Zápis z porady knihoven s povinným výtiskem a nabídkovou povinností dle zákona 37/1995 Sb. o neperiodických publikacích, 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů ve znění Vyhlášky MK ČR 156/2003 Sb., konané v Národní knihovně ČR v Praze, 29. května 2017 od 10 hodin. Přítomni celkem 23 osob: Národní knihovna ČR: Jiřina Štěpničková, Mgr. Martin Žížala, Zdeněk Tovaryš, RSDr. Zdeněk Matušík Vědecká knihovna v Olomouci: Mgr. Kateřina Adamová Městská knihovna v Praze: Mgr. Jana Krpatová, Bc. Ladislav Lukavský Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Jana Hermanová Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje: Mgr. Daniel Bechný, Mgr. Anděla Prchlíková Severočeská vědecká knihovna: Ing. Aleš Brožek, Bc. Denisa Szaffnerová Krajská vědecká knihovna Liberec: PhDr. Helena Kořítková Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové: Mgr. Vlasta Havrdová Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě: Mgr. Gabriela Filipová Krajská knihovna Karlovy Vary: Alice Havránková Krajská knihovna Vysočiny: Miroslava Dobrovolná Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně: Bc. Marie Majerová Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích: Marie Lukášová Knihovna Akademie věd ČR: PhDr. Jana Matoušová, Mgr. Kateřina Weissová Národní technická knihovna: Ing. Jitka Marhoulová Parlamentní knihovna: Ivana Francová Nepřítomni: Moravská zemská knihovna, Krajská knihovna v Pardubicích, Knihovna Národního muzea Program: 1. Zahájení 2. Zpráva o činnosti SČKN od pana Milana Šilhana Mgr. Daniel Bechný 3. Aktuálně o elektronickém povinném výtisku - RSDr. Zdeněk Matušík 4. Povinný výtisk speciálních dokumentů (pokračování) Jiřina Štěpničková 5. Aktuálně k tématu získávání neprodejných publikací z univerzitních nakladatelství Mgr. Anděla Prchlíková 6. Word Café Mgr. Daniel Bechný
1. Poradu zahájil Mgr. Daniel Bechný, předseda sekce pro akvizici SDRUK. Poděkoval kolegyni Mgr. Zeinertové za poskytnutí prostor v NK ČR ke konání porady a uvedl hlavní body programu. 2. Na úvod Mgr. Bechný přítomné seznámil s čísly ze statistik SČKN, které k datu 23. 5. 2017 zpracoval a poskytl pan Šilhan. K tomuto datu je v databázi České knihy uloženo celkem 94.000 titulů. Za rok 2017 je k datu 23. 5. 2017 již uloženo 3.136 titulů. Pro představu, za celý rok 2015 bylo uloženo celkem 8.912 titulů, v roce 2016 10.748 titulů. K 23. 5. 2017 je počet smluv s nakladateli 223 (účastníkům zaslána aktuální tabulka). Pravděpodobné datum spuštění nové podoby databáze je 1. 6. 2017. V souvislosti s tímto bude databázi spravovat nový editor. Veškeré informace o novinkách budou na webu SČKN. (V době zápisu byly stránky stále v rekonstrukci.) 3. O aktuálním stavu návrhu zákona o přijetí povinného výtisku e-publikací pohovořil RSDr. Zdeněk Matušík a doplnil tak informace z poslední porady, jejíž zápis a podrobné informace k tříleté historii podávání tohoto návrhu jsou též k dispozici na stránkách SDRUK (sekce pro akvizici). Vládní návrh byl předán Poslanecké sněmovně 25. 1. 2017 a každý může sledovat na webu, jaký je stav. Nyní je tento návrh zákona na 83. pozici pořadu jednání Poslanecké sněmovny. RSDr. Matušík si myslí, že zcela určitě visí velký otazník nad schválením tohoto zákona. Klíčové je, že neobsahuje e-deposit periodik, protože by se muselo zasahovat do tiskového zákona. Novým problémem při zpřístupňování monografií a to, že pokud existuje tištěná i e-forma publikace, tak se e-forma PV zpřístupní pouze v NK ČR, MZK, VKOL a příslušné krajské knihovně. U e- knihy šířené pouze online bez hmotného nosiče, bude mít právo zpřístupňování všech 16 knihoven s PV periodik. Je otázkou, jak rychle a zda vůbec bude přijat tento návrh novely zákona o neperiodických publikacích, týkající se elektronického povinného výtisku. 4. Kolegyně Jiřina Štěpničková si připravila krátkou prezentaci o problematice PV tištěných speciálních dokumentů a navázala tak na svou minulou prezentaci, kde žádala o zpětnou vazbu z ostatních knihoven ohledně zpracování pohledů, plakátů a kalendářů. Odpovědi vyhodnotila a zjistila, že ve většině knihoven s PV se tento typ dokumentů zpracovává. Nejmíň se ukládají plakáty, cíleně pouze v NK ČR. Ostatní knihovny je ukládají jen výjimečně, když se jejich obsah týká knihovny nebo opravdu významné události. NK ČR je ráda, pokud knihovny své nezařazené plakáty, ale i plakáty, které samy knihovny vydají, pošlou do NK ČR na zpracování. Vyzvala akvizitéry, aby mezi nakladateli (obce, firmy) rozšiřovali informaci o tom, že NK ČR cíleně zařazuje plakáty, že tu tato povinnost zaslání je. Pohlednice zpracovává více knihoven, především ty, které se týkají regionu. Problém je, že vydavatelů pohlednic ubývá a nových pohlednic moc není. Požádala o zasílání pohlednic, které knihovny obdrží
