*** NÁVRH DOPORUČENÍ

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /0376(NLE) *** NÁVRH DOPORUČENÍ o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu dohodnuté v Dohá a o společném plnění závazků z ní vyplývajících (COM(2013)0768 C /0376(NLE)) Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Zpravodaj: Vladimir Urutchev PR\ doc PE v02-00 Jednotná v rozmanitosti

2 PR_NLE-AP_art90 Vysvětlivky * Postup konzultace *** Postup souhlasu ***I Řádný legislativní postup (první čtení) ***II Řádný legislativní postup (druhé čtení) ***III Řádný legislativní postup (třetí čtení) (Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.) PE v /9 PR\ doc

3 OBSAH Strana NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...4 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ...5 PR\ doc 3/9 PE v02-00

4 NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu dohodnuté v Dohá a o společném plnění závazků z ní vyplývajících (COM(2013)0768 C7-0000/ /0376(NLE)) (Souhlas) Evropský parlament, s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2013)0768), s ohledem na změnu Kjótského protokolu přijatou na osmém zasedání konference smluvních stran, jež slouží jako schůze smluvních stran Kjótského protokolu, konaném v katarském Dohá v prosinci 2012 (změna Kjótského protokolu dohodnutá v Dohá), s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy, s ohledem na žádost o souhlas, který předložila Rada v souladu s článkem 352 Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0000/2013), s ohledem na čl. 81 odst. 1 jednacího řádu, s ohledem na doporučení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0000/2014), 1. uděluje svůj souhlas s návrhem rozhodnutí Rady; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. PE v /9 PR\ doc

5 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu dohodnuté v Dohá a o společném plnění závazků z ní vyplývajících Úvod Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu byl podepsán roku 1997 a stanoví mezinárodně závazné cíle snížení emisí. EU tento protokol v roce 2002 ratifikovala a uvedla, že bude spolu se svými tehdejšími 15 členskými státy toto ustanovení používat s cílem společného splnění závazku EU týkajícího se emisí. Evropská unie a její členské státy se tak staly v rámci mechanismu Kjótského protokolu k zajištění souladu společně odpovědnými za splnění závazku snížit společné emise skleníkových plynů v prvním období ( ) o 8 % oproti úrovním z roku Rada ve svých závěrech ze dne 9. března 2012 schválila navrhnout pro Unii společný kvantifikovaný závazek na snížení emisí o 20 % ve druhém kontrolním období podle Kjótského protokolu. Na konferenci o změně klimatu konané v prosinci 2012 v Dohá, na níž 192 smluvních stran Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu přijalo změnu tohoto protokolu, postupovaly členské státy v souladu s tímto postojem Rady. Změna dohodnutá v Dohá zavádí v rámci Kjótského protokolu druhé kontrolní období ode dne 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 s právně závaznými závazky na snížení emisí, podle nichž musí Evropská unie, její členské státy a Island omezit v období od roku 2013 do roku 2020 průměrné roční emise skleníkových plynů na 80 % oproti hodnotám z jejich výchozího roku (zpravidla rok 1990). Navíc změna dohodnutá v Dohá obsahuje tři další změny znění Kjótského protokolu, které se mají provádět ve druhém kontrolním období. Týkají se následujícího: zaprvé zahrnutí nového plynu (fluoridu dusitého); zadruhé ambiciózního mechanismu, který stanoví zjednodušený postup umožňující smluvní straně upravit svůj závazek zvýšením ambicí během kontrolního období; a zatřetí ustanovení, jež automaticky upravuje cíl smluvní strany, aby se předešlo zvýšení jejích emisí v období nad její průměrné emise v letech Změnu dohodnutou v Dohá musí smluvní strany Kjótského protokolu přijmout a vstoupí v platnost teprve poté, co depozitář úmluvy obdrží listiny o přijetí alespoň od tří čtvrtin smluvních stran Kjótského protokolu. Proto je nezbytné, aby EU, její členské státy a Island ratifikovaly změnu dohodnutou v Dohá včas. Cíl PR\ doc 5/9 PE v02-00

