Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Železná Rua I (1969) Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMET S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO ŽELEZÁ RUDA I (1969) orway spruce thinning experiment Series Železná Rua I (1969) Abstract Experimental series at Železná Rua I was foune in forest region 13 the Šumava Mts. in 1969 in 61-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. The series consists of two comparative plots with imensions m x m, i. e..25 ha each. Comparative plot is control plot without esigne thinning; comparative plot is the stans with thinning by negative selection from below. Presente paper is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans uring the 35-year perio of observation. Klíčová slova: smrk ztepilý, Picea abies, pěstování lesa, ní výchova Key wors: orway spruce, Picea abies, silviculture, thinning ÚVOD V letech 1956 až 1973 bylo pro řešení problematiky ní výchovy smrku ve VÚLHM založeno celkem 46 výzkumných řa ve čtyřech časových sériích (série 1 v letech 1956 1958, série 2 v roce 196, série 4 v letech 1964-1969 a série 5 v letech 1971-1973). Série 3 byla založena v borových ech a je honocena samostatně. Ze čtvrté série s výchovou smrkových ů, založené Ing. Pařezem v letech 1964 až 1969, se ochovalo celkem 9 výzkumných řa. Překláaná práce se zabývá honocením řay Železná Rua I. Další experimentální řay buou honoceny v samostatných příspěvcích. Souhrnné vyhonocení celé 4. série je obobně jako u 1. a 2. série (SLODIČÁK, OVÁK 25a, b) přemětem iniviuálního sělení. Experimentální řaa Železná Rua I byla založena v lesní oblasti 13 Šumava v roce 1969 v 61letém smrkovém u na LHC Železná Rua v u 24C 2 pole LHP 1987-1996. Porosty jsou obhospoařovány LČR, s. p., LS Železná Rua, revír Javorná. Zeměpisné souřanice experimentální řay v systému WGS-84 jsou 13 2 49 v.., 49 12 47 s. š. Porost se nachází na jihozápaním svahu se sklonem 1 %, v namořské výšce 91 m. Současný smrkový je hospoářským lesem na LT 5K2 - kyselá jelová bučina s ostřicí kulkonosou (Abieto-Fagetum aciophilum Carex pilulifera). 5. LVS byl určen pole půního typu, který je ze kambizem pozolovaná (rankerová). V 6. LVS by se již vyskytovaly kryptopozoly. Důkazem pro 6. LVS by byl výskyt ruhu Calamagrostis villosa, který však nebyl na ploše ani v okolí inikován (VIEWEGH 22). Průměrný roční úhrn srážek za obobí 1961 199 přestavoval pole úajů ČHMÚ 1 mm a průměrná roční teplota za stejné obobí osahovala 6 C. Experimenty byly založeny pole metoiky VÚLHM (PAŘEZ 1958). Popis prací, umístění a charakteristika výchovných zásahů včetně použitých meto při honocení výsleků jsou uveeny v příspěvku SLO- DIČÁK, OVÁK (23). Experimentální řau tvoří vě ílčí srovnávací plochy ( a ), kažá o velikosti m x m, tj.,25 ha (obr. 1). Obr. 1. Umístění experimentální řay Železná Rua I (Geobáze 1997 2) a výřez z obrysové mapy LHC Železná Rua, LHP (1987) Geographic location (Geobáze 1997 2) an stan map of experimental series Železná Rua I on Forest Management Plan (1987) Srovnávací plocha je kontrolní, bez výchovy. Jsou ze ostraňovány pouze souše a přípané zlomy či vývraty. Srovnávací plocha je zaměřena na sleování poúrovňových zásahů s negativním výběrem. Statistické analýzy byly proveeny pomocí softwaru UISTAT (verze 5.1) s použitím hlainy významnosti p,5. Zpracování 188 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Železná Rua I (1969) Tab. 1. Záklaní úaje o vývoji experimentu Železná Rua I Basic ata on thinning experiment Železná Rua I Železná Rua I Sružený 1969 1974 1979 