Úřad práce v Ostravě, třída 30. dubna 2c, 701 60 Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 2003 a předpokládaný vývoj v prvním pololetí roku 2004 Ostrava, únor 2004
Úřad práce v Ostravě strana 1 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného oddělením analýz a prognóz, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce v Ostravě, - Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava-město, - Český statistický úřad, Krajská reprezentace Ostrava. Zpracovalo oddělení analýz a prognóz
Úřad práce v Ostravě strana 2 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Celková charakteristika Ostravy 3 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 5 III. Nezaměstnanost 18 IV. Cizinci na trhu práce 30 V. Kontrolní činnost 33 VI. Platební neschopnost zaměstnavatelů 36 VII. Aktivní politika zaměstnanosti 37 VIII. Prognóza vývoje trhu práce v prvním pololetí roku 2004 50 IX. Přílohy 57 B. TEMATICKÝ ROZBOR Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích u vybraných firem se stavem 26 a více zaměstnanců v roce 2003 a výhled na první pololetí roku 2004 63
Úřad práce v Ostravě strana 3 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OSTRAVY 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě Moravskoslezského kraje (dále MSK) a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě České republiky, probíhá od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě mění její tvář, ale je také každoročně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců. Naše město patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999. V průběhu sedmi uplynulých let se v Ostravě se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání zvýšil 20.208 (+218,2 %), celková zaměstnanost u ostravských firem se naopak za toto období snížila o 30.909 (-19,1 %) osob. Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských firem s 26 a více zaměstnanci a u zaměstnavatelů se stavem do 25 osob, počtu osob vykonávajících samostatně výdělečnou činnost a evidované nezaměstnanosti v letech 1996 až 2003 ukazatel (celkový počet) zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob stav k 31.12. 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 132 132 125 603 120 374 112 167 107 375 106 118 104 899 100 265 29 892 31 831 31 236 30 865 31 685 32 267 30 901 30 850 celková zaměstnanost u firem 162 024 157 434 151 610 143 032 139 060 138 385 135 800 131 115 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání 18 811 20 791 22 300 22 942 24 282 24 733 24 975 25 136 9 262 12 094 18 909 25 523 26 402 25 588 27 807 29 470 Dlouhodobé negativní trendy vývoje na nabídkové a poptávkové straně ostravského trhu práce pokračovaly i v roce 2003. Je zřejmé, že očekávané a tolik potřebné ekonomické oživení se Ostravy zatím prakticky netýká. Probíhající změny ve struktuře podnikání nejsou doprovázeny realizací potřebného množství životaschopných projektů, které by přinesly zvyšování zaměstnanosti nebo alespoň zastavily její pokles. Restrukturalizační proces se u mnoha podniků omezuje pouze na optimalizaci (tj. snižování) personálních stavů, což se projevuje v akcelerujícím napětí na trhu práce a přináší stále větší sociální problémy. 2. Demografická situace K 31.12.2003 žilo v Ostravě celkem 314.102 trvale bydlících obyvatel, z toho 51,8 % žen. Na 1 km 2 nyní připadá 1.467,7 osob, což je nejvyšší hustota osídlení v celém MSK a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku snížil o 1.340 osob. Na tomto poklesu se téměř 98 % podíleli mladí lidé ve věku do 14 let,
Úřad práce v Ostravě strana 4 kterých celkově ubylo 1.308. Jejich podílové zastoupení na počtu obyvatel Ostravy se během roku zmenšilo o 0,4 procentního bodu. Dlouhodobý trend plynulého snižování ostravského obyvatelstva neustále pokračuje - v průběhu posledních deseti let klesl jeho stav o 12.953 (-4,0 %) osob. V produktivním věku (15-64 let) bylo 224.351 lidí (71,4 %), občané ve věku 15 let a více se na celkovém počtu trvale bydlících obyvatel Ostravy podílejí 84,3 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajících průměrného věku Ostravanů, který nyní činí 39,0 roků, z toho u mužů 37,3 a u žen 40,6 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k 31.12.2000 stav k 31.12.2001 stav k 31.12.2002 (celkový počet) celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy obyvatelé 320 041 165 177 315 442 163 148 314 102 162 554 obyvatelé v produktivním věku 2) 227 091 113 919 224 632 113 097 224 351 113 166 obyvatelé věkové kategorie 0-14 let 52 508 25 692 50 631 24 769 49 323 24 137 průměrný věk obyvatel 38,4 40,0 38,7 40,3 39,0 40,6 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky Správy služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí (dále SSZ MPSV ČR) používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V pololetních i ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Do r. 2000 započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r. 2001 zahrnuty osoby věkové skupiny 15-64 let. Vnitřní členění statutárního města Ostravy na průmyslové, obytné a oddechové zóny, koncentrace obyvatel i zaměstnavatelů na rozlohou relativně malém území, vzájemná propojenost a dostupnost jeho jednotlivých částí městskou hromadnou dopravou neumožňuje definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obslužnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa. Je možno říci, že v Ostravě je vliv dopravní obslužnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný. Přestože v Ostravě nelze definovat mikroregiony jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáváme od konce roku 1999 pravidelně každé čtvrtletí v jednotlivých městských obvodech míry nezaměstnanosti. Jejich hodnoty k 31.12.2003 jsou uvedeny v příloze č. 1.
