Laboratorní zdroj 0 až 30 V/0 až 1 A Michal Souèek V domácí, školní i profesionální dílnì elektronika nemá chybìt až nìkolik laboratorních zdrojù vhodných svou univerzálností, vybavením, odolností a bezpeèností k rùzným úèelùm. Nejèastìji se takový zdroj používá pro: Oživování a testování obvodù se soumìrným i nesoumìrným napájením. Bezpeèné mìøení a ovìøování obvodù a souèástek. Šetrné a bezpeèné nabíjení olovìných akumulátorù modeláøských, UPS, stanièních, motocyklových i automobilových. Bezpeèné formování elektrolytických kondenzátorù a nabíjecích èlánkù. Napájení hraèek a modelù (železnièní modely, autodráha, Merkur, Lego). Úvod Aby šlo o zdroj univerzálnì použitelný, musí mít plynule a od nuly nastavitelné výstupní napìtí, plynule a od nuly nastavitelné omezení proudu a jeho indikaci, ochranu proti zkratu, proti pøepólování a proti napì ovým špièkám na výstupu a ukazatel výstupního napìtí i proudu bez nutnosti pøepínání mezi nimi. Takový zdroj dokáže ochránit obvody èi souèástky i sebe sama a ušetøit drahocenný èas obsluhy. Pøed nìkolika lety jsem stál pøed rozhodnutím, jak efektivnì zajistit více identických zdrojù pro vyuèování fyziky, pro technický kroužek na základní škole a pro vývojovou praxi. Neznièitelnost, snadná opravitelnost a nízká cena jsou vítané vždy, natož u zdroje s uvedeným urèením. Stanovil jsem si horní hranici 1500 Kè za jeden zdroj. Na trhu pøístrojù v této cenové kategorii nebývá výjimkou, že chybí dùležité technické údaje o pøístroji. Zákazníkovi se nedostává informace, zda jde o zdroj spínaný nebo lineární, zda je odolný proti zkratu a jakou dobu, zda je odolný proti pøepólování na výstupu a napì ovým špièkám a za jakých podmínek. Jelikož pøi koupi nebývá dostupné schéma zdroje a vnitøní uspoøádání, nelze soudit nic o opravitelnosti. S miniaturizací a tlakem na nízké výrobní náklady jsme jako zákazníci vystaveni riziku tìžko opravitelných pøístrojù se SMD souèástkami nebo pøístrojù s rafinovanými kazítky, jež nás v pøípadì poruchy mají uvrhnout zpìt do spoleèného objetí výrobce a prodejce. Vzhledem k úèelu použití jsem zavrhnul èasovì nákladnou inovaci nebo pøestavbu zdrojù z doby pøed 30 lety, jež se dodnes vyskytují na školách a v prùmyslu a po vyøazení i v domácích dílnách. Takøka každému z nich nìco chybí, aby splòoval i na tehdejší dobu pomìrnì nenároèné a odùvodnìné požadavky. Napøíklad tolik rozšíøený zdroj TESLA BS 525 má sice velmi kvalitní ruèková mìøidla a je dvojitý, ale mìøení proudu a napìtí je nutné vzájemnì pøepínat. To je pro rutinní používání nepohodlné, a pøi nepozorné obsluze až nebezpeèné. Zdroj AUL-210 výrobce ZPA má jen skokovì nastavitelné proudové omezení, jehož dolní hranice a skoky 200 ma jsou pøíliš. Zdroj AUL-310 se segmentovými LED již tuto nectnost nemá, ale zùstává nutnost pøepínání mezi zobrazením buï napìtí, nebo proudu. Pomìrnì vydaøený a kompaktní zdroj TESLA BK 127 zaplatil za svou kompaktnost spoleèným ruèkovým mìøidlem pro výstupní proud a napìtí, takže uživatel je nucen mìøení pøepínat a pøi tom lehký zdroj pøidržovat, není-li pøístroj fixován k podložce. Školní zdroj SP 201a ze SPŠE Lanškroun je sice robustní a tìžší, ale je chránìn pouze