Jak architektura kompletně změnila obraz Anděla II. Author: Jana Temelová Published: 25.02.2006 Terénní šetření provedené v uplynulých dvou letech v okolí křižovatky Anděl ukázalo, že vedle nové výstavby dochází k postupnému zlepšování fyzického stavu budov také ve starší zástavbě. V postupu fyzické regenerace můžeme nají určitý prostorový vzorec. Většina budov, ležících v bezprostřední blízkosti Zlatého Anděla, prošla částečnou nebo úplnou rekonstrukcí a počet objektů s neuspokojivým fyzickým stavem je tak v nejbližším okolí křižovatky velmi nízký. Obecně lze říci, že budovy lokalizované dále od křižovatky Anděl a od hlavních komerčních ulic Nádražní a Štefánikova jsou častěji v horším fyzickém stavu než objekty stojící v blízkosti hlavních městských os a rozvojových ploch u Anděla. Křižovatka Anděl je rozvíjejícím se lokáním centrem, kolem kterého probíhá nová výstavba. Újezd-Štefánikova-Nádražní představuje historicky důležitou městskou osu, podél níž se soustřeďovaly a soustřeďují komerční a kulturní aktivity. Kromě toho se fyzický stav budov ve starší zástavbě zdá být ovlivněný polohou vůči celoměstskému centru. Budovy blíže atraktivnímu středu města jsou zpravidla v lepším stavu v porovnání s objekty položenými periferněji na méně atraktivních pozemcích. Na druhou stranu zástavba blíže k centru města byla pravděpodobně v lepším fyzickém stavu již v dřívějším období, proto současný stav nemusí být pouze výsledkem probíhající fyzické revitalizace. Přesto lze shrnout, že fyzický stav budov se zhoršuje poměrně pravidelně s rostoucí vzdáleností od shluku nových projektů kolem křižovatky Anděl a od celoměstského centra. Fyzický stav budov v okolí Zlatého Anděla v roce 2004 (pro zvětšení klikněte na obrázek) 1/5
Přes výše naznačený vzorec postupu fyzické revitalizace je zřejmé, že stav budov nezávisí pouze na jejich poloze vůči centru. Je taktéž ovlivněn také jinými faktory, například vlastnictvím objektu. Městská část Praha 5 spravovala v roce 2000 asi 20 % bytového fondu. Bytové domy v obecním vlastnictví jsou zpravidla v horším fyzickém stavu než komerční nebo bytové objekty v soukromém vlastnictví. Na druhou stranu je třeba přiznat, že nejen soukromí investoři a vlastníci nemovitostí vkládali prostředky do revitalizace starší zástavby v okolí Anděla. 2/5
Městská část Praha 5 spolu s Magistrátem Hl. m. Prahy například zrekonstruovala secesní Smíchovskou tržnici, v jejímž horním patře se dnes nachází moderní městská knihovna. Podobně také Židovské muzeum v Praze, za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, opravilo a rozšířilo zanedbanou Smíchovskou synagogu přímo na křižovatce Anděl. Významnou roli hrál pak veřejný sektor v regeneraci veřejných prostor a zkvalitňování infrastruktury v této části Smíchova. Ačkoli v oblasti Anděla docházelo a nadále dochází k viditelné regeneraci starší zástavby, fyzické prostředí stále odráží kontrast mezi progresivními funkcemi, schopnými vytvářet vysoké zisky, a méně lukrativními aktivitami. Zářící komerční komplexy vybudované díky (zejména) zahraničnímu kapitálu na jedné straně a nevábný stav části bytových domů a místních obchodů na straně druhé vytvářejí viditelný protiklad ve fyzickém prostředí Smíchova. Kontrast panující ve fyzické struktuře čtvrti se odráží také v sociálním prostředí. Anděl se vyznačuje velkou pestrostí funkcí a různorodostí uživatelů. Tuto různorodost lze dobře pozorovat například na odlišném využívání veřejných prostor jednotlivými sociálními skupinami. Patrné je to na pěších zónách Zlatého Anděla, kde se zcela samozřejmě potkávají zjevně nadstandardně placení, kvalitně oblečení zaměstnanci firem usídlených v místě a skupinky bezdomovců, zabírající lavičky. Důležitý vliv na kvalitu života v hustě zastavěných čtvrtích, jako je Smíchov, vždy měly veřejné prostory a zeleň. Zdá se, že představitelé městské části Prahy 5 si význam kvalitních veřejných prostor uvědomují. Zastupitelé vyjádřili zájem místní vlády vytvořit na Smíchově takové prostředí, které respektuje důležitost místa i potřeby obyvatel čtvrti. Od roku 2000 se zvýšily výdaje městské části na životní prostředí, které zahrnují stavební investice, údržbu zelených ploch a chodníků, svoz odpadu apod. Městská část realizovala několik projektů vedoucích ke zlepšení kvality veřejných prostor na Smíchově. Příkladem je regenerace některých náměstí a místních parků (např. Arbesovo náměstí, náměstí 14. října, Klamovka, Kinského zahrada). 3/5
