Analýza teplárenství Konference v PSP 11.05.2017
Vytápění a chlazení V EU vytápění a chlazení představuje polovinu celkové spotřeby energie, kdy 45%spotřeby je bytový sektor, 37% průmysl a 18% služby V ČR je spotřeba primární energie na vytápění cca 450 PJ, tedy přibližně čtvrtina celkové spotřeby a má klesající tendenci Centrální výroba tepla CZT a decentralizovaná výroba DZT spotřebovávají přibližně stejné množství primární energie. Tržním podílem CZT přes 35% patří ČR do skupiny států s vysokým podílem CZT (Dánsko, Švédsko, Finsko, Rusko, Ukrajina, Litva) cca150 PJ je celková výroba tepla v ČR v CZT, dodávka je cca 100 PJ, ostatní je spotřeba výrobců, KVET tvoří 75% centrálně vyrobeného tepla Počet domácností vytápěných CZT je 1 499 469 a podíl vytápění CZT na celkovém počtu domácností je 36%. Celková spotřeba energie domácností na vytápění a ohřev teplé vody je cca 250 PJ 5 000 MW je elektrický výkon všech tepláren, vyrobí 21% elektrické energie a poskytují služby ČEPS Odhadovaná délka tepelných sítí CZT je 10 000 km Spotřeba uhlí na výrobu tepla je cca 7 mil. tun, včetně vynucené výroby cca 13 mil.tun a to je cca 30% paliv v energetice Je vydáno 650 licencí na výrobu tepla a 700 licencí na rozvod tepla
Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele 2006-2016 Zdroj ERU
Základní skladba ceny tepelné energie vyrobené z uhlí 2006-2015 Zdroj ERU
Cena v Kč/GJ vč.dph Ceny tepelné energie vyrobené z uhlí v roce 2015 600 500 400 59% 300 200 Síť Spotřebitel Primár. Rozv. Teplo 100 41% 0 Z výrobny nad 10MW Z primárního rozvodu Pro konečné spotřebitele Náklady na teplo a síť Zdroj ERU
Dodávka tepla TJ Roční diagram dodávek tepla Stálý průmyslový odběr zlepšuje kogeneraci obzvláště v létě Nerovnoměrnost dodávek pro vytápění leden-červenec je až 10x Prakticky je kogenerační výroba omezena na období říjen-duben Systém vytápění musí být dimenzován na maximální dodávku 300 250 200 150 Vytápění síť 100 Průmysl 50 0
Uhlí použitelné pro teplány (Bilina, SU, ČSA) 2015-18 mil.t, 2035(40)-11 mil.t, 2040-7 mil.t
Uhlí (hnědé uhlí) Trvalý pokles těžby vyčerpáním důlních zásob spojený s nejistotou v dodávkách obzvláště po roce 2035 (2040) Významný zdroj emisí oxidu uhlíku, 1,2-1,4 tunyco2/t a s tím spojený problém povolenek Problém s plněním neustále se snižujících limitů SO2, NOx, pevných částic a dalších (poslední revize BREF EU 2017 Likvidace produktů spalování tj. škváry, popílku, produktů odsíření, které představují cca20-30% podíl uhlí Vyšší dopravní náklady při výhřevnosti cca 13 GJ/t. Doprava do tepláren zvyšuje cenu o cca30%. Problematický dovoz ze zahraničí. V EU ekologicky a politicky nepodporovaný zdroj s dopadem do poskytování dotací a úvěrů Příznivá cena 30-50 kč/gj a zvládnutá a tradiční technologie využití
Zemní plyn Cena pro domácnost - odebraný plyn 700-900,-Kč/MWh celková cen 1200-1400,-kč/MWh= cca 350-400 kč/gj Odhad ceny pro energetiku odebraný plyn+distribuce+ kapacita 500,-kč (20 USD)+200,-kč = 700,-kč/MWh= cca 200kč /GJ (USA 60kč/GJ) Při ceně tepla z CZT nad 500,-kč/GJ se stává substituce decentrální výrobou ze ZP konkurenceschopnou Palivové náklady paroplynu jsou cca 2x větší než cena elektrické energie Provozně menší emise CO2, prakticky žádné emise SO2 a pevných částic
