Vybrané ukazatele odpadového hospodářství v oblasti zpětného odběru pneumatik do roku 2016 Duben 2018 Odbor odpadů 1
Vyhodnocení ročních zpráv za rok 2016 Problematika odpadních pneumatik je řešena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ), a to v 38 až 38h, kde jsou závazná pravidla pro zpětný odběr odpadních pneumatik. Dalším právním předpisem, kterým jsou stanoveny podrobnosti způsobu zpětného odběru pneumatik, je vyhláška č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik. Tato vyhláška stanovuje: a) vzor návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik, b) vzor žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému, c) obsah roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik za uplynulý kalendářní rok, d) podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru pneumatik a e) podmínky financování zpětného odběru pneumatik a nakládání s odpadními pneumatikami při kolektivním plnění povinnosti. Z hlediska nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1013/2006, o přepravě odpadů, jsou pneumatiky na zeleném seznamu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se však stále více setkává s různými aspekty přeshraniční přepravy použitých pneumatik a proto připravilo Metodiku k přeshraniční přepravě použitých pneumatik, která je zveřejněna na webových stránkách MŽP (https://www.mzp.cz/cz/preshranicni_preprava_pouzitych_pneumatik). Zákon č. 169/2013 Sb. novelizoval od 1. ledna 2014 38 zákona o odpadech a nově zavedl registraci povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a stanovil minimální úroveň sběru pneumatik. V návaznosti na novelu zákona o odpadech byla vytvořena vyhláška č. 465/2013 Sb., o stanovení vzoru návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a obsah roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik. V roce 2015 byl schválen zákon č. 223/2015 Sb., který novelizuje zákon o odpadech a od 1. října 2015 umožňuje vznik kolektivních systémů v oblasti zpětného odběru pneumatik. V návaznosti na tento zákon byla vyhláška č. 465/2013 Sb. nahrazena vyhláškou č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik. První a zatím jediná společnost, ELT Management Company Czech Republic s.r.o. (dále jen Eltma ), získala oprávnění k provozování kolektivního systému pro plnění zákonných povinností v oblasti pneumatik dne 15. dubna 2016. Hlavním zdrojem dat jsou roční zprávy povinných osob, které jsou zasílány na Ministerstvo životního prostředí vždy do 31. března následujícího kalendářního roku v souladu s 38 odst. 10 zákona o odpadech. Osobám, které uvádějí pneumatiky na trh, byla uložena povinnost zpracovávat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru již od roku 2002. Množství pneumatik, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje, po razantním poklesu v roce 2009 (patrně vlivem hospodářské recese) v roce 2010 a 2011 mírně rostlo (viz. Graf č. 1). Po dalším poklesu v roce 2012 dochází opět k nárůstu množství pneumatik, na které se vztahuje zpětný odběr, a to především z důvodu nárůstu počtu povinných osob, které zasílají roční zprávu. Nárůst počtu povinných osob je pravděpodobně způsoben lepší vymahatelností povinností vztahujících se na povinné osoby v návaznosti na novou legislativu, platnou od 1. ledna 2014. Počet povinných osob evidovaných v roce 2014 v Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik ve srovnání s údaji roku 2
