Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2015 celkové zhodnocení

Podobné dokumenty
Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2016

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2017

PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2018 předběžné výsledky

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2016

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2017

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2014 celkové zhodnocení

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2017

Cestovní ruch v Praze rok 2013 celkové zhodnocení po revizi dat

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2017

Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2018 předběžné výsledky

Příjezdový cestovní ruch v Praze v roce 2018

KIS Mariánské Lázně s.r.o. Městské infocentrum

Statistika návštěvnosti města Mariánské Lázně. Infocentrum města Mariánské Lázně 06/2014

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky)

STATISTIKY CR NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE DO ROKU 2016

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ

Počet lůžek. Vysočina - ubytovací kapacity. počet počet počet počet míst. zařízení pokojů lůžek pro stany a karavany

Počet lůžek v krajích

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za kvartál 2012

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

5. Cestovní ruch. Kartogram 1

PŘEDNÁŠKA č. 10. Cestovní ruch a rekreace

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2013

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Statistika návštěvnosti města Mariánské Lázně. Infocentrum města Mariánské Lázně 06/2014

Příjezdový cestovní ruch 3. čtvrtletí

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60

Aktuální data statistiky cestovního ruchu

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

Hromadná ubytovací zařízení a jejich využití ve Zlínském kraji v letech 2000 až 2008

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu, 1Q až 3Q 2016 Jan Tuček prosinec 2016

CESTOVNÍ RUCH OČIMA STATISTIKŮ

Měsíční přehled č. 12/00

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH čtvrtletí Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Markéta Hájková/ STEM/MARK

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 1

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Markéta Hájková/ STEM/MARK

Vývoj zahraničního obchodu ČR za tři čtvrtletí roku 2014

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011

Návštěvnost města Kutná Hora v roce 2018 Analytické studie

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013

Postavení českého trhu práce v rámci EU

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle rodinného stavu snoubenců,

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2011

Příjezdový cestovní ruch 2. čtvrtletí 2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

Měsíční přehled č. 01/02

Příjezdový cestovní ruch Průběžná zpráva 3Q 2015

Měsíční přehled č. 04/02

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších moravských krajů v roce 2017

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

3.4 Cestovní ruch Hlavní rysy turistického ruchu

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM Karlovy Vary

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Počet lůžek. Vysočina - ubytovací kapacity. počet počet počet počet míst. zařízení pokojů lůžek pro stany a karavany

BESKYDY-VALAŠSKO 2014 IMAGE * IMPULSY * INSPIRACE *

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH čtvrtletí Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Markéta Hájková/ STEM/MARK

Zpráva o návštěvnosti radniční věže, procházkových okruhů a expozice Čarodějnické procesy v roce 2010

Příjezdový cestovní ruch

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu Jan Tuček březen 2017

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek

Tisková zpráva. Počet prodaných kusů v milionech. meziroční 4Q16 4Q17 rozdíl v % Střední % % východ a Afrika

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Jan Tuček / STEM/MARK

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu

ManpowerGroup Index trhu práce Česká republika

14. Ubytování a pohostinství

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2010

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice

ManpowerGroup Index trhu práce Česká republika

Vývoj CR v České republice. L.Měrtlová

Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za období leden prosinec 2017

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Jan Tuček / STEM/MARK

Zpráva o činnosti Zelené linky pro export za rok 2015

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

Měsíční přehled č. 02/02

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu březen 2016

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data.

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

Transkript:

