EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 6.11.2013 COM(2013) 768 final 2013/0376 (NLE) Ratifikace druhého kontrolního období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu dohodnuté v Dohá a o společném plnění závazků z ní vyplývajících CS CS
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Na konferenci o změně klimatu konané v prosinci 2012 v Dohá 192 smluvních stran Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu přijalo změnu tohoto protokolu 1. Tato změna dohodnutá v Dohá zavádí v rámci Kjótského protokolu druhé kontrolní období ode dne 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 s právně závaznými závazky ke snížení emisí pro smluvní strany uvedené v příloze B protokolu. Dohoda o této změně byla součástí širšího balíčku. Kromě 38 smluvních stran, které jsou zahrnuty do druhého kontrolního období, se nyní více než 60 dalších zemí, včetně Spojených států amerických, Číny, Indie, Jižní Afriky a Brazílie, zavázalo přijmout podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu ( úmluva ) opatření v oblasti zmírňování změny klimatu. Tím se celkový podíl celosvětových emisí, na něž se vztahují mezinárodní závazky v oblasti zmírňování změny klimatu v rámci Kjótského protokolu i úmluvy, zvýšil na více než 80 %. Dalším základním prvkem tohoto širšího balíčku je obecná shoda smluvních stran úmluvy, že nejpozději do roku 2015 přijmou protokol, jiný právní nástroj nebo závěr s právním účinkem podle úmluvy, který se bude vztahovat na všechny smluvní strany a který by měl vstoupit v účinnost a být prováděn od roku 2020 2. Článek 4 Kjótského protokolu umožňuje smluvním stranám plnit závazky společně. Evropská unie a patnáct smluvních stran, které byly jejími členskými státy v době, kdy byl Kjótský protokol v roce 1997 podepsán, se rozhodly tak učinit na první kontrolní období (2008 2012) a protokol tudíž v roce 2002 ratifikovaly 3. Ve změně dohodnuté v Dohá a v prohlášení Evropské unie a jejích členských států po jejím přijetí 4 se uvádí, že Evropská unie a její členské státy mají v úmyslu společně plnit své cíle snižování emisí i ve druhém kontrolním období. Evropská unie a její členské státy rovněž vyjádřily záměr plnit své závazky ve druhém kontrolním období podle Kjótského protokolu společně s Islandem. Začlenění Islandu do této skupiny smluvních stran, které plní své závazky společně, se řídí žádostí Islandu z června 2009. Rada na svém zasedání dne 15. prosince 2009 tuto žádost přivítala a vyzvala Komisi, aby předložila doporučení k zahájení nezbytných jednání s Islandem 5. Komise předložila své doporučení Radě v červnu 2013. V rámci změny dohodnuté v Dohá se Evropská unie, její členské státy a Island zavazují omezit své průměrné roční emise skleníkových plynů v období 2013 2020 na 80 % oproti hodnotám z jejich výchozího roku (zpravidla rok 1990 6 ). Tento závazek vychází z cílů 1 2 3 4 5 6 Rozhodnutí 1/CMP.8 přijaté konferencí smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu, FCCC/KP/CMP/2012/13/Add.1. Rozhodnutí 2/CP.18 přijaté konferencí smluvních stran úmluvy, odstavec 4 v dokumentu UNFCCC/CP/2012/8/Add.1. Rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících, Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1. Úplné znění tohoto prohlášení se odráží v odstavci 45 zprávy konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu z jejího osmého zasedání, které se konalo od 26. listopadu do 8. prosince 2012 v Dohá (FCCC/KP/CMP/2012/13). Závěry Rady ze dne 15. prosince 2009 týkající se Dohody s Islandem o společném plnění s ohledem na budoucí mezinárodní dohodu o klimatu, http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/agricult/111941.pdf. Pro první kontrolní období byly výchozí roky EU následující: pro oxid uhličitý (CO 2 ), methan (CH 4 ) a oxid dusný (N 2 O) používají všechny členské státy jako výchozí rok 1990 s výjimkou: Bulharska 1988, Maďarska průměr 1985 1987, Slovinska 1986; Polska 1988 a Rumunska 1989. Pro fluorované CS 2 CS
snižování emisí stanovených v klimaticko-energetickém balíčku, který byl přijat v roce 2009, zejména systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a rozhodnutí o sdílení úsilí 7. Závazek byl stanoven s přihlédnutím k rozdílům v působnosti právních předpisů Evropské unie a druhého kontrolního období podle Kjótského protokolu 8. Tento přístup je v souladu se závěry Rady z března 2012, v nichž se uvádí, že společný závazek Evropské unie, jejích členských států a Islandu by měl vycházet z klimaticko-energetického balíčku, ale že také závazky jednotlivých členských států týkající se snížení emisí v druhém kontrolním období podle Kjótského protokolu nesmí překročit jejich závazky dohodnuté v právních předpisech Evropské unie. Tento přístup byl využit při předložení závazku Evropské unie a jejích členských států v rámci druhého kontrolního období v dubnu 2012 9. Právní předpisy EU týkající se plnění cíle snížit emise do roku 2020 na 80 % výchozího roku již existují. Rozšířená posouzení dopadu ohledně hospodářských důsledků pro jednotlivé členské státy byla předložena v době přijetí předpisů a byla rovněž aktualizována, aby se zohlednil dopad hospodářské a finanční krize 10. Proto se Evropská unie a její členské státy v Dohá dohodly na okamžitém provádění svých závazků a povinností týkajících se druhého kontrolního období podle Kjótského protokolu od 1. ledna 2013. Evropská unie je navíc na cestě ke splnění svých cílů na rok 2020. Poslední inventura skleníkových plynů ukázala, že emise za rok 2011 ve 27 členských státech byly 18,4 % pod úrovní z roku 1990 (kromě využívání půdy, změny využívání půdy, lesnictví a používání pružných