ČÁST G2 - SPORNÁ ŘÍZENÍ (ve věci ochranných známek) OBSAH 1. Námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku 3 1.1 Podání námitek 3 1.1.1 Náležitosti námitek 3 1.1.2 Lhůta k podání námitek 3 1.1.3 Správní poplatek za podání námitek 3 1.1.4 Oprávněné osoby a důvody k podání námitek 4 1.2 Postup při řízení o námitkách 5 1.2.1 Přípravná fáze 5 1.2.2 Souběh námitek a připomínek 6 1.2.3 Rozhodovací fáze 6 1.3 Základní kritéria posuzování námitkových důvodů 8 1.3.1 Pravděpodobnost záměny / 7 odst. 1 písm. a)/ 8 1.3.2 Dobré jméno / 7 odst. 1 písm. b) a e)/ 9 1.3.3 Všeobecně známé známky / 7 odst. 1 písm. c) a d)/ 10 1.3.4 Nevěrný agent / 7 odst. 1 písm. f)/ 11 1.3.5 Nezapsaná či jiná označení užívaná v obchodním styku / 7 odst. 1 písm. g)/ 11 1.3.6 Právo na ochranu osobnosti / 7 odst. 1 písm. h)/ 12 1.3.7 Práva k autorskému dílu / 7 odst. 1 písm. i)/ 12 1.3.8 Práva z jiného průmyslového vlastnictví / 7 odst. 1 písm. j)/ 12 1.3.9 Nedobrá víra / 7 odst. 1 písm. k)/ 13 2. Připomínky proti zápisu ochranné známky do rejstříku 13 3. Řízení o zrušení ochranné známky 13 3.1 Podání návrhu na zrušení ochranné známky 13 3.1.1 Náležitosti návrhu na zrušení 14 3.1.2 Lhůta k podání návrhu na zrušení ochranné známky 14 3.1.3 Správní poplatek za podání návrhu na zrušení ochranné známky 14 3.1.4 Oprávněné osoby k podání návrhu na zrušení ochranné známky 14 3.2 Postup při řízení o návrhu na zrušení ochranné známky 15 3.2.1 Přípravná fáze 15 3.2.2 Rozhodovací fáze 15 3.3 Důvody pro zrušení ochranné známky 17 3.3.1 Zrušení ochranné známky z důvodu absence řádného užívání / 31 odst. 1 písm. a)/ 17 3.3.2 Zdruhovění ochranné známky / 31 odst. 1 písm. b)/ 18 1 Únor 2015
3.3.3 Dodatečná klamavost ochranné známky / 31 odst. 1 písm. c)/ 18 3.3.4 Zrušení ochranné známky na základě soudního rozhodnutí / 31 odst. 2)/ 19 4. Řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou 19 4.1 Řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou zahájené z moci úřední 19 4.2 Podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou třetí osobou 19 4.2.1 Náležitosti návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou 20 4.2.2 Lhůta k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou 20 4.2.3 Správní poplatek za podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou 20 4.2.4 Oprávněné osoby k podání návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou 20 4.3 Postup při řízení o návrhu na prohlášení ochranné známky za neplatnou 21 4.3.1 Přípravná fáze 21 4.3.2 Rozhodovací fáze 21 4.4 Důvody pro prohlášení ochranné známky za neplatnou 23 5. Společné zásady pro řízení o námitkách a pro řízení o zrušení ochranné známky a prohlášení ochranné známky za neplatnou 24 5.1 Náležitosti rozhodnutí 24 5.2 Vydání rozhodnutí a nabytí právní moci rozhodnutí 24 5.2.1 Meritorní rozhodnutí 24 5.2.2 Procesní rozhodnutí (usnesení) 25 5.3 Zapisování údajů v databázi 25 5.4 Povinné zastoupení v řízení o námitkách a návrzích 26 5.5 Překážky postupu řízení 26 5.6 Oznámení o změnách národní přihlášky nebo ochranné známky pro účely mezinárodního zápisu 27 Únor 2015 2
ČÁST G2 - SPORNÁ ŘÍZENÍ (ve věci ochranných známek) 1. Námitky proti zápisu ochranné známky do rejstříku 1.1 Podání námitek Námitky musí být podány písemně a musí být odůvodněny a doloženy důkazy ( 25 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů dále jen zákon o ochranných známkách ). Námitky včetně důkazů se podávají ve dvojím vyhotovení. V dalším platí pro podání námitek obecná pravidla o podání (viz Metodické pokyny část A). 1.1.1 Náležitosti námitek Náležitosti námitek upravuje ustanovení 3 vyhlášky č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách (dále jen vyhláška o ochranných známkách ). Námitky musí obsahovat následující údaje: - údaje o totožnosti osoby, jež podala námitky (namítající), popřípadě náležitosti plné moci, je-li namítající zastoupen; - údaje o přihlášce, proti níž námitky směřují; - označení výrobků a/nebo služeb, jichž se námitky týkají, nebo údaj, že se týkají všech výrobků či služeb nárokovaných v přihlášce; - věcné odůvodnění námitek; - čeho se namítající domáhá; - podpis. Pro podání námitek je možné použít formulář Úřadu, kde jsou všechny náležitosti námitek uvedeny. Použití formuláře Úřadu však není obligatorní. 1.1.2 Lhůta k podání námitek Námitky je nutno podat ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění přihlášky ve Věstníku. Tuto zákonnou lhůtu nelze prodloužit a její zmeškání nelze prominout. (Případné vyrozumění dotčených osob činí oprávněná úřední osoba administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového - formou sdělení.) K doplnění námitek a k důkazům předloženým na jejich podporu po tříměsíční lhůtě Úřad podle ustanovení 25 odst. 2 zákona o ochranných známkách nepřihlíží. Úřad v řízení o námitkách provede rovněž důkazy, které namítající přesně označil, avšak k námitkám nepředložil, pokud z označení důkazů zřejmým způsobem vyplyne, co jimi má být prokázáno. Pokud namítající nepředloží důkazy na výzvu Úřadu, nese procesní odpovědnost za to, že správní orgán neměl možnost potřebný poznatek z nich učinit. 1.1.3 Správní poplatek za podání námitek Podle ustanovení 25 odst. 2 zákona o ochranných známkách je namítající spolu s námitkami povinen zaplatit správní poplatek, a to ve lhůtě 3 měsíců po zveřejnění přihlášky ve Věstníku. Není-li správní poplatek zaplacen, považují se námitky za nepodané. Výše správního poplatku je stanovena v Sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zaplacení správního poplatku spolu s námitkami neomezuje povinnost k placení na tentýž den, jako je podání námitek; to by ve většině případů bylo i technicky neuskutečnitelné. Účelem tohoto ustanovení je, aby namítající zaplatil správní poplatek kdykoli ve stanovené tříměsíční lhůtě k podání námitek. Po uply- 3 Únor 2015
