Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) Marian Sloičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospoářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMETY S POROSTÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO POLIČKA I A POLIČKA II (1964) orway spruce thinning experiments Series an (1964) Abstract Experimental series at an were foune in forest region 16 the Českomoravská vrchovina Mts. in 1964 in 53-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series. The first series consists of two comparative plots with imensions 5 m x 5 m, i. e..25 ha each. Comparative plots are control plots without esigne thinning an comparative plots are the stans with thinning by positive selection from above. The secon series consists of three comparative plots of the same imensions. Except of control plot, it consists of two plots ( an 5p) with thinning by negative selection from below. Presente paper is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans uring the 4-year perio of observation. Klíčová slova: smrk ztepilý, Picea abies, pěstování lesů, ní výchova Key wors: orway spruce, Picea abies, silviculture, thinning ÚVOD Pro řešení problematiky ní výchovy smrku ve VÚLHM bylo o roku 1956 o roku 1973 založeno 46 výzkumných řa ve čtyřech časových sériích (série 1 v ech 1956 1958, série 2 v roce 196, série 4 v ech 1964 1969 a série 5 v ech 1971 až 1973). Série 3 byla založena v borových ech a je honocena samostatně (SLODIČÁK, OVÁK 23). Ze čtvrté série s výchovou smrkových ů, založené Ing. Pařezem v ech 1964-1969, se ochovalo celkem 9 výzkumných řa (tab. 1). Překláaná práce se zabývá honocením prvních vou řa a. Další experimentální řay buou honoceny samostatně v násleujících příspěvcích. Souhrnné vyhonocení celé 4. série je obobně jako u 1. a 2. série (SLODIČÁK, OVÁK 25a, b) přemětem samostatného sělení. Experimentální řay a II byly založeny v lesní oblasti 16 Českomoravská vrchovina v roce 1964 v 53ém smrkovém u na LHC Polička, revír Proseč ( 448 D a 448 pole LHP z roku 1993). Zeměpisné souřanice experimentálních řa v systému WS-84 jsou 16 7 48 v.., 49 45 53 s. š. Porost se nachází na mírném výchoním svahu se sklonem 2-3 %, v namořské výšce 69 m. Smrková kultura je hospoářským lesem na LT 6K1 - kyselá smrková bučina metlicová (Piceeto- Fagetum aciophilum - Avenella fl exuosa). Půní typ - kambizem luvická signalizuje sponí část 6. LVS (výskyt Calamagrostis villosa) s inklinací k živnějšímu stanovišti (Luzula pilosa). Průměrný roční úhrn srážek za obobí 1961 199 přestavoval pole úajů ČHMÚ 8 mm a průměrná roční teplota za stejné obobí osahovala 7 C. Obr. 1. Umístění experimentálních řa a II (eobáze 1997 2) a výřez z obrysové mapy LHC Polička, LHP (1993) eographic location (eobáze 1997 2) an stan map of experimental series an on Forest Management Plan (1993) ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 79
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) Experimenty byly založeny pole metoiky VÚLHM (PAŘEZ 1958). Popis prací, umístění a charakteristika výchovných zásahů včetně použitých meto při honocení výsleků jsou uveeny v příspěvku SLODIČÁK, OVÁK (23). Experimentální řau tvoří vě ílčí srovnávací plochy ( a ) a řau tři ílčí srovnávací plochy (, a 5p), kažá o velikosti 5 m x 5 m, tj.,25 ha (obr. 1). Srovnávací plocha je na obou řaách kontrolní, bez výchovy. a těchto plochách se ostraňují pouze souše a přípané zlomy či vývraty. Srovnávací plocha na řaě slouží ke sleování vlivu úrovňových výchovných zásahů s pozitivním výběrem. Při revizi v roce 1999 (věk 88 ) byl na srovnávací ploše vyznačen těžební zásah (21 % a 21 % ) s cílem uvolnit zápoj a násleně sleovat vývoj ponechaných stromů a výskyt přirozené obnovy. Srovnávací plochy a 5p na řaě jsou zaměřeny na sleování poúrovňových zásahů s negativním výběrem ( slabší zásahy, 5p silnější zásahy). Statistické analýzy byly proveeny pomocí softwaru UISTAT (verze 5.1) s použitím hlainy významnosti p,5. Zpracování a příprava atových souborů pro statistické analýzy proběhly pole oporučovaných postupů (MELOU, MILITKÝ 1998). Pro testování souborů s úaji o výčetní tloušťce (, 2 ) byla využita proceura AOVA a náslené mnohonásobné porovnávání (testy Stuent- ewman-keuls, Tukey, Dunnett). Tloušťkové struktury ů na ílčích srovnávacích plochách byly analyzovány pomocí Kolmogorov-Smirnov vouvýběrového testu. PRŮBĚH EXPERIMETU V obě založení experimentálních řa a II v roce 1964 osáhl věk sleovaných ů 53. V obou přípaech se jenalo o smrkovou monokulturu o hustotě ca 2 3 až 3 jeinců na 1 hektar (obr. 2). Hustota ů řay I byla o ca 2 až 3 % nižší (2 364 a 2 26 stromů na 1 hektar na plochách a ) ve srovnání s řaou II (3 112, 3 164 a 2 876 stromů na 1 hektar na plochách, a 5p). Vyšší hustota u řay II se projevila menší výčetní tloušťkou (přeevším střeního kmene) a levostranně asymetrickou tloušťkovou strukturou (obr. 3b). Rozíly