Objednávkový formulář na rok 2009

M A G A Z Í N Vydavatel STENELLA s.r.o. Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Majitel vydavatelství Mirek Pospíšil mirek@stenella.cz Šéfredaktor Ing. Martin Havel havel@pro-energy.cz Grafická úprava Akademický malíř Marek Jodas marek@jodas.cz Inzerce Aleš Čermák ales@stenella.cz příjem inzerce a předplatné Alice Bulínová tel.:+420 222 514 112 fax:+420 242 486 784 www.pro-energy.cz info@pro-energy.cz evidováno pod číslem MK ČR E 17318 ISSN 1802-4599 Ročník 3, číslo 3 M A G A Z Í N Objednávkový formulář na rok 2009 Roční předplatné (4 čísla): pro Česko 480 Kč pro Slovensko 19 Běžná cena jednoho čísla: pro Česko 125 Kč pro Slovensko 5 Způsob platby: Složenkou Fakturou Vaše údaje: Jméno: * Příjmení: * Společnost: IČO / DIČ: Ulice a číslo: * A N R G II K Pád společnosti Moravia Energo aneb jaká rizika jsou spjata s obchodováním s elektrickou energií CO SE VLASTNĚ STALO? V Í TR E LN Á R TE NV S T Í Spoluspalování biomasy v Elektrárně Kladno Ing. Petr Karafiát, ředitel pro enginering a ekologii, ECK Generating, s. r. o. PŘEDSTAVENÍ ELEKTRÁRNY Elektrárna Kladno je kombinovaný zdroj elektrické energie a tepla nacházející se cca 15 km severozápadně od Prahy v areálu bývalých hutí POLDI, dnes označovaném jako Průmyslová zóna Kladno východ. Areál bývalé závodní teplárny POLDI SONP byla razantně přestavěn v plnohodnotný energetický zdroj v létech 1997 až 2000 s použitím nejmodernějších technologií. V současné době výrobna zahrnuje čtyři výrobní bloky o celkovém tepelném výkonu cca 900 MWt a elektrickém 370 MWe. Hlavní výrobní kapacitu představují dva identické bloky, každý o plném kondenzačním výkonu cca 135,3 MWe, osazené atmosférickými cirkulačními fluidními kotli konstrukce ABB Combustion Engineering Fextech s parametry přehřáté páry na rychlouzávěru turbín rovnými tlaku cca 12,5 MPa a teplotě cca 538 ºC. Kotle byly navrženy pro spalování černého a hnědého uhlí coby základního paliva a extralehkého topného oleje určeného pro najíždění a stabilizaci spalovacího procesu. Na konci minulého roku u a aa začátkem m roku 2009 byla jednou z z velmi sledovaných kauz situace ohledně finančních potíží společnosti Moravia Energo a a jejího následného né bankrotu. Jedná se o o velmi zajímavý případ, který učebnicovým způsobem prezentuje veškerá rizika obchodu s s elektrickou energií. T Tato rizika podle mého názoru nejsou v v České republice dostatečně ě známa z a a to často ani mezi odbornou veřejností či dokonce některými aktivními obchodníky. odníky. Myslím, že se jedná o o aktuální téma a a přivítal jsem nápad magazínu PRO-ENERGY se mu věnovat. ním profinancováním svých h závazků. (resp. prodaný) produkt není schopen uplat- Zhruba tři měsíce po realizaci této transakce společnost Moravia Energo zbankroto- Objemové riziko spočívá v tom, že se změ- Power Exchange Central Europe vala. Proč se tak stalo? Byl obchodní í model ní objem dodávaného množství energie v prů- této společnosti opravdu tak silný, jak vždy běhu od uzavření kontraktu do jeho dodávky. tvrdilo její vedení? O pravých příčinách mů- Obchodník s s elektřinou se dostává do situace, žeme jen spekulovat mohlo jít o chyby při kdy se mu část energie buď nedostává anebo nit na trhu se ziskem. David Kučera, generální sekretář, Moravia Energo byla velmi aktivním obchodníkem na Power Exchage Central Euroky, která nevěřila ve v zdraví společnosti a a za- může vyústit ve finanční ztrátu (ale teoretic- uzavírání kontraktů, ktů, mohlo jít o zájem ban- přebývá a a vybilancování vzniklé pozice pro něj pe, dříve Energetická burza Praha (dále jen chovala se vůči ní tak, aby minimalizovala riky také zisk v závislosti na cenovém pohybu). PXE). Prostřednictvím PXE nakupovala výzika svých ztrát. Mohlo jít také o ekonomické K tomuto může dojít u opčních kontraktů, znamné množství elektrické energie, kterou zájmy vlastníků společnosti, sti, kteří byli záro- u dodávek konečným zákazníkům, u výrobců současné prodávala konečným spotřebiteveň i i odběrateli, a a bankrot společnosti v té- elektrické energie apod. lům. Obchod běžel velmi dobře až do léta ku 2008, Moravii se dařilo získávat nové zátu při nákupu u elektřiny ektřin v okamžiku vyvázání chodníka a a ten je vědomě podstupuje vý- roto situaci pro o ně ě znamenal nejlevnější varian- Cenové a a objemové riziko je riziko obkazníky a postupně budovat poměrně značné se z z kontraktů tů ů se společnosti Moravia Enerměnou za dosažení očekávaného zisku. Tato rizika je nutné řídit (=omezovat) tak, aby portfolio kontraktů podle veřejně dostupgo. a a jistě lze vymyslet t mnoho dalších důných informací se roční dodávka la okolo 2 TWh, tj. cca 3 % českého trhu. Oble působnosti osti investigativní ivní žurnalistiky, my negativních skutečností obchodník zrealizo- pohybovavodů či jejich kombinací.. To je však již po- v případě výskytu jakýchkoliv neočekávaných chod d běžel velmi dobře až do léta roku 2008. se pojďme zaměřit na tento to případ z z hledisval ztráty ve stále ještě rozumné míře a a tyto případné ztráty pro něj nebyly likvidační. Moravia si pořídila značnou část ké é energie na PXE za situace, kdy ceny stánout chyby, které vedly k zániku společnosti. Oproti tomu kreditní riziko je riziko sele pouze rostly, a a každodenně tak inkasova- V tétoto souvislosti osti se v tisku objevily spekulhání protistrany. Toto riziko se skládá ze la v souladu s s pravidly vypořádání od PXE lace, že e se Moravia Energo dostala do potíží dvou podkategorií: (1) rizika za nezaplacení elektricka risk managementu a a pokusme se odhad- značné sumy v řádech stovek milionů korun. mimo jiné také vlivem nesprávně navržené- dodané energie a a (2) rizika za neplnění nasmlouvaných kontraktů (nedodání či neo- Obrat nastal v červenci 2008, kdy ceny trické energie začaly vzhledem k nastupující tedy na tento případ podívat a a začněme s s trodebrání nasmlouvané elektrické energie). elekho o systému vypořádání na burze. Pojďme se ekonomické recesi klesat. Společnost na tuto skutečnost nereagovala dostatečně rych- podceňováno. chou u teorie. Zejména toto druhé riziko bývá velmi často le a dostala se do situace, kdy sama neměla Pro ilustraci, o jakých částkách zde mlu- prostředky na uhrazení svých závazků z ob- víme, uvedu několik příkladů. Roční dodávchodování a na její místo musela nastou- ka 5 MW (standardně (ta obchodovaný odovaný výkon pit příslušná clearingová banka. Vzhledem v rámci jedné é transakce) v základním zatíže- ke skutečnosti, že clearingová banka byla Základní rizika, která podstupuje obchod- ní í při ceně 50 EUR/MWh po o 30 dnech do- současně i bankou financující aktivity Moravie, rozhodla se tato banka neřešit situaci třebitel) s elektrickou energií jsou v zásadě tři: vídá finanční í hodnotě (kreditnímu riziku) iku) ník (ale i výrobce, dodavatel a a dokonce i i spo- dávky (standardní ardní í fakturační ační období) odpo- okamžitým uzavřením pozic, nýbrž analyzovala různé varianty postupu. ziko. standardní platbu do 15 dnů je celková výše cenové riziko, objemové riziko a kreditní ri- 180 000 EUR (cca 4,7 mil. Kč), připočteme-li Výsledkem těchto horečných snah bylo rozhodnutí o odchodu z PXE, uzavření čívá v tom, že si subjekt na trhu nakoupí (či Riziko z nesplněných nasmlouvaných kon- Cenové riziko je každému zřejmé. Spo- expozice 270 000 EUR (cca 7 mil. Kč). otevřených pozic na burze a jejich znovuotevření pomocí bilaterálních kontraktů zašího prodeje (resp. nákupu) tzv. otevře po- 5 MW dodávky v základním zatížení v období prodá) elektrickou energii za účelem pozdějtraktů závisí na vývoji cen. Pro roční kontrakt jištěných bankovní garancí. Smyslem této zici. Nezáleží na tom, zda-li se jedná o nákup před započetím jeho dodávky znamená pohyb operace bylo nalezení protistrany, která bude na velkoobchodním trhu s následným prodejem spotřebitelům či o čistě spekulativní jící částce 43 800 EUR (cca 1,1 mil. Kč). Tako- ceny o 1 EUR/MWh kreditní riziko odpovída- akceptovat za úplatu převzetí burzovních kontraktů a tím rizika dané protistrany při transakci. Dojde-li po této úvodní transakci z hlediska tohoto subjektu k nepříznivéset uzavřít nový náhradní kontrakt s jiným vouto ztrátu realizuje obchodník, bude-li mu- nižší kvalitě finančního zajištění, než jaké vyžaduje burza. Předpokladem této operace bylo, že obchodní model Moravie je zdravý a že (resp. růstu), bude toto pro obchodníka zna- Zatímco se výše rizika za nezaplacení domu cenovému vývoji, tj. cenovému poklesu obchodním partnerem. společnost má pouze problémy s momentálmenat finanční ztrátu, protože nakoupený dané energie dá velmi efektivně kontrolovat 20 PŘÍPRAVY NA SPOLUSPALOVÁNÍ BIOMASY V souvislosti s požadavky na omezování produkce fosilního CO 2 byla hledána možná řešení s minimálními požadavky na zásah do existující technologie a organizace výroby. Kromě hledání úspor a optimalizace řízení procesu byla pozornost zaměřena na možnost substituce části fosilního paliva biomasou. Po konzultacích s dodavatelem kotle a dále na základě výsledku průzkumu možností lokálních dodavatelů byla za nejvhodnější formu biomasy vybrána dřevní štěpka kategorizovaná jako S2. Jedná se o drcený dřevní odpad (větve, slabé kmínky, pařezy atd.) vznikající při těžbě a zpracování dřeva v lesích a údržbě veřejné zeleně. Jedná se tedy z hlediska další využitelnosti tohoto materiálu o dřevní odpad, a proto jeho spalování v žádném případě nekonkuruje výrobě potravin ani jiných plodin využitelných v průmyslu. Vzhledem k tomu, že se na provoz elektrárny vztahuje zákon o integrované prevenci, 32 Výroba elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů nabývá stále na větším významu. Stejně jako při produkci těchto médií z klasických zdrojů či za použití již letitou praxí odzkoušených výrobních postupů, by i při aplikaci obnovitelných zdrojů mělo být přihlíženo k maximální hospodárnosti celého procesu. Jednou z cest, jak plnit požadavky na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a přitom nezatěžovat tuto výrobu nadměrnými ekonomickými náklady, je možnost spoluspalování biomasy ve stávajících energetických zařízeních s minimálními nároky na jejich úpravu. Kotle s fluidními topeništi se jeví vzhledem ke své konstrukci a možnostem jako optimální řešení. Spoluspalování biomasy v kotlích Elektrárny Kladno je přímo ukázkovým příkladem takovéhoto řešení. JAKÁ Á RIZIKA A NA SEBE OBCHODNÍK S ELEKTŘINOU U BERE? JE E BURZOVNÍ ZPŮSOB B VYPOŘÁDÁNÍ SPRÁVNĚ NAVRŽEN? N? M A G A Z Í N bylo nutno před zahájením spalování zajistit změnu platného povolení tak, aby bylo možno biomasu v kotlích spolu s uhlím legálně spalovat. V roce 2006 byly proto uskutečněny dvě zkoušky, které měly prokázat vhodnost a zvolené formy biomasy a praktické technické možnosti vlastního technologického procesu. Cílem první zkoušky bylo ověřit dopravitelnost biomasy do ohniště kotle vzhledem k tomu, že záměr od počátku počítal s možností využít stávající palivové trasy bez nutnosti jejich zásadních úprav. Na základě výsledků této zkoušky bylo konstatováno, že je možno do uhlí přidávat podíl až 10 % biomasy bez negativního vlivu na provoz zauhlovacího systému. Následovala druhá spalovací v krajním případě se ukončí dodávka a a ta- protože nemá žádné prostředky, jak donuné podstatné odlišnosti od jinde používaných to část kreditního rizika již dále neroste, ritit protistranu k dozajištění svých závazků. systémů. Mimochodem, na obchodování ziko z z nesplnění nasmlouvaných kontraktů Logickým vyústěním potom je pozastavení s s futures na PXE dnes dohlíží Česká národní je při standardních bilaterálních obchodech obchodování takové společnosti, aby se je- banka, od které PXE obdržela licenci tzv. re- poměrně těžko řiditelné a a může nekontrolojí expozice dále nezvyšovala. Má-li takovýto gulovaného trhu a a součástí licenčního řízení vatelně růst v závislosti na cenovém vývoji. hříšník problémů s s obchodními partnery bylo také prozkoumání způsobu vypořádání Opět pro ilustraci -- pokles cen za posled- více, dostává se tímto do vážných provozních obchodů na PXE. ních 12 měsíců byl až 50 %, což na ročních problémů, protože má značně limitované Hlavní výhody burzovního mechanizmu kontraktech mohlo teoreticky činit ztrátu až možnosti v řízení svého portfolia kontraktů. spočívají v jeho naprosté robustnosti (zajiš- 40 EUR/MWh, tj. na 5 MW (43,8 GWh) kon- Riziko kreditní expozice plně řeší burzovtění) a a transparentnosti. Jednotliví účastníci traktu teoretickou ztrátu až 1,75 mil. EUR ní mechanizmus a a to tak, že se každý den pro- obchodování nemusí řešit problémy spoje- (46 mil. Kč). Pro srovnání spekulativní obvádí přecenění portfolií jednotlivých účastné s s kreditní expozicí realizovaných obchochodníci uzavírají své pozice tehdy, dosáhníků obchodování a a jednotlivé expozice se dů a a management těchto firem má každodennou-li zisku v řádu desítek centů na MWh. každý den nejen vyúčtují, ale i i prostřednicně informaci z z nezávislého zdroje burzy, Zisk okolo 1 EUR/MWh je méně častý, zistvím clearingových bank zaplatí. Nemá-li jak si daná firma při obchodování vede. Naky v objemu 3 EUR/MWh jsou výjimečné. někdo dostatek prostředků pro další obchovíc burzovní systém agreguje kreditní expo- Co z z toho vyplývá? Jedna transakce, při které dování/pokrytí svých závazků, clearingová zici a a po obchodníkovi je požadován pouze selže protistrana velmi snadno vymaže zisky banka má právo požádat burzu o ukončení kapitál na pokrytí rizik z z uzavřených kon- mnohadenního snažení. obchodování pro daného obchodníka. V pratraktů a a za stávajících cen bez zbytečných re- Jak jednotlivé společnosti řeší tuto problexi to burza provede tak, že uzavře příslušzerv na očekávaný cenový vývoj. Toto je výmatiku? Různě. Některé velmi profesionálné protiobchody, aby výsledkem byl nulový hoda oproti standardnímu bilaterálnímu ně, některé přivírají oči, protože my ener- závazek daného obchodníka odebírat či do- obchodování, kde často po kapitálově slabgetici si přeci věříme, některé se spoléhají dávat elektrickou energii. Vzhledem ke kažších obchodnících bývají vyžadovány garan- na rating a a některé požadují bankovní garandodennímu finančnímu vypořádání lze tuto ce od různých obchodních partnerů v objece po protistraně, pokud to obchodní vztah operaci provést s s relativně minimálními domu vysoce přesahujícím stávající kreditní umožňuje. Často se stává, že obchodníkova datečnými ztrátami. expozici a a úroveň obchodních aktivit. Bur- kreditní expozice vůči nějakému obchodní- Výše popsaným způsobem fungují všechzovní mechanizmus je kapitálově méně námu partnerovi nekontrolovatelně stoupne ny standardní burzy, na kterých se obchoduročnější než obchodování na bilaterální bázi vlivem pohybu cen. Tato společnost pak neje elektrická energie, ale fungují takto obecně při stejné úrovni zajištění a a garance vypořání schopna svoji pozici vůči svému obchod- všechny burzy obchodující futures na kodání obchodů. nímu partnerovi dozajistit, protože buď nemodity či na jiné finanční instrumenty. PXE Mezi hlavní rizika pro jednotlivé účastchce anebo už nemá potřebné finanční zdroje uplatňuje při vypořádání obchodů nejnovější níky burzovního obchodování patří přísnost ani kreditní linky. Postižený obchodní part- poznatky a a zkušenosti z z mezinárodního obchodu a a implementovaný systém nemá žád- Toto pociťují zejména výrobci a a dodavatelé konečným spotřebitelům, kteří se rozhodnou svoji produkci umisťovat na burze či naopak nakupovat zde energii pro konečné spotřebitele. Takové subjekty se při burzovním obchodování mohou dostat do situace, kdy v případě nepříznivého cenového vývoje mohou být požadavky na profinancování jejich obchodních pozic značné. Takovouto situaci jsou pak schopny řešit společnosti buď kapitálově velmi silné anebo společnosti s s velmi dobrým obchodním modelem a a systémem řízení rizik. Možná skutečně byl, avšak jedno je podle mého názoru evidentní risk management byl v této společnost na nedostatečné úrovni. Je s s podivem, že když společnost inkaso- vala stamilionové částky na svůj účet v do- bě, kdy ceny šly nahoru, nebyla připravena na situaci, že ceny mohou u klesat a a a bude tře- ba mít k dispozici d obdobné částky na vypo- řádání závazků vůči PXE, respektive ektive clearin- gové bance. Řízení rizik nespočívá pouze p v tom, že mám jako dodavatel nakoupené a a zároveň prodané stejné množství energie s s diverzifi- a a nekompromisnost vůči všem účastníkům. ner má v takovém případě většinou smůlu, BYL OBCHODNÍ MODEL SPOLEČNOSTI MORAVIA ENERGO OPRAVDU SILNÝ? M A G A Z Í N vání biomasy ve formě dřevní štěpky spolu s hnědým uhlím. Biomasa tak nahrazuje část primární energie doposud získávané pouze z fosilního paliva, tj. hnědého uhlí. Díky tomu, že se v průběhu roku stal proces spalování více rutinním a vztahy s dodavateli se stabilizovaly, množství spalované štěpky postupně narůstalo. Tento trend pokračuje i v roce 2009. K 31. červenci 2009 tak bylo v kotlích spolu s hnědým uhlím spáleno celkem 51 073 tun štěpky a vyrobeno přibližně 46,9 GWh zelené elektřiny. Toto množství představuje průměrnou roční spotřebu cca 16 tisíc běžných domácností. Použitá štěpka nahradila cca 28 500 tun hnědého uhlí, což reprezentuje přibližně 29 těžkých uhelných vlaků po 20 vagónech. Nezanedbatelná je i úspora ve spotřebě sorbentu (vápence) užitého pro odsiřování a množství popelovin, které je nutno odvézt k přepracování a uložení (úspora činí cca 4 500 tun). Vzhledem k tomu, že oba bloky pracují i v částečném kogeneračním režimu, bylo také z biomasy vyrobeno cca 20 000 GJ tepla pro teplárenské účely. Hlavním přínosem zkouška spojená s měřením emisí do ovzduší. Výsledky této zkoušky prokázaly, že spo- který díky náhradě uhlí biomasou nebyl vy- je ovšem úspora fosilního oxidu uhličitého, luspalování biomasy až do obsahu 10 % energie ve vstupujícím palivu do kotle nemá dené období asi 29 000 tun. puštěn do atmosféry Země, což činí za uve- negativní vliv na emise do ovzduší. Na základě výsledků uvedených zkoušek byla násled- od dvou hlavních dodavatelů, kteří zajišťují Společnost nakupuje štěpku primárně ně v roce 2007 provedena změna platného shromažďování biomasy a její přípravu (drcení) na potřebnou velikost. Zavážení do za- integrovaného povolení umožňující legální spoluspalování biomasy ve fluidních kotlích uhlovacího systému (hlubinného zásobníku) č. 4 a 5. je zajištěno mobilní mechanizací (nakladačem). V souvislosti s nabídkami na dodávky biomasy i jiného charakteru (odpady ze zemědělské a potravinářské výroby, cíleně pěstované rostlin atd.) se prověřují možnosti Počátkem minulého roku bylo ve fluidních kotlích dvou hlavních výrobních bloků Elektrárny Kladno zahájeno spoluspalo- to dobudování oddělené palivové trasy pro ta paliva. VÝSLEDKY A PŘÍNOSY SPOLUSPALOVÁNÍ 21 Vydavatelství používá služeb Newton Information Technology s.r.o. www.newtonit.cz Veškerá autorská práva k PRO-ENERGY magazínu vykonává vydavatel. Jakékoliv užití časopisu nebo jeho části je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Město: * PSČ: * Stát: * Telefon / fax: * E-mail: Za původnost a obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Zasláním příspěvku autor uděluje vydavateli souhlas vydat jej v tiskové podobě jakož i v elektronické podobě, zejména na na CD nebo na internetu. Podpis: * povinné údaje Adresa redakce, příjem inzerce a předplatné STENELLA s.r.o., Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Alice Bulínová, tel.:+420 222 514 112, fax:+420 242 486 784, www.pro-energy.cz, info@pro-energy.cz 1