Biomasa Energetický potenciál lesní dendromasy je celkově odhadován 35-40 PJ (zbytky po těžbě 11-14PJ, kůra lesních dřevin 4-6PJ, odpad pilařské a dřevařské výroby 19PJ) Energetický potenciál zemědělské biomasy pro přímé spalováni 106,5 PJ (sláma 56PJ, výpalky a šroty z biopaliv 16PJ, rychle rostoucí dřeviny na orné půdě 22,5PJ, seno a stébelná biomasa 9PJ) Palivové dřevo pro domácnosti 18 PJ + (samovýroba), (dle šetření Energo2015 61PJ??) Biomasa pro biopaliva a bioplyn 70PJ Biomasa je považována z hlediska emisí CO2 za neutrální, pro emise pevných částic a dalších látek lze očekávat zpřísnění norem Spalování biomasy je většinou provozně obtížnější než uhlí pro horší homogenitu a silně kolísající vlhkost Cena štěpky je cca 120kč/GJ, cena peletek je cca 150kč/GJ
Podpora pro výrobu tepla ze zákona o podporovaných zdrojích Podpora ceny elektřiny z KVET, základní a doplňková (140,60,45 Kč/MWh) Podpora spoluspalování biomasy pro KVET( bonus na elektřinu 2440,1300,100 kč/mwh) Podpora výroby tepla z biomasy s výjímkou výroby tepla z bioplynu 51Kč/GJ Výroba tepla z bioplynu zpracovávající statková hnojiva a biologicky rozložitelný odpad 780kč/GJ Chybí především cílená podpora tepla z kombinované výroby elektřiny a tepla při spalování čisté biomasy, podpora výroby elektřiny existuje
Ekonomika provozu Hnědé uhlí výhřevnost 13 GJ/t - 1,3t CO2 cena cca 50 kč/gj + 0,1POV Zemní plyn výhřevnost 34 GJ/1000m3 cena cca 200 kč/gj + 0,05POV Biomasa- výhřevnost 10-18 GJ/t cena 120-150 kč/gj Cena povolenky 20 EUR(550Kč) zvýší palivové náklady uhlí o více než 100%, plynu o 14% a náklady uhlí a biomasy budou srovnatelné Současné výkupní ceny elektřiny nepokrývají ani proměnné náklady (uhlí, atd.) při kondenzačním provozu teplárenských turbín ( min.cca1000kč) Poskytování podpůrných služeb zvyšuje cenu prodávané elektřiny Výroba chladu zlepšuje účinnost teplárny Historie ceny povolenek 2008-35 EUR 2009-20 EUR 2012-10 EUR 2016-5 EUR
Realizace SEK v teplárenství Teplárenské sítě mají svůj technický a ekonomický význam při využití energie z uhlí, biomasy, geotermálních zdrojů a jaderných zdrojů. Výhodou je řešení logistických, regulačních a ekologických problémů v centrálním zdroji, které jsou decentrálně neřešitelné. Výhodnost centrálního řešení vytápění je dána ekonomickou a ekologickou výhodností použitých primárních energetických zdrojů Zemní plyn a elektrická energie mají své vlastní energetické sítě vhodné k decentralizované výrobě tepla (plynové kotle, malá kogenerace, tepelná čerpadla) Kogenerační výroba tepla a elektřiny s vysokou účinností využívá primární energii Do roku 2040 (horizont SEK) jsou s velkou pravděpodobností k dispozici energetické zdroje potřebné pro teplárenství EU ETS není nástrojem snižování emisi a vodítkem pro dlouhodobé investice Uhlí a zvláště hnědé uhlí je dle EU výběhový zdroj (antifosilní zákon) s vysokými emisemi CO2, SO2 a prachu
Energetika a EU Zásadní politický program EU Program boje s klimatickými změnami, omezení zvýšení průměrné teplot o 2 C snížením množství skleníkových plynů vytvářených lidmi Masivní podpora obnovitelným zdrojům energie, využití hlavně větru a slunečního záření a dalších obnovitelných zdrojů Dekarbonizace a decentralizace energetických zdrojů Důraz na energetickou efektivnost, energetické úspory a ekologii Program je realizován direktivami a nařízeními EU. Konflikt s minulým tržně ekonomickým přístupem je potřebné řešit systémem podpor a dotací, změnou daní, vyhlášek a zákonů.