6 Tento návrh rozhodnutí Rady poskytuje základ pro uzavření změny dohodnuté v Dohá ze strany Evropské unie a stanoví podmínky společného plnění závazků Evropskou unií, jejími členskými státy a Islandem. Tento návrh potvrzuje, že Evropská unie a její členské státy budou plnit své závazky společně a připojí se k nim i Island (článek 2); vyjasňuje povinnosti Komise a členských států ohledně podávání zpráv k usnadnění výpočtu přidělených množství (článek 3); obsahuje ustanovení o povinnostech uložit listinu o přijetí změny dohodnuté v Dohá u Organizace spojených národů (článek 4) a o společném uložení listin o přijetí změny (čl. 5 odst. 1); požaduje, aby členské státy učinily kroky potřebné k dokončení svých ratifikačních procesů pokud možno nejpozději do 16. února 2015 (čl. 5 odst. 2) a aby do 15. září 2014 informovaly Komisi o předpokládaném datu dokončení příslušných postupů (čl. 5 odst. 3). Právní základ Právním základem tohoto návrhu rozhodnutí Rady je čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Evropský parlament rozhoduje postupem souhlasu. Postoj zpravodaje Zpravodaj vítá návrh rozhodnutí Rady o uzavření změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu dohodnuté v Dohá a o společném plnění závazků z ní vyplývajících, který předložila Komise. Domnívá se, že zahrnuje veškeré základy potřebné pro uzavření změny dohodnuté v Dohá ze strany Evropské unie, jejích členských států a Islandu. Zpravodaj by chtěl zdůraznit tato nejdůležitější hlediska: Dohoda o společném plnění Zpravodaj připomíná, že EU a její členské státy již na základě klimaticko-energetického balíčku z roku 2009 a zejména systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a rozhodnutí o sdílení úsilí plní závazek snížení emisí o 20 % do roku 2020, což jim v podstatě umožnilo dohodnout se na plnění svých závazků v druhém období Kjótského protokolu. V tomto ohledu by zpravodaj rád zdůraznil, že návrh nemění cíle či povinnosti členských států vyplývající z tohoto klimaticko-energetického balíčku z roku Kjótský protokol vyžaduje, aby strany dohody o společném plnění stanovily a oznámily při uložení svých ratifikačních listin úrovně emisí přidělené jednotlivým členům této dohody (čl. 4 odst. 1 Kjótského protokolu). PE v /9 PR\ doc

7 Úrovně emisí přidělené jednotlivým členským státům (a Islandu) jsou uvedeny v tabulce 1 přílohy I návrhu rozhodnutí Rady. Tyto úrovně emisí v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého (t CO 2 ekv.) odpovídají součtu ročních emisních přídělů (AEA) všech členských států v období , vycházejí z rozhodnutí o sdíleném úsilí (rozhodnutí č. 406/2009) a zahrnují všechny zdroje a propady na území daného členského státu, na které se vztahuje Kjótský protokol, s výjimkou zdrojů zařazených do systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Přesné číselné údaje o ročním emisním přídělu jsou uvedeny v rozhodnutí Komise 2013/162/EU ze dne 26. března 2013 a v rozhodnutí Komise 2013/634/EU ze dne 31. října Úroveň emisí Evropské unie, resp. jejich přidělené množství, zahrnuje emise vzniklé v členských státech a na Islandu ze zdrojů zahrnutých do systému EU ETS, jež spadají také do oblasti působnosti Kjótského protokolu. Návrh Komise nestanoví absolutní hodnotu pro množství přidělené Evropské unii. Namísto toho požaduje, aby byla tato hodnota vypočtena jako rozdíl společného množství přiděleného EU, jejím členským státům a Islandu, a součtu množství přidělených členským státům a Islandu. To znamená, že riziko spojené s nejistotou ohledně celkové hodnoty společného přiděleného množství se týká množství přiděleného EU, nikoli množství přiděleného jednotlivým členským státům. Toto riziko vyplývá ze skutečnosti, že společné přidělené množství bude určeno pouze ve zprávě k usnadnění výpočtu společného přiděleného množství a může být upraveno na základě přezkumu této zprávy odbornými přezkumnými týmy OSN. Rovněž to znamená, že v případě, že se nepodaří dosáhnout celkové společné úrovně snížení emisí stanovené v dohodě, členové dohody ponesou odpovědnost za svou vlastní úroveň emisí, jež jim byla přidělena touto dohodou o společném plnění (čl. 4 odst. 6 Kjótského protokolu). Zpravodaj se však domnívá, že díky postupům pro zajištění shody, jež jsou součástí systému EU ETS, tržním mechanismům Kjótského protokolu a možnosti využít přebytek z prvního kontrolního období je nesplnění závazku EU nanejvýš nepravděpodobné. Třetí země zapojené do systému EU ETS nebo propojené se systémem EU ETS Island sice není členským státem EU, nicméně je zapojen do systému EU ETS a má v úmyslu splnit svůj závazek ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu společně s EU a jejími členskými státy. Je třeba zajistit, aby mohla pro Island platit práva a povinnosti, jež mají členské státy při společném plnění, a to prostřednictvím právních předpisů EU a nové dohody mezi EU, všemi členskými státy a Islandem, k jejímuž vyjednání dostala mandát Komise. Účast třetích zemí, jež nejsou smluvní stranou dohody o společném plnění, na systému EU ETS (Lichtenštejnsko, Norsko) nemá vliv na společné plnění EU, jejích členských států a Islandu. Pokud je zapotřebí provést čisté zúčtování jednotek podle Kjótského protokolu v souladu s převody povolenek EU mezi těmito zeměmi a Evropskou unií, musí být stanoveny a uplatňovány příslušné technické podrobnosti. Pokud jde o třetí země propojené se systémem EU ETS, které se neúčastní společného plnění (Švýcarsko a případně jiné státy), je třeba v dohodě o propojení uzavřenou mezi EU a třetí zemí stanovit podrobnosti týkající se čistého zúčtování kjótských jednotek odrážejícího čisté obchody s povolenkami EU mezi Evropskou unií a danou třetí zemí. PR\ doc 7/9 PE v02-00