1994 24 61 let 66 let 71 let 86 let 96 let T T% Hlavní Sružený T T% Hlavní Sružený T T% Hlavní T 61-71 let T 72-85 let Sružený T T% Hlavní T 87-95 let Sružený 2264 292 13 1972 1972 192 1 178 178 276 16 14 76 296 128 488 4 72 72 1544 - - - (ks.ha -1 ) 2288 72 31 1568 1568 468 3 11 11 2 18 9 112 788 296 38 492 16 476 424 - - 1388 G 53,6 3,1 6,4 55,9 2,6 5 53,3 57,3 5,3 9 52, 11, 6, 58,5 13,3 23 45,2 54,2 3,3 3,9,6 - (m 2.ha -1 ) 54,3 9, 17 45,3,6 9,5 19 41,2 45,5 5,8 13 39,7, 3,8 49,6 14,5 29 35,2 1,1 43,2 19,4 32,6 13,3 24,3 17,4 11,7-18,1 19, 13,2-19,5 2,3 15,7-21, - - 24,8 18,6-28,3-31, - 6,9 - - (cm) 17,4 12,6-19,2 2,3 16,4-21,8 23, 19,3-23,7 - - 28,3 24,8-3,2-34, - 1,1 - - h 18,5 14,5-18,9 2,6 16,6-2,9 21,7 18,8-22,1 - - 26, 22,5-27,5-29,4-7,6 - - (m) 18, 14,7-19, 21, 18,5-21,8 22,9 2,9-23,2 - - 27,2 25,7-27,9-29,4-8,3 - - 17 124-15 19 126-17 17 12-15 - - 15 121-97 - 95 - - - - h/ 14 116-99 13 113-1 1 19-98 - - 96 14-92 - 87 - - - - 25,5 - - - 27,1 - - - 28,8 - - - - - 33,9 - - - - 37,7-12,2 - - 2 (cm) 25, - - - 26,7 - - - 28,4 - - - - - 34,1 - - - - 38,5-13,5 - - 22,2 - - - 24,3 - - - 25,5 - - - - - 29,5 - - - - 31,6-9,4 - - h2 (m) 21,7 - - - 24, - - - 25,2 - - - - - 29,2 - - - - 3,8-9,1 - - 87 - - - 9 - - - 89 - - - - - 87 - - - - 84 - - - - h 2/2 87 - - - 9 - - - 89 - - - - - 86 - - - - 8 - - - - Pozn.: P přírůst, T nahoilá těžba, T výchovný zásah (přípaně těžba souší a zlomů), ÚTP úmyslná těžba přemýtní, Sružený ( včetně souší, zlomů a stromů vyznačených k těžbě), Hlavní ( po proveení výchovného zásahu a po ostranění souší a zlomů), kontrolní bez výchovy, srovnávací plocha se slabšími poúrovňovými zásahy s negativním výběrem, počet stromů, G výčetní kruhová záklana, výčetní tloušťka střeního kmene, h stření výška, h/ štíhlostní kvocient, 2 průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 průměrná výška 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 štíhlostní kvocient 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar otes: P increment, T salvage cut, T thinning, ÚTP planne intermeiate cutting, Sružený before thinning (incluing ea iniviuals an trees marke for thinning), Hlavní - after thinning (stan after thinning an after removing of ea iniviuals), control plot without thinning, comparative plot with negative selection from below, number of trees, G basal area, iameter breast height of the mean stem, h mean height, h/ quotient of slenerness, 2 iameter of 2 thickest trees, h 2 height of 2 thickest trees, h 2 quotient of slenerness of 2 thickest trees T 61-96 let P 61-96 let P -T ÚTP 61-96 let ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27 189
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Železná Rua I (1969) 3 2 7 6 G 2 1 1 9-(16) G 4 +1(36) +1(36) 6 7 8 9 1 Věk / Age 3 9-(16) 2 6 7 8 9 1 Věk / Age Obr. 2. Vývoj počtu stromů (ks.ha -1 ) a výčetní kruhové záklany G (m 2.ha -1 ) na srovnávacích plochách experimentální řay Železná Rua I ve věku 61 96 let v porovnání s růstovými tabulkami (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) umber of trees ( - trees.ha -1 ) an basal area (G - m 2.ha -1 ) on comparative plots of experimental series Železná Rua I at the age 61 96 years compare with Growth Tables (ČERÝ, PAŘEZ, MALÍK 1996) a příprava atových souborů pro statistické analýzy proběhly pole oporučovaných postupů (MELOU, MILITKÝ 1998). Pro testování byla využita proceura AOVA a náslené mnohonásobné porovnávání (testy Stuent-ewman-Keuls, Tukey, Dunnett). Datové soubory s úaji o horním stromovém patře ( 2, h 2 ) byly testovány pomocí