Kyjevská Rus Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0109
Východní Slované se usídlovali na území, které lze vymezit řekami Vislou a Dněprem. Toto území poskytovalo nejen dostatek zemědělské a pastevecké půdy, ale především tudy vedly obchodní stezky mezi vikingským severem a Byzantskou říší. Výhodné polohy využili východní Slované k budování obchodních osad a hradišť, které vznikaly od 8. století. Mezi nejvýznamnější sídla můžeme řadit Novgorod a Kyjev. Prosperita těchto center neunikla bojovným obchodníkům ze severu. V této oblasti se angažoval především vikingský kmen, který lze označit jako předky Švédů. Místní obyvatelstvo tyto výbojné kmeny nazývala Varjagy.
Od 8. století přebírají nadvládu ve významných obchodních centrech vikingské kmeny. Mezi prvními významnými centry podlehl Novgorod, v němž poté vládl Varjag Rurik (pravděpodobně v druhé polovině 9 století), který je označován za původce dynastie Rurikovců (jeho existence však není doložena, situace je podobná jako u nás s problematikou Přemysla Oráče). Nejúspěšnějším vládcem novgorodského knížectví byl kníže Oleg, který v roce 882 dobyl Kyjev, který přiřadil ke svému panství. Tento čin je označován jako počátek státu Kyjevská Rus. Postupem času je však vikingská vládnoucí vrstva asimilována mezi Slovany, kteří počet seveřanů mnohonásobně převyšovali. Vládci Rurikovců tak přejímají slovanská jména a jejich zvyky.
Vikingové, kteří východním Slovanům vládli, byli pohané. Jejich výbojná politika posunovala hranice říše stále více na jih, kde museli nutně narazit na Byzantskou říši. Na konci 10. století se střetly zájmy Byzance a Kyjevské Rusi. Východisko bylo nalezeno vynucenou svatbou (Kyjevská Rus vojensky pomohla Byzanci a požadovala protislužbu) kyjevského knížete Vladimíra s dcerou byzantského císaře. Podmínkou byzantského císaře bylo přijetí křesťanství východního typu, což Vladimír učinil v roce 988. Kyjevané byli pokřtěni hromadně v řece Dněpru a následně byly zničeny sochy pohanských bohů. Kněží východokřesťanské církve začali šířit novou víru po celé Kyjevské Rusi, čímž se šířila také byzantská kultura a vzdělanost.
Křest Vladimíra 1) Na fresce Viktora Vasnetsova vidíme křest knížete Vladimíra, který byl později prohlášen za svatého.
Největší rozmach zažila Kyjevská Rus v 11. století za vlády Vladimírova syna knížete Jaroslava, zvaného Moudrý. Během Jaroslavovy vlády byl určen Kyjev za sídlo představeného pravoslavné církve metropolity. Jaroslav Moudrý nechal sepsat první zákoník Ruskou pravdu. Prosadil nástupnický řád na kyjevský knížecí stolec, aby předešel sporům o moc. Tento krok je však neúspěšný a po vleklých bojích o moc, do nichž vstupovaly nájezdy kočovných kmenů, se po smrti knížete Vladimíra Monomacha v roce 1125 Kyjevská Rus rozpadá na menší knížectví.
Jaroslav Moudrý 2) Rekonstrukce podoby Jaroslava Moudrého vytvořena na základě forenzních nálezů.
Rozsah Kyjevské Rusi 3) Na mapě můžete sledovat rozmach Kyjevské Rusi v 11. století, tedy za vlády Jaroslava Moudrého.
Kulturní vývoj po přijetí křesťanství v 10. století byl silně ovlivněn působením byzantských kněží. Stavby napodobují byzantský styl obdélníkové půdorysy, typické kopule. Výzdoba chrámů je taktéž podobná jako v pravoslavných chrámech v Byzanci. Stěny jsou zdobeny mozaikami, oltáře jsou tvořeny ikonami. S příchodem křesťanství se rozvíjí také vzdělanost, především písemnictví. Nejstarším písemným pramenem je Pověst dávných let (Povesť vremennych let) kyjevského mnicha Nestora, které mapuje nejstarší dějiny východních Slovanů. Bohoslužby probíhaly ve staroslověnštině, pro níž bylo vytvořeno i písmo cyrilice. Z ní se postupem času vyvíjí azbuka.
Chrám sv. Sofie v Kyjevě 4) Jedním ze svatostánků, které byly postaveny za vlády Jaroslava Moudrého, je chrám sv. Sofie v Kyjevě, který sloužil jako katedrála kyjevského metropolity. Chrám však byl v 17. století přestavěn v barokním stylu.
Chrám sv. Sofie v Novgorodu 5) V 11. století byl postaven chrám také v Novgorodu. Byl taktéž zasvěcen svaté Sofii (nebo též Žofii). Tato stavba nebyla přestavována tak razantně jako její kyjevská jmenovkyně.
Kyjevskopečerská lávra 6) Klášterní komplex byl založen v roce 1051. Dnes je sídlem metropolity ukrajinské pravoslavné církve.
1) Urči roli Vikingů při utváření Kyjevské Rusi. 2) Popiš význam přijetí křesťanství byzantského typu pro kulturní a společenský vývoj ve východní Evropě. 3) Charakterizuj kulturu Kyjevské Rusi.
ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN 80-7235-152-4. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-82-1.
1) VIKTOR M. VASNETSOV. Wikipedia.cz [online]. [cit. 19.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/vasnetsov_bapt_vladimir _fresco_in_kiev.jpg 2) SHAKKO. Wikipedia.cz [online]. [cit. 19.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/yaroslav_reconstruction_e dit.jpg 3) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 19.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fb/kievan_rus_en.jpg 4) DEZIDOR. Wikipedia.cz [online]. [cit. 19.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/53/chrám_svaté_sofie_(kyjev ).jpg 5) USERNO101. Wikipedia.cz [online]. [cit. 19.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d9/saint_sophia_cathedral_i n_novgorod.jpg 6) NORBERT AEPLI. Wikipedia.cz [online]. [cit. 19.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6d/2005-08- 15_Pechersk_Lavra_seen_from_river_Dnepr_Kiev_311_cropped.jpeg