Zápis ze zasedání Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života (dále jako Výbor ) konaného dne 11. září 2013 Místo zasedání: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Podskalská 19, Praha, zasedací místnost č. 218 Čas zasedání: 13:30 až 16:30 hod Přítomné členky a členové Výboru: Jméno Organizace 1. Zdeňka Hajná Český svaz žen 2. Dita Jahodová ProEquality 3. Rut Kolínská Síť mateřských center 4. Pavlína Langerová Moravská asociace podnikatelek a manažerek 5. Helena Knoblochová Europodnikatelka 21. století 6. Linda Sokačová Alternativa 50+ 7. Lukáš Talpa LOM 8. Michal Uhl MČ Praha 2 9. Dana Vrabcová Asociace mediátorů 10. Lada Wichterlová Gender Studies, o.p.s. Omluvené členky a členové Výboru: Jméno Organizace 1. Dana Machátová ČMKOS 2. Michaela Marksová Tominová Asociace pro rovné příležitosti 3. Jiřina Pipková MPSV 4. Jan Schneider MČ Praha 4 Přítomné hostky a hosté Výboru: Jméno Organizace 1. Nina Bosničová Gender Studies, o.p.s. Tajemnice Výboru: Pavlína Kozlíková Lucia Zachariášová, za sekretariát Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Z celkového počtu 14 členek a členů bylo přítomno 10 osob s hlasovacím právem, tj. Výbor byl usnášeníschopný. Schválení programu R. Kolínská představila program jednání a navrhla předsadit pátý bod před čtvrtý oproti rozeslanému programu. O tomto programu proběhlo hlasování: 10 pro, 0 proti, 0 se zdržel/a. Program byl schválen. Znění programu schváleného Výborem bylo následující: Program zasedání Výbor pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života 11. září 2013 1. Úvod R. Kolínská 2. Příprava semináře ke slaďování pro letošní rok (zhodnocení dotazníků, náměty, zaměření, obsah atd.) 3. Informace o postupu realizace projektu oddělení rovných příležitostí žen a mužů k optimalizaci rovných příležitostí žen a mužů R. Kolínská, další členky a členové P. Kozlíková, diskuse
4. Informace o jednání Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (co bude na programu a jaký byl dosavadní vývoj) 5. Slaďování práce a rodiny, rovné příležitosti u žen v předdůchodovém věku pečujících o závislého člena rodiny Nina Bosničová, Gender Studies o.p.s., diskuse R. Kolínská, diskuse 6. Různé R. Kolínská, P. Kozlíková Ad bod 1: Úvod R. Kolínská připomenula minulé jednání Výboru. Krátce shrnula současný stav legislativního procesu navrženého Zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Výbor na předešlém jednání návrh zákona zhodnotil jako vhodný k některým úpravám a stanovil své připomínky. Na základě těchto připomínek R. Kolínská podnikla další kroky k získání potřebných podkladů pro připomínky. Aktivita však vyšla nazmar z důvodu nepříznivé politické situace. Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebude v současné době přijat, neboť byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Další postup ohledně zákona bude projednáván až po vyjasnění politické situace. Ad bod 2: Příprava semináře P. Kozlíková představila výsledky hlasování o tématu a podobě semináře. Hlasování se účastnilo pět členek a členů Výboru. Na základě jejich návrhů a následné diskuse na zasedání Výboru bylo vybráno téma šedé ekonomiky. L. Sokačová navrhla jako přednášející k tématu šedé ekonomiky Petru Ezzedine, která se odborně zabývá evropskou legislativou ve vztahu k šedé ekonomice. R. Kolínská se zeptala, zda je přínosné pořádat seminář před volbami. Vyjádřila obavu, že poradní orgány vlády ČR budou po volbách zrušeny. Dále vyslovila názor, že seminář by mohl být uskutečněn až v průběhu měsíce ledna 2014, tj. po ustanovení nové vlády a dokončení nutných procesů spojených s nástupem nové vlády do funkce. V této souvislosti navrhla začít soustavně pracovat na programu semináře. Následně navrhla odhlasovat skupinu členek a členů, která bude na přípravě semináře pracovat. L. Zachariášová informovala přítomné, že téma otcovství, které získalo druhý největší počet hlasů, již realizuje Pracovní skupina muži a rovnost žen a mužů. Je tedy vhodné téma šedé ekonomiky otevřít a uvést do českých souvislostí. R. Kolínská navrhla hlasovat schválení tématu šedá ekonomika, jakožto hlavního tématu připravovaného semináře. O tomto návrhu proběhlo hlasování: 10 pro, 0 proti, 0 se zdržel/a. návrh byl schválen. L. Talpa navrhl diskusi k formě semináře na základě výsledků dotazníkového hlasování. P. Kozlíková uvedla na základě výsledků z dotazníkového hlasování, že nejčastější navrhovanou formou byl klasický workshop, tj. vzdělávací seminář s odborníky z praxe s následnou diskusí. R. Kolínská navrhla odsouhlasení formy semináře jako workshopu a navrhla do přípravné skupiny L. Sokačovou, D. Jahodovou, L. Talpu, R. Kolínskou a L. Wichterlovou. O tomto návrhu proběhlo hlasování: 10 pro, 0 proti, 0 se zdržel/a. návrh byl schválen. R. Kolínská navrhla, aby se pevný termín workshopu odvíjel od výsledku říjnových voleb do Poslanecké sněmovny ČR. M. Uhl doporučil, aby byl termín workshopu určen až po ustanovení nové exekutivy. D. Vrabcová jako vhodný termín pro konání workshopu navrhla začátek března.