v alších sleovaných parametrech přeevším ve výčetní kruhové záklaně (39,8 až 42,2 m 2 na 1 ha) a v parametrech horního stromového patra, tj. ve výčetní tloušťce a výšce 2 nejsilnějších stromů na 1 ha ( 2 19,8 až 21,8 cm a h 2 18,2 až 19,3 m), byly zanebatelné. Výchozí stav ů pře prvními zásahy tak byl na ílčích srovnávacích plochách v rámci jenotlivých výzkumných řa srovnatelný a rozíly ve všech sleovaných charakteristikách (,,, h, h 2, 2 ) byly shleány uvnitř kažé řay statisticky nevýznamnými. Pře zahájením experimentu nebyl sleovaný vychováván. Svěčí o tom výrazná tloušťková iferenciace (v u se pře prvními experimentálními zásahy vyskytovali jeinci s výčetní tloušťkou o 5 o 24 cm, obr. 3a, 3b). Počet stromů a výčetní kruhová záklana řay Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 53, bylo v u srovnávací plochy pozitivním výběrem v úrovni ostraněno 8 % stromů () tvořících 7 % výčetní kruhové záklany (). Umístění zásahů v ní struktuře je zřejmé z obr. 3a. Patrný je zejména rozíl mezi tloušťkou úmyslně těžených stromů s vrcholem kolem stření výčetní tloušťky 15 cm a tloušťkou stromů těžených nahoile s vrcholem kolem tloušťky 9 cm, který je téměř totožný s průměrnou tloušťkou nahoile těžených stromů na kontrole (tab. 2). Ještě více jsou va vrcholy v tloušťkové struktuře těžených stromů patrné při ruhém experimentálním zásahu ve věku 58 (1969). y se opakovaly až o věku 63 (1974) v pětiých perioách. Při ruhém a třetím zásahu bylo na srovnávací ploše oebráno pozitivním výběrem v úrovni 15 a 38 % (11 a 25 % ). Třetí a poslení experimentální zásah v roce 1974 byl ovlivněn sněhovým polomem, při kterém bylo na kontrole oebráno 26 % stromů a 14 % výčetní kruhové záklany. a srovnávací ploše bylo rovněž nutné nejprve ostranit polámané nejlabilnější stromy z nižších stromových tří a potom teprve zásah okončit pozitivním výběrem v úrovni. Po třech výchovných zásazích v pětiých perioách, tj. 1 po zahájení experimentu (rok 1974, věk 63 ), zůstalo: na kontrolní ploše celkem 1 576 stromů (mortalita 788 stromů), na srovnávací ploše celkem 1 96 stromů (při výchově ostraněno 1 164 stromů), Výčetní kruhová záklana osáhla ve věku 63 : na kontrolní ploše 4,3 m 2 (zvýšení o,1 m 2 ), na srovnávací ploše 31,3 m 2 (pokles o 8,5 m 2 ). Tab.1. Souhrnný přehle výzkumných řa 4. série pro výzkum výchovy lesa ve smrkových ech List of experimental series in orway spruce stans of the 4th group Řaa 1 ázev řay 2 Rok založení 3 Věk 25 (roky) 4 Srovnávací plochy 5 Lesní oblast 6 amořská výška (m) 7 SLT 8 1. 1964 94 2 16 - Českomoravská vrchovina 69 6K 2. 1964 93 3 16 - Českomoravská vrchovina 69 6K 3 asavrky 1964 79 2 16 - Českomoravská vrchovina 66 5S 4 Bruntál 1964 79 3 29 - ízký Jeseník 58 5S 5 Blaník I. 1966 71 3 16 - Českomoravská vrchovina 41 4K 6 Blaník II. 1966 71 3 16 - Českomoravská vrchovina 41 4K 7 Planá 1969 13 3 11 - Český les 62 5K 8 Železná Rua I. 1969 97 2 13 - Šumava 91 6K 9 Železná Rua II. 1969 76 3 13 - Šumava 93 6K Celkem 9 24 1 Series, 2 ame of series, 3 Establishe, 4 Age 25 (years), 5 Comparative plots, 6 Forest region, 7 Elevation, 8 Forest type group, 9 Total 8 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) 35 3 25 2 35 3 25 2 sl. 5p sil. 15 9-(16) 15 9-(16) 5 +1(36) 5 6 7 8 9 5 +1(36) 5 6 7 8 9 7 6 5 +1(36) 7 6 5 sl. 5p sil. +1(36) 4 4 3 9-(16) 3 9-(16) 2 5 6 7 8 9 2 5 6 7 8 9 Obr. 2. Vývoj počtu stromů (ks. ha -1 ) a výčetní kruhové záklany (m 2. ha -1 ) na srovnávacích plochách experimentální řay (vlevo) a (vpravo) ve věku 53 93 v porovnání s růstovými tabulkami (ČERÝ et al. 1996) umber of trees (, trees per 1 ha) an basal area (, m 2 per 1 ha) on comparative plots of experimental series an at the age 53 93 years compare with rowth Tables (ČERÝ et al. 1996). ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 81
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) 35 3 25 2 15 5 3 25 2 15 5 3 25 2 15 5 5 1 15 2 25 3 35 4 1964 53 T Ostraněno 8 % 7 % 5 1 15 2 25 3 35 4 1969 58 1974 63 T Ostraněno 15 % 11 % T Ostraněno 38 % 25 % 5 1 15 2 25 3 35 4 Obr. 3a. Tloušťková struktura a proveené výchovné zásahy v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše 1 bez zásahu na experimentální řaě ve věku 53 63 (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental thinning compare with mortality on control plot without thinning on experimental series at the age of 53 63 years (T salvage cut, thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, Ostraněno/remove) Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně (ve věku 53 63 ) přestavoval po započtení záměrně vytěžených stromů při výchovných zásazích na ploše 8,9 m 2 a byl tey o,8 m 2 větší než na ploše kontrolní (8,1 m 2 ). O posleního (třetího) výchovného zásahu ve věku 63 (1974) se oba y výzkumné řay vyvíjely bez záměrného ovlivňování. Ostraňovaly se pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Počet stromů se o