SCÉNÁŘE VÝVOJE POLITICKO-BEZPEČNOSTNÍHO PROSTŘEDÍ Z POHLEDU ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY:

Podobné dokumenty
Publikace. VYDANÉ PUBLIKACE 2011 Kapitoly o bezpečnosti (druhé vydání) 2010 Nezápadní aktéři světové bezpečnosti

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Cílem metody scénářů je určit kritické okamžiky vývoje, u kterých je třeba uskutečnit zásadní rozhodnutí.

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Prognózování navržených opatření

Řízení bezpečnosti. Úvod do předmětu, terminologie, legislativní rámec a obecné zásady zajišťování bezpečnosti

Financování a ekonomické řízení

Foresight for Environment and Development

Patentové informace zdroj inspirací a ukazatel směru na cestě k inovacím

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ SMĚRNICE Č. 73/2017 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI STUDENTY, ABSOLVENTY VUT A ZAMĚSTNAVATELI

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

INFORMACE O STAVU AKTUALIZACE STRATEGICKÉHO RÁMCE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY

Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd Institut politologických studií

Hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta zpráva o průběhu a co z toho plyne...

EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost

Možnosti spolupráce při šíření výsledků výzkumu a vývoje

Kritéria hodnocení. 12/9/6/3 - splněno bez výhrad 8/6/4/2 - splněno s drobnými nedostatky 4/3/2/1 - splněno s vážnými nedostatky.

Studijní program Foresight for Environment and Development. Geoinformatika

Obsah. Předmluva... IX. Seznam obrázků... XIX. Seznam tabulek... XXIII

Obrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.

Kudy ke dnu (Analýza charakteristik klientů Naděje, o.s., středisko Praha, Bolzanova)

I společnost potřebuje inovovat

Strategie výzkumu CENIA, české informační agentury životního prostředí

Název Autor Jitka Debnárová Vedoucí práce Mgr. Petra Vondráčková, Ph.D. Oponent práce Mgr. Lenka Reichelová

Informační seminář pro MAS ke strategiím komunitně vedeného místního rozvoje. Praha,

Osnova vstupní analýzy pro vyhledávání vhodných firem pro klastry

Název Autor Vedoucí práce Oponent práce

VEŘEJNÉ POLITIKY ÚVOD DO STUDIA ÚVOD VYMEZENÍ VYMEZEN ZÁKLADNÍCH

Mír a bezpečnost v roce 2019: Přehled činností EU a výhled do budoucna

Metody tvorby politik (MTP) Zimní semestr 2018/2019 Katedra veřejné a sociální politiky FSV UK

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází:

Výchozí teze pro tvorbu a realizaci bezpečnostní politiky České republiky

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Předmluva 11. Rámce zahraniční politiky a rolí sjednoceného Německa 13

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST. Tomáš Hák, Alena Oulehlová, Svatava Janoušková a kolektiv

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

Doktorandi 2015 Zpráva z šetření postojů studentů DSP za 2015

Postoje občanů ČR k NATO a USA

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

SOER 2015: Hodnocení globálních megatrendů. Miroslav Havránek

Účel šetření: Zpracování Strategického plánu rozvoje obce Seloutky

B E Z P E Č N O S T N Í R A D A S T Á T U. Jednací řád Výboru pro obranné plánování

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy

Sociální aspekty jaderné energetiky: případ hlubinného úložiště

zpracování Strategického plánu rozvoje města Šternberka

Metodický postup přípravy národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013

CO JE TO PROGNOSTIKA?

Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany

Metodologie výzkumu odkladů povinné školní docházky

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Zadávací dokumentace žádosti o grant Interní grantové agentury FLD ČZU v Praze

Adresa: Kontaktní osoba: Mgr. Zuzana Chalupová Na poříčním právu 1/ Telefon: Praha 2 Fax: zuzana.chalupova@mpsv.

a) Veřejná politika jako komplexní děj b) Výběr strukturálních modelů veřejných politik c) Veřejná politika jako proces

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY

VYUŽITÍ SWOT ANALÝZY PRO DLOUHODOBÉ PLÁNOVÁNÍ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Dílčí závěry analýzy příčin nízkého zapojení států EU-13 do rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace

Krizové řízení. Krizové řízení v oblasti obrany státu

Soulad studijního programu. Mezinárodní rozvojová studia. geografie B1301 Geografie 6702R004 Mezinárodní rozvojová studia

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T


Dezinformační weby a zpravodajství v ČR. Josef Šlerka, Nadační fond nezávislé žurnalistiky,

Investice a akvizice. Téma 4: Plánování akvizice v organizacích veřejné správy a v rámci rezortu MO ČR

Veřejná politika II. Metodický list číslo 1

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Cílem cvičení je srovnání (komparace) dvou regionů (okresů). Každá pracovní skupina dostane k dispozici vypracovaná cvičení jiné pracovní.