Úřad práce v Ostravě strana 5 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost Zaměstnanost u ostravských zaměstnavatelů se během roku 2003 podle předpokladů a v souladu s dlouhodobým trendem opět snížila. Pozitivní vliv již čtvrtý rok přetrvávajícího příznivého hospodářského vývoje i loňského mírného zrychlení růstu české ekonomiky se v Ostravě neprojevil. Zahraniční firmy navíc směrují své aktivity spíše do jiných částí republiky a jejich zájem investovat v našem městě je zatím stále minimální, což se odráží v naprostém nedostatku volných pracovních míst. Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u ostravských zaměstnavatelů všech velikostních kategorií od roku 1995 200000 180000 160000 140000 166 329 164 282 162 024 159 028 157 434 155 523 151 610 147 152 143 032 140 182 139 060 139 545 138 385 136 710 135 800 132 469 131 115 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 31.12.1995 30.6.1996 31.12.1996 30.6.1997 31.12.1997 30.6.1998 31.12.1998 30.6.1999 31.12.1999 30.6.2000 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003 zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob Skutečná dynamika poklesu zaměstnanosti však byla oproti původním předpokladům větších ostravských firem podstatně vyšší. Podle prognóz monitorovaných organizací s počtem 26 a více zaměstnanců měl jejich úhrnný úbytek za rok 2003 představovat 2.780 osob (bez ohledu na to, že někteří zaměstnanci uvolnění v rámci externalizace mohli být převedeni do nově vzniklých nebo již fungujících monitorovaných ostravských podniků). Statisticky nakonec ubylo 4.634 pracovníků, což je o 1.854 více než velké podniky původně signalizovaly. Ve skutečnosti se však počet zaměstnanců u firem se stavem 26 a více osob meziročně snížil o 3.354 (-3,2 %), neboť dvě monitorované firmy v předchozích letech vykazovaly ve svých personálních stavech navíc cca 1.280 pracovníků (z toho 880 osob ve školství a 400 zaměstnanců v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služeb pro podniky, výzkumu a vývoje), a to jednak zdvojeným sledováním stavu svých zaměstnanců, ale
Úřad práce v Ostravě strana 6 také vykazováním osob vykonávajících práci na mimoostravských pracovištích. Tato statistická chyba se odrazí i v dalších částech této kapitoly, nejvíce v hodnocení vývoje zaměstnanosti u velikostní kategorie podniků se stavem nad 250 zaměstnanců, v odvětví školství i u vybraných skupin osob, zejména žen a pracujících důchodců. Z důvodu nutnosti zachování časové řady ostravské zaměstnanosti, která je také jedním z podkladů pro zpracování kapitoly zaměstnanost v analýze za celý MSK, a protože nelze zpětně dohledat údaje pro dílčí struktury zaměstnanosti, jsou v následujících grafech a tabulkách zaneseny původní již dříve vykázané hodnoty. Tato statistická nesrovnalost se poprvé neobjeví v analytickém materiálu za 1. pololetí 2004. Tabulka II/1 Vývoj počtu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ukazatel stav k 12/2003-12/2002 (celkový počet) 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003 absolutně v % zaměstnanci u firem 104 899 se stavem 26 a více zaměstnanců 101 652 100 265-4 634-4,4 zaměstnanci u firem se stavem do 25 zaměstnanců 30 901 30 817 30 850-51 -0,2 celková zaměstnanost u firem 135 800 132 469 131 115-4 685-3,4 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost 24 975 25 100 25 136 +161 +0,6 Ostravští zaměstnavatelé všech velikostních kategorií zaměstnávali k 31.12.2003 celkem 131.115 osob, což je o 4.685 (-3,4 %) méně než před rokem. Po odpočtu navíc vykazovaných pracovníků se zaměstnanost u firem ve skutečnosti celkově snížila o 3.405 (-2,5 %) osob. Počet osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) se za toto období naopak zvýšil o 161, takže koncem prosince 2003 aktivně podnikalo celkem 25.136 občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru zároveň vykonávají také samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli. Tabulka II/2 Vývoj počtu zaměstnavatelů ukazatel stav k 12/2003-12/2002 (celkový počet) 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003 absolutně v % zaměstnavatelé se stavem 26 a více zaměstnanců 721 749 747 +26 +3,6 zaměstnavatelé se stavem do 25 zaměstnanců 6 722 6 680 6 705-17 -0,3 celkový počet zaměstnavatelů 7 443 7 429 7 452 +9 +0,1 Stav zaměstnavatelských subjektů se v průběhu roku 2003 celkově zvýšil velice mírně, a to o 9 (+0,1 %), takže koncem prosince jich na ostravském trhu práce působilo celkem 7.452. Na tomto přírůstku se podílely výhradně monitorovaní zaměstnavatelé se stavem 26 a více zaměstnanců, kterých přibylo 26. Počet malých nemonitorovaných podniků se stavem do 25 zaměstnanců naopak o 17 klesl.
Úřad práce v Ostravě strana 7 2. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června 2002 členíme zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (dále ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední (50-249 pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO. Tabulka II/3 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnavatelé kategorie k 31.12.2002 k 30.6.2003 k 31.12.2003 12/2003-12/2002 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až 49 7 091 95,3 7 063 95,1 7 081 95,0-10 -0,1 50 až 249 274 3,7 293 3,9 300 4,0 +26 +9,5 250 a více 78 1,0 73 1,0 71 1,0-7 -9,0 z toho - 250 až 499 40 51,3 39 53,4 35 49,3-5 -12,5 500 až 999 25 32,0 24 32,9 25 35,2 0 0,0 1000 až 4999 12 15,4 9 12,3 10 14,1-2 -16,7 5000 a více 1 1,3 1 1,4 1 1,4 0 0,0 celkem 7 443 100,0 7 429 100,0 7 452 100,0 +9 +0,1 Na celkovém nepatrném meziročním přírůstku počtu zaměstnavatelských subjektů působících v Ostravě o 0,1 % se výhradně podílely firmy s 50-249 zaměstnanci (+26). V celkovém počtu ostravských firem jsou však stále nesrovnatelně nejvýrazněji zastoupeni menší zaměstnavatelé s 1-49 pracovníky; jejich podíl v prosinci 2003 činil 95,0 %. Tabulka II/4 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnanci kategorie k 31.12.2002 k 30.6.2003 k 31.12.2003 12/2003-12/2002 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 1 až 49 41 085 30,2 41 217 31,1 41 498 31,7 +413 +1,0 50 až 249 28 489 21,0 30 511 23,0 30 762 23,4 +2 273 +8,0 250 a více 66 226 48,8 60 741 45,9 58 855 44,9-7 371-11,1 z toho - 250 až 499 13 429 20,3 12 573 20,7 12 028 20,5-1 401-10,4 500 až 999 18 483 27,9 18 749 30,9 17 435 29,6-1 048-5,7 1000 až 4999 22 929 34,6 18 183 29,9 18 424 31,3-4 505-19,6 5000 a více 11 385 17,2 11 236 18,5 10 968 18,6-417 -3,7 celkem 135 800 100,0 132 469 100,0 131 115 100,0-4 685-3,4 Souhrnně došlo u firem všech velikostních kategorií za uplynulý rok ke statistickému poklesu zaměstnanosti o 4.685 osob (-3,4 %). Ve skutečnosti se počet zaměstnanců snížil o 3.405. K tomuto ročnímu úbytku výhradně přispěly velké podniky se stavem nad 250 pracovníků (-7.371 osob), a to i po zohlednění nesrovnalostí ve vykazování zaměstnanosti dvou monitorovaných firem této velikostní kategorie (skutečný pokles představoval 6.091 osob). Meziroční nárůst personálních stavů naopak zaznamenaly střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci (+2.273 osob) a malé firmy (+413 osob).