mechanismů) 11. Pokud se vezmou v úvahu rozdíly v působnosti a rozsahu Kjótského protokolu a za předpokladu, že pro Kypr a Maltu se jako výchozí rok použije rok 1990, představovalo by skutečné snížení emisí v roce 2011 v porovnání s emisemi ve výchozím roce Kjótského protokolu něco více než 20 % požadovaných ve druhém kontrolním období. Na základě nejnovějších prognóz vývoje emisí skleníkových plynů v členských státech a za předpokladu, že současné politiky a opatření budou prováděny, naznačila Evropská agentura pro životní prostředí do roku 2020 další mírné snížení emisí celkové snížení přibližně o 19 % pod úroveň roku 1990 12. To potvrzuje, že Evropská unie díky politikám a opatřením, které jsou v současné době v platnosti, pravděpodobně svůj cíl druhého kontrolního období splní. Nabídka EU na snížení emisí o 30 % však stále platí. Kromě toho probíhají diskuse ohledně 7 8 9 10 11 12 plyny používají všechny členské státy jako výchozí rok 1995 s výjimkou: Francie, Itálie, Rakouska a Slovenska 1990 a Rumunska 1989. Právní předpisy přijaté dne 23. dubna 2009, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020, Úř. věst. L 140, 5.6.2009. Tento rozdíl v působnosti je podrobně vysvětlen v pracovním dokumentu útvarů Komise Preparing the EU's Quantified Emission Limitation or Reduction Objective (QELRO) based on the EU Climate and Energy Package, SWD(2012) 18 final ze dne 13.2.2012. Předložen Dánskem a Evropskou komisí jménem Evropské unie a jejích členských států dne 19. dubna 2012 pod názvem Information on the quantified emission limitation or reduction objectives (QELROs) for the second commitment period under the Kyoto Protocol, FCCC/KP/AWG/2012/MISC.1. Pracovní dokument útvarů Komise Impact Assessment accompanying the Package of Implementation measures for the EU's objectives on climate change and renewable energy for 2020, SEK(2008) 85/3, 23.1.2008, a pracovní dokument útvarů Komise doprovázející sdělení Komise (KOM(2010) 265) Analysis of options to move beyond 20 % greenhouse gas emission reductions and assessing the risk of carbon leakage. Background information and analysis, část I a II, SEK(2010) 650, 25.5.2010. Evropská agentura pro životní prostředí: Annual European Union greenhouse gas inventory 1990 2011 and inventory report 2013 předloženo sekretariátu úmluvy v květnu 2013. Evropská agentura pro životní prostředí: Greenhouse gas emission trends and projections in Europe 2012: Tracking progress towards Kyoto and 2020 targets, Kodaň, 2012, s. 60. CS 3 CS
nákladově nejefektivnějšího plánu, jak do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů v Evropské unii o 80 95 %, včetně cíle na rok 2030. Formální vstup změny dohodnuté v Dohá v platnost je důležitým cílem Evropské unie. K tomu je potřeba, aby 144 ze 192 smluvních stran Kjótského protokolu, včetně Evropské unie a jejích členských států, uložilo své listiny o přijetí změny. Tento návrh rozhodnutí Rady o uzavření změny dohodnuté v Dohá to Evropské unii umožní. Kromě ratifikace na úrovni Evropské unie budou muset ratifikační proces dokončit také členské státy. V souladu s běžnou praxí uloží Evropská unie a její členské státy po příslušných ratifikačních postupech své listiny o přijetí změny současně, aby také mohly všechny současně vstoupit v platnost. K tomu by mělo dojít v dostatečném předstihu před pařížskou konferencí o změně klimatu, která se má konat na konci roku 2015. 2. ZMĚNA DOHODNUTÁ V DOHÁ Změna dohodnutá v Dohá stanoví závazky v oblasti zmírňování změny klimatu na druhé kontrolní období podle Kjótského protokolu pro země uvedené v příloze B protokolu. Navíc obsahuje další změny znění protokolu, které se mají provádět ve druhém kontrolním období. Většina těchto změn jednoduše umožňuje provádět nové závazky v oblasti zmírňování změny klimatu, existují však také některá ustanovení, která zahrnují změny v hmotných závazcích. Ty se týkají zahrnutí nového plynu fluoridu dusitého (NF 3 ), dvou ustanovení ohledně ambicí smluvních stran, co se týče závazků na druhé kontrolní období (tzv. ambiciózní mechanismus ), a nového čl. 3 odst. 7b. Závazky v oblasti zmírňování změny klimatu na druhé kontrolní období v příloze B Změna dohodnutá v Dohá stanoví pozměněnou tabulku v příloze B Kjótského protokolu, která ve třetím sloupci obsahuje právně závazné závazky v oblasti zmírňování změny klimatu na druhé kontrolní období ve formě kvantifikovaných závazků na omezení nebo snížení emisí v rámci celého hospodářství. Třicet osm smluvních stran Kjótského protokolu uvedlo jako svůj kvantifikovaný závazek ve třetím sloupci tabulky v příloze B Kjótského protokolu procento emisí svého výchozího roku nebo období. Mezi ně patří čtyři smluvní strany, které doposud neměly cíl v rámci Kjótského protokolu stanoven (Kypr, Malta, Kazachstán a Bělorusko). Spojené státy americké byly z přílohy B vyjmuty, protože protokol nikdy neratifikovaly. Kanada po svém odchodu, který nabyl účinnosti dne 12. prosince 2012, již není smluvní stranou Kjótského protokolu. Japonsko, Nový Zéland a Ruská federace zůstávají smluvními stranami Kjótského protokolu, ale nestanovily si cíl pro druhé kontrolní období. Jsou nyní spolu s Kanadou uvedeny ve zvláštní části přílohy B. V případě 80% cíle uvedeného u Evropské unie a jejích členských států v příloze B je připojena poznámka pod čarou, která objasňuje, že tyto závazky musí být chápány tak, že budou plněny společně Evropskou unií a jejími členskými státy. Také v případě 80% cíle pro Chorvatsko a Island jsou připojeny poznámky pod čarou, které objasňují, že své cíle budou plnit společně s Evropskou unií a jejími členskými státy. Přidání fluoridu dusitého (NF 3 ) Na seznam skleníkových plynů, které jsou zahrnuty do Kjótského protokolu a uvedeny v jeho příloze A, se přidává nový plyn: fluorid dusitý (NF 3 ). NF 3 je účinným skleníkovým plynem. Jeho emise jsou v současné době velmi nízké, ale stoupají, a jeho potenciál globálního oteplování činí 17 200 (jedna tuna NF 3 vypuštěná do atmosféry odpovídá 17 200 tunám oxidu uhličitého). CS 4 CS