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše

ÚVOD... 4 ANALYTICKÁ ČÁST... 7

Pokyn prorektora č. 3P/2018 TVORBA A HODNOCENÍ STRATEGIE

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Aplikovaný sociologický výzkum: případ rozhodování o hlubinném uložišti jaderného odpadu

Principy MAP Komunikační strategie MAP v ORP Tábor

Ostatní informace žadatel může uvést jakékoli další informace o podniku, jeho historii a činnosti, které jsou relevantní k projektu

Přeji nám všem hodně zdaru. prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng., rektor ČVUT v Praze

Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose?

Sociologický výzkum v praxi

Strategie regionálního rozvoje a bytová politika

K vývoji aktivit v organizaci výzkumu

XLIII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky. Praha 12. prosince Bod programu: 3

PŘÍLOHA Č. 5 POVINNÁ OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

Projekt Technologická síť Mühlviertel Jižní Čechy (MSB-TechNet)

Metodická příručka k uplatnění některých metod při hodnocení dopadů regulace (RIA)

Zásady, postup a harmonogram pro tvorbu koncepce hodnocení výzkumu a vývoje.

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání

METODICKÝ LIST PRO PRVNÍ SOUSTŘEDĚNÍ KOMBINOVANÉHO MAGISTERSKÉHO STUDIA MARKETING MĚST A OBCÍ II

PŘÍLOHA 4: OBSAH SPECIFIKACE PROJEKTOVÉ FIŠE

FORMULÁŘ PRO VYPRACOVÁNÍ

ANALÝZA A ZAPOJENÍ ZAINTERESOVANÝCH STRAN PŘI ŘEŠENÍ NESTRUKTUROVANÝCH PROBLÉMŮ

METODICKÝ POKYN K HODNOCENÍ ŽÁDOSTÍ O GRANT V PROGRAMU MLÁDEŽ V AKCI 1. PROCES UDĚLOVÁNÍ GRANTU Příjem a registrace grantových žádostí

PODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÝ KRAJ


STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ ČESKÝCH OBCÍ A MĚST. Jiří Ježek, Západočeská univerzita v Plzni

Článek 1 Úvodní ustanovení

Otevřený přístup (Open Access) v Akademii věd ČR

Metodické pokyny Rámec pro vlastní hodnocení školy

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY

Transkript:

