MINISTERSTVO FINANCÍ Letenská 15, poštovní přihrádka 77 118 10 Praha 1 Telefon 257 04 1111 Fax 257 04 3212 Praha 7.2.2014 Počet stran: 7 Stejnopis č.: 1 ROZHODNUTÍ Ministerstvo financí ČR (dále jen odvolací orgán ) rozhodlo na základě ustanovení 116 odst. 1 písmeno c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a 22 odst. 10 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen rozpočtová pravidla územních rozpočtů ), o odvolání společnosti S group SPORT FACILITY MANAGEMENT, s.r.o., IČ 44568118, se sídlem Jeronýmova 570/22, 460 07 Liberec, (dále jen odvolatel ), ze dne 20.11.2012, doplněném dne 9.5.2013 proti platebnímu výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 10 582 708,- Kč, vydanému Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod pod č.j. RRSV 16459, dne 29.10.2012, takto: Odvolání proti platebnímu výměru č. 57/2012 na odvod za porušení rozpočtové kázně, č.j. RRSV 16459/2012 ze dne 29.10.2012, vydanému Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod se zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje. Odů vodně ní I. Odvolacímu orgánu bylo dne 17.12.2012 v příloze stanoviska Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod (dále jen správce daně ), č.j. RRSV 18911/2012, ze dne 13.12.2012, doručeno shora uvedené odvolání sdružení S group SPORT FACILITY MANAGEMENT, s.r.o. Současně se stanoviskem postoupil uvedený správce daně příslušnou část spisu. Dopisem Ministerstva financí č.j. MF-120799/2012/12-124, ze dne 27.2.2013 byl odvolatel s ohledem na 77 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen daňový řád ), seznámen s údaji o pracovnících ministerstva, kteří se budou podílet na vyřízení věci. II. Z dokumentů předložených správcem daně byly zjištěny následující skutečnosti relevantní pro posouzení napadeného rozhodnutí.
2 Odvolateli bylo v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, na základě smlouvy o poskytnutí dotace č. LB/0318/S ze dne 29.1.2009 (dále jen smlouva o poskytnutí ), přislíbeno Regionální radou soudržnosti Severovýchod (dále jen poskytovatel ) poskytnutí dotace na realizaci projektu č. CZ.1.13/3.1.00/02.00318, s názvem Víceúčelová rekreačně sportovní dráha. Dotace měla být poskytnuta ve výši 90% z celkových způsobilých výdajů projektu, nejvýše do 10 665 951,40 Kč. Bylo dohodnuto, že dotace bude poskytována EX-POST ve splátkách, na základě žádostí o platbu. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí byl odvolatel informován dopisem č.j. Ve/Ma-227/08, ze dne 10.7.2008, o schválení předmětného projektu s tím, že projekt splnil všechny předepsané náležitosti. Dne 12.1.2010 proběhla kontrola projektu na místě, z níž byl pořízen protokol z fyzické kontroly INTERIM č.j. RRSV 432/2010 ze dne 14.1.2010. Závěr kontroly neobsahuje údaje o jakémkoli pochybení v rámci projektu a je zde konstatováno, že prověřované údaje souhlasí se skutečným stavem a zároveň jsou v souladu s podmínkami programu ROP SV. V rámci auditu operace provedeného u odvolatele ve dnech 31.5.2011 až 23.6.2011 byla konstatována závažná pochybení odvolatele při realizaci projektu, která jsou uvedena ve zprávě o auditu operace ref. č. PAS/15/2011 ze dne 9.11.2011, č.j. RRSV 15863/2011 (dále jen auditní zpráva ). Proti kontrolním zjištěním podal odvolatel dne 23.6.2011 námitky formou vyjádření auditovaného subjektu, které jsou přílohou č. 4 a 5 auditní zprávy. Auditorský tým o námitkách rozhodl (odmítl je) v rámci auditní zprávy. Na základě podezření na nesrovnalost zjištěnou auditem byla u odvolatele provedena dne 9.2.2012 administrativní kontrola k ověření podezření na porušení rozpočtové kázně. Závěry této kontroly jsou uvedeny v zápisu z administrativní kontroly č.j. RRSV 14301/2012 (dále jen zápis z kontroly ). S ohledem na ustanovení 22 odst. 13 rozpočtových pravidel územních rozpočtů postupoval správce daně při uložení sankce podle daňového řádu, přičemž zápis z kontroly použil jako důkazní prostředek ve smyslu ustanovení 93 daňového řádu. Na základě skutečností uvedených v zápisu z kontroly a auditní zprávě správce daně vydal napadený platební výměr. Svůj závěr o porušení rozpočtové kázně učinil na základě zjištění, že (1) odvolatel v rámci žádosti o poskytnutí dotace dne 28.3.2008 uvedl, že je středním podnikem, zatímco v rámci auditu a následné administrativní