Pozemky sloužící dopravě Jana Dudová
Přehled platné právní úpravy Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury Zákon č. č. 266/1994 Sb., o drahách Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon Zákoně č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku
Stavba pozemní komunikace veřejně prospěšná stavba, územní plán, regulační plán, zemědělský nebo stavební pozemek, cena za pozemky, Veřejnoprávní pojetí versus soukromoprávní pojetí
Stavební zákon a veřejná infrastruktura 2/1 písm. k) SZ: veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby, zařízení, a to mimo jiné dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení. 170/1 písm. a) SZ: Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel.
Veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury veřejně prospěšná stavba = stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci - 2/1 písm. l) SZ územně plánovací dokumentace - 2/1 písm. n) SZ : 1. zásady územního rozvoje, 2. územní plán, 3. regulační plán.
Kategorie pozemní komunikace Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Kategorie pozemní komunikace : a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace. 2 z. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Vlastnictví pozemních komunikací Vlastníkem všech dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž územní se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je osoba právnická (vč. státu) či fyzická osoba.
Převody pozemků Vlastnictví FO a PO - smluvně Vlastnictví státu - režim z. 219/2000 Sb. Pravomoc Státního pozemkového úřadu dle 7 z. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu - SPÚ na základě písemné žádosti obce nebo kraje do jejich vlastnictví bezúplatně převede silniční pozemky, silniční pomocné pozemky a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo Vyvlastňování pozemků POZ. KOMUNIKACE Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění Zákon č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní infrastruktury
Silniční pozemek Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek ( 11 z. o pozemních komunikacích) Evidence silničního pozemku v KN: ostatní plocha + označení způsobu jejího využití (dráha, silnice, ostatní komunikace )
Obecné užívání pozemní komunikace Oprávnění každého užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny 19 odst. 1 zák. o pozemních komunikacích Účelové komunikace příslušný silniční správní úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
Silniční ochranná pásma prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve stanovené vzdálenosti Stanoví se pro nově budované, zrekonstruované na základě rozhodnutí o umístění stavby Stavby, terénní úpravy v silničním ochranném pásmu jen na základě povolení silničního správního úřadu + dodržení podmínek podle stavebního zákona
Povinnosti vlastníků sousedních nemovitostí Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo místní komunikace v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek,světelných signálů, dopravních zařízení
Realizace pozemní komunikace 17 (1) Dálnice, silnice a místní komunikace I. třídy, jejich součásti, příslušenství a stavby související jsou veřejně prospěšné. Za související stavbu se pro tyto účely považuje i stezka pro cyklisty a stezka pro chodce a cyklisty souběžná se silnicí nebo místní komunikací I. třídy. (2) Podle zvláštního právního předpisu lze odejmout nebo omezit a) vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice, místní komunikace I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících, b) vlastnické právo k pozemku, jestliže byla dálnice, silnice nebo místní komunikace zřízena na cizím pozemku. (3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce staveb uvedených v odstavci 1 omezuje smlouvou a ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem je nižší než 1 000 Kč, sjedná se úplata ve výši 1 000 Kč.
Pozemní komunikace a ochrana veřejných zájmů Ve veřejném zájmu může dálnice, silnice a místní komunikace křížit inženýrské sítě a jiná vedení, vody, zásoby přírodních podzemních vod, území chráněná podle zvláštních předpisů, vodohospodářská a jiná díla, nebo se jich jinak dotknout a může být jimi křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zařízení pro rozvod tepla a topných plynů, s výjimkou vedení tramvajových a trolejbusových drah, pokud nejsou zřizována pro potřeby dálnice, silnice nebo místní komunikace, nesmějí být podélně umísťována v jejich tělese a na silničních pomocných pozemcích, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak.