jako PV a nezpracovávají. Co se týče kalendářů, tak z 15 knihoven 9 určitě zpracovává aspoň něco, 2 knihovny nezpracovávají, ostatní se nevyjádřily. NK ČR ukládá opravdu všechny kalendáře a kolegyně Štěpničková rovněž i v tomto případě poprosila ostatní knihovny o zasílání nezařazených kalendářů a o osvětu mezi nakladateli tohoto druhu dokumentů, hlavně obcemi, které často vydávají zajímavé kalendáře a neví o povinnosti zaslání výtisků NK ČR. Na závěr položila dvě otázky, na které prosí odpověď: Uvítaly by knihovny společnou databázi vydavatelů kalendářů? Nechávají knihovny kalendáře ve svém fondu trvale nebo je i vyřazují, posléze vyhazují? Na email Jirina.Stepnickova@nkp.cz lze zaslat odpovědi. Odezvy budou vyhodnoceny na příští poradě. 5. Po přestávce vystoupila Mgr. Anděla Prchlíková s krátkou zprávou z oblasti plnění nabídkové povinnosti vysokých škol. Na poslední poradě se k tomuto tématu vyjádřila RNDr. Hana Dziková, která předpokládala, že univerzitní nakladatelé se sejdou na veletrhu Svět knihy. K tomuto setkání zatím nedošlo. Pro knihovny z toho ale přesto vyplývá, že komunikace s VŠ nakladatelstvími pokračuje. Spousta univerzitních nakladatelství má již dobře zavedenou praxi, plní svou nabídkovou povinnost a knihovny se dostanou i k neprodejným publikacím. Někde se to nedaří, ale je zde naděje na vyřešení. Mgr. Prchlíková na závěr navrhla náměty, které by se mohly řešit v dalším bodě programu (World café): Vytvořit jednoduchý soupis nakladatelů, kteří nedodávají PV, nebo také soupis případů, kdy už se neplnění PV dostalo do správního řízení. Znovu knihovnám metodicky upřesnit, jak mají vypadat a co mají obsahovat nabídkové seznamy neperiodických i neperiodických publikací.
6. Na další část porady si Mgr. Bechný připravil diskuzi v podobě World Café. World Café je metoda spočívající v tom, že se každý potká s každým. Využívá se tehdy, chceme-li získat co nejvíce názorů a zpětné vazby na nějaké téma. Pokud potřebujeme vygenerovat velké množství nápadů nebo možných řešení nějakého problému a chceme sladit postoje různých zainteresovaných stran. Umožňuje středním a větším skupinám účastníků sdílet zkušenosti a názory, a hledat odpovědi na otázky, které jsou předem definovány. My jsme bohužel nezahrnuli do jednání všechny aktéry a omezili se jen na knihovníky, ale to může být úkolem pro další poradu. Mgr. Bechný seznámil účastníky s metodou a položil stěžejní otázky: Co má řešit tato porada? Jaká témata bychom měli na poradách řešit? K dialogu nad zastřešujícím tématem se přítomní akvizitéři rozdělili do 4 skupin. Úkolem každé skupiny bylo navrhnout nejméně 3 stěžejní témata, kterými bychom se měli zabývat na budoucích setkáních. Ve skupině byl zvolen mluvčí, který návrhy zapisoval na plachtu papíru. Po 20 minutách mluvčí přede všemi přednesl témata, která byla ve skupině vybrána, spolu se zdůvodněním, proč by bylo přínosné toto řešit. Po prezentaci názorů všech čtyř skupin, Mgr. Bechný navrhovaná témata zapsal a byla zvolena tři hlavní témata k další fázi World Café, kdy u stolku zůstal mluvčí skupiny a k němu se přesunuly osoby ze skupiny vedlejší. Úkolem bylo se opět ve 20 minutách shodnout a vymyslet, jak může být dané téma řešeno, pomocí jakých nástrojů ke zlepšení a to již konkrétněji: KDO skupiny vytvořené na základě vybraných témat, aktéři kteří mají být osloveni; KDE cílené instituce, legislativa nebo může zahrnovat i to, kde se nástroje potřebné pro dílčí témata budou provozovat; KDY horizont v jakém se témata dají řešit nebo komunikovat. Mluvčí pak opět přednesl navrhované nápady a výstup každé skupiny před ostatními účastníky World Café. Během World café byly vymarkovány 3 hlavní okruhy k řešení: 1. komunikace s nakladateli (motivace nakladatelů), 2. akviziční praxe (dary, nákup, PV, registr smluv apod.), 3. speciální dokumenty (e-knihy, audioknihy, pohledy, plakáty, kalendáře) Skupiny navrhovaly tato řešení: Bod 1. Komunikace s nakladateli Zveřejnit na stránkách NK a stránkách ostatních knihoven s nabídkovou povinností informaci o možnosti plnění nabídkové povinnosti prostřednictvím uveřejnění v časopisu Knižní novinky. Upozornit opět na stránkách NK a ostatních knihoven s nabídkovou povinnosti, že ohlášení lze provést mailem.
