(3) Cíle: Hlavním cílem programu pořízení a obnovy kolejových vozidel je podpora služeb obecného hospodářského zájmu.

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, dne 30.IV.2008 K(2008)1627 v konečném znění Věc: Státní podpora č. N 495/2007 Česká republika Program pořízení a obnovy kolejových vozidel Pane ministře, 1. POSTUP (1) Dne 23. srpna 2007 oznámily české orgány režim státních podpor uvedený níže. Komise si dne 16. října 2007 a dne 1. února 2008 vyžádala doplňující informace. České orgány odpověděly elektronickou poštou s datem 13. prosince 2007 a 27. února 2008. (2) Věc byla zapsána pod číslem N 495/07. 2. PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ (3) Cíle: Hlavním cílem programu pořízení a obnovy kolejových vozidel je podpora služeb obecného hospodářského zájmu. (4) Vedlejšími cíli režimu státních podpor jsou podpora přístupu tělesně postižených osob do vozidel hromadné dopravy a posílení ochrany životního prostředí. (5) České orgány ve zvláštním dopise oznámily tento režim státních podpor, neboť jeho financování na vnitrostátní úrovni nespadá do stejných rozpočtových položek jako zbytek kompenzace pro služby obecného hospodářského zájmu. Zejména dotyčná kolejová vozidla mohou být způsobilá pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj. JUDr. Karel SCHWARZENBERG Ministr zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Loretánské náměstí 5 118 00 Praha 1 Česká republika Commission européenne, B-1049 Bruxelles Europese Commissie, B-1049 Brussel Belgium Telephone: 00 32 (0) 2 299.11.11

(6) Příjemci: Dotace je udělována železničním dopravcům, kteří zajišťují dopravní obslužnost území spadajícího do režimu smlouvy o závazku veřejné služby. (7) Způsobilá vozidla: Režim podpor se týká elektrických souprav nebo dieselových souprav složených z více vozidel. (8) Obnova vozidel nebude způsobilá pro financování v rámci režimu státních podpor, pokud nebude zajištěn přístup tělesně postižených osob do vozidel. (9) Rozpočet: České orgány pro financování tohoto opatření vyhradily rozpočet ve výši 4 800 milionů CZK (173,09 milionů EUR) 1. Roční rozpočet bude 800 milionů CZK. (10) Délka trvání: Předpokládané období pro provedení tohoto opatření začíná 1. ledna 2008 a končí 31. prosince 2013. Přidělení financování je však podmíněno schválením režimu Komisí. (11) Způsobilé náklady a míra intenzity pomoci: a) Dotace pro pořízení nového vozidla bude poskytnuta v maximální výši 50 % pořizovací ceny vozidla bez DPH. b) Dotace pro obnovu vozidla bude poskytnuta v maximální výši 30 % nákladů na obnovu bez DPH. (12) Hlavní podmínky poskytnutí dotace: a) Nová vozidla pořízená z dotace ze státního rozpočtu musí být využita na 100 % celkového počtu kilometrů, aby byla během minimálně dvanácti let zaručena dopravní obslužnost spadající do režimu smlouvy o závazku veřejné služby. Pro obnovená vozidla platí tato podmínka po dobu osmi let. České orgány ujistily Komisi, že tato železniční kolejová vozidla budou používána výhradně pro služby spadající do režimu smlouvy o závazku veřejné služby, a to během délky trvání výše uvedených smluv. b) Nová vozidla pořízená z dotace státního rozpočtu nesmí být po dobu dvanácti let příjemcem dotace postoupena jinému majiteli nebo zastavena. Ve výjimečných případech se toto ustanovení nepoužije, pokud dopravce postoupí vozidlo pořízené s účastí státu přebírajícímu subjektu, který převezme závazek dopravní obslužnosti na území České republiky, který nadále dodrží podmínky programu a prokazatelně dokáže, že přidělená dotace je odečtena od prodejní ceny. Pro obnovená vozidla platí tato podmínka po dobu osmi let. 1 Směnný kurz ke dni 23. srpna 2007 byl: 1 EUR = 27,73 CZK 2

