1 580 1 480 1 200 1 305 1 020 1 100 20 150 Rumunsko 290 425 755 695 485 310 155 220 120 80 : : 3 535 Řecko 4 195 4 110 5 040 5 900 6 410 5 390 3 970 4 750 4 060 4 535 : : 48 360 Slovensko 20 5 10 10 25 10 15 30 10 10 10 : 155 Slovinsko 155 120 145 155 165 130 155 170 225 130 275 365 2 190 Spojené království 2 760 2 730 2 745 2 875 3 110 3 150 2 810 2 960 2 735 2 980 2 610 : 31 465 Španělsko 2 430 2 760 3 260 2 890 2 880 3 035 2 240 3 150 2 905 2 905 : : 28 455 Švédsko 2 380 2 420 2 945 2 770 2 555 2 265 1 960 2 165 1 685 1 640 : : 22 785 11
Graf 1 Věková struktura žadatelů o azyl v EU28 (06.2017 05.2018) Věková struktura žadatelů o azyl v EU28 (06.2017 05.2018) 113 340; 19% 4 020; 1% 136 435; 23% <14 14-17 18-34 35-64 >65 41 635; 7% 301 275; 50% Graf 2 Počet žadatelů o azyl v EU28 dle pohlaví žadatele (06.2017 05.2018) Počet žadatelů o azyl v EU podle pohlaví (06.2017 05.2018) ženy muži 202 995; 34% 394 380; 66% 12