D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování Vazby nástrojů územního plánování Nástroje územního plánování jsou vzájemně provázány horizontálně i vertikálně. Provázanost nástrojů územního plánování zajišťuje koordinaci záměrů v území na národní, regionální a lokální úrovni. Vzhledem k tomu, že mezi samosprávnými orgány kraje a obce neexistuje hierarchický vztah nadřízenosti a podřízenosti, jsou navzájem vazby nástrojů územního plánování prakticky jediným prostředkem, jak zaručit vzájemnou koordinaci a soulad jednotlivých záměrů v území. Horizontální vazby spočívají v časové posloupnosti, zpracovávání a pořizování jednotlivých nástrojů. Takové jsou například vazby mezi územně analytickými podklady, politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací, anebo mezi územně plánovací dokumentací nástroji upravujícími vztahy v území. Vertikální vazby hierarchické spočívají v závaznosti nadřazeného nástroje pro nástroje následující, zpravidla o menším územním rozsahu a vyšší rozlišovací úrovni. Takové jsou například vazby mezi politikou územního rozvoje, územně plánovací dokumentací a rozhodováním v území. Povinnost pořídit následující dokument (například územní plán po zásadách územního rozvoje anebo regulační plán po územním plánu) nemusí být stanovena. Nadřazený dokument nesmí stanovovat závaznost ve větší podrobnosti než stanoví zákon. Vazby politiky územního rozvoje Politika územního rozvoje (PÚR) je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území ( 31 SZ). Největší význam má PÚR pro zásady územního rozvoje, které se pořizují povinně pro území kraje. Zde je zajištěna vazba celostátního dokumentu na povinnou územně plánovací dokumentaci na úrovni kraje. Závaznost PÚR pro ÚPD se bude týkat spíše formulovaných priorit a zásad ve vymezených oblastech. PÚR může stanovit také zásady pro pořízení regulačního plánu pořizovaného krajem. Také významná územní rozhodnutí s celostátním dopadem musí vycházet z principů a zásad formulovaných v politice územního rozvoje. Zásadními principy závaznými pro výše zmíněné dokumenty jsou: republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vymezené rozvojové oblasti a osy, vymezené oblasti se specifickými hodnotami, vymezené plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury, stanovená kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách anebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování. Pouze v tomto rozsahu je PÚR závazná pro následné nástroje územního plánování. Politika územního rozvoje při svém zpracování vychází z územně plánovacích podkladů, kterými jsou: územně analytické podklady na úrovni kraje, územně analytické podklady na úrovni obce s rozšířenou působností, Je zřejmé, že pro zpracování PÚR budou nejdůležitější celostátní průzkumy a analýzy. Důležitým podkladem však budou formalizované územně analytické podklady na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností, které poskytnou cenné údaje o stavu a možnostech území. Nevylučuje se ani zpracování územních studií nejrůznějšího typu. D.3.1-1
Vazby zásad územního rozvoje Zásady územního rozvoje (ZÚR) jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území ( 36 SZ). Největší význam mají ZÚR pro územní plán, který pořizuje obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě rozhodnutí zastupitelstva obce. Zásady územního rozvoje nemohou stanovit povinnost pořídit územní plán. Zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií nebo uložit pořízení a vydání regulačního plánu jako podmínky pro rozhodování o změnách ve využití vybraných ploch nebo koridorů; v tomto případě stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou zadáním regulačního plánu. Zásady územního rozvoje mohou stanovit podmínku vydání regulačního plánu krajem a podmínky pro jeho pořízení jen v dohodě s dotčenými obcemi ( 36 SZ). Přímá vazba ZÚR na regulační plán se bude vyskytovat tehdy, bude-li regulační plán pořizován krajským úřadem z podnětu zastupitelstva kraje. Půjde zpravidla o investice kraje anebo o soukromé investice, na nichž bude mít zastupitelstvo kraje zájem. Také významná územní rozhodnutí s regionálním dopadem musí vycházet ze zásad územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro územní plány, regulační plány a rozhodování v území v těchto principech: uspořádání území kraje, vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, zejména ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšné opatření, kritéria pro rozhodování o možných variantách anebo alternativách změn v jejich využití, vymezení územních rezerv. Pouze v tomto rozsahu jsou ZÚR závazné pro následné nástroje územního plánování. Zásady územního rozvoje vychází při svém pořizování z územně plánovacích podkladů, kterými jsou: územně analytické podklady na úrovni kraje, územně analytické podklady na úrovni obce s rozšířenou působností, Klíčový význam pro pořízení ZÚR budou mít územně analytické podklady na úrovni kraje, které zpracovává krajský úřad. Územně