SCÉNÁŘE VÝVOJE POLITICKO-BEZPEČNOSTNÍHO PROSTŘEDÍ Z POHLEDU ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY: 2016 2019 Metodologie výzkumného projektu think-tanku Evropské hodnoty Základní charakteristika výzkumného projektu Think-tank Evropské hodnoty iniciuje výzkumný projekt, který má za cíl definovat možné scénáře vývoje politického a bezpečnostního prostředí z pohledu zájmů České republiky v letech 2016 až 2019. Cílem výzkumu je identifikovat události, faktory a rozhodnutí, které v nejbližších třech letech budou mít s velkou pravděpodobností zásadní dopad na životní a strategické zájmy České republiky. Výzkum se nikoli metodologicky, nicméně částečně obsahovým zaměřením podobá scénářům vývoje mezinárodního bezpečnostního prostředí 1 publikovaných pražským Ústavem mezinárodních vztahů a nedávno zveřejněným indexem globálních rizik časopisu The Economist 2. Rovněž výzkum zčásti vychází z pravidelných desetiletých prognóz, které každých pět let publikuje americká soukromá konzultační zpravodajská agentura Stratfor, zejména prognózy na roky 2010-2020 3 a zatím aktuální prognózy na roky 2015-2025 4. Obsahově relevantní je i knižní publikace s hlubším záběrem od zakladatele Stratforu George Friedmana, The Next Decade 5, která se však zabývá především vztahy Spojených států s jinými aktéry do konce aktuálního desetiletí. Možnými alternativními scénáři bezpečnostních výzev v evropských metropolích přichází německá bezpečnostní agentura Z_punkt 6. Americká Rada pro národní bezpečnost každé čtyři roky publikuje výhled bezpečnostního prostředí na nejbližších cca 15 let, který předloží nově zvolenému prezidentovi. Poslední studie vyšla v roce 2012 7. Konečně, Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 publikovaný v roce 2015 Ministerstvem obrany ČR 8 obsahuje důležité předpokládané střednědobé trendy přímo se týkající obrany a bezpečnosti ČR z hlediska činnosti ozbrojených sil ČR. Vojenské rozhledy následně publikovaly reakci a doplnění těchto trendů v rámci řešení projektu Scénáře strategických šoků: budoucí prostředí veřejných politik (TD020083), podpořeného Technologickou agenturou České republiky 9. Za neopomenutelný vstup do problematiky považujeme i výstupy Střediska bezpečnostní politiky UK. V českém prostředí považujeme za stěžejní pramen kreativního a konstruktivního přemýšlení o budoucnosti publikaci Riziková budoucnost: Devět scénářů vývoje české společnosti kolektivů autorů pod vedením Pavla Friče a Arnošta Veselého 10. Kolekce textů pracuje s různými alternativními scénáři, které stavějí na aktuálních trendech ve veřejném životě. Texty vznikly v roce 2009 a některé se pozoruhodně přiblížily současné situaci, včetně ohrožení jednoty EU a gradace sociálního napětí ve spojení s nástupem extremismu. Všechny scénáře jsou ve stylu beletristickém a metodologie jejich tvorby byla spíše volná přesto se jim nedá upřít unikátnost a přínos i pro další činnost s hlubšími inferenčními ambicemi. Cílem výzkumu je identifikovat faktory v podobě událostí, trendů či rozhodnutí, které budou mít dopad na zásadní zájmy ČR. Výstupem projektu budou scénáře pravděpodobného vývoje, jež mají ukázat policy-makerům, které zásadní rozhodnutí a faktory mohou mít v následujících třech letech zásadní dopad na politicko-bezpečnostní prostředí. Na základě výsledků výzkumu budou později think-tankem Evropské

hodnoty formulována doporučení pro české elity, jaká rozhodnutí by měly v nejbližších měsících a letech přijímat, aby byly ochráněny zásadní zájmy státu definované v Bezpečnostní strategii ČR a dalších strategických dokumentech. Scénáře budoucího vývoje jako výstup studie Konečným výstupem studie bude množina několika scénářů, které budou popisovat vývoj politické, bezpečností, společenské, příp. ekonomické situace v Evropě a které budou mít dopad na bezpečnostní zájmy České republiky. Volba metodologie studie má za cíl dovést výzkumný tým k formulaci scénářů splňujících nároky na kvalitní scénáře. Takové scénáře jsou: o hodnověrné a přesvědčivé o vnitřně konzistentní a logické, o dostatečně zajímavé a inspirující s cílem ovlivnit rozhodování (užitečný základ pro strategie a vize), o kreativní (neprodlužují mechanicky současný stav do budoucnosti), o stručné, ale propracované, o zaměřené na určitý problém, ale obsahující vnější kontext (tj. zaměřenost i komplexnost), o jasné a transparentní v předpokladech, na kterých stojí, o odpovídají danému účelu (podněcování diskuse, tvorba strategií atd.). 11 Dle typologie scénářů budoucnosti, jak ji popisuje Arnošt Veselý ve zmiňované publikaci Riziková budoucnost, se bude jednat o scénáře normativní jejich důsledky budou poměřovány s definovanými státními zájmy ČR. Tyto zájmy samotné pak stojí na hodnotách západní liberální demokracie, hodnot právního státu a ochrany lidských práv. Příznivost či nepříznivost scénářů bude hodnocena na základě těchto zájmů a hodnot. Dále se bude jednat o explorační scénáře, které odpovídají na otázku co by se mohlo stát? a o explorační scénáře externí, které si kladou otázku co se může stát ve vývoji externích faktorů?. Explorační scénáře prozkoumávají možné budoucí situace a vývoj, a to zpravidla z odlišných perspektiv. Z těchto důvodů je zpravidla zpracováváno několik scénářů, aby bylo možno zachytit celou škálu možných budoucností. 12 Delfská metoda jako výzkumný design Tzv. metoda Delphi (neboli delfská metoda) byla vyvinuta v 60. letech kalifornským výzkumným týmem RAND 13. Má za cíl zapojit do výzkumu přední odborníky na danou problematiku, ale zároveň předejít potenciálním problémům spočívajícím v groupthink chování, tedy například v silnější hlas přehlušující ostatní, ve vzájemné osobní interakci účastníků výzkumu, či jejich rivalitě. Cílem je vytvořit debatu s určitým stupněm konsensu, a to nezávisle na osobnostech expertů. Proto je delfská metoda založena na dálkovém dotazníkovém šetření, které je anonymní, ale zároveň zajišťuje zpětnou vazbu. Žádný z účastníků výzkumu nezná jména ostatních účastníků, a v rámci zpětné vazby bude znát postoje ostatních pouze zcela anonymně. Postup spočívá v rozeslání dotazníků účastníkům výzkumu, kteří v prvním kole formulují své vstupní pozice, z nichž zpracovatel vytvoří souhrn, který poté zašle účastníkům, aby k jednotlivým výsledkům zaujali stanoviska a provedli komentáře a doplnění. Delfský výzkum typicky obsahuje