c) Podmínkou poskytnutí podpory v rámci programu pořízení a obnovy kolejových vozidel je uzavření smlouvy o závazku veřejné služby na dobu minimálně dvanácti let 2. Pravidla definující program jsou stanovena tak, že doba, během níž se po dopravci vyžaduje, aby provozoval vozidla pořízená z financování programem, přesahovala dobu amortizace pořízených kolejových vozidel (deset let). d) Vozidla nově pořízená nebo obnovená s účastí státního rozpočtu podle tohoto programu nesmějí být později používána v novém nabídkovém řízení vypsaném za účelem uzavření smlouvy o závazku veřejné služby 3. e) Výběr dodavatele nových vozidel nebo poskytovatele pověřeného obnovou stávajících vozidel musí proběhnout v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. 4 (13) Technické aspekty podpor: Investiční dotace jsou vypláceny v podobě přímých podpor. Tyto podpory vyrovnávají ekvivalentní částku kompenzací nákladů, která připadá příjemci v rámci dotyčné smlouvy o závazku veřejné služby. Tyto podpory vyrovnávají zejména část kompenzace týkající se odpisových nákladů. Tato část se každoročně rovná částce odpisových nákladů násobené intenzitou podpory. (14) Mechanismus vysvětluje tento příklad: 2 3 4 České orgány předpokládají, že po vypršení smlouvy o službách budou takto pořízená vozidla na konci své morální životnosti, a tedy pro jejich další provozování bude nezbytné, aby u nich byla provedena obnova, která však již nebude hrazena z prostředků programu. Následně předpokládají české úřady v případě pořízení nových vozidel v souladu s pravidly tohoto programu, že tato vozidla budou využita i nadále k poskytování služeb v osobní drážní dopravě na výkonech, kde bude nižší požadavek na kvalitu nasazených vozidel a snaha co nejvíce snížit cenu služeb pro cestující a objednatele takové dopravy. Podle českých orgánů bude mít v tomto případě v souladu s novými pravidly příslušný orgán přístup k přímému zadání, jak je stanoveno rovněž v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a (EHS) č. 1107/70. Dle českých orgánů je transakci uskutečněnou na základě smlouvy o závazku veřejné služby v České republice možno definovat výrazem regulovaná hospodářská soutěž. To znamená, že hospodářská soutěž, zahájená veřejným sektorem, existuje na počátku, ale po výběru dopravce na zajištění dopravní obslužnosti je hospodářská soutěž vyloučena po dobu platnosti smlouvy o závazku veřejné služby a dopravci spolupracují na základě smluv o závazku veřejné služby uzavřených s objednateli služeb veřejné dopravy. Na druhé straně je stejně tak důležité zaručit rovnost mezi konkurenty v případě pokusu vstupu na trh regulované hospodářské soutěže, tzn. během nabídkového řízení. Jednou ze základních podmínek poskytnutí dotace je tedy případně zákaz nabízet nově pořízená nebo obnovená vozidla s účastí státního rozpočtu v dalším nabídkovém řízení s cílem uzavřít smlouvu o závazku veřejné služby. Tento zákon provádí směrnice o veřejných zakázkách, a zejména: směrnici 2004/18/ES, směrnici 2005/75/ES, 2004/17/ES, 89/665/EHS, 92/13/EHS, 2005/51/ES. 3

Kompenzace odpisových nákladů v rámci smlouvy o závazky veřejné služby Příklady A B Bez investiční dotace S investiční dotací Pořizovací náklady 1000 Pořizovací náklady 1000 Investiční podpora 0 Investiční podpora 500 Základ pro výpočet odpisu 1000 Základ pro výpočet odpisu 500 Roky odpisu 10 Roky odpisu 10 Odpis / rok 100 Odpis / rok 50 Roční kompenzace pro odpis v rámci smlouvy o závazku veřejné služby 100 Roční kompenzace pro odpis v rámci smlouvy o závazku veřejné služby 50 Celková kompenzace pro odpis v rámci smlouvy o závazku veřejné služby 1.000 Celková kompenzace pro odpis v rámci smlouvy o závazku veřejné služby 500 Shrnutí Shrnutí Investiční dotace 0 Investiční dotace 500 Celková kompenzace pro odpis v rámci 1.000 Celková kompenzace pro odpis v rámci 500 smlouvy o závazky veřejné služby smlouvy o závazky veřejné služby Celkové výdaje z veřejných zdrojů 1.000 Celkové výdaje z veřejných zdrojů 1.000 (15) Investiční podpora nahradí části kompenzací v rámci smlouvy o závazku veřejné služby, které připadají příjemci. Investiční podpora nebude vyšší než kompenzace. Tímto způsobem bude kompenzace v rámci smlouvy o závazku veřejné služby stejná (s investiční dotací nebo bez ní) 5 (16) Kumulace: Dotace nemůže být kumulována s podporou z jiných režimů místních, regionálních, vnitrostátních podpor nebo podpor Společenství, které mají za cíl pokrýt stejné způsobilé náklady, a zejména ne s podporami schválenými Komisí a poskytnutými Českým drahám v podobě záruk za půjčky 6. (17) Stávající podpora: Tento program je podobný národnímu programu pořízení a obnovy kolejových vozidel (program 327 610), který byl Komisi oznámen jako stávající státní podpora 7. V rámci tohoto programu byla provozovatelům drážní dopravy poskytnuta podpora ve výši 395 milionů CZK v roce 2006 a 294 milionů v roce 2007 na pořízení a obnovu kolejových vozidel. Finanční prostředky v rámci programu obdrželi tři provozovatelé drážní dopravy (České dráhy a.s., Jindřichohradecké místní dráhy a.s., Connex Morava a.s.). 