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2015 celkové zhodnocení Ve zkratce: Hostů celkem: 6,605.776 ze zahraničí: 5,714.835 (86,5 %) z tuzemska: 890.941 (13,5 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 509.761 osob (8,4 %) ze zahraničí přírůstek o 399.781 osob (7,5 %) návštěvnost z ČR přírůstek o 109.980 osob (14,1 %) Nejsilnější návštěvnost: 3. čtvrtletí Počet hostů byl nejvyšší v srpnu, nejnižší v lednu. Hlavní zdrojové země z hlediska počtu hostů: Německo, USA, Spojené království Velké Británie a Severního Irska 65,2 % všech zahraničních hostů přijelo z Evropy (bez započítání Ruska), 15,3 % z Asie Podíl Ruska jako samostatné oblasti poklesl v důsledku takřka 40% odlivu hostů z této země z loňských 8,9 % na 5,2 % Vzhledem k dlouhé době pobytu však podíl Ruska na celkovém počtu zahraničních přenocování tvořil 7,9 %, podíl Asie z důvodu kratší doby pobytu 13,3 % Přírůstek počtu hostů v kategorii celkem a v kategorii nerezidenti probíhá nepřetržitě již od června 2014, v kategorii rezidenti pak od listopadu 2014 Největší přírůstky počtu hostů: Německo, Jižní Korea, USA Přenocování celkem: 15,917.265 nocí ze zahraničí: 14,341.089 (90,1 %) z České republiky: 1,576.176 (9,9 %) Celkově v Praze přírůstek přenocování o 1,166.978 nocí (7,9 %) ze zahraničí přírůstek o 959.356 nocí (7,2 %) u rezidentů přírůstek o 207.622 nocí (15,2 %) Průměrná délka přenocování celkem: 2,4 noci nerezidenti: 2,5 noci; rezidenti: 1,8 noci Nejdelší průměrná doba pobytu: Rusko (3,8 noci), Malta (3,7), Izrael (3,3); Nejkratší průměrná doba pobytu: Jižní Korea (1,7 noci), Čína (1,8) Praha eviduje v současné době 797 hromadných ubytovacích zařízení, 41 854 pokojů, 91 059 lůžek a 1062 míst pro stany a karavany Využití pokojů v hotelech bylo 61,8 %, čisté využití lůžek 55,1 % Nejvyšší míru využití pokojů a lůžek vykazují 5* hotely Praha dosáhla v roce 2015 v oblasti incomingu dalšího významného nárůstu, přičemž byl překonán jak dosavadní rekord v počtu hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních, tak i počet jejich přenocování. Obě sledované hodnoty přitom každoročně stoupají již od roku 2012, od kterého existují srovnatelné časové řady. 1

Hosté V průběhu roku 2015 zaznamenala pražská HUZ příjezd celkem 6,605.776 návštěvníků; z čehož bylo 890.941 rezidentů (13,5 %) a 5,714.835 nerezidentů (86,5 %). Z hlediska sezónnosti vévodilo v počtu příjezdů celému roku tradičně třetí čtvrtletí, během kterého přicestovalo do pražských HUZ více než 2 miliony osob. Nejslabší bylo čtvrtletí první. Ve třetím kvartále bylo dosaženo i nejvyššího přírůstku v počtu hostů. 2

Celkový meziroční přírůstek počtu hostů české metropole činil v roce 2015 509.761 osob (8,4 %), na čemž se významně podíleli zahraniční i domácí návštěvníci Prahy. Rezidentů přijelo více o 109.980 (14,1 %), nerezidentů přibylo 399.781 (7,5 %). Rozložení návštěvnosti do jednotlivých měsíců bylo v souladu s dlouhodobým vývojem nerovnoměrné. Měsícem, který dokázal celkově přilákat hostů nejvíce, se stal opět srpen. Jen o necelých 15 tisíc hostů za ním zaostával červenec. Hranici 600 tisíc návštěvníků ale překonaly i květen, červen, září a říjen. Nejméně lidí se do Prahy vypravilo v lednu. K meziročnímu nárůstu počtu hostů v celkovém vyjádření dochází v měsíčních porovnáních nepřetržitě již od června 2014. Přenocování V roce 2015 bylo v Praze realizováno celkem 15,917.265 přenocování. Počet přenocování zahraničních návštěvníků přitom dosáhl hodnoty 14,341.089 (90,1 %); Češi uskutečnili 1,576.176 noclehů (9,9 %). Celkový počet přenocování uskutečněných během roku 2015 v pražských hromadných ubytovacích zařízeních se v porovnání s rokem 2014 zvýšil o 1,166.978 noclehů (7,9 %). Nárůst přenocování ze strany cizinců byl zaevidován ve výši 959.356 noclehů (7,2 %), domácí návštěvníci strávili v Praze meziročně o 207.622 nocí (15,2 %) více. Nejvíce přenocování se v Praze uskutečnilo v srpnu, nejméně v únoru, přičemž rozdíl mezi oběma měsíci s extrémními hodnotami přesahuje jeden milion přenocování. Průměrná délka přenocování zůstává meziročně nezměněna. Celkem: 2,4 noci Nerezidenti: 2,5 noci Rezidenti: 1,8 noci 3