Nový čl. 3 odst. 1c: ambiciózní mechanismus Změna dohodnutá v Dohá stanoví v novém čl. 3 odst. 1c zjednodušený postup, který smluvní straně umožňuje upravit její závazek zvýšením ambicí během kontrolního období. Dříve by taková úprava byla považována za změnu přílohy B protokolu, která vyžaduje konsensus mezi všemi smluvními stranami protokolu, aby mohla být přijata, a ratifikaci třemi čtvrtinami smluvních stran, aby mohla vstoupit v platnost. Díky změně dohodnuté v Dohá je nyní proces zvyšování ambicí mnohem jednodušší. Zvýšení ambicí navržené smluvní stranou, pokud jde o její vlastní cíl, je považováno za přijaté, jestliže více než tři čtvrtiny stran nemají žádné námitky. Aby mohlo toto zvýšení vstoupit v platnost, není již třeba jej ratifikovat. Nový čl. 3 odst. 7b: úprava přiděleného množství Podle změny dohodnuté v Dohá se automaticky zrušují jednotky přiděleného množství smluvní strany, pokud a nakolik přidělené množství pro druhé kontrolní období převyšuje její průměrné emise v prvních třech letech předcházejícího kontrolního období, vynásobené osmi (počet let ve druhém kontrolním období). To znamená, že změna dohodnutá v Dohá automaticky upravuje cíl smluvní strany, aby se předešlo zvýšení jejích emisí pro období 2013 2020 nad její průměrné emise v letech 2008 2010. 3. NAVRHOVANÉ ROZHODNUTÍ RADY Tento návrh rozhodnutí Rady poskytuje základ pro uzavření změny dohodnuté v Dohá ze strany Evropské unie a stanoví podmínky společného plnění závazků Evropskou unií, jejími členskými státy a Islandem. Návrh rozhodnutí Návrh rozhodnutí potvrzuje, že Evropská unie a její členské státy budou své závazky plnit společně, včetně Islandu (článek 2), a vyjasňuje povinnosti Komise a členských států ohledně podávání zpráv k usnadnění výpočtu přiděleného množství (článek 3). Navíc obsahuje standardní ustanovení o povinnostech uložit listinu o přijetí změny dohodnuté v Dohá u Organizace spojených národů (čl. 4 odst. 1) a o společném uložení listin o přijetí změny (čl. 4 odst. 2). Důležité je to, že vyžaduje, aby členské státy přijaly potřebné kroky k dokončení svého ratifikačního procesu, pokud možno nejpozději do 16. února 2015 (čl. 5 odst. 1), a aby do 15. září 2014 informovaly Komisi o předpokládaném datu dokončení příslušných postupů (čl. 5 odst. 2). Navrhované rozhodnutí rovněž obsahuje dvě přílohy a jeden doplněk. Doplněk obsahuje úplné znění změny, tak jak byla přijata v Dohá a oznámena smluvním stranám dne 21. prosince 2012 13. Přehled klíčových ustanovení změny dohodnuté v Dohá je uveden v oddíle 2 výše. Příloha I obsahuje Oznámení o podmínkách dohody o společném plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu podle článku 3 Kjótského protokolu, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 protokolu ( oznámení o podmínkách společného plnění ). Příloha II obsahuje aktualizované prohlášení o rozsahu pravomocí Evropské unie, jež má být učiněno v souladu s čl. 24 odst. 3 Kjótského protokolu. Oznámení o podmínkách společného plnění (příloha I) Oznámení o podmínkách společného plnění v příloze I obsahuje tři oddíly. V prvním oddíle jsou jako členové dohody uvedeny Evropská unie, její členské státy a Island. Druhý oddíl stanoví, jak budou členové dohody plnit své závazky. Třetí oddíl stanoví příslušné úrovně emisí přidělené členům dohody. 13 Oznámení generálního tajemníka Organizace spojených národů vystupujícího ve funkci depozitáře, C.N.718.2012.TREATIES-XXVII.7.c (oznámení depozitáře). CS 5 CS
Společné plnění závazků podle článku 3 protokolu Podle čl. 4 odst. 2 Kjótského protokolu se vyžaduje, aby strany dohody o společném plnění oznámily sekretariátu úmluvy podmínky této dohody, že své závazky podle článku 3 splní společně. Oddíl 2 dohody o společném plnění podrobně popisuje, jak se tyto závazky podle článku 3 protokolu a veškerá rozhodnutí z něj vyplývající, která bude třeba učinit, uplatní ve druhém kontrolním období. U všech ustanovení, která se již uplatňovala v prvním kontrolním období, navazuje návrh na přístup, který zvolila Evropská unie a patnáct členských států, jež byly součástí dohody o společném plnění v prvním kontrolním období. To zahrnuje použití čl. 3 odst. 3 a 4 protokolu na úrovni členských států, kdy výchozím rokem pro Evropskou unii je součet výchozích roků zvolených členskými státy, a vyloučení mezinárodní letecké dopravy (tj. letů mezi členskými státy a letů mezi členskými státy a třetími zeměmi) v souladu s ustanoveními úmluvy a protokolu. Znění oddílu 2 to objasňuje. Navíc rovněž popisuje, jak se čl. 3 odst. 1c ambiciózní mechanismus a čl. 3 odst. 7b uplatní ve druhém kontrolním období. Nový čl. 3 odst. 1c: ambiciózní mechanismus Změna dohodnutá v Dohá stanoví v novém čl. 3 odst. 1c zjednodušený postup, který smluvní straně umožňuje upravit její závazek zvýšením ambicí během kontrolního období. Příloha I návrhu rozhodnutí o ratifikaci objasňuje, že každý členský stát se může sám rozhodnout svou úroveň ambicí zvýšit, a to zrušením relevantních kjótských jednotek. Formální zvýšení ambicí společného závazku Evropské unie, jejích členských států a Islandu, a následné snížení společného přiděleného množství, lze provést pouze společně. Nový čl. 3 odst. 7b: úprava přiděleného množství Nový čl. 3 odst. 7b vyžaduje, aby závazek smluvní strany na druhé kontrolní období byl alespoň na úrovni jejích průměrných emisí v letech 2008 2010, a automaticky posiluje cíle, které by jinak umožnily zvýšení emisí nad tento průměr. Evropská unie, její členské státy, Chorvatsko a Island v okamžiku přijetí změny dohodnuté v Dohá prohlásily, že čl. 3 odst. 7b se bude podle dohody o společném plnění závazků Evropskou unií, jejími členskými státy, Chorvatskem a Islandem vztahovat na společné přidělené množství a nebude uplatňován v případě Evropské unie, jejích členských států, Chorvatska a Islandu jednotlivě. 