tavnými sklenìnými pojistkami umístìnými na zadním panelu, a mìøení napìtí i proudu se opìt neobejde bez pøepínání. Shrnuto: ani dostupnost tìchto zdrojù za pomìrnì nízkou cenu v bazarech a aukcích nebyla øešením. Levné asijské zboží jsem zavrhnul ihned a pøístroje v rozmezí 1500 až 3000 Kè skýtaly nebezpeèí v komplikované opravitelnosti a v absenci ochran. Pøístroje nad 3000 Kè jsou v poètu 8 a více kusù významným výdajem, pro nìjž stojí za to hledat jiné øešení. Dále jsem se chtìl vyhnout zdrojùm spínaným a zdrojùm s ventilátory. Chtìl jsem zdroj, který nejenže mùže být zatížen nìkolik dnù bez nebezpeèí spojeného se zvýšením teploty, ale i roky a desítky let vydrží bez údržby. Nejen proto jsem se rozhodl ke konstrukci vlastními silami. Vzhledem k úèelu použití, požadované pøesnosti, cenì a odolnosti proti pøetížení jsem dal pøednost zobrazení napìtí a proudu ruèkovými panelovými mìøidly. Po odzkoušení pøibližnì pìti variant jednoduchého zdroje jsem pozdìji pøistoupil ke zhotovení zdroje dvojitého. Za základ zdroje posloužila pøed lety ze zvìdavosti zakoupená polská stavebnice Jabel J-031, která v èeské verzi návodu obsahovala chyby v podobì odlišného zapojení ve schématu a na desce s plošnými spoji (dále jen DPS). Výrobce jsem na chybu vlídnì upozornil bez oèekávání vdìku. Z absence podìkování a latence odpovìdi jsem proto roztrpèen být nemohl. Pøesto i proto musím polské firmì bez ironie podìkovat za impuls ke zdokonalení jejich stavebnice i sebe a za obrazec DPS, který mnì nemalou èástí vyhovoval a použil jsem jej èásteènì i ve svém návrhu. Bylo však tøeba dovybavit zapojení ochrannými prvky, jež uèiní zdroj odolným proti chybám obsluhy a nehodám, které lze v praxi oèekávat. Také jsem mìl v úmyslu použít nìkteré souèástky robustnìjší nebo kvalitnìjší, spoje na DPS tlustší a uspoøádat je s ohledem na návrhové zásady, jež sice zdaleka neovládám, jak bych si pøál, ale lepšímu výsledku posloužily. Chybìt by nemìly ani obvyklé konstrukèní prvky, jako je dostateèná kapacita filtraèních kondenzátorù, keramický blokovací kondenzátor v napájení operaèního zesilovaèe a rùzné ochrany. Již na poèátku jsem uvažoval o tom, že na støedních školách, a pøi pokroèilých žácích i na základních školách, by mohla být konstrukce použita nebo napodobena a svépomocnì realizována. Proto nebyla mým cílem co nejmenší DPS. Tento èlánek 18
nabízím spíše jako inspiraci k vlastnímu provedení, než úplný a detailní stavební návod. Popis zapojení Schéma mnou použitého zdroje je na obr. 1. Všechny souèástky jsou vývodové (THT). Funkce jednotlivých èástí zdroje jsou popsány v dokumentaci stavebnice, z níž jsem vycházel. Zde je uvedu jen struènì. Srdcem zdroje je ètyønásobný operaèní zesilovaè IO1 vhodný pro nesoumìrné napájení. Spolu s dalšími souèástkami tvoøí zdroj referenèního napìtí (IO1D), zpìtnovazební regulátor nastaveného výstupního napìtí (IO1C), obvod vyhodnocení a omezení výstupního proudu (IO1B) a obvod indikace omezení výstupního proudu (IO1A). Ostatní souèástky jsou bìžné souèásti lineárního stabilizovaného zdroje. Pojistka POJ1 chrání sekundární vinutí transformátoru. Napìtí z Graetzova usmìròovacího (diodového) mùstku DM1 je