Platební služby v novém kabátě (PSD2) Co je PSD2? Tzv. Payment Services Directive 2 ( PSD2, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366) je nová evropská směrnice, která vytváří nový právní rámec a zároveň přináší revoluci na trhu platebních služeb. Po téměř 10 letech tak došlo k revizi, resp. rozšíření regulatorního rámce PSD1 pro poskytování platebních služeb zavedených v roce 2007. Nová úprava reaguje na dynamický rozvoj elektronických plateb přes počítače, tablety nebo mobilní telefony, rozšíření IT do prakticky všech oblastí našeho života a bouřlivý nástup tzv. FinTech odvětví (tj. propojení technologií a finančních služeb v rámci inovativních IT řešení). Co je v PSD2 nového? Nové platební služby poskytování informací o platebním účtu (account information service) / informace o všech platebních účtech u konkrétní osoby (aplikace poskytuje informace o všech účtech, lhostejno u jaké banky) nepřímé dání platebního příkazu / iniciace platby (payment initiation service) / prostřednictvím aplikace třetí strany lze dát platební příkaz jakékoliv bance (např. skrze platební brány apod.) Zúžení výjimek z působnosti úpravy Nová úprava obsahuje méně výjimek z definice platební služby než dnešní úprava. Některé osoby tak nově spadnou do regulace, např.: telefonní operátoři: výjimka pro dodání digitálního obsahu do mobilního zařízení je nově 50 EUR na jednu transakci, resp. 300 EUR za měsíc (dnes žádný takový limit stanoven není) provozovatelé bankomatů: nová povinnost informovat o poplatku za výběr jak před samotným výběrem, tak na výpisu z bankomatu po provedení výběru Jakou revoluci přináší PSD2? Otevřené bankovnictví Banky musí otevřít své bankovnictví skrz otevření API a poskytnout třetím stranám informace o účtech svých klientů (tzv. access to account, XS2A) pro účely informování o účtech a podávání nepřímých platebních příkazů. Obchodní příležitosti PSD2 přináší nové obchodní příležitosti jak stávajícím hráčům (typicky bankám, platebním institucím a institucím elektronických peněz), tak zejména novým hráčům (typicky progresivním fintech společnostem s inovativním IT řešením v oblasti platebního styku), z nichž nejvýznamnější jsou: možnost vývoje a nabízení aplikací a jiných IT řešení při provádění plateb a komplexní správě platebních účtů, a to jak pro banky, tak pro koncové uživatele aplikací v chytrých telefonech přístup k dříve neveřejným informacím bankovních klientů velký marketingový potenciál a případné příjmy z cíleného nabízení reklamy Zpřísnění regulatorního prostředí Druhou stranou příležitostí je zpřísnění povinností při poskytování platebních služeb (posílení práv uživatelů platebních služeb): povinné tzv. silné ověření uživatele při zadání elektronické platební transakce - bude vyžadována kombinace alespoň dvou ze tří způsobů ověření: (i) údaje známé uživateli (např. přihlašovací údaje a heslo), (ii) věc, kterou má uživatel ve své moci (např. mobilní telefon), a (iii) biometrické údaje (např. otisk prstu nebo sken oční rohovky apod.) regulace úpravy blokace peněžních prostředků, kdy bude nově např. při rezervaci hotelu možné zablokovat jen takovou částku, ke které dal uživatel souhlas, přičemž jakmile se banka dozví skutečnou výši platební transakce, bude povinna blokaci zrušit snížení limitu odpovědnosti uživatele při neautorizované platební transakci způsobené použitím ztracené/ odcizené karty nebo zneužití karty ze 150 na 50 EUR Jízdní řád v ČR a SR? V České republice bude nový zákon o platebním styku, který nahradí současný zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Ve Slovenské republice bude novela zákona o platebních službách. U obou se předpokládá účinnost 13. ledna 2018. Detailní úprava pak bude provedena v rámci nových vyhlášek ČNB a NBS (případně benchmarků ČNB a NBS) a regulatorních technických standardů ze strany Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) (tzv. RTS). 1
PSD2/Hlavní dopady pro Fintech firmy? Fintech firmy, které budou chtít poskytovat nové služby nepřímého dání platebního příkazu a informace o platebním účtu (= poskytovat aplikaci pro e-banking nebo m-banking) budou řešit tato témata: získání licence od ČNB / NBS smlouvy s klienty právně-technické nastavení produktu technické vztahy s bankami Získání licence V rámci licenčního řízení bude potřeba vymezit, v jaké roli má fintech firma vystupovat (např. zda získat zjednodušenou licenci pouze jako správce informací o platebním účtu, nebo plnohodnotnou licenci platební instituce). S tím souvisí: složitost licenční dokumentace (typicky obchodního plánu a balíčku vnitřních předpisů) průběžné povinnosti (např. reporting vůči regulátorovi nebo plnění informačních povinností vůči klientovi) Obecně je nutné pro získání licence předložit: obchodní plán průhlednost vlastníků a kapitálu důvěryhodnost a odbornost managementu vnitřní předpisy technické řešení poskytování platebních služeb pojištění pro případ porušení svých povinností Přestože ČNB, resp. NBS má 3měsíční lhůtu pro udělení licence, předpokládáme, že samotné licencování potrvá cca 6 12 měsíců. Jakmile fintech společnost získá licenci, může jí na základě tzv. evropského pasu jednoduše využít k poskytování stejných platebních služeb v kterémkoli jiném členském státu EU (resp. EHP). Produkt a vztahy s klienty Používání platební aplikace bude vždy vyžadovat smlouvu s klientem uživatelem. Zákon nestanoví povinně písemnou formu smlouvy, a proto předpokládáme, že její uzavření bude typicky probíhat přímo skrz danou aplikaci. Smlouva by měla obsahovat, kromě samotného popisu aplikace a jejího používání, mj. také informace o poskytovateli platební aplikace, způsobu komunikace mezi stranami, případné úplatě za poskytování aplikace, odpovědnosti stran nebo mimosoudním řešení sporů. Při přípravě uživatelské dokumentace je zároveň potřeba držet se právních mantinelů, které jsou stanoveny ve prospěch uživatelespotřebitele, od nichž se nelze smluvně odchýlit. Obecně bude v rámci interních procesů a uživatelské dokumentace potřeba pamatovat rovněž na: proces identifikace klienta při navazování obchodního vztahu s klientem podle příslušných předpisů týkajících se opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. oblast AML) nakládání s osobními údaji klienta a jeho souhlas (zejména ve vztahu k novému nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR) Vztahy s bankami S bankami bude třeba řešit otázky bezpečnosti, ochrany dat a odpovědnosti za neautorizované či nesprávně provedené platební transakce. Za neautorizovanou platební transakci (tj. takovou, k níž plátce nedá souhlas) či za nesprávně provedenou platební transakci bude i nadále vůči uživateli v první řadě odpovídat banka. Ale banka bude mít nárok (regres) ve vztahu k fintech společnosti v případě, že pochybení vzniklo na její straně. V oblasti bezpečnosti je kromě průběžné povinnosti hlásit národnímu regulátorovi (ČNB/NBS) bezpečnostní a provozní incidenty a rizika také nově stanoven požadavek na zabezpečení dat prostřednictvím konceptu tzv. silného ověření uživatele při zadání elektronické platební transakce. Při silném ověření budou mít fintech společnosti možnost buď vyvinout vlastní řešení silného ověření, nebo se naopak spolehnout se na silné ověření, které má již zavedena banka, se kterou bude fintech společnost komunikovat. Předpokládáme, že fintech společnosti budou s bankami v dokumentech technického charakteru řešit i: technické podmínky napojení na bankovní API vzájemné přijímání a předávání instrukcí bezpečnostní aspekty vzájemné komunikace (k čemuž EBA vydává regulatorní technické standardy) 2
MiFID2: Rozsáhlé změny poskytování investičních služeb Co je tzv. MiFID2? Tzv. Markets in Financial Instruments Directive 2 ( MiFID2, směrnice EU č. 2014/65) je nová evropská směrnice, která vytváří spolu s technickými standardy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) nový právní rámec a zároveň přináší revoluci na trhu investičních služeb. Po téměř 10 letech tak došlo k revizi, resp. rozšíření regulatorního rámce pro poskytování investičních služeb MiFID1 zavedených v roce 2004. Nová úprava reaguje zejména na finanční krizi vzniklou po přijetí MiFID1 a na dynamický rozvoj IT při elektronickém poskytování investičních služeb. MiFID2, MiFIR a další předpisy Úprava není jen směrnice MiFID2, ale jde o celý balík předpisů. MiFID2 zavádí zejména silnější regulaci současných pravidel pro poskytování investičních služeb a podobně jako jiné evropské předpisy (např. PSD2) nově reguluje i dříve neregulované činnosti související s IT rozvojem (např. algoritmické obchodování, robo-poradenství, obchodování s emisními povolenkami či poskytování některých informačních služeb na kapitálovém trhu). Prováděcí nařízení MiFIR (Markets in Financial Instruments Regulation, 600/2014), které je přímo aplikovatelné i v ČR a SR, upravuje systémově nejdůležitější oblasti kapitálového trhu jednotně napříč EU, aby nedošlo k rozkolísání evropského kapitálového trhu prostřednictvím odlišných národních implementací; tímto způsobem je v MiFIR upraveno např.: uveřejňování informací o obchodování (před- a poobchodní transparentnost, a to nejen ve vztahu k akciím, ale i k obdobným a non-equity titulům, např. ETF, certifikátům, ale i