nutí této lhůty, nebude-li správní poplatek namítajícím zaplacen, se námitky budou považovat za nepodané. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že po uplynutí lhůty k podání námitek Úřad k zaplacení správního poplatku za jejich podání nevyzývá. O námitkách považovaných za nepodané se nezahajuje řízení. Námitky lze projednat pouze za předpokladu, že dojde ke splnění obou podmínek podání, tj. k zaplacení správního poplatku a vlastnímu podání námitek do 3 měsíců od zveřejnění přihlášky. Rovněž námitky podané po uplynutí tříměsíční lhůty, byť by byl správní poplatek uhrazen ve lhůtě, se považují za nepodané. U plateb kolkovou známkou je dnem platby buď den přijetí podání s vylepeným kolkem osobně v Úřadu, nebo v případě zaslání podání provozovatelem poštovních služeb či jinou oprávněnou osobou den, kdy bylo podání s vylepeným kolkem předáno k poštovní či obdobné přepravě. U faxového a e-mailového podání vylepený kolek sleduje pohyb faxového podání, tj. podání s vylepeným kolkem (u e-mailu v naskenované podobě) se považuje za zaplacené za předpokladu, že je do 5 dnů potvrzeno originálem podání s vylepeným kolkem. E-mailové podání opatřené elektronickým podpisem, popřípadě podání doručené prostřednictvím datových schránek, lze poslat naskenované s vylepenou kolkovou známkou a doložit papírovým originálem do 5 dnů. Dnem platby je pak den e-mailového podání nebo datové zprávy doručené prostřednictvím datové schránky. Uhrazením poplatku prostřednictvím převodu nebo složenky se podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, platba považuje za provedenou dnem, kdy je připsána na účet Úřadu, nikoliv dnem, kdy byla odeslána plátcem. Platbu lze provést i hotově v pokladně Úřadu; za den platby se považuje den jejího převzetí oprávněnou úřední osobou. Nezaplacené či pozdě zaplacené námitky se založí do spisu s poukazem na to, že se považují za nepodané a namítající se vyrozumí o tom, že se námitky považují za nepodané z důvodu nezaplacení nebo pozdního zaplacení správního poplatku za jejich podání. Stejný postup nastane i v případě pozdního podání námitek při zaplacení správního poplatku v zákonem stanovené tříměsíční lhůtě. V daném případě bude správní poplatek osobě, jež jej uhradila, na žádost vrácen. (viz Metodické pokyny část A) 1.1.4 Oprávněné osoby a důvody k podání námitek Námitky mohou podat pouze oprávněné osoby, taxativně vyjmenované v ustanovení 7 odst. 1 zákona o ochranných známkách. Námitky podané podle ustanovení 7 odst. 1 písm. a), b), e) a f) zákona o ochranných známkách může podat rovněž přihlašovatel ochranných známek v těchto ustanoveních uvedených ( 7 odst. 2 zákona o ochranných známkách). Oprávněné osoby a důvody k podání námitek podle ustanovení 7 zákona o ochranných známkách jsou následující: a) vlastník starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou; b) vlastník starší ochranné známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo mu je podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má v České republice dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu; c) vlastník starší všeobecně známé známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší všeobecně známou ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na něž se přihlašované označení a všeobecně známá ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou; Únor 2015 4
d) vlastník starší všeobecně známé známky, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší všeobecně známá známka chráněna, avšak jde o starší všeobecně známou známku, která má v České republice dobré jméno, za předpokladu, že užívání této ochranné známky ve vztahu k těmto výrobkům nebo službám by ukazovalo na vztah mezi těmito výrobky nebo službami a vlastníkem všeobecně známé ochranné známky; e) vlastník starší ochranné známky Společenství, která je shodná s přihlašovaným označením nebo je mu podobná, pokud má být takové označení zapsáno pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, avšak jde o starší ochrannou známku, která má na území Evropských společenství dobré jméno, a užívání přihlašovaného označení bez řádného důvodu by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky Společenství nebo jim bylo na újmu; f) vlastník ochranné známky zapsané v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace, pokud přihlášku podal zástupce, zprostředkovatel, obstaravatel nebo jiná osoba pověřená hájit hospodářské zájmy vlastníka ochranné známky podle článku 6septies Pařížské úmluvy (dále jen obstaravatel ) na své vlastní jméno a bez souhlasu vlastníka, ledaže by tento obstaravatel své jednání řádně odůvodnil; g) uživatel nezapsaného označení nebo jiného označení užívaného v obchodním styku pro shodné nebo podobné výrobky nebo služby, které je shodné s přihlašovaným označením nebo je mu podobné, pokud označení nemá místní dosah a právo k tomuto označení vzniklo před dnem podání přihlášky; h) fyzická osoba, jejíž právo na jméno a na ochranu projevů osobní povahy mohou být dotčena přihlašovaným označením, popřípadě osoba oprávněná uplatňovat tato práva na ochranu osobnosti; i) osoba, které náležejí práva k autorskému dílu, pokud autorské dílo může být užíváním přihlašovaného označení dotčeno; j) vlastník staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena; k) ten, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře. 1.2 Postup při řízení o námitkách 1.2.1 Přípravná fáze Administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zaeviduje podání námitek do databáze SyPP (dále jen databáze ), a to včetně adresy namítajícího a jeho zástupce (má-li jej), popř. jeho značky podání, a vyžádá si příslušný spis z oddělení rejstříků. Je-li poplatek uhrazen a námitky podané v zákonné lhůtě, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového položku založí a předá celý spis k řízení do samostatného oddělení sporných řízení. Není-li poplatek uhrazen, resp. nejsou-li námitky podané v zákonné lhůtě, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového vyznačí námitky v databázi jako nepodané a zašle o tom sdělení namítajícímu. Poté spis předá zpět do oddělení rejstříků. Po zaevidování pohybu převzetí námitek v databázi administrativní pracovník samostatného oddělení sporných řízení přezkoumá, zda námitky obsahují všechny náležitosti stanovené v 3 vyhlášky o ochranných známkách. Trpí-li podání formálními nedostatky a jde-li o vadu odstranitelnou (zákonem stanovená tříměsíční lhůta pro podání námitek), vyzve namítajícího k jejich odstranění. K odstranění vady podání administrativní pracovník stanoví přiměřenou lhůtu a zároveň jej poučí, že nebudou-li vady podání odstraněny v této lhůtě, bude řízení o námitkách ve smyslu ustanovení 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), zastaveno. 5 Únor 2015