pøivedeno na fóliový kondenzátor C1, jenž má za úkol snížit pøípadné vysokofrekvenèní rušení. C2 a C3 jsou obvyklé filtraèní (vyhlazovací) kondenzátory, nízkoimpedanèní elektrolytický kondenzátor C4 zlepšuje výstupní impedanci filtraèní èásti. Zelená LED1 v sérii s R1 indikuje pøítomnost napájecího napìtí za filtraèními kondenzátory. Èervená LED2 v sérii s R4 indikuje, zda je proudové omezení nastavené potenciometrem P2 aktivní. K nastavení správné funkce proudového omezení slouží trimr TR1. Výstupní napìtí je ovládáno potenciometrem P1. Oba potenciometry jsou vyvedeny tøížilovými vodièi na pøední panel zdroje, analogicky i obì indikaèní LED. Výstupní výkonový tranzistor T2 typu NPN, který nese nejvìtší výkonovou ztrátu zdroje a musí být proto umístìn na dostateèném chladièi, tvoøí spolu s NPN tranzistorem T1 Darlingtonovu dvojici a je zapojen jako emitorový sledovaè, jinak také pøevodník impedance. Má výhodnì velkou vstupní a malou výstupní impedanci. T2 tak odvádí hrubou proudovou práci, T1 jej pomáhá impedanènì oddìlit od výstupu IO1C. Vyzkoušel jsem více typù obou tranzistorù beze zmìny ostatních souèástek. S T1 typu BC337, T2 BD911 a s EI transformátory mám zhotoveny jednoduché zdroje, které mají zatìžovací V/A charakteristiku podle obr. 2 až 4. S T1 typu BD139, T2 typu KD502 a s toroidními zakázkovými transformátory 24 V/1,17 A mám postaveny zdroje se zatìžovací V/A charakteristikou podle obr. 5. Dvojitý zdroj je osazen tranzistory BC337 a BD911. Všechny zdroje používám takøka dennì již více než rok bez závady. Pøi zapojení s T1 BC337 jsem na místì T2 vyzkoušel s úspìchem také tranzistory BD243, BDX33C, MJE15032, TIP122 a BDW93C. Proudový zesilovací èinitel (beta) tranzistorù použitých ve zdroji byl: BC337: 280 až 350, BD911: 70 až 80 (pøi proudu 1 A), KD139: 160 až 180, KD502: 90 až 105 (pøi proudu 1 A). Zenerova dioda ZD1 pøivedená z výstupu IO1D na jeho invertujicí vstup urèuje referenèní napìtí. Ve zdrojích s LM324N jsem použil diody BZX85/5V6 a ve zdrojích s MC33074P (pro vìtší výstupní napìtí) jsem použil diodu BZX85/6V2. Obr. 1. Zapojení zdroje 0 až 30 V/0 až 1 A Obr. 2. Zatìžovací charakteristika zdroje s transformátorem EI pøi výstupním napìtí 5 V Obr. 4. Zatìžovací charakteristika zdroje s transformátorem EI pøi výstupním napìtí 24 V Obr. 3. Zatìžovací charakteristika zdroje s transformátorem EI pøi výstupním napìtí 12 V Obr. 5. Zatìžovací charakteristika zdroje s toroidním transformátorem pøi výstupním napìtí 24 V 19
Ovládací prvky a souèástky, které jsou jsou umístìny mimo plošný spoj, jsou pøipojeny pøes konektory k DPS. Zvyšuje to komfort pøi testování a pøípadné servisní demontáži a chtìl jsem tento zpùsob odzkoušet v dlouhodobém používání, pøestože pájené spoje by v tomto pøípadì byly spolehlivìjší. Dvojitá verze zdroje má pøes konektor pøipojeny i vývody (nohy) obou výkonových tranzistorù BD911 v pouzdru TO-220. Ve schématu není nakreslen sí ový transformátor, trubièková pojistka v sérii s primárním vinutím a výstupní trubièková pojistka. Postavil jsem zdroj ve více verzích, a proto jsem transformátoru nevyhradil pevné místo na desce plošných spojù, nýbrž je umístìn zvláš. Zpoždìná