EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 12.12.2017 COM(2017) 779 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ Dvanáctá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii CS CS
I. ÚVOD Tato dvanáctá měsíční zpráva o pokroku na cestě k vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní unie zachycuje vývoj ve dvou hlavních pilířích: boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, jakož i proti prostředkům, které tyto jevy podporují; a posílení naší obrany a budování odolnosti vůči uvedeným hrozbám. Téměř rok uplynul od útoku na vánočních trzích v Berlíně, který se odehrál dne 19. prosince 2016, zanechal dvanáct mrtvých a padesát šest zraněných a byl spáchán osobou, která používala několik různých identit, aby se vyhnula pohraničním a donucovacím orgánům. Tento incident a další teroristické útoky spáchané pachateli, kteří používali několik různých identit, jako například útok nožem v Marseille v říjnu 2017, zdůraznily nejen význam účinného sdílení informací mezi orgány členských států, ale také zásadní význam práce, kterou Komise zahájila na jaře roku 2016 1 za účelem překonání stávajících nedostatků správy informací v EU, které umožňují, aby se jedna osoba objevovala v různých databázích EU pod různými identitami. Legislativní návrhy nařízení 2 o interoperabilitě informačních systémů, které byly předloženy v rámci balíčku s touto zprávou, jsou navrženy tak, aby teroristům a zločincům znemožnily využívat stávající nedostatky k podvodnému zneužívání totožnosti, a tím lépe chránily vnější hranice EU, posílily vnitřní bezpečnost a zlepšily řízení migrace 3. Tyto návrhy představují podstatnou změnu nejen ve způsobu, jakým EU spravuje informace pro bezpečnosti, správu hranic a řízení migrace, ale také ve zpřístupnění těchto údajů vnitrostátním orgánům, aby se zajistilo, že mají potřebné informace, a to kdykoli a kdekoli je potřebují. Vzhledem k tomu, že tyto návrhy mají zásadní význam pro zvýšení účinnosti správy hranic a vymáhání práva, Komise nyní vyzývá spolunormotvůrce k práci na legislativních návrzích týkajících se interoperability, a to s nejvyšší prioritou, a také k dosažení rychlé shody ohledně zbývajících legislativních návrhů, které se týkají jednotlivých informačních systémů, aby poskytovaly pracovníkům v přední linii informace, které potřebují k výkonu své práce v zájmu zachování bezpečnosti našich občanů. Tato zpráva se proto zaměřuje na další kroky směrem k silnějším a inteligentnějším informačním systémům pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace, aby byla datová architektura informačních systémů EU účinnější a efektivnější, a současně bylo v plném rozsahu zajištěno dodržování požadavků na ochranu údajů. Tato zpráva rovněž hodnotí řadu opatření určených k maximalizaci přínosů stávajících informačních systémů zahrnujících legislativní práci, jakož i probíhající práci na zajištění jejich provedení v plném rozsahu a zajištění lepšího používání informačních systémů EU. Evropská rada na svém zasedání v říjnu roku 2017 zhodnotila provádění Bratislavského plánu 4 a vzala na vědomí významný pokrok, kterého EU dosáhla ve čtyřech oblastech, zejména pokud jde o vnitřní bezpečnost: intenzivnější spolupráce a výměna informací, posílené kontroly a propojení databází, vývoj systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a systematické úsilí v boji proti radikalizaci. Tato zpráva ukazuje, že ve všech těchto oblastech bylo za poslední dva měsíce dosaženo dalšího pokroku. 1 2 3 4 COM(2016) 205 ze dne 6. dubna 2016. COM(2017) 793 final a COM(2017) 794 final ze dne 12. prosince 2017. COM(2017) 261 final ze dne 16. května 2017. http://www.consilium.europa.eu/media/21597/bratislava-implementation-report.pdf. 1
II. SILNĚJŠÍ A INTELIGENTNĚJŠÍ INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO BEZPEČNOST, SPRÁVU HRANIC A ŘÍZENÍ MIGRACE Nedávné průzkumy ukazují, že občané EU silně podporují lepší sdílení informací napříč EU v rámci boje proti terorismu a organizované trestné činnosti 5. Informace poskytované systémy EU plní zásadní úlohu při pomoci vnitrostátním orgánům se správou vnějších hranic, bojem proti trestné činnosti a terorismu a omezováním nelegální migrace. Aby byla tato přidaná hodnota EU maximalizována, musí být informace poskytované systémy EU úplné, přesné a spolehlivé. V současnosti je poskytovaný obraz roztříštěný, složitý a obtížně využitelný. Činnosti za účelem řešení těchto nedostatků 6 se v souladu se sdělením Komise z dubna 2016 zaměřily na tři oblasti: maximalizace přínosů stávajících informačních systémů, vytvoření nových a doplňujících systémů pro řešení nedostatků a zlepšení interoperability informačních systémů. 1. K interoperabilitě informačních systémů Za prvé, navrhovaná opatření pomohou úředníkům na místě co nejlépe využít existující údaje. Evropský portál pro vyhledávání bude představovat jednotné kontrolní místo umožňující souběžné vyhledávání v několika informačních systémem EU 7, jakož i příslušných údajích Europolu a systémech Interpolu v souladu s přístupovými oprávněními uživatelů. To úředníkům na místě umožní efektivní, rychlý a bezproblémový přístup k údajům, které potřebují k výkonu své práce, a odstraní současnou složitost rozhodování o tom, kterou databázi by měli v konkrétních situacích kontrolovat. Za druhé, navrhovaná opatření vnitrostátním orgánům umožní pomocí biometrických údajů odhalovat případy vícenásobných identit a bojovat s podvodným zneužitím totožnosti. Sdílená služba pro porovnávání biometrických údajů umožní vyhledávání a porovnávání biometrických údajů z několika centrálních systémů 8 a společné úložiště údajů o totožnosti bude obsahovat sdílené biografické a biometrické údaje o totožnosti státních příslušníků třetích zemí nacházející se v informačních systémech EU 9. Detektor vícenásobných identit na základě těchto dvou složek interoperability zkontroluje, zda údaje o dotazované totožnosti existují ve více