VLIV POMOCNÝCH PŮDNÍCH LÁTEK NA PRODUKCI JETELOTRAVNÍCH SMĚSÍ The effect of soil conditioners for production of legume-grass mixtures Knotová D. 1, Lošák M. 2, Straková M. 3, Pelikán J. 4, Raab S. 4, Lošák T. 5 1 Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., 2 OSEVA VaV s.r.o., 3 Agrostis, s.r.o., 4 Zemědělský výzkum, spol. s r.o., 5 Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta Abstrakt Při řešení projektu Modelový projekt biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu byly na jaře v roce 2008 na vytipovanou pokusnou plochu u Hodonína do půdy zapraveny pomocné půdní látky pro zlepšení biologických, chemických a fyzikálních vlastností půdy. Pro účel projektu byly sestaveny a poté vysety tři typy jetelotravních směsí: regionální, krajinná, jednoletá a jako kontrolní varianta zůstala obsetá plocha bez aplikovaných pomocných půdních látek. V roce založení a v následujících třech letech byly z přesně vymezené plochy o velikosti 0,05 m 2 ve třech opakováních odebrány vzorky biomasy ze všech variant pokusu ke zjištění výnosů zelené hmoty a sena. Vliv pomocných půdních látek se na zvýšení výnosů prakticky neprojevil. Klíčová slova: pomocné půdní látky, jetelovinotravní směsi, produkce zelené hmoty, produkce sena. Abstract In 2008 within the project A pilot project of prevention of soil biological degradation under conditions of arid climate were carried into the soil the soil conditioners to improve the biological, chemical and physical properties of the soil. At the same time were proposed and created three types of mixtures: regional, landscape and annual mixture. Like the control variant was variant without the soil conditioners. In the establishing year (2008) and the following two years the biomass samples from all variants of the experiment from a well-defined area of 0.05m 2 in size in three repetitions were taken to determine the yield of green and dry matter. The effect of soil conditioners have not impact to increase of yields. Key word: soil conditioners, legume-grass mixtures, production of green matter, production of dry matter. Úvod V rámci projektu Modelový projekt biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu byly navrženy a sestaveny tři typy směsí: regionální, krajinná a jednoletá a vysety na vytipované pokusné ploše. Současně byly do půdy zapraveny pomocné půdní látky (PPL). PPL je možné použít ke zlepšení či úpravě biologických, chemických a fyzikálních vlastností půdy, nebo je-li potřeba eliminovat škodlivé působení negativních
vlivů v půdě (Straková et al. 2008). Zlepšením půdních vlastností ovlivňují růst rostlin na příslušné lokalitě a tím i výšku porostu a celkový objem nadzemní biomasy. Materiál a metodika Byly navrženy a sestaveny tři druhy jetelotravních směsí, které byly po aplikaci tří různých pomocných půdních látek (alginát, zeolit, lignit) vysety na pokusnou plochu v Hodoníně. Jedná se o krajinnou směs (směs VV17 pro sadové mezipásy s přídavkem jetelovin, výsevek 200 kg.ha -1 ), regionální směs (100 kg.ha -1 ) a jednoletou směs (70 kg.ha -1 ), (Knotová et all. 2010). Další, čtvrtou variantou byla obsetá plocha bez aplikovaných pomocných půdních látek. Krajinná směs obsahovala 38,3 % Festuca rubra (výběžkatá), 25,5 %, Festuca rubra (trsnatá), 12,8 % Festuca ovina, 7,7 % Poa pratensis, 0,9 % Agrostis capillaris a po 3 % Trifolium repens, Lotus cornicullatus, Coronilla varia, Anthyllis vulneraria a Onobrychis viciifolia. Regionální směs byla tvořena 19,9 % Festuca ovina, 9,4 % Koeleria macrantha, 6,5 % Anthoxanthum odoratum, po 6 % Cynodon dactylon, Festuca rubra a Poa pratensis, 5% Arrhenatherum elatius, 4,8 % Festuca rupicola, 2,1 % Festuca valesiaca, 2% Agrostis capillaris, 1,9 % Phleum pholeoides, 0,2 % Poa angustifolia, 7,6 % Onobrychis viciifolia, 6 % Coronilla varia, 3,3 % Trifolium repens, 1,9 % Plantago lanceolata, 1,4 % Astragalus lasiopetalus, 1,2 % Lathyrus sylvestris, 0,7 % Vicia pisiformis, po 0,5 % Artemisia, Hypericum perforatum a Lotus cornicullatus, po 