kontroly bylo zjištěno, že byl 100% vlastněn podnikem velkým. Podle názoru správce daně tak nesplňoval kritéria pro střední podnik a nebyl tudíž oprávněným žadatelem o dotaci, resp. příjemcem dotace. Dalším zjištěním (2), které správce daně vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně, bylo porušení čl. 12.1 smlouvy o poskytnutí. Při zadávání zakázky malého rozsahu na vypracování projektové dokumentace odvolatel nepostupoval v souladu s Pokyny pro zadávání veřejných zakázek ROP SV, když neuvedl lhůtu pro podání nabídek, údaje o hodnotících kritériích, neodeslal oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům a smlouva na plnění předmětu zakázky byla uzavřena dříve, než uplynula minimální lhůta pro podání nabídek dle Pokynů pro zadávání veřejných zakázek ROP SV. Odvolatel nesouhlasí se závěrem správce daně a namítá, že (1) dle dikce rozpočtových pravidel územních rozpočtů účinné k datu poskytnutí dotace, tj. 29.10.2010, tedy ve znění zákona č. 477/2008 Sb. mohlo k porušení rozpočtové kázně ze strany žadatele o dotaci dojít až tehdy, porušil-li podmínky poskytnutí dotace poté, kdy o poskytnutí dotace bylo rozhodnuto, nikoli dříve. Domnívá se, že jako porušení rozpočtové kázně by mohlo teoreticky být kvalifikováno poskytnutí dotace žadateli, jenž nesplnil předepsané podmínky pro poskytnutí dotace, až od účinnosti zákona č. 465/2011 Sb., který rozpočtová pravidla územních rozpočtů novelizoval, a definici porušení rozpočtové kázně rozšířil o porušení povinností, k němuž došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá. Upozorňuje též na nesoulad závěru správce daně
3 s definicí porušení rozpočtové kázně uvedenou v odst. 17.4 smlouvy o poskytnutí dotace a dovozuje z toho, že neexistují podmínky pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně. Uvádí, že nebyl poskytovatelem náležitě informován o tom, že ekonomické údaje do žádosti by měl čerpat z konsolidované závěrky společnosti, která ho vlastnila. Podle jeho názoru tato povinnost není z definic příručky zřejmá a poprvé byla srozumitelně uvedena až v napadeném platebním výměru. Podotýká, že pokud by se sečetly ekonomické ukazatele ze samostatné účetní závěrky odvolatele a ze samotné účetní závěrky mateřské společnosti S group holding, a.s., i pak by výsledné hodnoty rovněž splňovaly kritérium vymezení středního podniku. S touto námitkou odvolatele se poskytovatel dotace nijak nevypořádal a neosvětlil, proč by se za propojené podniky měly považovat další dceřiné společnosti S group holding a.s., mají-li zcela jinou podnikatelskou činnost než odvolatel a nedochází-li mezi nimi k převodům zisků ani jiným obdobným finančním operacím. V rámci žádosti žadatel předložil poskytovateli všechny požadované podklady, včetně výpisu z obchodního rejstříku, z něhož bylo zřejmé, že žadatel má jediného společníka (se 100% obchodním podílem), jímž byla společnost S group holding, a.s.. Následně žadatel obdržel protokol o kontrole formálních náležitostí projektu ze dne 10.4.2008, v němž je uvedeno stanovisko dvou hodnotitelů poskytovatele, kteří deklarovali, že všechny údaje v žádosti jsou vyplněny formálně i věcně správně, což je navíc stvrzeno i podpisem schvalovatele. Dále mu bylo sděleno, že projekt splnil všechny předepsané náležitosti a byl Výborem Regionální rady regionu soudržnosti NUTS II. Severovýchod dne 30.6.2008 schválen k poskytnutí dotace. Krátce před čerpáním dotace byla dne 12.1.2010 zahájena fyzická kontrola INTERIM, přičemž ze závěru kontroly též vyplývá soulad prověřovaných údajů se skutečným stavem a soulad s podmínkami programu ROP SV. Odvolatel považoval uvedené závěry za ujištění o správnosti postupu a souladu se všemi příslušnými právními předpisy a stanovenými podmínkami. Pokud posléze poskytovatel dospěl k odlišnému názoru, uvedl svým předchozím vyjádřením odvolatele v omyl a přivedl jej do situace, kdy mu hrozí vznik škody velkého rozsahu. Navíc podle názoru odvolatele dochází k nepřípustnému zásahu do zásady legitimního očekávání. Odvolatel odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR 1 Afs 77/2010, podle něhož nelze připustit postihování příjemce dotace za nedodržení určité povinnosti, pokud bylo zapříčiněno orgánem veřejné moci s tím, že povinností správního orgánu je též zvažovat zda byly podmínky pro poskytnutí dotace (omezení okruhu oprávněných žadatelů a jejich definování) dostatečně určité, jasné a srozumitelné a zda k porušení podmínek nedošlo v důsledku neposkytnutí patřičné součinnosti ze strany poskytovatele. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR 9 Afs 3/2012 pak připomíná povinnost poskytovatele dotace překontrolovat údaje uvedené žadatelem a zjevná pochybení korigovat. Odvolatel rovněž poukazuje na skutečnost, že kontrolní orgán nijak nezohlednil splnění účelu dotace. Dále uvádí, že v souvislosti s vydáním napadeného platebního výměru došlo též k procesním pochybením ze strany poskytovatele, když se tento nevypořádal dostatečně s námitkami odvolatele proti kontrolnímu nálezu. Zároveň upozorňuje, že kontrolní nález konstatuje porušení předpisů evropské komise, aniž je uvedeno, kterých konkrétních ustanovení se toto domnělé porušení týká. Nesouhlasí rovněž se lhůtou splatnosti stanovenou v napadeném platebním výměru, přičemž se domnívá, že splatnost měla být stanovena podle 139 daňového řádu, a to v náhradní
lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru, tedy stejně jako daň vyměřená z moci úřední. (2) Ke druhému zjištěnému pochybení se odvolatel vyjádřil v doplnění odvolání ze dne 9.5.2013, ve kterém uvedl, že s kontrolním nálezem po věcné stránce souhlasí, ale zároveň se domnívá, že základní principy pro výběr dodavatele stanovené v 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, byly zachovány. Domnívá se, že absence některých údajů ve výzvě pro podání nabídek neměla vliv na výběr vítězného uchazeče. Z uvedených důvodů odvolatel považuje vydání napadeného platebního výměru za odporující zákonu a navrhuje jeho zrušení, popř. změnu dle úvahy odvolacího orgánu. III. Ministerstvo financí ČR, jako odvolací orgán příslušný podle ustanovení 22 odst. 10 rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ověřilo přípustnost odvolání a splnění náležitostí podle ustanovení 112 a 113 daňového řádu. Odvolací orgán dále ověřil kompetenci kontrolní skupiny Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod k veřejnosprávní kontrole podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. Odvolací orgán shledal, že kontrola provedená u odvolatele kontrolní skupinou byla realizována v souladu s příslušnými obecně závaznými právními předpisy a auditní zpráva i zápis z kontroly jsou použitelným důkazním prostředkem. K tomu považuje odvolací orgán za nutné dodat, že auditní zpráva a zápis z kontroly mají povahu veřejné listiny vybavené presumpcí správnosti svého obsahu, tzn., neníli prokázán opak, je třeba ze skutečností v něm uvedených vycházet. Odvolací orgán tudíž vzal na vědomí zjištění kontrolní skupiny uvedené v auditní zprávě v rozsahu, jaký shledal nezbytný pro prověření výše stanoveného odvodu a jeho oprávněnosti. Odvolací orgán přezkoumal napadené rozhodnutí v intencích 114 daňového řádu v rozsahu požadovaném v odvolání. Po zvážení všech okolností dospěl k závěru, že odvod za porušení rozpočtové kázně byl uložen v souladu s právními předpisy. K námitkám odvolatele uvádí: ad (1) Z odůvodnění napadeného platebního výměru vyplývá, že porušení rozpočtové kázně bylo konstatováno na základě závěru správce daně, že dotace byla proplacena, přestože odvolatel nebyl oprávněn ani podat žádost o poskytnutí dotace. Správce daně nekonstatoval, jak odvolatel ve svém podání mylně uvádí, že k porušení rozpočtové kázně došlo před uzavřením smlouvy, odvod uložil za neoprávněné použití poskytnutých prostředků, resp. neoprávněné uplatnění výdajů v žádosti o platbu. Správce daně může na základě relevantních podkladů uložit odvod za porušení rozpočtové kázně výhradně podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů, nepřesně formulovaná definice uvedená ve zmiňovaném odst. 17.4 smlouvy o poskytnutí je z tohoto hlediska nadbytečná a není podstatná. Součástí smlouvy o poskytnutí bylo ujednání uvedené v bodu 1.4., že práva a povinnosti smluvních stran vyplývají též z Příručky pro žadatele a příjemce verze 2.0 ze dne 17.12.2007 (dále jen příručka ) včetně jejích příloh a dalších dokumentů, na které se smlouva o poskytnutí odvolává. V bodu 2.3.1. příručky je definován okruh oprávněných příjemců dotace, resp. jsou zde definovány typy subjektů, které mohou v dané oblasti podpory podávat žádosti o poskytnutí 4 IV.
