TISKOVÁ ZPRÁVA 60 let záchytné stanice Praha, VFN 13. května 2011 60 let od založení protialkoholní záchytné stanice Před šedesáti lety, 15. května 1951, zahájila v Apolináři činnost Protialkoholní záchytná stanice - první instituce svého druhu na světě. Záchytná stanice byla koncipována jako zařízení zdravotní péče s výrazně preventivním charakterem. Záměrem zakladatele, MUDr. Jaroslava Skály, bylo pomoci osobám závislým na alkoholu předejít zdravotním a jiným komplikacím, vyskytujícím se při opilosti, nebo při vystřízlivování z opilosti. Současně se jednalo o včasný "záchyt" osob v riziku závislosti a prevenci vzniku a rozvoje závislosti, představující významný faktor v oblasti veřejného zdraví. Vedle vlastního zdravotnického dohledu při ostřízlivování, a léčby zdravotních komplikací, včetně ošetření drobných poranění, a zvládání agrese bylo součástí činnosti záchytné stanice také zjišťování důvodů záchytů a následná pomoc problémovým pijákům a osobám závislým na alkoholu. Zachycené osoby musely kontaktovat po ostřízlivění buď protialkoholní oddělení v Apolináři, nebo jiné specializované zařízení pro léčbu alkoholismu. Během následujících let vznikaly podle apolinářského vzoru další záchytné stanice jak v naší zemi, tak i v zahraničí. V roce 1955 bylo v ČSR jiţ 17 protialkoholních záchytných stanic a 10 000 zachycených osob. Skála sledoval osudy prvých 500 zachycených osob a od tří set z nich se mu podařilo získat podrobné údaje. Pouze u 20% zachycených se jednalo o výjimečnou opilost; u 80% se jednalo o dlouhodobé problémy s alkoholem. Jen 10% zachycených bylo jiţ před tímto prvním záchytem registrováno a sledováno v protialkoholní poradně. V 90% byla záchytná stanice prvním zařízením, které provedlo evidenci a nabídlo zachyceným osobám další, bezprostředně následující léčbu. Ve ¾ následovala ambulantní léčba, u ¼ se jednalo o léčbu ústavní. 10 15% ze zachycených byli řidiči, kteří řídili pod vlivem alkoholu. Výsledky z jejich sledování se promítly v následně přijaté vyhlášce o nulové toleranci alkoholu u řidičů. 1
Záchyt byl hlášen protialkoholní poradně, či ambulanci místně příslušné podle bydliště zachycené osoby. Existovala tak přesná evidence o počtech zachycených, opakovaných záchytech a dalším průběhu péče o zachycené osoby. Podle ustanovení platného zákona 379/2005 Sb. by se měl záchyt hlásit registrujícímu lékaři, většinou se tak však neděje. Ambulantní léčba je dnes limitována naprostým nedostatkem ambulancí počátkem devadesátých let se prakticky rozpadla síť specializovaných ordinací pro alkoholismus. První záchytka v Praze u Apolináře byla v provozu v letech 1951-1993, poté byla přemístěna - nejprve na Míčánky a poté na Bulovku. V uprázdněných prostorách v Apolináři zahájila činnost detoxifikační jednotka pro léčbu abstinenčních stavů u závislých osob. Záchytné stanice, kterých je dnes v ČR 17, fungují jinak, neţ původní záchytka v Apolináři a o jejich budoucnosti se vedou diskuse. Původní, výrazně preventivní charakter záchytky byl opuštěn, dnešní záchytné stanice jsou z valné části zařízeními represivními. Výrazně přibylo zdravotnických komplikací a agresivity u zachycených. Stávající záchytné stanice nejsou většinou adekvátně vybaveny pro zvládání ţivot ohroţujících stavů. Nad současným stavem, resp. činností záchytek se zamýšlejí jak jejich zřizovatelé (obce), tak také členové pracovní skupiny pro návykové nemoci ministerstva zdravotnictví ČR. V odborné obci se jiţ řadu let objevují pochybnosti o tom, zda se současné praxe záchytek slučuje s principy, na kterých byl tento typ zařízení zaloţen a jak dále postupovat. V zásadě existují tři moţné varianty dalšího vývoje: 1. Nedojde k ţádné organizační změně. Nedostatečné finanční zajištění provozu záchytných stanic povede k omezování jejich provozu. Pravděpodobně se také budou mnoţit případy, kdy na záchytných stanicích nebude poskytována adekvátní zdravotní péče. 2. Záchytné stanice budou postupně ukončovat svoji činnost a péče o osoby pod vlivem alkoholu vyţadující zdravotní péči se přesune na bedra zdravotnických zařízení, starost o agresivní opilce bude více věcí policie. 3. Dojde k transformaci současných záchytek do podoby zdravotnických zařízení, schopných adekvátně pečovat o pacienty, včetně další péče o osoby, škodlivě uţívající alkohol, resp. na alkoholu jiţ závislé. MUDr. Petr Popov primář Oddělení pro léčbu závislostí VFN e-mail: petr.popov@vfn.cz 2