5 6 7 V logice tohoto systému je 50% dotační strop dodržován nezávisle na délce trvání smlouvy. V případě dvanáctileté smlouvy a deseti let připadajících na odpis zůstává přímá podpora skutečně v rámci 50% investičního stropu a každoroční veřejná kompenzace bude snižována o roční částku x odpovídající desetině zmíněných 50 %. Po těchto deseti letech budou kolejová vozidla zcela odepsána. Viz rozhodnutí Komise ze dne 3. května 2005 ve věci N 323/2004, ze dne 22. února 2006 ve věci N 565/2005, ze dne 10. května 2007 ve věci N 770/2006 a ze dne 30. ledna 2007 ve věci N 685/2007. Komise požádala o oznámení tohoto opatření ve svém dopise ze dne 24. dubna 2007 [č.j. TREN/A.4 MS/cm D(2007) 308690] 4

(18) Přezkum a zhodnocení zaslaných žádostí: Přezkum a zhodnocení zaslaných žádostí je prováděn mezirezortní komisí složenou ze zástupců ministerstev, Drážního úřadu a Národní rady zdravotně postižených. Tato komise bude jmenována ministrem dopravy. 3. VEŘEJNÝ SEKTOR V OBLASTI OSOBNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY V ČESKÉ REPUBLICE 3.1. Skutečnosti (19) V České republice byly smlouvy o závazku veřejné služby uzavřeny s pěti provozovateli drážní dopravy (České dráhy a.s., Viamont a.s., Connex Morava a.s., OKD Doprava a.s. a Jindřichohradecké místní dráhy a.s.). (20) Drtivá většina (99,7 % přepravy v odvětví osobní drážní dopravy na území České republiky) výkonů provozovaných na základě výše uvedených smluv je realizována národním dopravcem České dráhy, ostatní dopravci poskytují své služby výhradně v regionální dopravě. (21) Smlouvy o závazku veřejné služby jsou uzavírány mezi dopravci a příslušnými orgány pro období trvající minimálně jeden rok a maximálně 15 let. (22) Většina smluv o závazku veřejné služby je uzavírána na základě přímého zadání. Jen v několika případech byl dopravce, se kterým byla následně uzavřena smlouva o závazku veřejné služby, vybrán na základě otevřeného, nediskriminačního a transparentního zadávacího řízení. 3.2. Vnitrostátní právní předpisy upravující veřejné služby (23) Smlouvy o závazku veřejné služby: V České republice jsou všechny služby osobní drážní dopravy vykonávány na základě smluv o závazku veřejné služby v souladu s článkem 14 nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách ve znění pozdějších předpisů 8 (dále nařízení 1191/69 ). Nedošlo ke vzniku závazku veřejné služby využitím postupu podle článku 2 a následných ustanovení nařízení č. 1191/69. (24) V souladu s 39 zákona 266/1994 Sb. o drahách (dále zákon č. 266/1994 Sb.) ve znění pozdějších předpisů dochází ke vzniku závazku veřejné služby na základě smlouvy uzavřené mezi provozovatelem drážní dopravy a regionálními orgány nebo ministerstvem dopravy. (25) Předmět smlouvy o závazku veřejné služby je v souladu s 5 vyhlášky č. 241/2005 Sb. o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy (dále vyhláška č. 241/2005 Sb. ) tvořen určením drah, úseků drah, vlaků a spojů, kterých se smlouva o závazku veřejné služby týká, včetně časového a věcného vymezení těchto vlaků a spojů, stanovením a plněním ukazatelů kvality poskytovaných služeb a dále stanovením přepravních podmínek pro určité kategorie cestujících. Nicméně konkrétní vymezení předmětu smlouvy o závazku 8 Úř. věst. L 156, 28.6.1969, s. 1. 5

veřejné služby spadá při dodržení výše uvedených náležitostí do kompetence příslušného objednatele drážní dopravy. (26) Kompenzace: V České republice je výpočet kompenzace 9 upraven 39 zákona č. 266/1994 Sb. a vyhláškou č. 241/2005 Sb., která je prováděcím právním předpisem. (27) V souladu s 39a odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb. se prokazatelnou ztrátou rozumí rozdíl mezi ekonomicky oprávněnými náklady vynaloženými železničním podnikem při provádění závazků veřejné služby (včetně přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům) a tržbami a výnosy plynoucími železničnímu podniku z tohoto závazku. (28) V