vícevýběrových neparametrických testů (Kruskal-Wallisova jenofaktorová analýza rozptylu). Tloušťkové struktury ů na ílčích srovnávacích plochách byly analyzovány pomocí Kolmogorov-Smirnov vouvýběrového testu. PRŮBĚH EXPERIMETU V obě založení experimentální řay Železná Rua I v roce 1969 osáhl věk sleovaných ů 61 let. Jenalo se o smrkovou monokulturu o hustotě 2 264 a 2 288 jeinců na 1 hektar na plochách a s vyrovnanými taxačními parametry (G 53,6 a 54,3 m 2, na obou variantách 17,4 cm, h 18,5 a 18, m). Zjištěné rozíly nebyly signifikantní stejně jako u parametrů horního stromového patra, tj. ve výčetní tloušťce a výšce 2 nejsilnějších stromů na 1 ha ( 2 25,5 a 25, cm a h 2 22,2 a 21,7 m). Výchozí stav ů pře prvními zásahy tak byl na ílčích srovnávacích plochách v rámci řay srovnatelný. Pře zahájením experimentu nebyl sleovaný vychováván. Svěčí o tom výrazná tloušťková iferenciace (v u se pře prvními experimentálními zásahy vyskytovali jeinci s výčetní tloušťkou o 6 o 33 cm, obr. 3a). Počet stromů a výčetní záklana Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 61 let, bylo v u srovnávací plochy negativním výběrem v poúrovni ostraněno 31 % stromů () tvořících 17 % výčetní záklany (G). Umístění zásahu v ní struktuře je zřejmé z obr. 3a. Patrný je poúrovňový charakter zásahu (průměrná výčetní tloušťka těžených stromů byla na variantě 12,6 cm, zatímco stření výčetní tloušťka osahovala 17,4 cm (tab. 1). Zásahy se opakovaly ještě vakrát ve věku 66 a 71 let (1974 a 1979) v pětiletých perioách a bylo při nich na variantě oebráno negativním výběrem v poúrovni 3 a 18 % (19 a 13 % G). Po třech výchovných zásazích v pětiletých perioách, tj. 1 let po zahájení experimentu (rok 1979, věk 71 let), zůstalo: na variantě celkem 1 4 stromů (mortalita 76 stromů, 34 % půvoního stavu), na variantě celkem 9 stromů (při výchově ostraněno 1 388 stromů, tj. 61 % ). Výčetní kruhová záklana G osáhla ve věku 71 let: na variantě 52, m 2 (pokles o 1,6 m 2 ), na variantě 39,7 m 2 (pokles o 14,6 m 2 ). Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně za obobí prvních eseti let sleování (ve věku 61-71 let) přestavoval po započtení záměrně vytěžených stromů při výchovných zásazích a nahoilé těžby na kontrole na variantě 9,7 m 2 a byl tey pouze o,3 m 2 větší než na kontrole (9,4 m 2 ). O třetího výchovného zásahu ve věku 71 let (1979) se oba y výzkumné řay Železná Rua I vyvíjely 25 let až o roku 24 bez záměrného ovlivňování. Byly ostraňovány pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Počet stromů se o poslení revize v roce 24 (věk 96 let) snížil: na variantě na 72 stromů (mortalita ve věku 61 96 let 1 544 jeinců), na variantě na 476 stromů (zásahy 1 388 a mortalita 424 jeinců). Mortalita v posleních 25 letech sleování (věk ů 72 96 let) přestavovala na kontrolní ploše 784 (52 %) jeinců, zatímco na srovnávací ploše s negativním výběrem v poúrovni bylo ve stejném obobí nahoile ostraněno 424 stromů (tj. ca 47 % stavu hlavního u ve věku 71 let). ejvětší úbytek stromů byl zaznamenán na obou srovnávacích plochách při šesté revizi ve věku 86 let (1994), ky bylo ostraněno po sněhovém a větrném polomu na kontrole 488 stromů s výčetní záklanou 13,3 m 2 (4 %, 23 % G) a na variantě 296 stromů 19 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Železná Rua I (1969) 3 2 2 1 1 3 2 2 1 1 3 2 2 1 1 Železná Rua I 1969 61 let 5 1 15 2 25 3 35 4 Železná Rua I 1974 66 let T Zásah Ostraněno 31 % 17 % G 5 1 15 2 25 3 35 4 Železná Rua I 1979 71 let T Zásah Ostraněno 3 % 19 % G 5 1 15 2 25 3 35 4 T Zásah Ostraněno 18 % 13 % G Obr. 3a. Tloušťková struktura a proveené výchovné zásahy na variantách (vlevo) a 5p (vpravo) v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše bez zásahu na experimentální řaě Železná Rua I ve věku 61 71 let (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental thinning on variant (left) an variant 5p (right) compare with mortality on control plot without thinning on Železná Rua I experimental series at the age of 61 71 years (T salvage cut, Zásah thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, Ostraněno/Remove) s výčetní záklanou 14,5 m 2 (38 %, 29 % G). V obou sleovaných ech byly poškozeny a násleně ostraněny hlavně stromy v nejnižších tloušťkových stupních 13 27 na kontrole a 18 31 na variantě. Až na výjimky se jenalo o stromy se štíhlostním kvocientem na 9 (obr. 3b). Poškození experimentálního u poobného rozsahu se během sleování experimentu nevyskytlo. Mortalita se v jenotlivých perioách pohybovala na kontrole o 1 o 16 %, tvořících 5 až 9 % G. Celkově tvořil počet nahoile vytěžených poškozených stromů a souší za obobí sleování experimentu (61 96 let) na variantě necelou jenu třetinu (424) počtu stromů nahoile vytěžených na kontrole (1 544). Výčetní záklana G byla po celou obu sleování největší na kontrolní ploše a až o polomu ve věku 86 let převyšovala tabulkové honoty pro bonitu +1 (36 m). Po polomu eviovaném při revizi ve věku 86 let (nahoile ostraněno 4 %, 23 % G) se přírůst záklany zotavil a při poslení revizi ve věku 96 let se k tabulkové honotě nejlepší bonity opět přiblížil (54,2 m 2 ). Výčetní záklana G experimentálního u po výchovných zásazích ve věku 61 až 71 let klesla až na 39,7 m 2 a po ukončení výchovy v násleujících 15 letech opět vzrostla na 49,6 m 2 pře poškozením ve věku 86 let. Polom postihl téměř stejně jako kontrolu (nahoile ostraněno 38 %, 29 % G). Při poslení revizi ve věku 96 let osáhla záklana G na variantě 43,2 m 2, tj. 8 % kontroly (54,2 m 2 ). Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl nárůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí na kontrole bez výchovy o 1,7 m 2 menší než na srovnávací ploše s výchovou (3,9 m 2 na kontrole a 32,6 m 2 na ploše ). a kontrolní ploše bylo v průběhu sleování 3,3 m 2 záklany (98 % přírůstu) ostraněno jako souše a zlomy, zatímco na srovnávací variantě s výchovou zlomy a souše přestavovaly 19,4 m 2 (6 % perioního přírůstu G). Po započtení záklany G stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk 61 96 let): na kontrolní ploše,6 m 2, na srovnávací ploše 13,3 m 2. Tloušťková struktura Efekt výchovy na tloušťkovou strukturu ů byl sleován o roku 1969 o roku 1979, tj. v obobí, ky byly prováěny experimentální výchovné zásahy, vžy k atu vyznačení a proveení zásahů. a grafech (obr. 3a) je znázorněno rozělení stromů o tloušťkových tří pře proveením zásahů (čárový graf) a vyznačeno jenak umístění výchovného zásahu (bílé sloupce) a jenak mortalita na kontrolní ploše (černé sloupce). Jak je patrné z obr. 3a, pře zahájením experimentu v roce 1969 (věk u 61let) byla tloušťková struktura na srovnávacích plochách, řay Železná Rua I téměř ientická. V rámci sleované řay nebyly shleány statisticky významné rozíly mezi srovnávanými variantami. Tloušťková struktura byla levostranně asymetrická. Z umístění výchovných zásahů v ní struktuře je zřejmé, že charakter negativního výběru v poúrovni byl oržen při všech třech experimentálních výchovných zásazích. Posun výchovných zásahů o vyšších tloušťkových stupňů oproti přirozené mortalitě byl patrný při všech proveených zásazích. ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27 191