Lidé a alkohol Provázejí se minimálně již deset tisíciletí. Přesto se k sobě nechovají, jako by se důvěrně znali, nebo byli dokonce přáteli. Člověk podceňuje nebezpečí této legální tvrdé drogy a alkohol se dovede za nerozumné užívání mstít. Z historie Při pátrání po počátcích přípravy nebo výroby alkoholických nápojů nenajdeme jedinou kulturu, která by ethyalkohol (etanol) a jeho účinky neznala. Pivo se údajně vařilo jiţ v Mezopotámii (7 8 tisíc let př. n. l.) z plodů datlové palmy. Důvodem výroby byl snad nedostatek nezávadné pitné vody. Přechodné příjemné zlepšení nálady nevyvolával jen nízký obsah alkoholu, ale také cukry a oxid uhlíku, podobně jak je tomu u současných šumivých (i nealkoholických) nápojů. Vinná réva a víno je známo 7 8 tisíc let (oblast Blízkého Východu), odkud ho později dováţeli Řekové (především pro lékařské účely). Ve starém Římě bylo víno velmi populární a vinařství na velmi vysoké úrovni. Alkohol je původem arabské slovo "al-ka-hal", coţ je označení pro zvláštní, jemnou látku. Za čistý alkohol totiţ vděčíme Arábii, kde byla vynalezena jeho destilace (10. století našeho letopočtu). Paradoxem (nebo logickým důsledkem) je, ţe právě v arabském světě díky náboţenství nejvyšší podíl obyvatelstva abstinuje. Počátky islámu však nebyly zcela nealkoholické, ale později imámům (islámským kněţím) vadilo, kdyţ na kázání chodili věřící opilí. Stejně dlouhou dobu byly alkoholické nápoje jak vyuţívány pro své příznivé účinky na člověka (lékařství, léčitelství), tak zakazovány. Ve starověké Číně se trestalo pití alkoholu aţ smrtí. Konfucius a Budha pití alkoholu kategoricky odmítali. Ve staré Indii přistiţené opilé brahmány mučili. Starověký Říman měl právo zabít svou ţenu, kdyţ ji přistihl opilou. V moderní historii se prohibice příliš neosvědčila, a to jak v USA ve dvacátých letech minulého století, tak v SSSR při perestrojce Michaila Gorbačova. Zákaz prodeje alkoholu vedl k nekontrolovatelné domácí výrobě v Rusku, nikoli k dramatickému sníţení jeho konzumace. Zákazy, hrozby a tresty nefungují. Aţ desítky procent současníků mají s alkoholem problémy, jakoby platilo okřídlené heslo: S alkoholem to nejde, bez něj taky ne! Racionálně vzato, jde o otázku míry, bohuţel slovo míra má v tomto případě přísně individuální a nepredikovatelnou hodnotu. Alkohol je droga Alkohol škodí ještě dříve, neţ se jedinec stává závislým. V současnosti se v souvislosti s touto drogou pouţívají následující pojmy: Závislost. Pro stanovení diagnózy závislosti na alkoholu se v současnosti povaţuje za klíčovou přítomnost pocitu neovladatelné touhy se napít, tedy baţení po alkoholu (craving) a zejména zhoršené sebeovládání ve vztahu k alkoholu (neumět přestat pít, kdyţ mám dost, resp. nevědět, 3
kdy mám dost ), a/nebo přítomnost odvykacích abstinenčních příznaků (třes, bolesti, nevolnost, křeče, halucinace, poruchy vědomí). Škodlivé pití. Při něm dochází k tělesnému nebo duševnímu poškození v důsledku pití alkoholu, ale bez vzniku závislosti. Třeba k jaterní cirhóze se lze propít i bez vzniku závislosti na alkoholu. Hrozí však i další zdravotní rizika (viz příloha 1). Rizikové pití. Poţívání alkoholických nápojů ve vyšší míře, neţ je tzv. bezpečné pití. Bezpečné pití (podle Světové zdravotnické organizace, WHO) Podle WHO je bezpečnou denní dávkou 20 g čistého alkoholu pro ţeny, pro muţe zhruba dvojnásobek. Ţeny jsou k alkoholu vnímavější, protoţe se u nich tvoří méně enzymu alkoholdehydrogenáza, který štěpí alkohol. Prakticky to znamená, ţe ţeny mohou za den vypít půl litru desetistupňového piva, nebo