14 Vzhledem k tomu, že společné uplatňování čl. 3 odst. 7b Evropskou unií, jejími členskými státy a Islandem je základním předpokladem pro rozhodnutí Unie změnu ratifikovat, tvoří nedílnou součást definice a ambicí závazku Unie. Příloha I návrhu rozhodnutí o ratifikaci proto výslovně stanoví, že výpočet podle čl. 3 odst. 7b protokolu se v rámci uplatňování závazků Evropské unie, členských států a Islandu podle článku 3 Kjótského protokolu vztahuje na společné přidělené množství na druhé kontrolní období a na součet průměrných ročních emisí členů v letech 2008 2010 vynásobený osmi. Orientační odhad společného přiděleného množství na druhé kontrolní období, a to na základě stávajících dostupných údajů o výchozím roce a za použití potenciálů globálního oteplování z druhé hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), by znamenal průměrné roční přidělené množství ve výši přibližně 4 632 milionů tun emisí skleníkových plynů vyjádřených v ekvivalentu oxidu uhličitého (ekvivalent CO 2 ). Nejnověji vykázané průměrné roční emise Evropské unie, jejích členských států a Islandu za období 2008 2010 činí 4 782 milionů tun. Neočekává se proto, že čl. 3 odst. 7b protokolu bude mít za následek automatické zrušení jednotek přiděleného množství pro Evropskou unii, její členské státy a Island (viz tabulka). 14 Viz poznámka pod čarou 4. CS 6 CS
Tabulka: Použití čl. 3 odst. 7b v Evropské unii a na Islandu* Emise ve výchozím roce** Emise skleníkových plynů v roce 2008 Emise skleníkových plynů v roce 2009 Emise skleníkových plynů v roce 2010 Průměrné emise skleníkových plynů v letech 2008, 2009 a 2010 Odhadovaný roční průměr přiděleného množství 2013 2020 5 790 4 989 4 623 4 734 4 782 4 632 * Založeno na inventárních údajích na rok 2013 a na potenciálech globálního oteplování z druhé hodnotící zprávy IPCC. ** Za předpokladu, že výchozím rokem pro Kypr a Maltu je rok 1990. Všechny údaje jsou v milionech tun ekvivalentu CO 2. Příslušné úrovně emisí přidělené členům dohody Společná úroveň emisí pro systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) Oddíl 3 přílohy I popisuje, jak jsou příslušné úrovně emisí přiděleny Evropské unii, jejím členským státům a Islandu. To odráží přístup, který byl použit v klimaticko-energetickém balíčku: Společná úroveň emisí je definována pro emise z odvětví a plynů, které jsou uvedeny v příloze A Kjótského protokolu a na která se také vztahuje EU ETS (to znamená, že jsou uvedeny v příloze I směrnice o EU ETS, a s přihlédnutím k uplatňování článků 24 a 27 uvedené směrnice). Emise z odvětví a plynů uvedených v příloze A Kjótského protokolu, na něž se EU ETS nevztahuje, a snížení emisí ze zdrojů uvedených v Kjótském protokolu budou zahrnuty do úrovní emisí z jednotlivých členských států a Islandu. Tento přístup se liší od přístupu použitého pro první kontrolní období, kdy individuální závazky každého členského státu zahrnuly všechny emise v celém jeho hospodářství. Je to tak kvůli změnám, které byly dohodnuty v rámci klimaticko-energetického balíčku od 1. ledna 2013, podle kterých EU ETS již nefunguje na základě cílů jednotlivých členských států a národních alokačních plánů. Realizuje se na základě jediného množství povolenek pro celou Unii neboli omezení a harmonizovaného systému pro přidělování emisních povolenek prostřednictvím dražeb a přechodně přidělovaných bezplatných povolenek. V rámci tohoto systému již není možné přidělovat ex ante přesné podíly EU ETS jednotlivým členským státům v dohodě o společném plnění. Hlavním důvodem je přechod na dražby které mají podpořit hospodárnost, zabránit neočekávaným ziskům a podpořit solidaritu a hospodářský růst jako standardní metodu přidělování emisních povolenek. Mezi další důvody patří nemožnost stanovit ex ante faktické přidělování povolenek EU ETS pro nové subjekty a určit možné změny na seznamu odvětví a pododvětví, u nichž hrozí značné riziko úniku uhlíku. Jak je uvedeno výše, mezinárodní letecká doprava není do společné úrovně emisí pro EU ETS zahrnuta, stejně jako není zahrnuta v příloze A Kjótského protokolu. Úrovně emisí pro členské státy a Island Emise z odvětví uvedených v Kjótském protokolu, na něž se nevztahuje EU ETS, budou nadále zahrnuty do úrovní emisí stanovených pro jednotlivé členské státy a Island. Rozdíl CS 7 CS