O B S A H ELEKTROENERGETIKA 6 HISTORICKÝ VÝVOJ SPOTŘEBY ELEKTŘINY, PREDIKCE A EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI Ing. Pavel Liedermann, Ing. Jiří Ptáček, Ph.D., Ing. Michal Macenauer, Ph.D. EGU Brno, a. s., Ing. Igor Chemišinec, Ph.D. Operátor trhu s elektřinou, a. s. Spotřeba elektřiny je podstatným faktorem, který odráží stav celé společnosti. Je významným indikátorem stavu hospodářství, který ukazuje na změny dříve, než statistické ekonomické ukazatele. Na druhé straně má vývoj spotřeby elektřiny určité charakteristiky a dlouhodobé trendy dobře patrné při pohledu na velmi dlouhou časovou řadu, zahrnující život několika generací. 9 PROBLEMATIKA POVOLOVACÍCH PROCEDUR A JEJÍ VLIV NA REALIZACI INVESTIČNÍCH AKCÍ ČEPS Ing. Pavel Švejnar, JUDr. Imrich Kliment, ČEPS, a.s. Veřejnoprávní projednávání v přípravě energetických staveb je záležitostí velice zdlouhavou a i dle závěrečné zprávy Nezávislé energetické komise značně byrokraticky náročnou. Tato skutečnost má zásadní vliv na plnění jedné ze základních povinností akciové společnosti ČEPS, provozovatele české elektroenergetické přenosové soustavy, kterou je nezbytná obnova soustavy a její racionální rozvoj. Zatímco vlastní fyzická výstavba vedení trvá 1 2 roky (v závislosti od jeho délky), vyřizování všech povolovacích procedur se může protáhnout na 8 10 let. Jaké konkrétní kroky legislativní proces obnáší a jakým způsobem by se dal zjednodušit? 14 DOSTAVBA JE MOCHOVCE 3 A 4 POKRAČUJE Rozhovor s Petrom Andraškom, ředitelem projektu jaderné části dostavby 3. a 4. bloku JE Mochovce. V PRO-ENERGY magazínu č. 4/2008 zazněla zmínka o zahájení dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce. 2 S odstupem tři čtvrtě roku jsem se na vývoj dostavby elektrárny zeptal Petra Andraška, ředitele projektu jaderné části dostavby 3. a 4. bloku JE Mochovce. 18 ENERGETICKÁ ŠTIKA SI VYPUSTILA RYBNÍK Dean Brabec, Managing Director CEE společnosti Arthur D. Little Obchodník s elektrickou energií Moravia Energo se na českém energetickém trhu etabloval ještě dlouho před zahájením obchodování s elektřinou na Pražské burze. V roce 2007 fi rma dosáhla obratu 3,369 miliardy korun a utržila 3,201 miliardy Kč. Hospodařila se ziskem před zdaněním 98,8 milionu Kč. Svým zákazníkům na více než jednom tisíci odběrných míst dodala Moravia Energo v roce 2007 přes 2 000 gigawatthodin elektřiny. Firma vlastní vysokonapěťovou linku pro import elektřiny z Polska a má řadu ambiciózních projektů jako např. plynovod do Polska či výstavbu paroplynové elektrárny v Prostějově. Ve čtvrtek 19. února 2009 však Moravia Energo přerušuje dodávku elektřiny svým zákazníkům. O čtyři dny později je společnost Moravia Energo vyřazena z obchodování na Pražské burze a dodávku elektřiny pro více jak jeden tisíc odběrných míst z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu zajišťují společnosti ČEZ, E.ON a Pražská energetika. Po čtvrtém největším obchodníkovi s elektřinou v zemi zůstávají dluhy ve výši téměř pěti miliard. Přišel pád společnosti Moravia Energo jako blesk z čistého nebe? Bylo možné situaci předvídat nebo jí dokonce zabránit? Kde hledat hlavní příčiny pádu Moravia Energo? Jaký dopad měl krach společnosti na další účastníky trhu? Může se podobná situace na trhu opakovat a jak ji zabránit? 20 PÁD SPOLEČNOSTI MORAVIA ENERGO ANEB JAKÁ RIZIKA JSOU SPJATA S OBCHODOVÁNÍM S ELEKTRICKOU ENERGIÍ David Kučera, generální sekretář, Power Exchange Central Europe Na konci minulého roku a začátkem roku 2009 byla jednou z velmi sledovaných kauz situace ohledně fi nančních potíží společnosti Moravia Energo a jejího následného bankrotu. Jedná se o velmi zajímavý případ, který učebnicovým způsobem prezentuje veškerá rizika obchodu s elektrickou energií. Tato rizika podle mého názoru nejsou v České republice dostatečně známa a to často ani mezi odbornou veřejností či dokonce některými aktivními obchodníky. Myslím, že se jedná o aktuální téma a přivítal jsem nápad magazínu PRO- ENERGY se mu věnovat. 24 SLED UDÁLOSTÍ PŘI OMEZOVÁNÍ ČINNOSTI OBCHODNÍKA S ELEKTŘINOU MORAVIA ENERGO, A.S., Z POHLEDU SPOLEČNOSTI OPERÁTOR TRHU S ELEKTŘINOU Ing. Jiří Šťastný, generální ředitel, Operátor trhu s elektřinou 25 VŠECHNO ZLÉ JE NAKONEC K NĚČEMU DOBRÉ, ANEB I CHYBAMI SE ČLOVĚK UČÍ Ing. Josef Fiřt, Ing. Blahoslav Němeček, Energetický regulační úřad Z pohledu Energetického regulačního úřadu si netroufáme hodnotit příčiny úpadku Moravia Energo, a.s. a s ohledem na nám dostupné informace se omezme na konstatování, že Moravia Energo si v celkovém rozsahu portfolia svých aktivit vzala příliš velké sousto, které zejména s ohledem na výrazný pokles cen na burze s elektřinou nebyla schopna ustát z hlediska cash fl ow.