než jednom ze systémů, které jsou k němu připojeny 10. Kdykoli imigrační a azyloví úředníci zaznamenávají osobu v informačních systémech EU nebo když příslušníci policie či pohraniční stráže kontrolují osobu v těchto systémech, budou informováni o tom, zda je tato osoba již známa pod jinou totožností nebo zda používá více identit. Tím se ošetří 5 6 7 8 9 10 Viz zvláštní průzkum Eurobarometr 464b Postoje Evropanů k bezpečnosti zveřejněný dne 12. prosince 2017: http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/survey/getsurveydetail/instruments/specia L/surveyKy/1569. COM(2016) 205 final ze dne 6. dubna 2016. Schengenský informační systém, Eurodac, Vízový informační systém, budoucí systém vstupu/výstupu, navrhovaný systém EU pro cestovní informace a povolení a navrhovaný Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí. Schengenský informační systém, Eurodac, Vízový informační systém, budoucí systém vstupu/výstupu a navrhovaný Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí. Eurodac, Vízový informační systém, budoucí systém vstupu/výstupu, navrhovaný systém EU pro cestovní informace a povolení a navrhovaný Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí. Schengenský informační systém, Eurodac, Vízový informační systém, budoucí systém vstupu/výstupu, navrhovaný systém EU pro cestovní informace a povolení a navrhovaný Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí. 2
stávající nedostatky a mezery, které se teroristé a další pachatelé trestné činnosti snaží zneužívat tím způsobem, že se skrývají za falešnými nebo vícenásobnými identitami. Za třetí, navrhovaná opatření umožní policistům provádět v rámci jejich území rychlé a účinné kontroly totožnosti. Během těchto kontrol budou mít policisté přístup k údajům o totožnosti státních příslušníků třetích zemí, jejichž údaje jsou zaznamenány v informačních systémech EU, což umožní správnou identifikaci a odhalení vícenásobných identit. Tím se podstatně zvýší účinnost kontrol na území členských států, což je rovněž v souladu s doporučením Komise o přiměřených policejních kontrolách a policejní spolupráci v schengenském prostoru 11. Pro doplnění těchto složek interoperability Komise rovněž navrhuje usnadnit a zefektivnit přístup donucovacích orgánů k systémům jiných než donucovacích orgánů, a to zavedením nového dvoustupňového konzultačního přístupu k údajům. V souladu s platnými pravidly mohou donucovací orgány již nyní nahlížet do informačních systémů jiných než donucovacích orgánů, a to za účelem prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání terorismu a jiných závažných trestných činů. Jednotlivé systémy se však řídí různými podmínkami přístupu a ochrannými opatřeními a některá současná pravidla brání účinnosti legitimního používání systémů těmito orgány. V rámci nového dvoustupňového konzultačního přístupu k údajům by úředník donucovacího orgánu nejprve zkontroloval souběžně všechny systémy, jejichž údaje jsou uloženy ve společném úložišti údajů o totožnosti, s cílem zjistit, zda v některém z těchto systémů existují informace o hledané osobě. Aby byla zajištěna ochrana údajů, bude poskytnuta pouze odpověď ve formě výskyt shody / bez výskytu shody. Úředník by neměl přístup k údajům v žádném ze systémů, ale rozhodně by věděl, zda a kde takové údaje existují. V druhém kroku by poté úředník mohl požádat o plný přístup k informačnímu systému nebo systémům, které uvedly výskyt shody, a to prostřednictvím jednotlivých žádostí o přístup pro každý dotčený systém a v souladu s příslušnými pravidly stanovenými jednotlivými dotčenými systémy. Stejně jako nyní by úředník musel odůvodnit potřebu přístupu do systému v souladu s přístupovými právy tohoto informačního systému a zásadami omezení účelu, přičemž by následný plný přístup zůstal podmíněn předchozím schválením určeným orgánem a nadále by vyžadoval zadání specifického identifikačního čísla uživatele a přihlášení. Jakmile se takový dvoustupňový konzultační přístup k údajům začne uplatňovat, již nebude nutné nejprve provádět předchozí vyhledávání ve vnitrostátních databázích a v systému automatizované identifikace otisků prstů jiných členských států podle rozhodnutí 2008/615/SVV ( ověření podle prümských kritérií ). Návrhy v oblasti interoperability dodržují a podporují základní práva, a zejména právo na ochranu údajů. Poté, co byl zaveden nový komplexní rámec pro ochranu osobních údajů v EU a došlo k významnému vývoji technologií a bezpečnosti IT, lze jednodušeji provádět zásadu omezení účelu na úrovni přístupu k uloženým údajům a jejich využití v plném souladu s Listinou základních práv EU a nejnovější judikaturou Evropského soudního dvora. Navrhovaná opatření nepovedou ke vzájemnému propojení jednotlivých systémů. Každý systém si zachová své specifické omezení účelu, pravidla přístupu a pravidla uchovávání údajů. Navrhovaná opatření rovněž nepovedou ke zvýšenému shromažďování nových údajů. Poskytují cílený a inteligentní způsob co nejefektivnějšího využití stávajících informací uchovávaných v systémech EU. 11 C(2017) 3349 final ze dne 12. května 2017. 3