poslení revize v roce 24 (věk 93 ) samovolně snížil: na kontrolní ploše na 868 stromů (mortalita ve věku 53 93 1 496 jeinců), na srovnávací ploše na 652 stromů (zásahy 1 164 a mortalita 444 jeinců). Mortalita v posleních 3 ech sleování (věk ů 64 93 ) přestavovala na kontrolní ploše 78 (45 %) jeinců, zatímco na srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni (prováěném ve věku 53 63 ) bylo v posleních 3 ech nahoile ostraněno 444 stromů (4 % stavu hlavního u ve věku 63 ). ejvětší úbytek stromů byl zaznamenán na kontrolní ploše při třetí revizi ve věku 63 (1974), ky ubylo po sněhovém polomu 26 % počtu (54 stromů) a 14 % výčetní kruhové záklany (6,4 m 2 ). Poškození experimentálního u takového rozsahu se během sleování nevyskytlo. Významný výskyt poškození byl zaznamenán ještě při semé revizi ve věku 83 (1994), počet poškozených stromů však byl ve srovnání s přechozím přípaem méně než poloviční (28 stromů). Při ostatních revizích se poíl poškozených stromů a souší pohyboval o 3 o 13 % tvořících 1 až 7 %. Celkově byl na srovnávací ploše s výchovou za obobí sleování experimentu (53 93 ) počet nahoile vytěžených poškozených stromů a souší ve srovnání s kontrolou ca třetinový a tvořil 43 %. Výčetní kruhová záklana sruženého u při poslení revizi ve věku u 93, tj. 4 po zahájení experimentu, zůstala největší na kontrolní ploše (54,7 m 2 ). a srovnávací ploše s výchovou osáhla 51,4 m 2. Oproti výchozímu stavu se zvýšila na kontrole o 14,5 m 2 a na ploše o 11,6 m 2. Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl nárůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí na kontrole bez výchovy o 2,6 m 2 menší než na srovnávací ploše s výchovou (35,4 m 2 na kontrole a 38, m 2 na ploše ). a kontrolní ploše však bylo v průběhu sleování 2,9 m 2 kruhové záklany (59 % přírůstu) ostraněno jako souše a zlomy, zatímco na srovnávací ploše s výchovou zlomy a souše přestavovaly pouze 8,9 m 2 (23 % perioního přírůstu). Po započtení záklany stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk 53 93 ): na kontrolní ploše 14,5 m 2, na srovnávací ploše 29,1 m 2. Počet stromů a výčetní kruhová záklana řay Při prvním výchovném zásahu, proveeném ve věku 53 bylo v ech obou srovnávacích ploch a 5p negativním výběrem v poúrovni ostraněno 28 % stromů () tvořících 14 % výčetní kruhové záklany (). Umístění zásahů v ní struktuře je zřejmé z obr. 3b. V obou přípaech se jenalo o klasický poúrovňový zásah, při kterém byly ostraněny stromy tenčí, než byla stření výčetní tloušťka (tab. 3). 82 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) 4 35 3 25 2 15 5 1964 53 T Ostraněno 28 % 14 % 4 35 3 25 2 15 5 1964 53 T 5p Ostraněno 28 % 14 % 4 35 3 25 2 15 5 1 15 2 25 3 35 4 1969 58 T 4 35 3 25 2 15 5 1 15 2 25 3 35 4 1969 58 T 5p 5 3 25 2 15 5 1 15 2 25 3 35 4 1974 63 Ostraněno 28 % 15 % T 5 3 25 2 15 5 1 15 2 25 3 35 4 1974 63 Ostraněno 19 % 1 % T 5p 5 Ostraněno 37 % 23 % 5 Ostraněno 39 % 26 % 5 1 15 2 25 3 35 4 5 1 15 2 25 3 35 4 Obr. 3b. Tloušťková struktura a proveené výchovné zásahy v porovnání s mortalitou na kontrolní ploše 1 bez zásahu na experimentální řaě ve věku 53 63 (T nahoilá těžba, počet stromů na 1 ha, tloušťka v cm) Diameter structure an experimental thinning compare with mortality on control plot without thinning on experimental series at the age of 53 63 years (T salvage cut, thinning, number of trees per hectare, iameter in cm, Ostraněno/remove) y se opakovaly ještě vakrát o věku 63 (1974) v pětiých perioách a bylo při nich oebráno negativním výběrem v poúrovni na srovnávací ploše 28 a 37 % (15 a 23 % ) a na srovnávací ploše 5p 19 a 39 % (1 a 26 % ). Třetí a poslení experimentální zásah v roce 1974 byl stejně jako u sousení řay ovlivněn sněhovým polomem, při kterém bylo na kontrole oebráno 34 % stromů a 19 % výčetní kruhové záklany. a srovnávací plochách a 5p s výchovou bylo proto rovněž nutné nejprve ostranit polomy a potom teprve zásah okončit pole metoiky. Po třech výchovných zásazích v pětiých perioách, tj. 1 po zahájení experimentu (rok 1974, věk 63 ), zůstalo: ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 83
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) Tab. 2. Záklaní úaje o vývoji experimentu Basic ata on evelopment of experiment Sružený 1964 53 T T% Hlavní Sružený 1969 58 T T% Hlavní Sružený 1974 63 T 68-93 T T% Hlavní T 53-93 24 93 Sružený 2364 68 3 2296 2296 18 8 2116 2116 54 26 1576 78 1496 868 (ks.ha -1 ) 226 184 8 276 276 312 15 1764 1764 668 38 196 444 444 652 1164 4,2,4 1 39,8 43,4 1,2 3 42,2 46,8 6,4 14 4,3 12,8 2,9 54,7 35,4 14,5 (m 2.ha -1 ) 39,8 2,6 7 37,2 41,2 4,4 11 36,8 41,7 1,4 25 31,3 8,9 8,9 51,4 38, 29,1 17,5 14,7 8,8 14,9 15,5 9,4 15,9 16,8 12,3 18,1 28,3 8, (cm) 15, 13,4 15,1 15,9 13,5 16,3 17,3 14,1 19,1 31,7 11,8 h 15,8 11,4 15,9 16,6 11,9 16,9 18,4 15,2 19,1 27,7 8,8 (m) 16, 14,9 16, 16,8 15,2 17,1 18,4 16,4 19,4 29,5 1,1 17 129 17 17 127 16 19 