0,4 % Lupinus polyphyllus a Trifolium rubens, po 0,2 % Astragalus cicer, Silene vulgaris a Trifolium alpestre a konečně po 0,1 % Dianthus carthusianorum, Medicago falcata, Plantago media, Trifolium medium, Veronica teucrium a Vicia villosa. V jednoleté směsi byly zastoupeny následující druhy: Lolium multiflorum (19 %), Phalaris canariensis (15 %), Bromus sp. (10 %), Panicum miliaceum (6 %), Medicago lupulina (23 %), Carthamus tinctorius (8 %), Lupinus albus (7 %), Trifolium campestre (6 %), Melilotus albus jednoletá forma (4 %) a po 1 % Cicer arietinum a Phacelia tanacetifolia. V období před první sečí byly odebrány vzorky biomasy z plochy 0,05m 2 ve třech opakováních z každé parcely (varianty). Byla zjištěna hmotnost zelené biomasy vzorků a po usušení hmotnost sena. Výsledky byly přepočítány na t.ha -1 a zpracovány běžnými metodami variační statistiky. Výsledky a diskuse V roce založení byla na celé lokalitě převládajícím druhem nevysetá rosička krvavá (Digitaria sanguinalis (L.) Scop.), v druhém roce pak turanka kanadská (Conyza canadensis (L.) Cronquist). Oba tyto druhy rostou na půdách nevyvinutých, antropicky narušených (Slavík at al., 2004) a na pokusném stanovišti se vyskytly díky zastoupení jejich semen v semenné půdní bance. Právě touto skutečností jsou částečně zkresleny výsledky. Odebrané vzorky posloužily k odhadu produkce biomasy směsí v jednotlivých variantách pokusu. V tab. 1 jsou uvedeny přepočtené výnosy zelené hmoty v t.ha -1, v tab. 2 jsou pak uvedeny výnosy sena. Obě tabulky jsou doplněny o hodnoty minimálních průkazných diferencí (D T ), zjištěných na základě analýzy rozptylu. Výsledky analýz rozptylu jsou uvedeny v tab. 3 pro produkci zelené hmoty a v tab. 4 pro produkci sena. Analýzou rozptylu nebyly zjištěny statistické rozdíly mezi zkoušenými variantami v produkci zelené hmoty a sena u jednotlivých směsí s výjimkou regionální směsi v 1. užitkovém roce (2009). V tomto případě byly v produkci zelené hmoty i sena zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi zkoušenými variantami. Dále byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly ve 3. užitkovém roce ve
výnosu sena u jednoleté směsi, kdy kontrolní varianta bez aplikace pomocných půdních látek byla překonána ostatními variantami a v témže roce byly zjištěny statisticky vysoce průkazné rozdíly ve výnosech sena u regionální směsi, kde varianta s aplikovaným lignitem statisticky vysoce průkazně překonala ostatní zkoušené varianty. U krajinné směsi byla dosažena nejvyšší produkce zelené hmoty v roce založení u kontrolní varianty, v dalších rocích zkoušení byla kontrolní varianta postupně překonávána ostatními variantami s aplikovanými pomocnými půdními látkami, i když rozdíly ve všech rocích zkoušení byly statisticky neprůkazné. V produkci sena u této směsi docházelo ke změnám pořadí oproti zelené hmotě, což bylo způsobeno proměnlivým zastoupením různých rostlinných druhů v hodnocených vzorcích. Také v tomto případě však byly rozdíly statisticky neprůkazné. U jednoleté směsky byla nejvyšší produkce zelené hmoty zjištěna v roce založení u varianty s aplikovaným hydroabsorbentem, dále následovala varianta s aplikovaným zeolitem a nejnižší produkce byla zaznamenána u varianty s aplikovaným lignitem. V prvém užitkovém roce byla nejvyšší produkce zaznamenána u kontrolní varianty, která byla v dalších dvou letech překonána ostatními variantami. Ani u této směsky však nebyly rozdíly mezi zkoušenými pomocnými půdními látkami statisticky průkazné. Ve výnosech sena byla situace obdobná jako u výnosů zelené hmoty s malými oměnami. Jediný rozdíl u této směsky spočíval v tom, že ve 3. užitkovém roce ve výnosu sena varianta bez pomocných půdních látek měla statisky průkazně nižší výnos oproti zbývajícím třem variantám. U regionální směsky byla nejvyšší produkce zelené hmoty v prvních dvou rocích zkoušení zaznamenána u varianty s aplikovaným hydroabsorbentem a dále následovala kontrolní varianta. Ve 2. užitkovém roce pak bylo pořadí kontrola, hydroabsorbent, zeolit