dluhopisům a derivátům) povinné obchodování derivátů v organizovaných obchodních systémech jaké mají orgány dohledu pravomoci ve vztahu k obchodování finančních nástrojů Kromě MiFID2 a MiFIR upravuje, resp. bude upravovat oblast kapitálového trhu i celá řada prováděcích opatření ze strany EU ve formě nařízení EU a obecných pokynů ESMA; tímto způsobem jsou/budou v prováděcích opatřeních upraveny např. následující oblasti: uchovávání informací reporting vůči národním regulátorům (ČNB, resp. NBS) požadavky na systém řízení rizik Tento balík je součástí systematického přepracování regulace kapitálového trhu ze strany EU, který tvoří zejména nařízení o zneužití trhu (Market Abuse Regulation, MAR, 2014/596), které pro emitenta kótovaného investičního nástroje představuje novou úpravu s dopadem do vnitřních procesů a předpisů ohledně nakládání s vnitřními informacemi. Jaké změny přináší MiFID2? Rozšíření působnosti regulace MiFID2 zavede nutnost nové licence pro následující entity: obchodníky s komoditami (např. energy tradery) a s emisními povolenkami a jejich deriváty na vlastní účet (emisní povolenky a jejich deriváty nově patří mezi investiční nástroje) osoby provozující tzv. organizovaný obchodní systém (jako nový druh obchodní platformy vedle regulovaného trhu a mnohostranného obchodního systému) osoby provozující mnohostranný obchodní systém, pokud vnitřně párují pokyny pro své zákazníky (tzv. order-matching ) ohledně určitých investičních nástrojů osoby poskytující některé informační služby (poskytování konsolidovaných tržních dat, schváleného mechanismu pro plnění informačních povinností, nebo systému pro zveřejňování tržních informací) Zpřísnění podmínek pro poskytování investičních služeb V souvislosti s MiFID2 dojde ke zpřísnění podmínek pro poskytování investičních služeb zejména v oblasti: informování zákazníků o investičních produktech vysokofrekvenčního a algoritmického obchodování investičního poradenství a s tím souvisejícího zákazu pobídek u tzv. nezávislého investičního poradenství a portfolio managementu odbornosti zaměstnanců omezení okruhu tzv. nekomplexních investičních nástrojů a tím pádem také omezení využití režimu tzv. 3
execution-only, u něhož není třeba posuzovat vhodnost či přiměřenost daného investičního nástroje pro daného zákazníka nebo zjišťovat jeho předchozí zkušenosti s obchodováním tzv. best execution (zveřejňování kvality provádění pokynů u jednotlivých finančních nástrojů a TOP5 trhů) uchovávání dat zajištění vhodnosti a přiměřenosti investičního produktu, který vytváří přímo daný obchodník s cennými papíry, který takový produkt distribuuje mezi své zákazníky Jízdní řád v ČR a SR? V České republice bude novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která MiFID2 převtěluje do českého práva. Účinnost novely je předpokládána 3. ledna 2018. Součástí novely jsou i nové vyhlášky ČNB upravující mj.: žádosti a oznámení k výkonu činností podle ZPKT (např. další podnikatelská činnost OCP) vedení deníku OCP požadavky na odbornou způsobilost předkládání výkazů subjekty podnikajícími na kapitálovém trhu Ve Slovenské republice bude novela zákona o cenných papírech a dalších příslušných předpisů. Ustanovení ohledně MiFID2 předpokládají účinnost 3. ledna 2018. Současně dochází k novelizaci těchto předpisů: zákon o burze cenných papírů (sladění s MiFIR) zákon o finančním zprostředkování a finančním poradenství zákon o kolektivním investování MiFID2: Nové služby na finančním trhu Novinka na trhu poskytovatelé služeb hlášení údajů Kdo bude využívat služby hlášení údajů? MiFID2 rozšiřuje požadavky na vykazování na všechny třídy aktiv včetně všech derivátů. Jelikož termíny pro podávání zpráv o transakcích podle MiFID2 se rychle blíží, investiční společnosti a organizátoři trhů provozující obchodní místo se snaží této příležitost využít ke zvážení, jak by mohly přijmout strategičtější přístup a konsolidovat všechna svá regulační obchodní a transakční data do jednoho řešení. Vedle toho je cílem MiFID2, aby tyto údaje byly snadno dostupné a použitelné pro účastníky trhu a při zveřejňovaných údajích i pro veřejnost. Kdo může tyto služby poskytovat? Pro účely sběru dat o transakcích s finančními nástroji a zveřejňování informací o obchodování na kapitálovém trhu v EU, tedy činnostech spočívajících v poskytování poobchodních informací ( post-trade transparency ), zavádí MiFID2 novou infrastrukturu. Tato nová skupina regulovaných činností budou moci poskytovat pouze subjekty, které mají povolení příslušného orgánu dohledu, a po splnění požadavků předpokládaných MiFID2 1 (tzv. poskytovatelů služeb hlášení