Jde-li o nedostatek plné moci, je k podání řádných námitek nezbytné, aby zástupce v době podání námitek byl již oprávněn jednat za namítajícího, tj. aby na základě právního vztahu mezi namítajícím a jeho zástupcem námitky představovaly projev vůle zastoupeného. Nepředložení plné moci v otevřené lhůtě však není vadou řízení, na jejímž základě by bylo možné námitky jako podané neoprávněnou osobou zamítnout. I v řízení koncentrovaném je nedodání plné moci procesní vadou, kterou lze zhojit dodatečným předložením plné moci. V případě, že jsou námitky podány elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, vztahuje se elektronický podpis pouze na samotné podání námitek, nikoliv na plnou moc. Obdobně to platí pro podání učiněná prostřednictvím datové schránky. Proto je nutno doložit též originál plné moci. Vykazují-li námitky vady podání vymezené v ustanovení 26 odst. 2 zákona o ochranných známkách, které nebudou odstraněny zákonné lhůtě k podání námitek, nedojde k zastavení řízení, ale k zamítnutí námitek. Pokud námitky nejsou v souladu s formálními požadavky a tyto jejich nedostatky nelze odstranit, resp. je namítající ve stanovené lhůtě neodstraní, předá administrativní pracovník položku s celým spisem vedoucímu samostatného oddělení sporných řízení (dále též vedoucí oddělení ) k přidělení spisu odbornému pracovníkovi oddělení jako oprávněné úřední osobě k přímému vyřízení (dále též odborný pracovník ). Námitky splňující podmínky dané vyhláškou o ochranných známkách zašle administrativní pracovník k vyjádření přihlašovateli se stanovenou lhůtou, která zpravidla činí 1 měsíc. Lhůtu k vyjádření lze na žádost přihlašovatele usnesením prodloužit, a to zpravidla o jeden měsíc. Lhůtu k vyjádření lze na základě věcně odůvodněné žádosti prodloužit opakovaně, vždy však s ohledem na délku, stav řízení a oprávněné zájmy dalších účastníků řízení. Za odůvodněné případy je možno považovat např. neukončené dědické řízení nebo smírčí řízení mezi účastníky řízení apod. Jestliže Úřad žádosti o prodloužení lhůty nevyhoví, vydá o tom usnesení. Do každého usnesení Úřadu o vyhovění žádosti o prodloužení lhůty se uvede poučení: Nevyjádříte-li se k námitkám ve stanovené lhůtě, bude o námitkách na základě ustanovení 26 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto podle obsahu spisu. Po uplynutí lhůty k vyjádření k námitkám, resp. po doručení vyjádření předá administrativní pracovník spis vedoucímu oddělení k jeho přidělení odbornému pracovníkovi k vyřízení. 1.2.2 Souběh námitek a připomínek V případě, že proti zápisu přihlášky ochranné známky jsou podány současně připomínky a námitky, a to shodnými či rozdílnými subjekty, jsou jak připomínky, tak i námitky administrativním pracovníkem zaslány přihlašovateli k vyjádření. Po obdržení vyjádření, resp. po marném uplynutí lhůty k vyjádření administrativní pracovník spis předá vedoucímu oddělení k přidělení odbornému pracovníkovi samostatného oddělení sporných řízení jako oprávněné úřední osobě k vyřízení. Ve věci připomínek odborný pracovník postupuje podle bodu 2.2.7 části F2 Metodických pokynů. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky v řízení o námitkách až do rozhodnutí, zaznamenává oprávněná úřední osoba (administrativní, resp. odborný pracovník) do databáze a do spisu. 1.2.3 Rozhodovací fáze Zamítnutí námitek nedostatky podání U podaných námitek odborný pracovník přezkoumá, zda byly podány - oprávněnou osobou; - v zákonné tříměsíční lhůtě od data zveřejnění přihlašovaného označení ve Věstníku Úřadu; - zda jsou věcně odůvodněny a doloženy doklady, které umožňují jejich projednání. Únor 2015 6
Nejsou-li námitky podány oprávněnou osobou či neobsahují-li námitky důvody či nejsou doloženy důkazy umožňujícími jejich projednání, odborný pracovník vypracuje návrh rozhodnutí o zamítnutí námitek ( 26 odst. 2 zákona o ochranných známkách). Zastavení řízení o námitkách Řízení o námitkách se zastavuje usnesením, jehož návrh připravuje odborný pracovník oddělení. Řízení o námitkách se zastaví podle ustanovení 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, nejsou-li odstraněny podstatné vady námitek, bránící pokračování v řízení ( 3 vyhlášky o ochranných známkách). Usnesení o zastavení řízení, doplněné poučením o opravném prostředku, Úřad doručí namítajícímu. K náležitostem rozhodnutí viz část A Metodických pokynů. Úřad dále usnesením zastaví řízení o námitkách, pokud odpadl důvod podání námitek ( 26 odst. 1 zákona o ochranných známkách). K vydání tohoto typu rozhodnutí zpravidla dochází, pokud je řízení o napadené přihlášce ochranné známky pravomocně zastaveno, a to na základě jejího zpětvzetí přihlašovatelem, nebo je vydáno pravomocné rozhodnutí o zamítnutí přihlášky ochranné známky buď na základě podaných připomínek, nebo jiných námitek, nebo došlo k prohlášení namítané ochranné známky za neplatnou, k jejímu zrušení nebo zániku, k převodu či přechodu namítané ochranné známky na přihlašovatele. Řízení o námitkách se rovněž usnesením zastaví, dojde-li k omezení seznamu přihlášky ochranné známky v souladu s požadavkem namítajícího na zamítnutí přihlášky. Dnem doručení sdělení přihlašovatele o omezení seznamu výrobků a služeb Úřadu je podaným námitkám v plném rozsahu vyhověno. Za tohoto právního stavu věci nejsou již námitky věcně na místě, a proto oprávněná úřední osoba připraví návrh rozhodnutí o zastavení řízení o námitkách (ve formě usnesení, které se oznamuje) dle ustanovení 26 odst. 1 zákona o ochranných známkách. Pokud vezme namítající své námitky zpět, oprávněná úřední osoba vypracuje návrh rozhodnutí, kterým se řízení o námitkách zastaví ( 26 odst. 3 zákona o ochranných známkách). Usnesení o zastavení řízení podle 26 odst. 1 a 3 zákona o ochranných známkách, doplněné poučením o opravném prostředku, Úřad doručí přihlašovateli a namítajícímu. K náležitostem rozhodnutí viz část A Metodických pokynů. Meritorní rozhodnutí o námitkách - přihlašovatel se nevyjádřil Jestliže se přihlašovatel k námitkám ve stanovené lhůtě nevyjádří, odborný pracovník vypracuje návrh rozhodnutí o námitkách podle obsahu spisu ( 26 odst. 3 zákona o ochranných známkách). Odborný pracovník tedy v takovém případě posoudí obsah spisu a přezkoumá věcný rozsah námitek a jejich opodstatněnost. Stejně se postupuje i v případě, jestliže námitky směřovaly pouze proti části nárokovaného seznamu výrobků nebo služeb. Meritorní rozhodnutí o námitkách - přihlašovatel se vyjádřil Vyjádří-li se přihlašovatel k námitkám, odborný pracovník posoudí námitky ve vztahu k přihlašovanému označení i k vyjádření přihlašovatele z věcného hlediska. Při věcném posuzování námitek mohou při vyhotovení rozhodnutí v samostatném oddělení sporných řízení nastat tyto varianty: - Meritorní zamítnutí námitek Jsou-li námitky odborným pracovníkem shledány věcně neopodstatněnými, nezasahuje přihlašované označení do zákonem chráněných starších práv třetích osob a námitky se rozhodnutím zamítnou ( 26 odst. 4 zákona o ochranných známkách). - Zamítnutí přihlášky v celém rozsahu nebo pro výrobky a/nebo služby, pro které přihláška nesplňuje podmínky zápisu 7 Únor 2015