8 Požadavky na podávání zpráv a vykazování Každá strana má ve druhém kontrolním období podle Kjótského protokolu povinnost předložit zprávu k usnadnění výpočtu přiděleného množství a k prokázání své schopnosti odpovídat za své emise a jejich přidělené množství (výchozí zpráva). Podrobné požadavky týkající se výchozích zpráv jsou stanoveny v rozhodnutí 2/CMP.8. Návrh rozhodnutí o ratifikaci stanoví, že bude předložena společná výchozí zpráva EU, jejích členských států a Islandu, kterou připraví Komise, a jednotlivé výchozí zprávy každého členského státu a Islandu. Společná výchozí zpráva by měla obsahovat požadované informace týkající se společného závazku, na jejichž základě se počítá společné přidělené množství, a měla by uvádět množství přidělené Evropské unii. Všechny výchozí zprávy přezkoumají odborné týmy na mezinárodní úrovni, ale přidělená množství členských států ani Islandu nebudou při tomto přezkumu upravována. Návrh rozhodnutí o ratifikaci vychází z předpokladu, že EU a rovněž její členské státy budou pokračovat v předkládání jednotlivých národních inventur skleníkových plynů a také národních sdělení v souladu s mezinárodně dohodnutými požadavky na podávání zpráv, které v rámci práva EU provádí článek 7 nařízení o zneužívání trhu. Členské státy by měly v souladu s požadavky informovat, jaký podíl jejich celkových vnitrostátních emisí je zahrnut do systému EU ETS, aby bylo zajištěno, že při posouzení shody budou zohledněny pouze příslušné emise členských států nebo Islandu z odvětví mimo ETS. EU by měla i nadále v souladu s pravidly Kjótského protokolu podávat zprávu o celkové inventuře skleníkových plynů za EU a její členské státy. Příslušná mezinárodní pravidla upravující vykazování emisí a pokroku na cestě ke splnění závazků ve druhém kontrolním období podle Kjótského protokolu byla v zásadě dohodnuta ve Varšavě v listopadu 2013, nebyla však formálně přijata. K jejich formálnímu přijetí by mělo dojít na příští konferenci o změně klimatu, která se uskuteční v Limě v prosinci Evropská unie a všechny ostatní strany, které přijaly závazek ve druhém kontrolním období podle Kjótského protokolu, ve Varšavě prohlásily, že považují tuto v zásadě dohodnutou část mezinárodních pravidel za uzavřenou a že tato pravidla provedou do domácího práva. Zpravodaj považuje za důležité zdůraznit, že ratifikační listiny EU, jejích členských států a Islandu by měly být u OSN formálně uloženy rozhodně až po konferenci o změně klimatu, která se uskuteční v Limě koncem roku 2014, a tedy teprve po naplánovaném formálním přijetí pravidel pro vykazování. Evropská unie by tak mohla znovu zvážit možnosti ratifikace, pokud by byla nynější zásadní dohoda o pravidlech pro vykazování znovu otevřena způsobem, jenž by měl dopad na dohodu o společném plnění. Převádění, sdílení postupů a tržní mechanismy v rámci Kjótského protokolu Návrh rozhodnutí Rady neobsahuje zvláštní ustanovení týkající se technického provádění Kjótského protokolu prostřednictvím řízení jednotek v systému registrů Unie a jejích členských států ve druhém kontrolním období. V tomto ohledu návrh rozhodnutí o ratifikaci předpokládá, že by měly smluvní strany odpovídajícím způsobem uplatňovat a používat dohody uzavřené v Dohá v prosinci 2012 o převádění přebytečných množství z prvního kontrolního období, vydávání jednotek snížení emisí (ERU) v rámci tržních mechanismů a PE v /9 PR\ doc