údajů, data reporting services providers ). Předpokladem je, že tyto služby budou poskytovat zpravidla provozovatelé obchodních systémů, zejména organizátoři regulovaných trhů. Nicméně není vyloučeno, aby takto podnikaly i jiné subjekty. Pokud obchodník s cennými papíry (investiční společnost) nebo burza cenných papírů budou mít o výkon takové činnosti zájem, mohou požádat o rozšíření povolení. Poskytovatelé služeb hlášení údajů mohou poskytovat jednu nebo více služeb hlášení údajů, pokud je mají uvedeny v povolení: APA ( approved publication arrangement ) představuje schválený systém pro uveřejňování informací v souvislosti se zveřejňováním obchodních informací jménem obchodníků s cennými papíry. Cílem služby APA je zajištění vyšší kvality a lepší konzistentnosti obchodních informací a současné snížení nákladů na ně. CTP ( consolidated tape provider ) představuje konsolidovaný informační systém, přičemž jde o poskytování služeb hlášení údajů v souvislosti se sběrem informací o obchodech s finančními nástroji z regulovaných trhů, z multilaterálních obchodních systémů, 1 Článek 4 odst. 1 bod 52 až 54 a článek 59 až 66 MiFID2. 4
z organizovaných obchodních systémů a od poskytovatelů APA a s jejich konsolidací do nepřetržitého elektronického datového toku, který poskytuje údaje o cenách a objemech ve vztahu k jednotlivým finančním nástrojům. Služba CTP má za cíl usnadnit účastníkům trhu přístup ke konsolidovanému přehledu obchodních informací ve všech obchodních systémech v EU, které jsou k dispozici. ARM ( approved reporting mechanism ) je schválený mechanismus hlášení údajů orgánům dohledu 2, přičemž cíl je obdobný jako v případě APA. Systémy párování obchodů či systémy hlášení údajů včetně rejstříků obchodních údajů registrovaných nebo uznaných podle nařízení (EU) č. 648/2012 (EMIR) může příslušný orgán schválit jako ARM pro účely zasílání zpráv o transakcích příslušnému orgánu. I přes to, že se jedná o odlišné činnosti, MiFID2 stanoví podobný postup udělování povolení. Náležitosti žádosti, formu a způsob podání této žádosti je vymezen v regulačním nařízení. 3 MiFID2 stanoví tyto požadavky: povinnost mít vedoucí orgán a zajistit jeho požadovanou kvalitu (odborné vzdělání a praxi) pravidla pro předcházení konfliktům zájmů zavedení kontrolního mechanismu a kontrola jeho funkčnosti, zejména při outsourcingu některých činností požadavky na IT systémy a jejich spolehlivost a bezpečnost v případě zvýšeného množství údajů nebo zveřejňování údajů požadavky na záložní zařízení a business continuity management Obchoduje Vaše společnost s komoditními deriváty? Pokud je jednou z činností vaší společnosti obchodování na vlastní účet s komoditními deriváty, emisními povolenkami a jejich deriváty, je nutné tuto činnost posoudit z hlediska nové regulace MiFID2. MiFID2 rozšiřuje působnost i na nefinanční společnosti obchodující s těmito finančními nástroji neúměrně k míře investic do hlavní činnosti. Za účelem lepší identifikace, zda se na subjekt vztahuje regulace nebo výjimka 4, vydala EK regulační nařízení k MiFID2 5, které stanoví kritéria pro posouzení, kdy se činnost považuje za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti. Posouzení, zda obchodování na vlastní účet v oblasti komoditních derivátů, emisních povolenek a jejich derivátů v EU ze strany společností představuje činnost doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti, má být provedeno v rámci skupiny, a to formou dvou testů: První test by měl stanovit, zda osoby v rámci skupiny jsou velkými účastníky vzhledem k velikosti finančního trhu v dané třídě aktiv 6. Druhým testem je nutné stanovit, zda osoby v rámci skupiny obchodují v této oblasti v tak velkém rozsahu ve vztahu k hlavní podnikatelské činnosti skupiny, že tyto činnosti nelze v rámci skupiny považovat za doplňkové. Při splnění těchto podmínek je vyžadováno získání povolení jako investiční společnost. Za účelem získání relevantních informací o těchto subjektech, jakož i s ohledem na skutečnost, že subjekty se mají samy identifikovat, zda spadají pod uvedenou výjimku, MiFID2 zavedl povinnost každoročně oznamovat příslušnému orgánu, že tuto výjimku využívají, a na požádání tento příslušný orgán informovat o důvodech, proč považují svou činnost podle bodů za doplňkovou ke své hlavní podnikatelské činnosti (důvod pro výjimku). MiFID2 umožňuje, aby osoby, které obchodují s komoditními deriváty, emisními povolenkami a jejich deriváty, obchodovaly i s jinými finančními nástroji v rámci svých komerčních činností řízení rizik v oblasti správy 2 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/590 ze dne 28. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o regulační technické normy pro hlášení obchodů příslušným orgánům. 3 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/571 ze dne 2. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/ EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se povolování, organizačních požadavků a uveřejňování obchodů pro poskytovatele služeb hlášení údajů (RTS 13). Za účelem zajištění jednotných postupů při uveřejňování obchodních informací napříč obchodními systémy, schválenými systémy pro uveřejňování informací a poskytovateli konsolidovaných obchodních informací a s cílem usnadnit konsolidaci údajů poskytovateli konsolidovaných obchodních informací by se toto nařízení mělo použít ve spojení s nařízeními Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/587 (1) a (EU) 2017/583 (2), ve kterých jsou stanoveny podrobné požadavky vztahující se na uveřejňování obchodních informací. 4 Výjimka podle čl. 2 odst. 1 písm. j) MiFID2; pokud je uvedená činnost doplňková vzhledem k hlavní podnikatelské činnosti při posuzování v rámci skupiny a tato hlavní podnikatelská činnost nespočívá v poskytování investičních služeb ani se nejedná o tvůrce trhu s komoditními deriváty a pokud tyto osoby nepoužívají způsob algoritmického obchodování s vysokou frekvencí. 5 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/592 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/ EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria k určení toho, kdy je činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti. 6 Účelem je určit podíl daného subjektu; objem jeho podnikatelské činnosti v porovnání s celkovou podnikatelskou činností na trhu v dané kategorii aktiv. 5
likvidity za účelem ochrany před riziky, například riziky směnných kurzů. V této souvislosti je důležité uvést, že výjimky podle MiFID2 lze uplatnit i kumulativně 7. Nové povinnosti pro energetické podniky MiFID2 rozšířil seznam regulovaných finančních nástrojů: jakékoliv transakce týkající se povolenek na emise skleníkových plynů (tzv. emisní povolenky) a jejich derivátové transakce týkající se zboží (včetně futures FORWARD elektřiny), které se obchodují na organizovaných trzích, tj. regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy NMTF a organizované obchodní systémy OTF Ze seznamu finančních nástrojů byly přitom vyňaty 8 tzv. velkoobchodní energetické produkty obchodované v organizovaném obchodním systému, které musí být vypořádány fyzickým předáním (teda transakce s elektřinou a plynem v rámci nařízení REMIT 9 ). Tím se zabránilo dvojí regulaci, jelikož tyto transakce jsou již regulovány podle REMIT. Účastníci trhu mají podle REMIT povinnost registrovat se u národního regulačního úřadu a ohlašovat údaje Agentuře ACER. Agentura ACER musí poskytnout záznamy o transakcích na velkoobchodních trzích s energií, včetně pokynů k obchodování. Nové povinnosti mají za cíl zmírnit to, že údaje nemusí poskytovat obě strany, přičemž stačí, pokud je oznámí jedna z nich, případně různí účastníci velkoobchodního trhu mohou reportovat prostřednictvím obchodníka, ke kterému se přihlásí. Pokud však tyto podniky budou ve smyslu výjimky poskytovat investiční služby, je třeba zejména z důvodu ochrany investorů vůči nim uplatňovat alespoň podobné požadavky, jako vyžaduje MiFID2, a to zejména při udělování licencí, při posuzování jejich dobrého jména a zkušeností, jakož i vhodnosti akcionářů a při povinnostech týkajících se výkonu činností. Bude tedy vyžadováno povolení jako pro investiční společnosti. 4AML: Revize směrnice EU v oblasti prevence praní špinavých peněz Co je směrnice 4AML? Tzv. Anti-money Laundering Directive ( Směrnice 4AML, směrnice EU č. 2015/849) je nová evropská směrnice, která přináší několik významných změn v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu ( AML ). Po téměř 10 letech došlo k revizi a posílení regulačního rámce pro AML 10, přičemž Směrnice 4AML reflektuje i revidovaná doporučení FATF. Jaké jsou cíle nové úpravy? ochrana finančního systému prostřednictvím AML nástrojů rizikově orientovaný přístup při prevenci AML v celé Evropské unii prostřednictvím hodnocení národního rizika členského státu, hodnocení rizikovosti klienta povinnou osobou, jakož i rizikově orientovaného dohledu a následné vyhodnocování Evropskou komisí zjišťování a odhalování skutečných vlastníků, zachování stop po přesunu nebo přeměně majetku zavedením registru konečných uživatelů výhod harmonizace opatření ve vztahu k vysoce rizikovým zemím Jaké změny Směrnice 4AML přináší? Změny v definicích rozšíření definice na všechny provozovatele hazardních her definice politicky exponovaných osob se mění tak, že 7 Např. výjimku podle článku 2 odst. 1 písm. j) lze uplatnit v spojení s výjimkou podle článku 2 odst. 1 písm. d). 