5 podpory, přičemž zájemci z kategorie podnikatelských subjektů jsou omezeni na malé a střední podniky dle definice uvedené v příloze č. 1 Nařízení Komise (ES) č. 70/2001, ve znění nařízení Komise (ES) č. 364/2004. Současně v článku XVI. smlouvy o poskytnutí Prohlášení příjemce je rovněž v bodu m) uvedeno, že příjemce je si vědom povinnosti dodržet podmínky stanovené nařízením Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24.10.2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, kde je v článku 2, odst. 1 písmeno b) stanoveno, že malými a středními podniky se rozumějí podniky definované v příloze I nařízení (ES) č. 70/2001. Dle 22 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb., se porušením rozpočtové kázně rozumí mj. každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti. Dle odst. 2 daného ustanovení se pak za neoprávněné použití peněžních prostředků považuje jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušeny podmínky, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty. Výzva k předkládání projektů, na základě které odvolatel požádal o dotaci, byla pro podnikatelské subjekty výslovně omezena pouze na žadatele charakterizované jako malé a střední podniky (dále jen MSP ), jiné než MSP tak nebyly oprávněny v rámci této výzvy žádat o podporu ani čerpat či používat jakékoli dotační prostředky. Definice malého, resp. středního podniku je definována legislativou EU, resp. právním řádem, odvolatel se tak nemůže domáhat zrušení odvodu na základě tvrzení, že výzva nespecifikovala definici MSP (příloha č. I Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům ve znění aplikovatelném pro uvedený případ). Odvolatel v žádosti o dotaci v systému BENEFIT zaškrtl políčko, že je malým nebo středním podnikem a v souvislosti s takto vyplněnou žádostí podepsal čestné prohlášení, že údaje v této žádosti jsou pravdivé a úplné a je si tak vědom právních následků v případě nepravdivého prohlášení. Následně ve smlouvě o poskytnutí dotace odvolatel prohlašuje, že veškeré údaje, které poskytl v žádosti o poskytnutí dotace, projektu, jakož i v této smlouvě, jsou pravdivé, nezkreslené, ani nezamlčel žádné okolnosti rozhodné pro poskytnutí dotace (čl. 16 písm. i). Vzhledem k tomu, že odvolatel nesplňoval v okamžiku čerpání dotace podmínky výzvy, na základě které byla dotace přislíbena, a vzhledem k tomu, že v rámci smlouvy o poskytnutí uvedl nepravdivé prohlášení, na základě kterého byla dotace poskytnuta, odvolací orgán došel k závěru, že použitím prostředků dotace došlo k porušení podmínek, za kterých byly prostředky poskytnuty, čímž se odvolatel dopustil porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb. K námitkám odvolatele, podle kterých byla dotace poskytnuta bez jakýchkoli námitek ze strany poskytovatele dotace, lze s odkazem na ustálenou judikaturu správních soudů, např. rozsudek NSS 1 č.j. Afs 59/2012, bod 38 a násl. (a v tomto rozsudku zmíněnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie) uvést, že platí, že za dodržení všech podmínek dotací jsou výlučně odpovědni příjemci podpor, přičemž skutečnost, že poskytovatel finančních prostředků opomněl upozornit na nesrovnalosti při provádění dané akce, nevylučuje ani neomezuje takovou odpovědnost. Co se týče námitky nezohlednění splnění účelu dotace kontrolním orgánem, odvolací orgán k tomuto uvádí, že v případě pozitivního nálezu ve věci porušení rozpočtové kázně je následující postup kontrolního orgánu, resp. správce daně dán rozpočtovými pravidly územních rozpočtů a daňovým řádem, tj. musí být zahájeno daňové řízení a v jeho rámci uložen odvod za porušení rozpočtové kázně, přičemž zákon neuvádí žádné možnosti zohlednění jakýchkoli dalších okolností, které mohly být kontrolou zjištěny. Tato námitka je tudíž irelevantní.