123 16 98 h/ 16 111 16 16 113 14 16 116 11 9 2 21,3 22,9 24,9 36,4 15,1 (cm) 21,8 23,5 25,6 39,1 19,3 h 2 18,9 2,2 22,2 3,6 11,7 (m) 19,3 2,7 22,5 3,9 12,4 89 88 89 84 Hh 2 / 2 89 88 88 79 Pozn.: P přírůst, T nahoilá těžba, T výchovný zásah (přípaně těžba souší a zlomů), ÚTP úmyslná těžba přemýtní, Sružený ( včetně souší, zlomů a stromů vyznačených k těžbě), Hlavní ( po proveení výchovného zásahu a po ostranění souší a zlomů), kontrolní bez výchovy, srovnávací plocha s pozitivním výběrem v úrovni, počet stromů, výčetní kruhová záklana, výčetní tloušťka střeního kmene, h stření výška, h/ štíhlostní kvocient, 2 průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 průměrná výška 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar, h 2 / 2 štíhlostní kvocient 2 nejsilnějších stromů na 1 hektar ote: P increment, T salvage cut, T thinning, ÚTP planne intermeiate cutting, Sružený before thinning (incluing ea iniviuals an trees marke for thinning), Hlavní - after thinning (stan after thinning an after removing of ea iniviuals), control plot without thinning, comparative plot with thinning from above, number of trees, basal area, iameter breast height of the mean stem, h mean height, h/ quotient of slenerness, 2 iameter of 2 thickest trees, h 2 height of 2 thickest trees, h 2 / 2 quotient of slenerness of 2 thickest trees Přírůst 53-93 Přírůst - T ÚTP 53-63 na kontrolní ploše celkem 1 68 stromů (mortalita 1 432 stromů), na srovnávací ploše celkem 1 36 stromů (při výchově ostraněno 2 128 stromů), na srovnávací ploše 5p celkem 1 24 stromů (při výchově ostraněno 1 852 stromů). Výčetní kruhová záklana osáhla ve věku 63 : na kontrolní ploše 38,2 m 2 (pokles o 3,5 m 2 ), na srovnávací ploše 29,9 m 2 (pokles o 12,3 m 2 ), na srovnávací ploše 5p 3,1 m 2 (pokles o 11,4 m 2 ). Perioní přírůst na výčetní kruhové záklaně (ve věku 53 63 ) přestavoval po započtení záměrně vytěžených stromů při výchovných zásazích a nahoilé těžby na kontrole na plochách a 5p 8,7 a 9,1 m 2 a byl tey na ploše 5p téměř stejný (menší o,1 m 2 ) a na ploše o,3 m 2 menší než na kontrole (9, m 2 ). O posleního (třetího) výchovného zásahu ve věku 63 (1974) se všechny tři y výzkumné řay vyvíjely bez záměrného ovlivňování. Ostraňovaly se pouze souše a nahoile vznikající polomy a vývraty. Počet stromů se o poslení revize v roce 24 (věk 93 ) samovolně snížil: na kontrolní ploše na 84 stromů (mortalita ve věku 53 93 2 38 jeinců), na srovnávací ploše na 728 stromů (zásahy 2 128 a mortalita 38 jeinců), na srovnávací ploše 5p na 72 stromů (zásahy 1 852 a mortalita 34 jeinců). Mortalita v posleních 3 ech sleování (věk ů 64 93 ) přestavovala na kontrolní ploše 88 (52 %) jeinců, zatímco na srovnávacích plochách a 5p s negativním výběrem v poúrovni (prováěném ve věku 53 63 ) bylo v posleních 3 ech nahoile ostraněno 38 a 34 stromů (tj. v obou přípaech ca 3 % stavu hlavního u ve věku 63 ). ejvětší úbytek stromů byl zaznamenán na kontrolní ploše stejně jako na řaě při třetí revizi ve věku 63 (1974), ky ubylo po sněhovém polomu 34 % počtu (872 stromů) tvořících 19 % výčetní kruhové záklany (9,1 m 2 ). Poškození experimentálního u takového rozsahu se během sleování tohoto experimentu nevyskytlo. Významnější poškození bylo zaznamenáno ještě při čtvrté revizi ve věku 68 (1979), počet poškozených stromů však byl ve srovnání s přechozím přípaem méně než třetinový (28 stromů). Při ostatních revizích poíl poškozených stromů a souší na kontrole nepřekročil 15 % a 6 %. Celkově přestavoval počet nahoile vytěžených poškozených stromů a souší na srovnávacích plochách a 5p s výchovou za obobí sleování experimentu (53 93 ) ve srovnání s kontrolou ca 13 % a 27 %. Výčetní kruhová záklana sruženého u při poslení revizi ve věku u 93, tj. 4 po zahájení experimentu, zůstala největší na srovnávací ploše (52,4 m 2 ). a srovnávací ploše 5p osáhla 51,1 m 2 a na kontrole 51,3 m 2. Oproti výchozímu stavu se zvýšila na kontrole o 9,6 m 2 a na plochách s výchovou a 5p o 1,2 a 9,6 m 2. 84 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) 15 125 75 h/ h/ o 25 cm o 25 cm - 38 38 stromů stromů - 172 172 stromů stromů I 24 (93 ) 24 (93 ) h/ h/ h/ h/ 15 125 75 h/ o o 25 25 cm cm -388-388 stromů stromů -- 22 22 stromů stromů 5p -- 224 224 stromů stromů 24 (93 ) 24 (93 ) sl. sl. 5p sil. 5p h/sil. h/ h/ 5p h/ h/ 5p h/ 5 25 35 + + cm cm -156-156 stromů stromů -216-216 stromů stromů 5 25 35 cm 35 + cm + - 156 stromů - 156 stromů - 18 stromů - 18 stromů 5p - 172 stromů 5p - 172 stromů 5 1 15 2 25 3 35 4 45 5 55 6 5 1 15 2 25 3 35 4 45 5 55 6 Obr. 4. Tloušťková struktura ( počet stromů na 1 ha) a štíhlostní kvocient (h/) pole tloušťkových stupňů ( výčetní tloušťka v cm) na experimentální řaě (vlevo) a (vpravo) při poslení revizi v roce 24 ve věku 93 Diameter structure an h/ ratio for iameter classes on experimental series (left) an (right) at the age of 93 years ( number of trees per hectare, iameter in cm, h/ quotient of slenerness) h/ h 2 / 2 12 11 9 8 7 6 h 2 / 2 h/ 5 6 7 8 9 h/ h 2 / 2 12 11 9 8 7 6 5p h 2 / 2 h/ 5 6 7 8 9 Obr. 5. Vývoj štíhlostního kvocientu střeního kmene a horního stromového patra na experimentální řaě (vlevo) a (vpravo) ve věku 53 93 Development of h/ ratio of mean stem an upper tree story (2 thickest trees per hectare) on experimental series (left) an (right) at the age of 53 93 years ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 85