Úřad práce v Ostravě strana 8 3. Zaměstnanost vybraných skupin osob u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Celková statisticky vykázaná zaměstnanost žen se v průběhu roku 2003 opět snížila, a to o 2.417 (-5,2 %) osob. Kromě poklesu jejich stavů ve školství (-850 osob) a v odvětví zahrnujícím činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj (-460 osob), a to převážně vlivem již zmiňovaného zkreslení údajů o personálních stavech, ubylo nejvíce žen v odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků (-396), peněžnictví a pojišťovnictví (-177), u firem potravinářského a tabákového průmyslu (-148), v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (-147) a u zaměstnavatelů zařazených do odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (-143). Naopak zaměstnaných žen nejvíce přibylo ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (+184). Pracujících důchodců za uplynulý rok ubylo 231 a na celkové zaměstnanosti monitorovaných ostravských firem se v prosinci 2003 podílely 2,4 % (tj. pouze o 0,1 procentního bodu nižší podíl než před dvanácti měsíci). Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je i přes meziroční pokles o 134 zaměstnanců, z větší části způsobený zdvojeným sledováním personálních stavů, stále zaměstnáno ve školství (656). Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/2003-12/2002 k 31.12.2002 k 30.6.2003 k 31.12.2003 absolutně v % ženy 46 827 44 803 44 410-2 417-5,2 občané se ZPS 3 083 2 999 2 913-170 -5,5 důchodci 2 662 2 405 2 431-231 -8,7 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se ZPS u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od roku 1995 5000 4500 4000 3500 3000 4 483 4 275 4 187 3 950 3 850 3 799 3 596 3 451 3 300 3 187 3 217 3 255 3 137 3 123 3 083 2 999 2 913 2500 2000 1500 1000 500 0 31.12.1995 30.6.1996 31.12.1996 30.6.1997 31.12.1997 30.6.1998 31.12.1998 30.6.1999 31.12.1999 30.6.2000 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003
Úřad práce v Ostravě strana 9 Podle novely zákona o zaměstnanosti, která vstoupila v platnost od ledna 2002, má každý zaměstnavatel s více než 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se změněnou pracovní schopností (dále ZPS). Neplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, že budou odebírat výrobky a služby od podniků zaměstnávajících více než 50 % osob se ZPS nebo jim budou zadávat výrobní programy. Svoji zákonnou povinnost mohou zaměstnavatelé nahradit i finančním odvodem do státního rozpočtu ve výši 1,5 násobku (původně to bylo 0,5 násobku) průměrné mzdy v národním hospodářství za každého občana se ZPS, o kterého nesplnili povinný podíl. Účinnost této novely jsme vyhodnotili v březnu 2003 a podle výsledků je její dopad pozitivní. Jestliže v roce 2001 odvedli zaměstnavatelé se sídlem firmy v Ostravě - jejich počet není totožný s počtem monitorovaných firem, jelikož Úřad práce v Ostravě (dále ÚPO) sleduje při monitoringu zaměstnanost podniků pouze na ostravských pracovištích bez ohledu na okres jejich sídla - jako náhradní plnění celkovou částku ve výši 13.967 tis. Kč, za rok 2002 to bylo 12.760 tis. Kč, a to přesto, že vyměřovací základ na jednu osobu se zvýšil trojnásobně. V roce 2002 bylo u těchto zaměstnavatelů v Ostravě i na mimoostravských pracovištích, zaměstnáno celkem 7.918 osob se ZPS, což je o 922 více než v roce předchozím. Je zřejmé, že před odvodem do státního rozpočtu dali zaměstnavatelé přednost především zaměstnávání občanů se ZPS a odebírání výrobků od firem, v nichž pracují převážně zdravotně handicapovaní lidé. Přestože u monitorovaných ostravských firem počet zaměstnaných osob se ZPS neustále klesá (s výjimkou konce roku 2000 a prvního pololetí roku 2001), jejich podíl na celkové zaměstnanosti těchto zaměstnavatelů se příliš nemění a dlouhodobě se pohybuje okolo 3 %. V posledních čtyřech letech, kdy mohou zaměstnavatelé neplnění stanoveného podílu kompenzovat, se tempo snižování počtu zaměstnaných zdravotně handicapovaných osob alespoň zpomalilo. 4. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku 2002 na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále OKEČ). Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Tabulka II/6 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob odvětví zemědělství a myslivost, lesní hospodářství stav k 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003 absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/2003-12/2002 5 0,7 5 0,7 5 0,7 0 dobývání nerostných surovin 11 1,5 11 1,5 11 1,5 0 zpracovatelský průmysl 143 19,8 143 19,1 143 19,1 0 z toho -výroba kovů a kovodělných výrobků 41 28,7 41 28,7 41 28,7 0 -výroba strojů a zařízení 25 17,5 25 17,5 29 20,3 +4 -potravinářský a tabákový 18 12,6 18 12,6 18 12,6 0 -koksování, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů 1 0,7 1 0,7 1 0,7 0 16 11,2 16 11,2 16 11,2 0 -textilní, oděvní a kožedělný 9 6,3 8 5,6 6 4,2-3
Úřad práce v Ostravě strana 10 Pokračování tabulky II/6 -výroba dopravních prostředků 2 1,4 2 1,4 2 1,4 0 -chemický a farmaceutický 1 0,7 2 1,4 2 1,4 +1 -ostatní*) 30 20,9 30 20,9 28 19,5-2 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 12 1,7 12 1,6 12 1,6 0 stavebnictví 61 8,5 59 7,9 59 7,9-2 obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží 78 10,8 80 10,7 78 10,5 0 pohostinství a ubytování 16 2,2 16 2,1 15 2,0-1 doprava, skladování, pošty a telekomunikace 50 6,9 49 6,5 49 6,6-1 peněžnictví a pojišťovnictví 28 3,9 26 3,5 25 3,3-3 činnosti v obl. nemovitostí, pronaj. movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 95 13,2 92 12,3 92 12,3-3 30 4,2 30 4,0 30 4,0 0 školství 115 15,9 149 19,9 150 20,1 +35 zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby 36 5,0 37 4,9 39 5,2 +3 41 5,7 40 5,3 39 5,2-2 celkem 721 100,0 749 100,0 747 100,0 +26 *) zahrnuje průmysl dřevozpracující, papírenský a polygrafický, vydavatelské činnosti, průmysl gumárenský a plastikářský, průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a jinde neuvedený Celkový počet monitorovaných zaměstnavatelů se v průběhu roku 2003 zvýšil o 26. K tomuto nárůstu přispělo zejména odvětví školství, a to z důvodu převodu veškerých základních a mateřských škol a školních jídelen na území Ostravy od 1.1.2003 do právní subjektivity. Tabulka II/7 Počty zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob odvětví zemědělství a myslivost, lesní hospodářství stav k 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003 absolutně v % absolutně v % absolutně v % 12/2003-12/2002 224 0,2 222 0,2 225 0,2 +1 dobývání nerostných surovin 1 586 1,5 1 540 1,5 1 484 1,5-102 zpracovatelský průmysl 36 595 34,9 35 121 34,6 34 295 34,2-2 300 z toho -výroba kovů a kovodělných výrobků 23 603 64,5 23 002 65,5 22 268 64,9-1 335 -výroba strojů a zařízení 3 270 8,9 3 034 8,6 3 095 9,0-175 -potravinářský a tabákový 2 325 6,4 2 084 5,9 2 059 6,0-266 -koksování, rafinérské zpracování ropy -výroba elektrických a optických přístrojů 1 304 3,6 1 304 3,7 1 305 3,8 +1 1 176 3,2 1 132 3,2 1 104 3,2-72 -textilní, oděvní a kožedělný 947 2,6 848 2,4 757 2,2-190 -výroba dopravních prostředků 923 2,5 791 2,3 780 2,3-143