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Železná Rua I (1969) 2 1 1 Železná Rua I 1994 86 let h/ = 9 h/ Polom Polom h/ h/ 1 15 2 25 3 35 4 45 Obr. 3b. Tloušťková struktura, štíhlostní kvocient a poškození experimentálních ů polomem na kontrole a variantě na experimentální řaě Železná Rua I ve věku 86 let ( počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure, h/ ratio an amage by snow an win on control plot an on variant on Železná Rua I experimental series at the age of 86 (Polom salvage cut, number of trees per hectare, iameter in cm) 2 1 1 o 25 cm - 18 stromů - 16 stromů Železná Rua I 24 96 let h/ h/ 35 cm + - 16 stromů - 184 stromů 1 15 2 25 3 35 4 45 55 6 Obr. 4. Tloušťková struktura a štíhlostní kvocient h/ pole tloušťkových stupňů na experimentální řaě Železná Rua I ve věku 96 let při poslení revizi v roce 24 ( počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an h/ ratio for iameter classes on experimental series Železná Rua I at the age of 96 years ( number of trees per hectare, iameter in cm, h/ quotient of slenerness) Při poslení revizi ve věku 96 let (24) byly v experimentálních ech zastoupeny stromy o tloušťce o 19 o 52 cm (obr. 4). ejnižší tloušťkové tříy 19 25 cm s nejvyšším a nejméně příznivým štíhlostním kvocientem (15 122) byly nejvíce zastoupeny na kontrolní ploše bez výchovy, ke bylo těchto jeinců v přepočtu na 1 hektar 18. a variantě s negativním výběrem v poúrovni bylo zastoupení stromů s výčetní tloušťkou o 25 cm bezvýznamné (pouze 16 stromů, tj. 9 % stavu na kontrole). aopak počet silnějších stromů s výčetní tloušťkou 35 cm a více s příznivějším štíhlostním kvocientem (65 88) byl na variantě s výchovou o 15 % vyšší než na kontrole ( 16 stromů a 184 stromů). Pozitivní efekt výchovy negativním výběrem v poúrovni se tak na sleovaných řaách projevil přeevším poklesem počtu nejlabilnějších stromů nižších tloušťkových stupňů a nárůstem počtu stromů ve vyšších tloušťkových stupních s příznivějším štíhlostním kvocientem. Z porovnání tloušťkových struktur v roce 24 (věk 96 let) vyplývají signifikantní rozíly mezi variantami řay I ( se průkazně liší o ). Statická stabilita Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem střeního kmene a štíhlostním kvocientem horního stromového patra ( 2 ) byla o počátku pokusu nepříznivá. Pře zahájením experimentu v roce 1969 osahoval štíhlostní kvocient střeního kmene honot 17 () a 14 () a nacházel se ve fázi kulminace, která byla zaznamenána na kontrole při ruhé revizi (h/ 19). V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole klesal, částečně také početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem (tab. 1, obr. 5). a variantě s výchovou byl zaznamenán pokles kvocientu již o počátku sleování. Pokles honot byl výraznější, přeevším v ůsleku početních posunů po ostranění převážně nejslabších stromů při výchovných zásazích na počátku experimentu. Po honotu 1 klesl štíhlostní kvocient střeního kmene na variantě hne po početních posunech násleujících po poúrovňových zásazích ve věku 61 71 let. a kontrole se po honotu 1 ostal štíhlostní kvocient až po polomu ve věku 86 let, ky byly po polomu ostraněny poškozené nejslabší a nejméně stabilní stromy reprezentující 4 % z celkového počtu jeinců (obr. 3b). Při honocení horního stromového patra, ky je o výpočtu zahrnut vžy stejný počet nejsilnějších jeinců na srovnávací ploše a tak neochází k početním posunům, byly výchozí honoty štíhlostního kvocientu h 2 na obou srovnávacích plochách stejné (honota 