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) Po započtení výčetní kruhové záklany všech vytěžených stromů (tey včetně souší a polomů) byl nárůst výčetní kruhové záklany ve sleovaném obobí na kontrole bez výchovy o,6 m 2 a o 1,4 m 2 větší než na srovnávací plochách a 5p s výchovou (39,8 m 2 na kontrole a 39,2 a 38,4 m 2 na plochách a 5p). a kontrolní ploše však bylo v průběhu sleování 3,1 m 2 kruhové záklany (76 % přírůstu) ostraněno jako souše a zlomy, zatímco na srovnávacích plochách a 5p s výchovou zlomy a souše přestavovaly pouze 8, a 8,2 m 2 (2 a 21 % perioního přírůstu ). Po započtení záklany stromů vytěžených při výchovných zásazích (nahoile těžené souše a zlomy nebyly započítány) byl přírůst výčetní kruhové záklany za obobí sleování experimentu (věk 53 93 ): na kontrolní ploše 9,7 m 2, na srovnávací ploše 31,2 m 2, na srovnávací ploše 5p 3,1 m 2. Tloušťková struktura Efekt výchovy na tloušťkovou strukturu experimentálních ů byl sleován o roku 1964 o roku 1974, tj. v obobí, ky byly prováěny výchovné zásahy, v pětiých intervalech vžy k atu vyznačení a proveení zásahů. a grafech (obr. 3a, 3b) je znázorněno rozělení stromů o tloušťkových tří pře proveením zásahů (čárový graf) a vyznačeno jenak umístění výchovného zásahu (bílé sloupce) a jenak mortalita na kontrolní ploše (černé sloupce). Jak je patrné z obr. 3a, pře zahájením experimentu v roce 1964 (věk u 53 ) byla tloušťková struktura na srovnávacích plochách a řay a ploch, a 5p řay téměř ientická. V rámci obou sleovaných řa nebyly shleány statisticky významné rozíly mezi srovnávanými variantami. Tloušťková struktura řay byla symetrická, kežto na řaě byla patrná levostranná asymetrie. Z umístění výchovných zásahů v ní struktuře je zřejmé, že charakter pozitivního výběru v úrovni na srovnávací ploše řay byl oržen při všech třech experimentálních výchovných zásazích. Při úrovňových zásazích pozitivním výběrem bylo potřebné z u ostranit také jenotlivé zlomy a souše přeevším v nižších tloušťkových stupních. Zejména je to patrné při zásahu ve věku 63, ky byly y obou řa poškozeny sněhem. Posun výchovných zásahů s pozitivním výběrem v úrovni o vyšších tloušťkových stupňů oproti přirozené mortalitě a také ve srovnání s negativním výběrem v poúrovni na srovnávacích plochách a 5p byl patrný při všech proveených zásazích ve věku 53 63. Při poslení revizi ve věku 93 byly v experimentálních ech obou sérií zastoupeny stromy o tloušťce o 13 o 5 cm (obr. 4). ejnižší tloušťkové tříy 13 25 cm s nejvyšším a nejméně příznivým štíhlostním kvocientem (15 148 na řaě I a až 13 na řaě II) byly nejvíce zastoupeny na kontrolních plochách bez výchovy, ke bylo těchto jeinců v přepočtu na 1 hektar 38 (řaa I) a 388 (řaa II). a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni byl počet stromů s výčetní tloušťkou o 25 cm o 55 % nižší (172 jeinců) a na srovnávacích plochách s negativním výběrem v poúrovni a 5p o 43 a 42 % nižší (22 a 224 jeinců). Počet stromů s výčetní tloušťkou 35 cm a více s relativně příznivějším štíhlostním kvocientem (67 86) byl naopak vyšší na ploše s výchovou (216 jeinců), zatímco na kontrole bylo těchto nejsilnějších a nejstabilnějších jeinců pouze 156, tj. o 28 % méně než na ploše s výchovou. Větší počet silnějších stromů (o 15 a 1 %) ve srovnání s kontrolou (156 jeinců) byl zaznamenán rovněž na srovnávacích plochách s negativním výběrem v poúrovni a 5p (18 a 172 jeinců). Pozitivní efekt výchovy se na sleovaných řaách projevil přeevším nárůstem počtu stromů ve vyšších tloušťkových stupních s příznivějším štíhlostním kvocientem, patrným přeevším na variantě s pozitivním výběrem v úrovni. Z porovnání tloušťkových struktur v roce 24 (věk 93 ) vyplývají signifikantní rozíly mezi variantami řay I ( se průkazně liší o ) a řay II (5p se průkazně liší o a ). Statická stabilita Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem střeního kmene a štíhlostním kvocientem horního stromového patra ( 2 ) byla o počátku pokusu nepříznivá. Pře zahájením experimentu v roce 1964 osahoval štíhlostní kvocient střeního kmene na řaě I honot 16 () a 17 () a na řaě II honot 114 (), 111 () a 18 (5p) a nacházel se ještě ve vzestupné fázi. Pokles nastal až po třetí revizi ve věku 63 (tab. 2, 3, obr. 5), ky na kontrolních variantách osáhl štíhlostní kvocient střeního kmene honot 19 (řaa I) a 113 (řaa II). a plochách s výchovou byl zaznamenán pokles kvocientu již o