Úřad práce v Ostravě strana 11 Pokračování tabulky II/7 -chemický a farmaceutický 778 2,1 689 2,0 684 2,0-94 -ostatní*) 2 269 6,2 2 237 6,4 2 243 6,6-26 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 3 735 3,6 3 611 3,5 3 530 3,5-205 stavebnictví 4 742 4,5 4 536 4,5 4 412 4,4-330 obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží 7 326 7,0 7 204 7,1 7 318 7,3-8 pohostinství a ubytování 1 261 1,2 1 223 1,2 1 207 1,2-54 doprava, skladování, pošty a telekomunikace 11 272 10,7 11 317 11,1 10 991 11,0-281 peněžnictví a pojišťovnictví 1 656 1,6 1 519 1,5 1 363 1,4-293 činnosti v obl. nemovitostí, pronaj. movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení 6 703 6,4 6 256 6,2 6 207 6,2-496 6 635 6,3 6 818 6,7 6 855 6,8 +220 školství 10 550 10,1 9 603 9,4 9 637 9,6-913 zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti ostatní veřejné, sociální a osobní služby 9 106 8,7 9 116 9,0 9 151 9,1 +45 3 508 3,3 3 566 3,5 3 590 3,6 +82 celkem 104 899 100,0 101 652 100,0 100 265 100,0-4 634 *) zahrnuje průmysl dřevozpracující, papírenský a polygrafický, vydavatelské činnosti, průmysl gumárenský a plastikářský, průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a jinde neuvedený Pokud nebudeme s ohledem na nesprávné předchozí vykazování personálních stavů ve školství a v odvětví zahrnujícím činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj hodnotit pokles v těchto odvětvích, projevil se úbytek zaměstnanosti nejvíce v odvětví výroby kovů a kovodělných výrobků (-1.335 osob), kam jsou zařazeny i hutní podniky. Vedle pokračující restrukturalizace byl dalším důvodem snížení zaměstnanosti i nedostatek zakázek v těžkém strojírenství. K dalšímu výraznějšímu úbytku počtu pracovníků došlo ve stavebnictví (-330), peněžnictví a pojišťovnictví (-293), v odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (-281) a u firem potravinářského a tabákového průmyslu (-266). Naopak stavy zaměstnanců nejvíce stouply ve veřejné správě, obraně a sociálním zabezpečení (+220). Podrobnější údaje o vývoji zaměstnanosti v roce 2003 v jednotlivých vybraných odvětvích u vybraných zaměstnavatelských subjektů se stavem 26 a více zaměstnanců jsou uvedeny v části B. této analýzy, tj. v Tematickém rozboru. 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců V průběhu roku 2003 se celkový počet zaměstnavatelů se stavem do 25 zaměstnanců snížil o 17. Na tomto úbytku se podílely výhradně firmy - fyzické osoby, jejichž stav klesl o 81. V předchozích obdobích velice slabá dynamika rozvoje drobného podnikání se v posledních dvou letech úplně zastavila a malých firem postupně ubývá.
Úřad práce v Ostravě strana 12 Tabulka II/8 Počty zaměstnavatelů v drobném podnikání počet zaměstnavatelů stav k 12/2003-12/2002 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003 absolutně v % firmy - fyzické osoby 3 614 3 454 3 533-81 -2,2 firmy - právnické osoby 3 108 3 226 3 172 +64 +2,1 celkem 6 722 6 680 6 705-17 -0,3 Graf II/3 Vývoj počtu zaměstnavatelů drobného podnikání od roku 1995 8000 7000 6000 6 229 5 942 6 156 6 258 6 401 6 504 6 522 6 646 6 667 6 735 6 785 6 846 6 819 6 779 6 722 6 680 6 705 5000 4000 3000 2000 1000 0 31.12.1995 30.6.1996 31.12.1996 30.6.1997 31.12.1997 30.6.1998 31.12.1998 30.6.1999 31.12.1999 30.6.2000 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003 Celková zaměstnanost u malých podniků se v průběhu hodnoceného období meziročně podruhé za sebou opět snížila, pouze však nepatrně, a to o 51 osob (-0,2 %). I když byla intenzita jejího meziročního poklesu ve srovnání s rokem 2002, v němž u nemonitorovaných firem se stavem do 25 osob ubylo 1.366 zaměstnanců, podstatně nižší, drobnému podnikání se v Ostravě nedaří. Nejenže není hybnou pákou ekonomického rozvoje jako ve vyspělých zemích, ale jeho již tak zcela nedostatečný pozitivní vliv na trh práce navíc postupně klesá. Redukce pracovních míst u velkých ostravských zaměstnavatelů není kompenzována tvorbou nových pracovních příležitostí u malých firem v takovém množství, jaké Ostrava nezbytně potřebuje - tato kategorie zaměstnavatelů se nerozvíjí, její nasávací schopnost je minimální, na malé podniky negativně působí především: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami,
Úřad práce v Ostravě strana 13 - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. Graf II/4 Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání od roku 1995 35000 30000 29 894 31 361 29 892 31 427 31 831 32 747 31 236 31 235 30 865 31 205 31 685 32 149 32 267 31 252 30 901 30 817 30 850 25000 20000 15000 10000 5000 0 31.12.1995 30.6.1996 31.12.1996 30.6.1997 31.12.1997 30.6.1998 31.12.1998 30.6.1999 31.12.1999 30.6.2000 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003 Tabulka II/9 Počet zaměstnanců v drobném podnikání a OSVČ počet zaměstnanců stav k 12/2003-12/2002 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003 absolutně v % u firem - fyzických osob 12 296 12 064 11 877-419 -3,4 u firem - právnických osob 18 605 18 753 18 973 +368 +2,0 OSVČ vykonávající činnost 24 975 25 100 25 136 +161 +0,6 OSVČ - pojištěnci 15 528 15 344 15 502-26 -0,2 K 31.12.2003 registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení Ostrava - město celkem 25.136 osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost. Za uplynulý rok 2003 se jejich počet zvýšil o 161. Od roku 1996 do konce roku 2003 nebyly OSVČ, které nedosáhly stanovenou příjmovou hranici (bez rozlišení, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší pracovní činnost), povinny odvádět pojistné a tato doba se jim nezapočítávala pro důchodové účely. Celkový počet osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost tak od roku 1996 plynule stoupal, počet důchodově pojištěných živnostníků se po předchozím tříletém nárůstu meziročně opět mírně snížil. Přestože je velmi riskantní pouštět se při současné ostravské ekonomické situaci do samostatného podnikání, zájem lidí o tuto formu pracovního uplatnění neklesá; při naprostém nedostatku volných pracovních příležitostí u zaměstnavatelů je to totiž pro mnohé z nich jedna z posledních možností, jak získat finanční prostředky k obživě vlastním přičiněním, prací. Osoby se živnostenským oprávněním rovněž v mnoha případech vykonávají práci pro zaměstnavatele, pro které je tento způsob z důvodu úspor na mzdových nákladech a odvodech státu výhodnější, než uzavření řádného pracovního poměru se zaměstnanci.