87). Štíhlostní kvocient horního stromového patra kulminoval již při ruhé revizi ve věku 66 let honotami 9 na obou variantách a poté až o poslení revize v roce 24 klesal. Při poslení revizi v roce 24 (věk 96 let) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na variantách a na honoty 84 a 8, přičemž rozíly mezi variantami byly signifikantní. Z proveené analýzy je zřejmý v průběhu sleování výraznější nárůst honot 2 (průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na hektar) na ploše ve srovnání s kontrolou (obr. 6). Tato skutečnost se projevila již zmiňovaným signifikantním 192 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Železná Rua I (1969) h/ h h/ h2/2 / 12 11 1 9 8 7 h/ h 2 6 7 8 9 1 Věk/Age Obr. 5. Vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene (h/) a horního stromového patra (h 2 ) na experimentální řaě Železná Rua I ve věku 61 96 let Development of quotient of slenerness of mean stem (h/) an upper tree story (2 thickest trees per hectare h 2 ) on experimental series Železná Rua I at the age of 61-96 years 45 4 35 3 25 2 1,3 (cm) h 2 Železná Rua I I 2 2 Věk/Age 55 6 65 7 75 8 85 9 95 1 Věk/Age Obr. 6. Vývoj výčetní tloušťky 2 (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů (2 nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě Železná Rua I (porovnání variant a ) v obobí 1969 24 (věk 61 96 let). Signifikantnost rozílů je uveena na hlaině významnosti p,5 (+) a p,1 (++). Development of iameter 2 (with stanar eviations) of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) on experimental series Železná Rua I (comparison between variants an ) in the perio 1969 24 (age of 61 96 years) Significant ifferences on confience level p.5 (+) an p.1 (++) are showe. poklesem h 2 na vychovávané variantě. Uveené rozíly v honotách 2 však po celou obu sleování v letech 1969 až 24 (věk 61 až 96 let) signifikantní nebyly. ZÁVĚRY Z EXPERIMETŮ ŽELEZÁ RUDA I V obobí sleování (ve věku 61 až 96 let) byla výčetní záklana na řaě Železná Rua I největší na kontrolní ploše bez zásahu a až o polomu ve věku 86 let převyšovala tabulkové honoty pro bonitu +1 (36 m). Při poslení revizi ve věku 96 let osáhla záklana G na variantě 43,2 m 2, tj. 8 % kontroly (54,2 m 2 ). árůst výčetní kruhové záklany G byl na obou variantách i reukován poškozením u přeevším sněhem a větrem. V průběhu sleování bylo na kontrole ostraněno jako souše a zlomy 3,3 m 2 záklany (98 % přírůstu), zatímco na srovnávací variantě s výchovou zlomy a souše přestavovaly 19,4 m 2 (6 % perioního přírůstu G). Perioní přírůst výčetní záklany G po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů včetně souší a polomů byl ve sleovaném obobí ve věku 61 96 let u varianty s výchovou 32,6 m 2, tj. o 1,7 m 2 větší než na kontrole bez výchovy (3,9 m 2 ). Perioní přírůst výčetní záklany G bez nahoile vytěžených stromů byl za obobí sleování experimentu (věk 61 96 let) na kontrolní ploše,6 m 2, zatímco na variantě s výchovou osáhl přírůst G 13,3 m 2. Vliv poúrovňových výchovných zásahů (varianta ) vel po 35 letech sleování ke snížení zastoupení nejnižších tloušťkových tří a ke zvýšení zastoupení stromů v nejvyšších tloušťkových tříách ve srovnání s kontrolním em bez výchovy. Tloušťkové struktury ů na sleovaných variantách byly při poslení revizi v roce 24 (věk 96 let) potvrzeny jako signifikantně rozílné. Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem byla o počátku pokusu nepříznivá. Štíhlostní kvocient střeního kmene osahoval ve věku 61 let honot 17 () a 14 () a nacházel se ve fázi kulminace, která byla zaznamenána na kontrole při ruhé revizi (h/ 19). a variantě s výchovou byl zaznamenán pokles kvocientu již o počátku sleování. Štíhlostní kvocient střeního kmene na obou variantách klesal přeevším v ůsleku početních posunů po ostranění stromů s nejvyšším kvocientem. Pokles kvocientu při posleních vou revizích byl způsoben oživením tloušťkového růstu po polomu ve věku 86 let a zpomalením výškového růstu u ve fázi ospělosti (věk 86 96 let). Po honotu 1 klesl štíhlostní kvocient střeního kmene na variantě hne po početních posunech násleujících po poúrovňových zásazích ve věku 61 71 let. a kontrole se po honotu 1 ostal štíhlostní kvocient až po polomu ve věku 86 let, ky byly po polomu ostraněny poškozené nejslabší a nejméně stabilní stromy reprezentující 4 % z celkového počtu jeinců. Štíhlostní kvocient horního stromového patra h 2, který není ovlivněn početními posuny, osahoval na obou honocených variantách stejné výchozí honoty 87 a kulminoval již při ruhé revizi ve věku 66 let honotami 9 na obou variantách. Při poslení revizi v roce 24 (věk 96 let) klesl štíh- ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27 193
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Železná Rua I (1969) lostní kvocient stromů horního patra na variantách a na honoty 84 a 8. Rozíly mezi variantami byly signifikantní. Signifikantní efekt výchovy na zvýšení statické stability u byl prokázán. Zaznamenané rozíly v tloušťkovém přírůstu kosterních stromů horního stromového patra na kontrole a variantě však nebyly po celou obu sleování signifikantní. Poěkování: Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru Ministerstva zeměělství ČR Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se pomínkách prostřeí MZE 2721. LITERATURA ČERÝ, M., PAŘEZ, J., MALÍK, Z.: Růstové a taxační tabulky hlavních řevin České republiky. (Smrk, borovice, buk, ub.) Jílové u Prahy, IFER 1996. 245 s. Geobáze 1997 2: Česká republika 1 : 1. Digitální mapa. Česká Lípa, Geoézie ČS, a. s., 2. 1 CD-ROM. MELOU, M., MILITKÝ, J.: Statistické zpracování experimentálních at. Praha, East Publishing 1998. 839 s. PAŘEZ, J.: ávrh postupu při zakláání, sleování a vyhonocování trvalých pokusných ploch se zvláštním zřetelem k pokusným plochám probírkovým a výnosovým. Jíloviště-Strnay, VÚLHM 1958. 248 s. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého cíle a metoika. Zprávy lesnického výzkumu, 48, 23, č. 4, s. 149-152. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Zhonocení poznatků z 1. série založené v roce 1958. Zprávy lesnického výzkumu,, 25a, č. 1, s. 13-17. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého zhonocení poznatků z 2. série založené v roce 196. Zprávy lesnického výzkumu,, 25b, č. 3, s. 173-178. VIEWEGH, J.: Přesné určení SLT výzkumných ploch pro výchovu smrkových ů. Zpráva FLE ČZU Praha, 22, 1 CD-ROM. 194 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27
Sloičák, ovák: Experiment s ní výchovou smrku ztepilého - Železná Rua I (1969) orway spruce thinning experiment Series Železná Rua I (1969) Summary Experimental series at Železná Rua I was foune in forest region 13 the Šumava Mts. in 1969 in 61-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. The series consists of two comparative plots with imensions m x m, i. e..25 ha each (fig. 1). Comparative plot is control plot without esigne thinning; comparative plot is the stan with thinning by negative selection from below. Presente stuy is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans. After analyses of the results from the 35-year perio