1. Rezidenti Ve sledovaném období přijelo do Prahy 890.941 Čechů, což je 13,5 % z celkového množství hostů. Meziroční přírůstek tak dosáhl hodnoty 109.980 osob (14,1 %). Ve skupině rezidentů evidujeme v měsíčních porovnáních nepřetržitý sled meziročních přírůstků již od listopadu 2014. 4

Při porovnávání čtvrtletní návštěvnosti rezidentů vedou poslední tři měsíce roku. Nejpreferovanějším měsícem z hlediska Čechů byl pro návštěvu Prahy listopad, kdy jich přijelo více než 90 tisíc. Menší zájem o pobyt v Praze se projevil v lednu a v únoru a tradičně i v obou hlavních prázdninových měsících. Češi uskutečnili během roku 2015 v Praze 1,576.176 přenocování, čímž bylo dosaženo výrazného přírůstku 207.622 noclehů (15,2 %). 2. Nerezidenti Jak v kategorii příjezdů zahraničních návštěvníků, tak i v kategorii počtu jejich přenocování bylo dosaženo rekordu. Praha přivítala ve svých HUZ v souhrnu za rok 2015 5,714.835 cizinců. Toto číslo potvrzuje dosažení meziročního přírůstku v hodnotě 399.781 osob (7,5 %). Nerezidenti strávili během roku 2015 v české metropoli 14,341.089 nocí. To je meziročně o 7,2 % - tedy 959.356 přenocování více. 5

Nejatraktivnějším čtvrtletím pro nerezidenty v Praze byl třetí kvartál, z měsíců dominoval srpen, kterému zdatně konkuroval červenec. Leden ani únor naopak k návštěvě českého hlavního města příliš nevybízely. 6

Zdrojové země Nejvíce zahraničních návštěvníků přijelo v souladu s dlouhodobým vývojem z Německa. Druhé pořadí získaly USA, třetí nejvýznamnější zdrojovou zemí bylo Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Složení zemí TOP 10 z hlediska počtu příjezdů se v porovnání s předcházejícím rokem téměř nezměnilo (pouze bylo s těsným rozdílem Španělsko nahrazeno Jižní Koreou), došlo zde ale k několika změnám v pořadí. Nejmarkantnější je posun Ruska z druhého na páté místo, pozici si naopak upevnily USA, Velká Británie nebo Čína. 10 zemí s nejvyšším celkovým počtem návštěvníků v roce 2015: Země Počet hostů Přírůstek/Úbytek Přírůstek/Úbytek v % Německo 829.558 +96.317 +13,1 USA 450.097 +61.280 +15,8 Velká Británie 383.764 +46.391 +13,8 Itálie 308.062 +3.492 +1,1 Rusko 295.358-178.213-37,6 Slovensko 241.218 +27.551 +12,9 Ostatní asijské země* 219.230 +53.849 +32,6 Francie 214.831-5.241-2,4 Čína 198.885 +49.482 +33,1 Polsko 196.615 +9.045 +4,8 Jižní Korea 189.989 +64.815 +51,8 *Poznámka k oběma tabulkám: Skupina asijských zemí, které nejsou ČSÚ sledovány jednotlivě (včetně Tchajwanu, Saúdské Arábie a SAE, které od roku 2015 již samostatně sledovány jsou, ale nelze u nich ještě vyjádřit přírůstky a úbytky) Nejvyšší počet přenocování ze zemí: Země Počet přenocování Přírůstek/Úbytek Přírůstek/Úbytek v % Německo 1,946.250 +261.891 +15,5 Rusko 1,134.416-749.809-39,8 USA 1,108.210 +171.744 +18,3 Velká Británie 989.632 +170.038 +20,7 Itálie 883.584 +23.696 +2,8 Francie 558.652 +45 +0,0 Španělsko 510.010 +47.517 +10,3 Ostatní asijské země* 508.254 +147.115 +40,7 Slovensko 466.443 +67.624 +17,0 Izrael 394.722 +93.991 +31,3 7

