REVIZE ČSN KVALITA VOD BIOLOGICKÝ ROZBOR STANOVENÍ BIOSESTONU

Podobné dokumenty
Změny v revidované ČSN Jakost vod Biologický rozbor Stanovení biosestonu

Stanovení mikroskopického obrazu ve vodě

Stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann

Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě - úvod Petr Pumann

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN

Základy stanovení mikroskopického obrazu ve vodě Petr Pumann

PŘIPRAVOVANÉ NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD

Problematika vzorkování povrchových vod ke koupání

Revize normy ČSN Kvalita vod Stanovení planktonních sinic

Monitoring mikrobiologického oživení v provozu demineralizační linky na elektrárně Ledvice

Počítání bezbarvých bičíkovců a améb ve vodě (zkušenosti z mezilaboratorních porovnávacích zkoušek)

PT#V/4/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

Obrazová dokumentace k PT#V/5/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné vodě

Revidovaná norma ČSN Kvalita vod Biologický rozbor Stanovení abiosestonu

Další vývoj mikroskopických ukazatelů v pitné vodě s ohledem na zavádění posouzení rizik

Kvantitativní stanovení abiosestonu

Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie

Problematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu

Několik metodických poznámek ke stanovení chlorofylu-a pomocí ČSN ISO 10260

Stanovení sinic (revize ČSN ) a chlorofylu

Fotodokumentace mikroskopických nálezů

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie a živé vzorky

Protokol PT#V/5/2012 Stanovení mikroskopického obrazu v přírodních koupalištích, stanovení sinic a stanovení chlorofylu-a

Řasy, sinice a další biologické jevy pozorovatelné pouhým okem

DALŠÍ VÝVOJ MIKROSKOPICKÝCH UKAZATELŮ V PITNÉ VODĚ S OHLEDEM NA ZAVÁDĚNÍ POSOUZENÍ RIZIK

Praktická část. Sinice a řasy v praxi. Přírodovědecká fakulta UK, Petr Pumann, Státní zdravotní ústav Lenka Šejnohová, MBÚ

Mikroskopické stanovení sinic

4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE

Stanovení abiosestonu

ZHORŠENÍ JAKOSTI VODY V NÁDRŽI NOVÁ ŘÍŠE VODÁRENSKÁ BIOLOGIE 2017 RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

NOVÉ NORMY PRO BIOLOGICKÉ METODY

Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu. & Masarykova Univerzita

PROBLEMATIKA VZORKOVÁNÍ PŘÍRODNÍCH KOUPACÍCH VOD

Případové studie využití hydrobiologického auditu v plánech pro zajištění kvality pitné vody

POČÍTÁNÍ BEZBARVÝCH BIČÍKOVCŮ A AMÉB VE VODĚ ZKUŠENOSTI Z MEZILABORATORNÍCH POROVNÁVACÍCH ZKOUŠEK

Sinice v koupacích vodách ČR v letech

Vyhodnocení účinnosti ftalocyaninových preparátů na inhibici růstu řas

NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Biologické metody v technických normách. Ing. Lenka Fremrová HYDROPROJEKT CZ a.s.

Vyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

Martina Bábíčková, Ph.D

NORMY PRO STANOVENÍ RADIOAKTIVNÍCH LÁTEK VE VZORCÍCH VODY A SOUVISEJÍCÍ NORMY

PT#V/4/2013 Stanovení mikroskopického obrazu v pitné a surové vodě (obrazová dokumentace a prezentace ze semináře vyhodnocení kola)

PT#V/9/2008 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

NĚKTERÉ ASPEKTY STANOVENÍ ABIOSESTONU ODHADEM POKRYVNOSTI ZORNÉHO POLE

SLOŽENÍ NÁROSTŮ A CHARAKTER SEDIMENTŮ

Řasy a sinice ve vodárenství

Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010

KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ ABIOSESTONU

PT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a

Malý test znalostí odběrových skupin - fotografie

Sinice v koupacích vodách ČR v mimořádně teplé sezóně 2018

Jméno a příjmení: Datum odevzdání protokolu:

Zelené řasy (Chlorophyta) Milan Dundr

Umí provozní laboratoře určovat planktonní sinice?

Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Zkouška inhibice růstu řas

METODIKA ODBĚRU A ZPRACOVÁNÍ VZORKŮ FYTOPLANKTONU TEKOUCÍCH VOD

Rychlé screeningové metody hodnocení kvality vody a povrchů ve vodárenských provozech

ZELENÉ ŘASY (CHLOROPHYTA)

Provozní aspekty monitorování sinic v přírodních vodách ke koupání

Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.

ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ

Můžeme věřit údajům o výskytu sinic v našich koupacích vodách?

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Odběr vzorků podzemních vod. ČSN EN ISO (757051) Jakost vod odběr vzorků část 17: Návod pro odběr. vzorků podzemních vod

Biologické metody v technických normách. Ing. Lenka Fremrová

trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá

Stále opomíjený rizikový bod v systému zásobování pitnou vodou Vodojemy z pohledu biologických auditů

Protokol č. 7 Pozorování živých a mrtvých buněk kvasinek Vitální test

ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

POMALÉM PÍSKOVÉM. Ing. Lucie Javůrková, Ph.D. RNDr. Jana Říhová Ambrožová, Ph.D. Jaroslav Říha

VYUŽITÍ SAPROBNÍHO INDEXU PRO HODNOCENÍ KVALITY SANACE ROPNÝCH LAGUN

VY_32_INOVACE_ / Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Orientační sledování fytoplanktonu v rekreačních nádržích v povodí Moravy v roce 2008 Vypracoval: Mgr. Rodan Geriš

Oxidační účinek ferátů na autotrofní a heterotrofní mikroorganismy

ONLINE BIOSENZORY PŘI HLEDÁNÍ KONTAMINACE PITNÉ VODY

Charakter a účinnost biologické filtrace

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Přímé stanovení celkového počtu buněk kvasinek pomocí Bürkerovy komůrky Provedení vitálního testu

Vlastnosti řas Tělo řas Rozmnožování řas Životní prostředí řas. Jaké jsou rozdíly v zařazení řas ve starších a novějších systémech?

PROTOKOL VÝSLEDKY ZKOUŠENÍ ZPŮSOBILOSTI V OBLASTI HYDROBIOLOGIE OR-HB-17 TECHNICKÉ ÚDAJE

SINICE. Kde se vzaly? Co jsou to sinice? cyanobakterie (sinice) a řasy přirozená součást života ve vod. nádržích. důsledek eutrofizace.

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

NORMY PRO STANOVENÍ RADIOAKTIVNÍCH LÁTEK VE VZORCÍCH VODY A SOUVISEJÍCÍ NORMY PRO ODBĚR VZORKŮ

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ VE VH OBJEKTECH VE SPOLEČNOSTI VODOVODY A KANALIZACE VSETÍN, A.S. Ing. Michal Korabík RNDr. Václav Janík Mgr.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Metodický návod pro přírodní koupaliště a koupací oblasti & další požadavky nové legislativy pro přírodní koupací vody

BIOLOGIE VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ

Transkript:

REVIZE ČSN 75 772 KVALITA VOD BIOLOGICKÝ ROZBOR STANOVENÍ BIOSESTONU Petr Pumann, Jana Říhová Ambrožová, Lenka Fremrová Vodárenská biologie 203 Praha, 6.-7.2.203

ČSN pro stanovení biosestonu/mikroskopického obrazu Rok Povrchová voda Pitná voda 976 ČSN 83 0522 Biologický rozbor pitné vody 980 ČSN 83 0532-2 Biologický rozbor povrchové vody. Stanovení biosestonu 987 ČSN 75 77 Jakost vod. Biologický rozbor. Stanovení mikroskopického obrazu 998 ČSN 75 772 Jakost vod - Biologický rozbor - Stanovení biosestonu 2005 ČSN 75 772 Jakost vod - Biologický rozbor - Stanovení biosestonu 203 ČSN 75 772 Kvalita vod - Biologický rozbor - Stanovení biosestonu