souladu s přílohou 1 vyhlášky č. 241/2005 Sb. jsou náklady vzniklé v době trvání smlouvy o závazku veřejné služby vypočteny na základě seznamu parametrů, zahrnujícího mzdové náklady, palivo, údržbu vozidel a jejich opravu, nutné vybavení, pojištění, spotřební daň, režii, odpisy atd. (29) Výše uvedený výpočet nákladů je třeba snížit o příjmy společnosti vyplývající zejména z tržby jízdného a dalších výnosů 10. Výsledná prokazatelná ztráta je následně začleněna do smlouvy o závazku veřejné služby jako jedno ze závazných ustanovení smlouvy podle 5 odst. d) vyhlášky 241/2005 Sb. 11 (30) Přiměřený zisk je předmětem smlouvy mezi příslušným orgánem a dopravcem. Výše přiměřeného zisku závisí zcela na dohodě mezi příslušným orgánem a dopravcem. V souladu s 3 odst. 8 vyhlášky č. 241/2005 Sb. nesmí přiměřený zisk překročit 5 % ekonomicky oprávněných nákladů. (31) Státní dozor nad smlouvami o závazku veřejné služby a kompenzacemi za veřejné služby: Podle 39a odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb. zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělenou souhrnnou analytickou evidenci závazků veřejných služeb, která se člení na evidenci podle jednotlivých krajů. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům. 12 (32) Podle 4 vyhlášky č. 241/2005 Sb. je přepravce povinen podat důkaz o objednané dopravě ve smlouvě a předložit výkaz výdajů a výnosů z činnosti osobní veřejné drážní dopravy provozované na základě závazku veřejné služby. Zejména musí dopravce prokázat, že splnil objednaný dopravní výkon, a to údajem o ujetých vlakových kilometrech podle smlouvy o závazku veřejné služby. Dopravce používá označení tratí, čísla vlaků a spojů. 9 10 11 12 V českém právním systému je pojem kompenzace v rámci smluv o závazku veřejné služby ekvivalentní pojmu prokazatelné ztráty. Ustanovení 3 odst. 4 vyhlášky č. 241/2005 stanoví, že Do celkových výnosů se zahrnují tržby z jízdného, tržby z přepravy zavazadel, tržby za další služby související s osobní přepravou, dále přirážky a pokuty za nedodržování přepravního řádu a úhrada ztráty ze žákovského jízdného. V souladu s tímto ustanovením musí smlouva o závazku veřejné služby obsahovat rovněž předpokládanou výši prokazatelných ztrát a metodu, kterou příslušné orgány použily k pokrytí těchto ztrát. Toto rozhodnutí je založeno na konsolidovaném znění ze dne 1. července 2006 (k nahlédnutí na internetové stránce Ministerstva dopravy České republiky www.mdcr.cz). 6

(33) Kromě toho dopravce uvede přehled neuskutečněných spojů s uvedením vlakových kilometrů. Příslušný počet vlakových kilometrů odpovídající spojům neuskutečněným bez zavinění dopravce se pro účely úhrady prokazatelné ztráty započte do celkového počtu ujetých vlakových kilometrů. (34) V souladu s 6 vyhlášky č. 241/2005 Sb. vykonává stát dozor nad financováním smluv o závazku veřejné služby, a zejména nad správností výpočtu prokazatelné ztráty a evidencí výdajů a výnosů z osobní dopravy. 4. POSOUZENÍ OPATŘENÍ 4.1. Existence podpory (35) Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem. 4.1.1. Státní prostředky (36) Oznámené opatření implikuje vyplácení státních podpor příjemci, dotýká se tedy používání státních prostředků. (37) Kromě toho je toto opatření přičitatelné státu. Je třeba poukázat zejména na skutečnost, že české orgány mají velkou pravomoc ve výběru projektů spolufinancovaných uvedeným opatřením. Většina členů výběrových komisí pochází z ministerstev. 4.1.2. Selektivita (38) Opatření se dotýká pouze části odvětví dopravy (a zejména provozovatelů se smlouvou o závazku veřejné služby), a nikoli obecně všech odvětví hospodářství. Proto je opatření považováno za selektivní. 4.1.3. Dopad na hospodářskou soutěž a na obchodní výměnu (39) Zároveň je třeba ověřit, zda finanční podpora, kterou v České republice získají provozovatelé drážní dopravy, narušuje hospodářskou soutěž nebo hrozí jejím narušením. (40) Trhy drážní dopravy se v České republice postupně otevírají hospodářské soutěži. Ačkoli je pro tyto trhy příznačná velmi omezená konkurence mezi jednotlivými aktéry v krajích, nelze vyloučit, že každé zvýhodnění udělené jednomu z těchto subjektů by mohlo hospodářskou soutěž narušit. (41) Dále je třeba ověřit, zda podpůrná opatření ovlivňují obchodní výměnu mezi členskými státy. Podle ustálené judikatury Komisi v tomto ohledu přísluší zkoumat obchodní toky dotčených výrobků mezi členskými státy a vývozy příjemců 13. 13 Rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech Nizozemské království a Leeuwarder Papierwarenfabriek proti Komisi Evropských společenství, spojené věci 296 a 318/82, Sb rozh. 1985, s. 3727, bod 24. 7