tři až čtyři jednotlivá dotazníková šetření (neboli kola). Po posledním z nich by mělo být 14 15 16 17 dosaženo přibližného konsensu či syntézy pohledů pod taktovkou zpracovatele 18. Výběr účastníků výzkumu Experti přizvaní k participaci na výzkumu pochází z akademické, státní i nevládní sféry, a patří mezi ně současní či bývalí zaměstnanci silových rezortů, rozvědek, obranných složek, soukromých bezpečnostních agentur, univerzitní pedagogové, výzkumníci a analytici. Mezi přizvané instituce patří Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, Oddělení udržitelného rozvoje Úřadu vlády ČR, Univerzita obrany, Policejní prezidium, Policejní akademie ČR, Generální štáb Armády ČR, Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství. Obvyklý počet účastníků delfského výzkumu je 15 až 35 osob, s tím, že návratnost, neboli počet expertů, kteří budou se zpracovatelem spolupracovat, bývá mezi 35 a 75 procenty. Think-tank Evropské hodnoty plánuje oslovit na 100 respondentů, kteří byli vybráni na základě své expertízy, znalostí a důvěryhodnosti. Klíčová je expertíza v oblasti bezpečnostní politiky, resp. v oboru politologie, mezinárodních vztahů, bezpečnostních studií, sociologie, nebo ekonomie. Během výzkumu nebudou experti znát identitu těch ostatních. Celý proces je neveřejný a vstupy účastníků ani jejich konkrétní specifická průběžná stanoviska nebudou nikdy zveřejněna. Metodologie a jednotlivé kroky a fáze výzkumného projektu Výzkum využívá standardního delfského výzkumného postupu, jak jej definoval a aplikuje výzkumný tým RAND 19. Metoda je adekvátně přizpůsobena specifikům tohoto výzkumného projektu, jeho cílům a možnostem. První fáze Výzkumný tým think-tanku Evropské hodnoty vytvoří seznam zájmů ČR na základě Bezpečnostní strategie ČR, případně ostatních aktuálně platných a relevantních strategických dokumentů ČR. Vznikne tak seznam zájmů ČR, obsahující životní, strategické a další významné zájmy. Životními zájmy jsou: (1) zajištění suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR a (2) zachování všech náležitostí demokratického právního státu včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel. Druhá fáze první dotazníkové kolo Respondenti budou osloveni emailem a požádáni o souhlas a závazek účastnit se projektu. Vyplněním prvního dotazníku respondent s účastí souhlasí. První dotazník bude obsahovat seznam zájmů ČR. Každému z nich bude položena otázka: Dle vašeho odborného úsudku, na jakých nutných podmínkách - faktorech stojí naplnění každého z uvedených zájmů ČR?