9 mezinárodním převodu jednotek přiděleného množství (AAU). Je také zjevné, že je třeba vytvořit a přijmout potřebná technická pravidla, aby byl zajištěn soulad v uplatňování ustanovení Kjótského protokolu na úrovni EU a členských států. Návrh rozhodnutí o ratifikaci vychází také z předpokladu, že každý členský stát podílející se na dohodě o společném plnění zodpovídá za zajištění a udržení své vlastní způsobilosti, pokud jde o kjótské transakce v jeho vnitrostátním registru, a to v souladu s pravidly podle Kjótského protokolu. Členské státy, které dosud nezajistily svou způsobilost, se tedy nemohou na kjótských transakcích ve svých registrech podle Kjótského protokolu podílet, dokud tak neučiní. Převody mezinárodních kreditů pro účely zajištění shody v rámci systému EU ETS se uskutečňují v registru EU ETS, a proto se na ně vztahuje způsobilost Evropské unie. Ambiciózní mechanismus Kjótského protokolu Příloha návrhu rozhodnutí Rady o ratifikaci vyjasňuje, že každý člen dohody o společném plnění může zvýšit svou úroveň ambicí prostřednictvím zrušení kjótských jednotek. Rovněž požaduje, aby byly veškeré návrhy podle čl. 3 odst. 1b a 1c Kjótského protokolu podávány společně. Podle návrhu Komise může každý členský stát jednostranně zvýšit své ambice dobrovolným zrušením kjótských jednotek. Jakékoli formální zvýšení cíle EU a rovněž jakákoli výsledná změna v dohodě o společném plnění však musí být učiněny společně. Návrh Komise nestanoví postupy pro provedení takové formální změny. O těchto postupech bude třeba rozhodovat v souvislosti s jakýmkoli takovým rozhodnutím o zvýšení cíle EU. Závěr Zpravodaj se domnívá, že rozhodnutí o ratifikaci týkající se uzavření změny Kjótského protokolu dohodnuté v Dohá a o společném plnění závazků Evropské unie vyšle silný signál o úsilí a vedoucí úloze EU a jejích členských států, pokud jde o řešení změny klimatu na mezinárodní úrovni. Zpravodaj proto vnímá formální vstup změny dohodnuté v Dohá v platnost jako jeden z prioritních cílů Evropské unie, neboť Kjótský protokol představuje hlavní příspěvek k celosvětovým snahám v boji se změnou klimatu. Zpravodaj dále vyzývá Radu, ale učinila kroky potřebné k co nejrychlejšímu zaujetí konečného postoje k ratifikaci změny dohodnuté v Dohá proto, aby mohly vnitrostátní procesy ratifikace v členských státech proběhnout nejpozději na podzim roku 2014 a listiny o přijetí členských států mohly být uloženy společně s listinou EU s dostatečným předstihem před konferencí o změně klimatu, jež se uskuteční v roce 2015 v Paříži. Vzhledem k výše uvedenému zpravodaj navrhuje, aby příslušný výbor a Evropský parlament udělily souhlas s návrhem rozhodnutí Rady přeloženým Komisí bez zbytečných průtahů, nejpozději do konce nynějšího volebního období. PR\ doc 9/9 PE v02-00