Tyto legislativní návrhy jsou výsledkem inkluzivního a transparentního procesu, který byl zahájen sdělením Komise o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost z dubna roku 2016, na nějž navázala odborná skupina na vysoké úrovni 12, která má za úkol vypořádat se s právními, technickými a provozními výzvami různých možností dosažení interoperability. Legislativní návrhy obsahují podrobná ustanovení týkající se nezbytných změn právních nástrojů, které jsou v současné době stabilními texty v podobě přijaté spolunormotvůrci, a to Schengenského hraničního kodexu, nařízení o systému vstupu/výstupu a právních nástrojů upravujících Vízový informační systém. Ostatní nástroje, na něž se vztahují 13, se v současné době projednávají v Evropském parlamentu a v Radě. U těchto nástrojů proto v této fázi není možné stanovit nezbytné změny. Komise předloží změny týkající se každého z těchto nástrojů do dvou týdnů po dosažení politické dohody o příslušném návrhu nařízení. Vyzývá spolunormotvůrce k dosažení rychlé shody v probíhajících jednáních o těchto nástrojích. 2. Vytvoření nových a doplňujících opatření pro řešení nedostatků Kromě výše uvedených nových návrhů týkajících se interoperability je zásadní, aby bylo dosaženo dalšího pokroku při odstraňování stávajících informačních mezer, které Komise identifikovala ve svém sdělení z dubna roku 2016, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří navštěvují schengenský prostor. Konečná znění nařízení o systému vstupu/výstupu 14 (dále jen systém EES ) a nařízení, kterým se mění Schengenský hraniční kodex s cílem přizpůsobit jej systému EES 15, byla spolunormotvůrci přijata na konci listopadu a nařízení vstoupí v platnost do konce roku 2017. Následně bude v roce 2018 tento systém spuštěn, aby byla zajištěna jeho plná funkčnost do roku 2020. Další informační mezerou týkající se státních příslušníků třetích zemí, kteří nepotřebují vízum se Komise zabývala ve svém legislativním návrhu z listopadu roku 2016 na zavedení nového rozsáhlého IT systému, systému EU pro cestovní informace a povolení (dále jen ETIAS ). Rada schválila svůj obecný přístup v červnu roku 2017 a mandát Evropského parlamentu pro vyjednávání byl potvrzen dne 25. října 2017. Ve stejný den byla zahájena třístranná jednání a pokračovala ve dnech 16. a 29. listopadu 2017. Další politická třístranná jednání jsou naplánována na 12. prosince 2017. Komise vyzývá oba spolunormotvůrce k dosažení politické dohody o tomto dokumentu do konce roku 2017 v souladu se závěry Evropské rady z prosince 2016 a společným prohlášením. 12 13 14 15 Skupina byla založena v souladu s rozhodnutím Komise 2016/C 257/03 ze dne 17. června 2016. Ve skupině se sešli odborníci z členských států a zemí přidružených k Schengenu, jakož i z agentur EU (eu-lisa, Europol, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Agentura pro základní práva). Protiteroristický koordinátor EU a evropský inspektor ochrany údajů se zúčastnili jako řádní členové. Zástupci sekretariátu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Evropského parlamentu a generálního sekretariátu Rady se zúčastnili jako pozorovatelé. Závěrečná zpráva odborné skupiny je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupdetail.groupdetaildoc&id=32600&no=1. Její přílohy obsahují shrnutí zprávy Agentury pro základní práva, jakož i prohlášení evropského inspektora ochrany údajů a protiteroristického koordinátora EU. Návrhy nařízení o systému EU pro cestovní informace a povolení a evropském informačním systému rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí, nařízení o Eurodacu, Schengenském informačním systému a agentuře eu-lisa, jakož i následné změny navrhovaného nařízení o systému EU pro cestovní informace a povolení, které se týkají nařízení o Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž. Nařízení 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017. Nařízení 2017/2225 ze dne 30. listopadu 2017. 4
3. Maximalizace přínosů stávajících informačních systémů a) Probíhající legislativní práce na posílení stávajících informačních systémů V rámci úsilí Komise o maximalizaci potenciálu stávajících informačních systémů EU přijala Komise v prosinci roku 2016 tři legislativní návrhy na posílení Schengenského informačního systému (dále jen SIS ) 16. Tyto návrhy obsahují klíčová opatření na zintenzivnění boje proti terorismu, jako je zavedení povinnosti členských států vytvořit v systému SIS výstrahu v případě, že je osoba hledána v souvislosti s teroristickým trestným činem. Diskuse v Evropském parlamentu a v Radě se týkaly také potřeby sdílet informace o teroristických trestných činech v systému SIS s Europolem a byly navrženy změny, které by Europolu a členským státům umožnily výměnu doplňujících informací o výskytu shod v systému SIS souvisejících s terorismem a které by Europolu umožnily porovnávat informace o nově vytvořených záznamech a výskytech shod týkajících se takových záznamů s jeho databázemi a analytickými pracovními soubory. Jednání o těchto návrzích byla mezi Evropským parlamentem a Radou zahájena dne 16. listopadu 2017. Vzhledem k důležitosti těchto návrhů Komise vyzývá spolunormotvůrce k dosažení dohody o návrzích do začátku roku 2018. Souběžně s tím, jak bylo plánováno od roku 2016, pokračují práce na posílení systému SIS zavedením systému automatizované identifikace otisků prstů (dále jen AFIS ). Ten umožní koncovým uživatelům systému SIS (například policistům či příslušníkům pohraniční stráže) prohledávat SIS na základě údajů o otiscích prstů, což umožní spolehlivou identifikaci osob, včetně osob cestujících pod falešnou identitou. Devět členských států se dobrovolně rozhodlo zúčastnit první fáze zavádění systému AFIS, která by měla začít v březnu 2018. Plné zavedení ve všech členských státech používajících systém SIS by mělo být dokončeno později v témže roce. Pokud jde o legislativní návrh na posílení systému Eurodac 17, probíhají třístranná jednání. Eurodac je jedním z informačních systémů, na které se budou vztahovat složky interoperability, a proto je důležité, aby spolunormotvůrci rychle dosáhli dohody o tomto dokumentu. Ve sdělení, které stanoví příspěvek Komise na zasedání vedoucích představitelů na téma dalšího postupu, pokud jde o vnitřní a vnější rozměr migrace 18, Komise vyzývá k tomu, aby byl návrh přijat do března roku 2018. V zájmu dalšího omezení prostoru pro teroristy a zločince předložila Komise dne 29. června 2017 doplňující návrh na usnadnění výměny rejstříků trestů státních příslušníků třetích zemí v EU prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (dále jen ECRIS ) 19. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci přijala dne 8. prosince 2017 obecný přístup k navrhované směrnici 20 i nařízení. Třístranná jednání mezi spolunormotvůrci by mohla být zahájena, jakmile Evropský parlament přijme mandát k vyjednávání ohledně obou návrhů týkajících se systému ECRIS. Komise vyzývá oba spolunormotvůrce k rychlému dosažení dohody ohledně těchto návrhů. 16 17 18 19 20 COM(2016) 881 final, 882 final a 883 final ze dne 21. prosince 2016. COM(2016) 272 final ze dne 4. května 2016. COM(2017) 820 final ze dne 7. prosince 2017. COM(2017) 344 final ze dne 29. června 2017. COM(2016) 7 final ze dne 19. ledna 2016. 5