Německo Němcům patří první příčka ve všech kategoriích: počet příjezdů, přírůstek v návštěvnosti, počet přenocování, přírůstek počtu přenocování. První místo z hlediska počtu příjezdů získali s náskokem 379.461 hostů. Podíl Němců na celkovém počtu zahraničních hostů činil 14,5 % (resp. 12,6 % na celkovém počtu hostů, kam jsou zahrnuti i rezidenti). USA Spojené státy americké se v důsledku úbytku hostů z Ruska a vlastnímu takřka 16% nárůstu počtu příjezdů posunuly v tabulce pořadí podle počtu příjezdů z loňského třetího místa na místo druhé. Podíl hostů z USA na celkové zahraniční návštěvnosti Prahy byl 7,9 % (resp. 6,8 % na celkové návštěvnosti). Z hlediska počtu přenocování si udržely loňskou třetí pozici, i když nárůst odbydlených nocí přesáhl 18 %. Velká Británie Spojené království ze stejných důvodů jako USA meziročně také o jedno místo posílilo svoji pozici podle počtu příjezdů. Podíl hostů z Británie na celkové zahraniční návštěvnosti Prahy byl 6,7 % (resp. 5,8 % na celkové návštěvnosti). Z hlediska počtu přenocování Spojené království taktéž meziročně postoupilo o jedno místo vpřed, což mu zabezpečil nárůst realizovaných noclehů o 20,7 %. Itálie Ač množství Italů, kteří navštívili Prahu, meziročně téměř stagnovalo, vzhledem k vývoji návštěvnosti z Ruska i Itálie postoupila na celkovém žebříčku podle počtu hostů o jedno místo vzhůru. 8

Rusko V návaznosti na vývoj v roce 2014 i během celého roku 2015 docházelo k výraznému úbytku příjezdů z Ruska, který nezastavil ani měsíc prosinec. Rusů se do Prahy meziročně podívalo o 178.213 méně (-37,6 %), což mělo za následek propad v celkovém pořadí zemí podle počtu hostů z druhého na páté místo. V žebříčku států dle počtu přenocování došlo k posunu z loňské první pozice na druhou. Úbytek ovšem činí 39,8 % - tj. 749.809 noclehů. Výborné umístění Ruska je dáno výrazně dlouhou délkou pobytu, která u příslušníků tohoto národa činila průměrně 4,8 dní. Slovensko Přírůstek slovenských návštěvníků byl velmi slibný a oproti přírůstku z let 2014/13 více než dvojnásobný. Slovensko se tak z hlediska návštěvnosti posunulo ze sedmého místa na šesté. Francie Země s mírným úbytkem počtu hostů ve výši 2,4 %. Španělsko Již druhým rokem je patrné opětovné oživení zájmu o Prahu ze strany Španělů. Asijské země Jednou ze stěžejních výhod Prahy je stále se prohlubující diverzifikace zdrojových trhů. Ztráty v příjezdech z jedné oblasti jsou plynule nahrazovány zvyšováním počtu návštěvníků z ostatních regionů, přičemž opravdu výrazná dynamika meziročního růstu je patrná zejména u Jižní Koreje (+51,8 %) nebo Číny (+33,1 %). Z každé z těchto zemí přicestovalo do Prahy během uplynulého roku bezmála 200 tisíc osob. Velmi perspektivně se jeví zvýšený zájem Izraelců (+22,9 %), u nichž je nespornou předností jedna z nejdelších průměrných dob pobytu. 9

10

Podíl jednotlivých oblastí světa na cestovním ruchu Prahy Při pohledu na jednotlivé oblasti světa tvořily rozhodující podíl zahraniční návštěvnosti Prahy příjezdy z Evropy 65,2 %. Podíl hostů z Asie činil 15,3 %, což znamená, že se meziročně o necelá 3 % zvýšil. Účast samotného Ruska byla 5,2 % a v porovnání s rokem 2014 o 3,7 % poklesla. Podíly Severní Ameriky, Jižní Ameriky, Austrálie a Afriky se příliš nezměnily. Při porovnání absolutních přírůstků návštěvnosti z jednotlivých regionů byl ve svém souhrnu nejvyšší přírůstek Evropanů s hodnotou 298.720 osob, i když vzestup počtu Asijců o 207.867 hostů o mnoho nezaostává. Zatímco podíl počtu hostů z Evropy na celkovém počtu nerezidentů a podíl počtu jejich přenocování na celku jsou procentuálně takřka totožné, u Asijců vzhledem k obecně krátké době jejich pobytu existuje při porovnání těchto kategorií zřetelný rozdíl. Návštěvníci z Asie sice tvořili 15,3 % všech zahraničních hostů, ale realizovali v Praze jen 13,3 % veškerého zahraničního přenocování. U Ruska jako samostatné oblasti je tomu právě naopak. Rusové představovali sice jen 5,2 % zahraničních hostů, ale zajistili 7,9 % všech zahraničních ubytování. 11