L. Sokačová s tímto návrhem nesouhlasila, neboť se domnívá, že workshop by měl proběhnout dříve. R. Kolínská navrhla, aby byla do poloviny října připravena specifikaci tématu a navrhnuti lektoři. P. Kozlíková poté připraví elektronicky souhrn všech informací a rozešle ho členům k doplnění a odsouhlasení priorit. Dále R. Kolínská předložila návrh prezentovat téma rovněž z pohledu mužů. Za vhodný termín konání workshopu považuje leden 2014. Následně vyslovila názor, zda nebude žádoucí nejprve počkat na ustanovení Poslanecké sněmovny ČR a poté s poslanci vstoupit do jednání. L. Zachariášová k tomu uvedla, že jednání mezi Výborem a Poslaneckou sněmovnou zprostředkuje oddělení rovných příležitostí žen a mužů. Poté přednesla podnět uspořádat seminář pro ministerstva. Tato varianta by se jevila jako vhodná v případě, že politická situace bude dále nestabilní. R. Kolínská připomněla, že účelem připravovaného semináře je vzdělávat rozhodující orgány. Poslanci by měli být seznámeni se situací a postoji občanů. Tento prvotní cíl by měl zůstat zachován i za cenu malé efektivity celého snažení. R. Kolínská zakončila diskusi návrhem nechat celou záležitost s určením konečného termínu a rovněž s určením cílové skupiny otevřenou, neboť se jako účelné jeví nejprve vstoupit do jednání s rozhodujícími orgány a poté teprve stanovit podrobnosti. Ad bod 3: Informace o postupu realizace projektu oddělení rovných příležitostí žen a mužů k optimalizaci rovných příležitostí žen a mužů P. Kozlíková krátce představila další vývoj projektu Optimalizace institucionálního zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů v ČR (dále jako Rovné příležitosti žen a mužů). Informovala všechny přítomné o konání prvního workshopu s resortními koordinátory a koordinátorkami rovných příležitostí žen a mužů (dále jako GFP), kde byly sebrány další podněty k realizaci jednotlivých aktivit projektu, a o přípravě prvního mezinárodního workshopu s partnery ze Slovenska a Rakouska, který bude uskutečněn v listopadu 2013. Po představení dosavadního vývoje probíhala diskuse nad problémy, které při realizaci projektu vyplynuly. D. Jahodová požádala o konkretizaci nedostatků v genderové agendě na pracovištích GFP. P. Kozlíková uvedla, že největší problémy GFP spočívají v nedostatečném povědomí o problematice genderové rovnosti, v nesystematizaci pracovního místa GFP a ve sníženém úvazku pro agendu rovných příležitostí žen a mužů. L. Wichterlová uvedla názor, že poloviční úvazek se jeví jako dostatečný k efektivní práci GFP. R. Kolínská připomenula, že se stává, že pracovník či pracovnice GFP nemá o problematiku rovných příležitostí zájem, pouze je mu tento úkol přidělen. Úkolem pracovníka a pracovnice GFP však není jen péče o rovné příležitosti žen a mužů uvnitř resortu, ale má zajišťovat i prosazování rovných příležitostí při výstupech resortu směrem k veřejnosti. L. Sokačová se otázala, jaká je současná situace s pozicí GFP na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). L. Zachariášová ji informovala, že na MPO je jeden pracovník GFP a v současnosti zajišťuje přípravu vnitroresortní školky. M. Uhl se domnívá, že nepřipravenost GFP vést agendu rovných příležitostí žen a mužů není pouze otázka nedostatečného vzdělání. Hlavní problém spočívá v časté fluktuaci osob na uvedené pozici. V popisu pozice GFP by měly být jasně stanovené požadavky na výkon a vzdělání. P. Langerová souhlasila s M. Uhlem, že pracovnicím a pracovníkům GFP chybí popis, co se od nich čeká. R. Kolínská uvedla, že náplní práce GFP je dohled nad aplikací rovných příležitostí žen a mužů dovnitř resortu. M. Uhl doplnil, že by od pracovníků a pracovnic GFP mělo být vyžadováno vysokoškolské vzdělání v oblasti gender studies nebo v příbuzném oboru. R. Kolínská uvedla, že hlavní problém spočívá v nedostatečné legislativní podpoře agendy rovných příležitostí žen a mužů. Není závazně stanoveno, aby se resorty staraly o podporu rovných příležitostí žen a mužů. H. Knoblochová připomněla, že důsledky nedostatečného zájmu o agendu rovných příležitostí jsou patrné i na setkání Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, kam náměstci a náměstkyně z jednotlivých resortů nechodí a nechávají se často nahrazovat právě pracovnicemi a pracovníky GFP. Otázala se na současnou situaci na Ministerstvu zemědělství (MZ).
