Sp.zn. sukls74182/2015 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Betahistin Mylan 16 mg tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tableta obsahuje Betahistini dihydrochloridum 16 mg. Pomocné látky se známým účinkem: Jedna tableta obsahuje 140 mg monohydrátu laktosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Tableta Bílá nebo téměř bílá, kulatá tableta s vyraženým "B16" na jedné straně a s půlicí rýhou na druhé straně. Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1. Terapeutické indikace Meniérův syndrom charakterizovaný následující trojicí základních příznaků: vertigo (s nauzeou/zvracením) ztráta sluchu (zhoršení sluchu) tinnitus 4.2. Dávkování a způsob podání Dávkování Dospělí (včetně starších pacientů): Počáteční perorální dávka je jedna tableta třikrát denně podávaná nejlépe s jídlem. Udržovací dávkování se obvykle pohybuje v rozsahu 24-48 mg denně. Dávkování má být individuálně upraveno podle odpovědi pacienta. Zlepšení může být pozorováno někdy až po několika týdnech léčby. Nejlepší výsledky se někdy dostavují až po několika měsících. V některých indikacích může nasazení léku na počátku choroby zabránit progresi onemocnění nebo ztrátě sluchu v pozdějších fázích nemoci. 1/6
Pacietni s poruchou funkce ledvin: U této skupiny pacientů nejsou k dispozici zvláštní klinické studie, ale na základě postmarketingových zkušeností se jeví, že není třeba upravovat dávku. Pacienti s poruchou funkce jater: U této skupiny pacientů nejsou k dispozici zvláštní klinické studie, ale na základě postmarketingových zkušeností se jeví, že není třeba upravovat dávku. Geriatrická populace Ačkoliv jsou klinické údaje v této věkové skupině omezené, rozsáhlé post-marketingové zkušenosti naznačují, že u starších pacientů není třeba žádná úprava dávky. Pediatrická populace Vzhledem k nedostatku dat o bezpečnosti a účinnosti se podávání tohoto přípravku dětem do 18 let nedoporučuje. Způsob podání Perorální podání 4.3. Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo jakoukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Feochromocytom. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Pacienti s bronchiálním astmatem a anamnézou peptického vředu musí být pečlivě sledováni během léčby. Betahistin Mylan obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Nebyly provedeny studie interakcí in-vivo. Vzhledem k in-vitro údajům nejsou předpokládány žádné inhibice s enzymy Cytochromu P450. In vitro data indikují inhibici metabolismu betahistinu léčivými přípravky, které inhibují monoaminooxidázu (MAO) včetně podtypu B MAO (např. selegilinu). Opatrnost je doporučena při souběžném užívání betahistinu a inhibitorů MAO (včetně MAO-B selektivních). Protože je betahistin analogem histaminu, je teoreticky možné, že interakce betahistinu s antihistaminy může ovlivnit účinnost jednoho z těchto přípravků. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Nejsou k dispozici údaje o používání betahistinu u těhotných žen. 2/6
Studie na zvířatech, jakkoliv nejsou dostatečné, neindikují přímý nebo nepřímý škodlivý vliv na reprodukční toxicitu. Betahistin nemá být používán během těhotenství, pokud to není nezbytné. Kojení Není známo, zda se betahistin vylučuje do mateřského mléka. Nejsou žádné studie na zvířatech týkající se vylučování betahistinu do mateřského mléka. Význam léčivého přípravku pro matku by měl být zvážen vzhledem k výhodám kojení a potenciálního rizika pro dítě. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Betahistin je indikován k léčbě Meniérova syndromu, jehož příznaky jsou vertigo, tinnitus a ztráta sluchu. Toto onemocnění může negativně ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje. V klinických studiích, které zkoumaly schopnost řídit a obsluhovat stroje, neměl betahistin žádný nebo jen nepatrný vliv. 4.8 Nežádoucí účinky Následující nežádoucí účinky byly zaznamenány s níže uvedenými indikacemi u pacientů léčených betahistinem v placebem kontrolovaných klinických studiích s následujícími frekvencemi výskytu: velmi časté: ( 1/10); časté ( 1/100 až < 1/10); méně časté ( 1/1 000 až < 1/100); vzácné ( 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné: (< 1/10 000). Poruchy nervového systému Časté: bolest hlavy Gastrointestinální poruchy Časté: nauzea a dyspepsie Kromě nežádoucích účinků hlášených během klinických studií byly hlášeny následující spontánní nežádoucí účinky z post-marketingového sledování a z odborné literatury. Frekvenci není možno z dostupných údajů určit a proto je klasifikována jako neznámá. Poruchy imunitního systému: Reakce z hypersenzitivity, např. byla hlášena anafylaxe. Gastrointestinální poruchy Mírné žaludeční potíže (např. zvracení, gastrointestinální bolest, břišní distenze a nadýmání). Tyto nežádoucí účinky lze obvykle řešit užíváním dávky během jídla, případně snížením dávky. Poruchy kůže a podkožní tkáně Byly hlášeny kožní a podkožní reakce z přecitlivělosti, hlavně angioneurotický edém, kopřivka, vyrážka a svědění. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48 100 41 Praha 10 Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 4.9 Předávkování 3/6
Bylo hlášeno několik případů předávkování. Někteří pacienti měli mírné až střední symptomy při dávkování do 640 mg (např. nauzea, somnolence, bolest žaludku). Závažnější komplikace (např. křeče, plicní nebo srdeční poruchy) byly pozorovány v případech záměrného předávkování betahistinem zejména v kombinaci s předávkováním dalšími léčivými přípravky. Léčba předávkování by měla zahrnovat standardní podpůrná opatření. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antivertiginóza, ATC kód N07C A01. Mechanismus účinku betahistinu je znám jen částečně. Existuje řada možných hypotéz, které podporují i data ze studií na zvířatech a u člověka: Betahistin ovlivňuje histaminergní systém: Betahistin působí nejen jako částečný agonista H1 histaminových receptorů, ale také jako antagonista H3 histaminových receptorů v nervové tkáni, a má zanedbatelný vliv na H2 receptory. Betahistin zvyšuje obrat a uvolňování histaminu blokováním presynaptických H3 receptorů a indukcí snížené odpovědi H3 receptorů. Betahistin může zvýšit průtok krve v kochleární oblasti a v celém mozku: Farmakologické testování na zvířatech ukázalo zlepšení krevního oběhu v striae vascularis vnitřního ucha, pravděpodobně pomocí relaxace prekapilárních svěračů mikrocirkulace vnitřního ucha. Bylo také prokázáno, že betahistin zvyšuje průtok krve v lidském mozku. Betahistin usnadňuje vestibulární kompenzaci: Betahistin urychluje vestibulární zotavení po unilaterální neurotomii u zvířat prostřednictvím podpory a zjednodušení centrální vestibulární kompenzace; tento efekt, vyznačující se zvýšeným obratem a uvolňováním histaminu, je zprostředkován antagonismem H3 receptorů. Doba zotavení po vestibulární neurotomii u lidí byla také kratší po léčbě betahistinem. Betahistin mění neuronální přenos ve vestibulárních jádrech: Betahistin má také na dávce závislý inhibiční účinek na excitační aktivitu neuronů v postranních a středních vestibulárních jádrech. Farmakodynamické vlastnosti prokázané u zvířat mohou přispívat k terapeutickému přínosu betahistinu ve vestibulárním systému. Účinnost betahistinu byla prokázána ve studiích u pacientů, kteří trpěli vestibulární závratí a Menierovou nemocí díky zmírnění závažnosti a četnosti záchvatů vertiga. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Po perorálním podání se betahistin snadno a téměř úplně vstřebává ze všech částí gastrointestinálního traktu. Po absorpci je léčivý přípravek rychle a téměř zcela metabolizován na 2-pyridyloctovou kyselinu (2-PAA). Plazmatické hladiny betahistinu jsou velmi nízké. Farmakokinetické analýzy jsou proto založeny na měření 2-PAA v plazmě a moči. Cmax v nasyceném stavu je nižší než na lačno. Celková absorpce betahistinu je nicméně podobná za obou stavů, což naznačuje, že příjem potravy pouze zpomaluje vstřebávání betahistinu. 4/6