K námitce procesních pochybení ze strany poskytovatele ve věci nedostatečného vypořádání námitek odvolatele proti kontrolnímu nálezu odkazuje odvolací orgán jednak na možnost opravného prostředku dle 109 daňového řádu, kterého odvolatel svým odvoláním využil, a dále na ustanovení 115 odst. 1, z něhož vyplývá pravomoc odvolacího orgánu odstraňovat vady řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházely. Odvolací orgán proto ve svém rozhodnutí všechny námitky odvolatelem uplatněné řádně vypořádal. Evropské předpisy, které byly dle nálezu kontrolního orgánu porušeny, jsou specifikovány ve výše uvedené příručce, kterou se odvolatel v bodu 1.4 smlouvy o poskytnutí zavázal dodržovat, a jedná se o přílohu č. 1 Nařízení Komise (ES) č. 70/2001, ve znění nařízení Komise (ES) č. 364/2004. K námitce ohledně lhůty splatnosti odvolací orgán uvádí, že dle 102 odst. 1 písmeno e) daňového řádu je z povahy věci nutné stanovit lhůtu splatnosti platebního výměru na odvod za porušení rozpočtové kázně. Tato lhůta není v daňovém řádu výslovně uvedena a její délku proto stanoví správce daně na základě svého uvážení, při respektování základních zásad správy daní, přičemž by měl postupovat ve všech typově shodných případech stejně. V praxi je dodržení uvedených zásad zajištěno pomocí metodické podpory Ministerstva financí ČR. ad (2) Kontrolou bylo zjištěno, že odvolatel při realizaci výběrového řízení na dodavatele projektové dokumentace nedodržel postup stanovený v Pokynech pro zadávání veřejných zakázek, které jsou přílohou shora uvedené příručky. Odvolatel toto zjištění věcně nezpochybňuje, neuvádí ani žádné jiné skutečnosti, které by svědčily o nesprávném závěru správce daně v této věci. Odvolací orgán se ztotožňuje se závěrem správce daně, že odvolatel uvedeným pochybením porušil povinnost stanovenou v bodu 1.4 smlouvy o poskytnutí. Proplacením výdajů ve výši 220 000,- Kč, uhrazených dodavateli vybranému v nesprávně provedeném výběrovém řízení z dotace, tak došlo k neoprávněnému použití prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, ve smyslu ustanovení 22 odst. 2 rozpočtových pravidel územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb., a tím i k porušení rozpočtové kázně podle ustanovení 22 odst. 1 téhož zákona. Vzhledem k tomu, že za pochybení (1) byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celé poskytnuté dotace, částka související s pochybením (2) není k odvodu uložena. Z výše uvedených důvodů nebylo možné odvolání vyhovět, a bylo proto rozhodnuto tak, jak je ve výroku rozhodnutí uvedeno. Poučení o opravných prostředcích: Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle 116 odst. 4 daňového řádu dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Věra D ě dková zástupkyně ředitele odboru Financování územních rozpočtů a programové financování 6
Rozdělovník: 1. Stejnopis rozhodnutí č. 1 bude před nabytím právní moci doručen prostřednictvím datové schránky Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, Pražská 320/8, 500 04 Hradec Králové 2. Stejnopis rozhodnutí č. 2 bude doručen společnosti S group SPORT FACILITY MANAGEMENT, s.r.o, Jeronýmova 570/22, 460 07 Liberec 3. Stejnopis rozhodnutí č. 3 bude založen do spisu vedeného Ministerstvem financí. Vyřizuje: Ing. Veronika Srbová, tel. 257042837, e-mail: veronika.srbova@mfcr.cz 7