Pozemní komunikace a ochrana veřejných zájmů K pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto pozemku má obec nebo kraj anebo stát (dále jen oprávněná osoba ) v rozsahu vymezeném touto územně plánovací dokumentací předkupní právo; to neplatí, pokud pro veřejně prospěšnou stavbu postačí zřízení věcného břemene. Kupní cena pozemku, popřípadě stavby, se určí znaleckým posudkem ve výši obvyklé ceny podle zvláštního právního předpisu opatřeným oprávněnou osobou; je-li oprávněnou osobou stát, neplatí pro určení výše ceny omezení podle zvláštního právního předpisu ( 101 StZ)
Pozemní komunikace a ochrana veřejných zájmů zákon č. 416/2009 Sb., - urychlení mj. i dopravní infrastruktury: Dopravní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavby dopravní infrastruktury a stavby s nimi související umisťované v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje nebo veřejně prospěšné stavby vymezené v územně plánovací dokumentaci. Výši kupní ceny v kupní smlouvě, získávají-li se koupí potřebná práva, lze sjednat maximálně do výše a) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 16 v případě pozemku s výjimkou stavebního pozemku, b) ceny stanovené znaleckým posudkem vynásobené koeficientem 1,15 v případě stavebního pozemku nebo stavby.
Zánik pozemní komunikace Jestliže zanikl dopravní význam dálnice, silnice nebo místní komunikace a nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o jejím zrušení. Speciální stavební úřad neprodleně rozhodne o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění ( 18 z o poz. kom.)
Pozemky v režimu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a) podmínky pro stavbu drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových a stavby na těchto dráhách, b) podmínky pro provozování drah, c) výkon státní správy a státního dozoru ve věcech drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových. Zákon se nevztahuje na dráhy důlní, průmyslové a přenosné.
Ochrana dráhy Obvod dráhy je území určené územním rozhodnutím pro umístění stavby dráhy. Nikdo nesmí bez povolení provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Všechna místa na dráze a v obvodu dráhy jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou a) dráhy a jejího obvodu, pokud je dráha vedena po pozemní komunikaci, b) dráhy a jejího obvodu v místě křížení dráhy s pozemní komunikací, c) prostor určených pro veřejnost, nástupišť a přístupových cest k nim a prostor v budovách nacházejících se v obvodu dráhy, pokud jsou v nich poskytovány služby související s drážní dopravou, d) veřejně přístupných účelových komunikací v obvodu dráhy, e) volných ploch vzdálených nejméně 2,5 m od osy krajní koleje dráhy.
Ochrana dráhy Z důvodů veřejného zájmu se dráha a stavba dráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách, tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drah a drážní dopravy na dráze. Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím speciálního stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje speciální stavební úřad podle zvláštního zákona.
Stavba dráhy Speciálním stavebním úřadem pro stavby dráhy a stavby na dráze je drážní správní úřad. Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být před vydáním kolaudačního souhlasu ověřena technicko bezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy, stanoví drážní správní úřad ve stavebním povolení též zavedení zkušebního provozu. Stavbu, která není stavbou dráhy a zasahuje zčásti do jejího obvodu, lze zřizovat a provozovat jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.
Ochranné pásmo dráhy Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou dle významu dráhy ve stanovené vzdálenosti Oprávnění v ochranném pásmu Pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje.
Vlastnictví drah Fyzická či právnická osoba. Vlastník dráhy je povinen udržovat dráhu v provozuschopném stavu a umožnit styk s jinými dráhami. V případě, že se jedná o dráhy celostátní a regionální je dále povinen je udržovat v rozsahu nezbytném pro dopravní potřebu státu a dopravní obslužnost území kraje. Pokud vlastník celostátní či regionální dráhy není schopen zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhu nabídnout státu k odkoupení (Ministerstvo dopravy).
Pozemky sloužící letecké dopravě zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví Letiště - územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, včetně souboru staveb a zařízení, trvale určená k vzletům a přistáváním letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím. Letecká stavba - stavba letiště, stavba v prostoru letiště a stavba sloužící k zajištění letového prostoru mimo prostor letiště.
Pozemky sloužící letecké dopravě vnitrostátní letiště, mezinárodní letiště, veřejná letiště - přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, neveřejná letiště - okruh uživatelů stanovuje Úřad pro civilní letectví, vojenská letiště - pro potřeby Armády ČR. ochranná pásma letišť, ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah a prostorů, ochranná pásma leteckých staveb.
Oprávnění provozovatele letiště Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn vstupovat na cizí pozemky i mimo ochranné pásmo a to za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb.
Pozemky sloužící vodní dopravě zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Vnitrozemské vodní cesty jsou vodní toky a jiné vodní plochy, na kterých lze provozovat plavbu (dále jen vodní cesty ).
