Kruhoústí (Bezčelistnatci) Milan Dundr
Nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) nemají čelisti nemají párové končetiny malá skupina
Nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) vodní obratlovci rybovité nebo hadovitě protáhlé tělo dýchají žábrami poměrně jednoduchá tělní stavba
Nadtřída: Bezčelistnatci po celý život primárně zachovaná chorda všechny žaberní oblouky slouží původní funkci (Agnatha)
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata)
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) primární adaptace k životu ve vodě tělo hadovitého tvaru nemá žádné párové přívěsky chybí kožní kostra včetně šupin
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) vnitřní kostra pouze chrupavčitá páteř buď úplně chybí nebo základy horních oblouků obratlů které přisedají k chordě
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) - složité ústní ústrojí - mohutná svalovina - silný jazyk - rohovité zuby
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) - výživa: - zvláštní modifikace predátorství, s jakou se u žádné jiné třídy nesetkáváme - některé druhy v dospělosti nepřijímají potravu
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata) pohlavní žlázy nepárové nemají vlastní vývody někteří mají larvu
Stavba larvy mihule (minohy):
Minoha: původně ji omylem popsali jako samostatný rod kruhoústých tělesnou stavbou i způsobem života připomíná kopinatce
Minoha: ústa: podkovovitý tvar ústní dutina nemá zuby ani mohutný jazyk přepážkou s centrálním otvorem je ústní dutina oddělena od prostorného hltanu
Minoha: hltan: na dně endostyl (!) (7) kolem něj není obžaberní prostor voda se dostává do žaberních váčků ústí žaberními štěrbinami v podélné vkleslině na bocích přední části těla
Minoha: kostra: jen chrupavčité základy lebky
Minoha: mozek: třídílný (2) (ostatní oddíly jen naznačeny)
Minoha: smyslové orgány: čichový orgán: má 2 laloky u dospělce pak splynou proudový orgán vnímá proudění vody buňky v brázdách na povrchu těla
Minoha: smyslové orgány: primitivní labyrint vnitřního ucha oči nejsou dokončeny pod kůží neslouží zrakovému vnímání ALE: pokožka citlivá na světlo
Minoha: vylučovací orgán holonefros: nejprimitivnější typ ledviny
Minoha: holonefros: v každém tělním článku původně: 1 pár kanálků a náznaků nálevkovitých váčků k nim přiléhají vnější glomeruly (klubíčka vlásečnic) kanálky napojeny na párový primární močovod
Minoha: - žijí v písku nebo v bahně ve sladkých vodách (!)
Minoha: po 2 5 letech (u našich druhů ve 4. roce života) METAMORFÓZA: trvá 6 8 týdnů vystoupí oči, začne vidět
Minoha: METAMORFÓZA: přetvoří se celá ústní krajina vznikne mohutný svalnatý jazyk a rohovité zuby
Minoha: METAMORFÓZA: hltan se oddělí od jícnu jako samostatný slepý vak na břišní straně rozvoj obličejové části lebky chrupavky, žaberní oblouky
Minoha: METAMORFÓZA: trávicí trubice se prodlouží u druhů, které v dospělosti nežerou, zakrní vznikne tkáň slinivky zdokonalí se mozek, proudový a čichový orgán
Minoha: METAMORFÓZA: holonefros: část zvaná pronefros (3) (hlavová) se redukuje jako ledvina začne fungovat opistonefros (4) (zadní část )
Minoha: METAMORFÓZA: holonefros: opistonefros (4) (zadní část ): dokonalejší typ ledviny ztráta segmentace zmnožení počtu kanálků vytvoření Bowmanových váčků s vnitřními glomeruly vývodem je primární močovod (5)
Minoha: METAMORFÓZA: mohutný rozvoj gonád pokračuje i po skončení metamorfózy u pohlavně dospělých mihulí zabírají nepárové gonády (1) (buď varle nebo vaječník) značnou část těla
Stavba dospělce:
Dospělec: kůže: žlaznaté buňky slizovitý hlen
Dospělec: pololebka: složitá obličejová část jen zlomkovitá mozková část svalovina trupu segmentovaná neupírá se na kostru, ale na svalové přepážky (myosepta)
Dospělec: dýchací ústroje: žábry ve zvláštních kulovitých váčcích (7) jiní žijící obratlovci to nemají
Dospělec: cévní soustava: srdce: žilný splav předsíň (21) komora (20) tepenný násadec (19) systém cév běžný je i primitivní mízní soustava
Dospělec: nervová soustava: už je 5 oddílů mozku ale koncový mozek (5) a mozeček (2) jsou velmi malé oproti tomu je mezimozek (4) velký mícha primitivnější stavby (1)
Dospělec: smyslové ústroje: proudový orgán hlava, mezi žaberními štěrbinami čichový orgán nepárový ve stěně čichové chodby
Dospělec: žlázy s vnitřním vyměšováním: hypofýza bez vývodu u mihulí stavba jako u ostatních obratlovců u sliznatek primitivnější štítná žláza u mihulí vzniká z endostylu larev
