Disk z Nebry Popis a oficiální interpretace Disk z Nebry je velmi dobře zachovaný bronzový kotouč o průměru asi 32 cm se zlatými inkrustacemi Slunce, Měsíce a hvězd, který pochází ze starší doby bronzové, patrně ze 16. století př. n. l.. Byl součástí pokladu, nalezeného roku 1999 poblíž městečka Nebra (Sasko-Anhaltsko), asi 60 km západně od Lipska. Je to nejstarší známé zobrazení oblohy a jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů poslední doby. Poskytuje také nový náhled na astronomické znalosti a techniky té doby. Popis Bronzová zhruba kruhová deska o průměru asi 32 cm, uprostřed 4,5 mm a na kraji 1,7 mm silná, váží asi 2 kg. Materiál, slitina mědi a asi 2,5 %cínu, pochází z okolí Salzburgu (Rakousko). Na zoxidovaný zelený povrch jsou přitepány zlaté inkrustace, znázorňující patrně sluneční kotouč, měsíční srpek a 30 malých kotoučků, z nichž sedm patrně znázorňuje Plejády. Kromě toho byl stejnou technikou dole znázorněn jakýsi oblouk a na protilehlých okrajích dva zhruba stejné segmenty (levý segment dnes chybí). Zlato pochází patrně ze Sedmihradska. Okraj desky je pravidelně perforován 40 otvory o průměru asi 3 mm. Nález Deska byla součástí pokladu, který kromě ní obsahoval bronzové meče, sekery, dláto a zlomky spirálovitých náramků. Nepatrný kousek březové kůry, uvízlý na jednom z mečů, byl radiokarbonovou metodou datován do 16. století př. n. l. Poklad objevili hledači pokladů v červnu 1999 a snažili se jej prodat na černém trhu. Pracovníci muzea v Halle se o nálezu dozvěděli a po dobrodružném pátrání poklad získali. Poprvé byl publikován roku 2002. Po důkladném zkoumání, na němž se podíleli archeologové, chemici i kriminalisté několika zemí, se podařilo doložit, že jednotlivé předměty pokladu pocházejí z téhož místa (vrch Mitterberg v pohoří Ziegelrodský les, odkud pochází mnoho archeologických nálezů) a byly uloženy ve stejnou dobu. Bronz všech předmětů vykazuje podobné složení. Historie disku Podrobné zkoumání ukázalo, že před uložením prošel disk několika proměnami. Vzhledem k tomu vědci předpokládají, že byl původně vyroben někdy mezi roky 2100 př. n. l. a 1700 př. n. l.. 1. V prvé fázi nesl jen inkrustované Slunce (nebo úplněk?), Měsíc a hvězdy a nebyl na okraji perforován. 2. Ve druhé fázi přibyly oba segmenty na okraji desky, o nichž se soudí, že sloužily k určování roční doby, slunovratů a rovnodenností. Když se deska správně orientovala na blízký vrcholek Brocken, určoval segment rozptyl možné polohy východu a západu Slunce (82 stupňů) a dalo se tedy podle něho zjistit, jak se blíží slunovrat nebo rovnodennost. Pokud tato domněnka platí, plnila by deska podobnou úlohu jako patrně některé kamenné stavby ze starších dob. 3. Ve třetí fázi přibyl dolní oblouk, jehož smysl není patrný. Někteří soudí, že by mohl znázorňovat sluneční bárku, jak je známa z jiných oblastí. Pravděpodobnější ovšem je, že se jedná o Mléčnou dráhu. 4. Konečně dostala deska perforace na okraji, které snad sloužily k upevnění nebo přišití. Materiál (zlato) jednotlivých fází vykazuje rozdílné složení. 1) Vlevo Slunce (nebo 2) Přibyly segmenty na úplněk), vpravo přibývající obou okrajích, několik Měsíc a nahoře mezi nimi hvězd bylo přemístěno shluk Plejád. nebo zakryto. 3) Přibyla sluneční bárka dole. 4) Schéma disku v současné podobě (po opravě
Účel a význam disku Na rozdíl od dalších předmětů, mečů a seker, které odpovídají jiným nálezům z této doby a prostředí (tzv. Únětické kultury), astronomický disk z Nebry je zcela jedinečný a není tedy snadné zjistit, k čemu sloužil. Britský archeolog Harrison zpočátku dokonce pochyboval o jeho pravosti. Překvapivá je jak technická dokonalost provedení, tak i prostota tvarů. Je-li výklad druhé fáze správný, svědčí o nečekané vyspělosti astronomických znalostí, jaké se v této době dají doložit snad jen v Egyptě a Babylonii. Na druhé straně původní podoba tomuto účelu nesloužila a o určení lze jen spekulovat. Toho se ihned ujali různí lovci záhad a senzací. Vědci se shodují jen v tom, že disk není import, nýbrž že byl vyroben někde ve Střední Evropě a že patrně sloužil rituálním a reprezentačním účelům. Další odkazy na internetu Stručný popis - en Stránka Landesmuseum v Halle de, en oficiální stránky Dokument BBC na Google Video Transcript of BBC Horizon documentary on the disc http://www.physorg.com/news11357.html Pokus o archeologickou interpretaci - de Zdroj: Wikipedia obr.1 Disk před rekonstrukcí s označením hlavních oblastí obr.2 Disk po rekonstrukci