M A G A Z Í N PLYNÁRENSTVÍ 26 JAKÝ VLIV BUDE MÍT PLYNOVÁ KRIZE A EKONOMICKÁ RECESE NA BUDOUCNOST DODÁVEK ZEMNÍHO PLYNU PRO ČESKOU REPUBLIKU? Ing. Oldřich Petržilka, Ing. Josef Kastl, Česká plynárenská unie Globální ekonomická krize a plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou v lednu 2009 výrazným způsobem, a zřejmě i dlouhodobě, poznamenaly světovou energetiku. Samozřejmě měly vliv i na vnímání plynárenství jak v EU, tak v České republice. Předmětem tohoto článku jsou úvahy a odpovědi na otázky, jaká je perspektiva užití plynu v České republice po obou krizích. TEPLO TEPLÁRENSTVÍ 32 SPOLUSPALOVÁNÍ BIOMASY V ELEKTRÁRNĚ KLADNO Ing. Petr Karafiát, ředitel pro enginering a ekologii, ECK Generating, s. r. o. Výroba elektrické energie a tepla z obnovitelných zdrojů nabývá stále na větším významu. Stejně jako při produkci těchto médií z klasických zdrojů či za použití již letitou praxí odzkoušených výrobních postupů, by i při aplikaci obnovitelných zdrojů mělo být přihlíženo k maximální hospodárnosti celého procesu. Jednou z cest, jak plnit požadavky na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a přitom nezatěžovat tuto výrobu nadměrnými ekonomickými náklady, je možnost spoluspalování biomasy ve stávajících energetických zařízeních s minimálními nároky na jejich úpravu. Kotle s fl uidními topeništi se jeví vzhledem ke své konstrukci a možnostem jako optimální řešení. Spoluspalování biomasy v kotlích Elektrárny Kladno je přímo ukázkovým příkladem takovéhoto řešení. EKOLOGIE HOSPODÁRNOST 36 FOTOVOLTAIKA VČERA A DNES Bronislav Bechnik, Czech RE Agency Oblast fotovoltaiky prošla za posledních několik let značným rozvojem. Podpora jejího rozvoje je, podobně jako v případě ostatních obnovitelných zdrojů energie, motivována snahou Evropské unie o snížení energetické závislosti a emisí skleníkových plynů. Článek se věnuje historii uplatnění fotovoltaických zdrojů v České republice a popisuje principy slunečních elektráren s možnostmi vývoje do budoucna. 44 VÝVOJ V OBORU VĚTRNÉ ENERGETIKY V ČR A VE SVĚTĚ Ing. Pavel Prchal, místopředseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), Mgr. Jiří Přikryl, člen předsednictva ČSVE Tento článek předkládá ohlédnutí za dosavadním vývojem oboru větrné energetiky za rok 2008 a první polovinu roku letošního. Formou několika zajímavých statistických údajů popisuje aktuální stav ve větrných elektrárnách instalovaných u nás i ve světě, ukazuje nejnovější vývojové trendy těchto strojů a nahlíží do problematiky plánování projektů s přihlédnutím k aktuálním limitům pro jejich rozvoj. 50 VYUŽÍVANIE GEOTERMÁNEJ ENERGIE V NEMECKU VS. SLOVENSKO Peter Horbaj, Ján Pinka, Patricia Čekanová, Technická univerzita v Košiciach, Strojnická fakulta, Gerhard Braunmiller, Ebert-Ingenieure München GbR Článok sa venuje situácii vo využívaní geotermálnej energie v Nemecku v porovnaní se skúsenosťami v Slovenskej republike v tejto oblasti. 58 PLAZMOVÉ TECHNOLOGIE K LIKVIDACI ODPADU PŘEDSTAVUJÍ ŘADU RIZIK Petr Havel, nezávislý novinář Skutečnost, že je a zejména bude likvidace odpadů všeho druhu velmi dobrý byznys, je celkem dostatečně známa. Zejména v případě nových nebo dosud nepříliš známých technologií likvidace odpadů ale chybí (a nebo nejsou dostatečně prezentovány) důležité informace, které jsou klíčové pro potřebnou ekonomickou návratnost, a také pro dopady na životní prostředí lidí, kteří v okolí spaloven žijí. Článek přibližuje plazmovou technologii likvidace odpadů s jejich přínosy a riziky. 62 JI PROJEKTY Mgr. Mario Vöröš, Det Norske Veritas Schéma projektov spoločnej implementácie pomáha industrializovaným krajinám znižovať emisie skleníkových plynov nákladovo efektívnym spôsobom. Podporuje transfer technológií a know-how medzi účastníckymi štátmi. Det Norske Veritas otvorilo novú jednotku pre región stredná a východná Európa so sídlom v Prahe. Účelom pobočky je byť bližšie ku zákazníkovi a pružne reagovať na jeho potreby nielen v Čechách, Poľsku, Rumunsku, Bulharsku a či v Bosne ale aj na Ukrajine a v Rusku. ZAJÍMAVOSTI KONFERENCE VELETRHY 66 JADERNÁ ENERGETIKA: RENESANCE NEBO RESUSCITACE? Dana Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost Zdá se, že nadšení pro jadernou energii opět roste. Po více než dvaceti letech stagnace, nenaplněných očekávání a občas i důkladných rozčarování předvídají osobnosti jaderného průmyslu její návrat na výsluní. Stalo se módou mluvit o renesanci jaderné energetiky, což zahrnuje také očekávané zdvojnásobení či dokonce ztrojnásobení současného instalovaného výkonu jaderných bloků do roku 2050, rozšíření jaderných elektráren do nových zemí zejména Středního Východu a jihovýchodní Asie, komerční využití reaktorů nové generace a nových technologií pro přepracování vyhořelého jaderného paliva. 71 ÚVOD DO VODÍKOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Ing. Aleš Doucek, Ing. Luděk Janík, Ústav jaderného výzkumu Řež Vodíkové hospodářství je soubor technologických řešení pro uspokojování energetických potřeb, jejichž společným jmenovatelem je vodík. Vodík zde nevystupuje jako klasické palivo, ale jako energetický vektor neboli nosič energie. To znamená, že jej nelze těžit (vodík v elementární formě se na zemi prakticky nevyskytuje), ale musí být s určitými ztrátami energie vyráběn. Vodíkové technologie jsou tedy pouze maximálně tak ekologicky čisté, jak čisté jsou primární zdroje energie a suroviny, které jsou při výrobě vodíku využity. Na druhou stranu může být vodík vyroben z širokého spektra výchozích látek (voda, biomasa, zemní plyn atd.) za použití různých zdrojů energie zahrnujících obnovitelné zdroje nebo jadernou energii. Zvláště výhodné je spojení výroby vodíku s jadernými reaktory generace IV., jejichž vývoj v dnešní době probíhá. 77 OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ OBCHODOVANIE S EMISNÝMI KVÓTAMI Ing. Pavlína Novotná, MSc., Odd. emisního obchodování, Carbon Capital Markets Dne 25.6.2009 se v Kúpelích Brusno, nedaleko slovenské Banské Bystrice, konal první ročník konference Obchodovanie s emisnými kvótami, jejímž cílem bylo informovat společnosti, které mají povinnosti v rámci Evropského systému obchodování s emisními kvótami, o celkové problematice, počínaje monitorováním a ověřením emisí, přes správu emisních komodit v registru emisních kvót až po jejich zobchodování. Pozornost byla věnována nejen současnému obchodovacímu období, ale také výhledu do třetího obchodovacího období (2013 2020). 3

037 E D I T O R I A L Vážení čtenáři, doufám, že jste si užili dovolenou v letošním létě a že s napětím očekáváte, cože Vám přinese podzimní číslo našeho magazínu. Myslím si, že směsice tématických okruhů v čísle je nadmíru pestrá, takže si snad každý vybere to, co je mu blízké. Původním záměrem čísla bylo ukázat výstavbu energetických zdrojů v česko-slovenském prostředí. Toto téma je uvozeno článkem Ing. Liedermanna, Ing. Ptáčka, Ing. Macenauera (EGÚ Brno) a Ing. Chemišince (Operátor trhu s elektřinou), ve kterém je ukázán přehled vývoje spotřeby elektřiny v ČR s komentářem a predikcí do budoucna. K tématu patří dostavba 3. a 4 bloku jaderné elektrárny Mochovce, o níž se dozvíte více v rozhovoru s Ing. Andraškem (Slovenské elektrárne). Pod pojmem výstavba energetických zdrojů se neskrývají pouze velké, tzv. systémové zdroje, ale také menší zdroje vč. těch obnovitelných. Proto jsem se rozhodl do čísla zařadit i přehledové články o jednotlivých typech zdrojů. O fotovoltaických elektrárnách pojednává článek Ing. Bechníka (Czech RE Agency), o větrných elektrárnách článek Ing. Prchala a Ing. Přikryla (Česká společnost pro větrnou energii) a článek Prof. Horbaje, Prof. Pinky, Ing. Čekanové (Technická univerzita Košice) a Dipl.-Ing. Braunmillera (Ebert-Ingenieure) zase porovnává možnosti využití geotermální energie v Německu a na Slovensku. K obnovitelným a druhotným surovinám rovněž patří využívání odpadů. Tomuto tématu, konkrétněji plazmové technologii likvidace odpadu, je věnován článek P. Havla. Posledním článkem s obsahem týkajícím se obnovitelných zdrojů je pojednání Ing. Karafiáta (ECK Generating) o spoluspalování biomasy ve fluidních kotlích. Složitost připojování velkého množství výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů je jedním z témat článku Ing. Švejnara a JUDr. Klimenta (ČEPS), který diskutuje povolovací procedury výstavby vedení a ukazuje rozvojové plány ČEPS v nadcházejících letech. V energetice novou oblastí, kterou je též možné přiřadit mezi obnovitelné zdroje energie, je využívání vodíku. Úvodem do vodíkového hospodářství se zabývá článek Ing. Janíka a Ing. Doucka z Ústavu jaderného výzkumu Řež. Vodíkové technologie v energetice dnes nemají takovou pozornost a váhu, které se jí dost možná dostane v budoucnosti. Zato jaderná energetika má dnes zelenou, protože po světě se chystá celá řada nových projektů. To se ostatně dočtete v článku Ing. Drábové (Státní úřad pro jadernou bezpečnost). O dalším z primárních zdrojů důležitým pro energetiku, zemním plynu, o němž se dnes často mluví v souvislosti s rusko-ukrajinskou plynárenskou krizí a i v souvislosti s probíhající recesí, hovoří článek Ing. Kastla a Ing. Petržilky z České plynárenské unie. V únoru 2009 fakticky ukončil největší nezávislý obchodník s elektřinou, Moravia Energo (ME), obchodování s elektřinou. Považuji toto téma za natolik zásadní, že jsem mu v čísle věnoval významný prostor. Z nadhledu se na problematiku dívá Ing. Brabec (Arthur D. Little), Ing. Kučera (Power Exchange Cetral Europe) zase hodnotí rizika na trhu s elektřinou se zamyšlením, zda bylo správně nastaveno řízení rizik v ME. Ing. Šťastný (Operátor trhu s elektřinou) ukazuje chronologický přehled událostí ve spojitosti s ME a téma uzavírá článek Ing. Fiřta a Ing. Němečka (Energetický regulační úřad), který vyhodnocuje průběh řešení vzniklé situace z pohledu regulátora. Vyjádření zástupce ME se nám s ohledem na probíhající insolvenční řízení nepodařilo získat a přineseme ho v některém z dalších čísel. Číslo dotváří článek Mgr. Vöröše (Det Norske Veritas) o verifikování JI projektů a ohlédnutí za konferencí o obchodování s emisními povolenkami z pera Ing. Novotné (Carbon Capital Market). Blíží se konferenční podzim a já pevně věřím, že se s řadou z Vás setkám na některé z konferencí, na které je náš magazín mediálním partnerem. Přeji Vám příjemné čtení. 4 Ing. MARTIN HAVEL, Ph.D. Šéfredaktor

037 Enviros inz spec 210x297 15let:Layout 1 19.8.09 16:02 Page 1 Konzultaãní spoleãnost ENVIROS, s.r.o., ãlen mezinárodní skupiny Enviros Consulting, má mnoho spokojen ch klientû pfiedev ím v následujících oblastech poradenství v energetice a Ïivotním prostfiedí: Fondy EU, národní fondy, Zelená úsporám Úspory energie a obnovitelné zdroje energie Energetické audity PrÛkazy energetické nároãnosti budov Energetick management (Monitoring & Targeting) UdrÏitelná v roba a spotfieba, ãist í produkce Integrovaná prevence a omezování zneãi tûní (IPPC) Environmentální Due-dilligence (ãlen CAT Alliance Ltd.) Studie proveditelnosti a financování projektû, EPC Národní a nadnárodní energetická a environmentální politika a strategie Energetické fiízení na úrovni krajské a místní správy Regionální a místní energetické koncepce a plánování Energetická a environmentální legislativa EU a âr Emisní obchodování a ochrana klimatu PrÛmyslová a komunální energetika Akãní plány Termovizní mûfiení apod. ENVIROS, S. R. O., âlen SKUPINY ENVIROS NA ROVNOSTI 1, 130 00 PRAHA 3, âeská REPUBLIKA TEL.: +420 284 007 499, FAX: +420 284 861 245, E-MAIL: office@enviros.cz, www.enviros.cz Na e spoleãnost má kanceláfi také v Ostravû.