Námitky mohou směřovat buď proti celému nárokovanému seznamu výrobků a služeb, nebo jen proti jeho konkrétní části. Řízení o námitkách se řídí dispoziční zásadou, neboť jde o správní řízení, které je zahajováno na návrh účastníka řízení. Vzhledem k tomu, že takový úkon je v dispozici účastníka řízení, je předmětem rozhodování jen to, co za předmět řízení navrhl namítající. Směřují-li tedy námitky pouze proti části přihlašovaných výrobků a/nebo služeb, posuzuje odborný pracovník pouze tuto část a ostatními výrobky a/nebo službami se nezabývá. Odborný pracovník rozsah námitek i nárokovaný seznam výrobků a služeb věcně posoudí. Rozhodne-li podle petitu námitek, vyhoví jim zcela; uzná-li pouze část požadovaného zamítnutí, vyhoví námitkám pro určitý rozsah výrobků a/nebo služeb ( 26 odst. 5 zákona o ochranných známkách). - Souběh více námitek Řízení o námitkách se zahajuje ihned po podání prvních námitek. V případě, že dojde k souběhu více námitek, mohou být o nich vydána rozhodnutí samostatná nebo je lze spojit do jednoho rozhodnutí, vždy s přihlédnutím k aspektům jednotlivých případů. 1.3 Základní kritéria posuzování námitkových důvodů 1.3.1 Pravděpodobnost záměny / 7 odst. 1 písm. a)/ U přihlašovaného označení existuje pravděpodobnost jeho záměny na straně veřejnosti tehdy, když je shodné nebo natolik podobné ochranné známce s dřívějším právem přednosti a zároveň se vztahuje na shodné či podobné výrobky a/nebo služby, že spotřebitel může být uveden v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků a/nebo služeb. Za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace přihlašovaného označení s prioritně starší ochrannou známkou. Pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou znamená vyvolání představy o souvislosti přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou, není striktnější alternativou pravděpodobnosti záměny označení, nýbrž slouží k definování jejího rozsahu. Pravděpodobnost záměny se u ochranné známky posuzuje z hlediska shodnosti nebo podobnosti vizuální, fonetické a sémantické, přičemž každému z těchto hledisek může být přisouzena jiná váha v závislosti na okolnostech jednotlivých případů. Obecně je při zkoumání shodnosti nebo podobnosti nutno vzít v úvahu, že každá ochranná známka, resp. přihlašované označení se zásadně posuzuje jednak jako celek a jednak z hlediska jednotlivých prvků, které je tvoří. Nelze však jednotlivé prvky, ať již slovní, grafické nebo obrazové, vyjmout a posuzovat odděleně, aniž by bylo přihlédnuto k celkové kompozici a grafické úpravě všech prvků, případně i k barevnému provedení porovnávaných označení. Při posuzování shodnosti nebo podobnosti označení je dále nutno zohlednit okruh subjektů, u nichž ochranná známka může dojem záměny vyvolat, přičemž rozhodující je hledisko průměrného spotřebitele, tj. toho, komu jsou výrobky a/nebo služby určeny, a dále všechny relevantní faktory, které mohou nasvědčovat existenci nebo neexistenci pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti. Shodnými či podobnými výrobky nebo službami jsou ty, které mají stejné nebo blízké podstatné znaky a v důsledku toho mohou, pokud by byly označovány shodnými či podobnými ochrannými známkami, vyvolat u průměrného spotřebitele mylnou představu o tom, že pocházejí od téhož výrobce nebo poskytovatele. Z hlediska spotřebitele lze podobné výrobky a služby zařadit do jedné skupiny nebo oblasti spotřeby. Při posuzování podobnosti výrobků a služeb je dále třeba vzít v úvahu řadu aspektů, včetně povahy výrobků a služeb, jejich funkčního určení, obvyklého původu, způsobu a místa prodeje či poskytování. Přitom shodnost nebo podobnost výrobků, popř. služeb není nutně podmíněna příslušností do téže známkové třídy, neboť mezinárodní třídění bylo vytvořeno zejména pro administrativní účely a při posuzování shodnosti a podobnosti výrobků a služeb má pouze pomocný charakter (čl. 9 odst. 2 Smlouvy o známkovém právu, vyhlášené pod č. 199/1996 Sb.). Únor 2015 8
Průměrným spotřebitelem je spotřebitel přiměřeně dobře informovaný, všímavý a obezřetný, přičemž je nutno také vzít v úvahu, že úroveň pozornosti se mění podle kategorie dotčených výrobků a/nebo služeb (rozsudky Soudního dvora Evropské unie /dále jen SDEU / ve věci C-210/96, C 342/97). Pravděpodobnost záměny musí být hodnocena celkově se zohledněním veškerých relevantních faktorů daného případu. Celkové posouzení vizuální, fonetické nebo sémantické podobnosti dotčených označení musí být založeno na výsledném dojmu, jakým označení působí, přičemž je třeba vzít na zřetel zejména jejich distinktivní a dominantní prvky (rozsudek SDEU ve věci C-251/95). Z požadavku celkového posuzování nebezpečí záměny vyplývá určitá míra vzájemné závislosti mezi jednotlivými relevantními faktory, zejména mezi mírou podobnosti označení a příslušných výrobků a/nebo služeb. To znamená, že vyšší míra podobnosti označení může kompenzovat nižší míru podobnosti výrobků a/nebo služeb a naopak, protože s vyšší rozlišovací způsobilostí starší ochranné známky roste i nebezpečí záměny a protože ochranné známky s vysokou rozlišovací způsobilostí, kterou mají samy o sobě nebo prostřednictvím dobrého jména na trhu, požívají širší ochrany než známky s nižší rozlišovací způsobilostí (rozsudek SDEU ve věci C-39/97). 