Úřad práce v Ostravě strana 14 Graf II/5 Vývoj počtu OSVČ od roku 1995 30000 28000 26000 24000 22000 20000 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 15 295 13 957 17 416 14 622 31.12.1995 30.6.1996 31.12.1996 18 811 6. Volná pracovní místa 14 507 20 103 14 904 20 791 počet OSVČ - pojištěnci 14 567 21 798 14 878 22 300 30.6.1997 31.12.1997 30.6.1998 31.12.1998 30.6.1999 31.12.1999 30.6.2000 14 552 22 731 14 522 22 942 14 426 23 827 14 840 24 282 14 723 24 486 15 106 24 733 15 377 24 913 15 528 24 975 15 344 25 100 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001 30.6.2002 31.12.2002 30.6.2003 31.12.2003 počet OSVČ vykonávajících činnost 15 502 25 136 Velice nepříznivá situace nadále bohužel přetrvává na poptávkové straně trhu práce. Nejenže se v Ostravě již více než sedm let nedaří ve větším rozsahu oživit tvorbu nových pracovních míst, ale zájem zaměstnavatelů o nové pracovní síly v posledních dvou letech navíc meziročně většinou ještě slábne. Nová pracovní místa vznikají jen velice sporadicky, v naprosto nedostačujícím množství i struktuře. Graf II/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2003 35000 30000 28544 28616 28664 28341 28012 28362 29185 29419 29613 29200 29051 29470 25000 20000 15000 10000 5000 0 leden 578 606 603 duben 589 615 evidovaní uchazeči 653 629 srpen 586 604 volná pracovní místa 596 listopad 617 prosinec 670
Úřad práce v Ostravě strana 15 V průběhu roku 2003 ostravští zaměstnavatelé nahlásili do databáze ÚPO celkem 3.942 volných pracovních míst (dále VPM), což je v meziročním srovnání o 491 (-11,1 %) méně. Celkem měli zprostředkovatelé našeho úřadu práce během roku k dispozici pouze 4.605 pracovních příležitostí (oproti předchozímu pokles o 541 VPM), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Koncem prosince 2003 evidoval ÚPO 670 VPM nahlášených ostravskými zaměstnavateli, tj. o 7 více než před rokem a o 43 méně než před dvěma lety. Průměrný počet pracovních příležitostí, které jsme mohli koncem každého měsíce svým klientům nabídnout, loni v meziročním srovnání klesl o 113 (-15,6 %) až na 612 míst, což je druhá nejnižší úroveň za celou dobu existence ÚPO. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se ostravské firmy podílely v závěru roku 2003 jen 1,7 %. Dlouhodobě přetrvávající výrazný nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně trhu práce se projevuje v neustále vysokém počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 VPM, což je jeden z nejvýznamnějších ukazatelů charakterizujících stav na pracovním trhu. Tento poměr je v Ostravě oproti celorepublikovým hodnotám dlouhodobě několikanásobně horší. Koncem roku 2003 připadalo v České republice na 1 VPM v průměru 13,5 osob, v Ostravě to však bylo 44,0 uchazečů, tzn., že jsme dosáhli více než trojnásobku celorepublikového průměru. Nepředpokládáme však, že by v roce 2004 došlo v této oblasti k výraznějším pozitivním změnám. V současné době bohužel zatím neexistují signály a nejsou známy žádné informace o příchodu takových investorů, kteří by vznik nových pracovních příležitostí v našem městě mohli významněji ovlivnit. Graf II/7 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v Ostravě a České republice v roce 2003 60,0 50,0 40,0 49,4 47,2 47,5 48,1 45,5 43,4 46,4 50,2 49,0 49,0 47,1 44,0 30,0 20,0 10,0 13,4 13,4 12,8 12,8 12,0 11,6 11,9 11,5 11,7 11,8 12,2 13,5 0,0 leden duben srpen listopad prosinec Ostrava ČR
Úřad práce v Ostravě strana 16 Tabulka II/10 Počet hlášených volných pracovních míst podle požadavků na vzdělání k 31.12.2002 k 30.6.2003 k 31.12.2003 stupeň vzdělání ucha- volná uchaz. ucha- volná uchaz. ucha- volná uchaz. zeči místa /1 místo zeči místa /1 místo zeči místa /1 místo bez vzdělání 92 0-89 0-82 0 - základní vzdělání 10 121 64 158,1 10 429 71 146,9 10 652 109 97,7 střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) 11 552 350 33,0 11 721 358 32,7 12 578 372 33,8 4 197 133 31,6 4 178 126 33,2 4 315 103 41,9 střední všeobecné 877 1 877,0 946 1 946,0 853 1 853,0 vysokoškolské 968 115 8,4 999 97 10,3 990 85 11,6 celkem 27 807 663 41,9 28 362 653 43,4 29 470 670 44,0 6.1 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa I přesto, že existuje trvalý nedostatek VPM, zůstávají v databázi ÚPO některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí 2002 za dlouhodobě evidovaná (dále DE) považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K 31.12.2003 evidoval ÚPO celkem 164 DE VPM, tj. 24,5 % z celkového počtu. Jejich počet se meziročně snížil o 23, podílové zastoupení na celkovém počtu VPM kleslo o 3,7 procentního bodu. Tabulka II/11 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání (dále KZAM) k 31.12.2002 k 30.6.2003 k 31.12.2003 třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 9 2 22,2 23 2 8,7 8 2 25,0 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci 112 52 46,4 100 46 46,0 74 24 32,4 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) 82 25 30,5 97 35 36,1 102 28 27,5 4. Nižší administrativní pracovníci 7 0 0,0 10 4 40,0 4 0 0,0 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě 74 7 9,5 27 1 3,7 32 4 12,5 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) 0 0 0,0 1 0 0,0 0 0 0,0 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 327 71 21,7 323 115 35,6 392 88 22,4 8. Obsluha strojů a zařízení 26 8 30,8 44 11 25,0 34 16 47,1 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 26 22 84,6 28 22 78,6 24 2 8,3 celkem 663 187 28,2 653 236 36,1 670 164 24,5