Dne 29. června 2017 Komise přijala návrh na revizi mandátu Agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva 21. Agentura by měla mít za úkol přispívat k rozvoji interoperability mezi rozsáhlými informačními systémy. S ohledem na to je cílem tohoto návrhu revidovat nařízení o založení agentury tak, aby zohlednilo doporučení vyplývající z hodnocení agentury, zlepšilo její fungování a posílilo její úlohu s cílem zajistit, že bude schopna čelit současným výzvám na úrovni EU. Jeho cílem je také provedení změn vyplývajících z politického, právního nebo faktického vývoje a zejména s cílem zohlednění toho, že agentura bude pověřena řízením nových systémů. Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) přijal dne 7. prosince 2017 svůj mandát k vyjednávání a Rada v tentýž den přijala obecný přístup. b) Zajištění provedení stávajících informačních systémů v plném rozsahu Klíčovým nástrojem v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti je směrnice o jmenné evidenci cestujících (dále jen PNR ) 22. Přestože ve všech členských státech pokračují práce na tom, aby bylo zajištěno úplné provedení směrnice ve lhůtě do 25. května 2018, rok po přijetí prováděcího plánu PNR 23 z listopadu 2016 zůstávají mezi členskými státy významné rozdíly v pokroku při vytváření vnitrostátních systémů PNR. Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu se rychle blíží. Je proto zásadní, aby se toto úsilí zintenzivnilo a bylo dosaženo úspěšného výsledku do 25. května 2018. Zvláštní význam má zavedení postupů a komunikačních kanálů umožňujících vnitrostátním útvarům pro informace o cestujících sdílení všech relevantních údajů PNR s útvary pro informace o cestujících v jiných členských státech a s Europolem. Tento zásadní bezpečnostní nástroj EU bude schopen dosáhnout svého plného potenciálu pouze tehdy, když budou mít všechny členské státy zavedeny funkční systémy PNR a budou si schopny účinně vyměňovat údaje mezi sebou a s Europolem. Ke dni 15. listopadu 2017 je situace následující: Sedm členských států již disponuje jak právními, tak technickými schopnostmi shromažďovat a zpracovávat údaje PNR. Většina těchto členských států však musí ještě upravit svůj právní základ, aby byl plně v souladu s požadavky směrnice o PNR. Třináct členských států je ve středně pokročilé fázi provádění. Ve čtyřech z nich jsou útvary pro informace o cestujících zavedeny a vybaveny, ale neshromažďují se a nezpracovávají skutečné údaje PNR z důvodu chybějícího právního základu pro shromažďování osobních údajů. Zbývajících devět členských států se nachází v různých fázích dokončování vývoje nebo zavádění útvarů pro informace o cestujících a technického řešení, které bude použito pro zpracování údajů PNR podle požadavků směrnice o PNR, přičemž jednání s leteckými dopravci stále pokračují. Některé z těchto devíti členských států však již přijaly právní předpisy týkající se PNR. Sedm členských států je v nedostatečně pokročilé fázi procesu provádění a musí ještě stanovit správní strukturu svých útvarů pro informace o cestujících, předložit příslušné právní předpisy svým parlamentům, zahájit zavádění technických řešení pro útvary pro informace o cestujících a/nebo zahájit proces pro vytvoření vzájemného propojení s leteckými dopravci. Komise nadále podporuje členské státy v jejich úsilí o včasné provedení směrnice. Šesté jednání o provádění směrnice o PNR se uskutečnilo dne 3. října 2017 a umožnilo odborníkům 21 22 23 COM(2017) 352 final ze dne 29. června 2017. Směrnice 2016/681 ze dne 27. dubna 2016. SWD(2016) 426 final ze dne 28. listopadu 2016. 6
z členských států informovat se navzájem a informovat Komisi o jejich pokroku v procesu provádění a sdílet získané poznatky, osvědčené postupy a praktické zkušenosti. Prostřednictvím národních programů a opatření EU v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost policie byla zpřístupněna finanční pomoc s cílem podpořit zřizování funkčních útvarů pro informace o cestujících na vnitrostátní úrovni a umožnit výměnu údajů PNR mezi nimi v souladu se směrnicí o PNR 24. Rovněž pokračují práce na zajištění plného provedení tzv. prümských rozhodnutí 25 o výměně údajů o otiscích prstů, údajů o DNA a údajů o registraci vozidel. Přestože většina členských států dosáhla v tomto ohledu pokroku, Komise musela využít svých pravomocí v případech nesplnění povinnosti. Komise zaslala odůvodněná stanoviska Chorvatsku, Irsku a Itálii dne 18. května 2017 a Řecku dne 5. října 2017. Zároveň Komise i nadále podporuje členské státy tím, že poskytuje finanční prostředky na provádění z národních programů v rámci nástroje ISF policie. Komise na tyto národní programy poskytla pro rok 2017 dalších 22 milionů EUR a tyto finanční prostředky mohou být použity na provedení tzv. prümských rozhodnutí. c) Podpora lepšího využívání stávajících informačních systémů Kromě posilování stávajících systémů a zajišťování jejich plného uplatňování Komise rovněž důrazně usiluje o podporu lepšího využívání stávajících informačních systémů. V rámci schengenského hodnotícího mechanismu 26 probíhají každých pět let hodnocení provádění systému SIS na místě, která jsou prováděna odborníky v dané oblasti z členských států a Evropské komise. V roce 2017 byly provedeny hodnotící návštěvy v Dánsku, na Islandu, ve Švédsku, v Portugalsku, ve Španělsku, v Chorvatsku, Norsku a ve Spojeném království. Jakékoli problémy s prováděním zjištěné během hodnocení jsou ošetřeny prostřednictvím formálních