Legenda: Stručně definujte 3-5 takových faktorů u každého z uvedených zájmů ČR a dle uvážení je upřesněte či zdůvodněte. Za podmínku považujeme ekonomický, sociální, technologický, environmentální, politický, institucionální, právní či bezpečnostní faktor, který je nezbytný k naplnění daného zájmu ČR. Vyplnění dotazníku respondentovi zabere 15 až 30 minut, v závislosti na množství faktorů a podrobností, které se rozhodne respondent uvést. Technické provedení: Na webu think-tanku Evropské hodnoty bude vytvořena neveřejná sekce, do níž dostanou účastníci individualizovaný přístupový odkaz. Žádné další informace nebudou požadované, v zájmu zajištění anonymity. Kromě textových polí bude stránka obsahovat pouze tlačítko pro odeslání odpovědí. Třetí fáze Výzkumný tým vyhodnotí všechny odpovědi od jednotlivých účastníků, kteří se rozhodli participovat. Pro participanty nebude zřejmé, které faktory se opakovaly a které navrhl třeba jen jeden z nich. Zpracovatel si vyhrazuje právo sloučit obsahově podobné faktory na základě tematické podobnosti do jednoho zastřešujícího bodu a v případě velkého rozporu s cíli projektu vyloučit ty, které se jej netýkají. Výzkumný tým z uvedených odpovědí vybere cca 10 nejdůležitějších faktorů na základě jejich relevance a předpokládané závažnosti. Vznikne tak Seznam nejzávažnějších faktorů. Čtvrtá fáze Výzkumný tým rozpracuje Menu nejzávažnějších faktorů tím způsobem, že ke každému faktoru navrhne cca 5 možných variant jeho vývoje (např. ekonomického výkonu eurozóny, nebo politické situace v Německu). Vznikne tak Seznam nejzávažnějších faktorů s možnostmi vývoje. Pátá fáze druhé dotazníkové kolo Respondenti obdrží Seznam nejzávažnějších faktorů s možnostmi vývoje. Bude jim položena otázka: Dle vašeho odborného úsudku, které možnosti vývoje do dubna 2019 u každého z uvedených faktorů jsou nejpravděpodobnější? Legenda: Ke každé možnosti vývoje doplňte procentuální pravděpodobnost. V případě, že shledáte, že daný faktor může mít i jinou možnost vývoje, uveďte ji prosím v textovém poli spolu s jakýmikoli jinými komentáři (nepovinné).

Vyplnění dotazníku respondentovi zabere asi 10 minut, případně 20 minut v případě, že se rozhodne uvést podrobnosti. Šestá fáze Výzkumný tým vyhodnotí odpovědi a na základě kombinace nejpravděpodobnějších možností vývoje nejzávažnějších faktorů zformuluje cca 3-5 možných scénářů vývoje. Sedmá fáze třetí dotazníkové kolo Respondenti obdrží seznam možných scénářů vývoje a budou požádáni o ohodnocení pravděpodobnosti jejich naplnění. Dle vašeho odborného úsudku, které z navržených scénářů jsou nejpravděpodobnější? Legenda: Ke každému scénáři doplňte procentuální pravděpodobnost naplnění. V případě jakýchkoli připomínek a komentářů v daném scénáři, uveďte je v textovém poli (nepovinné). Vyplnění dotazníku respondentovi zabere asi 10 minut, případně 20 minut v případě, že se rozhodne uvést podrobnosti. Osmá fáze Výzkumný tým finalizuje scénáře dle pravděpodobnosti jejich naplnění a závažnosti dopadu na zájmy ČR v případě jejich naplnění. Současně identifikuje klíčové momenty jednotlivých scénářů, na které by se měla zaměřit pozornost vlády ČR s ohledem na možnost ovlivnění vývoje. 1 Scénáře světové politiky. Ústav mezinárodních vztahů [online]. Dostupné z: http://www.iir.cz/static/scenaresvetove-politiky 2 Global Forecasting Service. The Economist Intelligence Unit [online]. Dostupné z: https://gfs.eiu.com/archive.aspx?archivetype=globalrisk 3 Decade Forecast: 2010-2020. Stratfor [online]. Dostupné z: https://www.stratfor.com/forecast/decade-forecast- 2010-2020 4 Decade Forecast: 2015-2025. Stratfor [online]. Dostupné z: https://www.stratfor.com/forecast/decade-forecast- 2015-2025 5 FRIEDMAN, George. The Next Decade. Doubleday, 2011. 6 STEINMÜLLER, Karlheinz. Future Dimensions of Public Security: Security 2025 Four Scenarios. Z_Punkt. 2012. Dostupné z: http://www.z-punkt.de/uploads/files/56/security_2025.pdf 7 National Intelligence Council, Global trends 2030 alternative worlds: a publication of the National Intelligence Council. December 2012: National Intelligence Council, 2012. Dostupné z: https://www.dni.gov/index.php/about/organization/global-trends-2030 Studie, kromě jiného, uva di i cťyři možné scénáře budoucího vývoje. Kromě nejlepšího scénaŕě (USA, Evropa a Čína společně uhasí konflikty v jižní Asii a budou spolupracovat i na řešení problémů a globální ekonomika do roku 2030 vzroste na dvojnásobek) lze podle ostatních scénářů usoudit, že bezpečnostních hrozeb bude v porovnaní se soucǎsným stavem spíše přibývat. Zvláště nejhorší scénář (Vzroste možnost mezistátních konfliktů, především v Asii. Eurozóna se rychle rozpadne a uvrhne Evropu do recese. Energetická revoluce USA se neprojeví a dojde k útlumu hospodářské obnovy) muže být varující výzvou. 8 Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Ministerstvo obrany České republiky [online]. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/dlouhodob v hled_pro_obranu_2030.pdf viz zejm. s. 6 a 7