Absolutní přírůstek zahraničních návštěvníků Prahy Celkový přírůstek nerezidentů činil za celý rok 2015 399.781 osob (+7,5 %). Z celkového počtu 52 sledovaných zemí a území u 42 z nich zaevidoval ČSÚ přírůstky počtu hostů a pouze u deseti byl zaznamenán úbytek příjezdů do Prahy. Největší přírůstky hostů ve srovnání s rokem 2014 ze zemí: Země Přírůstek Přírůstek v % Německo 96.317 +13,1 Jižní Korea 64.815 +51,8 USA 61.280 +15,8 Ostatní asijské země* 53.849 +32,6 Čína 49.482 +33,1 Velká Británie 46.391 +13,8 Slovensko 27.551 +12,9 Turecko 25.380 +43,0 Izrael 22.267 +22,9 Indie 17.468 +52,9 *Poznámka: Skupina asijských zemí, které nejsou ČSÚ sledovány jednotlivě (včetně Tchaj-wanu, Saúdské Arábie a SAE, které od roku 2015 již samostatně sledovány jsou, ale nelze u nich ještě vyjádřit přírůstky a úbytky) Největší úbytky hostů ve srovnání s rokem 2014 ze zemí: Země Úbytek Úbytek v % Rusko -178.213-37,6 Ostatní evrop. země* -13.583-12,1 Ukrajina -10.863-14,0 Francie -5.241-2,4 Brazílie -5.138-8,0 Austrálie -1.990-2,5 *Poznámka: Skupina evropských zemí, které nejsou ČSÚ sledovány jednotlivě Průměrná doba přenocování zahraničních návštěvníků Průměrná délka pobytu nerezidentů činila v roce 2015 2,5 noci (3,5 dne). Nejdéle v Praze pobývali návštěvníci z Ruska 3,8 noci. Nadprůměrně dlouhou dobu pobytu eviduje ČSÚ i u občanů Malty (3,7 noci) a Izraele (3,3 noci). Naproti tomu Korejci strávili v Praze v průměru jen 1,7 noci a Číňané 1,8 noci. 12

Porovnání vývoje CR v Praze s celkovým vývojem v rámci ČR Rok 2015 přinesl výrazný úspěch z hlediska příjezdového cestovního ruchu nejen Praze, ale i celé České republice. V některém z hromadných ubytovacích zařízení na českém území se ubytovalo 17,195.550 hostů. Z toho připadalo 49,4 % na rezidenty a 50,6 % na návštěvníky ze zahraničí. Celkový přírůstek počtu hostů tak dosáhl hodnoty 1,608.474 osob (tj. 10,3 %) a podíleli se na něm hosté z domova (+13,3 %) i ze zahraničí (+7,5 %). Nejvyšší návštěvnost byla z Německa (1,766.539 hostů; +13,7 %), na druhém místě se umístili Slováci (578.216 hostů; +17,4 %), na třetím občané USA (508.951 hostů; +15,3 %). Praha byla stejně jako v předcházejících letech nejnavštěvovanějším krajem. Zavítalo sem 65,6 % z celkového počtu zahraničních návštěvníků ČR. Celkový počet přenocování v České republice činil 47,093.906, rezidenti a nerezidenti se o ně podělili téměř rovným dílem. Meziroční navýšení se přitom rovná 9,7 %, což v absolutním vyjádření přesahuje 4 miliony nocí. Počet přenocování se zvýšil u domácích i zahraničních hostů. Podíl Prahy na přenocování nerezidentů v rámci ČR byl 61,6 %. Regionálně přibylo meziročně hostů i počtu přenocování ve všech krajích České republiky. Autor: Ing. Martina Kuřitková, Oddělení statistiky a analýz, Pražská informační služba - Prague City Tourism na základě údajů Českého statistického úřadu zveřejněných 31. 3. 2016 13