Úřad práce v Ostravě strana 17 V členění podle tříd KZAM patřilo koncem roku 2003 nejvíce DE VPM do 7. třídy (88 míst - nejvíce v profesi horník, stavební dělník, svářeč, řezač plamenem, šička a švadlena) a do 2. třídy (24 míst - především pro učitele jazyků). Největší meziroční úbytek DE VPM byl zaznamenán ve 2. třídě (-28), naopak největší nárůst se projevil v 7. třídě (+17). Tabulka II/12 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k 31.12.2002 k 30.6.2003 k 31.12.2003 stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % bez vzdělání + základní vzdělání 64 50 78,1 71 22 31,0 109 11 10,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 350 58 16,6 358 125 34,9 372 99 26,6 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) 133 20 15,0 126 37 29,4 103 23 22,3 střední všeobecné (gymnázia) 1 0 0,0 1 0 0,0 1 0 0,0 vysokoškolské 115 59 51,3 97 52 53,6 85 31 36,5 celkem 663 187 28,2 653 236 36,1 670 164 24,5 Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: 11 (6,7 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně svářeči a pomocní a nekvalifikovaní dělníci na stavbách, u 99 (60,4 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání - hlavně určena horníkům, seřizovačům strojů, stavebním profesím, šičkám a švadlenám, 23 (14,0 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - většinou pro učitele a obchodí zástupce, 31 (18,9 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům - třetina pedagogům VŠ. Důvodem existence DE VPM je zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady (učitel jazyků-rodilý mluvčí), popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například nízký výdělek, směnnost u žen - matek, kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení apod.). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců zaměstnání.
Úřad práce v Ostravě strana 18 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Negativní trend vývoje ostravského trhu práce z roku 2002 pokračoval i v roce 2003 - ve všech jeho dvanácti měsících registrovaných uchazečů o zaměstnání v meziročním srovnání výrazně přibylo a meziměsíční vzestup jejich evidenčního stavu se projevil ve dvou třetinách roku. Je patrné, že přetrvávající růst výkonnosti národního hospodářství ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v našem městě jen minimálně, naprosto nedostatečně a pořád v mnohem menším rozsahu než v jiných částech země. Ostrava, ale i většina dalších okresů MSK patří neustále v rámci republiky k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. K 31.12.2003 registroval ÚPO již celkem 29.470 osob - druhý největší stav v polistopadové historii, což je o 1.663 (+6,0 %) více než před dvanácti měsíci. Koncem prosince 2001 bylo v naší evidenci dokonce o 3.882 (-13,2 %) občanů bez práce méně. Počet lidí hledajících zaměstnání se přiblížil k třicetitisícové hranici a také vývoj většiny dalších základních sledovaných ukazatelů evidované nezaměstnanosti byl v roce 2003 velice nepříznivý; některé z nich dosáhly jedny z nejhorších nebo dokonce nejhorší hodnoty od počátku ekonomické transformace. Míra registrované nezaměstnanosti meziročně stoupla o 1,2 procentního bodu a koncem prosince 2003 činila 18,4 %. Hodnota tohoto ukazatele v Ostravě neustále značně převyšuje celorepublikový průměr a dlouhodobě dosahuje téměř jeho dvojnásobku. V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti všech okresů České republiky se Ostrava v uplynulém roce pohybovala mezi 8. místem (leden a únor) až 4. pozicí (srpen, září a říjen); v celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání nám ve všech měsících patřila vždy příčka nejvyšší. Jestliže se občané Ostravy nyní podílejí na celkovém stavu obyvatel České republiky 3,1 %, v nezaměstnanosti jsou zastoupeni 5,3 %. Tabulka III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě, Moravskoslezském kraji a v České republice měsíc 2003 míra nezaměstnanosti v Ostravě (%) průměrná míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji (%) průměrná míra nezaměstnanosti v ČR (%) pořadí Ostravy v rámci všech úřadů práce ČR leden 17,6 16,5 10,2 8 únor 17,7 16,5 10,2 8 březen 17,7 16,4 10,0 7 duben 17,5 16,1 9,6 5 květen 17,6 15,9 9,4 5 červen 17,8 16,1 9,5 5 červenec 18,2 16,5 9,9 5 srpen 18,4 16,6 10,0 4 září 18,5 16,6 10,1 4 říjen 18,2 16,4 9,9 4 listopad 18,1 16,4 9,9 5 prosinec 18,4 16,8 10,3 6
Úřad práce v Ostravě strana 19 Graf III/1 Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě a ČR v roce 2003 22,0 20,0 18,0 17,6 17,7 17,7 17,5 17,6 17,8 18,2 18,4 18,5 18,2 18,1 18,4 16,0 % 14,0 12,0 10,0 10,2 10,2 10,0 9,6 9,4 9,5 9,9 10,0 10,1 9,9 9,9 10,3 8,0 6,0 leden duben srpen listopad prosinec Ostrava ČR Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém skokovém zvýšení nezaměstnanosti (+737 osob) se situace v následujících dvou měsících začala zlepšovat a nárůst počtu uchazečů o zaměstnání se výrazně zpomalil. V dubnu a květnu, kdy na jaře začaly ve větší míře vznikat sezónní pracovní příležitosti, se stav nezaměstnaných osob o 652 snížil. S nástupem léta a ukončením školního roku se ale řady uchazečů znovu podstatně rozšířily a vzestupná tendence trvala až do září, v jehož závěru jsme zaznamenali dosavadní historické maximum - 29.613 registrovaných Ostravanů bez zaměstnání. Po říjnovém a listopadovém poklesu, který však byl pouze přechodný a dočasný, s příchodem zimního období nezaměstnanost opět stoupla. Průměrně měsíčně evidoval ÚPO v uplynulém roce celkem 28.873 uchazečů, tj. v meziročním o 2.184 (+8,2 %) více, což je nejvyšší počet za celou dobu jeho existence. Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2003 v porovnání s rokem 2002 ukazatel (celkový počet) stav k 12/2003-12/2002 12/2002 6/2003 12/2003 absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání 27 807 28 362 29 470 +1 663 +6,0 z toho - občané se ZPS 3 009 3 134 3 242 +233 +7,7 - uchazeči evidovaní déle 13 731 než 12 měsíců 14 493 15 535 +1 804 +13,1 uchazeči s nárokem na hmotné zabezpečení 6 506 6 153 6 489-17 -0,3 volná pracovní místa 663 653 670 +7 +1,1 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 41,9 43,4 44,0 +2,1 +5,0