Bod 1. Plejády Naše interpretace Názor, že na tomto disku jsou vyznačeny Plejády, je dle nás mylný. Otevřená hvězdokupa Plejád svým tvarem ani zdaleka neodpovídá seskupení sedmi bodů(hvězd) na disku obr.3. Ani velikost celého uskupení Plejád neodpovídá celkové koncepci disku. Magnituda největších hvězd je v rozmezí 2.86-5.09, což nezajišťuje dobrou pozorovatelnost a rozlišení pouhým okem. Náš názor: Na disku se v uvedeném místě nachází 7hvězd tzv.zimního šestiúhelníku( Zimního kruhu). Toto uskupení je velmi dobře pozorovatelné a na obloze výrazné obr.4. Velikost objektu odpovídá svými proporcemi celé konstrukci disku. Pouhým otočením disku o 180 stupňů se nám celé uskupení ukáže ve známé a často zobrazované poloze. Dává také prostor pro interpretaci dalších objektů (hvězd) na ploše disku. O nástin jejich identifikace jsme se pokusili na obr.5. Pro dokonalejší určení poloh objektů nám chybí přesnější datum vzniku disku.(kupř. k určení poloh planet).
obr.5 Bod 2. Sluneční bárka Pruh znázorněný v dolní části disku je vysvětlen jako Sluneční loď(bárka). Tato interpretace vychází spíše z egyptské mytologie a její použití na disk je sporné. Zároveň nezapadá do celkové koncepce disku, který je tvořen z reálných objektů. Náš názor: Na pootočeném disku obr.6. se nám pruh jeví v naprosto jiném světle. Myslíme, že se s velkou pravděpodobností jedná o zobrazení dalšího nebeského tělesa komety! kometa obr.6 Disk otočený o 180 stupňů
Bod 3. Další objekty Pruhy v okrajích disku lze skutečně interpretovat jako znázornění pohybu Slunce v rozsahu letního a zimního slunovratu. Znázornění Slunce a Měsíce může být námětem dalších diskuzí o jeho objektivním či symbolickém významu. K jakému účelu byl disk vytvořen? Dle našeho názoru se jedná o poměrně přesné zmapování, čí spíše zobrazení některých výraznějších objektů hvězdné oblohy. Toto zobrazení bylo postupně rozšířeno o označení pohybu Slunce v rozsahu slunovratů. Vložením obrazu komety mohlo jít o reakci na neobvyklý úkaz na obloze v době vzniku disku. Plejády se na disku vůbec nevyskytují!!! Závěr: Oficiální interpretace některých objektů a její předkládání laické i odborné veřejnosti se nám tedy z výše uvedených důvodů jeví jako nesprávná. Tento omyl by mohl dokonce poškodit pověst vědců zabývajících se prezentací tohoto objevu. Rovněž i vytvoření návštěvnického centra s velkolepou audiovizuální expozicí, ve které je kladen důraz na prezentaci Plejád jako důležitého motivu disku, stojí na vratkých základech. Celý problém by si spíše zasloužil další a hlubší bádání v astronomické i historické oblasti. http://www.himmelsscheibe-erleben.de/ Poznámka: V uvedeném období tj. asi 1600 BC je diskutováno jedno objevení se komety. Jedná se o kometu známou z čínských záznamů. Tato kometa prý oznámila počátek dynastie Shang. Některé prameny ji označují i jako Mojžíšovu kometu provázející exodus Židů z Egypta. Je datována do r.1628 BC. http://abob.libs.uga.edu/bobk/ccc/cc070799.html Ale to je již pouhá spekulace za kterou se omlouváme. Dodatek: Je zajímavé, že motiv Zimního šestiúhelníku(zimního kruhu) přesně koresponduje s motivem na kamenech v mohyle T v Loughcrew v Irsku (Martin Brennan The Stones of Time,1983). Dva stejné motivy na dvou různých místech, navíc z naprosto rozdílných kultur a období(mohyla v Loughcrew z doby okolo 3300BC)??? Zdá se, že kolem disku z Nebry je problémů víc než dost!!! Jan Hejtman/Stanislav Šmidrkal -leden 2008