a lignit a ve 3. užitkovém roce byla kontrolní varianta překonána variantou s aplikovaným zeolitem. Rozdíly ve výnosech byly statisticky neprůkazné s výjimkou prvého užitkového roku. Kdy varianta s aplikovaným hydroabsorbentem statisticky průkazně překonala varianty s lignitem a zeolytem. V produkci sena byla situace obdobná s tím rozdílem, že nejvyšší byla zaznamenána ve všech rocích u kontrolní varianty, pouze v posledním roce zkoušení byla překonána variantou s lignitem, která statisticky vysoce průkazně překonala ostatní zkoušené varianty. Závěr Lze konstatovat, že ve většině případů se projevil příznivý vliv hydroabsorbentu na zvýšení výnosů zelené hmoty, i když se většinou jednalo o zvýšení statisticky neprůkazné. Pozitivní vliv lignitu a zeolitu na výnos zelené hmoty se neprokázal. Ve výnosech sena se neprokázal vliv žádné z pomocných půdních látek s výjimkou lignitu v posledním roce zkoušení. Oproti ostatním zkoušeným pomocným půdním látkám se jeví, že působení lignitu je dlouhodobější bylo by vhodné s pozorováním na dané lokalitě pokračovat v delší časové řadě. Literatura: Knotová, D., T., Hutyrová, H., Pelikán, J., Ševčíková, M., Straková, M., 2010: Solutions of problems caused by arid climate with help of the soil conditioners and
special plant mixtures. Biotechnology in animal husbandry. 409-416s. ISSN 1450-9156. Slavík, B. a kol.: Květena České republiky 7. Praha: Academia, 2004, s. 154. ISBN 80-200-1161-7. Straková, M., Straka, J., Michalíková, L. a Hartman I., 2008: Praktické zkušenosti s půdními kondicionéry při zatravňování extrémních stanovišť. Trávníky 2008: 16-19. ISBN 80-86802-12-4. Příspěvek vznikl při řešení výzkumného projektu financovaného MŠMT ČR č. 2B08020 Modelový projekt zamezení biologické degradace půd v podmínkách aridního klimatu a současně při řešení Výzkumného záměru č. MSM 2629608001 a Výzkumného záměru č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Kontaktní adresa: Ing. Daniela Knotová, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., Zahradní 1664 41 Troubsko, knotova@vupt.cz
Tab. 1: Produkce zelené nadzemní biomasy směsí (v t.ha -1 ) v jednotlivých variantách na lokalitě Ratíškovice varianta krajinná směs jednoletá směs regionální směs kontrola 14,29 7,18 10,91 9,33 5,58 9,76 3,59 3,56 5,76 12,47 20,85 4,89 hydroabsorbent 12,00 7,60 14,69 10,71 6,47 6,93 5,00 5,18 6,51 15,27 16,92 4,44 zeolit 9,89 5,93 10,60 9,44 5,64 9,13 4,21 4,00 4,56 8,11 14,31 5,49 lignit 12,82 6,98 12,15 12,53 4,60 7,61 5,87 4,69 3,00 8,44 13,11 4,80 D T : 0,05 9,87 4,11 6,61 5,42 3,75 6,64 2,32 2,43 4,07 3,92 9,78 2,27 0,01 16,49 6,86 11,04 9,05 6,27 11,08 3,88 4,06 6,8 6,55 16,33 3,79 Tab. 2: Produkce sena směsí (v t.ha -1 ) v jednotlivých variantách na lokalitě Ratíškovice varianta krajinná směs jednoletá směs regionální směs kontrola 2,13 2,02 2,01 3,00 2,73 2,62 0,43 0,91 2,42 3,78 4,05 1,78 hydroabsorbent 3,69 1,64 2,27 2,87 2,73 2,16 0,63 1,89 2,36 3,47 2,23 1,67 zeolit 3,44 1,16 2,87 2,89 2,53 2,89 0,59 1,62 1,89 1,93 2,77 1,60 lignit 4,49 1,80 2,29 3,42 2,16 1,80 1,11 1,89 1,56 1,98 2,45 2,27 D T : 0,05 2,45 1,07 0,86 1,06 1,32 2,22 0,67 0,57 1,14 1,03 1,54 0,28 0,01 4,09 1,79 1,44 1,77 2,2 3,79 1,12 0,96 1,91 1,73 2,57 0,47
Tab. 3: Výsledky analýz rozptylu pro produkci čerstvé nadzemní biomasy jednotlivých směsí Zdroj proměnlivosti f MS pro: krajinná směs jednoletá směs regionální směs varianty 3 10,12 1,51 10,40 6,65 1,75 6,08 2,92 1,55 7,04 35,21* 35,29 0,56 opakování 2 43,93 5,90 6,08 26,02 10,17 12,75 0,30 1,58 8,67 20,95 11,59 3,64 technická chyba 6 36,02 6,24 16,15 10,84 5,21 16,28 2,00 2,18 6,12 5,69 35,33 1,90 Tab. 4: Výsledky analýz rozptylu pro produkci sena jednotlivých směsí Zdroj proměnlivosti f MS pro: krajinná směs jednoletá směs regionální směs varianty 3 2,88 0,41 0,41 0,20 0,22 0,70 0,26 0,64* 0,50 2,83* 2,00 0,27** opakování 2 0,21 0,35 0,76 0,47 2,65 1,94 0,12 0,19 1,20 0,91 0,32 0,13* technická chyba 6 2,22 0,43 0,27 0,41 0,64 1,83 0,17 0,12 0,48 0,40 0,88 0,03