Úřad práce v Ostravě strana 20 Graf III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2002 a 2003 30000 29000 28000 27000 26000 25000 24000 23000 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec 2002 2003 Počet osob pobírajících hmotné zabezpečení (dále HZ) před nástupem do zaměstnání se po lednovém zvýšení v následujících čtyřech měsících plynule snižoval. Další nárůst se projevil až v létě, což především souviselo s příchodem čerstvých absolventů škol a učilišť - nejvíce uchazečů pobírajících HZ (7.153) jsme loni evidovali v září. V posledních třech měsících roku jejich počet opět klesal. Koncem prosince pobíralo HZ celkem 6.489 uchazečů o zaměstnání, což je o 17 (-0,3%) méně než v závěru předchozího roku. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání pobírající hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání období celkový počet uchazečů uchazeči pobírající HZ celkem % ženy ZPS absolventi měsíční průměrná výše HZ v Kč prosinec 2002 27 807 6 506 23,4 3 382 368 1 623 3 042,- leden 2003 28 544 6 733 23,6 3 390 380 1 450 únor 28 616 6 642 23,2 3 277 374 1 404 březen 28 664 6 129 21,4 3 021 382 1 046 3 318,- duben 28 341 5 982 21,1 3 015 398 975 květen 28 012 5 719 20,4 2 906 398 889 červen 28 362 6 153 21,7 3 196 415 1 140 3 266,- červenec 29 185 6 621 22,7 3 522 444 1 232 srpen 29 419 6 657 22,6 3 582 450 1 371 září 29 613 7 153 24,2 3 844 441 1 722 3 184,- říjen 29 200 6 888 23,6 3 686 421 1 604 listopad 29 051 6 634 22,8 3 512 413 1 460 prosinec 29 470 6 489 22,0 3 303 405 1 313 3 227,- index12/03:12/02 (v %) 106,0 99,7 94,0 97,7 110,1 80,9 106,1
Úřad práce v Ostravě strana 21 Podíl těchto osob na celkovém počtu našich klientů se v průběhu roku pohyboval v rozmezí 20,4 % (v květnu) až 24,2 % (v září), v jeho závěru meziročně klesl o 1,4 procentního bodu. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je v Ostravě podíl osob pobírajících HZ před nástupem do zaměstnání na celkové nezaměstnanosti velice nízký (ze všech úřadů práce je třetí až čtvrtý nejnižší). Tuto situaci způsobuje vysoký a stále narůstající počet dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání v registru ÚPO. Průměrná měsíční výše HZ před nástupem do zaměstnání ke konci roku 2003 činila 3.227,- Kč, což je oproti konci předchozího roku o 185,- Kč více. 2. Tok nezaměstnanosti Stejně jako dříve se i v uplynulém roce vyznačoval ostravský trh práce jedním z největších toků evidované nezaměstnanosti (dlouhodobě 2. místo za Prahou). Nově se do evidence našeho úřadu práce přihlásilo 23.658 osob, což je o 1.325 méně než za dvanáct měsíců předchozího roku. Z větších ostravských podniků převažovali mezi novými uchazeči o zaměstnání bývalí zaměstnanci akciových společností OKD (338 - včetně osob uvolněných z jejích dceřiných společností), Vítkovice Strojírenství (263), ISPAT Nová huť (209) a obchodní s.r.o. Hruška (157). O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo 587 mladých mužů vracejících se ze základní vojenské nebo civilní služby a 408 osob po výkonu trestu odnětí svobody. Naše služby také vyhledalo 1.106 bývalých živnostníků (meziročně o 110 více), kteří ukončili, respektive přerušili svoji samostatnou výdělečnou činnost. Vyřazeno z evidence bylo celkem 21.995 osob, z nichž 14.580 (66,3 %) nalezlo pracovní uplatnění, což je absolutně čtvrtý nejlepší výsledek za celou dobu existence ÚPO. Více než 850 občanů vyřazených z našeho registru během roku 2003 odešlo prokazatelně pracovat do jiných míst republiky (641) nebo vycestovalo za zaměstnáním do ciziny (210). Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce 2003 3500 3000 2500 2000 1500 2 482 1 745 1 660 1 588 1 811 1 763 1 805 2 128 1 558 1 887 2 157 1 807 2 556 1 733 1 785 1 551 2 802 2 608 1 826 2 239 1 522 1 671 1 694 1 275 1000 500 0 leden duben srpen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení
Úřad práce v Ostravě strana 22 Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní nově umístění umístění umístění vyřazení pro celkem *) vyřazení evidovaní celkem ÚP jinak nespolupráci ostatní 12/2002 27 807 leden 2003 28 544 2 482 1 745 1 130 531 599 182 433 únor 28 616 1 660 1 588 1 149 512 637 165 274 březen 28 664 1 811 1 763 1 236 540 696 225 302 duben 28 341 1 805 2 128 1 463 715 748 258 407 květen 28 012 1 558 1 887 1 304 627 677 250 333 červen 28 362 2 157 1 807 1 211 595 616 244 352 červenec 29 185 2 556 1 733 1 082 517 565 291 360 srpen 29 419 1 785 1 551 1 031 465 566 228 292 září 29 613 2 802 2 608 1 593 754 839 209 806 říjen 29 200 1 826 2 239 1 492 703 789 315 432 listopad 29 051 1 522 1 671 1 165 542 623 233 273 prosinec 29 470 1 694 1 275 724 368 356 234 317 celkem 23 658 21 995 14 580 6 869 7 711 2 834 4 581 *) koncový stav měsíce 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání S celkovým ročním zvýšením počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání došlo k absolutnímu nárůstu téměř ve všech sledovaných skupinách s výjimkou absolventů škol, učilišť a mladistvých. Na celkovém meziročním přírůstku o 1.663 osob se 53,2 % podíleli muži, kterých přibylo 884, počet nezaměstnaných žen stoupl o 779. Řady uchazečů o zaměstnání se ZPS se v průběhu roku 2003 rozšířily o 233 (+7,7 %). Evidenční stav absolventů škol, učilišť a mladistvých nelze meziročně porovnat, protože od poloviny roku 2003 došlo ke změně metodiky jejich klasifikace (podrobněji viz část 4.3 následující kapitoly). Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období celkem ženy % žen ZPS % ZPS absolventi % absolv. prosinec 2002 27 807 13 409 48,2 3 009 10,8 3 430 12,3 leden 2003 28 544 13 557 47,5 3 035 10,6 3 396 11,9 únor 28 616 13 497 47,2 3 032 10,6 3 428 12,0 březen 28 664 13 492 47,1 3 054 10,7 3 391 11,8 duben 28 341 13 408 47,3 3 071 10,8 3 290 11,6 květen 28 012 13 358 47,7 3 100 11,1 3 162 11,3 červen 28 362 13 652 48,1 3 134 11,0 3 418 12,1 červenec 29 185 14 271 48,9 3 187 10,9 3 310 11,3 srpen 29 419 14 483 49,2 3 225 11,0 3 371 11,5 září 29 613 14 564 49,2 3 196 10,8 2 544 8,6 říjen 29 200 14 305 49,0 3 209 11,0 2 386 8,2 listopad 29 051 14 203 48,9 3 199 11,0 2 245 7,7 prosinec 29 470 14 188 48,1 3 242 11,0 2 234 7,6 index 12/03:12/02 (v %) 106,0 105,8 99,8 107,7 101,9 65,1 61,8