Dospělec: urogenitální soustava: u dospělců především opistonefros gonády jednoduché, nepárové, bez vývodných cest
Dospělec: urogenitální soustava: zralé pohlavní buňky do tělní dutiny napojuje se na společné vyústění s primárním močovodem odtud pohlavní buňky ven z těla
Řád: Mihule (Petromyzoniformes)
Řád: Mihule štěrbinovitý ústní otvor se silnými pysky po přisátí kruhovitý ústní dutina s rohovitými zuby
Řád: Mihule na hltan se párově napojují žaberní váčky ústí samostatně žabernmími štěrbinami ven z těla žaberních štěrbin zpravidla 7 párů
Řád: Mihule dobře vyvinuté oči labyrint vnitřního ucha (20) 2 polokružné chodby
vývoj začíná vždy ve sladké vodě po metamorfóze přechází většina druhů do moře nebo do brakických vod, kde vedou dravý život Řád: Mihule ekologie:
zprvu napadají menší živočichy pak se přisávají na ryby strouhavými pohyby ozubeného jazyka rozrušují tělní stěnu ryb a nasávají kašovitou svalovinu s krví Řád: Mihule ekologie:
- vnitřnosti nežerou Řád: Mihule ekologie: - když k nim dojdou, opustí kořist, která většinou po čase hyne
rozmnožují se jen 1x za život mořské druhy se vracejí proti proudu do sladkých vod páření probíhá zpravidla v čistých mělkých vodách Řád: Mihule ekologie:
Řád: Mihule ekologie: někdy samec ke tření připravuje ústy na dně mělkou jamku při páření se samec přisává na samici a obtočí ji tak, že se vyústění urogenitálních papil dostanou těsně k sobě oplození je mimotělní
dospělí po spáření hynou menší část sladkovodních druhů ve sladké vodě celý život většinou po metamorfóze nepřijímají potravu Řád: Mihule ekologie:
Zástupci:
dravá mihule mořská (Pteromyzon marinus) pobřeží Atlantiku na severní polokouli až 1 m dlouhá, 2-3 kg
mihule mořská (Pteromyzon marinus) známy tažné, v dospělosti mořské populace známy i populace žijící celý rok ve sladké vodě (v severní Americe) dřív se dostávala prý až do Písku v Jižních Čechách
mihule říční (Lampetra fluviatilis) rovněž v dospělosti mořský (!) druh evropské břehy kromě Černého moře až 40 cm délky
mihule říční (Lampetra fluviatilis) před rozmnožováním vstupuje do řek pokud jí to dovolí změny vyvolané člověkem až do 19. stol. byly i ve Vltavě a Labi
sladké vody povodí Baltského a Severního moře mihule potoční (Lampetra planeri) u nás místy v čistých potocích pstruhového pásma povodí Sázavy, Orlice a Odry v dospělosti 15 cm a nepřijímá potravu
Řád: Sliznatky (Myxiniformes)
Řád: Sliznatky ústa zevně hvězdicovitého tvaru s četnými výrůstky po obou stranách nosního otvoru pár výrůstků = vousky (tykadla)
Řád: Sliznatky rohovité zuby pouze na jazyku přísavný terč není (!) vytvořen
Řád: Sliznatky - žaberních váčků 5-15 párů - ústí navenek - buď každý jednou žaberní štěrbinou - nebo všechny jedinou žaberní štěrbinou
Řád: Sliznatky druhotně redukované oči pod kůží druhotně splynuly 2 polokružné chodby blanitého labyrintu vnitřního ucha v jedinou
Řád: Sliznatky - pohlavní žláza: - táhne se podél střeva jako pás - přední oddíl - stavba samičí gonády - zadní oddíl - stavba samčí gonády - ALE nejsou (!) hermafroditi
Řád: Sliznatky - pohlavní žláza: - u každého jedince je po celý život v činnosti jen jeden ze 2 oddílů gonády - jsou tedy gonochoristé
Řád: Sliznatky slizotvorné žlázy: velké, segmentárně uložené mnoho slizu je chrání před působením trávicích šťáv při pobytu v útrobách ryb zvýšenou měrou jej produkují při podráždění např. jsou-li uloveny
Řád: Sliznatky ekologie: celý život v moři rozmnožují se vícekrát za život
některé druhy se třou v hlubině jiné v pobřežní mělčině ale vždy u dna vejce mnohem větší než mihulí z nich rovnou malé sliznatky nejsou larvy Řád: Sliznatky ekologie:
- dřív se soudilo, že žerou ryby - dle dnešních poznatků: - mořské červy - korýše - členovce - případně mrtvé či poraněné ryby Řád: Sliznatky ekologie:
- jazyk je tvořen 2 silně ozubenými laloky - vysunují se - podobně jako čelisti rvou větší kusy z těl kořisti (často již mrtvé) Řád: Sliznatky ekologie:
Řád: Sliznatky ekologie: - jsou schopny vlézt skřelemi do těla ryby - nebo provrtat se její stěnou a vyžrat i vnitřnosti
stejně jako mořské mihule žijí spíše v chladných mořích čím více k rovníku, tím ve větší hloubce (až 1km) v tropickém pásu chybějí Řád: Sliznatky ekologie:
Zástupci:
sliznatka cizopasná při březích Atlantiku (Myxine glutinosa) hloubky 20-350 m délka kolem 50 cm již malé poranění ryb chycených do sítí může vyvolat útok sliznatek není cizopasná, ale predátor a nekrofág
sliznatka (Bdellostoma) Tichý a Atlantský oceán délka až 80 cm