trubièková pojistka v sérii s primárním vinutím je vyvedena na zadní panel zdroje. Sekundární vinutí transformátoru chrání zpoždìná pojistka umístìná na desce. Výstupní trubièková pojistka F 1,25 A v panelovém pojistkovém pouzdøe je jako nejohroženìjší souèástka uživatelsky pøístupná na pøedním panelu zdroje. Její velikost a charakteristika souvisí mj. s nízkoimpedanèním kondenzátorem C7, který snižuje výstupní impedanci zdroje. Odzkoušel jsem správnou funkci proudového omezení zdroje až do kapacity C7 100 µf, aèkoliv nakonec jsem u vìtšiny zdrojù ponechal jen 47 µf. Použitá výstupní pojistka zkrat u všech zhotovených zdrojù vždy vydržela (funkci mùže ovlivnit i provedení spojù). Náboj v kondenzátoru C7 ji neznièil a proudové omezení zdroje do 1 A se tak uplatnilo. Tato pojistka není jen ochranou proti zkratu, nýbrž spolu s diodou D5 chrání zdroj proti nesprávné polaritì vnìjšího napìtí pøipojeného k výstupu. To se mùže stát napøíklad pøi nabíjení akumulátoru, kondenzátoru apod. Zdroj chrání tøi rychlé diody (35 ns). Jsou jimi ochranná dioda D1 pøipojená paralelnì k napájecím svorkám IO1, dioda D4 chránící výstupní tranzistor T2 a dioda D5 chránící výstup zdroje i pøed krátkodobým napìtím opaèné polarity, pocházejícím napø. napøíklad z indukèní zátìže nebo ze stejnosmìrného komutátorového motoru. Pøíliš velká kapacita kondenzátoru C7 s malou impedancí (Low ESR) na výstupu zdroje není žádoucí, zhoršovala by kvalitu regulace. Teoretickým ideálem je nulová kapacita na výstupu zdroje (regulátoru), avšak v praxi se z více dùvodù setkáváme s kombinací keramického a elektrolytického kondenzátoru s pøimìøenou kapacitou na výstupu zdroje. Pokud bych zdroj potøeboval pøevážnì k oživování a testování obvodù s procesory, nejspíše bych jej nejprve ovìøil s kondenzátory 10 µf (elektrolytický) a 100 nf (keramický) paralelnì k výstupu zdroje. I to mùže být nìkdy pøíliš. Pro moje úèely jsem na výstupu zdroje použil 47 µf (elektrolytický) a 100 nf (fóliový) a není vylouèeno, že tyto kapacity nebo provedení v budoucnosti na základì dalších experimentù a poznatkù zreviduji. Desku plošných spojù jsem navrhnul v bezplatné verzi programu Eagle 7.5.0. Motiv desky je na obr. 6, rozmístìní souèástek na obr. 7. Obr. 6 a 7. Deska s plošnými spoji zdroje a rozmístìní souèástek na desce Obr. 8. Osazené desky zdroje Vìtšina použitých rezistorù je miniaturních velikosti 0207 s výkonovou ztrátou 0,6 W a s rozteèí dìr 10 mm. Pouze rezistory R1, R4 a R6 jsou ve velikosti 0204 (0,4 W) a mají rozteè vývodù 7,5 mm. Kdo si zamýšlí nekazit vzhled desky pájením rezistorù 0,6 W do rozteèe 7,5 mm na výšku, použije rezistory 0,4 W. Tato nefortelnost vznikla tak, že nejprve jsem za- 20
mýšlel použít všechny rezistory v provedení 0,4 W. Posléze jsem si uvìdomil, že pro vìtšinu domácích kutilù by to bylo nepraktické, pouzdra rezistorù jsem v návrhu zmìnil na typy 0207. V návalu konstrukèní horlivosti jsem na pouzdra rezistorù R1, R4 a R6 zapomnìl a pustil se do výroby nìkolika desek s plošnými spoji. Proto nech mi laskavý ètenáø promine, že ve snaze nezpùsobit nesoulad mezi fotodokumentací realizovaných zdrojù a návrhem DPS pøedkládám desku takovou, jaká