E L E K T R O E N E R G E T I K A Historický vývoj spotřeby elektřiny, predikce a ekonomické souvislosti Ing. Pavel Liedermann, Ing. Jiří Ptáček, Ph.D., Ing. Michal Macenauer, Ph.D. EGÚ Brno, a. s., Ing. Igor Chemišinec, Ph.D. Operátor trhu s elektřinou, a. s. ÚVOD Vývoj spotřeby elektřiny a její predikce jsou veličiny pečlivě sledované všemi účastníky trhu s elektřinou. Vývojem spotřeby zaměřeným na své potřeby se zabývají podrobněji všechny velké subjekty energetiky. Velmi důležitý je celkový pohled na dosaženou spotřebu i na její predikci do budoucna, která indikuje jak rozvoj trhu (očekávané příležitosti), tak i třeba potřebu výstavby nových zdrojů. Na úrovni celé ES ČR se těmito procesy v souladu s energetickým zákonem zabývá společnost Operátor trhu s elektřinou, a. s. (OTE). Naplnění těchto činností se děje ve spolupráci se společností EGÚ Brno, a. s., v rámci zpracování studie Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, která je primárně zaměřena na potřeby řídící sféry s cílem poskytnout... alespoň jednou ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu.... Záměrem článku je představit jeden z těchto výstupů, připravovaný v těsné spolupráci OTE a EGÚ Brno, a. s., kterým je predikce očekávaného vývoje spotřeby elektřiny v ČR ve světle historického vývoje spotřeby a ekonomických souvislostí, ovlivňujících dosavadní i predikovaný rozvoj této významné položky energetické bilance. Spotřeba elektřiny je podstatným faktorem, který odráží stav celé společnosti. Je významným indikátorem stavu hospodářství, který ukazuje na změny dříve, než statistické ekonomické ukazatele. Na druhé straně má vývoj spotřeby elektřiny určité charakteristiky a dlouhodobé trendy dobře patrné při pohledu na velmi dlouhou časovou řadu, zahrnující život několika generací. VAZBA VÝVOJE SPOTŘEBY ELEKTŘINY A VÝVOJE HOSPODÁŘSTVÍ Vývoj ve finančním sektoru, a zejména vývoj reálné ekonomiky od čtvrtého čtvrtletí roku 2008 do současnosti, je charakteristický významným poklesem průmyslové produkce v celosvětovém měřítku, Českou republiku nevyjímaje. Je zjevnou skutečností, že dominantním faktorem, ovlivňujícím výši spotřeby elektřiny, je výkonnost ekonomiky a struktura tvorby přidané hodnoty. Hospodářskému poklesu, doprovázenému zejména útlumem energeticky náročných průmyslových odvětví, odpovídá i pokles spotřeby elektřiny, která je pro svou obecnou potřebnost zásadním výrobním vstupem, a tím pádem i významným indikátorem stavu hospodářství. Lze konstatovat, že pozorovaný vývoj energetiky informuje s velkým náskokem o vývoji ekonomiky a sektoru domácností. Zatímco hospodářské údaje, odvozované ze statistických šetření, jsou k dispozici s určitým časovým skluzem, údaje z energetiky jsou díky automatizovanému systému měření k dispozici téměř průběžně. Proto již v podzimních měsících roku 2008 energetika registrovala významné meziroční poklesy měsíčních spotřeb elektřiny, ve stejné době přitom ve společnosti převládal názor, že ve světě sice hospodářská a finanční krize probíhají, ale České republice se víceméně vyhýbají. S časovým posunem zveřejněné hospodářské údaje pak byly pro mnohé analytiky překvapením. Mezi další významné faktory vývoje spotřeby elektřiny je možno zařadit demografické parametry společnosti. Spotřeba elektřiny se realizuje nejen při činnosti, jejímž cílem je vytvoření přidané hodnoty, ale také jako spotřeba v sektoru domácností, které z pohledu makroekonomie zabezpečují ekonomicky nevykazované činnosti, umožňující fungování společnosti a podmiňující tvorbu přidané Obrázek č. 1: Historický vývoj spotřeby elektřiny (brutto) v České republice od roku 1919 hodnoty. V této souvislosti má vliv celkový počet obyvatel, ale také demografická struktura společnosti, jejímž parametrem je například i počet domácností. Na počty domácností pak z technického pohledu navazuje struktura vybavenosti domácností elektrickými spotřebiči a způsob, respektive rozsah jejich využívání. Elektroenergetika je odvětvím specifického charakteru, vyžadujícím na straně jedné fyzikální rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v každém okamžiku, na straně druhé vykazujícím, zejména pro svou kapitálovou náročnost a velkou míru koncentrace, v mnoha aspektech také velmi výraznou setrvačnost probíhajících procesů. Toto zjištění souvisí na jedné straně s vývojem spotřeby, na straně druhé se skutečností, že výstavba energetických zdrojů a sítí, které pokrytí této spotřeby zajišťují, je otázkou dlouhodobé perspektivy nepočítá se na měsíce, ale na roky, pro některé záměry i na desítky let dopředu. HISTORICKÝ VÝVOJ SPOTŘEBY Vývoj v oblasti spotřeby elektřiny z dlouhodobého pohledu lze dokumentovat grafem na obr. 1, který přibližuje vývoj spotřeby elektřiny v České republice (resp. českých zemích) od počátků elektrifikace od roku 1919. Je uveden v kategorii tuzemské brutto spotřeby, což je pro dlouhodobé porov- 6

M A G A Z Í N Obrázek č. 2: Prognózy vývoje spotřeby elektřiny v České republice nání dostatečné. Kategorie tuzemské netto spotřeby, která dává o spotřebních charakteristikách sledované populace přesnější obraz, totiž bohužel není za ucelenou časovou řadu k dispozici. Rozdíl obou kategorií spočívá v tom, že tuzemská netto spotřeba zahrnuje jen koncovou užitečnou spotřebu, zatímco tuzemská brutto spotřeba je celková spotřeba elektřiny na území státu, takže zahrnuje i síťové ztráty, vlastní spotřebu na výrobu elektřiny a také spotřebu na čerpání přečerpávacích vodních elektráren. Z obrázku 1 jsou patrné některé důležité skutečnosti. Opakovaně se vyskytují časové úseky, v nichž dochází k poklesu spotřeby elektřiny, přičemž lze konstatovat, že tyto změny jsou dočasného charakteru a po určité době se opět obnoví růst. V zobrazeném časovém období je první takový případ patrný na počátku 30. let a je jím pokles spotřeby vyvolaný hospodářskou krizí z 30. let 20. století. V měřítku uvedeného grafu je pokles málo patrný, v měřítku meziválečných let je však významný šlo o zhruba 14% pokles, trvající přibližně 3 roky. Zajímavý je pokles na konci 2. světové války jednalo se v podstatě jen o rok 1945, protože území protektorátu byla významným prostorem pro zbrojní výrobu, což se podstatně odrazilo na spotřebě elektřiny. Následující vývoj po 2. světové válce byl charakterizován strmým nárůstem spotřeby, který byl důsledkem prudkého rozvoje průmyslu a dalších odvětví. Tento růst byl přerušen jen velmi krátce v roce 1979, který byl dominantně dílem neobvyklých klimatických poměrů. Silné a dlouhotrvající mrazy způsobily deficity v těžbě uhlí, což vedlo následně k velmi výrazným, do té doby neobvyklým, omezením ve spotřebě. Bezprostřední příčinou poklesu spotřeby tedy byl opět hospodářský pokles. Po celou dobu poválečného vývoje disponovala Česká republika relativně velkými zdroji primární energie, které umožňovaly ekonomicky výhodnou výrobu elektřiny a její masové využití v těžkém průmyslu. Není přitom zcela jednoduché určit, byla-li orientace na těžký průmysl v této situaci příčinou či důsledkem. První významnou strukturální změnou po druhé světové válce byla až změna celospolečenských poměrů po roce 1989, kdy přechod od centrálně řízeného hospodářství vedl k poklesu výroby, což mělo za následek velký pokles spotřeby elektřiny. Tato změna, byť je v grafu velmi výrazně patrná, je z pohledu relativní změny oproti předcházejícímu vývoji menší než dopad krize ve 30. letech. Dalším obdobím poklesu, byť menším než byla změna po roce 1989, je období transformační a vnitropolitické krize po roce 1997. Následná nestabilita v celé zemi vedla opět k hospodářskému poklesu následovanému poklesem spotřeby elektřiny. Krize byla v horizontu několika let překonána a vystřídána fází ekonomického oživení. Dlouhodobý trend růstu je i přes tyto poklesy zachován. Lze tedy očekávat, že současná krize je jen dalším krokem v cyklu změn, který bude mít omezené trvání, a že lze očekávat opětovné oživení spotřeby elektřiny. PREDIKCE SPOTŘEBY V uvedených souvislostech je proto potřebné se zmínit také o predikci spotřeby do budoucnosti. Tyto predikce se opírají o analýzy současného a odhady budoucího vývoje hlavních faktorů ovlivňujících spotřebu. Faktor hospodářské produkce je významnější, ale více neurčitý. Faktor demografický stojí až na druhém místě, vykazuje však větší míru stability. Jakákoliv odborně připravená predikce vychází vždy z toho, co můžeme očekávat, nemůže však postihovat budoucí nahodilé vývojové diskontinuity. Většina krizí, ať už lokálního či celosvětového charakteru, je dnes velmi dobře zanalyzována. Např. tzv. ropné šoky, které způsobily velké výkyvy v cenách, se ve svém důsledku promítly do hospodářství. Často lze velmi dobře vyvodit příčiny, které k těmto situacím vedly, a rozebrat celý vývoj krok po kroku. Ukazuje se nicméně, že tato dovednost nezvyšuje významným způsobem schopnost odhadnout budoucí vývoj v krátkodobém, ale ani dlouhodobém výhledu. Dlouhodobé prognózy, které odrážejí dlouhodobě působící faktory, se při vytváření predikce jeví být stabilnější, jejich formulace je však vztažena k určité sadě dlouhodobých předpokladů, které mohou být v závislosti na společenském vývoji významným způsobem překonány. Krátkodobé predikce mají jiná predikční rizika. Věrohodnost krátkodobých predikcí neohrožuje možnost významnějšího společenského vývoje, může však být ohrožena nahodilým výkyvem odklonem od dlouhodobých trajektorií. Lze konstatovat, že s ohledem na dostupná historická data je pro dlouhodobý horizont pravděpodobnost výskytu krátkodobých fází vyššího a nižšího než očekávaného hospodářského vývoje, a s tím související spotřeby elektřiny, srovnatelná. MOŽNÉ DOPADY KRIZE NA SPOTŘEBU V tomto směru nám může situaci dokumentovat obr. č. 2, který ukazuje prognózu vývoje spotřeby elektřiny vyjádřenou třemi scénáři, respektive rozpětím predikovaných hodnot. První sada průběhů je výsledkem predikce ze září roku 2008 a je vyjádřena třemi barevnými křivkami. V zahraničí již v té době probíhala finanční krize, doprovázená výrazným zhoršením hospodářských výsledků. Ekonomika ČR měla být dle statistik, a také mínění valné většiny odborníků, silnějšího útlumu ušetřena. Vývoj v České republice je však, zejména vlivem rozdílné fáze ekonomického cyklu, o přibližně 4 až 6 měsíců opožděn, nástup útlumu tak byl výrazně patrný od počátku roku 2009. Druhá řada průběhů je výsledkem predikce z dubna roku 2009, respektuje tak již vliv známého a s určitou přesností kvantifikovatelného fenoménu celosvětového hospodářského útlumu časově následujícího po americké hypoteční krizi roku 2007. Z obrázku je dobře viditelný zmíněný krátkodobý dopad je charakterizován poměrně znatelným poklesem spotřeby elektřiny trvajícím maximálně tři roky. Následný růst je strmější a v delším časovém horizontu zvolna dobíhá původní scénáře. Rozhodujícím závěrem ze všech výše zmíněných úvah je předpoklad, že přes krátkodobé výkyvy je růst spotřeby elektřiny v moderní společnosti spojen se společenským a hospodářským rozvojem. Na tento rozvoj 7