Pokusit se změnit prohlášení na webu SČKN tak, aby se za splnění nabídkové povinnosti považovalo zveřejnění v databází DVT České knihy (nyní platí pouze zveřejnění ve výše zmíněném periodiku; vydavatel, ale na rozdíl od vkládání do databáze DVT, musí mít uzavřenou smlouvu se SČKN a uveřejnění v Knižních novinkách je zpoplatněné, viz stránky SČKN). Vytvořit pracovní skupiny pro jednotlivé problémy. Každá skupina by mohla mít aspoň jednoho zástupce s plným PV a jednoho zástupce s regionálním PV. Požadavky by mohly být shrnuty do dopisu (e-mailu), který by plošně rozeslal šéf sekce pro akvizici. Mohl by být vytvořen vzorový dopis, který bychom si dali ke společnému sdílení a rozešle si ho každá knihovna sama dle potřeby. Bod 2. Akviziční praxe Na poradách o nabídkové povinnosti by zástupci všech knihoven představili své zkušenosti s různými aspekty akviziční činnosti problematika darů, způsobu nákupu apod. Posléze by z těchto příspěvků mohla vzniknout souhrnná prezentace na akviziční seminář. Je různá praxe v nákupu, přijímání darů či PV a toto téma spadá spíše pod akviziční seminář (na poradách se řeší jen PV a NP). Na akvizičním semináři by se ke zkušenostem z akviziční praxe mohl věnovat blok určitého počtu vystoupení na zadané téma v max. pětiminutových vystoupeních a mohlo by tak vystoupit více knihoven za sebou. Lze tomuto tématu věnovat celý seminář, vypsat a specifikovat problém či téma a především velké knihovny by si měly připravit vystoupení. Bod 3. Speciální dokumenty Stejně jako u bodu 2 by mohly být na jednotlivých poradách řešeny jednotlivé druhy dokumentů a jejich akviziční zpracování. Knihovny by se případně mohly dohodnout na způsobech vzájemného předávání dokumentů. Plakáty, pohledy, kalendáře již řeší kolegyně Štěpničková. U e-publikací čekáme na schválení návrhu zákona. Všech bodů se týká také návrh zřídit elektronickou konferenci knihoven s nabídkou povinností, kde by se mohly řešit jak problémy s dodáváním povinných výtisků či neplněním nabídkové povinnosti, tak záležitosti týkající se akvizice obecně (vzhledem k tomu, že jsme většinou knihovny krajské, řešíme často i podobné problémy). Ke všem tématům lze stanovit pracovní skupinky a každý by si měl vybrat, na čem chce spolupracovat. Za skupinu bude stanovená osoba (garant a vedoucí) prezentovala práci skupiny na poradách nebo akvizičních seminářích. Přesah mimo skupinu by zajistil Bechný na základě potřeby u jednotlivých témat.
Zapsala Bc. Denisa Szaffnerová, SVKUL doplněná informace k zápisu (db) - U okruhu Speciálních dokumentů je garantem kolegyně Jiřina Štěpničková (NK ČR) pro Komunikaci s nakladateli kolegyně Gabriela Filipová (MSVK) a kolegyně Anděla Prchlíková (SVK PK) je garantem skupiny Akviziční praxe. Formulář pro přihlášení do skupin zde: https://goo.gl/forms/xengwrckzankqblg2