1.3.2 Dobré jméno / 7 odst. 1 písm. b) a e)/ Pro úspěšné uplatnění námitek podaných podle ustanovení 7 odst. 1 písm. b) a e) zákona o ochranných známkách musí být současně dány následující skutečnosti: shodnost nebo podobnost napadeného označení se starší namítanou ochrannou známkou (viz bod 1.3.1), dobré jméno namítané ochranné známky v České republice, resp. na území Evropské unie, možný zásah do starších práv vyplývajících z namítané ochranné známky s dobrým jménem v podobě nepoctivého těžení z její rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména (např. neoprávněný prospěch, parazitování) či v podobě újmy na nich (např. rozmělnění). Závěr o možnosti nepoctivého těžení z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména či o možnosti hrozící újmy může Úřad učinit pouze na základě důkazů předložených nebo označených namítajícím. Namítající přitom není povinen prokázat existenci skutečného zásahu do práv ze starší ochranné známky, nicméně musí doložit skutečnosti umožňující dospět k závěru o nikoli pouze hypotetickém budoucím nebezpečí nepoctivého těžení či újmy. Důkazy musí svědčit o tom, že namítaná ochranná známka měla dobré jméno již přede dnem podání přihlášky napadeného označení a v den podání přihlášky tento stav trval. Za relevantní důkazy lze v tomto případě považovat např. veřejné průzkumy trhu, kladné reference z nezávislých zdrojů, reklamu v tisku a sdělovacích prostředcích (rozhlas, televize), masový prodej, přehledy o prodeji určitých výrobků a/nebo služeb, sponzorování uměleckých či sportovních akcí, u nichž je velká pravděpodobnost sledování širokou veřejností apod. Při hodnocení, zda má ochranná známka dobré jméno, se prolínají dva faktory, a to určitý stupeň známosti ochranné známky mezi veřejností a určité očekávané dobré vlastnosti výrobků a/nebo služeb, které jsou ochrannou známkou označovány. Dobré jméno (dobrá pověst, renomé) je u ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost tuto známku v důsledku jejího užívání zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi, které od výrobků a/nebo služeb takto označených očekává. Známost ochranné známky podstatnou částí relevantní veřejnosti, její spojování v povědomí spotřebitelů s tradičně dobrými vlastnostmi výrobků anebo úrovní poskytovaných služeb, zejména schopnost ochranné známky vyvolat ve veřejnosti důvěru v jí označené zboží v souvislosti, v níž je ochranná známka užívána, jsou skutečnosti, z nichž vyplývá, že ochranná známka má dobré jméno. Vybudovat si dobré jméno lze jen skutečným užíváním ochranné známky v souvislosti s výrobky a/nebo službami. Než se tedy ochranná známka dostane do povědomí spotřebitelů a získá si jejich hodnocením dobré jméno, vyžaduje to zpravidla delší souvislé časové období, které může být zkráceno např. masivní reklamou, sponzoringem či dalšími propagačními aktivitami. Protože jde o vlastnost ochranné známky, kterou jí připisují spotřebitelé, není neměnná v čase. To znamená, že je vždy nutné ji prokázat k relevantnímu okamžiku a nelze bez dalšího vycházet z již přiznaného dobrého jména v dřívějším řízení vedeném před Úřadem, resp. nelze ji zařadit do kategorie notoricky známých skutečností. 9 Únor 2015
Namítající také musí odůvodnit, v čem spatřuje nepoctivé těžení z dobrého jména či rozlišovací způsobilosti své ochranné známky nebo v čem spatřuje újmu na nich. K újmě na rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky dojde, jestliže starší ochranná známka ztratí schopnost bezprostředně vyvolat asociaci s výrobky, pro které je zapsána a užívána; újma na dobrém jménu starší ochranné známky vzniká v případě, že výrobky či služby, pro které je přihlašované označení užíváno, jsou vnímány veřejností takovým způsobem, že atraktivita starší ochranné známky je snížena. Zásah do starších práv namítajícího pak Úřad může konstatovat pouze tehdy, pokud se tvrzené skutečnosti podaří navrženými důkazy prokázat. Ochrana poskytovaná ochranné známce s dobrým jménem není podmíněna zjištěním, že mezi známkou s dobrým jménem a napadeným označením existuje takový stupeň podobnosti, že by v příslušné části veřejnosti existovala mezi nimi pravděpodobnost záměny. Pro stupeň podobnosti mezi označením a ochrannou známkou s dobrým jménem je postačující, že si příslušná veřejnost vytvoří spojení mezi označením a ochrannou známkou (rozsudek SDEU ve věci C-408/01). Při posuzování skutečnosti, zda by užíváním napadeného označení pro dotčené výrobky a/nebo služby mohl jeho přihlašovatel těžit z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo zda by jim toto užívání mohlo způsobit újmu, je nezbytnou podmínkou zejména existence spojitosti mezi napadeným označením a touto ochrannou známkou, která vyžaduje, aby ta část veřejnosti, která je obeznámena se starší ochrannou známkou, byla na trhu současně vystavena napadenému označení. Existence takového spojení musí být posuzována celkově s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům projednávaného případu, zejména ke stupni podobnosti mezi kolidujícími označeními, povaze výrobků nebo služeb, na které se tato označení vztahují, včetně míry blízkosti nebo rozdílnosti těchto výrobků a/nebo služeb, jakož i dotčené veřejnosti, intenzitě dobrého jména starší ochranné známky a existenci nebezpečí záměny u veřejnosti (rozsudek SDEU ve věci C-252/07). 1.3.3 Všeobecně známé známky / 7 odst. 1 písm. c) a d)/ U námitek podaných na základě ustanovení 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona o ochranných známkách je za oprávněnou osobu k podání námitek označen vlastník starší všeobecně známé známky. Všeobecně známou známkou je podle zákona takové označení, které svou ochranu nabylo nikoliv zápisem do rejstříku, ale získáním všeobecné známosti v důsledku svého užívání. Je to známka natolik silná, která se vžila pro výrobky a/nebo služby svého vlastníka v příslušném okruhu veřejnosti tak, že získala rozlišovací způsobilost, a to i přesto, že nebyla formálně zapsána do rejstříku ochranných známek. Tuto skutečnost je třeba prokazovat vždy v každém konkrétním řízení. Jedná se o známky nezapsané v České republice bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zapsané v jiném státě. Ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen Pařížská úmluva ) a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) je takové označení chráněno jako ochranná známka v každé smluvní zemi, v níž je pro shodné nebo podobné výrobky a/ nebo služby všeobecně známé. Všeobecně známá známka není automaticky chráněna pro všechny výrobky a/nebo služby, nýbrž pouze pro ty, pro které se stala v příslušném okruhu veřejnosti všeobecně známou. Pro úspěšné uplatnění námitek podaných podle ustanovení 7 odst. 1 písm. c) zákona o ochranných známkách je tedy nezbytné, aby byly kumulativně splněny následující podmínky: prokázaná všeobecná známost starší namítané známky, shodnost či podobnost napadeného označení se starší všeobecně známou známkou, shodnost či podobnost výrobků a/nebo služeb, na něž se napadené označení a všeobecně známá známka vztahují, a existence pravděpodobnosti záměny (včetně pravděpodobnosti asociace) na straně veřejnosti (viz bod 1.3.1). Pro úspěšné uplatnění námitek podaných podle ustanovení 7 odst. 1 písm. d) zákona o ochranných známkách musí být současně dány následující skutečnosti: shodnost nebo podobnost napadeného označení se starší namítanou známkou, všeobecná známost této namítané známky a její dobré jméno v České republice a dále, že by užívání napadeného označení ukazovalo na vztah mezi výrobky nebo službami nesoucími toto označení a vlastníkem všeobecně známé známky s dobrým jménem. Všeobecně známá známka s dobrým jménem tak Únor 2015 10