oproti prvnímu kontrolnímu období spočívá v tom, že tyto úrovně emisí již nejsou prezentovány jako procento snížení oproti emisím ve výchozím roce, ale jako absolutní hodnota. Tato absolutní hodnota, vyjádřená v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého (ekvivalent CO 2 ), je uvedena pro každý členský stát v tabulce 1 přílohy I. Údaj pro Island bude do tabulky zahrnut po uzavření dvoustranné dohody s Islandem o společném plnění jeho závazku s Evropskou unií a jejími členskými státy. Údaje pro jednotlivé členské státy odpovídají součtu ročního emisního přídělu (AEA) každého členského státu v rámci rozhodnutí o sdílení úsilí na období 2013 2020. Tento součet se vypočítá na základě hodnot potenciálu globálního oteplování uvedených ve čtvrté hodnotící zprávě IPCC, jak je stanoveno v příloze II rozhodnutí Komise 2013/162/EU 15 a upraveno aktualizací rozhodnutí o AEA C(2013) 7183. Součet je dále upraven pomocí výsledků uplatňování čl. 3 odst. 7a Kjótského protokolu 16. Fluorid dusitý (NF 3 ) Změna dohodnutá v Dohá zahrnula do Kjótského protokolu také NF 3. Toto zahrnutí se předpokládalo již v nařízení o mechanismu monitorování 17, které vyžaduje monitorování a vykazování emisí NF 3. Emise NF 3 však nejsou zahrnuty do EU ETS ani do rozhodnutí o sdílení úsilí, a proto nejsou součástí cílů členských států podle právních předpisů Evropské unie. Jelikož jsou agregované emise NF 3 v Unii zanedbatelné, závazek podle Kjótského protokolu, který v dubnu 2012 Evropská unie a její členské státy předložily sekretariátu úmluvy, předpokládal, že budou nulové 18. Tento návrh rozhodnutí Rady vyžaduje, aby členské státy započítaly tyto emise do přiděleného množství členského státu, ve kterém k těmto emisím dochází. Využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) V čl. 3 odst. 3 a v článku 4 Kjótského protokolu jsou zahrnuty emise z využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Prováděcí pravidla dohodnutá v rámci Kjótského protokolu a revidovaná na konferenci o změně klimatu v Durbanu vyžadují po smluvních stranách se závazkem, aby emise a snížení ze zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování, jakož i z obhospodařování lesů, započítaly do svého závazku ve druhém kontrolním období. Smluvní strany si mohou navíc zvolit, že započítají emise z hospodaření s ornou půdou a pastvinami. Zatímco smluvní strany musí emise z LULUCF započítat do svých závazků v rámci Kjótského protokolu, není tomu tak v Evropské unii, kde emise v odvětví LULUCF nejsou zařazeny ani do EU ETS, ani do rozhodnutí o sdílení úsilí. V květnu 2013 však Evropský parlament a Rada přijaly rozhodnutí č. 529/2013/EU o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s LULUCF a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností 19. 15 16 17 18 19 Rozhodnutí Komise 2013/162/EU ze dne 26. března 2013 o stanovení ročních emisních přídělů členských států na období 2013 2020 v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES, Úř. věst. L 90, 28.3.2013, s. 106 110. Podle čl. 3 odst. 7a Kjótského protokolu se vyžaduje, aby smluvní strany uvedené v příloze B, v jejichž případě změny využívání půdy a lesnictví představovaly v roce 1990 čistý zdroj emisí skleníkových plynů, zahrnuly pro účely výpočtu přiděleného množství do emisí svého výchozího roku 1990 nebo odpovídajícího období úhrnné antropogenní emise ze zdrojů v ekvivalentu CO 2, od nichž odečtou snížení pomocí propadů v roce 1990 v důsledku změn využívání půdy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu, Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13 40. Poznámky pod čarou 8 a 9. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících CS 8 CS
Tento právní předpis uvádí emise Evropské unie z LULUCF do souladu s požadavky Kjótského protokolu. I když emise jednotlivých členských států v odvětví LULUCF lze těžko předpokládat, odhady ukazují, že odvětví LULUCF pro Unii jako celek poskytne pravděpodobně čisté kredity LULUCF ve výši kolem 1 % emisí Evropské unie ve výchozím roce 20. Závazek podle Kjótského protokolu, který v dubnu 2012 Evropská unie a její členské státy předložily sekretariátu úmluvy, proto předpokládal, že emise z LULUCF se v Unii jako celku budou rovnat nule 21. V souladu s odpovědností členských států za politiku v oblasti lesnictví a kvůli neexistenci cílů Evropské unie pro odvětví LULUCF, budou muset členské státy započítat emise a snížení z LULUCF do svých individuálních úrovní emisí, pokud jsou zahrnuty v protokolu. Zahrnutí odvětví LULUCF do úrovní emisí členských států a Islandu se zakládá na předpokladu, že v tomto odvětví neexistují žádné čisté emise ani snížení. Jakékoli takové emise však mohou být kompenzovány prostřednictvím podstatně lepších výsledků v jiných odvětvích, jež nejsou zahrnuta do EU ETS: prostřednictvím pružných mechanismů Kjótského protokolu a díky využití přebytečných emisních povolenek převedených z prvního kontrolního období a držených v tomto členském státě v přebytečné rezervě z předchozího období. Komise bude emise a snížení z odvětví LULUCF v členských státech bedlivě monitorovat. Ukáže-li se, že některé členské státy čelí neočekávaným značným emisím z LULUCF, a to navzdory provádění účinných opatření k jejich omezení, zváží Komise navržení mechanismu, který by těmto členským státům pomohl. Rada ve svých závěrech z března 2012 uznala zvláštní situaci zemí s rozsáhlým lesním porostem, zejména pokud jde o omezené možnosti pokrytí emisí ze zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování narůstajícími propady z obhospodařování lesů 22. Komise bude i nadále zkoumat možnosti s cílem nalézt uspokojivé řešení, které zajistí ekologickou vyváženost. Stanovení úrovní emisí a přidělených množství Kjótský protokol vyžaduje, aby závazky byly převedeny na přidělené množství, které odráží povolené množství emisí v tunách ekvivalentu CO 2 během kontrolního období. Tento návrh rozhodnutí Rady stanoví, že množství přidělená Evropské unii, jejím členským státům a Islandu se rovnají příslušným úrovním emisí, jež jsou stanoveny v oddíle 3 přílohy I tohoto rozhodnutí. Návrh rovněž upravuje společné množství přidělené Evropské unii, jejím členským státům a Islandu, které odráží společný kvantifikovaný závazek na snížení emisí o 80 % oproti výchozímu roku. Jak je uvedeno v příslušných ustanoveních Kjótského protokolu, společné přidělené množství se vypočítá vynásobením součtu emisí členských států a Islandu ve výchozím roce 80 % (společný závazek) a osmi (doba trvání kontrolního období v letech). Společné přidělené množství poskytuje základ pro stanovení jednotlivých množství přidělených Evropské unii, jejím členským státům a Islandu tímto způsobem: Příslušné množství přidělené každému členskému státu a Islandu je součtem příslušné úrovně emisí, jak je uvedena v tabulce 1 přílohy I tohoto návrhu rozhodnutí 20 21 22 s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností, Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80 97. Viz poznámka pod čarou 8. Viz poznámka pod čarou 9. Odstavec 9 závěrů Rady ze dne 9. března 2012 o činnostech navazujících na konferenci o změně klimatu v Durbanu. CS 9 CS
