Zdroje a využití informací v oblasti léčiv lékárníci (telefonické dotazování)

Zdroje a využití informací v oblasti léčiv lékárníci (telefonické dotazování) Česká republika Státní ústav pro kontrolu léčiv organizační složka státu Březen 2013

2 Obsah strana Metodika 3 Struktura souboru 4 Hlavní zjištění 5 Podrobné výsledky 7 Nejčastěji užívané zdroje informací o léčivých přípravcích 9 Hlášení nežádoucích účinků léčiva 10 Nejčastější způsoby získávání informací o bezpečnostním riziku léčiva nebo stažení léčiva z důvodu závady jakosti Využívání systému Rychlá výstraha SÚKL 12 Používání internetu. Hodnocení přehlednosti internetových stránek SÚKL a srozumitelnosti zveřejněných informací Nejčastěji vyhledávané informace na internetových stránkách SÚKL 14 Hodnocení lékového bulletinu Farmakoterapeutické informace a zpravodaje Nežádoucí účinky léčiv 15 Informovanost veřejnosti o možnosti odevzdání nepoužitých léčiv v lékárně. Způsob shromáždění léčiva vráceného veřejností v lékárně Předpokládané nejčastější důvody vyhazování nepoužitých léčiv 19 Znění otázek 20 11 13 17

3 Metodika Výzkum Sociologický výzkum na téma: Zdroje a využití informací v oblasti léčiv - lékárníci Dodavatel ppm factum research s.r.o. Metoda CATI dotazování Sběr dat Telefonické dotazování s podporou počítače Průměrná délka dotazování 5 minut Sběr 7.2.- 19. 2. 2013 Časové srovnání: Velikost výběrového soubor ppm factum 2013: CATI, n=1002 ppm factum (dříve Factum Invenio ) 2012: CATI, n = 1018 STEM /MARK 2011: CATI, n = 1027 STEM /MARK 2010: CATI, n = 1004

Počet zaměstnanců v lékárně Typ lékárny Délka praxe lékárníka Region Velikost obce 4 Struktura souboru - lékárníci v %, n=1002 Řetězcová lékárna (tzn. vlastník provozuje více lékáren) Soukromá neřetězcová lékárna 16 79 Praha Středočeský Jihočeský 5 11 10 Nemocniční\ústavní lékárna 5 Plzeňský 4 1-5 56 Karlovarský Ústecký 3 6 6-10 35 Liberecký 4 11+ 8 Královéhradecký Pardubický 7 7 Neví, bez odpovědi 1 Vysočina 5 0-9 let 31 Jihomoravský Olomoucký 6 14 10-19 let 23 Zlínský 6 20-29 let 23 Moravskoslezský Obec do 4999 obyvatel 12 24 30 let a víc 23 Město s 5000 19 999 obyvatel 26 Bez odpovědi 0 Město s 20 000 99 999 obyvatel Velkoměsto nad 100.000 obyvatel 24 26

Hlavní zjištění

6 Hlavní zjištění VYUŽÍVANÉ INFORMAČNÍ ZDROJE O LÉČIVÝCH PŘÍPRAVCÍCH Informace o léčivých přípravcích lékárníci nejčastěji vyhledávají v informačním systému AISLP (71 %), na internetu a v odborné literatuře / časopisech. Informace o bezpečnostním riziku léčiva nebo stažení léčiva z důvodu závady jakosti získávají lékárníci především od SÚKL (90 %) a od distributora léčiv (73 %). Internet obecně používá 99 % lékárníků. VYUŽÍVÁNÍ A HODNOCENÍ INFORMAČNÍCH ZDROJŮ O LÉČIVÝCH PŘÍPRAVCÍCH POSKYTOVANÝCH SÚKL Systém Rychlá výstraha SÚKL využívá 78 % lékárníků. V porovnání s loňským rokem podíl uživatelů tohoto systému vzrostl o 5 procentních bodů. Tento systém nevyužívá 15 % lékárníků a vůbec jej nezná 7 %. Naprostá většina lékárníků, kteří používají Internet, zná internetovou stránku www.sukl.cz (98 %). Lékárníci tyto stránky vnímají jako přehledné a zveřejněné informace za srozumitelné (rozhodně ano 35 %, spíše ano 54 %). Na internetových stránkách www.sukl.cz lékárníci vyhledávají nejvíce rychlé informace o stahování a závadách léčiv (48 %), informace o lécích (27 %), informace o nežádoucích účincích (24 %) a informace o úhradách či změnách úhrad (23 %). Bulletin Farmakoterapeutické informace čtou více než tři čtvrtiny lékárníků (78 %). Necelé dvě třetiny všech lékárníků považují bulletin Farmakoterapeutické informace za zdroj objektivních informací (33 % rozhodně ano, 32 % spíše ano). Ve využívání a hodnocení bulletinu nedošlo za poslední tři roky ke statisticky významným změnám.