doporučení Rady dotyčnému členskému státu. Součástí kontrol prováděných hodnotícími týmy při jejich návštěvách na místě je rovněž pokrok v provádění dřívějších doporučení. Na základě závěrů dosud provedených schengenských hodnocení používání Schengenského informačního systému Komise vypracuje pro následnou diskusi s členskými státy soubor osvědčených postupů a získaných poznatků, které v jednotlivých členských státech poskytují přidanou hodnotu pro zlepšení využívání stávajících informačních systémů. Pro další zlepšení informačních toků by členské státy měly plně využívat technická řešení s cílem zlepšit sdílení informací s Europolem. Automatizace procesu nahrávání údajů do informačního systému Europolu pro účely jejich porovnávání může významně zlepšit sdílení relevantních a aktuálních informací s Europolem a s ostatními členskými státy. Takzvané stahovače dat představují technický nástroj pro takové automatické nahrávání dat. 24 25 26 Jak bylo oznámeno v páté zprávě o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii, rozpočtový orgán posílil rozpočet Unie na rok 2017 o 70 milionů EUR v rámci nástroje ISF policie na podporu činností souvisejících s PNR v období 2017 2020. Tyto dodatečné prostředky byly distribuovány jako doplněk národních programů členských států podle klíče fondu pro příspěvky. Pokud jde o opatření Unie, probíhající projekt PIU.net, který byl vybrán na základě výzvy k předkládání návrhů nástroje ISF Policie 2016 (s maximální výší dotace 3,78 milionu EUR), má za cíl poskytnout technické řešení, které usnadní výměnu údajů PNR mezi útvary členských států pro informace o cestujících. V listopadu roku 2017 zveřejnila Komise dodatečnou výzvu k předkládání návrhů s celkovým rozpočtem 1,5 milionu EUR na školení, zvyšování povědomí a další opatření na budování kapacit zaměřená na personál útvarů pro informace o cestujících. Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008. Nařízení Rady 1053/2013 ze dne 7. října 2013. 7
Europol tyto stahovače dat vyvinul, aby členským státům umožnil zlepšit jejich výkon při nahrávání, aktualizaci a vymazávání údajů v informačním systému Europolu. Tyto stahovače dat se již v několika členských státech používají 27. S cílem zpřístupnit údaje Europolu mnohem širší skupině policistů probíhá pilotní projekt zahrnující pět členských států (Španělsko, Estonsko, Finsko, Řecko, Polsko), který se zaměřuje na používání systému QUEST, systémového rozhraní umožňujícího začlenění automatických dotazů na údaje Europolu z vnitrostátních policejních informačních systémů. Očekává se, že toto rozhraní začne fungovat na začátku roku 2018 po provedení ověření Evropskou službou pro ochranu údajů a provozních testů členskými státy. Komise zadala provedení studie k posouzení úplnosti a souladu opatření členských států k provedení švédského rámcového rozhodnutí 28, které poskytuje společný právní rámec pro výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států. Výsledky se očekávají v prvním čtvrtletí roku 2018 a budou přezkoumány s cílem stanovit potřebu provedení nových opatření. Dne 3. října 2017 Komise zaslala Lucembursku odůvodněné stanovisko týkající se neoznámení vnitrostátních opatření přijatých k provedení tohoto rozhodnutí. III. PROVÁDĚNÍ DALŠÍCH PRIORIT V OBLASTI BEZPEČNOSTI Kromě odstraňování informačních mezer a posilování informačních systémů pokračovala práce i v řadě dalších oblastí bezpečnostní unie. 1. Opatření na zlepšení ochrany před terorismem a trestnou činností a odolnosti vůči nim V návaznosti na přijetí akčního plánu Komise na ochranu veřejných prostor 29 se ve dnech 14. a 15. listopadu 2017 uskutečnila první schůzka bezpečnostní sítě pro vysoce rizikové veřejné prostory. Tato první konference se konala ve městě Logroño ve Španělsku v sídle španělských jednotek Guardia Civil, jejichž úkolem je ochrana vysoce rizikových veřejných prostor. Cílem této nové sítě je podpořit rozvoj nových taktik pro lepší ochranu vysoce rizikových veřejných prostor. Kromě toho se dne 20. prosince 2017 v Bruselu uskuteční první schůze fóra provozovatelů, po níž bude následovat tematické setkání ohledně pronájmu automobilů dne 21. prosince 2017. Rovněž byly zahájeny přípravy na setkání se starosty evropských měst, které se bude konat společně se zasedáním Výboru regionů na jaře příštího roku. V reakci na zvýšenou míru ohrožení dopravy, konkrétně železničních sítí, některé členské státy posílily svá bezpečnostní opatření na ochranu železniční dopravy. Tato opatření byla prováděna roztříštěně, což zdůraznilo potřebu lepší koordinace v oblasti bezpečnosti železnic. Komise proto ve svém pracovním programu na rok 2018 oznámila svůj záměr pracovat na dalších opatřeních na zvýšení bezpečnosti cestujících v železniční dopravě. V oblasti výzkumu uspořádala Evropská komise spolu s estonským předsednictvím v Tallinu ve dnech 14. a 15. listopadu 2017 akci týkající se bezpečnostního výzkumu 2017. Bylo dosaženo široké shody na tom, že je zapotřebí dalšího úsilí k překlenutí mezery mezi výstupy výzkumu a účinnými produkty a službami, které lze využít k řešení různých bezpečnostních hrozeb, jako je terorismus, kyberkriminalita a přírodní katastrofy. Zapojení průmyslu, akademické obce, veřejných orgánů a odborníků z praxe do procesu společné tvorby by 27 28 29 Například Belgie, Finsko, Polsko, Spojené království a v poslední době také Česká republika a Chorvatsko. Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960 ze dne 18. prosince 2006. COM(2017) 612 final ze dne 18. října 2017. 8