Nicméně podle rozsudku ve věci Altmark podmínka pro použití čl. 92 odst. 1 Smlouvy, že prostřednictvím podpory musí být možné ovlivňovat obchod mezi členskými státy, nezávisí na místní či regionální povaze poskytovaných dopravních služeb ani na dotčené oblasti činnosti. 14 (42) Trh osobní drážní dopravy dosud není na úrovni Společenství otevřen hospodářské soutěži. Svůj vnitrostátní trh však postupně otevírá několik členských států, včetně České republiky. Některé společnosti působí v několika členských státech Společenství. Existuje tedy riziko, že podpora poskytnutá českému železničnímu podniku ovlivní obchod mezi členskými státy, které již osobní dopravu otevřely hospodářské soutěži nebo jejichž podniky jsou již přítomny na vnitrostátních trzích, které jsou otevřeny hospodářské soutěži. (43) Komise proto nemůže vyloučit, že podpůrná opatření ovlivňují obchodní výměnu mezi členskými státy. 4.1.4. Zvýhodnění (44) České orgány tvrdí, že dotyčným opatřením nejsou dotované podniky zvýhodněny, neboť dané opatření splňuje čtyři kritéria uvedená v rozsudku ve věci Altmark. Komise zastává názor, že je namístě uvedené opatření prošetřit ve vztahu k těmto čtyřem kritériím. (45) Rozsudek ve věci Altmark: Aby bylo možné přezkoumat, zda dané opatření hrozí narušením hospodářské soutěže zvýhodněním podniku, jenž je příjemcem podpory, Soudní dvůr v rozsudku objasnil, že pokud musí být opatření státu považováno za vyrovnávací platbu (kompenzaci) za služby poskytnuté podniky, které kompenzaci přijaly, aby mohly plnit závazky veřejné služby, takže se u těchto podniků nejedná o skutečné finanční zvýhodnění, a opatření tedy nemá za následek jejich příznivější konkurenční postavení, než mají jejich konkurenti, nespadá takové opatření pod čl. 92 odst. 1 Smlouvy. Aby však tato kompenzace nebyla v konkrétním případě klasifikována jako státní podpora, je třeba splnit řadu podmínek. (46) Zaprvé je podle dotčeného rozsudku třeba stanovit, zda se od podniku přijímajícího kompenzaci skutečně vyžaduje plnění závazků veřejné služby a (zda) byly tyto závazky jasně definovány ( první kritérium rozsudku ve věci Altmark ). (47) Pokud jde o toto kritérium, Komise je toho názoru, že platný právní rámec v České republice, a zejména ustanovení 39 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb. a 5 vyhlášky č. 241/2005 Sb., která vymezují pojem smluvně ujednaného závazku veřejné služby a náležitosti smlouvy o závazku veřejné služby, zajišťují, že závazky vyplývající ze smluv o veřejné službě uzavřených mezi provozovateli drážní dopravy a příslušnými orgány jsou jasně definovány 15. Navíc je v obou uvedených právních aktech učiněn přímý odkaz na článek 14 nařízení č. 1991/69, kterým se upravuje právní rámec režimu pro smlouvy o závazku veřejné služby v drážní dopravě (a dalších odvětvích dopravy). 14 15 Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003 ve věci Altmark Trans GmbH, C-280/00, Sb. rozh. 2003, s. I-7747. Viz body 24-25 tohoto rozhodnutí. 8

(48) Komise se domnívá, že jsou-li tato ustanovení správně použita ve smlouvách o závazku veřejné služby, smluvně ujednaný závazek závazek veřejné služby je jasně a specificky vymezen. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že první kritérium rozsudku ve věci Altmark je splněno. (49) Dále je vhodné ověřit, zda ukazatele pro výpočet kompenzace byly stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem ( druhé kritérium rozsudku ve věci Altmark ). (50) Komise konstatuje, že ustanovení 39a odst. 1 zákona č. 266/1996 Sb. převzalo definici kompenzace z rozsudku ve věci Altmark. Navíc jsou náklady v plném rozsahu a transparentním způsobem uvedeny v příloze 1 k vyhlášce č. 241/2005 Sb. V 3 odst. 4 vyhlášky č. 241/2005 Sb. jsou ostatně uvedeny všechny výnosy, které je třeba zohlednit při výpočtu kompenzace. 