7 Hlavní zjištění Informační zpravodaj Nežádoucí účinky léčiv znají čtyři pětiny lékárníků (80 %). Jako zdroj objektivních informací hodnotí bulletin sedm lékárníků z deseti (40 % rozhodně ano, 31 % spíše ano). V porovnání s rokem 2011 nedošlo k významným změnám v hodnocení. HLÁŠENÍ NEŽÁDOUCÍCH ÚČINKŮ S podezřením na nežádoucí účinek léčiva se někdy setkalo 57 % lékárníků, přičemž necelé dvě třetiny (65 %) z nich tuto informaci dále nepředaly a vše řešily jen s pacientem. Necelá čtvrtina lékárníků (23 %), která se setkala s podezřením na nežádoucí účinek léčiva, zaslala hlášení SÚKL, 12 % předalo tuto informaci držiteli registrace. ODEVZDÁVÁNÍ NEPOUŽITÝCH LÉČIV V LÉKÁRNÁCH Většina lékárníků zastává názor, že česká veřejnost je dostatečně informována o možnosti odevzdat nepoužitá léčiva v lékárně (ano 42 %, spíše ano 42 %). Osobně přebírá nepoužitá léčiva od zákazníků 89 % lékárníků, 7 % nabízí možnost vhození do zapečetěného kontejneru a 4 % do nezapečetěného. Podle více než dvou třetin lékárníků (68 %) je nejčastějším důvodem vyhazování nepoužitých léčiv jejich prošlá doba použitelnosti, podle přibližně šestiny lékárníků (17 %) lidé nejčastěji vyhazují nepoužitá léčiva po zemřelém členu domácnosti.

Podrobné výsledky

9 Nejčastěji užívané zdroje informací o léčivých přípravcích O1. Který zdroj nebo zdroje informací o léčivých přípravcích nejčastěji využíváte? Můžete uvést až tři zdroje, které preferujete (uveďte pořadí dle Vaší preference). Zdroje informací o léčivých přípravcích (možné až tři odpovědi, údaje v %) AISLP internet obecně odborná literatura / odborné časopisy SÚKL - webové stránky časopisy pro lékárníky časopis Remedia / Remedia Compendium semináře / školení informace od distributorů / dodavatelů letáky www.lekarnici.cz/info od ČLK informace od výrobce / weby výrobce SPC / program SPC zástupci farm. firem MT Brevíř (brevíř / Pharmindex ) Medical Tribune Zdravotnické noviny číselník PDK / číselník jiný informace zaslené e-maily / poštou ADCC žádný neví 71 67 40 45 33 37 31 23 16 11 12 10 10 13 8 8 7 12 7 3 6 7 5 5 5 6 3 1 2 3 2 1 2 2 4 1 2 0 0 0 0 0 ppm factum 2013, n=1002 0 ppm factum 2012, n=1018 Jako zdroj informací o léčivých přípravcích využívají lékárníci nejvíce informační systém AISLP (71 %), internet a odborné časopisy. Webové stránky SÚKL zmiňuje spontánně jako zdroj informací 31 % lékárníků. Informační systém AISLP je častěji využíván lékárníky z lékáren s šesti a více zaměstnanci (6-10 zaměstnanců v lékárně 75 %) a lékárníky s délkou praxe do 10 let (86 % ). Webové stránky SÚKL označují jako zdroj informací o léčivých přípravcích relativně častěji lékárníci z Prahy (43 %) a rovněž lékárníci z lékáren s šesti a více zaměstnanci (6-10 zaměstnanců v lékárně 38 %).