Zněny v ČSN 75772 oproti znění z roku 2005

Vypuštění některých částí Vypuštění v praxi nepoužívaných postupů Kapitola 6 - Stanovení reosestonu Kapitola 7 - Stanovení vloček plovoucích bakterií a hub Vypuštění částí uvedených v jiné normě Zmínky o počítání v sedimentačních komůrkách na převráceném mikroskopu (uvedeno v ČSN EN 5204 z roku 2007) Diskutováno bylo i vypuštění kapitoly 5 Stanovení většího (síťového) biosestonu, která však zůstane v normě zachována

Drobné / technické změny doplněny informace o některých výrobcích/dodavatelích zkumavky, počítací komůrky, sestavy filtrů pro fluorescenci podrobný popis a nákresy počítací komůrky Cyrus I a nákres mřížky obrázek centrifugační zkumavky

Drobnosti Změna přepravní teploty - místo intervalu 2 5 C rozšíření na 5 C (ve shodě s ČSN EN ISO 5667-3) Umožnění plnění komůrky také mikropipetou Upozornění na obtížnou srovnatelnost výsledků živých a Lugolem konzervovaných vzorků Diskutována i možnost práce s komůrkou bez svorek (ale nakonec není v normě uvedeno)

Nová informativní příloha Příklady vyjadřování počtů u některých organismů upřesnění termínu jedinec nejasné případy nelogické případy (stanovení jedinců pracnější než stanovení buněk) Příklady, kdy doplnit výsledky (v jedincích) komentářem E A B C D F H G I J K L

Jedinec (Definice beze změn, ale ) Za jedince se považuje samostatná buňka (nezáleží na její velikosti), dále cenobium nebo kolonie do velikosti 00 μm a vlákna do délky 00 μm. Cenobia, kolonie a vlákna překračující uvedené rozměry se vyjadřují jako jejich násobky. U koloniálních nálevníků, vířníků a drobných mnohobuněčných živočichů se počítá každý jedinec zvlášť. Pokud to vyžaduje účel rozboru, počítají se jednotlivé buňky (hodnocení technologických procesů, podklad pro stanovení objemové biomasy, hodnocení ekosystému stojatých vod apod.)

Kolonie bičíkovců rozpadlé až v počítací komůrce jedinec, pokud je zjevné, že jednotliví bičíkovci opravdu pochází z kolonie

Zprohýbaná nebo stočená vlákna Nenarovnávat, vyjadřovat jako plochu

Zprohýbaná nebo stočená vlákna Nenarovnávat, vyjadřovat jako plochu

Volně spojené buňky centrických rozsivek Jako jeden jedinec / rovná vlákna

Kompaktní spojení dvou a více různých organismů Jako dva (či více) jedinci

Některé kolonie nebo cenobia překračující stanovenou mez 00µm jako jeden jedinec A dále třeba kolonie Synura, Uroglena nebo cenobia volvokálních zelených řas

O velikém váleči a malé pláštěnce Volvox Chlamydomonas 00µm 2 3 = <9 (do teď) = (nově) << (ve skutečnosti) 4 5 6 7 8 9

Informativní příloha doplňující údaje k výsledkům Vhodné především o sinice s proměnlivou velkostí kolonií (např. Microcystis) zaznamenat velikost kolonií lépe stanovit počet buněk velké řasy (např. Ceratium, Volvox) V poznámce uvést, že se vyskytují a v jaké míře organismy s rozpadavými koloniemi (Asterionella, některé centrické rozsivky) souběžně udat i počet buněk

Co by si asi revizi zasloužilo, ale Rozlišení živých organismů pomocí autofluorescence chlorofylu-a

Řada problematických věcí nemůže být řešena v metodické normě!

Děkujeme Vám za pozornost Za spolupráci v připomínkových řízeních poděkování zaslouží kolegové: Blanka Desortová, Ladislav Havel, Karel Kolář, Emil Janeček, Čestmír Ondrušák, Rodan Geriš, Petr Marvan, Jindřich Duras