může zabránit zápisu jiného označení pouze pro takové výrobky a/nebo služby, které by ukazovaly na vztah k vlastníkovi všeobecně známé známky s dobrým jménem (hodnocení dobrého jména viz bod 1.3.2). 1.3.4 Nevěrný agent / 7 odst. 1 písm. f)/ Podle ustanovení 7 odst. 1 písm. f) zákona o ochranných známkách může vlastník či přihlašovatel ochranné známky zapsané či přihlašované v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace, podat námitky proti zápisu ochranné známky, která byla přihlášena jeho zástupcem, zprostředkovatelem nebo obstaravatelem ve smyslu článku 6septies Pařížské úmluvy. Zástupcem, zprostředkovatelem nebo obstaravatelem se v tomto případě rozumí jakákoli osoba (většinou obchodní zástupce), která vlastníka či přihlašovatele (namítajícího) zastupovala na základě plné moci nebo ze zákona. Jestliže namítající tvrdí, že přihlašovatel byl fakticky jeho zástupcem (agentem) a že podal napadenou přihlášku ochranné známky v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže a svým jednáním naplnil skutkovou podstatu tzv. nevěrného agenta, je třeba, aby namítající takový vztah mezi sebou a přihlašovatelem prokázal. Sankce v podobě zamítnutí přihlášky ochranné známky nenastane, jestliže přihlašovatel svoje jednání řádně zdůvodní. Zmíněné ustanovení je třeba použít nejen tehdy, jsou-li jednotlivá označení shodná, ale i tehdy, pokud označení přihlašované zástupcem nebo jednatelem zobrazuje starší ochrannou známku mírně upravenou, doplněnou nebo omezenou tak, že to podstatně nemění její rozlišovací způsobilost. Obdobně to platí i pro výrobky a/nebo služby, na něž se označení vztahují, pokud by mohly být vnímány jako výrobky a/nebo služby vlastníka starší ochranné známky. Dané ustanovení zákona by bylo ve značné míře neúčinné, pokud by se ochrana vztahovala pouze na identická označení a shodné produkty. Přihlašovatel by výluku mohl obejít provedením drobných změn v označení nebo v popisu výrobků a/nebo služeb. V takovém případě by vlastník starší ochranné známky mohl utrpět značnou újmu, zejména pokud by starší známka byla již užívána a změny provedené přihlašovatelem by nepostačovaly k vyloučení záměny. Ustanovení 7 odst. 1 písm. f) zákona o ochranných známkách předpokládá, že namítající je vlastníkem či přihlašovatelem starší ochranné známky v jiné unijní zemi Pařížské úmluvy nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace. S ohledem na slovo jiné lze usuzovat, že se jedná o jinou zemi či stát než Českou republiku. 1.3.5 Nezapsaná či jiná označení užívaná v obchodním styku / 7 odst. 1 písm. g)/ Podle ustanovení 7 odst. 1 písm. g) zákona o ochranných známkách je namítající obecně povinen prokázat, že své nezapsané či jiné označení (např. obchodní firmu) aktivně užíval v obchodním styku před podáním shodné nebo podobné napadené přihlášky ochranné známky pro shodné nebo podobné výrobky a/ nebo služby (hodnocení shodnosti nebo podobnosti označení a výrobků nebo služeb viz bod 1.3.1) a dále je povinen prokázat překonání tzv. místního dosahu nezapsaného či jiného označení. Užívání namítaného označení je třeba doložit v takovém rozsahu, aby Úřad mohl konstatovat, že by napadené označení v případě svého zápisu do rejstříku ochranných známek mohlo zasahovat do starších práv namítajícího. K úspěšnému uplatnění tohoto námitkového důvodu je třeba prokázat, že nezapsané či jiné označení bylo užíváno před podáním napadené přihlášky ochranné známky na trhu. Pojem místní dosah nelze vykládat pouze ve smyslu územním (geografickém), ale zejména ve smyslu rozsahu užívání co do jeho kvantity a kvality (např. ekonomické postavení nezapsaného či jiného označení na trhu). Posoudit otázku překročení místního dosahu namítaného označení lze pouze na základě důkazů předložených či označených namítajícím. Doklady lze považovat za průkazné tehdy, jestliže se na nich současně vyskytuje nezapsané či jiné označení v souvislosti s výrobky a/nebo službami (resp. ve spojení s jinými doklady jsou tyto skutečnosti zřejmé) a je na nich uvedeno datum, které musí být dřívější než datum podání napadené přihlášky, nebo je takové datum z dokladů patrné. Překonání místního dosahu vyžaduje zpravidla delší časové období, které ovšem může být zkráceno např. masivní reklamou, sponzoringem či dalšími propagačními aktivitami. 11 Únor 2015
Podle shora uvedeného ustanovení se z hlediska posouzení, zda je starší namítané označení, anebo napadená přihláška ochranné známky, porovnává na jedné straně právo uživatele nezapsaného či jiného označení, u něhož musí být prokázáno (důkazní břemeno je tedy na straně namítajícího), že je s ohledem na jeho užívání v obchodním styku starší, a na straně druhé tzv. právo přednosti přihlašovatele k napadenému označení, které počíná dnem podání napadené přihlášky (případně k datu, ke kterému bylo přiznáno právo přednosti). Skutečnost, zda bylo před podáním přihlášky napadeného označení toto označení užíváno přihlašovatelem, není obvykle z hlediska námitkového řízení podle shora uvedeného ustanovení rozhodná. 1.3.6 Právo na ochranu osobnosti / 7 odst. 1 písm. h)/ Při uplatnění námitek podle ustanovení 7 odst. 1 písm. h) zákona o ochranných známkách musí namítající doložit jednak existenci práva na ochranu osobnosti, jehož součástí je i právo na jméno (jde přitom nejen o příjmení, ale i jméno fyzické osoby) a právo na ochranu projevů osobní povahy, a jednak, že mu toto právo náleží, tj. že je oprávněn toto právo uplatnit. Funkcí práva na jméno je zabezpečit respektování osobnosti fyzické osoby. Existenci tohoto práva lze prokázat např. předložením rodného listu či jiného dokladu o narození, oddacího listu apod. Osobou oprávněnou podat námitky z hlediska ochrany osobnosti může být nejen fyzická osoba, které se přihlašované označení přímo dotýká, ale i další osoby, jimž po smrti této fyzické osoby přísluší právo na ochranu její osobnosti, tj. manželu, dětem, popř. jejím rodičům. 