počátku sleování. V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole ále klesal, částečně také početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem. a srovnávacích plochách a 5p s negativním výběrem v poúrovni byl pokles po kulminaci výraznější, přeevším v ůs- 45 4 35 3 25 2 15 1,3 (cm) 2 + ++ ++ 5 55 6 65 7 75 8 85 9 95 ++ ++ ++ ++ Obr. 6. Vývoj výčetní tloušťky 2 (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů (2 nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě (porovnání variant a ) v obobí 1964 24 (věk 63 93 ). Signifikantnost rozílů je uveena na hlaině významnosti p,5 (+) a p,1 (++). Development of iameter 2 (with stanar eviations) of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) on experimental series (comparison between variants an ) in the perio 1964 24 (age of 63 93 years). Significant ifferences on confience level p.5 (+) an p.1 (++) are showe. 86 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) 45 4 1,3 (cm) 2 45 4 1,3 (cm) 2 35 35 3 3 25 2 15 + 5 55 6 65 7 75 8 85 9 95 Obr. 7. Vývoj výčetní tloušťky 2 (se směroatnými ochylkami) ominantních stromů (2 nejsilnějších jeinců na 1 hektar) na výzkumné řaě (porovnání variant, a, 5p) v obobí 1964 24 (věk 63 93 ). Signifikantnost rozílů je uveena na hlaině významnosti p,5 (+) a p,1 (++). Development of iameter 2 (with stanar eviations) of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) on experimental series (comparison between variants, an, 5p ) in the perio 1964 24 (age of 63 93 years). Significant ifferences on confience level p.5 (+) an p.1 (++) are showe. 25 2 15 + 5p 5 55 6 65 7 75 8 85 9 95 leku početních posunů po ostranění převážně nejslabších stromů při výchovných zásazích. V přípaě úrovňových zásahů na variantě byly početní posuny menší s výjimkou třetího zásahu ve věku 63, ky byla ostraněna část poúrovňových jeinců poškozených sněhem. Po celou obu sleování neklesl štíhlostní kvocient střeního kmene po honotu 9 na žáné ze sleovaných variant. Při honocení horního stromového patra, ky je o výpočtu zahrnut vžy stejný počet nejsilnějších jeinců na srovnávací ploše a tak neochází k početním posunům, byly výchozí honoty štíhlostního kvocientu h 2 / 2 rovněž vyrovnané bez statisticky signifikantních rozílů uvnitř obou sleovaných řa. Štíhlostní kvocient horního stromového patra osahoval na sleovaných plochách honot 89 až 92 a měl s výjimkou kontrolní plochy řay I o počátku sleování klesající tren. Při poslení revizi v roce 24 (věk 93 ) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na plochách (řaa II), a po honotu 8 a na plochách 5p a (řaa I) se k této honotě přiblížil. Uvnitř sleovaných řa byl při poslení revizi (24) nalezen signifikantní rozíl v honotách h 2 / 2 - v přípaě řay I vykazoval kontrolní průkazně vyšší honoty h 2 / 2 ve srovnání s variantou, v přípaě řay II vykazoval poúrovňově vychovávaný 5p průkazně vyšší honoty h 2 / 2 ve srovnání s variantami a. Z proveené analýzy 2 (průměrná výčetní tloušťka 2 nejsilnějších stromů na hektar) je zřejmé, že výchovné zásahy prováěné pozitivním výběrem v úrovni v u srovnávací plochy v ech 1964 až 1974 (věk 53 až 63 ) se projevily na signifikantně zvýšeném tloušťkovém přírůstu nejsilnějších kosterních stromů (obr. 6). Efekt negativního výběru v poúrovni sleovaný na variantách a 5p (řaa ) se na tloušťkovém přírůstu stromů horního stromového patra neprojevil (obr. 7). ZÁVĚRY Z EXPERIMETŮ POLIČKA I A POLIČKA II V obobí sleování (věk 53 93 ) byla výčetní kruhová záklana na řaě největší na kontrolní ploše bez zásahu (54,7 m 2 ) a na řaě na ploše s negativním výběrem v poúrovni (52,4 m 2 ). árůst výčetní kruhové záklany byl na kontrolních plochách obou řa reukován poškozením u a mortalitou zaznamenanou zejména při třetí a semé revizi ve věku 63 a 83. Za 4 sleování se záklana kontrolních ů řa a II zvýšila z půvoních 4,2 a 41,7 m 2 na 54,7 a 51,3 m 2. Za tuto obu bylo z kontrolních ů nahoile ostraněno 2,9 a 3,1 m 2 kruhové záklany (59 a 76 % přírůstu) jako souše a zlomy. a srovnávací ploše s pozitivním výběrem v úrovni byla výčetní kruhová záklana hlavního u snížena třemi výchovnými zásahy ve věku 53 až 63 zhruba na úroveň 31 m 2. O této oby byl na ploše s výchovou zaznamenán její nárůst až na 51,4 m 2 při poslení revizi ve věku 93. Přírůst za obu sleování (věk 53 93 ) ze činil 38, m 2 a byl o 2,6 m 2 (o 7 %) vyšší než na kontrolní ploše bez výchovy, z toho souše přestavovaly pouze 8,9 m 2 (23 % perioního přírůstu). a srovnávacích plochách a 5p s negativním výběrem v poúrovni byla výčetní kruhová záklana hlavního u snížena třemi zásahy ve věku 53 až 63 zhruba na úroveň 3 m 2. O této oby se na obou plochách zvýšila na úroveň plochy kontrolní na ca 51 až 52 m 2. Přírůst za obu sleování (věk 53 93 ) ze činil 39,2 a 38,4 m 2 a byl o,6 a 1,4 m 2 (o 2 a 4 %) nižší než na kontrolní ploše bez výchovy, z toho souše přestavovaly pouze 8, a 8,2 m 2 (2 a 21 % perioního přírůstu). Vliv úrovňových () i poúrovňových (, 5p) výchovných zásahů vel po 4 ech sleování ke snížení zastoupení nej- ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 87