byla skuteènì použita. Kdo chce mít zdroj dokonalejším, zmìnou R1, R4 a R6 lze zaèít. U pøíležitosti další série DPS k výrobì se nejspíše polepším a pouzdra rezistorù v návrhu DPS sjednotím. Rezistor R16 použitý ke snímání výstupního proudu je navržen v provedení 2 W s rozteèí vývodù 22,5 mm. Pøestože je jasné, že na tomto rezistoru bìžnì nelze protopit více než 0,25 W až 1 W pøi maximálním proudu, jde o rezervu z dùvodu udržení nízké teploty všech souèástek. Bude- -li jaké lepší pøíští, odzkouším možnost využít ke snímání výstupního proudu ruèkový ampérmetr a kvalitativnì tak zdroj povýšit. K napájení zdroje jsem použil bezpeèné, výprodejní, nepoužité EI transformátory z mých starších zásob i zakázkovì vyrobené toroidní transformátory Elektro Karban s odolností 5 kv (50 Hz/1 min) mezi vstupem a výstupem. S transformátory EI 24 V/0,55 A jsem dosahoval maximálního výstupního proudu pøibližnì 0,7 A a maximálního výstupního napìtí pøibližnì 27 V. Pochopitelnì ne obì maxima souèasnì. V tìchto zdrojích jsem proto použil na místì proudového snímacího rezistoru R16 rezistory 0,82 Ω a mozkem zdrojù je operaèní zesilovaè LM324N, který má v katalogovém listu uvedeno maximální napájecí napìtí 32 V. V mém pøípadì to bylo 30,2 V naprázdno po usmìrnìní a filtraci. Tyto zdroje jsou mìkké, ale velmi bezpeèné a dobøe snášejí dlouhodobou práci, napøíklad k nabíjení akumulátorù 6 V a 12 V, bez výrazného tepelného namáhání zdroje. S odporem 1 Ω rezistoru R16 bylo maximum výstupního proudu pøibližnì 0,6 A. Ve zdrojích s výstupním napìtím 30 V a proudem 1 A jsem na místì R16 použil rezistor s odporem 0,56 Ω. Moje EI transformátory by zde však již výkonovì nepostaèovaly. Nechal jsem proto zhotovit tvrdší toroidní transformátory 24 V/1,17 A. Jejich primární vinutí je kromì trubièkové pojistky na zadním panelu chránìno integrovanou tepelnou vratnou pojistkou 105 C. S tìmito transformátory a pro dané výstupní napìtí a proud by však již nebylo možné použít pro øízení integrovaný obvod LM324N. Zvolil jsem proto ponìkud dražší obvod typu MC33074P, který má dovolené vìtší trvalé napájecí napìtí 44 V a i dalšími parametry stojí výše. V tomto osazení poskytovaly zdroje maximálnì 33 V a 1,1 A. O zmìnì Zenerovy diody s U z 5,6 V na 6,2 V jsem psal výše. Mírné pøekroèení rozsahu ruèkového panelového voltmetru i ampérmetru na pøedním panelu zdroje jsem ponechal, nebo žádné z mìøidel nenaráželo mechanicky na doraz a mírná rezerva v maximálním dosahovaném napìtí a proudu se obèas hodí. Zde mùže ètenáøe napadnout, proè jsem jednak nepoužil digitální LED ukazatele napìtí a proudu a proè jsem nevyužil vnitøní odpor ampérmetru ke snímání proudu. Pro moje použití vyhovují ruèkové panelové pøístroje lépe napøíklad z hlediska odeèítání rychleji se mìnících hodnot. S digitálními mìøidly nemám tak dobré konstrukèní zkušenosti z hlediska dlouhodobé spolehlivosti, odolnosti proti pøetížení, úbytku napìtí, vnitøního odporu atd. Èasto se od sebe liší požadavky na jejich napájení a ne vždy mají vhodnou opakovací frekvenci zobrazení hodnot. Pøesto jsem nìkolik panelových mìøidel se segmentovými LED zakoupil, nebo napøíklad v napájecích zdrojích pro autodráhu èi