E L E K T R O E N E R G E T I K A musí společnost reagovat včasnou přípravou rozvoje zdrojů a infrastruktury. Nezajištění tohoto rozvoje může ve svých důsledcích vést k tlumení hospodářských výsledků a celého rozvoje společnosti v obecně přijímaném slova smyslu. ZÁVĚR Správné pochopení vztahů mezi národní ekonomikou a spotřebou elektřiny je základem pro stanovení dalšího vývoje spotřeby elektřiny. Cílem článku bylo ukázat význam takovéhoto přístupu, kdy nevhodně provedená predikce, nerespektující ostatní souvislosti, může ovlivnit i odhad očekávaného provozu zdrojové základny elektrizační soustavy včetně požadavku na její další rozvoj. Predikce spotřeby elektřiny jsou tak nezbytnou součástí projektu řešícího otázky dlouhodobé rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny, zabezpečovaný akciovou společností Operátor trhu s elektřinou, a. s., na jehož zpracování se společnost EGÚ Brno, a. s., po řadu let významně podílí. Aktualizované scénáře spotřeby jsou pravidelně konzultovány s významnými subjekty působícími na trhu s elektřinou, jejichž zkušenosti a doporučení dávají zpracovatelům zpětnou vazbu pro jejich zpracování. LITERATURA Při zpracování článku byly využity údaje z databáze EGÚ Brno, a. s., a vybrané údaje z projektu Dlouhodobá rovnováha, zpracovávané pro společnost Operátor trhu s elektřinou, a. s. Detailnější informace k vývoji spotřeby elektřiny v ČR je možné získat na www.ote-cr.cz. O AUTORECH Ing. PAVEL LIEDERMANN vystudoval obor elektroenergetika na FE VUT v Brně, zaměření výroba a přenos elektrické energie. Od roku 1987 pracuje v EGÚ Brno, a.s. v Sekci provozu a rozvoje elektrizační soustavy. Specializuje se na oblast dlouhodobých bilancí elektřiny a na oblast palivové základny pro energetiku. Ing. JIŘÍ PTÁČEK, Ph.D. vystudoval obor elektroenergetika na FE VUT v Brně, kde získal i vědeckou hodnost v tomto oboru. Od roku 1987 pracuje v EGÚ Brno, a.s. nyní ve funkci ředitele Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy. Specializuje se na provoz elektrických sítí a na řízení a rozvoj elektrizační soustavy. Ing. MICHAL MACENAUER, Ph.D. vystudoval obor elektroenergetika na VŠB-TU Ostrava. Od roku 2005 pracuje v EGÚ Brno, a.s. v Sekci provozu a rozvoje elektrizační soustavy. Specializuje se na oblast spotřeby elektřiny a nových technologií měření. Ing. IGOR CHEMIŠINEC, Ph.D. je absolvent Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze, katedry elektroenergetiky. V roce 2005 ukončil doktorské studium na téže katedře obhajobou disertační práce. V letech 2000 2005 pracoval ve společnosti ČEZ, a. s., nejdříve v oblasti příprava provozu zdrojů a návazně v oblasti optimalizace portfolia zdrojů. Od roku 2005 pracuje ve společnosti Operátor trhu s elektřinou, a.s., kde je v pozici senior manažer zodpovědný za oblast strategie bilancování nabídky a poptávky elektrické energie. Kontakt na autory: pavel.liedermann@egubrno.cz, jiri.ptacek@egubrno.cz, michal.macenauer@egubrno.cz, ichemisinec@ote-cr.cz

Problematika povolovacích procedur a její vliv na realizaci investičních akcí ČEPS Ing. Pavel Švejnar, JUDr. Imrich Kliment, ČEPS, a.s. PROCEDURY PŘI PŘÍPRAVĚ VÝSTAVBY VEDENÍ Na začátku každého projektu společnost ČEPS zpracovává územně-technickou studii a studii proveditelnosti záměru. Plánovaný investiční záměr, než se přistoupí k jeho samotné realizaci, musí projít procesem územního plánování. V rámci územně plánovacích podkladů mají své významné místo územně analytické podklady, které by měly zajistit dostupnost garantovaných a aktualizovaných informací o území. Z těchto informací aktualizovaných každé dva roky, které musí být dostupné na úrovni obcí s rozšířenou působností a na úrovni krajů, by se měl budoucí investor dozvědět všechny potřebné informace pro možnost realizace své investice. Neznalost těchto informací může způsobit značné těžkosti, pokud se týká samotné realizace plánované stavby na konkrétním území. Od územně analytických podkladů je nutné odlišit samotné nástroje územního plánování, mezi které patří: Politika územního rozvoje, Zásady územního rozvoje kraje, Územní plány obcí. Politika územního rozvoje (PÚR) Pakliže plánovaná liniová stavba přesahuje svým významem hranice kraje, je v zájmu společnosti ČEPS, aby byla zanesena do PÚR. Tento dokument pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj a schvaluje jej vláda. Určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Dokument je ve spolupráci s ministerstvy a jinými ústředně správními úřady aktualizován každé 4 roky. Jeho obsah by se měl závazně promítnout do aktualizace zásad místního rozvoje, pořizování územních plánů, regulačních plánů a územního řízení, ale ne vždy se tak děje. V této souvislosti je ovšem nutné upozornit, že PÚR může zasahovat do pravomocí obcí a krajů pouze v otázkách územního rozvoje republikového významu, tedy v otázkách, které svým významem ovlivňují M A G A Z Í N Veřejnoprávní projednávání v přípravě energetických staveb je záležitostí velice zdlouhavou a i dle Závěrečné zprávy Nezávislé energetické komise značně byrokraticky náročnou. Tato skutečnost má zásadní vliv na plnění jedné ze základních povinností akciové společnosti ČEPS, provozovatele české elektroenergetické přenosové soustavy, kterou je nezbytná obnova soustavy a její racionální rozvoj. Zatímco vlastní fyzická výstavba vedení trvá 1 2 roky (v závislosti od jeho délky), vyřizování všech povolovacích procedur se může protáhnout na 8 10 let. Jaké konkrétní kroky legislativní proces obnáší a jakým způsobem by se dal zjednodušit? území více krajů a mají celorepublikové, mezinárodní nebo přeshraniční souvislosti. Jeho závaznost je omezena pouze na nezbytné rámce potřebné pro konkretizaci a naplňování úkolů územního plánování v územně plánovací činnosti krajů a obcí. To znamená, že neumisťuje konkrétní stavbu v území, ale pouze vymezuje koridory pro jednotlivé stavby (např. liniové), což není to samé jako konkrétní umístění stavby v území. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) Před zahájením procesu územního plánování je shromažďována dokumentace, dělící se podle územní působnosti na krajskou, tj. pro zpracování zásad územního rozvoje, a na dokumentaci obcí pro zpracování územních plánů a regulačních plánů. Kraje řeší zásadně pouze problémy nemístního významu tak, aby nezasahovaly do kompetence obcí, a v případě průniku této působnosti se vyžaduje jejich vzájemná dohoda. Kraje tedy nejsou v tomto smyslu obcím v nadřízeném postavení. ZÚR stanoví základní požadavky na úsporné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy nebo koridory nadmístního významu, jakož i plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby v rámci kraje. Pořizují se pro celé území kraje a jsou vydávány zastupitelstvem kraje formou opatření obecné povahy. Jsou právně závazné pro vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro územní rozhodování (ale v praxi to tak vždy nefunguje). Návrh zásad územního rozvoje pořizuje krajský úřad. Řízení se účastní dotčené orgány, obce a možnost účasti má i zástupce veřejnosti. Před jejich vydáním posuzuje návrh zásad územního rozvoje ještě Ministerstvo pro místní rozvoj, a to s ohledem na širší územní vztahy, mezinárodní otázky a soulad s politikou územního rozvoje. Krajské úřady předkládají každé 2 roky zprávu o uplatňování ZÚR. Na jejím základě může být navržena jejich aktualizace (po konzultaci s dotčenými obcemi). Územní plány obcí (ÚP) O pořízení vlastního ÚP rozhoduje zastupitelstvo obce. Plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, včetně uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury a konkrétně určuje funkční vymezení ploch. Prioritním úkolem je přitom přísná ochrana nezastavěných ploch daného území. Na těchto plochách nelze uplatňovat zjednodušující postupy při umísťování a povolování staveb. Na rozdíl od PÚR a ZÚR není zpracování územních plánů povinné. Jsou vydávány zastupitelstvem obce formou opatření obecné povahy podle správního řádu a jsou tedy přezkoumatelné. Posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) Pokud investor dosáhne souhlasu obce s realizací záměru a pokud je záměr velkým záměrem, který by mohl mít zásadní vliv na životní prostředí a zdraví obyvatel (což stavby ČEPS v převážné většině jsou), lze předpokládat, že bude patřit mezi vyjmenované záměry, které podléhají posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí tj. EIA. 1 Úřadem, který vede proces posuzování, je dle kategorie záměru buď příslušný krajský úřad, nebo Ministerstvo životního prostředí. Začíná zjišťovacím řízením (tzv. malá EIA) na základě oznámení investora o záměru. Může probíhat i zcela nezávisle na územ- 1 Posouzení podléhá každá stavba vedení 110 kv, která je delší než 15 km, a jakkoliv dlouhá stavba vedení o vyšším napětí. Plánované projekty výstavby vedení společnosti ČEPS mu proto podléhají de facto bezvýhradně. 9

E L E K T R O E N E R G E T I K A podmínek, které musí investor pro realizaci stavby splnit. Územní a stavební řízení Pro vydání územního rozhodnutí (ÚR) a stavebního povolení (SP) se musí podat žádost, na základě které se zahajuje příslušné správní řízení. Na základě vydaných ZÚR a územního plánu nebo po jejich doplnění po předchozím projednání a dosažení souhlasu příslušné obce zpracuje společnost ČEPS dokumentaci pro zadání akce a požádá o vydání ÚR v rámci zahájeného územního řízení. Územní rozhodnutí obsahuje podmínky pro umístění stavby v konkrétní lokalitě. Jeho vydání je v kompetenci stavebního úřadu příslušné obce. Pakliže jde o záměr přesahující hranice jednotlivých obcí, určí kraj většinou jeden stavební úřad, který bude ve věci rozhodo- ně plánovacím řízení nebo může být zahájeno až v rámci vedeného územního řízení. Zde je nutno uvést, že nejde o správní řízení podle správního řádu, a proto je toto řízení nepřezkoumatelné (nelze proti němu podávat opravné prostředky). Oznámení o zahájení zjišťovacího řízení úřad oznamuje stanoveným způsobem a po ukončení vydá závěr zjišťovacího řízení, který zveřejní a oznámí všem účastníkům. Tento závěr může mít dvě podoby: Pokud oznámení předložené investorem dostatečně zohledňuje všechny dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel, úřad posuzování ukončí a sdělí, že záměr nebude dále posuzován v procesu EIA. V opačném případě rozhodne, že záměr musí být dále posouzen a potom začíná proces, tzv. velká EIA. Zde je nutné uvést, že EIA je závazná formálně, musí tedy proběhnout vždy u staveb, které jsou vyjmenovány v zákoně, což je u staveb ČEPS téměř pravidlem. Naopak EIA není závazná věcně, což znamená, že správní úřad může rozhodnout i v rozporu se stanoviskem EIA a záměr povolit. To je ovšem zatím pouze teorie. EIA zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní prostředí. Konkrétně zkoumá vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinný ráz, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky. Posudek má přispět ke zmírnění nepříznivých vlivů realizace stavby na životní prostředí. Při projektování nového vedení se proto vždy hledá konsenzus mezi ochranou přírody a krajiny a ekonomicky nejschůdnějším řešením. Každé kladné stanovisko EIA ovšem vždy obsahuje celou řadu Obrázek č. 1: Konstrukce stožáru metodou štokování, tj. postupným montováním jednotlivých částí za pomoci štokovací jehly vztyčené uvnitř základu stožáru 10

M A G A Z Í N vat. Když záměr přesahuje hranice krajů nebo území našeho státu, může si dle stavebního zákona pravomoc stavebního úřadu pro vydání územního rozhodnutí vyhradit Ministerstvo pro místní rozvoj (pověří jím jeden stavební úřad). ÚR je při standardní proceduře nezbytnou podmínkou pro podání žádosti o stavební povolení. Jeho vydání mohou svým jednáním ovlivnit vlastníci nemovitostí. U obou těchto procesů je stavební řízení a zajištění souhlasných vyjádření dotčených orgánů, kterých je v případě liniových staveb tohoto typu celá řada, nejnáročnější součástí celého procesu. Prodlužují je i časté spekulace s jednotlivými pozemky. Stavební záměry ČEPS se nutně dotýkají vlastnických práv vlastníků cizích nemovitostí dotčených příslušným stavebním záměrem. Společnost ČEPS pro své záměry liniových staveb pozemky nevykupuje nebo pouze ve výjimečných případech. Z ustanovení 24 odst. 4 energetického zákona však vyplývá její povinnost sjednat s dotčenými vlastníky prostřednictvím smlouvy právo věcného břemene za jednorázovou náhradu. Jelikož výstavba vedení 220 kv a 400 kv a jiných zařízení přenosové soustavy patří mezi stavby ve veřejném zájmu, může ČEPS v krajním případě a za dodržení zákonných podmínek přistoupit i k institutu vyvlastnění tohoto práva (tj. věcného břemene). Avšak pouze za podmínky, že k danému projektu existuje alespoň územně plánovací dokumentace. V situaci, kdy mají dotčené orgány značný vliv již na její schvalování, se tedy v zásadě jedná o začarovaný kruh. To souvisí s faktem, že závaznost politiky územního rozvoje (PÚR) nelze chápat neomezeně, jak je uvedeno výše, a proto se nemusí promítnout do územního plánování, včetně regulačních plánů. V současné době mají na její zpracování rozhodující vliv obce a kraje. V souvislosti s vlastnickými právy a Listinou základních práv a svobod se z pochopitelných důvodů jedná o velmi citlivou otázku. I z toho důvodu je naděje na eventuální prosazení nové právní úpravy hovořící ve prospěch zrychlení výstavby liniových staveb velmi malá (jak ostatně ukázalo v odmítnutí nové úpravy o liniových stavbách navržené Ministerstvem pro místní rozvoj Vládou na jaře tohoto roku). Podobná situace panuje i v případě tzv. regulačního plánu, jenž v řešené ploše a na příslušném schváleném pozemku může za určitých podmínek nahrazovat územní rozhodnutí. Stanoví podrobné podmínky pro vyřešení pozemkové problematiky. Na žádost fyzické nebo právnické osoby jej lze ale vydat pouze v případě, stanovují-li to zásady územního rozvoje nebo územní plán jako podmínku pro rozhodování ve změnách v území. Hlavní problémy Zdlouhavé povolovací procedury komplikují vyvedení výkonu nových zdrojů, včetně zdrojů obnovitelných. Zatímco například výstavba nových větrných zdrojů trvá pouze 2 3 roky, výstavba vedení zabere až třikrát tak dlouhou dobu. (Před liberalizací trhu a vlastnickým oddělením výroby, přenosu a distribuce tento problém neexistoval, protože výstavbu zdrojů i vedení zajišťovala jediná společnost.) Podobně administrativní procedury komplikují i realizaci rozsáhlých investičních opatření v Moravskoslezském regionu, kde z důvodu výstavby rozsáhlých průmyslových zón dlouhodobě roste spotřeba. Příkladem je výstavba takřka 80kilometrového úseku vedení Krasíkov Horní Životice na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Pokud by zde došlo k uvažovanému přesunutí části trasy na území Moravskoslezského kraje, hrozí zpoždění celého projektu až o dva roky (tato situace by si vyžádala změnu zásad územního rozvoje kraje i vypracování nové EIA). To by mohlo v budoucnu negativně ovlivnit kvalitu dodávek elektřiny na Bruntálsku a Novojičínsku. Možné změny I přes současnou nevoli by do budoucna v tomto směru mohl být určitou inspirací tzv. zrychlovací zákon přijatý v Německu v květnu 2009. Za účelem zrychlení rozvoje sítě zjednodušuje proces plánování a odsouhlasení pro 24 nutných linek sítě o napětí 380 kv. Některé z nich by měly dokonce získat výjimku z povolovacích procedur. Faktem ale zůstává, že finanční kompenzace pro dotčené strany jsou v Německu v porovnání s Českou republikou několikanásobně vyšší. Podobně významným přínosem by bylo Obrázek č. 2: Mapa přenosové soustavy ČR 11