Společný komentář k pozemkům určeným k dopravě Obecné a speciální stavební úřady Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, rozlišuje několik druhů stavebních úřadů. Rozeznává stavební úřady obecné, speciální, vojenské a jiné. Obecné stavební úřady vykonávají veškerou působnost stavebního úřadu včetně územního rozhodování.
Speciální stavební úřady působnost při výstavbě specifických liniových dopravních staveb (srov. 15 stavebního zákona). Působnost stavebního úřadu vykonávají orgány vykonávající státní správu na uvedených úsecích podle zvláštních právních předpisů (dále jen speciální stavební úřady ) v případě staveb leteckých, staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, vodních děl, staveb podléhajících integrovanému povolení (z. 76/2002 Sb.) Působnost speciálních stavebních úřadů je ve vazbě na ustanovení 15 stavebního zákona do působnosti speciálních stavebních úřadů nepatří územní rozhodování nebo vydávání územního souhlasu podle stavebního zákona.
Speciální stavební úřady Úřad pro civilní letectví se sídlem v Praze u staveb leteckých, Drážní správní úřad u staveb drah a na dráze (působnost drážních správních úřadů přitom vykonávají v rozsahu stanoveném zákonem o drahách i obce, a to v přenesené působnosti), Silniční správní úřad u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, Vodoprávní úřad
Věcná břemena (dále jen VB) U liniových dopravních staveb zahajuje řízení o vzniku věcného břemene speciální stavební úřad. Specifický vznik věcných břemen: Zákonné věcné břemeno např. ze zákona o pozemních komunikacích vyplývá VB strpět na pozemku umístnění veřejného osvětlení, dopravních značek a tabulek s označením místních názvů ( 35 odst. 2 cit. zák.) ve vazbě na zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, resp. věcné břemeno při umístění energetického, telekomunikačního,vodovodního, kanalizačního a jiného vedení, zařízení pro rozvod tepla a topných plynů v silničním pomocném pozemku ( 36 cit. zák.).
Vyvlastnění Stavební zákon stanoví v ustanovení 170 v obecné rovině účely vyvlastnění. Práva k pozemkům, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel. Speciální právní úprava vyvlastnění je obsažena v zákoně o vyvlastnění.
Praktický příklad Bylo vydáno územní rozhodnutí o stavbě silnice 1. třídy, resp. dálnice: 1) Stavební pozemek 2) Ocenění 3) Majetkoprávní vypořádání
Stavební zákon stavebním pozemkem je pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem - 2/1 písm. b) K žádosti o stavební povolení stavebník připojí doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem 110/2 písm. a)
Zákon o oceňování majetku stavební pozemky jsou 1. nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným územním rozhodnutím, regulačním plánem, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, nebo územním souhlasem určeny k zastavění; je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění, 2. pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny, a v druhu pozemku zahrady a ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a pozemkem evidovaným v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří za účelem jejich společného využití a jsou ve vlastnictví stejného subjektu, 3. plochy pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí - 9/1 písm. a) z. 151/1997 Sb.
Neoprávněná stavba Zřídil-li někdo stavbu na cizím pozemku neoprávněně, připadne stavba vlastníkovi pozemku ( 1084 a násl.). Osoba, která takovou stavbu zřídila, má vůči vlastníkovi pozemku nárok na účelně vynaložené náklady pouze stavěla-li v dobré víře. Pro případy, kdy takové řešení není pro stavebníka či vlastníka pozemku vyhovující, počítá NOZ s dalšími variantami řešení. Postup závisí na tom, jestli zřizovatel stavby jednal v dobré víře či nikoli. Pokud někdo zřídil stavbu v dobré víře, že je k tomu oprávněn: - Může se po vlastníkovi domáhat, aby mu pozemek za obvyklou cenu převedl. Povinnost pozemek prodat má ale jen ten vlastník, který o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal. Vlastník pozemku může naopak po zřizovateli stavby požadovat, aby jeho pozemek za obvyklou cenu odkoupil. - Pokud se strany nedohodnou, rozhodne soud o přikázání pozemku do vlastnictví zřizovatele stavby. Tomu současně uloží povinnost zaplatit původnímu vlastníkovi pozemku náhradu. - Soud může také uložit zřizovateli stavby povinnost stavbu na vlastní náklad odstranit a pozemek uvést do původního stavu.
Neoprávněná dopravní stavba Přednostní režim dle speciální veřejnoprávní úpravy