1.3.7 Práva k autorskému dílu / 7 odst. 1 písm. i)/ Pro rozhodnutí o námitkách podaných podle ustanovení 7 odst. 1 písm. i) zákona o ochranných známkách je rozhodující zjištění, zda užíváním napadeného označení může být dotčeno namítané autorské dílo. Z dikce tohoto ustanovení je zřejmé, že osobou aktivně legitimovanou k uplatnění námitek podle citovaného ustanovení zákona o ochranných známkách a v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, může být buď originární subjekt, tj. autor (pouze fyzická osoba, resp. fyzické osoby), nebo subjekt odvozený, na něhož přešlo nebo bylo převedeno právo toto dílo užít. Osobou, která může podat námitky z důvodu, že jí náleží práva k autorskému dílu, může tedy být nejen autor sám, nýbrž i jeho právní nástupce, případně ochranná organizace oprávněná spravovat autorská práva. Důkazy prokazujícími práva k autorskému dílu mohou být např. prohlášení autora o vytvoření díla společně se smlouvou o vytvoření a užití díla (včetně zadané specifikace), doklady o dřívějším užití díla a jakékoliv další potvrzující důkazy, z nichž je zřejmé, co je předmětem autorského díla a komu svědčí autorská práva. Podle ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. je předmětem autorskoprávní ochrany dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Předmětem autorskoprávní ochrany není myšlenkový obsah sám o sobě, nýbrž jeho tvůrčí ztvárnění v objektivně vnímatelné podobě. V rámci autorskoprávní ochrany tak nejde o jedinečnost námětu či myšlenky, nýbrž o jejich jedinečné ztvárnění. Úspěšně tak lze tento důvod namítat pouze na základě takových označení, která splňují pojmové znaky autorského díla a u nichž dosud neuplynula doba ochrany. 1.3.8 Práva z jiného průmyslového vlastnictví / 7 odst. 1 písm. j)/ Podle ustanovení 7 odst. 1 písm. j) zákona o ochranných známkách se přihlašované označení nezapíše do rejstříku ochranných známek na základě námitek vlastníka staršího práva z jiného průmyslového vlastnictví, pokud práva z průmyslového vlastnictví mohou být užíváním přihlášeného označení dotčena. Při uplatnění těchto námitek namítající musí označit předmět průmyslového vlastnictví, jehož ochrany se domáhá, doložit existenci dotčeného práva z jiného průmyslového vlastnictví platného v České republice a musí dále doložit, že mu toto právo náleží, tj. že je oprávněn toto právo uplatnit. Dotčené právo z průmyslového vlastnictví tedy musí v době podání námitek existovat a zpravidla být zapsáno v rejstříku vedeném Úřadem nebo jiným příslušným orgánem. Únor 2015 12
1.3.9 Nedobrá víra / 7 odst. 1 písm. k)/ Námitky proti zápisu přihlašovaného označení podle ustanovení 7 odst. 1 písm. k) zákona o ochranných známkách může podat ten, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře. Institut dobré víry se uplatní především ve vztahu k tzv. spekulativní ochranné známce, kterou si její přihlašovatel dává zapsat nikoliv za účelem užívání v obchodním styku, ale pouze pro dosažení zisku ze známkové transakce, popřípadě hodlá-li zneužít již získané rozlišovací způsobilosti jiné ochranné známky i pro své označení. Účelem výše uvedeného ustanovení je, aby do rejstříku ochranných známek nebyly zapisovány ochranné známky, o jejichž spekulativnosti Úřad nemůže ze své činnosti vědět. Absenci dobré víry, resp. zlou víru lze charakterizovat jako nepoctivý úmysl na straně přihlašovatele, který jedná určitým způsobem, přestože si je vědom bezprávnosti svého jednání nebo by si ho s ohledem na okolnosti měl být vědom. Samotná existence dobré víry či její absence přitom není předmětem dokazování, tím jsou vnější okolnosti, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení o dobré víře projevuje navenek. Pro účely posouzení dobré víry ve známkovém právu je zejména bráno na zřetel, zda osoba, která podala přihlášku ochranné známky, věděla o právu jiné osoby na shodné nebo podobné označení nebo nemohla být logicky neznalá takového práva v době podání této přihlášky, a zda by takovým označením došlo k poškození namítajícího, spočívajícímu v zamezení namítajícímu ve vstupu na trh, v těžení z pověsti, v poškození zvláštního charakteru označení namítajícího. Podle tohoto ustanovení je namítající povinen zlý úmysl přihlašovatele prokázat, resp. prokázat, že přihlašovatel nepodal přihlášku ochranné známky v dobré víře a doložit, jakým způsobem byl dotčen ve svých právech. Vedle toho Úřad rovněž zjišťuje, zda neexistuje důvod, který by jednání přihlašovatele ospravedlnil. Podkladem pro závěr o nedostatku dobré víry je logická úvaha vycházející z posouzení argumentů obou stran, jimi předložených důkazů a ostatních skutkových okolností, založená na správné kombinaci těchto skutečností. 2. Připomínky k zápisu ochranné známky do rejstříku Institut připomínek, zakotvený v ustanovení 24 zákona o ochranných známkách, dává každému možnost vyjádřit se k zápisu přihlášky ochranné známky do rejstříku ochranných známek. Samostatné oddělení sporných řízení posuzuje oprávněnost připomínek podaných po zveřejnění přihlášky ochranné známky ve Věstníku Úřadu. Pro projednání připomínek, i v průběhu řízení o námitkách, platí metodické pokyny část F bod 3.7. I v případě, že podatel vzal připomínky zpět, Úřad nedostatek zápisné způsobilosti přihlašovaného označení tvrzený v připomínkách musí opětovně přezkoumat, neboť se jedná o absolutní důvody zápisné nezpůsobilosti. 3. Řízení o zrušení ochranné známky Řízení o zrušení ochranné známky se zahajuje na návrh třetí osoby, a to na základě ustanovení 31 zákona o ochranných známkách, resp. podle ustanovení 31 odst. 2 zákona o ochranných známkách na žádost oprávněné osoby, podané do šesti měsíců od právní moci soudního rozhodnutí (nedovolené soutěžní jednání). Návrh na zrušení ochranné známky podle ustanovení 31 odst. 1 zákona o ochranných známkách může podat třetí osoba, která nemusí prokazovat právní zájem na zahájení řízení. 3.1 Podání návrhu na zrušení ochranné známky Návrh na zrušení ochranné známky se podává písemně a musí být odůvodněn a doložen důkazy ( 34 odst. 1 zákona o ochranných známkách). Podmínka doložení důkazních prostředků se nevztahuje na řízení podle ustanovení 31 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách. Návrh na zrušení včetně důkazů se podává ve dvojím vyhotovení. K obecným požadavkům na podání viz část A Metodických pokynů. 13 Únor 2015