třetinku dvanáctky, případně dvě deci vína. Přípustný je jeden panák čtyřicetiprocentního alkoholu. Muţi mohou vypít dvojnásobek. Uvedené dávky se týkají pouze dospělých, tělesně i duševně zdravých osob, bez dispozice pro vznik závislosti (zjednodušeně - mezi jejichţ příbuznými v prvním, ani v druhém příbuzenském stupni se nevyskytovala závislost na alkoholu). Je nutné také podotknout, ţe jde o dávku alkoholu na jeden den, kterou si nelze nastřádat a jednou za čas se pořádně opít. Tento způsob konzumace alkoholu je jiţ škodlivým pitím a odborníci o něm hovoří jako o epizodách těžkého pití. Vůbec by neměly pít děti, mladiství a těhotné ţeny. Pro seniory platí, ţe by měli buď abstinovat, nebo pití omezit, resp. sníţit dávky alkoholu. Otrava alkoholem: smrtelná dávka pro dospělého se pohybuje mezi 200 750 ml čistého alkoholu vypitého během krátké doby. Individuální riziko a jeho management Zda vznikne závislost na alkoholu, či zda dojde k poškození organizmu u konkrétního jedince nelze s jistotou předpovědět. Mnozí si popíjejí ve zdraví do vysokého věku, aniţ vznikne návyk či dojde poškození zdraví, druzí se stanou závislými či nemocnými poměrně rychle. Udrţet status kontrolovaného pití je často obtíţné. Proto dnes hledají odborníci nové cesty, jak regulovat chuť na alkohol. Účinky alkoholu Existují studie (zejména francouzských autorů), ţe pití malých dávek alkoholu (vína) má na lidské zdraví prospěšné účinky. Jsou doloţitelné studie, ţe u abstinentů je vyšší výskyt některých onemocnění (například úzkostné poruchy, deprese ale i srdečně-cévních chorob) neţ u konzumentů. Není však doloţeno, jaká část abstinentů s těmito poruchami abstinuje kvůli jiţ existující nemoci, případně mají-li za sebou úspěšnou léčbu závislosti. Nejvyšší výskyt některých onemocnění (viz příloha 1) je však u lidí, kteří konzumují alkohol škodlivým způsobem, nebo u závislých na alkoholu. Alkohol patří podle Světové zdravotnické organizace společně s tabákem k vedoucím příčinám úmrtí. Viz příloha 2. 4
Původní data z České republiky * Počet rizikových a závislých konzumentů v ČR můţeme odhadovat na základě dotazníku AUDIT (viz příloha 3), který byl pouţit (anonymně) v populačním šetření Názorů občanů na zdraví a zdravotnictví v roce 2006 (2326 respondentů ve věku 18-64 let). Výsledky ukázaly, ţe 2% populace, tj. více neţ 140 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel ČR konzumuje alkohol s takovými problémy, které by vyţadovaly odbornou pomoc. S velkou pravděpodobností jde o závislé osoby. Rizikovým nebo škodlivým způsobem pije alkohol téměř pětina dospělé populace, tj. více neţ 1,3 miliónu obyvatel z dospělé ekonomicky aktivní populace ČR. Jde přitom o konzervativní odhad, který reprezentuje jeho dolní hranici. Je tomu tak, protoţe i v anonymních šetřeních mají dotázaní tendenci udávat niţší spotřebu alkoholu neţ je skutečnost (tendence vypovídat sociálně ţádoucím způsobem), a také proto, ţe osoby s problémy ve vztahu k alkoholu častěji odmítají účast na dotazovém šetření. * Podle údajů Národního informačního centra pro mládeţ (www.nicm.cz) autoři PhDr. Ladislav Csémy, Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc., MUDr. Hana Sovinová) Zpracovala: MUDr. Marta Šimůnková Odborná spolupráce: prim. MUDr. Petr Popov 5
Příloha 1 Choroby spojené se škodlivou konzumací alkoholu Choroby zažívacího traktu: Jaterní cirhóza, akutní a chronický zánět slinivky (akutní a chronická pankreatits) jsou velmi častými důsledky škodlivého pití. Nádory: Je bezpochyby prokázáno, ţe i relativně malé dávky (více neţ dva drinky denně) zvyšují riziko karcinomu prsu. Škodlivé pití je spojeno se zvýšeným výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku, karcinomů v oblasti hlavy a krku, jater. Riziko rychle stoupá s vyššími dávkami alkoholu. Srdečně-cévní onemocnění: Konzumace alkoholu (v jakékoli míře) zvyšuje negativní působení vysokého krevního tlaku, zhoršuje/vyvolává arytmie, zvyšuje riziko mozkové mrtvice. Ochranný vliv