Rady, a uplatňování čl. 3 odst. 7a Kjótského protokolu pro tento členský stát nebo Island. Množství přidělené Evropské unii je rozdílem mezi společným přiděleným množstvím a součtem úrovní emisí členských států a Islandu. Tento údaj bude finalizován až na základě zprávy Evropské unie k usnadnění výpočtu společného přiděleného množství. Provádění vykazovacích povinností Prováděcí pravidla Kjótského protokolu vyžadují, aby smluvní strany do 14. dubna 2015 předložily zprávu k usnadnění výpočtu přiděleného množství a k prokázání schopnosti odpovídat za své emise a přidělené množství. Článek 3 tohoto návrhu rozhodnutí Rady vyžaduje, aby Komise vypracovala a předložila zprávu k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Evropské unii, jejím členským státům a Islandu, jakož i množství přiděleného Evropské unii (odpovídající emisím zahrnutým do EU ETS). Členské státy a Island musí každý zvlášť předložit zprávu k usnadnění výpočtu jejich příslušných přidělených množství, která zahrnují emise mimo EU ETS. Tyto zprávy budou podrobeny přezkumu, po němž budou přidělená množství finalizována a zaznamenána v databázi pro sestavování a započítávání. Ve zprávách k usnadnění výpočtu množství přidělených členským státům a Islandu bude přidělené množství vyjádřeno jako rovnající se úrovni emisí tohoto členského státu nebo Islandu, a to jak v tunách ekvivalentu CO 2, tak jako procentní podíl emisí tohoto členského státu nebo Islandu ve výchozím roce. Další povinnosti týkající se vykazování, včetně každoročních zpráv o inventuře, bude i nadále plnit Komise (jménem Evropské unie) a členské státy. Tyto povinnosti jsou vyžadovány mezinárodně dohodnutými požadavky na vykazování v rámci Kjótského protokolu a jsou prováděny prostřednictvím nařízení o mechanismu monitorování. Tento přístup ke společnému plnění, který je stanoven v tomto návrhu rozhodnutí Rady, vyžaduje od členských států, aby také samostatně vykazovaly své emise ze zdrojů a snížení pomocí propadů, na které se vztahuje Kjótský protokol, a to z odvětví, která nejsou zahrnuta do EU ETS. Článek 7 nařízení o mechanismu monitorování již vyžaduje, aby členské státy každoročně vykazovaly své emise v rámci EU ETS a poměr těchto emisí k celkově vykázaným emisím. Zdroj těchto údajů je stanoven v protokolu transakcí Evropské unie (EUTL), který kontroluje a zaznamenává všechny transakce, které se v rámci EU ETS uskutečňují. Za použití údajů z EUTL zveřejňuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve svém prohlížeči údajů o EU ETS 23 souhrnné údaje o ověřených emisích, povolenkách a odevzdaných jednotkách rozdělených podle členských států, odvětví, velikosti a roku. Tytéž údaje se používají pro analýzy emisí skleníkových plynů v různých oficiálních zprávách, včetně výroční zprávy Evropské komise o pokroku při plnění závazků Evropské unie a mezinárodních závazků, která se zveřejňuje podle článku 21 nařízení o mechanismu monitorování 24, a výročních zpráv EEA o trendech a prognózách emisí skleníkových plynů v Evropě. Údaje se rovněž používají ve výroční zprávě Evropské unie o inventuře skleníkových plynů, která je upravena tak, aby zohledňovala rozdíly v rozsahu mezi Kjótským protokolem a EU ETS (kromě mezinárodní letecké dopravy). 23 24 http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/data-viewers/emissions-trading-viewer. Předchozí zprávy byly vydávány podle článku 5 rozhodnutí č. 280/2004/ES, které bylo nahrazeno nařízením o mechanismu monitorování. CS 10 CS
Prohlášení o rozsahu pravomocí (příloha II) Příloha II návrhu rozhodnutí aktualizuje prohlášení o rozsahu pravomocí učiněné při ratifikaci Kjótského protokolu v roce 2002. To nyní uvádí seznam všech 28 členských států Evropské unie a reflektuje vstup Lisabonské smlouvy v platnost. CS 11 CS
2013/0376 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu dohodnuté v Dohá a o společném plnění závazků z ní vyplývajících RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, s ohledem na souhlas Evropského parlamentu, vzhledem k těmto důvodům: (1) Na konferenci o změně klimatu, která se konala v prosinci 2012 v Dohá, přijaly smluvní strany Kjótského protokolu ( Kjótský protokol ) k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu ( úmluva ) změnu dohodnutou v Dohá o zahájení druhého kontrolního období Kjótského protokolu, které začíná 1. ledna 2013 a končí 31. prosince 2020. Změna dohodnutá v Dohá mění přílohu B Kjótského protokolu, stanoví další právně závazné závazky v oblasti zmírňování změny klimatu na druhé kontrolní období pro smluvní strany uvedené ve zmíněné příloze a mění a dále rozvádí ustanovení o provádění závazků smluvních stran v oblasti zmírňování změny klimatu během druhého kontrolního období. (2) Unie a její členské státy souhlasily se změnou dohodnutou v Dohá jako součástí balíčku, který obsahuje závazky v oblasti zmírňování změny klimatu v rámci úmluvy a Kjótského protokolu ze strany řady zemí a zvyšuje podíl