2016 naznačuje, že významné množství povinných osob v období roku 2014 své zákonné povinnosti zpětného odběru neplnilo. Četné kontroly ze strany České inspekce životního prostředí (ČIŽP) však tuto situaci v průběhu let postupně zlepšují. Úroveň zpětného odběru je vyjádřena jako poměr množství zpětně odebraných výrobků k množství výrobků uvedených na trh v daném roce. Absolutní množství zpětně odebraných výrobků zůstávalo dlouhodobě přibližně na stejné úrovni, avšak v roce 2015 a 2016 se absolutní množství zpětně odebraných pneumatik zvyšuje, ale úroveň zpětného odběru vyjádřená v procentech klesá na nejnižší úroveň od roku 2007, tedy v roce 2016 na 59,4 % (viz. Tabulka č. 1). V roce 2016 byly zaslány roční zprávy od 155 individuálně plnících osob a dále 1 roční zpráva kolektivního systému Eltma, která v roce 2016 zaslala roční zprávu za 28 povinných osob, které plní prostřednictvím tohoto kolektivního systému. Tabulka č. 1 Souhrnné výsledky zpětného odběru pneumatik v období 2002-2016 v ČR Rok Množství pneumatik, na které se zpětný odběr vztahuje [t] Množství zpětně odebraných pneumatik [t] Počet zpráv Počet PO Úspěšnost ZOV 2002 43 857,30 10 950,97 21 21 25,0 2003 46 949,32 20 081,52 47 47 42,8 2004 66 079,58 29 791,92 71 76 45,1 2005 71 227,00 37 070,00 67 73 52,0 2006 72 785,63 43 520,06 62 68 59,8 2007 76 374,86 44 392,41 56 61 58,1 2008 75 307,66 47 170,00 52 56 62,6 2009 65 066,86 51 880,12 59 65 79,7 2010 66 771,00 49 389,00 52 58 74,0 2011 70 672,00 50 342,00 56 59 71,2 2012 66 439,58 44 855,11 62 62 67,5 2013 67 256,97 46 120,25 87 87 68,6 2014 73 084,43 44 606,11 120 145 61,03 2015 82 149,63 49 261,84 140 165 59,97 2016 87 366,00 51 907,38 156 183** 59,41 Poznámky: ** včetně osob, za které podával zprávu kolektivní systém ELTMA Zdroj: MŽP - CENIA 3
Tabulka č. 2 Souhrnná data produkce odpadních pneumatik z databáze ISOH v období 2002 2016 v ČR Rok Produkce odpadních pneumatik [t] 2002 33 167 2003 37 823 2004 62 381 2005 114 177 2006 52 239 2007 62 853 2008 59 499 2009 83 953 2010 83 953 2011 98 234 2012 70 470 2013 77 446 2014 74 789 2015 79 625 2016 87 509 Zdroj: MŽP - CENIA V tabulce č. 1 a 2 a dále v Grafu č. 1 lze sledovat vývoj evidovaného množství pneumatik uvedených na trh, zpětně odebraných pneumatik a také evidovanou produkci odpadních pneumatik v systému odpadové evidence ISOH od zavedení povinnosti zpětného odběru v roce 2002 až po současnost. Množství produkovaných odpadních pneumatik je do značné míry ovlivněno předpokládanými chybami v ohlašování. Například v roce 2005 byl razantní nárůst odpadních pneumatik způsoben zjevnou chybou v hlášení, kdy jeden ohlašovatel (pneuservis) ohlásil nereálnou produkci cca 47 000 t odpadních pneumatik. V roce 2005 nebyly nastaveny validační kontroly na dnešní úrovni. Tuto chybu již nejde zpětně v informačním systému upravit. Z uvedených tabulek a grafu je dále zřejmé, že evidovaná produkce odpadních pneumatik dle systému ISOH byla dlouhodobě vyšší než množství pneumatik vykázaných jako uvedených na trh v ročních zprávách. Tato skutečnost vypovídala pravděpodobně o významné míře tzv. free-ridingu, tedy neplnění žádných zákonných povinností ze strany některých výrobců pneumatik a podhodnocovaném vykazovaném množství uvedených pneumatik na trh. Po zavedení zákonných opatření a častých kontrol se tato situace napravila. 4