Výdaje městské části Praha 5 na životní prostředí (pro zvětšení klikněte na obrázek) V okolí Anděla došlo též k významným změnám v oblasti dopravy. Strahovský tunel a tunel Mrázovka (financováno pražským magistrátem), které se staly součástí pražského městského okruhu, měly ulehčit místním komunikacím v oblasti Anděla. Cíl vytlačit z Anděla tranzitní dopravu dále podpořilo zavedení systému jednosměrek. Snaha o zklidnění automobilové dopravy přímo na křižovatce Anděl vedla místní vládu k vybudování nové pěší zóny ve tvaru písmene T. Ačkoli pěší zóna zcela nevylučuje automobily, pomáhá integrovat nové komerční komplexy do živého centra práce, bydlení a zábavy, které je v porovnání s minulostí daleko přátelštější k chodcům. Místní správa též poskytla zdroje na renovaci chodníků a rekonstrukci technické infrastruktury. Pravidelné čištění chodníků u Anděla vytváří příznivý dojem, že se o místo někdo stará. Důležité je, že se na kultivaci veřejných prostor a místní infrastruktury podílejí vedle městské části také developeři nových projektů u Anděla. Samospráva zdá se využívá příležitosti získat výhody ze soukromých investic ve prospěch místní komunity. Požadavek účastnit se městských projektů v podobě příspěvku na veřejné prostory a infrastrukturu (5 až 7 % investičních výdajů) vstupuje do vyjednávání mezi soukromými developery nových projektů a představiteli místní správy. 4/5
Krátce po dokončení Zlatého Anděla vznikla podél budovy jako společná investice Městské části Praha 5, ING Real Estate a dalších soukromých investorů pěší zóna. Regenerace zanedbaného parku Sacré-Coeur a lávka pro pěší spojující park s komerčním centrem byla financována investory Nového Smíchova. Investice byla součástí závazku developera vůči městské části, která požadovala vytvoření zeleného prostoru přístupného pro veřejnost. Díky uspořádání budov první fáze projektu Anděl City do podkovy vzniklo ve středu nové veřejné prostranství se stromy a lavičkami. V druhé fázi výstavby se v souladu s urbanistickými studiemi počítá s prodloužením Bozděchovy ulice v podobě nové pěší zóny. Myšlenka prodloužit Bozděchovu ulici je udržena také v projektu Anděl Park. V budoucnu by prodloužená pěší ulice měla sloužit jako důležitá komunikační osa spojující řeku Vltavu a kopec Mrázovka. Rovněž projekt Anděl Gate počítá s parkovými úpravami na části svých ploch a vytvořením zeleně na střechách objektů. Většina developerů v oblasti rovněž financovala vysázení stromů ve dvorech komplexů i v ulicích podél nových objektů. Regenerace parků, rozšiřování zelených ploch, vznik nových a úprava existujících náměstí i vytvoření nové pěší zóny naznačují, že kvalita i kvantita veřejných prostor se v okolí křižovatky Anděl roste. Bývalý starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud je přesvědčen, že nová pěší zóna spolu s rozšiřováním zelených ploch a revitalizací parků pomáhá vytvořit příjemné prostředí pro život místních obyvatel. Nejen velké úpravy, ale i malé změny v podobě umísťování nových laviček, veřejného osvětlení, odpadkových košů a směrovek místního informačního systému přispívají k vytvoření městského prostředí, které se zdá být přitažlivé pro široké spektrum uživatelů. Další investory nevyjímaje. Stavební fórum přivítá na mailové adrese redakce vaše názory nebo komentáře. Čtenářské reakce budou zveřejňovány pod články. 25.02.2006 17:26, Jana Temelová 5/5