Hlášení nežádoucích účinků léčiva O2. Setkal/a jste se někdy s podezřením na nežádoucí účinek léčiva? (Jedna odpověď) O 2a. Jakým způsobem jste s touto informací / informacemi naložil/a? (Jedna odpověď). Setkal/a jste se někdy s podezřením na nežádoucí účinek léčiva? (údaje v %) Způsob naložení s informacemi o podezření na nežádoucí účinek léčiva? (lékárníci, kteří se setkali s podezřením na NÚ, údaje v %) ppm factum 2013 (n=1002) 57 43 ppm factum 2013 (n=573) 23 12 65 ppm factum 2012 (n=1018) 54 46 ppm factum 2012 (n=552) 16 9 64 11 STEM/MARK 2011 (n=1027) 71 29 STEM/MARK 2011 (n=728) 19 15 66 STEM/MARK 2010 (n=1004) 60 40 Zaslal/a hlášení SÚKLu ano ne Předal/a informaci držiteli registrace (OZ) Informaci dále nepřádává, řeší vše jen s pacientem Jiné S podezřením na nežádoucí účinek léčiva se někdy setkalo 57 % lékárníků, v loňském roce to bylo 54 %. Relativně častěji byli informováni o podezření na nežádoucí účinek léčiva lékárníci z lékáren s více než pěti zaměstnanci. Necelé dvě třetiny lékárníků, kteří se někdy setkali s podezřením na nežádoucí účinek léčiva, tuto informaci dále nepředávají a vše řeší jen s pacientem (65 %). Hlášení na SÚKL zaslalo 23 % lékárníků, 12 % předalo informaci držiteli rozhodnutí o registraci. Vyšší podíl lékárníků, kteří nahlásili podezření na nežádoucí účinek SÚKL, je mezi lékárníky z lékáren s více jak 10 zaměstnanci (37 %), lékárníky s délkou 30 a více let (38 %) a z nemocničních lékáren (49 %). 10

11 Nejčastější způsoby získávání informací o bezpečnostním riziku léčiva nebo stažení léčiva z důvodu závady jakosti O3. Informace o bezpečnostním riziku léčiva nebo stažení léčiva z důvodu závady jakosti nejčastěji získáváte prostřednictvím: (Možno více odpovědí) Kde nejčastěji získávají lékárníci informace o bezpečnostním riziku léčiva nebo stažení léčiva z důvodu závady jakosti (údaje v %) Od Státního ústavu pro kontrolu léčiv Od distributora Od držitele rozhodnutí o registraci (obvykle výrobce) Od zdravotního rady Jiné 3 8 9 9 22 26 11 14 22 37 57 51 90 90 98 95 73 78 96 89 Internet, e-mail, interní informační systém, média Informace o bezpečnostním riziku léčiva nebo stažení léčiva z důvodu závady v jakosti získávají lékárníci především od SÚKL (90 %) a distributora (73 %). SÚKL je relativně častějším zdrojem informací o bezpečnostním riziku léčiva v lékárnách s 6-10 zaměstnanci (93 %), zdravotní rada pak u lékárníků s délkou praxe nad 20 let (20-29 let 16 %, 30 a více let 18 %) a distributor v soukromých lékárnách (75 %) a lékárnách s 1-5 zaměstnanci (76 %). ppm factum 2013 (n=1002) ppm factum 2012 (n=1018) STEM/MARK 2011 (n=1027) STEM/MARK 2010 (n=1004)

Využívání systému Rychlá výstraha SÚKL O4. Využíváte systém Rychlé výstrahy SÚKL, který Vás upozorní na závady a nežádoucí účinky léčiv přímo ve Vašem lékárenském systému? (Jedna odpověď) Využívání systému Rychlá výstraha SÚKL? (údaje v %) Proč lékárníci nevyužívají systém Rychlá výstraha SÚKL? (ppm factum 2013, n=1002, údaje v %) ppm factum 2013 (n=1002) 78 15 7 lékárna nemá systém nainstalovaný neví / je to v pravomoci majitele, vedoucícho 3,3 3,2 ppm factum 2012 (n=1018) 73 16 12 informace si sami vyhledávají na stránkách dostávají informace jiným způsobem 2,5 2,1 STEM/MARK 2011 (n=1027) 44 33 23 lékárenský SW tuto aplikaci nepodporuje / technické obtíže systému / nefunguje finanční důvody 0,2 0,2 2,0 15 % ano ne Vůbec o něm nevím neumí systém používat jiné 0,1 1,5 Podíl lékárníků, kteří využívají systém Rychlá výstraha SÚKL, se v porovnání s loňským rokem zvýšil o pět procentních bodů. V současnosti tímto způsobem získává informace o závadách a nežádoucích účincích léků 78 % lékárníků. V porovnání s loňským rokem klesl podíl lékárníků, kteří o systému vůbec nevědí (2012 12 %, 2013 7 %). Méně známý a i méně často využívaný je systém Rychlé výstrahy SÚKL mezi lékárníky s délkou praxe kratší než 10 let (systém nezná 14 %, nevyužívá 24 %). Pokud lékárníci nevyužívají systém Rychlá výstraha SÚKL, pak je to především proto, že tento systém nemají nainstalovaný. 12