L. Zachariášová uvedla, že na MZ je v současnosti stanovena jedna osoba jako GFP. R. Kolínská vidí počátek problému s nedostatečnou podporou agendy rovných příležitostí žen a mužů již ve vedení jednotlivých pracovišť a jednotlivých resortů. L. Zachariášová poděkovala všem účastníkům debaty za skvělé podněty ke strategii zpracovávané v rámci projektu Rovné příležitosti žen a mužů. Jako podstatný návrh označila zřízení systematizovaného místa pracovníka, respektive pracovnice GFP. V souvislosti s přípravou prvního mezinárodního workshopu se zahraničními partnery požádala členy a členky Výboru o témata, která by byla v rámci mezinárodního setkání předložena a diskutována s partnery a dále požádala přítomné o návrhy statistických dat, která by bylo možno sbírat. R. Kolínská se otázala, jaké jsou celostátní nástroje zajištění rovných příležitostí žen a mužů na Slovensku. L. Zachariášová přislíbila zjistit dostupné informace. R. Kolínská vyslovila domněnku, že Rakousko může být ze všech tří partnerských zemí ve vztahu k agendě rovných příležitostí žen a mužů na nejpokročilejší úrovni. L. Zachariášová uvedla, že Rakousko řeší některé shodné problémy jako ČR. Například gender pay gap byl ještě v nedávné době v Rakousku stejně vysoký jako v ČR. Institucionální zajištění rovných příležitostí je však na vyšší úrovni. M. Uhl připomenul specifickou situaci ve Vídni, kde je specializované pracoviště pro zajištění rovných příležitostí žen a mužů s vysokým počtem pracovníků. R. Kolínská se otázala L. Zachariášové, kdy je vhodné podněty a dotazy partnerským zemím předložit. L. Zachariášová požádala o průběžné zasílání návrhů, první návrhy je možné předkládat již do poloviny října, na emailové adresy L. Zachariášové nebo P. Kozlíkové. Ad bod 4: Informace o jednání Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (co bude na programu a jaký byl dosavadní vývoj) R. Kolínská připomenula přítomným konání jednání Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále jako Rada), které připadlo na následující den, tj. 12. září 2013. Navrhla, že představí členům a členkám Rady seminář, jehož podobu a téma Výbor prodiskutoval pod bodem 2). L. Zachariášová krátce shrnula program Rady. Doplnila, že na základě jednání o vyšší účasti žen na rozhodovacích pozicích se ukázalo, že jednou z překážek je nedostatečné slaďování pracovního a soukromého života. Bylo by tedy vhodné toto téma projednat společně s Výborem pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích (dále jako Politický výbor) a dále s ním na řešení problematiky spolupracovat. L. Zachariášová doplnila, že podá informaci o spolupráci Výboru pro sladění pracovního, soukromého a rodinného života a Politického výboru na Radě jako zprávu o činnosti obou výborů. Uvedla, že do budoucna by bylo vhodné uvažovat i o spolupráci s dalšími výbory, protože je mnoho agend, které se prolínají. R. Kolínská shrnula na závěr tohoto bodu programu činnosti Výboru, který bude prezentovat Radě. Ad bod 5: Slaďování práce a rodiny u žen v předdůchodovém věku R. Kolínská přivítala Ninu Bosničovou z nevládní neziskové organizace Gender Studies, o.p.s. a požádala ji o prezentaci. N. Bosničová představila výsledky výzkumu Jak se žije a pracuje ženám 45+ v ČR. Slaďování rodiny a práce, rovné příležitosti u žen v předdůchodovém věku pečujících o závislého člena rodiny (viz příloha č. 1). Následně probíhala diskuse. R. Kolínská přednesla názor, že ženy a muži v důchodovém věku jsou v současné době nuceni k rozhodnutí, zda budou pečovat o vnoučata, či zůstanou v práci. Ve velké většině případů odcházejí do důchodu právě z důvodu péče o vnoučata, protože rodina nemá jiné možnosti. Následně R. Kolínská vyjádřila pochybnost o vstřícnosti zaměstnavatelů k zaměstnankyním a zaměstnancům poskytovat jim dostatečné volno k péči o blízké.