16 (51) Komise se domnívá, že ukazatele pro výpočet kompenzace, určené podle ustanovení českých právních předpisů, byly stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem. (52) Komise se tudíž domnívá, že druhé kritérium rozsudku ve věci Altmark je splněno. (53) Jako třetí kritérium je v rozsudku ve věci Almark je zmíněna nutnost ověřit, že kompenzace nepřevyšuje částku nezbytnou pro pokrytí veškerých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby nebo jejich části, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk z plnění uvedených závazků ( třetí kritérium rozsudku ve věci Altmark ). (54) Komise konstatuje, že ustanovení 4 a 6 vyhlášky č. 241/2005 Sb. a 39a odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb. stanoví oddělené účetnictví při financování smluv o závazku veřejné služby, přísné účetní kontroly financování těchto smluv, jakož i dozor nad osobní dopravou uskutečněnou v případě smluv o závazku veřejné služby. Komise usuzuje, že daný právní rámec vhodným způsobem zajišťuje účinný státní dozor nad výší kompenzace. (55) Komise se mimo to domnívá, že je vhodný i maximální strop přiměřeného zisku ve výši 5 % ekonomicky oprávněných nákladů, jak je stanoveno v 3 odst. 8 vyhlášky č. 241/2005 Sb. (56) Komise konstatuje, že doba, během níž se po dopravci vyžaduje, aby provozoval vozidla pořízená z financování programem, přesahuje dobu amortizace pořízených kolejových vozidel. (57) České orgány ujistily Komisi, že tato kolejová vozidla budou používána výhradně pro služby spadající do režimu smlouvy o závazku veřejné služby, a to během délky trvání výše uvedených smluv. (58) Z výše uvedených důvodů Komise zastává názor, že kompenzace podle vymezení v českých právních předpisech splňuje třetí kritérium rozsudku ve věci Altmark. 16 Viz body 27-29 tohoto rozhodnutí. 9

(59) Rozsudek ve věci Altmark rovněž stanoví, že není-li podnik, který má plnit závazky veřejné služby, pro tyto účely vybrán v řízení o zadávání veřejných zakázek, měla by být výše nezbytné kompenzace určena na základě rozboru nákladů, které by na plnění těchto závazků vynaložil běžný podnik, řádně spravovaný a vybavený nezbytnými dopravními prostředky k plnění požadované veřejné služby; přitom je nutné vzít v potaz příslušné příjmy a přiměřený zisk z plnění takových závazků ( čtvrté kritérium rozsudku ve věci Altmark ). (60) Vzhledem k tomu, že většina smluv o závazku veřejné služby není uzavřena v rámci řízení o zadávání veřejných zakázek, dochází Komise k závěru, že první část čtvrtého kritéria rozsudku ve věci Altmark není, pokud jde o všechny smlouvy o závazku veřejné služby v České republice, splněna. (61) Pokud jde o druhou část čtvrtého kritéria rozsudku ve věci Altmark, Komise konstatuje, že české orgány neposkytly informace, jež by umožňovaly s dostatečnou jistotou dojít k závěru, že výše kompenzace, kterou obdrží v České republice provozovatelé drážní dopravy podle smlouvy o závazku veřejné služby, odpovídá kompenzaci, kterou by musel vynaložit průměrný podnik, jenž je řádně řízen. České orgány se omezily na srovnání statistik týkajících se průměrné kompenzace v České republice a v sousedních zemích. (62) Komise není schopna ověřit, zda náklady, které vzniknou provozovateli, jsou náklady, které by běžný, řádně řízený podnik disponující dopravními prostředky vynaložil na plnění smluv o závazku veřejné služby, na které se vztahuje stávající režim. (63) Vzhledem k tomu, že tuto skutečnost není možné dostatečně ověřit, Komise má za to, že druhá část čtvrtého kritéria rozsudku Altmark není splněna. (64) Vzhledem k tomu, že jedno ze čtyř kumulativních kritérií rozsudku ve věci Altmark není splněno, Komise došla k závěru, že plánovaný režim může příjemce podpory vůči ostatním zvýhodnit. (65) S ohledem na výše uvedené úvahy Komise došla k závěru, že opatření představuje podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. 4.2. Slučitelnost (66) Článek 73 Smlouvy o ES stanoví, že za určitých podmínek jsou podpory poskytované v oblasti koordinace dopravy a závazku veřejné služby v dopravě slučitelné s uvedenou smlouvou. Článek 73 Smlouvy o ES představuje lex specialis ve vztahu k čl. 86 odst. 2 a čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES. (67) Podle rozsudku ve věci Altmark nemůže Komise z důvodu znění nařízení č. 1191/69 a nařízení Rady č. 1107/70 ze dne 4. června 1970 o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách 17 přímo uplatňovat článek 73 Smlouvy o ES. 17 Úř. věst. L 130, 15.6.1970, s. 1. 10

