NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 5. března 2018 Č. j.: 2018 / 31749 / 570 Sp. zn.: Sp/2017/389/573 Počet stran: 9 R O Z H O D N U T Í Česká národní banka (dále jen ČNB ), jako orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a orgán dohledu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ ), rozhodla ve správním řízení vedeném podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen ZPřest ) a podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů o správním deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017, se společností Door Financial a.s., IČO 290 16 126, se sídlem Ústí nad Labem, Střekov, Kořenského 905/4, PSČ 400 03, takto: I. Společnost Door Financial a.s., IČO 290 16 126, se sídlem Ústí nad Labem, Střekov, Kořenského 905/4, PSČ 400 03, je vinna, že v žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle 11 ZSÚ došlé ČNB dne 27. 2. 2017, a to v dotazníku Doklad k posouzení důvěryhodnosti (právnická osoba), který byl přílohou žádosti, v části II. rubrice 3.2 záporně odpověděla na otázku, zda jí byla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo jiný správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce či podnikatelské činnosti převyšující 20 000 Kč nebo obdobnou částku v jiné měně, zákaz činnosti, anebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné (úmyslné či nedbalostní) porušení právní povinnosti, ačkoli jí byla příkazem č.j. 10/1411/14/P/45 ze dne 29. 7. 2015, vydaným Českou obchodní inspekcí, inspektorát Středočeský a Hlavní město Praha se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, PSČ 120 00, jenž nabyl právní moci dne 13. 8. 2015, uložena pokuta 40 000 Kč podle 20 odst. 5 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů za spáchání správních deliktů podle 20 odst. 1 písm. b) a 20 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, kterých se společnost dopustila jako podnikatel ve smyslu uvedeného zákona, tedy jako žadatel o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru v žádosti uvedla nepravdivý údaj,
čímž spáchala správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017, za což se jí podle 157 odst. 3 písm. b) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 ukládá pokuta ve výši 50 000 Kč (slovy: padesát tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 29016126. II. Společnosti Door Financial a.s., IČO 290 16 126, se sídlem Ústí nad Labem, Střekov, Kořenského 905/4, PSČ 400 03, jako obviněnému, který byl uznán vinným, se dle 95 odst. 1 ZPřest, ve spojení s 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb. ukládá povinnost nahradit náklady správního řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet ČNB č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 29016126. O D Ů V O D N Ě N Í Identifikace účastníka a průběh správního řízení (1) Společnost Door Financial a.s., IČO 290 16 126, se sídlem Ústí nad Labem, Střekov, Kořenského 905/4, PSČ 400 03 (dále jen účastník ) je akciovou společností (původně založenou ve formě společnosti s ručením omezeným), která je podle údajů uvedených v obchodním rejstříku oprávněna podnikat v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (2) Dne 17. 10. 2017 ČNB vydala příkaz č.j. 2017/140630/570, kterým byl účastník shledán vinným ze spáchání správního deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017, kterého se měl dopustit tím, že v žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle 11 ZSÚ došlé ČNB dne 27. 2. 2017, a to v dotazníku Doklad k posouzení důvěryhodnosti (právnická osoba), který byl přílohou žádosti, v části II. rubrice 3.2 záporně odpověděl na otázku, zda mu byla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo jiný správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce či podnikatelské činnosti převyšující 20 000 Kč nebo obdobnou částku v jiné měně, zákaz činnosti, anebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné (úmyslné či nedbalostní) porušení právní povinnosti, ačkoli mu byla příkazem č.j. 10/1411/14/P/45 ze dne 29. 7. 2015, vydaným Českou obchodní inspekcí, inspektorát Středočeský a Hlavní město Praha se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, PSČ 120 00, jenž nabyl právní moci dne 13. 8. 2015, uložena pokuta 40 000 Kč podle 20 odst. 5 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů za spáchání správních deliktů podle 20 odst. 1 písm. b) a 20 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona, kterých se dopustil jako podnikatel ve smyslu uvedeného zákona (dále jen 2