modelovou železnici je hodlám odzkoušet. Vnitøní odpor mých ruèkových ampérmetrù byl 0,2 ohmu a nedùvìøoval jsem indukènímu charakteru takového snímacího rezistoru. K chlazení výkonových tranzistorù jsem použil vhodné chladièe z vyøazených poèítaèových procesorù 486 a zakoupené hliníkové profily, které mi prodejce rozøezal podle mých rozmìrových požadavkù. Naøezané profily jsem odjehloval, vyfoukal, omyl vodou a odmastil lihobenzínem. Dvojitý zdroj, jehož chladièe jsou vnì pøístroje, má tranzistory galvanicky oddìleny od chladièù slídovou podložkou. Jednoduché verze zdrojù mají výkonové tranzistory pøišroubovány k chladièi bez podložky a jsou s ním tudíž galvanicky spojeny. To je tøeba mít na zøeteli pøi pøipevòování chladièù kovovými šrouby nebo vruty vyènívajícími z pøístrojové skøínì (napø. zespodu), aby nedošlo k nežádoucímu vodivému spojení s kolektorem výkonového tranzistoru. Mnou zhotovené zdroje mají gumové nohy vysoké 10 mm a jsou postavené na sobì, takže odtud jim poškození nehrozí. V budoucích provedeních však hodlám najít vhodnìjší pøipojení chladièù elektricky nevodivými konstrukèními prvky, jako jsou plastové šrouby èi sloupky, pokud to nebude na úkor robustnosti. Všechny zdroje s chladièi uvnitø skøínì mají otvory ve dnì i víku skøínì pro dostateèný odvod tepla. Teplotu jsem mìøil orientaènì infraèerveným teplomìrem. Ani za nejnepøíznivìjších okolností nepøesáhla lokální teplota jakékoli souèástky zdroje (zejména IO1, T1, T2) 42 C a teplota víka skøínì po 24 hodinách provozu na 75 % výkonu nepøekroèila 38 C. Nìkteré zdroje v praxi nepøesáhly teplotu 30 C ani po nìkolika hodinách provozu na 50 % výkonu. Vyzkoušel jsem i poddimenzovaný chladiè s pomìrnì nízkými žebry pùvodnì aktivního chlazení procesoru ve spojení s toroidním transformátorem a výstupním napìtím 2 V pøi proudu 1 A, kdy se takøka veškerý výkon zdroje protopí na výkonovém tranzistoru (pøibližnì 30 W), abych si Obr. 9 a 10. Dvojitý a jednoduchý zdroj bez krytu 21
Obr. 12. Výkonový tranzistor v pouzdru TO-220 mùže být pøipojený konektorem PFH02-03P ovìøil, zda nezaènou nìjaké problémy se stabilizací. I pøi teplotì výkonového tranzistoru 65 C zùstával zdroj stabilní. Pochopitelnì, souèástka o takové teplotì není ve zdroji žádoucí. Mnou zhotovené zdroje mají chladièe mírnì pøedimenzované, takže i po letech, pod pøípadnými nánosy prachu, zajistí spolehlivé chlazení. Pøesto jsem do všech zdrojù použil radìji elektrolytické kondenzátory urèené pro provoz až do 105 C a pro dlouhodobé pozitivní zkušenosti jsem sáhl po znaèce Nippon. Pøístrojové krabice a knoflíky, kabely, konektory, spojovací materiál, panelové ruèkové mìøicí pøístroje budeme mít každý konstruktér k dispozici jiné, i proto není text návodem ke stavbì. Obrázky mého øešení mohou být inspirací pro zlepšovatele. Provedl jsem elementární mìøení odezvy zdrojù na skokové pøipojení a odpojení odporové zátìže pøi výstupním napìtí 5 V a porovnal jsem ji s odezvou monolitického integrovaného stabilizátoru TESLA MA7805. Namìøené hodnoty byly pomìrnì srovnatelné. Dále jsem orientaènì pomocí odporové dekády zmìøil zatìžovací voltampérovou (dále jen V/A) charakteristiku zdroje - to znamená