E L E K T R O E N E R G E T I K A urychlení územního a stavebního řízení, tj. sloučení územního rozhodnutí a stavebního povolení do jednoho dokumentu. Celý administrativní proces by výrazně urychlilo i zkrácení procedury EIA, které do procesu územního plánování a rozhodování vstupuje až ve fázi územního řízení o vydání ÚR. Impuls ke zjednodušení zdlouhavých povolovacích procedur by mohl být realizován na úrovni Evropské unie. Vůli k němu však budou muset vyjádřit především velké členské státy. Česká republika má sama o sobě jen velmi omezenou vyjednávací pozici. NEJVĚTŠÍ PROBÍHAJÍCÍ INVESTIČNÍ AKCE A NÁROKY NA PLÁNOVANÉ INVESTICE Investiční akce společnosti ČEPS budou v letech 2009-2017 ovlivněny několika faktory: modernizací a posilováním zdrojové základny v severozápadní oblasti přenosové soustavy ČR (PS ČR), výrazným nárůstem spotřeby v severovýchodní oblasti PS ČR (Moravskoslezský kraj), výstavbou větrných elektráren/farem na řadě míst ČR (Krušné hory, Českomoravská vrchovina, Karlovarsko), boomem ve výstavbě větrných elektráren na severu Německa. ČEPS, a.s., se bude soustřeďovat především na připojování nových zdrojů a průmyslových zón, posilování transformačních vazeb mezi přenosovou a distribuční soustavou a posilování vnitřních a přeshraničních propojení, i za účelem zmírnění negativních dopadů přetoků elektřiny z větrných elektráren na severu Německa. Obrázek č. 3: Po dostavbě stožáru přichází na řadu zavěšení izolátoru Severozápadní Čechy Největší investice si vyžádá severozápadní oblast přenosové soustavy. Do roku 2017 by se mělo jednat o cca 6,5 miliardy korun. Společnost ČEZ na severu Čech připravuje výstavbu nového klasického (palivo hnědé uhlí) bloku o výkonu 660 MW v lokalitě Ledvice, dále pak zvažuje výstavbu dvou bloků paroplynového zdroje o výkonu 450 MW v lokalitě Počerady, event. jednoho bloku paroplynového zdroje o výkonu 450 MW v lokalitě Úžín. Vhodnými lokalitami pro výstavbu nových efektivních bloků pak bývají areály stávajících výroben s možností využívání stávající infrastruktury. Výstavba Ledvic a Úžína si vyžádá výstavbu nové transformovny 400 kv v Chotějovicích. Dále bude potřeba vystavět zbrusu nové vedení 400 kv z Chotějovic do Výškova a zdvojit další tři trasy vedení 400 kv. Celkem se bude jednat o realizaci cca 225 km nových vedení. Moravskoslezský kraj Spotřeba v Moravskoslezském kraji dlouhodobě (bez ohledu na hospodářskou krizi) roste kvůli výstavbě nových průmyslových parků, zejména automobilek a železáren. Celkové náklady na výstavbu zařízení a vedení PS v regionu dosáhnou do roku 2017 výše 3 miliard korun. V dubnu letošního roku začala realizace projektu v areálu transformovny Lískovec, která by měla být dokončena do konce roku 2009. Bude zde potřeba navýšit transformační výkon. Dále bude potřeba vystavět zbrusu novou transformovnu v lokalitě Kletné na Novojičínsku, která umožní vstřebat nárůst spotřeby v oblasti severní Moravy až o 550 MW. Za účelem zajištění jejího napájení dále plánujeme výstavbu nového vedení 400 kv na trase Krasíkov Horní Životice o délce cca 85 km. Větrné elektrárny V severozápadní části přenosové soustavy je plánována i výstavba větrného parku v oblasti Karlovarska a severozápadní části Krušných hor. Jelikož se nedá předpoklá- NÁZEV STAVBY Délka [km] Začátek výstavby Ukončení výstavby Náklady [mil. Kč] V 462 Hradec - Vernéřov 11,0 2007 2009 114,0 V 480 Vyškov - Chotějovice 30,1 2009 2011 622,6 V 458 Krasíkov - Hor. Životice 79,3 2011 2012 1206,6 V 456 NoSovice - Prosenice 79,4 2015 2017 1 324,0 V 450 Výškov - Babylon 72,5 2016 2018 1 320,0 Vedení Vernéřov -Vítkov 75,0 2013 2015 2100,0 V 403 Nošovice - Prosenice 79,5 2015 2017 1650,0 V 451* Babylon -Bezděčín 54,0 2014 2016 1 360,0 V 410 Vyškov - Čechy Střed 98,3 2013 2015 2200,0 Rozvodna Kletné - 2010 2011 690,0 Rozvodna Chotějovice - 2008 2011 690,0 Rozvodna Vítkov - 2013 2015 750,0 Rozvodna Vernéřov - 2008 2015 300,0 Tabulka č. 1: Probíhající a plánované investiční akce ČEPS * rozšíření trasy na dvojité vedení 12

M A G A Z Í N dat, že očekávaný instalovaný výkon (okolo 200 MW) bude spotřebován v přilehlé oblasti, bude potřeba jej prostřednictvím přenosové sítě ČEPS vyvést ke vzdálenějším odběratelům. V této souvislosti se plánuje stavba rozvoden 400 kv v lokalitách Vítkov a Vernéřov. Dále se budou stavět nová vedení 400 kv Hradec - Vernéřov a Vernéřov Vítkov. V současné době se zpracovávají územně technické studie. Další připojení větrných elektráren je plánováno na Českomoravské vrchovině (okolo Jihlavy cca 200 MW) a v okolí Znojma (120 a 200 MW). Vzhledem k velikosti plánovaného výkonu se předpokládá připojení větší části výkonu do systému 400 kv. Protože ve všech případech zvolil investor nadstandardní způsob připojení, tj. do nově vybudované rozvodny 400 kv, resp. 220 kv, bylo dohodnuto, že příprava a realizace rozvodny i jejího zapojení do systému budou zajišťovány investorem větrného parku. Je plánována výstavba tří rozvoden Rosice, Vrbovec a Medlice. Nárůst výroby ve větrných elektrárnách v Německu Společnost ČEPS dle analýzy v rámci pokračující studie EWIS (European Wind Integration Study) zpracovala přehled opatření na snížení rizik v přenosové soustavě ČR, která jsou vyvolaná nárůstem výroby větrných parků v severním Německu. Pro přenosovou soustavu ČR představuje hlavní riziko tranzit přebytku výkonu z Německa do Rakouska o velikosti až 5 500 MW, jenž je alokován v přečerpávacích vodních elektrárnách v Rakousku. Opatření, která společnost ČEPS v této souvislosti v dlouhodobém horizontu (s termínem realizace po roku 2015) navrhuje, zahrnují 5 nejvíce zatěžovaných vedení, u nichž by podle provedených analýz bylo účelné zvýšit kapacitu, tak aby byla zvýšena propustnost sítě ve směru severozápad - jihovýchod. Jedná se o vedení 400 kv: Hradec Řeporyje, Hradec Chrást, Dasný Slavětice a dvě vedení mezi Kočín Dasný. Celková délka těchto vedení je 420,6 km. Jejich modernizace a navýšení kapacity představuje investici převyšující částku 3,8 mld. Kč. Obnova vedení 400 kv již probíhá a bude pokračovat i v následujících letech v souladu se stavem zařízení a stanovenými prioritami společnosti ČEPS. Postupně se zpracovávají studie proveditelnosti a realizační projekty. Je však nutné podotknout, že problém lépe vyřeší výstavba propojovacích vedení v rámci Německa samotného. Předpokládané investice Na výše uvedené investiční akce hodlá společnost ČEPS do roku 2017 vynaložit cca 12 miliard korun. Jejich struktura je uvedena v tabulce 1. O AUTORECH Ing. PAVEL ŠVEJNAR vystudoval obor výroba a rozvod elektrické energie na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Pracoval na různých pozicích v Energoprojektu Praha, ČEZ a ČEPS, a.s. V současné době zastává funkci ředitele sekce Správa energetického majetku. JUDr. IMRICH KLIMENT pracuje jako právník ve společnosti ČEPS od roku 2005. Před příchodem do ČEPS, a.s., působil ve Středočeské energetice. Kontakty na autory: svejnar@ceps.cz, kliment@ceps.cz Asociace energetických manažerů vás srdečně na XII. podzimní konferenci, která se bude konat ve dnech 10. a 11. listopadu na téma Aktualizace Státní Energetické Koncepce 13