8 Výjimka podle čl. 2 písm. j) MiFID2. 9 REMIT se vztahuje na každý trh v rámci EU, na kterém se obchodují velkoobchodní energetické produkty: - smlouvy na dodávku elektřiny nebo plynu, které jsou dodány v Unii, - smlouvy spojené s přenosem elektřiny nebo přepravou plynu v Unii, přičemž pokrývá smlouvy na fyzickou dodávku i na finanční vyrovnání, - na tzv. smlouvy ve skupině, smlouvy na fyzickou dodávku elektřiny vyrobené v zařízení s výkonem do 10 MW, smlouvy na fyzickou dodávku plynu vyrobeného v zařízení s kapacitou do 20 MW a rovněž smlouvy o dodávkách elektřiny nebo plynu pro zařízení s technickou kapacitou spotřeby 600 GWh a více ročně, tedy největších odběratelů energie. 10 Současně se Směrnicí 4AML regulační rámec AML rozšiřuje i o přímo závazné nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 ( Nařízení 2015/847 ) a Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se Směrnice 4ML doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky ( Nařízení 2016/1675 ). 6
se upřesňuje doplněním o taxativní určení okruhu osob, které jsou pověřeny významnými veřejnými funkcemi v tuzemsku i v zahraničí, včetně osob, které pracují pro mezinárodní organizace významný posun v evropské regulaci představuje i začlenění daňových trestných činů mezi trestné činy praní špinavých peněz, a to přesto, že záměrem Směrnice 4AML není harmonizace vymezení daňových trestných činů. Tato kompetence byla jako národní specifikum ponechána každému členskému státu upravena byla rovněž definice korespondenčního vztahu, rodinných příslušníků, vrcholového managementu, skupiny Rejstřík konečných uživatelů výhod vytváří se rejstřík skutečných vlastníků pro právnické osoby, které působí na jejich území, i správců majetku (tzv. centrální rejstřík konečných uživatelů výhod) za účelem zajištění přístupu k informacím o těchto osobách pro orgány dohledu a kontroly, povinné osoby a osoby, které prokáží legitimní důvod pro přístup k těmto informacím Rizikově orientovaný přístup zcela nová regulace se týká zavedení povinnosti vůči povinným osobám vypracovávat a aktualizovat opatření k určení a hodnocení rizik AML, v nichž povinné osoby musí zhodnotit vlastní rizika, která vyplývají z jejich obchodní činnosti v souvislosti s klienty, produkty, službami, obchody a distribučními kanály hodnocení rizik bude součástí programu vlastní činnosti a musí odpovídat velikosti a povaze činnosti povinné osoby a zároveň zohledňovat národní hodnocení rizik dané země zavedení systému vnitřních postupů pro hodnocení rizik a nastavení kontrolních mechanismů ( vnitřní postupy ) pro všechny povinné osoby podle druhu obchodů a obchodních vztahů, při zohlednění vlastních rizikových faktorů; tyto faktory musí povinná osoba určit podle typu klienta, účelu, pravidelnosti a délky trvání obchodního vztahu nebo příležitostného obchodu nad rámec svého obchodního vztahu, typu produktu nebo hodnoty a způsobu uskutečnění obchodu a rizikovosti země, ke které se obchody vztahují. Rámcově jsou určeny v přílohách Směrnice 4AML. Součástí těchto postupů mají být i opatření pro vnitřní kontrolu, kontrolu dodržování právních předpisů a prověřování zaměstnanců povinné osoby, případně zřízení nezávislého útvaru vnitřní kontroly podle rozsahu a povahy činnosti. Dále je rovněž vyžadováno, aby byly vnitřní postupy schváleny vrcholovým managementem. Změny v oblasti hloubkové kontroly klienta hloubková kontrola klienta se pozměnila tím, že se rozšířila o další situace, ve kterých je hloubková kontrola vyžadována (což je reakce např. na situaci množícího se zneužívání příležitostných hotovostních plateb od 10.000 EUR; z hlediska dalších limitů byla pozměněna situace v případě poskytovatelů služeb hazardních her v hodnotě od 2.000 EUR, a to při výběru výher nebo vsazení peněžité sázky; nižší limity pro příležitostné transakce ve formě převodů finančních prostředků nad 1.000 EUR vycházejí z Nařízení 2015/847). Zároveň byla zavedena možnost zavedení neuplatňování určitých opatření hloubkové kontroly klienta ve vztahu k elektronickým penězům mění se koncepce zjednodušené hloubkové kontroly klienta v případě, kdy je nutné určit také míru rizika ve vztahu ke klientovi a při hodnocení rizik zohlednit alespoň faktory s možným nižším rizikem zásadní změna nastává v případech uplatňování opatření zesílené hloubkové kontroly klienta; při posuzování některého z klientů nebo obchodů povinné osoby se zesílená hloubková kontrola