pomohlo spojit subjekty na straně nabídky (průmysl) a poptávky (koncoví uživatelé) ke konsolidaci budoucích požadavků a dohodě na možných řešeních, která mohou mít praktický dopad a usnadnit práci bezpečnostních pracovníků v blízké budoucnosti. Komise zváží, jak tyto myšlenky dále rozvine. 2. Omezení prostředků, které slouží terorismu Pokračovala jednání se spolunormotvůrci ohledně návrhu Komise na změny čtvrté směrnice o boji proti praní peněz, které napomohou boji proti financování terorismu. Komise opět vyzývá spolunormotvůrce, aby urychleně dokončili legislativní jednání o tomto prioritním dokumentu a dohodli se na kompromisu, který posiluje stávající soubor pravidel Unie o předcházení praní peněz a financování terorismu, a to i zvýšením transparentnosti informací o skutečném vlastnictví. Dále návrh směrnice o harmonizaci definice a trestních sankcí za praní peněz 30 přispěje k překonání překážek přeshraniční spolupráce v boji proti praní peněz. Obecný přístup byl v Radě schválen dne 8. června 2017. Vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal svůj postoj dne 11. prosince 2017, budou brzy zahájeny interinstitucionální diskuse s cílem dosáhnout dohody v první polovině roku 2018. Pokračuje práce na možných opatřeních na zlepšení přeshraničního přístupu donucovacích orgánů k příslušným finančním údajům, které by mohly poskytnout potřebná vodítka v boji proti teroristickým činnostem, jak bylo uvedeno v pracovním programu Komise na rok 2017. Dne 20. listopadu 2017 Komise uspořádala setkání zúčastněných stran na vysoké úrovni s členskými státy a orgány EU s cílem posoudit potřebu dalších opatření k usnadnění přeshraničního přístupu k finančním informacím pro účely boje proti terorismu. Na tomto setkání členské státy uvedly, že potřebné nástroje a řešení mohou poskytnout různá opatření, ať už stávající, probíhající nebo plánovaná, a to zejména evropský vyšetřovací příkaz 31, směrnice o boji proti praní peněz 32 (včetně návrhu na změny 33, který je v současné době projednáván) a nadcházející výzva k předkládání návrhů na podporu projektů na boj proti financování terorismu 34. Návrh revidované čtvrté směrnice o boji proti praní peněz předpokládá povinnost zřízení vnitrostátních centrálních rejstříků bankovních účtů a systémů vyhledávání dat, do nichž by měly přístup finanční zpravodajské jednotky a orgány odpovědné za boj proti praní peněz. Komise v současné době posuzuje dopad příslušných možností politiky s cílem navrhnout na jaře roku 2018 směrnici, která by donucovacím orgánům a úřadům pro vyhledávání majetku z trestné činnosti udělovala přístup k registrům a systémům vyhledávání dat v jejich vlastním členském státě. Komise také pracuje na iniciativách ke zlepšení spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami, jakož i na zlepšení jejich spolupráce s donucovacími orgány. Tato práce by také měla být dokončena na jaře roku 2018. Souběžně s tím a s ohledem na přípravu nezbytných iniciativ k usnadnění přeshraničního přístupu donucovacích orgánů k 30 31 32 33 34 COM(2016) 826 final ze dne 21. prosince 2016. Směrnice 2014/41 ze dne 3. dubna 2014. Směrnice 2015/849 ze dne 20. května 2015. COM(2016) 450 final ze dne 5. července 2016. http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/other_eu_prog/other/home/call-fiche/isfp-call-fiche-2017- ag-terfin_en.pdf 9
finančním údajům bude Komise nadále posuzovat nezbytnost, technickou proveditelnost a přiměřenost případných dodatečných opatření. Komise dnes přijala zprávu o hodnocení nařízení č. 258/2012 o vývozních povoleních a opatřeních pro dovoz a tranzit střelných zbraní. Komise dospěla k závěru, že nařízení zůstává i nadále nezbytné, ale že jeho efektivita je omezena nedostatečnou přesností některých jeho ustanovení, jakož i složitou souhrou s ostatními nástroji práva EU. Za účelem výměny názorů na tyto závěry se Komise koncem ledna 2018 sejde s národními odborníky. Svolá rovněž několik schůzek za účelem pokročit v řešení řady výzev (statistika zabavování, balistika, spolupráce se zeměmi západního Balkánu). Dne 18. října 2017 Komise vydala doporučení týkající se okamžitých kroků k zabránění zneužívání prekurzorů výbušnin a vyzvala členské státy k tomu, aby naléhavě přijaly řadu opatření zaměřených na posílení ochrany před použitím podomácku vyrobených výbušnin pro teroristické účely a na podporu cílů nařízení 98/2013 o prekurzorech výbušnin. Na zasedání Stálého výboru pro prekurzory ve dnech 12. a 13. prosince 2017 bude zhodnocen pokrok dosažený členskými státy při provádění tohoto doporučení. Dne 6. prosince 2017 Komise rozhodla o ukončení řízení o nesplnění povinnosti proti Francii z důvodu nedodržení nařízení 98/2013, neboť Francie informovala Komisi o úplném provedení tohoto nařízení. Komise zároveň nařízení č. 98/2013 reviduje s cílem zpřísnit omezení a kontroly prodeje, držení, dovozu a používání prekurzorů výbušnin, zlepšit kapacitu hospodářských subjektů a příslušných orgánů a donucovacích orgánů členských států při odhalování a prevenci zneužívání a zvyšovat míru jednotnosti při uplatňování nařízení v členských státech. Posouzení dopadů různých možností revize nařízení bude ukončeno na jaře roku 2018. 3. Kybernetická bezpečnost a trestní soudnictví v kyberprostoru Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 35 uznala podněty balíčku v oblasti kybernetické bezpečnosti 36. Dne 20. listopadu 2017 Rada přijala závěry ke společnému sdělení Evropskému parlamentu a Radě Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU 37. Akční plán pro provádění těchto závěrů Rady přijme Rada pro obecné záležitosti dne 12. prosince 2017. Byly zahájeny diskuse s Radou o navrhovaném aktu o kybernetické bezpečnosti (zahrnujícím nový mandát agentury ENISA a certifikační rámec) 38. Legislativní návrh o bezhotovostních platebních prostředcích byl předložen Evropskému parlamentu a Radě a probíhá jeho přezkoumání. Komise naléhavě žádá, aby byla práce v Evropském parlamentu zahájena, vzhledem k tomu, že zpravodaj byl jmenován dne 13. listopadu 2017. Pokud jde o provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informací 39, dne 28. listopadu se konalo zasedání skupiny pro spolupráci. Skupina přijala dva výstupy týkající se klíčových aspektů směrnice: pokyny pro určení provozovatelů základních služeb 40 týkající se osvědčených postupů souvisejících s kritérii, která určují míru kritičnosti provozovatele, a pokyny k bezpečnostním opatřením poskytující přehled referenčních kritérií pro opatření, která mají být použita při 35 36 37 38 39 40 http://www.consilium.europa.eu/media/21620/19-euco-final-conclusions-en.pdf https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/policies/cybersecurity JOIN(2017) 450 final ze dne 13. září 2017. COM(2017) 477 final/2 ze dne 4. října 2017. Směrnice (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016. Sdílení osvědčených postupů souvisejících s kritérii, která určují míru kritičnosti provozovatele podle čl. 5 odst. 2 směrnice prostřednictvím pokynů. 10