13 Používání internetu. Hodnocení přehlednosti internetových stránek SÚKL a srozumitelnosti zveřejněných informací O5a. Používáte Internet? (Jedna odpověď) O5b. Je pro Vás internetová stránka SÚKL (www.sukl.cz) přehledná a zde zveřejněné informace srozumitelné? (Jedna odpověď) Používání Internetu mezi lékárníky (ppm factum 2013, n=1002, údaje v %) ne 1% Je pro lékárníky internetová stránka SÚKL přehledná a zveřejněné informace srozumitelné? (údaje v %) ppm factum 2013* (n=991) 35 54 7 21 ppm factum 2012* (n=1008) 31 57 8 12 ano 99% STEM/MARK 2011* (n=1027) STEM/MARK 2010* (n=1004) 26 22 58 58 11 23 13 2 5 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Stránky neznám Internet používá naprostá většina lékárníků (99 %). Stejně jako v loňském roce téměř devět lékárníků z deseti hodnotí internetové stránky SÚKL (www.sukl.cz) jako přehledné a zveřejněné informace považuje za srozumitelné (rozhodně ano 35 %, spíše ano 54 %). * V letech 2010 a 2011 byli dotazováni všichni respondenti, v roce 2012 a 2013 respondenti, kteří používají Internet.

14 Nejčastěji vyhledávané informace na internetových stránkách SÚKL O5c. Jaké informace na webové stránce SÚKL nejčastěji využíváte/vyhledáváte. Řekněte mi, prosím, tři hlavní typy informací, které zde hledáte. Nejčastěji vyhledávané informace na internetových stránkách SÚKL? (ppm factum 2013, lékárníci, kteří znají internetové stránky SÚKL, možnost 3 odpovědí, n=981, údaje v %) rychlé výstrahy - o stahování a závadách informace o lécích informace o nežádoucích účincích úhrady léčiv / změny úhrad / ceny informace o registracích léků aktuální informace obecně formuláře, tiskopisy, hlášení přerušení nebo ukončení dodávek léku legislativa, vyhlášky databáze lékáren / informace o lékárnách hlášení o opiátech a omamných látkách nové léky / novinky ukončení registrace číselníky léků informace o e-receptech stránky nepoužívá generické substituce Jiné žádný 1 0 0 2 2 5 4 6 8 9 9 12 14 18 17 24 23 27 48 Lékárníci, kteří znají internetové stránky SÚKL, na těchto stránkách nejčastěji vyhledávají rychlé výstrahy o stahování a závadách léčiv (48 %), informace o lécích (27 %), informace o nežádoucích účincích léků (24 %) a úhradách léčiv / cenách (23 %). Lékárníci z nemocničních lékáren se relativně častěji zajímají o informace o úhradách a změnách úhrad (35 %), lékárníci s kratší délkou praxe pak o informace o lécích (37 %), úhradách (27 %) a registracích léků (23 %). Služebně starší lékárníci navštěvují webové stránky SÚKL častěji v porovnání s mladšími kolegy z důvodu vyhledávání informací týkajících se vyhlášek a legislativy (14 %).

15 Hodnocení lékového bulletinu Farmakoterapeutické informace O6. Považujete lékový bulletin Farmakoterapeutické informace, vydávaný Stáním ústavem pro kontrolu léčiv, za zdroj objektivních informací, které využíváte ve své běžné praxi? (Jedna odpověď) Je bulletin Farmakoterapeutické informace považován lékárníky za zdroj objektivních informací, které lékárníci využívají v běžné praxi? (údaje v %) Bulletin Farmakoterapeutické informace čtou více než tři čtvrtiny lékárníků (78 %). V porovnání s loňským rokem nedošlo k významným změnám v podílu lékárníků, kteří tento bulletin čtou. ppm factum 2013 (n=1002) ppm factum 2012 (n=1018) STEM/MARK 2011 (n=1027) 33 30 29 32 35 38 10 3 10 2 8 1 22 23 24 Necelé dvě třetiny lékárníků považují bulletin Farmakoterapeutické informace za zdroj objektivních informací, které využívají ve své běžné praxi (33 % rozhodně ano, 32 % spíše ano). STEM/MARK 2010 (n=1004) 27 46 15 2 10 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Bulletin FI nečte