N. Bosničová upozornila na skutečnost, že v rámci jejich dotazování byla otázka na vstřícnost zaměstnavatelů k poskytnutí volna položena velmi úzce, neboť byl kladen důraz na výjimečně závažné situace. Od takto úzce vymezené otázky se odvíjely i reakce respondentek, které své zaměstnavatele v takových případech považovaly za dostatečně vstřícné. P. Langerová přednesla názor, že zaměstnavatelé se mnohdy snaží svým zaměstnancům a zaměstnankyním vyjít vstříc, představa o flexibilním úvazku se však na obou stranách liší, nebo může být ze strany zaměstnankyň a zaměstnanců nadsazená. Na druhou stranu se v praxi stává, že ženy se bojí o volno k péči o blízké požádat, aniž by předem znaly reakci zaměstnavatele. L. Sokačová informovala přítomné, že v současnosti spolupracuje na projektu genderového auditu 20 firem z celé ČR a přislíbila členy a členky Výboru seznámit s výsledky, které by mohly do otázky vstřícnosti zaměstnavatelů vnést více světla. N. Bosničová se domnívá, že současná ekonomická situace je pro mnoho firem problematická a brání jim naplňovat požadavky zaměstnanců a zaměstnankyň. Na druhou stranu se setkala s případy, kdy liniový management firmy nesouhlasí s filosofií rovných příležitostí. Získala z praxe zkušenost s firmami, které automaticky vyhazují ženy po příchodu z rodičovské dovolené. L. Sokačová dodala, že genderový audit, na kterém spolupracuje, hodnotí 20 firem, z nichž zhruba dvě třetiny působí mimo hlavní město Praha, tj. v krajích. Na příkladech z krajů se ukázalo, že od roku 2008 se situace zaměstnankyň a zaměstnanců rapidně zhoršuje, především pracují-li u firem s plochou strukturou, kde majitel rozhoduje o všem. Často se stává, že není respektován zákoník práce. Ačkoli již pominula krizová ekonomická situace a firmy mají nové zakázky, špatné podmínky pro pracovnice a pracovníky zůstávají. Součástí auditu je i sledování počtu pracovních smluv uzavíraných na dobu určitou. Běžnou praxí je uzavírání pouze půlročních smluv. Ve světle těchto zjištění se L. Sokačová přiklání k tvrzení, že zaměstnavatelé nejsou ke svým pracovníkům a pracovnicím vstřícní. Lidé však po zkušenostech s ekonomickou krizí nemají vysoké nároky. Dosavadní výzkum ukazuje, že v krajích, kde je vysoká nezaměstnanost, se lidé spokojí s horšími úvazky. V tomto bodě panuje přímá úměrnost. H. Knoblochová uvedla domněnku, že lidé nepřijímají zkrácené úvazky i z toho důvodu, že jim v tom brání finanční situace rodiny. Jsou nuceni pracovat na plný úvazek. L. Sokačová posunula diskusi směrem ke sdílené péči. Uvedla, že mnoho mužů definuje sama sebe jako pečující osoby, ačkoli reálně jsou jako pečující osoby vnímané především ženy. N. Bosničová seznámila přítomné s výsledky výzkumu na toto téma ve Finsku, kde bylo zjištěno, že i muži se podílejí na péči o blízké, ale přispívají především v podobě nákupů nebo oprav, zatímco ženy poskytovaly péči intimnějšího rázu. Ukázalo se tedy, že péče o blízké má feminizovanou formu. R. Kolínská souhlasila, že veškerá péče je dnes více rozdělena mezi muže a ženy. Markantní je tento posun v péči o děti, do budoucna by se mohlo zlepšit i rozdělení péče o rodiče. D. Jahodová se zeptala, jaká skupina žen je do výzkumu Gender Studies zahrnuta a zda do ní spadají i ženy migrantky. N. Bosničová přislíbila přesnou informaci o cílové skupině zjistit prostřednictvím firmy PPM Factum, která výzkum zpracovala. Cílová skupina žen pro potřeby výzkumu byla stanovena především na základě věku a byla rozdělena podle krajů. Není tedy vyloučena přítomnost migrantek ve skupině. D. Jahodová upřesnila, že její otázka především směřovala na zjištění