zabezpečení sítí a informačních systémů 41. Přijetí třetího výstupu, týkajícího se požadavků na hlášení incidentů, který stanoví podmínky, za kterých budou provozovatelé základních služeb povinni oznámit incident, se očekává v brzké době písemným postupem. Skupina zahájila jednání o svém prvním pracovním programu (na období 2018 2020), který by měl být přijat do února 2018. Komise se ve své jedenácté zprávě o pokroku na cestě k bezpečnostní unii 42 zavázala posoudit potřebu dodatečných zdrojů pro Europol (zejména pro Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě, EC3), aby centrum EC3 mohlo podporovat členské státy při řešení problémů souvisejících se šifrováním při vyšetřování trestných činů. Vzhledem k úsporám z rozsahu dosaženým poskytnutím schopnosti na úrovni EU (ve srovnání s individuálními řešeními na úrovni členských států) Komise rovněž vzala na vědomí potřebu další podpory v této oblasti, jak požadovala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci na zasedání ve dnech 7. a 8. prosince 2017. Posouzení konkrétních potřeb dodatečných zdrojů pokračuje a Komise bude v příští zprávě o pokroku na cestě k bezpečnostní unii informovat o finančních prostředcích, které jsou pro tento účel k dispozici. Bude-li donucovacím orgánům členských států umožněno využívat nástroje poskytované centrem EC3 v této rychle se měnící oblasti, poskytne to nejlepší návratnost investic a zajistí, aby evropské schopnosti zůstaly aktuální s ohledem na řešené výzvy, aniž by bylo zakazováno, omezováno nebo oslabováno šifrování. Na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo ve dnech 7. a 8. prosince 2017, se členské státy rozhodly pokračovat v diskusích na úrovni odborníků s cílem nalézt společné porozumění možným řešením uchovávání údajů v souladu s rozhodnutím ve věci Tele2 ze dne 21. prosince 2016. Komise bude členské státy v tomto procesu nadále podporovat. Komise tento proces považuje za součást svého vlastního posouzení dopadů uvedeného rozhodnutí a její probíhající práce na dokončení pokynů ohledně postupu v oblasti uchovávání údajů, jak bylo oznámeno v pracovním programu Komise na rok 2018. Jak již bylo dříve oznámeno, Komise předpokládá, že na počátku roku 2018 předloží legislativní podnět týkající se elektronických důkazů s cílem usnadnit donucovacím orgánům přístup k elektronickým důkazům nacházejícím se v jiné zemi. 4. Boj proti radikalizaci Od poslední zprávy o pokroku na cestě k bezpečnostní unii pokračovala Komise v úsilí o boj proti radikalizaci, a to jak na internetu, tak i mimo něj. Expertní skupina na vysoké úrovni pro radikalizaci, která byla zřízena v červenci roku 2017, pokračovala rychlým tempem v práci na své první průběžné zprávě, kterou členové skupiny schválili dne 24. listopadu 2017. Předběžné závěry a doporučení skupiny identifikují řadu prioritních témat a průřezových otázek, včetně radikalizace ve věznicích, místních reakcí zahrnujících více subjektů, zlepšení znalostí o způsobech radikalizace, mechanismů a struktur spolupráce, vzdělávání a sociálního začlenění, jakož i vnějšího rozměru preventivní práce. Komise uvede své názory na tyto předběžné závěry a doporučení v příští zprávě o pokroku na cestě k bezpečnostní unii. Třetí zasedání ministrů v rámci internetového fóra EU se konalo dne 6. prosince 2017 a setkaly se na něm členské státy, internetové společnosti, Europol, akademická obec a zástupci 41 42 Referenční dokument o bezpečnostních opatřeních pro provozovatele základních služeb. COM(2017) 608 final ze dne 18. října 2017. 11
občanské společnosti 43. Byl zhodnocen pokrok v provádění akčního plánu pro boj proti teroristickému obsahu na internetu, který zahrnuje automatické odhalování teroristického obsahu, vylepšení databáze hashů společností, které pomáhají zastavit šíření teroristického obsahu, posílení procesu oznamování a podporu občanské společnosti při zvyšování množství protiargumentace k teroristické propagandě. Internetové společnosti oznámily, že databáze známého teroristického obsahu ( databáze hashů ), jejíž vytvoření bylo oznámeno na internetovém fóru EU v roce 2016 a jež byla spuštěna na jaře roku 2017, je nyní funkční a doposud shromáždila přes 40 000 hashů známých teroristických videí a fotografií. Potenciál tohoto nástroje by měl být nyní plně využit a údaje o počtu odstranění prostřednictvím databáze hashů a rychlosti odstranění by měly být pravidelně poskytovány členům internetového fóra EU. Míra manuálního oznamování, například jednotkou EU pro oznamování internetového obsahu, také dále roste. Společnosti byly vyzvány k tomu, aby zvýšily jak rychlost odstraňování, tak pravidelnost podávání zpráv internetovému fóru EU. Internetové platformy uvedly, že se stále více spoléhají na automatické nástroje pro odhalování teroristického obsahu 44. Je také důležité zvýšit transparentnost, důslednost a pravidelnost podávání zpráv o výsledcích. Je třeba, aby všechny internetové společnosti byly součástí tohoto společného úsilí a sdílely klíčové informace o odstraňování obsahu na různých platformách, přičemž by mělo být upřednostněno informování a zapojování nových a malých společností, které doposud nebyly součástí tohoto úsilí. Výsledky internetového fóra EU budou rovněž utvářet obecnější politickou práci v oblasti nezákonného obsahu na internetu. Komise oznámila, že bude i nadále podporovat spolupráci se společnostmi působícími v oblasti sociálních médií za účelem odhalování a odstraňování teroristického a jiného nezákonného obsahu na internetu, a v případě potřeby navrhne legislativní opatření týkající se odstraňování teroristického obsahu 45. 