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) Tab. 3. Záklaní úaje o vývoji experimentu Basic ata on evelopment of experiment Sružený 1964 53 T T% Hlavní Sružený 1969 58 T T% Hlavní Sružený 1974 63 T 68-93 T T% Hlavní T 53-93 24 93 Sružený 3112 18 3 34 34 452 15 2552 2552 872 34 168 88 238 84 (ks.ha -1 ) 3164 896 28 2268 2268 628 28 164 164 64 37 136 38 38 728 2128 5p 2876 84 28 272 272 396 19 1676 1676 652 39 124 34 34 72 1852 41,7,5 1 41,2 45,2 2,9 6 42,3 47,3 9,1 19 38,2 17,7 3,1 51,3 39,8 9,7 (m 2.ha -1 ) 42,2 5,8 14 36,4 4,1 6,1 15 33,9 39, 9,1 23 29,9 8, 8, 52,4 39,2 31,2 21, 5p 41,5 6, 14 35,5 39,6 4, 1 35,6 4,6 1,5 26 3,1 8,2 8,2 51,1 38,4 3,1 2,5 13,1 7,6 13,2 13,8 9,1 14,5 15,4 11,5 17, 28,5 9,1 (cm) 13, 9,1 14,3 15, 11,2 16,2 17,4 13,8 19,2 3,3 11,2 5p 13,6 9,8 14,8 15,6 11,3 16,5 17,5 14,4 19,3 3,1 1,8 14,9 1,4 14,9 15,3 11,5 15,6 17,4 14,8 18,3 26,7 8,8 h (m) 14,5 11,1 15,3 16, 13,3 16,7 18,2 16, 19,2 27,3 9,2 5p 14,6 11,5 15,4 16,5 13,6 17, 18,3 16,2 19,3 27,7 1, 114 137 113 111 126 17 113 128 17 92 h/ 111 123 17 17 119 13 15 115 9 5p 18 118 14 16 119 14 14 113 92 19,8 21,6 24,1 37,6 17,8 2 (cm) 2,6 22,2 24,4 38,3 17,7 5p 2,6 22,2 24,3 37,3 16,7 18,2 19, 21,2 29,3 11,3 h 2 (m) 18,8 19,4 21,5 3, 1,7 5p 18,5 19,7 21,6 3,5 12, 92 88 88 78 h 2 / 2 91 87 88 78 5p 9 89 89 82 Pozn.: viz tab. 2/ote see tab. 2 Přírůst 53-93 Přírůst - T ÚTP 53-63 nižších tloušťkových tří a ke zvýšení zastoupení stromů v nejvyšších tloušťkových tříách ve srovnání s kontrolními plochami bez výchovy. a variantě s pozitivním výběrem v úrovni (řaa ) byl počet nejslabších stromů s výčetní tloušťkou o 25 cm ve srovnání s kontrolou bez výchovy o 55 % nižší (38 jeinců na ploše a 172 jeinců na ploše ) a počet nejsilnějších stromů s výčetní tloušťkou na 35 cm o 38 % vyšší (156 jeinců na ploše a 216 jeinců na ploše ). a variantách a 5p s negativním výběrem v poúrovni (řaa ) byl počet nejslabších stromů s výčetní tloušťkou o 25 cm ve srovnání s kontrolou bez výchovy o 43 a 42 % nižší (388 jeinců na ploše, 22 a 224 jeinců na ploše a 5p) a počet nejsilnějších stromů s výčetní tloušťkou na 35 cm o 15 a 1 % vyšší (156 jeinců na ploše, 18 a 172 jeinců na ploše a 5p). Statická stabilita experimentálních ů posuzovaná štíhlostním kvocientem byla o počátku pokusu nepříznivá. Štíhlostní kvocient střeního kmene osahoval na řaě I honot 16 () a 17 () a na řaě II honot 114 (), 111 () a 18 (5p) a nacházel se ještě ve vzestupné fázi. Pokles nastal na kontrolních plochách až po třetí revizi ve věku 63 (z honot 19 - řaa I a 113 - řaa II). V alším obobí štíhlostní kvocient střeního kmene na kontrole ále klesal, částečně také početními posuny v ůsleku mortality stromů s nejvyšším kvocientem. a srovnávacích plochách a 5p s negativním výběrem v poúrovni byl pokles po kulminaci výraznější, přeevším v ůsleku početních posunů po ostranění převážně nejslabších stromů při výchovných zásazích. Po celou obu sleování neklesl štíhlostní kvocient střeního kmene po honotu 9 na žáné ze sleovaných variant. Štíhlostní kvocient horního stromového patra h 2 / 2, který není ovlivněn početními posuny, osahoval na obou honocených řaách výchozích honot 9 až 92 a měl s výjimkou kontrolní plochy řay I o počátku sleování klesající tren. Při poslení revizi v roce 24 (věk 93 ) klesl štíhlostní kvocient stromů horního patra na plochách (II), a po honotu 8 a na plochách 5p a (I) se k této honotě přiblížil. Signifikantní efekt výchovy na zvýšení statické stability u byl prokázán pouze u varianty s pozitivním výběrem v úrovni (průkazně zvýšená výčetní tloušťka stromů horního patra 2 ). Poěkování: Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru Ministerstva zeměělství ČR Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se pomínkách prostřeí MZe 2721. 88 ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27
Sloičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - a (1964) LITERATURA ČERÝ, M., PAŘEZ, J., MALÍK, Z.: Růstové a taxační tabulky hlavních řevin České republiky. (Smrk, borovice, buk, ub.) Jílové u Prahy, IFER 1996. 245 s. eobáze 1997 2: Česká republika 1 :. Digitální mapa. Česká Lípa, eoézie ČS, a. s., 2. 1 CD-ROM. MELOU, M., MILITKÝ, J.: Statistické zpracování experimentálních at. Praha, East Publishing 1998. 839 s. PAŘEZ, J.: ávrh postupu při zakláání, sleování a vyhonocování trvalých pokusných ploch se zvláštním zřetelem k pokusným plochám probírkovým a výnosovým. Jíloviště-Strnay, VÚLHM 1958. 