celosvětových emisí, na něž se závazky v oblasti zmírňování změny klimatu na období po roce 2012 vztahují, a to jak v rámci úmluvy, tak Kjótského protokolu, na více než 80 %. (3) Dalším základním prvkem tohoto balíčku je obecná shoda smluvních stran úmluvy, že do konce roku 2015 přijmou protokol, jiný právní nástroj nebo závěr s právním účinkem podle úmluvy, který se bude vztahovat na všechny smluvní strany a který by měl vstoupit v účinnost a být prováděn od roku 2020. Jednání o tomto právně závazném nástroji probíhají v rámci Ad hoc pracovní skupiny pro Durbanskou platformu pro posílenou činnost. (4) Změna dohodnutá v Dohá podléhá přijetí smluvními stranami Kjótského protokolu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které ji přijmou, devadesátým dnem po dni, kdy depozitář úmluvy obdrží listiny o přijetí alespoň od tří čtvrtin smluvních stran Kjótského protokolu. Aby změna dohodnutá v Dohá mohla vstoupit v platnost, je k tomu potřeba celkem 144 listin o přijetí. (5) Rada ve svých závěrech ze dne 9. března 2012 schválila na druhé kontrolní období Kjótského protokolu navrhnout pro Unii společný kvantifikovaný závazek na snížení emisí o 20 %. Tento závazek byl stanoven na základě celkových emisí skleníkových CS 12 CS
plynů Unie, které byly na období 2013 2020 povoleny v rámci jejího klimatickoenergetického balíčku 1. (6) Rada se dále podle tohoto přístupu dohodla, že povinnosti jednotlivých členských států ohledně snižování emisí nepřekročí povinnosti sjednané v právních předpisech Unie a že závazek se v souladu s Kjótským protokolem bude zakládat na součtu emisí členských států ve výchozím roce. Evropská unie a její členské státy se tudíž na konferenci o změně klimatu v Dohá dohodly na kvantifikovaném závazku na snížení emisí, který omezuje průměrné roční emise skleníkových plynů během druhého kontrolního období na 80 % součtu jejich emisí ve výchozím roce. To se odráží ve změně dohodnuté v Dohá. (7) V souladu se závěry Rady ze dne 9. března 2012 Unie rovněž nabídla, že v rámci celosvětové a komplexní dohody pro období po roce 2012 zvýší svůj závazek na snížení emisí do roku 2020 oproti úrovním z roku 1990 na 30 %, a to za předpokladu, že se ostatní rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a odpovídajícím možnostem. Tato nabídka se odráží ve změně dohodnuté v Dohá. (8) Cíle Unie a jejích členských států jsou uvedeny ve změně dohodnuté v Dohá s poznámkou pod čarou, v níž je uvedeno, že tyto cíle vycházejí z předpokladu, že budou plněny společně Evropskou unií a jejími členskými státy v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu. Unie, její členské státy, Chorvatsko a Island při přijetí změny dohodnuté v Dohá rovněž vydaly společné prohlášení, v němž vyjádřily záměr plnit své závazky ve druhém kontrolním období společně. Toto prohlášení je zohledněno ve zprávě o konferenci a znovu zdůrazněno v závěrech Rady ze dne 17. prosince 2012. (9) Na základě svého rozhodnutí plnit závazky společně v souladu s článkem 4 protokolu jsou Unie a její členské státy podle odstavce 6 uvedeného článku a v souladu s čl. 24 odst. 2 protokolu společně odpovědné za plnění svých kvantifikovaných závazků na snížení emisí ve smyslu čl. 3 odst. 1a Kjótského protokolu. V důsledku toho a v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii mají členské státy jednotlivě i společně povinnost učinit všechna vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají z aktů orgánů Unie, usnadňovat plnění tohoto závazku a zdržet se všech opatření, jež by mohla ohrozit jeho dosažení. (10) V tomtéž prohlášení Unie, její členské státy, Chorvatsko a Island v souladu s čl. 4 odst. 1 Kjótského protokolu, který smluvním stranám umožňuje, aby plnily své závazky podle článku 3 Kjótského protokolu společně, rovněž uvedly, že se čl. 3 odst. 7b Kjótského protokolu bude vztahovat na společné přidělené množství podle dohody o společném plnění ze strany Evropské unie, jejích členských států, Chorvatska a Islandu a že se nebude na členské státy, Chorvatsko nebo Island uplatňovat jednotlivě. Rada na svém zasedání dne 15. prosince 2009 uvítala žádost Islandu o plnění jeho závazků ve druhém kontrolním období společně s Unií a jejími členskými státy a vyzvala Komisi, aby předložila doporučení k zahájení nezbytných jednání o dohodě s Islandem, která bude v souladu se zásadami a kritérii 1 Právní předpisy přijaté dne 23. dubna 2009, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009). CS 13 CS
stanovenými v klimaticko-energetickém balíčku Unie. Dohoda s Islandem o jeho účasti na společném plnění závazků Unie, jejích členských států a Islandu ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu stanoví podmínky této účasti 2. (11) Kjótský protokol vyžaduje, aby smluvní strany, jež se dohodly na společném plnění svých závazků podle článku 3 protokolu, v uvedené dohodě stanovily příslušnou úroveň emisí přidělenou každé ze smluvních stran. Kjótský protokol dále vyžaduje, aby smluvní strany dohody o společném plnění v den uložení svých listin o ratifikaci nebo schválení informovaly sekretariát úmluvy o podmínkách takové dohody. (12) V souladu se stávajícími právními předpisy Unie se příslušná úroveň emisí přidělená Unii vztahuje na emise skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 3, pokud jsou tyto emise skleníkových plynů uvedeny v příloze A Kjótského protokolu. (13) Příslušné úrovně emisí členských států a Islandu zahrnují zbývající emise skleníkových plynů ze zdrojů a jejich snížení pomocí propadů na jejich území, pokud tyto zdroje a propady nejsou uvedeny ve směrnici 2003/87/ES, ale jsou uvedeny v Kjótském protokolu. To zahrnuje veškeré