důvodů, proč ženy nechtějí odejít z pracovní pozice, která pro sladění jejich soukromého a pracovního života není vyhovující, a jakou roli v tom hraje jejich sociální zázemí. Doplnila, že ji zajímá i rozdělení pracovních pozic tázaných žen, tj. zda jsou v cílové skupině zahrnuty respondentky od žen pracujících manuálně až po ženy v managementu. N. Bosničová odpověděla, že ženy byly rozděleny pouze podle toho, zda v zaměstnání zastávají managerskou či nemanagerskou roli. Přislíbila, že k doplnění informací členům a členkám Výboru zašle formulář dotazníku a zjistí přesnou cílovou skupinu výzkumu. L. Sokačová doplnila z výsledků dalších výzkumů, že ženy migrantky vnímají subjektivněji diskriminaci na základě věku, než na základě svého původu. L. Talpa žádal po N. Bosničové upřesnění informace, že ženy nad 45 let věku při ztrátě zaměstnání již nové nehledají. N. Bosničová tento zjištěný fakt potvrdila a uvedla, že důvody mohou být čistě subjektivního psychického původu. L. Sokačová odhadla, že pokud bylo do výzkumu zahrnuto zhruba 600 respondentek, třetina z nich může být nezaměstnaná. N. Bosničová na základě přesných čísel tuto informaci potvrdila.
L. Sokačová se domnívá, že nezaměstnané respondentky mohou zastupovat jeden typ životní zkušenosti. Ženy s touto životní zkušeností již další zaměstnání nehledají. N. Bosničová přislíbila členkám a členům Výboru předat kontakt na F. Bartoše z agentury PPM Factum, který výzkum zpracovával, případně mu zprostředkovat dotazy vzešlé z diskuse. Dodala, že je také možné zaslat na vyžádání dostupné materiály. R. Kolínská poděkovala N. Bosničové za prezentaci a diskusi k tématu. Ad bod 6: Různé R. Kolínská vyzvala přítomné k přednesení dotazů a návrhů. P. Kozlíková připomněla členům a členkám Výboru přípravu rozeslání dotazníků, který si klade za cíl analyzovat současný stav využití institutu vážné provozní důvody obsaženém v 241 odst. 2 Zákoníku práce. Poděkovala členkám a členům, kteří spolupracovali při přípravě kontaktů pro rozeslání dotazníků. R. Kolínská se zeptala, zda bude možné dotazník vypracovat v elektronické formě a rozeslat vybraným kontaktům odkaz na vypracování dotazníku. L. Sokačová přislíbila pomoc s umístěním dotazníků v elektronické podobě na internetu. P. Kozlíková poděkovala a domluvila se s L. Sokačovou na komunikaci ohledně dalšího postupu se zveřejňováním dotazníku. H. Knoblochová přednesla návrh za nepřítomnou Z. Hajnou, aby byly osloveny politické strany s dotazem na vyjádření bodů jejich programu vztahujícím se k rodinné politice. R. Kolínská však k tomuto návrhu uvedla, že Výbor nemá dostatečné kompetence k zajištění rodinné politiky jednotlivých stran. Na závěr R. Kolínská pozvala přítomné členy a členky na konferenci pořádanou pod záštitou MPSV Společností přátelskou rodině, která bude uskutečněna 22. listopadu a přislíbila rozeslání pozvánky na akci. Shrnutí úkolů pro členy a členky Výboru: 1) Specifikace tématu šedá ekonomika a navržení lektorů úkol pro přípravnou skupinu semináře (L. Sokačová, D. Jahodová, L. Talpa, R. Kolínská a L. Wichterlová) do 15. října 2) Příprava a odeslání návrhů na dotazy pro partnery projektu Optimalizace institucionálního zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů v ČR (partneři: Slovensko, Rakousko) průběžně. 3) Příprava a odeslání návrhů na statistická data, která by bylo vhodné sbírat pro sledování stavu rovných příležitostí žen a mužů v ČR průběžně. V Praze dne 11. září 2013 Zapsala: Pavlína Kozlíková Schválila: ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Rut Kolínská, předsedkyně Výboru Zasláno všem členům a členkám Výboru.