(68) Podle čl. 1 odst. 1 nařízení č. 1191/69 se uvedené nařízení vztahuje pouze na státní podporu poskytovanou podnikům provozujícím dopravu po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách. (69) Členské státy však mohou vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení všechny podniky, jejichž činnost je omezena výlučně na provozování městské, příměstské nebo regionální dopravy. (70) Komise konstatuje, že české orgány této výjimky nevyužily. Proto jsou použitelná příslušná ustanovení nařízení č. 1191/69. (71) Podle čl. 1 odst. 4 nařízení č. 1191/69 mohou příslušné orgány členských států za účelem zabezpečení přiměřených dopravních služeb uzavřít s dopravními podniky smlouvy na veřejné služby. (72) Článek 14 nařízení č. 1191/69 stanoví, že smlouvou na veřejné služby je smlouva uzavřená mezi příslušnými orgány členského státu a dopravním podnikem za účelem zajištění přiměřených dopravních služeb pro veřejnost. (73) Podle čl. 14 odst. 2 nařízení č. 1191/69 smlouva na veřejné služby zahrnuje mimo jiné toto: a) povahu poskytované služby, zejména normy plynulosti, pravidelnosti,výkonnosti a kvality; b) cenu služeb zahrnutých smlouvou, které se buď připojí k tarifním výnosům, nebo zahrnuje příjmy a podrobnosti finančních vztahů mezi oběma stranami; c) pravidla o dodatcích a změnách smlouvy, zejména s ohledem na nepředvídatelné změny; d) dobu platnosti smlouvy; e) smluvní pokuty pro případ nedodržení smlouvy. (74) Komise konstatuje, že český zákon přímo odkazuje na čl. 14 odst. 2 nařízení č. 1191/69, a požaduje, aby se veřejné služby, jež jsou předmětem kontroly, řídily smlouvami uzavřenými mezi orgány a provozovatelem drážní dopravy. V těchto smlouvách má být předem stanovena maximální výše kompenzace za veřejnou službu na základě čistých nákladů a přiměřeného zisku pocházejícího z uvedené veřejné služby. (75) Z toho vyplývá, že uvedené smlouvy lze kvalifikovat jako smlouvy na veřejné služby podle čl. 14 odst. 2 nařízení č. 1191/69. (76) Dále Komise konstatuje, že cílem zákonodárce při přijímání nařízení bylo definovat, za jakých podmínek je podpora [ ], která odpovídá náhradě za určitá plnění související s pojmem veřejné služby, uvedená v článku 73 Smlouvy, slučitelná se společným trhem. Použití článku 73 Smlouvy o ES i použití nařízení č. 1191/69 předpokládá existenci podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Pokud lze na obsah smluv o závazku veřejné služby vztáhnout pojem článku 73 plnění související s pojmem veřejné služby, neměla by sama forma nástroje, tj. smlouva nebo jednostranně ukládaný závazek, být překážkou pro prohlášení potenciální státní 11

podpory související se smluvní cenou za slučitelnou se společným trhem. Rozhodujícím prvkem pro vymezení služby, ať ji ukládá členský stát, nebo je dohodnuta ve smlouvě, jako závazku veřejné služby ve smyslu článku 73 Smlouvy o ES, musí být podstata služby, nikoli to, jakou formou je organizována. 18 (77) Na základě výše uvedených úvah došla Komise k závěru, že z právního hlediska není důvod, proč by nemohla být státní podpora související s cenou zaplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě slučitelná se společným trhem v souladu s článkem 73 Smlouvy o ES. (78) Vzhledem k tomu, že článek 14 nařízení č. 1191/69 neobsahuje přesné podmínky, kdy je možno prohlásit státní podporu související s cenou zaplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě za slučitelnou se společným trhem, domnívá se Komise, že při rozhodování, zda tato státní podpora může být prohlášena za slučitelnou se společným trhem, je třeba použít obecné zásady vyplývající ze Smlouvy, judikatury soudů Společenství a rozhodovací praxe Komise v jiných oblastech, než je veřejná doprava 19. (79) Tyto zásady obecně připomněla Komise v rámci Společenství pro státní podporu ve formě závazků veřejné služby 20. Pokud jde o slučitelnost státní podpory související s cenou vyplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě, předpokládá