Množství [t] Graf č. 1 Vývoj množství pneumatik uvedených na trh, zpětně odebraných pneumatik a produkce odpadních pneumatik v tunách ve sledovaném období 2002 2016 v ČR 120 000,00 100 000,00 80 000,00 60 000,00 40 000,00 20 000,00 0,00 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Rok Množství pneu, na které se zpětný odběr vztahuje [t] Množství zpětně odebraných pneu [t] Produkce odpadních pneu. [t] Zdroj: MŽP - CENIA Z ročních zpráv o zpětném odběru pneumatik bylo zjištěno, že odpadní pneumatiky jsou využívány převážně energetickým způsobem (54,8 %). Materiálově bylo využito 40,4 % pneumatik a opětovně použity (protektorovány) byly 2 % pneumatik (viz. Tabulka č. 3). Nejvíce pneumatik bylo energeticky využito v roce 2008 (75,3 %), v roce 2015 naopak nejméně, a to 51,1 %. V průběhu let 2002 2016 je patrný nárůst materiálového využití. Výrazný rozdíl je mezi rokem 2015, kdy bylo materiálově využito 32,7 %, zatímco v roce 2016 bylo materiálově využito o 7,7 % více. Od roku 2009 je v tabulce č. 3 nakládání s pneumatikami vztaženo k základu celkové množství výrobků, se kterými bylo skutečně nakládáno v daném roce. Od roku 2009 jsou tedy do základu započítány i skladové zásoby z předchozího roku (C00). Do celkového množství výrobků, se kterými bylo nakládáno, jsou započítána data za opětovné použití (N8, N15), materiálové využití (R2, R3, R4, R5, R8, R9, R11, N1, N7, N10, N17), energetické využití (R1), odstranění spalováním (D10), jiný způsob nakládání (N11, N12, R12) a množství, které zůstalo skladem (R13, D15, N5) 5
Tabulka č. 3 Nakládání s pneumatikami v období 2002 2016 v ČR, vztaženo k celkovému množství výrobků, se kterými bylo nakládáno (ke dni 28. 8. 2017) Komodita / rok Množství zpětně odebraných pneumatik [t] Opětovné použití [%] Materiálové využití [%] Energetické využití [%] Odstranění spalováním D10 [%] Jiný způsob* [%] Zůstalo skladem [%] 2002 10 950,97 0,3 5,0 72,3 0,5 22,4 0,5 2003 20 081,52 17,5 11,0 51,2 0,5 20,3 0,5 2004 29 791,92 7,8 1,3 60,9 0,5 28,5 0,5 2005 37 070,00 8,3 7,9 66,1 1,9 15,4 0,0 2006 43 520,06 5,0 9,5 75,1 0,1 9,8 0,5 2007 44 392,41 5,0 12,0 73,0 0,0 9,5 0,4 2008 47 170,00 5,0 8,3 75,3 0,0 8,5 3,0 2009 51 880,12 3,4 14,5 71,8 0,0 8,1 2,2 2010 49 389,00 4,6 12,1 75,1 0,0 8,1 0,1 2011 50 342,00 0,0 29,0 56,4 0,0 11,7 2,8 2012 44 855,11 0,0 35,1 63,3 0,2 0,7 0,8 2013 46 120,25 0,0 24,7 74,7 0,1 0,1 0,5 2014 44 606,11 4,1 28,2 58,9 0,1 7,7 1,0 2015 49 261,84 2,6 32,7 51,1 0,1 7,1 6,5 2016 51 907,38 2,0 40,4 54,8 0,1 0,0 2,7 Zdroj: MŽP CENIA * Jiný způsob nakládání v roce 2009 a 2010 vykazováno jako úprava odpadu na palivo ke konečnému energetickému využití (R1). V roce 2011 Jiný způsob zahrnoval kódy nakládání N3 a N12. Od roku 2012 zahrnuje tento způsob nakládání kódy D2, D8, D9 a N14. V roce 2015 byl ohlášen u partnerů společnosti TASY s.r.o. kód způsobu nakládání R11. Bylo však zjištěno, že pneumatiky jsou po drcení předány do Cementárny pod kódem R1, tedy jako palivo. V Tabulce č. 4 je uvedena produkce pneumatik v obcích od roku 2006 do roku 2016. Jedná se o množství pneumatik, které byly obcemi převzaty v režimu odpadů, tedy např. na sběrných dvorech. Obecně platí, že sběr pneumatik ze strany obce je nákladovou položkou, a proto je cílem Ministerstva vytvořit zejména funkční systém sběru pneumatik v místech, kde odpadní pneumatiky vznikají (zejména pneuservisy a autoservisy), aby docházelo k minimálnímu zatěžování obecních rozpočtů. 6