použije, pokud je identifikováno vyšší riziko možné legalizace 11. Směrnice přitom upouští od zesílené hloubkové kontroly při obchodních vztazích, kde klient není fyzicky přítomen. Uchovávání záznamů ve vztahu k požadavkům na uchovávání záznamů byla doplněna možnost prodloužení lhůty o dalších 5 let, pokud je to nezbytné pro účely AML 11 O takové riziko se jedná vždy, pokud (1) jde o klienta usazeného ve třetí zemi, kterou Evropská komise zařadila na seznam vysoce rizikových zemí dle Nařízení 2016/1675, (2) při složitých a neobvykle velkých transakcích a neobvyklých strukturách transakcí bez hospodářského a zákonného účelu, (3) je-li obchodní vztah / obchod považován za vysoké riziko z výsledku hodnocení faktorů situací hodnocení rizik povinné osoby; a také (4) v případě politicky exponované osoby, (5) v případě přeshraničního korespondenčního vztahu, (6) v případě životního pojištění a jiného investičního pojištění. 7
Aktuální stav v ČR a SR? Česká republika uvedenou směrnici provedla zákonem č. 253/2008 Sb., některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ( zákon o AML ), s účinností od 1. ledna 2017. Správní dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o AML byl tímto zákonem svěřen Finančnímu analytickému úřadu ( FAÚ ), který začal působit od ledna 2017 a převzal úkoly a pravomoci Finančního analytického útvaru Ministerstva financí České republiky. FAU jako koordinátor celého procesu zveřejnil První zprávu hodnocení národního rizika České republiky, kterou schválila vláda České republiky 9. ledna 2017. Zohlednění hodnocení národního rizika země je povinno u součástí hodnocení rizika povinné osoby. K hodnocení rizik již FAU vydal dokument Základní požadavky na obsah hodnocení rizik u povinných osob, kde rámcově popisuje požadavky na rizikové faktory a uvádí odkaz na informace, které je možné využít při analýze rizik (např. odkaz na analýzy FATF k jednotlivým sektorům nebo typům činností). 12 Povinná osoba má mít vypracovaný systém vnitřních zásad a v rámci něj také písemně vypracované hodnocení rizik. Pro vypracování hodnocení rizik se povinným osobám poskytuje přechodné období (šestiměsíční lhůta od účinnosti novely zákona o AML). Hodnocení rizik jako součást systému vnitřních zásad musí být v tomto období schváleno statutárním orgánem. Některým povinným osobám vzniká kromě toho i povinnost předložit vypracované hodnocení zákonem určeným orgánům (FAU, České národní bance). Slovenská republika Směrnici 4AML směrnici doposud neprovedla. V prosinci 2016 byl zveřejněn návrh novely zákona č. 297/2008 Z.z., o ochraně před legalizací výnosů z trestné činnosti a o ochraně před financováním terorismu (s navrhovanou účinností od 1. června 2017), a zároveň se uskutečnilo i mezirezortní připomínkové řízení, ve kterém bylo vzneseno 253 připomínek. Návrh zatím nebyl předložen ani na jednání vlády Slovenské republiky a ani do Národní rady Slovenské republiky. Z toho důvodu předpokládáme posun účinnosti zákona na podzim 2017. Prospekty cenných papírů: nová pravidla od 2019 Od dubna 2017 je účinné nové nařízení o prospektu ( Nařízení o prospektu ), které nahradí stávající směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ( Směrnice ). Nařízení o prospektu vstoupí v platnost 20. den po jeho publikaci v Úředním věstníku Evropské unie. Většina ustanovení nabývá účinnosti 24 měsíců po nabytí jeho platnosti (2019), přičemž některá osvobození od povinnosti uveřejňovat prospekt nabývají účinnosti 12 měsíců po nabytí jeho platnosti, případně dnem vstupu Nařízení o prospektu v platnost. Nařízení o prospektu bude přímo účinné v ČR a SR na začátku třetího čtvrtletí roku 2019 Návrh textu Nařízení o prospektu byl vydaný Komisí EU v rámci změny legislativy zaměřené na vytvoření unie kapitálových trhů a jako součást projektu REFIT (Regulatory Fitness and Performance), jehož cílem je usnadnění a sjednocení práva Evropské unie. Hlavním cílem nové úpravy je zjednodušení pravidel pro vstup na kapitálové trhy, a to zejména malým a středním podnikům. Nařízení přináší zejména tyto změny: pravidla týkající se prospektů se nebudou uplatňovat na emise cenných papírů o hodnotě nižší než 1 000 000 EUR za posledních 12 měsíců (Česká republika je rovněž oprávněna tento limit ještě zvýšit a osvobodit tak od povinnosti zveřejňovat prospekt emise s hodnotou až do výše 8 000 000 EUR jestli tohoto oprávnění České republika využije však zatím není známo) stanoví se široké množství výjimek z povinnosti zveřejnit prospekt cenného papíru, a to nově zejména při přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu (např. situaci, kdy jde o kotaci cenných papírů, které jsou zastupitelné s cennými papíry, které již byly přijaty k obchodování na tomtéž regulovaném trhu, pokud po dobu 12 měsíců představují méně než 20 % počtu cenných papírů, které již byly přijaty k obchodování na stejném regulovaném trhu) a (na rozdíl od Směrnice) se stanovuje výslovná možnost kombinace jednotlivých výjimek (např. situace, kdy je 12 http://www.financnianalytickyurad.cz/hodnoceni-rizik.html. 8