3.1.1 Náležitosti návrhu na zrušení Náležitosti návrhu na zrušení upravuje ustanovení 10 vyhlášky o ochranných známkách. Návrh musí obsahovat následující údaje: - údaje o ochranné známce; - údaje o totožnosti navrhovatele; - označení výrobků a/nebo služeb, jichž se návrh na zrušení ochranné známky týká, nebo údaj, že se návrh týká všech výrobků a/nebo služeb; - věcné odůvodnění návrhu; - čeho se navrhovatel domáhá; - plnou moc a její náležitosti (je-li navrhovatel zastoupen); - podpis. Pro podání návrhu na zrušení je možné použít formulář Úřadu, kde jsou všechny náležitosti uvedeny. Použití formuláře Úřadu však není obligatorní. 3.1.2 Lhůta k podání návrhu na zrušení ochranné známky Ustanovení 13 ve vztahu k ustanovení 31 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách upřesňuje podmínky pro výklad pojmu pětiletého neužívání ochranné známky jejím vlastníkem. Pokud do 5 let od zápisu nezačal vlastník ochrannou známku řádně užívat pro výrobky a/nebo služby, pro které je zapsána, nebo pokud toto užívání bylo přerušeno nejméně na nepřetržitou dobu 5 let, podléhá ochranná známka následkům uvedeným v tomto zákoně ( 14 a 31), ledaže pro neužívání existují řádné důvody. Lhůtu pěti let neužívání ochranné známky je však nutno vztahovat na období pěti po sobě jdoucích let předcházejících zahájení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky. Pokud bylo užívání ochranné známky prokazatelně započato či obnoveno 3 měsíce před podáním návrhu na zrušení ochranné známky a současně navrhovatel prokáže, že vlastník ochranné známky začal s užíváním ochranné známky teprve poté, co se dozvěděl, že by mohl být podán návrh na zrušení ochranné známky, nelze takové užívání uznat a k takovému užívání se nepřihlíží. K podání návrhu na zrušení ochranné známky podle ustanovení 31 odst. 1 písm. b) a c) zákona o ochranných známkách není lhůta stanovena. Návrh na zrušení ochranné známky podle ustanovení 31 odst. 2 zákona o ochranných známkách je nutno podat ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci soudního rozhodnutí, podle něhož je užití ochranné známky nedovoleným soutěžním jednáním. 3.1.3 Správní poplatek za podání návrhu na zrušení ochranné známky Návrh na zrušení ochranné známky se považuje za podaný až po zaplacení správního poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb. Řízení o návrhu je tudíž zahájeno až dnem uhrazení správního poplatku (ke způsobu platby a jejího účinku viz 1.1.3). Ve smyslu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, se platba za poplatek hrazený prostřednictvím převodu nebo složenky považuje za provedenou dnem, kdy je připsána na účet Úřadu, nikoliv dnem, kdy byla odeslána plátcem. 3.1.4 Oprávněné osoby k podání návrhu na zrušení ochranné známky Řízení o zrušení ochranné známky podle ustanovení 31 odst. 1 zákona o ochranných známkách je zahájeno na návrh třetí osoby. Podle ustanovení 31 odst. 2 zákona o ochranných známkách je osobou oprávněnou k zahájení řízení pouze účastník soudního sporu. Únor 2015 14
3.2 Postup při řízení o návrhu na zrušení ochranné známky 3.2.1 Přípravná fáze Administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového zaeviduje návrh na zrušení do databáze jako návrh na zrušení, a to včetně adresy navrhovatele a jeho zástupce (má-li jej), popř. značky jeho podání, a vyžádá si příslušný spis z archivu. Návrh na zrušení je považován za podaný až po zaplacení správního poplatku. Jestliže navrhovatel nezaplatí správní poplatek do 1 měsíce od doručení návrhu do Úřadu, oddělení vstupní a poplatkové sdělí písemně navrhovateli, že návrh se považuje za nepodaný. V případě dodatečného uhrazení poplatku, bude návrh považován za podaný dnem uhrazení tohoto poplatku. Pokud poplatek není uhrazen, administrativní pracovník oddělení vstupního a poplatkového vrátí spis do archivu. Po uhrazení správního poplatku pracovník oddělení vstupního a poplatkového spis předá k řízení do samostatného oddělení sporných řízení. Po zaevidování pohybu převzetí návrhu v databázi administrativní pracovník samostatného oddělení sporných řízení přezkoumá, zda návrh obsahuje všechny náležitosti stanovené v 10 vyhlášky o ochranných známkách. Trpí-li podání formálními nedostatky, vyzve navrhovatele k jejich odstranění. K odstranění této vady stanoví administrativní pracovník přiměřenou lhůtu a zároveň jej poučí, že nebudou-li vady podání odstraněny v této lhůtě, bude řízení o návrhu ve smyslu 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno. K nedostatku plné moci viz bod 1.2.1 Pokud návrh není v souladu s formálními požadavky a navrhovatel vady podání ve stanovené lhůtě neodstranil, předá administrativní pracovník položku s celým spisem vedoucímu samostatného oddělení sporných řízení k přidělení spisu odbornému pracovníkovi oddělení jako oprávněné úřední osobě k přímému vyřízení. Návrh na zrušení splňující podmínky dané vyhláškou o ochranných známkách zašle administrativní pracovník k vyjádření vlastníkovi návrhem dotčené ochranné známky se stanovenou lhůtou, která činí 1 měsíc, u návrhu podaného podle ustanovení 31 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách 2 měsíce. Lhůta k vyjádření může být na žádost vlastníka napadené ochranné známky usnesením prodloužena, a to zpravidla o jeden měsíc. Lhůtu k vyjádření lze na základě věcně odůvodněné žádosti prodloužit opakovaně, vždy však s ohledem na délku a stav řízení a oprávněné zájmy dalších účastníků řízení. Za odůvodněné případy je možno považovat např. neukončené dědické řízení nebo smírčí řízení mezi účastníky řízení apod. Jestliže Úřad žádosti o prodloužení lhůty nevyhoví, vydá o tom usnesení. Do každého usnesení Úřadu o vyhovění žádosti o prodloužení lhůty se uvádí poučení: Nedojde-li k vyjádření ve stanovené lhůtě, bude o návrhu na zrušení ochranné známky v souladu s ustanovením 34 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto podle obsahu spisu.. Po uplynutí lhůty k vyjádření, resp. po doručení vyjádření administrativní pracovník předá spis vedoucímu oddělení k přidělení spisu odbornému pracovníkovi jako oprávněné úřední osobě k přímému vyřízení. Pokud jde o řízení ve věci návrhu na zrušení podaného podle 31 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách, vyjádření vlastníka k návrhu administrativní osoba zašle navrhovateli a stanoví mu lhůtu k vyjádření, která činí 1 měsíc. Po doručení vyjádření navrhovatele, resp. po marném uplynutí lhůty k jeho vyjádření administrativní pracovník předá spis vedoucímu oddělení k přidělení odbornému pracovníkovi oddělení k vyřízení. Všechny výše uvedené kroky, jakož i následné kroky řízení o zrušení ochranné známky až do rozhodnutí zaznamenává administrativní pracovník nebo odborný pracovník do databáze a do spisu. 3.2.2 Rozhodovací fáze Zastavení řízení o návrhu na zrušení ochranné známky Řízení o návrhu na zrušení se zastavuje usnesením, jehož návrh připravuje odborný pracovník oddělení. 15 Únor 2015