Tabulka č. 4 Produkce pneumatik v obcích od roku 2006 do roku 2016 (kód odpadu 16 01 03, kód nakládání A00 a BN30) Rok Celkem v obcích [t] 2006* 7 589,7 2007* 9 294,5 2008 14 319,8 2009 9 561,2 2010 10 075,9 2011 10 816,1 2012 11 137,2 2013 10 801,3 2014 11 134,4 2015** 11 674,8 2016 15 474,3 Zdroj: CeHO a MŽP CENIA (ISOH) * Zdroj CeHO (Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.i.i. Centrum pro hospodaření s odpady), BN30 nebylo v tomto roce zavedeno ** V letech 2012 2014 byla data získána z archivní databáze ISOH ODPADY. V roce 2015 a 2016 byla data získána z pracovní databáze ISOH ODPADY Kontrolní činnost V oblasti zpětného odběru pneumatik provedla ČIŽP v roce 2017 celkem 96 kontrol, z toho 68 kontrol bylo zaměřeno na povinné osoby včetně prodejců a 28 kontrol bylo zaměřeno na zpracovatele a sklady pneumatik. Kontroly byly u povinných osob zaměřeny na povinnosti zajištění minimální úrovně zpětného odběru, povinnost zápisu do Seznamu (dosud nezapsaní dovozci free riders), informační povinnosti posledních prodejců při internetovém prodeji a zajištění a funkčnost míst zpětného odběru (limitování zpětného odběru např. odběrem kus za kus ). Celkem bylo v roce 2017 zahájeno 20 správních řízení, celková pravomocná částka uložených pokut činila 351 tis. Kč. Nejvyšší pravomocná pokuta v této oblasti byla pravomocně uložena za neplnění povinnosti dovozce pneumatik pro zajištění zpětného odběru v požadované minimální úrovni, vč. neplnění povinností zajištění zpětného odběru při prodeji pneumatik, a to 80 tis. Kč. ČIŽP se nejčastěji setkávala s porušením zákona o odpadech v oblasti zajištění zpětného odběru pneumatik, zejm. povinnými osobami, dále s opakujícími se nedostatky v souvislosti s povinnostmi týkajícími se zápisu povinných osob do Seznamu MŽP, vypracování a zaslání roční zprávy o zpětném odběru pneumatik a nesplnění úrovně zpětného odběru pneumatik, jejíž splnění výrobci prokazují v rámci roční zprávy zaslané do systému ISPOP. Na základě kontrol se řada subjektů zapojila do kolektivního systému pro sběr pneumatik. Ukazuje se, že některé povinné osoby plní svou povinnost pouze na stanovenou úroveň, přičemž je potřeba uvést, že se jedná o úroveň minimální a i po splnění hodnoty 35 % je nutné provádět sběr na vlastní náklady (nepřenášet např. na systém kolektivní). Zejména dovozci automobilů či strojů, zemědělské techniky apod. a jejich prodejci 7
v některých případech nevěnují dostatečnou pozornost povinnostem zajištění zpětného odběru zejm. náležitému zřízení místa, jeho event. vybavení sběrovým prostředkem a informování prodejců o zřízení místa zpětného odběru v jejich provozovnách, o svozu zpětně odebraných pneumatik apod. Často ČIŽP řeší podněty na nefunkčnost sběrných míst uvedených v registru MŽP (https://www.mzp.cz/cz/odber_pneu) u individuálně zapsaných dovozců pneumatik, a to i v reakci na omezení příjmu pneumatik do obecních sběrných dvorů. ČIŽP rovněž prověřovala lokality a zařízení pro nakládání s pneumatikami (staré zátěže, zpracovatele apod.). Při těchto kontrolách byl monitorován stav lokalit s ohledem na aktivity směřující k vyklizení pneumatik z pozemků, kapacity zařízení, potenciální požární rizika atd. Problematické jsou některé lokality bez existujícího vlastníka odpadních pneumatik popř. lokality firem v insolvenčním řízení. 8