emise ze zdrojů a jejich snížení pomocí propadů v důsledku člověkem vyvolaných činností ve využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví podle čl. 3 odst. 3 a 4 Kjótského protokolu, jakož i všechny emise fluoridu dusitého (NF 3 ). (14) Komise by měla nadále zkoumat možnosti s cílem nalézt uspokojivé řešení zvláštní situace zemí s rozsáhlým lesním porostem, zejména pokud jde o omezené možnosti pokrytí emisí ze zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování narůstajícími propady z obhospodařování lesů, které zajistí ekologickou vyváženost. (15) V souladu se závěry Rady ze dne 9. března 2012 a nabídkou Unie a jejích členských států přijmout 80% cíl v rámci druhého kontrolního období se úrovně emisí členských států rovnají součtu ročních emisních přídělů na období 2013 2020, které byly určeny podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES 4. Toto množství, jež vychází z hodnot potenciálu globálního oteplování uvedených ve čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu, bylo stanoveno v příloze II rozhodnutí Komise 2013/162/EU 5 a upraveno aktualizací rozhodnutí o AEA C(2013) 7183. Úroveň emisí pro Island byla stanovena v dohodě s Islandem. (16) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 6 jsou členské státy povinny vykazovat skutečné nebo odhadované příděly ověřených emisí vykazovaných zařízeními a provozovateli podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů národní inventury skleníkových plynů, pokud je to možné, a poměr těchto 2 3 4 5 6 [odkaz na dvoustrannou dohodu s Islandem] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136). Rozhodnutí Komise 2013/162/EU ze dne 26. března 2013 o stanovení ročních emisních přídělů členských států na období 2013 2020 v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES (Úř. věst. L 90, 28.3.2013, s. 106). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13). CS 14 CS
ověřených emisí k celkovým vykázaným emisím skleníkových plynů z těchto kategorií zdrojů. To členským státům umožňuje vykazovat emise, které jsou zahrnuty do jejich vlastní úrovně emisí, samostatně. Část zprávy Unie týkající se množství přiděleného Unii by měla stanovit výši emisí zahrnutých v rámci množství přiděleného Unii, ke kterým došlo v jednotlivých členských státech. (17) Konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu rozhodla, že každá smluvní strana se závazkem uvedeným pro druhé kontrolní období by do 15. dubna 2015 měla sekretariátu úmluvy předložit zprávu k usnadnění výpočtu přiděleného množství. Zprávu k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii, jejím členským státům a Islandu by měla připravit Komise. Tato zpráva rovněž stanoví množství přidělené Unii. Členské státy a Island by své zprávy, které stanoví jejich přidělené množství rovnající se jejich úrovním emisí, jak jsou uvedeny v příloze II tohoto rozhodnutí, měly předložit do 15. dubna 2015. (18) S cílem zdůraznit závazek Unie a jejích členských států, aby změna dohodnutá v Dohá vstoupila v platnost včas, by ji Unie, její členské státy a Island měly ratifikovat nejpozději do 16. února 2015. (19) Změna dohodnutá v Dohá by měla být jménem Evropské unie schválena, CS 15 CS
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Změna Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu ( úmluva ) dohodnutá dne 8. prosince 2012 v Dohá se schvaluje jménem Evropské unie. Znění změny dohodnuté v Dohá je připojeno k tomuto rozhodnutí. Článek 2 Unie a její členské státy plní své závazky podle článku 3 Kjótského protokolu a změny dohodnuté v Dohá v souladu s oznámením o podmínkách dohody o společném plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu podle článku 3 Kjótského protokolu ( oznámení ), které je uvedeno v příloze I. Článek 3 1. Komise vypracuje zprávu k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii, jejím členským státům a Islandu a tudíž množství přiděleného Unii, a to v souladu s požadavky Kjótského protokolu, změny dohodnuté v Dohá a rozhodnutí přijatých na jejich základě. Komise předloží tuto zprávu sekretariátu úmluvy do 15. dubna 2015. 2. Množství přidělená členským státům a Islandu se rovnají úrovním emisí stanoveným v oznámení v příloze I. Do 15. dubna 2015 členské státy předloží sekretariátu úmluvy zprávy k usnadnění výpočtu jim přiděleného množství, a to v souladu s požadavky Kjótského protokolu, změny dohodnuté v Dohá a rozhodnutí přijatých na jejich základě. Článek 4 1. Předseda Rady určí osobu zmocněnou (osoby zmocněné) uložit jménem Unie listinu o přijetí u generálního tajemníka Organizace spojených národů v souladu s čl. 20 odst. 4 a čl. 21 odst. 7 Kjótského protokolu, spolu s aktualizovaným prohlášením o rozsahu pravomocí uvedeným v příloze II, v souladu s čl. 24 odst. 3 Kjótského protokolu. 2. Předseda Rady rovněž určí osobu zmocněnou (osoby zmocněné) oznámit jménem Unie oznámení v příloze I sekretariátu úmluvy v souladu s čl. 4 odst. 2 Kjótského protokolu. Článek 5 1. Členské státy podniknou nezbytné kroky k uložení svých listin o přijetí současně s Unií, a pokud možno nejpozději do 16. února 2015. Při ukládání svých listin o přijetí změny oznámí členské státy svým jménem oznámení v příloze I sekretariátu úmluvy v souladu s čl. 4 odst. 2 Kjótského protokolu. 2. Nejpozději do 15. září 2014 uvědomí členské státy Komisi o svých rozhodnutích o přijetí změny, nebo případně o předpokládaném datu dokončení nezbytných postupů. Komise ve spolupráci s členskými státy vybere datum pro současné uložení listin o schválení či přijetí. Článek 6 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. CS 16 CS
V Bruselu dne Za Radu předseda CS 17 CS