závislost výstupního napìtí na výstupním proudu. V grafech na obr. 2 až 5 uvádím mìøení pro výstupní napìtí nastavená na 5 V, 12 V a 24 V zdroje s mìkkým EI transformátorem a jedno mìøení pro výstupní napìtí 24 V zdroje s toroidním transformátorem. Z grafù je zøejmé, že co do stabilizace nemùže žádný ze zdrojù soupeøit s profesionálními laboratorními zdroji. Je to daò za jednoduchost, nízkou cenu, opravitelnost, rozmìry, bezpeènost a snad i spolehlivost. Pøesto je pokles výstupního napìtí 24 V pøi 1 A, resp. 0,55 A menší než 1 %, což je pøi jednoduchosti zdrojù pomìrnì dobrá stabilizace. V blízké budoucnosti bych se rád zamìøil na možnost zvìtšit èinitel stabilizace, a již využitím vnitøního odporu ampérmetru nebo snímáním výstupního napìtí až za ampérmetrem. Dosavadní pokusy naznaèovaly, že by to mohla být správná cesta, ale v souboru rodièovských a zamìstnaneckých povinností zatím nenastala vhodná doba k ovìøení všech souvislostí takové zmìny. Za slabinu vzhledovou i funkèní lze považovat použité plastové pøístrojové krabice. Po vhodných, vzhledných a finanènì dostupných pøístrojových skøíních se u nás radioamatérùm a kutilùm stýskalo vždy, což napø. technické vzdìlávání mládeže pøíliš nepodporuje. Vìøme ale v dobrou zmìnu bez založených rukou. Seznam souèástek Rezistory jsou ve velikosti 0207 (0,6 W), není-li uvedeno jinak. R1, R6 22 kω, 0204 (0,4 W) R2, R14 4,7 kω R3 2,2 kω R4 18 kω, 0204 (0,4 W) R5, R9, R15 10 kω R7 18 kω R8 47 kω R10 39 kω R11 3,3 kω R12 1 kω R13 100 kω R16 0,56 Ω/2 W P1, P2 10 kω, lineární potenciometr TR1 5 kω, trimr CA9VK005 C1 100 nf/100 V, fóliový C2, C3 2 200 µf/50 V, elektrolytický typ LXZ C4 100 µf/63 V, elektrolytický nízkoimpedanèní KY C5 100 nf/50 V, keramický C6 100 nf/100 V, fóliový C7 47 µf/100 V elektrolytický nízkoimpedanèní KY D1, D4, D5 SF28 (BA157), dioda rychlá, 35 ns D2, D3 1N4148 DM1 Obr. 11. Vnitøní uspoøádání dvojitého zdroje KBU606 (GBU4), diodový mùstek 600 V/6 A ZD1 T1 T2 IO1 LED1 LED2 POJ1 J1 až J4 BZX85/5V6 (6V2), Zenerova dioda 5,6 V (6,2 V) BC337 BD911, viz text LM324N (max. 32 V!), MC33074 pro zdroje 30 V/1 A, DIL14 LED 3 mm, 2 ma, zelená LED 3 mm, 2 ma, èervená T1,6 A, pojistka trubièková 6 20 mm + pojistkové pouzdro faston 4,8 0,8 mm do DPS Finanènì nejnákladnìjší položkou zdrojù byly toroidní sí ové transformátory, pøístrojové krabice, desky s plošnými spoji, nakupované chladicí profily a integrované obvody LM324N a MC33074P. Strávený èas na peníze nepøepoèítávám, nebo s každým dalším realizovaným zdrojem se tyto náklady vracejí. Pokud bych seèetl pouze materiálové náklady, do èástky 1500 Kè za zdroj se s rezervou vešly. Závìr V zaujetí elektronikou jsem se mohl dopustit nìkterých chyb èi pøehlédnutí v tomto pokusu zpøístupnit dosažené výsledky ètenáøi. Pokud se tak stalo, prosím laskavého ètenáøe o shovívavost a vynasnažil bych se pøípadné vlastní omyly napravit na webu www.technickykrouzek.cz nebo www. tahacky.cz. Jak již to mezi vyznavaèi tohoto krásného koníèku bývá, cílem byla i cesta. Pøeji proto mnoho zdaru každému, kdo pùjde stejnì daleko èi dále a kromì radosti z dokonèeného užiteèného pøístroje zažije i potìšení z tvoøivosti a hravosti. 22