248 s. SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého cíle a metoika. Zprávy lesnického výzkumu, 48, 23, č. 4, s. 149-152 SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Zhonocení poznatků z 1. série založené v roce 1958. Zprávy lesnického výzkumu, 5, 25a, č. 1, s. 13-17 SLODIČÁK, M., OVÁK, J.: Dlouhoobé experimenty s ní výchovou smrku ztepilého zhonocení poznatků z 2. série založené v roce 196. Zprávy lesnického výzkumu, 5, 25b, č. 3, s. 45-5 orway spruce thinning experiments Series an (1964) Summary Experimental series an were foune in forest region 16 the Českomoravská vrchovina Mts. in 1964 in 53-year ol orway spruce stans as the parts of the fourth group of thinning series (tab. 1). Series consists of two plots (, ) an series consists of three comparative plots (,, 5p) with imensions 5 m x 5 m, i. e..25 ha each (fig. 1). Comparative plots are control plots without esigne thinning, comparative plot is the stan with thinning by positive selection from above an comparative plots an 5p are the stans with thinning by negative selection from below ( lower an 5p higher intensity). Presente stuy is oriente on evaluation of basal area evelopment, iameter structure an static stability of investigate stans. After analyses of the results from the 4-year perio of observation, it can be conclue: In the perio of observation (age of 53-93 years), the basal area was the biggest on series on control unthinne plot (54.7 m 2 ) an on series on plot with negative selection from below (52.4 m 2 ). On control plots of both series, basal area increment was reuce by snow amage an mortality, especially in the thir an seventh revision at the age of 63 an 83 years. During the 4-year perio of observation, basal area of control plots increase from 4.2 to 54.7 m 2 () an from 41.7 to 51.3 m 2 (). Snags or breaks represente on control plots 2.9 an 3.1 m 2 (i. e. 59 an 76% of basal area increment) on series I an II, respectively (fig. 2, tab. 2 an 3). On comparative plot (positive selection from above), the basal area was reuce by three thinnings on ca 31 m 2 at the age of 53 63 years. In the following perio, basal area increase to 51.4 m 2 in the last revision at the age of 93 years. During the perio of observation (age of 53 93 years), perioic basal area increment (incluing planne an salvage cutting) was 38. m 2, i. e. about 2.6 m 2 (about 7%) higher than on control unthinne plot. Snags or breaks represente only 8.9 m 2 (i. e. 23% of perioic basal area increment). On comparative plots an 5p (negative selection from below - lower an 5p higher intensity), the basal area was reuce by three thinnings on ca 3 m 2 at the age of 53 63 years. In the following perio, basal area increase to control plot level about 51 52 m 2. During the perio of observation (age of 53 93 years), perioic basal area increment (incluing planne an salvage cutting) was 39.2 an 38.4 m 2, i. e. about.6 an 1.4 m 2 (about 2 an 4%) higher than on control unthinne plot. Snags or breaks represente only 8. an 8.2 m 2 (i. e. 2 an 21% of perioic basal area increment). After 4 years of observation, the effect of thinning by the positive selection from above (plot ) an by negative selection from below (plots an 5p) on iameter structure was observe (fig. 3a, 3b an 4). On thinne variants, an 5p, abunance of small-size iniviuals (iameter classes up to 25 cm) ecrease an abunance of thickest trees (iameter classes over 35 cm) increase compare with control unthinne plots. Diameter istribution was significantly (by the Kolmogorov-Smirnov two sample tests) ifferent on thinne plots an 5p compare with particular control plots (at the age of 93 years in 23). Static stability characterize by h/ ratio was unfavourable from the beginning of observation. The h/ ratio of mean stem achieve the values 16 () an 17 () on series I an 114 (), 111 () an 18 (5p) on series II (fig. 5). In both control plots, ecrease of this ratio was observe after culmination in the thir revision at the age of 63 years (from values 19 series I an 113 series II). In following perio, h/ ratio of mean stem ecrease on control plots, partly as a result of mortality of thin unstable iniviuals. On the plots with negative selection from below ( an 5p), h/ ratio ecrease after culmination markely, mainly ue to trees number shifts after thinning focuse on the thinnest iniviuals with unfavourable very high h/ ratio. During the perio of observation (age of 53-93 years), h/ ratio of mean stem on all plots oes not ecrease below the value 9. Quotient of slenerness of ominant trees h 2 / 2 (2 thickest iniviuals per hectare), which is not influence by trees number shift, achieve the values from 9 to 92 on both series an (with the exception of control plot on series I) showe ecreasing tren (fig. 5). In the last revision (24, age of 93 years), h 2 / 2 ratio came own uner (plots - series II, an ) or near (plots 5p an - series I) the value of 8. Effect of thinning on increase of iameter of ominant trees (2 thickest iniviuals per hectare) was significant on series I, i. e. for variant (fig. 6, 7). Recenzováno ZPRÁVY LESICKÉHO VÝZKUMU, SVAZEK 52, ČÍSLO 2/27 89