analytické podklady nebudou typem jednorázově a účelově zaměřených průzkumů a rozborů, ale jednotně zpracovávanou a průběžně aktualizovanou soustavou informací o území kraje. Územní studie bude mít vůči ZÚR dvojí pozici. Jednak bude územně plánovacím podkladem pro pořízení ZÚR, avšak bude také zpodrobňujícím podkladem pro územní rozhodování na vymezeném území kraje. Vazby územního plánu Územní plán (ÚP) je závazný pro pořízení regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Územní plán hlavního města Prahy je závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního města Prahy ( 43 SZ). Územní plán může ve vybraných plochách a koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií nebo pořízení regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování o změnách D.3.1-2
v území; v tomto případě stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou zadáním regulačního plánu. Pořízení regulačního plánu jako podmínky pro rozhodování pozbývá pro vybranou plochu nebo koridor platnosti, pokud nedojde k vydání regulačního plánu do 2 let od podání úplné žádosti v souladu s právními předpisy a zadáním regulačního plánu ( 43 SZ). Územní plán nestanovuje povinnost pořídit regulační plán na celém území a za všech okolností, ale pouze na vybraných lokalitách a za určitých okolností. Zpravidla půjde o investiční záměr pro soustředěnou hromadnou výstavbu na zastavitelných plochách a plochách přestavby, kterou je nutno jednotně regulovat. Protože se věcná problematika regulačního plánu a územních rozhodnutí příliš neliší, vztahuje se závaznost územního plánu v obdobném rozsahu na územní rozhodnutí. Územní plán je pro regulační plán a pro celé území rozhodnutí závazný v těchto principech: dodržení urbanistické koncepce rozvoje obce, dodržení koncepce uspořádání krajiny, dodržení koncepce veřejné infrastruktury, respektování plochy přestavby, respektování zastavěného území, dodržení podmínek využití vymezených ploch a koridorů, respektování vymezených veřejně prospěšných staveb a opatření, respektování zastavitelných ploch. Pouze v tomto rozsahu je regulační plán závazný pro následné nástroje územního plánování. Vazby regulačního plánu Regulační plán (RP) nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území ( 61 SZ). Regulační plán je prakticky skupinové územní rozhodnutí. Není jím však v úplném rozsahu řešeného území, ale v jednoznačně definované řešené ploše a jednoznačně definovaném rozsahu. Pro ostatní části regulačního plánu musí být vydávána jednotlivá územní rozhodnutí. Mezi vydaným regulačním plánem a územním rozhodnutím je zásadní rozdíl v tom, že regulační plán je opatřením obecné povahy, vydaným obecním zastupitelstvem, kdežto regulační plán je správním rozhodnutím, vydaným stavebním úřadem. Pro územní rozhodnutí je regulační plán závazný v podrobných podmínkách pro rozdělení pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, v podmínkách pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Vždy je závazný z hlediska vymezení pozemků pro stavby veřejné infrastruktury. Vazby zastavěného území Zastavěné území (ZÚ) je vždy vymezeno v územním plánu. Nemá-li obec vydán platný územní plán, pořizuje vymezení zastavěného území obecní úřad obce s rozšířenou působností a vydává rada obce formou opatření obecné povahy (podle 58 až 60 SZ). Vymezení zastavěného území má tyto vazby: v zastavěném území může stavební úřad místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas, D.3.1-3
v zastavěném území může stavební úřad rozhodnout o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení. Spojené pořízení územního plánu a regulačního plánu V odůvodněných případech je možno z rozhodnutí zastupitelstva obce spojit pořízení územního plánu a regulačního plánu. Spojené veřejné projednání musí splňovat požadavky pro projednání územního plánu i regulačního plánu ( 57 SZ). Vazby územního rozhodnutí Pro územní rozhodnutí (ÚR) je závazná vydaná územně plánovací dokumentace. Neexistuje-li příslušná územně plánovací dokumentace, posuzuje stavební úřad, zda-li je záměr žadatele v souladu: s cíli a úkoly územního plánování zejména s charakterem území, požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnost v území, s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených správních orgánů. Podkladem pro rozhodování v území jsou také územně plánovací podklady, kterými jsou: územně analytické podklady, Vazby územního opatření o stavební uzávěře Územní opatření o stavební uzávěře se vydává zpravidla tehdy, jestliže bylo schváleno zadání připravované územně plánovací dokumentace. Vazby územního opatření o asanaci Územní opatření o asanaci území se vydává na území postiženém živelní pohromou anebo závažnou havárií. Vydává se rovněž pro zastavěné území, ve kterém jsou závadné stavby, u nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit odstranění závad staveb. D.3.1-4
Obr.1: Vazby nástrojů územního plánování Použité zdroje Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). (SZ) D.3.1-5