rámec Společenství toto: Výše vyrovnávací platby [kompenzace] je omezena rozsahem nezbytným pro úhradu nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby s ohledem na příslušné výnosy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků. Výše vyrovnávací platby zahrnuje veškeré výhody udělené státem nebo ze státních prostředků v jakékoli formě. Přiměřený zisk může zahrnovat veškeré nebo některé přírůstky produktivity dosažené dotčenými podniky během dohodnuté omezené lhůty, aniž byla snížena úroveň kvality služeb, kterými stát pověřil daný podnik. (80) Komise konstatuje, že stanovením zamýšlené maximální výše kompenzace ve smlouvě o závazku veřejné služby podepsané příslušnými orgány a dopravcem, české orgány v zásadě zajistí, že budoucí kompenzační platby nepřekročí ztráty uvedeného provozovatele. (81) Komise dále konstatuje, že příspěvky poskytnuté v rámci stávajícího režimu podpory nelze kumulovat se státní podporou poskytnutou v rámci jiných režimů. (82) Proto se Komise domnívá, že v daném případě jsou splněny obecné zásady upravující posuzování slučitelnosti oznámené podpory. (83) Ve svém rozhodnutí ze dne 15. ledna 2008 v případě státní podpory č. C3/08 o vyrovnávací platbě za závazek veřejné služby pro dopravní podniky v 18 19 20 Viz rovněž rozhodnutí o státní podpoře C 3/08 ze dne 15. ledna 2008 Česká republika - dopravní podniky v Jihomoravském kraji, Úř. věst. C 43, 16.2.2008. Viz rozhodnutí Komise: C 16/07 Německo Státní podpora pro podnik Postbus v okrese Lienz (Úř. věst. C 162, 14.7.2007, s. 19), C 31/07 Irsko Státní podpora pro autobusové společnosti Córas Iompair Éireann (Dublin Bus a Irish Bus) (Úř. věst. C 217, 15.9.2007, s. 44), C 47/2007 Německo DB Regio AG Contrat de service public a C 3/08 ze dne 15. ledna 2008 Česká republika - dopravní podniky v Jihomoravském kraji, Úř. věst. C 43, 16.2.2008. Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4-7. 12

Jihomoravském kraji 21, Komise v obdobné situaci zastávala názor, že nebylo-li pro účely zadání veřejných zakázek uspořádáno otevřené výběrové řízení, nebylo možné vyloučit, že metodu pro stanovení plné výše vyrovnávací platby bylo nutno posoudit až poté, kdy své připomínky mohly vznést třetí strany. V tomto případě 22 byla kompenzace (vyrovnávací platba) oznámena nikoli v plné výši, ale šlo jen o část související s pořízením kolejových vozidel. Výše uvedený rozbor prokázal, že tato část kompenzace týkající se smluv o závazku veřejné služby nemůže být u příslušné části smluv o závazku veřejné služby v nadměrné výši a je jasně oddělitelná od metodiky pro stanovení kompenzace jako celku. Proto ji Komise může považovat za slučitelnou se společným trhem, aniž by se předjímala otázka slučitelnosti obecné metodiky pro stanovení kompenzace v její plné výši, která není předmětem tohoto rozhodnutí. (84) Na základě výše uvedených úvah došla Komise k závěru, že oznámený režim je slučitelný se společným trhem na základě článku 14 nařízení Rady. Výše uvedenými skutečnostmi není dotčen způsob, jakým Komise posoudí slučitelnost výše uvedených opatření s pravidly společného trhu, zejména pokud jde o veřejné zakázky a povolení. 5. ROZHODNUTÍ Komise se proto rozhodla považovat oznámený režim podpory za slučitelný se společným trhem podle článku 73 Smlouvy o ES. Pokud by tento dopis obsahoval skutečnosti důvěrné povahy, které nesmějí být prozrazeny třetím osobám, uvědomte o tom Komisi do 15 pracovních dnů ode dne obdržení tohoto dopisu. Pokud Komise za tímto účelem neobdrží v předepsané lhůtě odůvodněnou žádost, bude to považovat za souhlas se sdělením skutečností třetím osobám a se zveřejněním celého dopisu v závazném jazykovém znění na internetové stránce http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/index.htm. Tato žádost musí být zaslána doporučeným dopisem nebo faxem na tuto adresu: European Commission Directorate-General for Energy and Transport Directorate A, General Affairs Building DM28, 6/109 B-1049 Brussels Fax.: ++ 32 2 296 41 04 S úctou, Za Komisi Jacques BARROT místopředseda 21 22 Úř. věst. C 43, 16.2.2008, věc č. C3/08 (ex NN 102/2005). Viz rovněž státní podpora ve věci N 350/08 ze dne 16. dubna 2008 Česká republika pořízení autobusů, dosud nezveřejněna. 13