16 Hodnocení informačního zpravodaje Nežádoucí účinky léčiv O7. Považujete informační zpravodaj Nežádoucí účinky léčiv (NÚL), vydávaný Stáním ústavem pro kontrolu léčiv, za zdroj objektivních informací, které využíváte ve své běžné praxi? (Jedna odpověď). Je informační zpravodaj Nežádoucí účinky léčiv považován lékárníky za zdroj objektivních informací, které lékárníci využívají v běžné praxi? (údaje v %) ppm factum 2013 (n=1002) 40 31 8 2 20 Informační zpravodaj Nežádoucí účinky léčiv znají čtyři pětiny lékárníků (80 %). V porovnání s loňským rokem nedošlo k významným změnám ve znalosti tohoto zpravodaje. Zpravodaj je méně známý mezi lékárníky s délkou praxe kratší než 10 let (nezná 25 %). ppm factum 2012 (n=1018) STEM/MARK 2011 (n=1027) 39 36 33 34 6 2 8 1 20 22 Přibližně sedm lékárníků z deseti hodnotí zpravodaj Nežádoucí účinky léčiv jako zdroj objektivních informací (40 % rozhodně ano, 31 % spíše ano). STEM/MARK 2010 (n=1004) 41 41 9 1 9 určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Zpravodaj NÚL neznám

17 Informovanost veřejnosti o možnosti odevzdání nepoužitých léčiv v lékárně O8. Je podle Vás veřejnost dostatečně informována o tom, že je v lékárně možné odevzdat nepoužitá léčiva k likvidaci? (Jedna odpověď). Vnímaná informovanost veřejnosti o možnosti odevzdat nepoužitá léčiva v lékárně (ppm factum 2013, n=1002, údaje v %) Spíše ne 13% Ne 3% Ano 42% Podle 84 % lékárníků je česká veřejnost dostatečně informována o možnosti odevzdat nepoužitá léčiva v lékárně (ano 42 %, spíše ano 42 %). Relativně méně často tento názor zastávají lékárníci ze Středočeského kraje (72 %) a lékárníci s praxí do 10 let (75 %). Spíše ano 42%

18 Způsob shromáždění léčiva vráceného veřejností v lékárně O9. Jakým způsobem Vaše lékárna shromažďuje léčiva vrácená veřejností? (Jedna odpověď). Způsob shromáždění léčiva vráceného veřejností v lékárně (ppm factum 2013, n=1002, údaje v %) Pacient/zákaz ník je vhodí sám do nezapečetěné ho kontejneru 4% Pacient/zákaz ník je vhodí sám do zapečetěného kontejneru 7% Pacient/zákaz ník je odevzdá osobně personálu lékárny 89% Pokud lidé v lékárně vrací nepoužitá léčiva, pak je nejčastěji mohou odevzdat osobně personálu lékárny - tento způsob shromažďování léčiva v lékárně uvádí 89 % lékárníků. Možnost vhození nepoužitého léčiva do zapečetěného kontejneru nabízí 7 % lékárníků, do nezapečetěného kontejneru 4 %. V řetězcových lékárnách se častěji odevzdává nepoužité léčivo vhozením do zabezpečeného kontejneru (14 %), v soukromých neřetězcových lékárnách pak osobním odevzdáním zaměstnancům lékárny (90 %).

19 Předpokládané nejčastější důvody vyhazování nepoužitých léčiv O10. Z jakého důvodu, podle Vaší zkušenosti, lidé nejčastěji vyhazují nepoužitá léčiva? (Jedna odpověď). Předpokládané nejčastější důvody vyhazování nepoužitých léčiv ze strany pacientů? (možnost 1 odpovědi, údaje v %) mají prošlou dobu použitelnosti jedná se o léky po zemřelém členu rodiny pacientovi byla změněna léčba léky měli doma do zásoby a nyní je již neužívají z jiného důvodu při jejich užívání se objevily NÚ neví 2 2 0 1 0 7 12 6 11 17 19 54 68 ppm factum 2013 (n=1002) ppm factum 2012 (n=1018) Podle více než dvou třetin lékárníků (68 %) lidé nejčastěji vyhazují nepoužitá léčiva z důvodu prošlé doby použitelnosti. Jedna šestina lékárníků se domnívá, že vyhozená nepoužitá léčiva jsou po zemřelém členu domácnosti.