E L E K T R O E N E R G E T I K A Dostavba JE Mochovce 3 a 4 pokračuje Rozhovor s Petrom Andraškom, riaditeľom projektu jadrovej časti dostavby 3. a 4. bloku AE Mochovce. VPRO-ENERGY magazínu č. 4/2008 zazněla zmínka o zahájení dostavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce. S odstupem tři čtvrtě roku jsem se na vývoj dostavby elektrárny zeptal Petra Andraška, ředitele projektu jaderné části dostavby 3. a 4. bloku JE Mochovce. Pane Andraško, mohl byste nám pro připomenutí zopakovat hlavní motivy Slovenských elektráren (SE) pro dostavbu jaderné elektrárny Mochovce? Odstavenie dvoch jadrových reaktorov AE Bohunice V1 v rokoch 2006 a 2008, ktorých produkciu SE vykupovali od štátnej spoločnosti JAVYS, spôsobilo pokles elektrárenských kapacít na Slovensku. Cieľom je orientovať sa na nízkonákladovú výrobu elektrickej energie s primeraným portfóliom obnoviteľných zdrojov a zdrojov na odregulovanie sústavy. Vybalansovaný energetický mix je podmienkou konkurencieschopnosti Slovenských elektrární v regióne CENTREL. V prípade odloženia investícií do dostavby Mochoviec a bez postupného zvýšenia výkonu z 440 na 500 MW pri oboch blokoch AE Bohunice V2, či Mochovciach 1 a 2 (z 440 na 470 MW) by Slovensko vlastnou výrobou vrátane nasadenia tepelných zdrojov síce dokázalo vykryť spotrebu, no chýbal by mu výkon na odregulovanie sústavy. Chýbalo by tu až 1 260 MW inštalovaného výkonu. V čísle 3/08 našeho magazínu jste uveřejnili, že předpokládaná investiční náročnost dostavby by měla být 2,775 mld. a očekávané spuštění bloků v letech 2012, resp. 2013. Jsou oba uvedené údaje stále platné? Dva bloky budú mať nominálny inštalovaný výkon 2x440 MW, typ VVER V-213, overnight CAPEX vo výške 2,775 mld. EUR, pričom financovanie z vlastných zdrojov na základe odhadov z júna 2009 predpokladáme v objeme 2,2 mld. EUR. Termíny dokončenia v rokoch 2012 a 2013 sme niekoľkokrát potvrdili. Naposledy pri návšteve talianskeho ministra priemyslu Claudio Scajolu v júli a pri návšteve predsedu vlády SR Roberta Fica a ministra hospodárstva SR Ľubomíra Jahnátka v auguste tohto roka. 14 Co jsou hlavní důvody, že u dostavovaných bloků budete využívat bloky VVER o velikosti 440 MW? Nejsou dnes na trhu již pokročilejší technologie? Vzhľadom na potrebu do štyroch až piatich rokov čo najrýchlejšie nahradiť výpadok vo výrobe z nízkonákladových zdrojov a vzhľadom na rozostavanosť stavby 70 % stavebná časť a 30 % technológií nebolo pri projekte možné uvažovať nad iným typom reaktora. Reaktor s šiestimi cirkulačnými čerpadlami má, pochopiteľne, inú vlastnú spotrebu než reaktor so štyrmi čerpadlami, ale z pohľadu bezpečnosti stavba vyhovuje všetkým súčasným i očakávaným požiadavkám najlepšej medzinárodnej praxe. Potvrdila to v júli 2008 Európska komisia a svojimi rozhodnutiami to potvrdil aj Úrad jadrového dozoru SR (ÚJD SR). Pro dostavbu máte platné stavební povolení. Pro souhlas s uvedením do provozu budete potřebovat posouzení vlivu jaderné elektrárny na životní prostředí (EIA). V jakém stavu je příprava EIA? Je potrebné zopakovať, že posudzovanie vplyvov na životné prostredie pri dostavbe Mochoviec je nutné vykonať iba ako podmienku získania povolenia na uvedenie jadrového zariadenia do prevádzky. Posudzovanou činnosťou je prevádzka EMO 3&4 nie výstavba elektrárne. EIA teda nie je podmienkou výstavby. SE ešte v máji 2008 dostali od MŽP vyjadrenie k otázke, či navrhovaná dostavba 3. a 4. bloku AE Mochovce podlieha posudzovaniu podľa zákona č. 24/2006 Z.z. o posudzovaní vplyvov na životné prostredie, keďže stavebné povolenie projekt dostal ešte pred vstupom tejto legislatívy do platnosti. SE predložili Zámer na vypracovanie EIA v decembri 2008 a po zapracovaní pripomienok Ministerstva životného prostredia SR (MŽP SR) Zámer predložili na pripomienkovanie v 8. týždni r. 2009, vrátane cezhraničného pripomienkovania. Po skončení pripomienkovania Zámeru nasledovalo vydanie rozsahu hodnotenia pre Správu EIA (EIA Report), ktorú vydalo MŽP SR. Presne 17. augusta bola doručená aj rakúskej strane. Možno očakávať, že záverečné stanovisko bude vydané MŽP SR do konca roka 2009. V červnu 2009 jste uzavřeli smlouvy na dostavbu obou bloků. Co bylo kritérii při výběru dodavatele a proč jste zvolili právě takové konsorcium dodavatelů? Výber dodávateľov na dostavbu 3. a 4. bloku je nutné rozdeliť do dvoch oblastí. Dodávatelia jadrovej časti boli vybratí na základe súťaže v zmysle zákona o verejnom obstarávaní, ktorej sa okrem konzorcia firiem ŠKODA JS, VÚJE, ENSECO, Inžinierske stavby Košice (ISKE) a AtomStrojExport (ASE) sa nezúčastnili žiadni ďalší súťažiaci. Následne, s týmto konzorciom prebehli rokovania, ktoré boli ukončené predložením ponuky zo strany konzorcia, táto však nebola akceptovateľná zo strany zákazníka. Ako najvhodnejším riešením vzniknutej situácie sa ukázala zmena štruktúry zmluvného zabezpečenia Projektu na multi-kontraktačnú, s pôvodnými členmi konzorcia. Sekundárna časť je zabezpečovaná štandardne viacerými súťažami v zmysle platnej legislatívy. Od oficiálního zahájení dostavby uplynul již téměř rok. Jak to dnes vypadá s výstav-

M A G A Z Í N Obrázok č. 1: Pohľad do budúcej reaktorovej sály tretieho bloku bou? Máte již provedeny detailní analýzy, jaká zařízení z původně rozestavěné elektrárny bude možné použít v původním či rekonstruovaném stavu a jaká budou muset být vyměněna za nová? Dostavba začala v novembri 2008 na základe tzv. Mobilizačných zmlúv s jednotlivými dodávateľmi. Týmto zmluvám predchádzala zmluva na hodnotenie stavu zariadení, na základe ktorej jednotliví dodávatelia v dvoch fázach vyhodnotili možnosť použitia už dodaných zariadení pre proces dostavby. Celkovo bolo skontrolovaných vyše 8 100 zariadení, z ktorých bude použitých pre potrebu dostavby vyše 4 720. Ide hlavne o dodávky strojného charakteru. Napríklad, kompletne budú použité nové dodávky v časti elektrických systémov a systému kontroly riadenia (Instrumentation & Control). Předpokládám, že i jedním z důvodů pokračování ve stejné koncepci jaderného zdroje byl i existující projekt zařízení. Byly v důsledku pokročilejších technologií prováděny nějaké zásadnější změny v projektové dokumentaci oproti původním dvěma blokům? Pokud ano, mohl byste je specifikovat? Revízia Basic Designu bola vykonaná na základe princípov Evolutionary Designu, ktoré sú založené na už odskúšaných a súčasnou prevádzkou potvrdených riešeniach. To znamená, že pre 3. a 4. blok boli ako základ použité projektové riešenia bezpečnostných vylepšení z 1. a 2. bloku, no zároveň boli zapracované riešenia zvyšujúce prevenciu vzniku poruchy ako aj vylepšenie činností pre riešenie poruchových stavov. Zároveň sme prijali opatrenia na zníženie vnútorných ako aj vonkajších rizík. Sú to riešenia súvisiace s SAMG (Severe Accidents Management System systém riadenia závažných havárií), nezávislý zdroj vody pre sprchový systém, zvýšenie zálohového napájania pre prípad tzv. black out, zvýšenie ochrany obálky (containmentu) v prípade závažných havárií atď. 15

E L E K T R O E N E R G E T I K A Jaké jsou hlavní milníky v dostavbě JE Mochovce? Oznámenie o rozhodnutí dostavať Mochovce vo februári 2007. Pozitívne stanovisko Európskej komisie v júli 2008. V roku 2008, rozhodnutím č. 246/2008, ÚJD SR povolil navrhovanú zmenu stavby, určil podmienky jej realizácie a uložil termín dokončenia stavby do konca roka 2013. Rozhodnutím 266/2008 dal ÚJD SR zároveň Slovenským elektrárňam, a.s., súhlas na uskutočnenie zmien vybraných zariadení EMO 3 a 4 ovplyvňujúcich jadrovú bezpečnosť podľa Atómového zákona 541/2004. ÚJD SR je jediným orgánom, ktorý má kompetencie na posudzovanie bezpečnosti jadrových zariadení v Slovenskej republike. V novembri 2008 sme oficiálne odštartovali stavebné práce. V júni 2009 sme podpísali zmluvy s hlavnými dodávateľmi a práce sa rozbehli naplno. Kým v júni bolo na stavenisku niečo vyše Obrázok č. 3: Paolo Ruzzini vľavo, Robert Fico a Ľubomír Jahnátek na kontrole priebehu dostavby -- reaktorová sála tretieho bloku. Pozerajú sa na prebiehajúce zváračské práce na seizmickom zodolnení strešnej konštrukcie 300 ľudí, začiatkom augusta ich bolo takmer 700 a v druhej polovici roka 2010 bude ich počet kulminovať na úrovni takmer 4 000 ľudí. Na prelome roka 2009 a 2010 by malo byť ukončené posudzovanie vplyvov prevádzky na životné prostredie. Potom bude nasledovať žiadosť o povolenie na uvedenie jadrového zariadenia do prevádzky. Zavezenie paliva je naplánované už na rok 2012. Děkuji za rozhovor. O DOTAZOVANOM Ing. Peter Andraško ukončil v roku 1983 Stavebnú fakultu Slovenskej technickej univerzity. Svoju kariéru začal ako investičný technik pre atómovú elektráreň (AE) Mochovce. Pôsobil na rôznych pozíciách v dnešných Slovenských elektrárňach (SE). V rokoch 1996 až 2004 bol riaditeľom divízie Údržba a zástupcom riaditeľa AE Mochovce. V rokoch 2005 až 2007 viedol sekciu Centrálnej údržby SE. Od roku 2007 je riaditeľom projektu jadrovej časti dostavby 3. a 4. bloku AE Mochovce. Obrázok č. 2: Strihanie pásky po júnovom podpise kontraktov s hlavnými dodávateľmi -- zľava taliansky minister hospodárstva Claudio Scajola a generálny riaditeľ skupiny Enel Fulvio Conti Kontakt na dotazovaného: kopriva.juraj@seas.sk 16

M A G A Z Í N 17 17 17

E L E K T R O E N E R G E T I K A Energetická štika si vypustila rybník Dean Brabec, Managing Director CEE společnosti Arthur D. Little Přišel pád společnosti Moravia Energo jako blesk z čistého nebe? Společnost Moravia Energo od roku 2004 prudce rostla (z obratu cca 1 miliarda v roce 2004 k obratu cca 5 miliard v roce 2008) a stala se významným konkurentem tradičním obchodníkům s elektřinou (ČEZ, E.ON, PRE). Současně byla společnost Moravia Energo dávána za příklad obchodníka, který dokázal rozhýbat stojaté vody české elektroenergetiky a plně využít liberalizace trhu. K negativnímu obratu se začalo schylovat v létě roku 2008. Ceny elektřiny se na Energetické burze Praha (dále jen Pražská burza) šplhaly strmě vzhůru a vypadlo to, že budou nadále růst. Renomované banky, analytici a ekonomové se předháněli v astronomických odhadech, kam se cena jednotlivých forem energie na přelomu roku 2008/2009 vyhoupne. Hlavními faktory, které hnaly ceny vzhůru, byla rostoucí ekonomika (rok poté je tomu zcela jinak), zvyšující se poptávka po energii (cena ropy brent byla odhadována na úrovni 200 USD za barel) a obava z nedostatků výrobních zdrojů (hlavní příčinou byla neochota investorů podstupovat rizika, která souvisela s nejasnostmi kolem povolenek, nových evropských direktiv, regulace energetiky). Za této situace nakoupila Moravia Energo na Pražské burze elektřinu na roky 2009, 2010 a 2011 za téměř 5 miliard korun za cenu cca 80 EUR za MWh. Nákup byl realizován na long pozici, tj. společnost nakupovala elektřinu, aniž by měla zajištěné její dodávky odběratelům. Společnost spekulovala na další růst cen elektřiny (v čemž jí utvrzovali všichni analytici) a současně spoléhala, že bude zvyšovat svůj podíl na trhu. V minulosti se tato strategie společnosti osvědčila a Moravia Energo dosahovala stamilionové zisky. Nákup však v důsledku prudkého poklesu cen elektřiny (na počátku zimy 2008 na téměř 40 MWh za EUR) na základě mechanismů garančního účtu vyžadoval přísun hotovosti v objemu rozdílu realizované a právě obchodované ceny. Moravia Energo se tak dostala do problémů s likviditou, které vyvrcholily listopadovou dohodou s ČEZ o odkupu kontraktů za nízké ceny, včetně poskytnuté bankovní garance ve prospěch ČEZ. Dalším negativním faktorem ovlivňující hospodaření Moravia Energo byl negativní vývoj kurzu Obchodník s elektrickou energií Moravia Energo se na českém energetickém trhu etabloval ještě dlouho před zahájením obchodování s elektřinou na Pražské burze. V roce 2007 firma dosáhla obratu 3,369 miliardy korun a utržila 3,201 miliardy Kč. Hospodařila se ziskem před zdaněním 98,8 milionu Kč. Svým zákazníkům na více než jednom tisíci odběrných míst dodala Moravia Energo v roce 2007 přes 2 000 gigawatthodin elektřiny. Firma vlastní vysokonapěťovou linku pro import elektřiny z Polska a má řadu ambiciózních projektů jako např. plynovod do Polska či výstavbu paroplynové elektrárny v Prostějově. Ve čtvrtek 19. února 2009 však Moravia Energo přerušuje dodávku elektřiny svým zákazníkům. O čtyři dny později je společnost Moravia Energo vyřazena z obchodování na Pražské burze a dodávku elektřiny pro více jak jeden tisíc odběrných míst z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu zajišťují společnosti ČEZ, E.ON a Pražská energetika. Po čtvrtém největším obchodníkovi s elektřinou v zemi zůstávají dluhy ve výši téměř pěti miliard. Přišel pád společnosti Moravia Energo jako blesk z čistého nebe? Bylo možné situaci předvídat nebo jí dokonce zabránit? Kde hledat hlavní příčiny pádu Moravia Energo? Jaký dopad měl krach společnosti na další účastníky trhu? Může se podobná situace na trhu opakovat a jak ji zabránit? Obrázek č. 1: Vývoj ročního základního pásma dodávky elektřiny (base load) na roky 2009 a 2010 s předacím místem přenosová soustava ČEPS Obrázek č. 2: Vývoj kurzu CZK/EUR 18