alkoholu (vína), který byl prokázán při velmi mírné konzumaci alkoholu, mizí, pokud se alespoň jednou měsíčně dostaví epizoda těţkého pití (překročení bezpečné dávky). Cukrovka: Vyšší dávky alkoholu usnadňují vznik diabetu 2. typu. Obezita: Alkohol má téměř dvakrát více kalorií neţ cukry a bílkoviny (1 g alkoholu má 7 kcal, 1 g bílkovin nebo cukrů má 4 kcal). Mnoho nápojů obsahuje jak alkohol, tak cukry. Alkohol navíc zvyšuje chuť k jídlu (sniţuje mnoţství krevního cukru a vyvolává pocit hladu), takţe se podílí na zvýšeném příjmu kalorií i tímto mechanizmem. Nehody a sebepoškození: Dopravní nehody pod vlivem alkoholu nejsou jediným nebezpečím. Škodlivé, nekontrolované pití vede k násilnému jednání i k sebevraţedným pokusům. Při opilosti je také zvýšené riziko neúmyslného poškození (pády, poranění při manipulaci s předměty). Poškození plodu: Takzvaný fetální alkoholový syndrom (vznik anomálií a opoţdění vývoje u plodu a novorozence) byl pozorován i u matek, které popíjely společensky, tedy konzumovaly velmi malé, ale pravidelné dávky alkoholu. Neuropsychické poruchy: Křeče a epileptický záchvat jako součást abstinenčního syndromu mají úzkou souvislost s poškozením centrální nervové soustavy alkoholem. U závislých se častěji vyskytují deprese, úzkost, poruchy spánku a jiné duševní poruchy. V mnoha případech vzniká závislost v důsledku samoléčby úzkostné poruchy nebo deprese (tzv. duální diagnózy). Závislost na alkoholu je často provázena závislostí na dalších návykových látkách (léky na spaní, léky na uklidnění) i kouřením. 6
Příloha 2 Důsledky nadměrného pití podle světové úmrtnosti (WHO, 2004, uvedeny jsou jen nejčastější příčiny) Celkový počet: 2 250 000 úmrtí v souvislosti s alkoholem (2004) 1. Jaterní cirhóza (372 995 úmrtí) 2. Dopravní nehody (268 246 úmrtí) 3. Další nehody (223 252 úmrtí) 4. Rakovina jater (184 679 úmrtí) 5. Násilí (180 499 úmrtí) 6. Rakovina jícnu (157 058 úmrtí) 7. Hypertenzní nemoc (130 895 úmrtí) 8. Mozkové mrtvice (110 544 úmrtí) 9. Další rakoviny: hlavy a krku, tlustého střeva a konečníku, prsu aj. (150 000 úmrtí) 10. Infarkt srdečního svalu (85 509 úmrtí) 11. Otrava (66 513 úmrtí) 7
Příloha 3 Dotazník AUDIT Jste závislí na alkoholu? 1. Jak často se napijete nějakého alkoholického nápoje? 1 bod - jednou měsíčně nebo méně často 2 body - dva- aţ čtyřikrát měsíčně 3 body - dva- aţ třikrát týdně 4 body - čtyřikrát nebo vícekrát týdně 2. Kolik sklenic alkoholického nápoje si dáte v typický den, kdy něco pijete (označte počet sklenic alkoholického nápoje)? 0 bodů - 1 nebo 2 1 bod - 3 nebo 4 2 body - 5 nebo 6 3 body - 7 nebo 8 4 body - 10 nebo více 3. Jak často vypijete šest nebo více sklenic alkoholického nápoje při nějaké příležitosti? 4. Jak často během posledního roku jste zjistil (a), že nejste schopen (schopna) přestat pít, jakmile začnete? 5. Jak často během posledního roku jste nebyl (a) kvůli pití schopen (schopna) udělat to, co se od vás normálně očekávalo? 8
6. Jak často během posledního roku jste se potřeboval (a) napít hned ráno, abyste se dostal (a) do formy po nadměrném pití předešlý den? 7. Jak často během posledního roku jste měl (a) pocit viny nebo výčitky svědomí kvůli pití? 8. Jak často se během posledního roku stalo, že jste si nedokázal (a) vzpomenout, co se stalo předešlý den večer, protože jste pil (a)? 9. Utrpěl (a) jste vy nebo někdo jiný úraz v důsledku vašeho pití? 0 bodů - ne 2 body - ano, ale ne v posledním roce 4 body - ano, během posledního roku 10. Měl někdo z vašich příbuzných nebo přátel nebo lékař výhrady k vašemu pití nebo Vám doporučoval s pitím přestat? 0 bodů - ne 2 body - ano, ale ne v posledním roce 4 body - ano, během posledního roku Vyhodnocení 0 bodů: abstinent 1-7 bodů: minimální riziko 8-19 bodů: rizikové pití - nejde o závislost, ale konzument by mohl mít kvůli pití zdravotní, psychické nebo sociální problémy nad 20 bodů: velmi vysoké riziko - pravděpodobná závislost na alkoholu, lidé s tímto výsledkem by se měli obrátit na odborníky. 9