Úřad práce v Ostravě strana 23 4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči se změněnou pracovní schopností Mezi nejvíce ohrožené skupiny na ostravském trhu práce patří dlouhodobě zejména občané se změněnou pracovní schopností. Evidenční stav těchto zdravotně handicapovaných uchazečů je v Ostravě ze všech okresů ČR dlouhodobě nejvyšší a od roku 1996 téměř každý měsíc pravidelně stoupá. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se řadu let pohybuje okolo 11 %. Ke konci prosince 2003 jsme celkem registrovali 3.242 uchazečů se ZPS, což je o 233 více než v závěru předchozího roku a nejvíce za celou dobu existence ÚPO. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se ZPS ukazatel stav k 12/2003-12/2002 12/2002 6/2003 12/2003 absolutně % celkový počet uchazečů se ZPS 3 009 3 134 3 242 +233 +7,7 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 10,8 11,0 11,0 Při ztrátě zaměstnání přecházejí tyto osoby většinou ihned do evidence ÚPO a stávají se klasickými představiteli dlouhodobé nezaměstnanosti. K 31.12.2003 jsme déle než 12 měsíců evidovali celkem 2.388 uchazečů se ZPS (meziročně o 171 více), tj. 73,7 % z jejich celkového počtu. Průměrná doba setrvání občanů se ZPS v registru ÚPO je velice vysoká a navíc se stále prodlužuje. Koncem roku 2003 činila 43,2 měsíce (meziroční nárůst o 2,4 měsíce), u ostatních občanů jen 22,0 měsíce. Hlavními příčinami tohoto nepříznivého stavu jsou kromě zdravotních problémů uchazečů se ZPS, často kumulovaných, také jejich vyšší věk a převážně nižší dosažené vzdělání. Svou roli sehrává také úroveň mezd, sociálních dávek a postoje zaměstnavatelů. Nově se v průběhu roku 2003 zaevidovalo 1.025 uchazečů o zaměstnání se ZPS. Většinou se jednalo o opakované evidence, v případě první evidence šlo o uchazeče, kteří nadále nemohou vykonávat profesi, pro kterou mají kvalifikaci, neboť v důsledku dlouhodobého výkonu práce v této profesi mají poškozené zdraví ( například bývalí pracovníci dolů, hutí a těžkého strojírenství). Dalším 310 nezaměstnaným (meziročně o 70 více) byl přiznán charakter občana se ZPS. Ve sledovaném období se na ÚPO zaregistrovalo také 86 uchazečů v důsledku přehodnocení jejich plného invalidního důchodu na částečný. Částečný invalidní důchod pobíralo koncem prosince 2003 celkem 2.472 uchazečů se ZPS (meziročně o 221 více), tj. 76,2 % z jejich celkového počtu. Možnosti pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání se ZPS jsou v Ostravě trvale mizivé. Počet VPM nahlášených zaměstnavateli a vhodných pro tyto handicapované osoby je minimální - průměrně měsíčně jsme jich měli v loňském roce k dispozici pouze 10. Přes všechny problémy a obtíže se nám v roce 2003 podařilo nalézt zaměstnání pro 564 těchto uchazečů. Tento relativně vysoký počet je výsledkem maximálního využívání všech forem aktivní politiky zaměstnanosti, ale také náročné každodenní mravenčí a systematické činnosti našich zprostředkovatelů, kteří pracovní příležitosti vyhledávají individuálně pro jednotlivé uchazeče podle jejich zdravotních předpokladů, organizují výběrová řízení a osobně přesvědčují zaměstnavatele, aby je přijali do pracovního poměru.
Úřad práce v Ostravě strana 24 Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání se ZPS stupeň vzdělání k 31.12.2002 k 30.6.2003 k 31.12.2003 (podle ISCED97) absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 8 0,3 6 0,2 2 0,1 základní vzdělání 1 092 36,3 1 119 35,7 1 155 35,6 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 1 559 51,8 1 648 52,6 1 692 52,2 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) 266 8,8 276 8,8 295 9,1 střední všeobecné 43 1,4 44 1,4 49 1,5 vysokoškolské 41 1,4 41 1,3 49 1,5 celkem 3 009 100,0 3 134 100,0 3 242 100,0 I když podíl uchazečů se ZPS s kvalifikací vyučen je vyšší než u ostatních uchazečů o zaměstnání, přibližně 90 % z nich nemůže v důsledku zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro možnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob. 4.2 Ženy Absolutní počet evidovaných nezaměstnaných žen v průběhu roku 2003 vzrostl o 779, na celkovém zvýšení ostravské registrované nezaměstnanosti se ženy podílely 46,8 %. Se 14.188 registrovanými ženami zaujímala Ostrava koncem prosince 2003 v rámci všech úřadů práce ČR 1. místo a tato nejvyšší příčka nám patří dlouhodobě, tedy i po celý uplynulý rok. Nejvíce evidovaných žen nejen v roce 2003, ale v celé polistopadové historii, a to 14.564, jsme zaznamenali v září. Jejich podílové zastoupení na celkové ostravské nezaměstnanosti je však dlouhodobě pod celostátním průměrem a v průběhu celého roku nepřekročilo 49,2 %. V jeho závěru byly ženy v registru ÚPO zastoupeny 48,1 %, což je o 2,1 procentního bodu méně než činil prosincový celorepublikový průměr. Graf III/4 Vývoj počtu evidovaných žen a mužů v roce 2003 15 500 15 000 14 500 14 000 13 500 13 000 12 500 12 000 leden duben srpen listopad prosinec ženy muži