9 STEJSKAL, Libor. Jak daleko vidí Dlouhodobý výhled pro obranu 2030?, Vojenské rozhledy, 2015, roč. 24 (56), č.4, s. 5 15. Dostupné z: http://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie/jak-daleko-vidi-dlouhodoby-vyhled-proobranu-2030 Článek formuluje na pět set dílčích trendů rozdělených do osmi tématických množin: geopolitika, konflikty, urbanizace, populace, technologie, identita a sociální struktury, životní prostředí a ekonomika. 10 FRIČ, Pavol a Arnošt VESELÝ (eds.). Riziková budoucnost: Devět scénářů vývoje české společnosti. Praha: Matfyzpress, 2010. ISBN 978-80-7378-110-1. Dostupné také z: http://ceses.cuni.cz/ceses-1-version1- dlouha.pdf. 11 VESELÝ, Arnošt. Metoda psaní scénářů budoucnosti. in: FRIČ, Pavol a Arnošt VESELÝ (eds.). Riziková budoucnost: Devět scénářů vývoje české společnosti. Praha: Matfyzpress, 2010. ISBN 978-80-7378-110-1. Dostupné také z: http://ceses.cuni.cz/ceses-1-version1-dlouha.pdf s. 9. 12 tamtéž. s. 9-10 13 Delphi Method. RAND Corporation [online]. Dostupné z: http://www.rand.org/topics/delphi-method.html. Stránka obsahuje také přehled všech výzkumů RAND, které delfskou metodu v té či oné míře aplikovaly. 14 LINSTONE, Harold A. a Murray TUROFF. The Delphi Method: Techniques and Applications. 1975. Dostupné také z: http://is.njit.edu/pubs/delphibook/delphibook.pdf 15 HSU, Chia-Chien a Brian A. SANDFORD,. The Delphi Technique: Making Sense Of Consensus. Practical Assessment, Research & Evaluation. (Volume 12, Number 10, August 2007). Dostupné z: http://pareonline.net/pdf/v12n10.pdf 16 GORDON, Theodore J. The Delphi Technique: Making Sense Of Consensus. Futures Research Methodology Version: The Millennium Project. Dostupné z: http://millennium-project.org/frmv3_0/04-delphi.pdf 17 Delphi Method. UNIDO Technology Foresight Manual, Volume 1. 2005. Dostupné z: www.unido.org/fileadmin/import/16959_delphimethod.pdf 18 NEKOLOVÁ, Markéta. Metoda Delphi (Delphi Method). POTŮČEK, Martin. Manuál prognostických metod. Slon, 2006, s. 142-148. 19 Delphi Method. RAND Corporation [online]. Dostupné z: http://www.rand.org/topics/delphi-method.html.