M A G A Z Í N koruny a eura (na Pražské burze se elektřina pořizuje v euru a na českém trhu se prodává v korunách). Nutnost zásobovat zákazníky elektřinou spojená s neochotou bank (mezi největší věřitele patří Komerční banka) dále financovat tohoto obchodníka vyvrcholila v únoru, kdy byla společnost postupně vyřazena z obchodování, byla jí odebrána licence obchodníka a následně i vyhlášeno insolvenční řízení. Po Moravii Energo zůstalo na trhu přes 1 000 odběrných míst, které si musí zvolit nového dodavatele. V mezidobí je bývalým zákazníkům Moravia Energo dodávána elektřina v režimu dodavatele poslední instance s maximální omezenou cenou přes 3 000 Kč za MWh. Věřitelé přihlásili do konkurzu 152 pohledávek v celkové výši 4,9 miliardy korun. Po přezkoumání se podle insolvenční správkyně snížily pohledávky na 4,767 miliardy korun. Pohledávka Komerční banky spadla na 1,1 miliardy z původní 1,5 miliardy a Unicredit Bank na 142 milionů z původně přihlášené pohledávky ve výši 315 milionů korun. Bylo možné situaci předvídat, nebo jí dokonce zabránit? Kde hledat hlavní příčiny pádu Moravia Energo? Pokud se vžijeme do situace manažerů padlé společnosti Moravia Energo, kteří se v létě 2008 rozhodli nakoupit elektřinu na Pražské burze na tři následující roky dopředu, za situace, kdy ceny elektřiny prudce šplhaly nahoru, mohli bychom tento krok považovat za správný. Vždyť všechny renomované banky, analytici i ekonomové předvídali další růst cen energie. Zásadní problémy však byly tři. Společnost Moravia Energo nebyla kapitálově dostatečně silná, a proto většinu svých obchodů realizovala pomocí cizích zdrojů formou bankovních úvěrů. Změny na straně chování odběratelů v podobě kolísání odběru, odchodu zákazníků či platební neschopnosti mohou velmi negativně ovlivnit cash-flow společnosti. Obchody na Pražské burze jsou realizovány v eurech a obchody s konečnými zákazníky na českém trhu v korunách. Kolísání kurzu koruna vs. euro až o 20 % v horizontu několika měsíců může mít při relativně nízkých maržích u konečných zákazníků fatální dopad na výsledky hospodaření společnosti. Nákup na long pozici při neočekávaném chování trhu, v našem případě poklesu ceny (to se netýká jen dnešní celosvětové recese), bez dalšího zajištění (minimálně kontrakty se zákazníky) je a bude smrtící ránou pro všechny obchodníky s komoditami. Společnost může být štikou trhu, musí však vždy také myslet na zadní kolečka a nejenom maximalizovat své zisky. Případ společnosti Moravia Energo jasně dokládá podcenění, resp. neošetření, základních kategorií rizik tržního a kurzového. Negativní roli zde také sehrála příliš velká důvěřivost bank, které podcenily schopnost zajištění vůči společnosti Moravia Energo vlastní kontrakty se zákazníky takovou hodnotu nemají (o tom se jistě přesvědčila Komerční banka s pohledávkou ve výši téměř 1,5 miliardy korun). Jaký dopad měl krach společnosti na další účastníky trhu? Dopad pádu společnosti Moravia Energo je pozitivní i negativní. Záleží na pohledu jednotlivých účastníků. Ze současné situace vycházejí posíleni tradiční obchodníci s elektrickou energií. Získali zpět své zákazníky (na některých dokonce vydělali) a posílili svoji důvěryhodnost jako stabilních obchodních hráčů, což jim vytváří lepší podmínky do budoucna (cena při výběru dodavatele už v budoucnu nemusí hrát tak významnou roli). Naopak prodělali další menší obchodníci, kteří byli postiženi obdobně jako Moravia Energo (a to se týká i zahraničních obchodníků na českém trhu), tzn. potýkají se s finančními problémy a současně čelí odchodu zákazníků. Řada takových firem je dnes na prodej či k převzetí za téměř nulové hodnoty. Kdo na tom v konečném důsledku vydělal jsou koneční zákazníci, kteří měli nasmlouvané vysoké ceny s Moravia Energo (za nakoupenou elektřinu z léta 2008) a kteří si mohli nově vybrat svého dodavatele elektřiny za mnohem příznivějších podmínek. Úspora může dosahovat 20 30 %. Dobře zafungoval i Energetický regulační úřad, který pružně reagoval zavedením dodavatele poslední instance (dodavatel elektřiny, který není schopen plnit své závazky, je ze zákona nahrazen jinými dodavateli v našem případě ČEZ, E.ON, PRE, aby nebyla přerušena dodávka elektřiny za ceny stanovené regulátorem). Může se podobná situace na trhu opakovat a jak jí zabránit? Pozitivní zprávou pro odběratele může být pokles cen ropy na světových trzích. Domnívám se, že řada firem (nejenom elektroenergetických, ale také bank a konečných zákazníků) se ze současné situace poučila. Elektroenergetické firmy přehodnotily své procesy v oblasti rizik, banky zpřísnily úvěrová kritéria včetně vyšších požadavků na zajištění a koneční zákazníci přehodnotili procesy výběru dodavatele elektřiny a kladou větší důraz na bezpečnost a spolehlivost dodávek. V budoucnu však obdobné situace nelze vyloučit, protože marže obchodníků s elektřinou nejsou nijak závratné a boj o nové zákazníky je bude dále stlačovat. Určitě se najdou další, kteří se budou snažit krátkodobě maximalizovat svůj zisk na úkor zabezpečení se oproti hrozícím rizikům. Děkuji za rozhovor. O AUTOROVI DEAN BRABEC je ředitelem pro střední a východní Evropu společnosti Arthur D. Little, současně je členem vedení celosvětové skupiny Energetiky a Utilit a je odpovědný i za oblast aktivit Arthur D. Little ve střední a východní Evropě. Zaměřuje se na poradenství spojené se zvyšováním podnikatelské výkonnosti, řízením nákladů, risk managementem, strategií a regulací. Specificky se věnuje oblasti síťových odvětví (plyn, elektrická energie, teplo, voda), především problémům spojených s regulací, liberalizací trhu, efektivní organizací, řízením profitability skupin zákazníků (kalkulace, segmentace, reporting), dále také sektoru telekomunikací a dopravy a finančním institucím. Během 15tileté praxe se podílel na řadě významných projektů ve střední a východní Evropě a získal rozsáhlé zkušenosti v oblasti projektového řízení. Před nástupem působil u renomovaných zahraničních firem, kde se zabýval řízením projektů v oblastech utilit, bankovnictví a finančních institucí, telekomunikací a průmyslu. Dean Brabec vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonomika průmyslu. Je členem poradního sboru Energetického regulačního úřadu. Na přelomu roku 2005/2006 inicioval Dean Brabec založení klubu finančních ředitelů (CFO Club), jehož je prezidentem. Dnes má klub téměř 120 členů z předních českých a slovenských podniků. Kontakt na dotazovaného: brabec.dean@adlittle.com 19

E L E K T R O E N E R G E T I K A Pád společnosti Moravia Energo aneb jaká rizika jsou spjata s obchodováním s elektrickou energií David Kučera, generální sekretář, Power Exchange Central Europe Na konci minulého roku a začátkem roku 2009 byla jednou z velmi sledovaných kauz situace ohledně finančních potíží společnosti Moravia Energo a jejího následného bankrotu. Jedná se o velmi zajímavý případ, který učebnicovým způsobem prezentuje veškerá rizika obchodu s elektrickou energií. Tato rizika podle mého názoru nejsou v České republice dostatečně známa a to často ani mezi odbornou veřejností či dokonce některými aktivními obchodníky. Myslím, že se jedná o aktuální téma a přivítal jsem nápad magazínu PRO-ENERGY se mu věnovat. CO SE VLASTNĚ STALO? Moravia Energo byla velmi aktivním obchodníkem na Power Exchage Central Europe, dříve Energetická burza Praha (dále jen PXE). Prostřednictvím PXE nakupovala významné množství elektrické energie, kterou současné prodávala konečným spotřebitelům. Obchod běžel velmi dobře až do léta roku 2008, Moravii se dařilo získávat nové zákazníky a postupně budovat poměrně značné portfolio kontraktů podle veřejně dostupných informací se roční dodávka pohybovala okolo 2 TWh, tj. cca 3 % českého trhu. Obchod běžel velmi dobře až do léta roku 2008. Moravia si pořídila značnou část elektrické energie na PXE za situace, kdy ceny stále pouze rostly, a každodenně tak inkasovala v souladu s pravidly vypořádání od PXE značné sumy v řádech stovek milionů korun. Obrat nastal v červenci 2008, kdy ceny elektrické energie začaly vzhledem k nastupující ekonomické recesi klesat. Společnost na tuto skutečnost nereagovala dostatečně rychle a dostala se do situace, kdy sama neměla prostředky na uhrazení svých závazků z obchodování a na její místo musela nastoupit příslušná clearingová banka. Vzhledem ke skutečnosti, že clearingová banka byla současně i bankou financující aktivity Moravie, rozhodla se tato banka neřešit situaci okamžitým uzavřením pozic, nýbrž analyzovala různé varianty postupu. Výsledkem těchto horečných snah bylo rozhodnutí o odchodu z PXE, uzavření otevřených pozic na burze a jejich znovuotevření pomocí bilaterálních kontraktů zajištěných bankovní garancí. Smyslem této operace bylo nalezení protistrany, která bude akceptovat za úplatu převzetí burzovních kontraktů a tím rizika dané protistrany při nižší kvalitě finančního zajištění, než jaké vyžaduje burza. Předpokladem této operace bylo, že obchodní model Moravie je zdravý a že společnost má pouze problémy s momentálním profinancováním svých závazků. Zhruba tři měsíce po realizaci této transakce společnost Moravia Energo zbankrotovala. Proč se tak stalo? Byl obchodní model této společnosti opravdu tak silný, jak vždy tvrdilo její vedení? O pravých příčinách můžeme jen spekulovat mohlo jít o chyby při uzavírání kontraktů, mohlo jít o zájem banky, která nevěřila ve zdraví společnosti a zachovala se vůči ní tak, aby minimalizovala rizika svých ztrát. Mohlo jít také o ekonomické zájmy vlastníků společnosti, kteří byli zároveň i odběrateli, a bankrot společnosti v této situaci pro ně znamenal nejlevnější variantu při nákupu elektřiny v okamžiku vyvázání se z kontraktů se společnosti Moravia Energo. a jistě lze vymyslet mnoho dalších důvodů či jejich kombinací. To je však již pole působnosti investigativní žurnalistiky, my se pojďme zaměřit na tento případ z hlediska risk managementu a pokusme se odhadnout chyby, které vedly k zániku společnosti. V této souvislosti se v tisku objevily spekulace, že se Moravia Energo dostala do potíží mimo jiné také vlivem nesprávně navrženého systému vypořádání na burze. Pojďme se tedy na tento případ podívat a začněme s trochou teorie. JAKÁ RIZIKA NA SEBE OBCHODNÍK S ELEKTŘINOU BERE? JE BURZOVNÍ ZPŮSOB VYPOŘÁDÁNÍ SPRÁVNĚ NAVRŽEN? Základní rizika, která podstupuje obchodník (ale i výrobce, dodavatel a dokonce i spotřebitel) s elektrickou energií jsou v zásadě tři: cenové riziko, objemové riziko a kreditní riziko. Cenové riziko je každému zřejmé. Spočívá v tom, že si subjekt na trhu nakoupí (či prodá) elektrickou energii za účelem pozdějšího prodeje (resp. nákupu) tzv. otevře pozici. Nezáleží na tom, zda-li se jedná o nákup na velkoobchodním trhu s následným prodejem spotřebitelům či o čistě spekulativní transakci. Dojde-li po této úvodní transakci z hlediska tohoto subjektu k nepříznivému cenovému vývoji, tj. cenovému poklesu (resp. růstu), bude toto pro obchodníka znamenat finanční ztrátu, protože nakoupený (resp. prodaný) produkt není schopen uplatnit na trhu se ziskem. Objemové riziko spočívá v tom, že se změní objem dodávaného množství energie v průběhu od uzavření kontraktu do jeho dodávky. Obchodník s elektřinou se dostává do situace, kdy se mu část energie buď nedostává anebo přebývá a vybilancování vzniklé pozice pro něj může vyústit ve finanční ztrátu (ale teoreticky také zisk v závislosti na cenovém pohybu). K tomuto může dojít u opčních kontraktů, u dodávek konečným zákazníkům, u výrobců elektrické energie apod. Cenové a objemové riziko je riziko obchodníka a ten je vědomě podstupuje výměnou za dosažení očekávaného zisku. Tato rizika je nutné řídit (=omezovat) tak, aby v případě výskytu jakýchkoliv neočekávaných negativních skutečností obchodník zrealizoval ztráty ve stále ještě rozumné míře a tyto případné ztráty pro něj nebyly likvidační. Oproti tomu kreditní riziko je riziko selhání protistrany. Toto riziko se skládá ze dvou podkategorií: (1) rizika za nezaplacení dodané energie a (2) rizika za neplnění nasmlouvaných kontraktů (nedodání či neodebrání nasmlouvané elektrické energie). Zejména toto druhé riziko bývá velmi často podceňováno. Pro ilustraci, o jakých částkách zde mluvíme, uvedu několik příkladů. Roční dodávka 5 MW (standardně obchodovaný výkon v rámci jedné transakce) v základním zatížení při ceně 50 EUR/MWh po 30 dnech dodávky (standardní fakturační období) odpovídá finanční hodnotě (kreditnímu riziku) 180 000 EUR (cca 4,7 mil. Kč), připočteme-li standardní platbu do 15 dnů je celková výše expozice 270 000 EUR (cca 7 mil. Kč). Riziko z nesplněných nasmlouvaných kontraktů závisí na vývoji cen. Pro roční kontrakt 5 MW dodávky v základním zatížení v období před započetím jeho dodávky znamená pohyb ceny o 1 EUR/MWh kreditní riziko odpovídající částce 43 800 EUR (cca 1,1 mil. Kč). Takovouto ztrátu realizuje obchodník, bude-li muset uzavřít nový náhradní kontrakt s jiným obchodním partnerem. Zatímco se výše rizika za nezaplacení dodané energie dá velmi efektivně kontrolovat 20