5. Vnější rozměr Dne 7. prosince 2017 udělila Rada pro spravedlnost a vnitřní věci Komisi povolení k zahájení s jednání s Kanadou o dohodě mezi Evropskou unií a Kanadou o předávání a využívání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) za účelem jejího sladění se stanoviskem Soudního dvora 1/15 ohledně dříve připravované dohody mezi Evropskou unií a Kanadou o PNR. Formální jednání budou zahájena, jakmile Kanada obdrží svůj vlastní vyjednávací mandát. Jak Komise oznámila v říjnové zprávě o pokroku na cestě k bezpečnostní unii, do konce roku přijme rovněž doporučení Radě o zmocnění k zahájení jednání o uzavření dohod mezi EU a Alžírskem, Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Marokem, Tuniskem a Tureckem o výměně osobních údajů mezi Europolem a příslušnými orgány těchto zemí za účelem boje proti závažné trestné činnosti a terorismu. Díky těmto dohodám se ještě výrazněji posílí schopnost Europolu zapojovat do spolupráce třetí země za účelem prevence trestných činů, které spadají do působnosti Europolu, a boje proti nim. Co se týče spolupráce s mezinárodními partnery, EU a USA uspořádaly dne 17. listopadu schůzku ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí. Setkání se zaměřilo na transatlantickou 43 44 45 http://europa.eu/rapid/press-release_ip-17-5105_en.htm. Společnost Twitter uvedla, že tři čtvrtiny z 300 000 účtů odstraněných v období od ledna do června 2017 byly odstraněny před prvním zveřejněním obsahu. Podle společnosti YouTube bylo od června roku 2017 odstraněno více než 150 000 videí. Společnost Facebook při zjištění teroristického obsahu odstraní 83 % následně nahraných kopií během jedné hodiny od nahrání. COM(2017) 650 final ze dne 24. října 2017. 12
spolupráci v boji proti terorismu, řešení kybernetických hrozeb a na spolupráci v oblasti obchodování s drogami. V otázkách boje proti terorismu se diskuse zaměřila konkrétně na význam operativní spolupráce a účinného sdílení informací. Obě strany poukazovaly na důležitost shromažďování, používání a sdílení jmenné evidence cestujících (PNR). Diskuse se zaměřovala také na pokrok v provádění společných opatření pro řešení hrozeb od terorismu po letectví a zvýšení celosvětové základní úrovně ochrany letectví před protiprávními činy. EU a USA poukázaly na své kroky v boji proti financování terorismu a praní peněz, včetně společné práce a práce ve Finančním akčním výboru. Pokud jde o zneužívání internetu k teroristickým účelům, obě strany se shodly na tom, že je třeba spolupracovat s různými zúčastněnými stranami včetně soukromého sektoru a občanské společnosti. Další schůzka ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí EU a USA se bude konat v Sofii v květnu roku 2018. Pokud jde o ochranu letectví před protiprávními činy, Evropská komise a další útvary EU se pravidelně setkávají s členskými státy, aby se dohodly na integrovaném přístupu k posílení a upřednostnění úsilí o budování kapacit ve třetích zemích. Navrhovaná opatření zahrnují školení a cvičení v oblasti kultury bezpečnosti, kontroly přístupu, prověřovacích postupů, certifikace auditorů a další. Pro každou z posuzovaných třetích zemí jsou organizovány zvláštní schůzky s cílem navrhnout přesná opatření pro každou z těchto zemí. V návaznosti na společné prohlášení o strategickém partnerství NATO a EU přijala Rada dne 5. prosince druhou zprávu o provádění 46. Zpráva uvádí hlavní oblasti, ve kterých bylo dosaženo pokroku, včetně kybernetické bezpečnosti a boje proti hybridním hrozbám. V září a říjnu 2017 provedly EU a NATO první souběžné a koordinované cvičení (EU PACE17, CMX17) na základě scénáře hybridní hrozby. Společně se zprávou bylo přijato celkem 24 dalších návrhů, které mají dále posílit a prohloubit spolupráci mezi EU a NATO. Tyto nové návrhy pokrývají všech sedm oblastí spolupráce identifikovaných ve varšavském společném prohlášení: boj proti hybridním hrozbám, rozšiřování operativní spolupráce zahrnující námořní a migrační problematiku, kybernetická bezpečnost a obrana, obranné schopnosti, obranný průmysl a výzkum, cvičení, budování kapacit v oblasti obrany a bezpečnosti, jakož i politický dialog. Několik návrhů se zaměřuje na posílení spolupráce v oblasti boje proti terorismu. Například v první polovině roku 2018 bude spolupořádáno neformální pracovní setkání s cílem rozvinout společné porozumění toho, jak může úsilí v oblasti boje proti terorismu těžit z rozvoje obranných schopností. Na základě zkušeností a poznatků získaných během cvičení v roce 2017 bude vypracován plán provádění souběžných a koordinovaných cvičení mezi EU a NATO v období 2019 2020. Navíc bude od roku 2018 zaveden soubor společných modulů pro odbornou přípravu a cvičení. IV. ZÁVĚR Tato zpráva uvádí řadu opatření přijatých na úrovni EU s cílem zintenzivnit výměnu informací za účelem zvýšení vnitřní bezpečnosti a lepší správy vnějších hranic. Navrhované nařízení o interoperabilitě umožňuje cílený, inteligentní způsob co nejlepšího využití existujících údajů a začlenění zásady záměrné ochrany údajů. Jedná se o podstatnou změnu ve způsobu, jakým EU spravuje údaje pro účely bezpečnosti a ochrany vnější hranice, přičemž 46 V reakci na požadavek ministrů obou organizací podávat zprávy dvakrát ročně byla první zpráva o pokroku v provádění návrhů předložena příslušným zasedáním Rady v červnu roku 2017. Druhá zpráva o pokroku se vztahuje na období od července do prosince roku 2017. 13
vnitrostátním orgánům pomáhá lépe řešit nadnárodní hrozby a odhalovat teroristy, kteří působí ve více zemích. Přijetí další zprávy o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii je plánováno na leden roku 2018. 14