Přílohy

21 Dotazník DOTAZNÍK LÉKÁRNÍCI 1. Který zdroj nebo zdroje informací o léčivých přípravcích nejčastěji využíváte? Můžete uvést až tři informační zdroje, které preferujete (uveďte pořadí dle Vaší preference) Otevřená otázka, nenabízet! 1. zdroj: 2. zdroj: 3. zdroj: 2. Setkal/a jste se někdy s podezřením na nežádoucí účinek léčiva? a) ano (na otázku 2a) b) ne (na otázku 3) 2a. Jakým způsobem jste s touto informací/informacemi naložil/a? Zvolte jednu z odpovědí a) Zaslal/a jsem hlášení Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv b) Předal/a jsem informaci obchodnímu zástupci (reprezentantovi firmy), která je držitelem rozhodnutí o registraci tohoto léčiva c) Informaci dále nepředávám, řeším vše jen s pacientem (např. doporučím pacientovi návštěvu lékaře) 3. Informace o bezpečnostním riziku léčiva nebo stažení léčiva z důvodu závady jakosti nejčastěji získáváte prostřednictvím: Možnost více odpovědí a) Zdravotního rady b) Státního ústavu pro kontrolu léčiv c) Distributora d) Držitele rozhodnutí o registraci (obvykle výrobce) e) Z jiných zdrojů uveďte:. 4. Využíváte systém Rychlé výstrahy SÚKL, který Vás upozorní na závady a nežádoucí účinky léčiv přímo ve Vašem lékárenském systému? Jedna možnost odpovědi. a) ano b) ne, uveďte, prosím, důvod proč:.. c) vůbec o něm nevím 5a. Používáte Internet? a) ano, používám (5b) b) ne, nepoužívám (6) 5b. Je pro Vás internetová stránka SÚKL (www.sukl.cz) přehledná a zde zveřejněné informace srozumitelné? Jedna možnost odpovědi a) určitě ano (na otázku 5c) b) spíše ano (na otázku 5c) c) spíše ne (na otázku 5c) d) určitě ne (na otázku 5c) e) tuto stránku neznám (na otázku 6) 5c. Jaké informace na webové stránce SÚKL nejčastěji využíváte/vyhledáváte? Řekněte mi, prosím, tři hlavní typy informací, které zde hledáte. 1. typ informací:.. 2. typ informací:.. 3. typ informací:.. 6. Považujete lékový bulletin Farmakoterapeutické informace, vydávaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv, za zdroj objektivních odborných informací, které využíváte ve své běžné praxi? Jedna možnost odpovědi. a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne e) bulletin FI nečtu

22 Dotazník 7. Považujete informační zpravodaj Nežádoucí účinky léčiv vydávaný rovněž Státním ústavem pro kontrolu léčiv, za zdroj objektivních odborných informací, které využíváte ve své běžné praxi? Jedna možnost odpovědi a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne e) Zpravodaj NÚL neznám 8. Je podle vás veřejnost dostatečně informována o tom, že je v lékárně možné odevzdat nepoužitá léčiva k likvidaci? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 9. Jakým způsobem vaše lékárna shromažďuje léčiva vrácená veřejností? a) Pacient/zákazník je odevzdá osobně personálu lékárny b) Pacient/zákazník je vhodí sám do nezapečetěného (či jinak nezabezpečeného) kontejneru či jiné nádoby c) Pacient/zákazník je vhodí sám do zapečetěného (či jinak zabezpečeného) kontejneru či jiné nádoby 10. Z jakého důvodu, podle Vaší zkušenosti, lidé nejčastěji vyhazují nepoužitá léčiva? Jedna možnost odpovědi a) mají prošlou dobu použitelnosti b) při jejich užívání se objevily nežádoucí účinky c) pacientovi byla změněna léčba d) jedná se o léky po nějakém členu rodiny, který již zemřel e) léky měli doma do zásoby a nyní je již neužívají f) z jiného důvodu

Pro organizaci SÚKL připravila společnost Factum Invenio František Knobloch Account Manager ppm factum research s.r.o Office Park Nové Butovice / A Bucharova 1281/2, 158 00 Praha 13 Mobil: +420 731 403 653 Tel.: +420 233 111 105 Fax: +420 233 111 002 e-mail: knobloch@ppmfactum.cz www.factum.cz Firma je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 13338, datum zápisu: 6. října 1992.IČO 47121793, DIČ CZ47121793