of observation, we can raw following conclusions: In the perio of observation (age of 61-96 years), the basal area on series Železná Rua I was the biggest on control unthinne plot an this basal area exceee Growth Tables values for site class +1 (36 m) until the win an snow amage at the age of 86 years (fig. 2, tab. 1). At the age of 96 years (last revision), the basal area on variant with thinning represente 43.2 m 2, i. e. 8% of values from control (54.2 m 2 ). Basal area increment was reuce on both plots an by the win an snow amage mainly. During the perio of observation (age of 61 96 years), basal area of 3.3 m 2 (i. e. 98% of basal area increment) was remove as snags or breaks on control plot, whereas on the thinne variant, snags or breaks represente 19.4 m 2 (i. e. 6% of basal area increment). During the perio of observation (age of 61 96 years), perioic basal area increment (incluing planne an salvage cutting) was 32,6 m 2 on thinne plot, i. e. about 1.7 m 2 higher than on control unthinne plot (3.9 m 2 ). Basal area increment excluing salvage cut uring the perio of observation (age of 61 96 years) was,6 m 2 on control plot, while the basal area increment on thinne plot came up to 13.3 m 2. After 35 years of observation, the effect of thinning by the negative selection from below on iameter structure was observe (fig. 3a, 3b an 4). On thinne variant, abunance of small-size iniviuals (iameter classes up to 25 cm) ecrease an abunance of thickest trees (iameter classes over 35 cm) increase compare with control unthinne plots. Diameter istribution was significantly (by the Kolmogorov-Smirnov two sample tests) ifferent on thinne plots compare with control plot at age of 96 years in 24. Static stability characterize by h/ ratio was unfavourable from the beginning of observation. The h/ ratio of mean stem achieve the values 17 () an 14 () at age of 61 years (fig. 5). This ratio culminate with the peak on the value of 19 on control unthinne plot at the age of 66 years (secon revision). On thinne variant, h/ ratio of mean stem ecrease continually from the beginning of observation. The h/ ratio of mean stem ecrease, primarily as a result of mortality (on both variants an ) an planne cutting (on variant ) of thin unstable iniviuals. Decrease on h/ ratio values uring the last two revisions was cause by recovery of iameter growth after salvage cut at the age of 86 years an by height growth eceleration in the mature stans (age of 86 96 years). On thinne variant, h/ ratio of mean stem ecrease below the value 1 immeiately after trees number shift cause by thinning from below at the age of 61 71 years. On the other han, this ratio on control plot came own below the value 1 only after salvage cut at the age of 86 years when 4% of iniviuals (the thinnest, amage an unstable trees) were remove. Quotient of slenerness of ominant trees h 2 (2 thickest iniviuals per hectare), which is not influence by trees number shift, achieve an initial value of 87 on both variants an culminate on both variants again with peak on the value of 9 at the age of 66 years (secon revision). In the last revision (24, age of 96 years), h 2 ratio came own on plots an to significantly ifferent values 84 an 8, respectively (fig. 5). Effect of thinning on the increment of stan static stability was emonstrate by h/ ratio analyses. However, iameter 2 (ominant trees) ifferences between variants an were insignificant uring all perio of observation (fig. 6). Recenzováno ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 3/27 195