nabídka současně určena kvalifikovaným investorům / první výjimka/, nekvalifikovaným investorům, z nichž se každý zaváže investovat nejméně 100 000 EUR /druhá výjimka/, zaměstnancům emitenta /třetí výjimka/ a dále omezenému počtu nekvalifikovaných investorů, který nepřekračuje počet stanovený v Nařízení o prospektu / čtvrtá výjimka/) nestanovuje se obsah souhrnu přesným vymezením jednotlivých položek a jejich pořadí, ale stanovuje čtyři hlavní části, ze kterého se má skládat nebude se vyžadovat vypracování tzv. obecného souhrnu tvořícího součást základního prospektu, ale jen souhrn ke konkrétní emisi, kterou bude přílohou konečných podmínek vedle srozumitelněji stanovených pravidel na informační povinnosti emitenta se snaha o zlepšení přístupu na kapitálový trh projevuje i zavedením tzv. univerzálního registračního formuláře ( URF ) obsahující veškeré informace o emitentovi podávané každý rok ( častý emitent ). Častý emitent bude moci využít zrychleného schvalovacího procesu v pěti pracovních dnech. Zároveň pokud emitent po dobu dvou po sobě jdoucích let získá schválení svého URF od ČNB, mohou být následné URF podány bez předchozího souhlasu prospekt a dodatky k prospektu budou muset být pro schválení zpřístupněny veřejnosti zveřejněním v elektronické formě nejméně 10 let a během celého tohoto období hyperlinky na všechny dokumenty musí zůstat funkční bude jinak regulovaná oblast marketingu, kdy kontrola reklamy týkající se veřejné nabídky cenných papírů nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu bude podléhat kontrole příslušného orgánu dohledu státu, ve kterém je reklama šířena (s tím, že příslušný orgán domovského členského státu v případě potřeby napomáhá příslušnému orgánu členského státu, v němž jsou propagační sdělení šířena, při posuzování jejich souladu s informacemi v prospektu) má dojít k vytvoření jednotné databáze všech schválených prospektů v rámci Evropské unie vedené Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA). Potenciální investor tak bude mít možnost si v této databázi vyhledat potřebné informace. Prospekty v listinné podobě budou dále povinné pouze jen na žádost tohoto investora Jak se připravit na nové příležitosti a rizika? Legislativní tsunami v oblasti práva finančních služeb klade stále vyšší požadavky nejen na právníky a compliance officery příslušných finančních institucí, ale i na řadu dalších profesionálů od osob jednajících se zákazníky, technických pracovníků v back office, přes risk manažery, produktové specialisty, obchodníky nebo manažery zákaznických vztahů až po vrcholový management. S ohledem na Vaše strategické plány bude ve světle nových předpisů potřeba vyhodnotit, zda využít nové obchodní příležitosti, které nové předpisy přinášejí, nebo se jen přizpůsobit novým povinnostem a upravit své interní procesy. Umíme Vám pomoci především v následujících oblastech: rozdílová (gap) a dopadová (impact) analýza podpora při obchodních úvahách o změnách obchodních a procesních modelů pro nové služby přípravy či revize - vnitřních předpisy a procesů (např. jednání se zákazníky) - katalogu produktů (vč. případné úpravy jejich parametrů a podmínek distribuce) - klientské dokumentace a obchodních podmínek - marketingových materiálů školení zaměstnanců Autoři: Jan Topinka Partner David Reiterman Advokát Martin Šimkovič Senior právník
Náš tým 180 právníků 500 spolupracovníků Naši klienti 1 000 klientů 70 největších světových společností z Fortune 500 50 společností z Czech Top 100 7 společností z Czech Top 10 Mezinárodní dosah Právní poradenství ve více než 80 zemích světa ve 12 světových jazycích až 70 % případů zahrnuje mezinárodní prvek www.havelholasek.cz PRAHA BRNO OSTRAVA BRATISLAVA Florentinum, recepce A Na Florenci 2116/15 110 00 Praha 1 Česká republika Tel.: +420 255 000 111 Fax: +420 255 000 110 Titanium Business Complex Nové sady 996/25 602 00 Brno Česká republika Tel.: +420 545 423 420 Fax: +420 545 423 421 ve spolupráci s AK FORLEX Poděbradova 2738/16 702 00 Ostrava Česká republika Tel.: +420 596 110 300 Fax: +420 596 110 420 Centrum Zuckermandel Žižkova 7803/9 811 02 Bratislava Slovenská republika Tel.: +421 232 113 900 Fax: +421 232 113 901