Distribuce Procento betahistinu vázaného na plazmatické proteiny v krvi je nižší než 5 %. Biotransformace Po absorpci je betahistin rychle a téměř zcela metabolizován na 2-PAA (který nemá žádný farmakologický účinek). Po perorálním podání betahistinu dosahuje koncentrace 2-PAA v plazmě a moči maximální úrovně 1 hodinu po podání a klesá s poločasem přibližně 3,5 hodiny. Eliminace 2-PAA se snadno vylučuje močí. V dávkovém rozmezí mezi 8 až 48 mg, se cca 85 % původní dávky vyloučí v moči. Vylučování vlastního betahistinu močí nebo stolicí je minimální. Linearita Degradace je konstantní v perorální dávce 8-48 mg, což ukazuje, že farmakokinetika betahistinu je lineární a naznačuje, že metabolické cesty zapojené do tohoto procesu nejsou nasyceny. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Toxicita po dlouhodobém podávání Intravenózní dávky 120 mg/kg a vyšších způsobují nepříznivé účinky v nervovém systému u psů a paviánů. Studie chronické toxicity po perorálním podání betahistin dihydrochloridu byly provedeny u potkanů po dobu 18 měsíců a psů po dobu 6 měsíců. Dávky 500 mg/kg u potkanů a 25 mg/kg u psů byly snášeny beze změn v klinických, chemických nebo hematologických parametrech. Nebyly zjištěny žádné histologické nálezy ve vztahu k léčbě těmito dávkami. Psi zvraceli po zvýšení dávky na 300 mg/kg. Ve výzkumné studii s betahistinem na potkanech po dobu 6 měsíců, byla po dávkách 39 mg/kg a vyšších hlášena v literatuře hyperémie některých tkání. Údaje uvedené v publikaci jsou omezené. Proto je význam tohoto zjištění v dané studii nejasný. Mutagenní a karcinogenní potenciál Betahistin nemá mutagenní potenciál. Speciální studie karcinogenity nebyly provedeny s betahistin dihydrochloridem. V 18 měsíční studii chronické toxicity u potkanů nebyl nicméně v průběhu histopatologického vyšetření zjištěn žádný průkaz nádorů, novotvarů nebo hyperplazie. Následně nebyl zjištěn žádný průkaz kancerogenního potenciálu betahistin dihydrochloridu v této omezené 18-měsíční studii v dávkách až do 500 mg/kg. Reprodukční toxicita Existují pouze omezené údaje o vlivu betahistinu na reprodukci. V jednogenerační studii u potkanů zahrnující podávání perorální dávky betahistinu 250 mg/kg nebyly u samců ani samic potkanů pozorovány žádné nežádoucí účinky na fertilitu nebo na implantaci embryí, porod nebo životaschopnost potomstva během laktace. U odstavených potkanů nebyly zaznamenány žádné abnormality. U březích králíků léčených perorálně betahistinem v dávce 10 nebo 100 mg/kg nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky na implantaci, vitalitu a hmotnost embryí a u plodu nebyly zaznamenány žádné abnormality skeletu nebo měkkých tkání. Z těchto studií lze dospět k závěru, že betahistin neměl v těchto studiích významný vliv na důležité reprodukční parametry u potkanů a králíků. Betahistin není teratogenní. Nicméně, vzhledem k výzkumné povaze těchto studií, není možné zcela vyloučit potenciální riziko. 5/6
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Povidon 360 Mikrokrystalická celulosa Monohydrát laktosy Koloidní bezvodý oxid křemičitý Krospovidon Kyselina stearová. 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25 C v původním obalu. 6.5 Druh obalu a obsah balení PVC/PVDC/Al blistr. Velikosti balení: 20, 30, 60, 90, a 100 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Generics [UK] Limited Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TL Velká Británie 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 83/375/08-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 25.6.2008/22.5.2013 10. DATUM REVIZE TEXTU 13.11.2015 6/6