Příkaz ). Za spáchání správního deliktu byla účastníkovi Příkazem uložena pokuta ve výši 50 000 Kč. (3) Vydáním Příkazu, které bylo prvním úkonem v řízení, bylo s účastníkem zahájeno řízení o správním deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017. Příkaz byl účastníku doručen dne 23. 10. 2017. (4) Příkaz napadl účastník včas podaným odporem (dále jen Odpor ). V souladu s 150 odst. 3 správního řádu se Příkaz podáním odporu zrušil a v řízení bylo pokračováno. (5) ČNB přípisem č.j. 2018/21611/570 ze dne 9. 2. 2018, doručeným dne 13. 2. 2018, účastníkovi oznámila, že byly shromážděny podklady, na jejichž základě byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Současně s tím byl účastník poučen o svém právu vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před tím, než bude vydáno rozhodnutí ve věci. (6) Účastník svého práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve věci nevyužil. (7) Vzhledem ke skutečnosti, že ve správním řízení byl shromážděn dostatek podkladů nezbytných ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, přistoupila ČNB k vydání rozhodnutí ve věci samé. Skutková zjištění a jejich právní posouzení (8) Dne 27. 2. 2017 předložil účastník ČNB žádost o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru podle 11 ZSÚ (dále jen Žádost ). Žádost byla podána v tzv. přechodném období podle 169 ZSÚ a účastníku tak jejím podáním zůstalo ve smyslu 169 odst. 1 ZSÚ zachováno podnikatelské oprávnění uvedené v bodu (1). (9) Žádost byla podána prostřednictvím jednotného formuláře, jehož použití ČNB doporučila na svých internetových stránkách. (10) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru (dále jen poskytovatel ) stanoví 11 ZSÚ, přičemž podrobnosti těchto náležitostí jsou blíže vymezeny ve vyhlášce č. 381/2016 Sb., o žádostech, oznámeních a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen vyhláška ), a to především v 3 vyhlášky. (11) Podle 3 písm. c) bod 1. vyhlášky se za jednu z náležitostí žádosti o udělení oprávnění k činnosti poskytovatele považují doklady k posouzení důvěryhodnosti žadatele [a to pro účely ověření splnění podmínky podle 10 odst. 1 písm. c) ZSÚ]. Těmi se podle 2 písm. a) vyhlášky rozumí též údaje a doklady o dosavadní činnosti žadatele za období posledních 10 let, zejména o 1. uložení sankce za přestupek nebo správní delikt související s výkonem zaměstnání, funkce nebo podnikatelskou činností, 2. rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, 3. pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, pokud k němu nedošlo na základě žádosti osoby, která je držitelem takovéhoto povolení, 4. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo ustanovením do funkce nebo s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti, anebo k ovládnutí osoby, jestliže byl takový souhlas vyžadován, a 5. vyloučení z profesní komory, spolku nebo asociace sdružujících osoby působící na finančním trhu. (12) Doklady o dosavadní činnosti právnické osoby za posledních 10 let jsou ČNB v řízeních o žádostech podle ZSÚ zpravidla předkládány v podobě vyplněného formuláře/dotazníku 3
Doklad k posouzení důvěryhodnosti (právnická osoba), který je k dispozici na webových stránkách ČNB. (13) Účastník k doložení své důvěryhodnosti doporučeného formuláře/dotazníku využil a vyplněný formulář/dotazník (dále jen Dotazník ) předložil společně s Žádostí. Dotazník byl za účastníka podepsán dne 24. 2. 2017 osobou, jejíž podpis je nečitelný. (14) Jednou z otázek, jejíž zodpovězení je pro účely vyhodnocení důvěryhodnosti posuzované osoby vyžadováno, je otázka položená v části II. rubrice 3.2. dotazníku. V ní je posuzovaná osoba žádána o odpověď na otázku, zda jí byla pravomocně uložena sankce za přestupek nebo jiný správní delikt pro porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce či podnikatelské činnosti převyšující 20 000 Kč nebo obdobnou částku v jiné měně, zákaz činnosti, anebo povinnost k náhradě škody pro zaviněné (úmyslné či nedbalostní) porušení právní povinnosti. (15) Účastník v Dotazníku na uvedenou otázku odpověděl záporně, když v příslušné rubrice (stejným způsobem jako u jiných rubrik Dotazníku) přeškrtl kolonku pro odpověď ano a ponechal označenu odpověď ne. (16) Na účastníka jako na osobu podnikající v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru se před nabytím účinnosti ZSÚ vztahoval zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem č. 145/2010 Sb. vykonávala podle 19 uvedeného zákona Česká obchodní inspekce (dále jen ČOI ). (17) Z úřední činnosti 1 je ČNB známo, že účastníkovi byly ze strany ČOI uloženy dvě pokuty. Příkazem č.j. 10/1094/13/P/45 ze dne 29. 10. 2013, vydaným ČOI, inspektorát Středočeský a Hlavní město Praha se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, PSČ 120 00, byla účastníkovi uložena pokuta 20 000 Kč podle 20 odst. 5 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb. za spáchání správního deliktu podle 20 odst. 1 písm. d) uvedeného zákona (dále jen příkaz č. 1 ). Příkaz č. 1 nabyl právní moci dne 9. 11. 2013. Druhá pokuta ve výši 40 000 Kč byla účastníkovi uložena podle 20 odst. 5 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb. příkazem č.j. 10/1411/14/P/45 ze dne 29. 7. 2015, vydaným ČOI, inspektorát Středočeský a Hlavní město Praha se sídlem Praha 2, Štěpánská 15, PSČ 120 00 za spáchání správních deliktů podle 20 odst. 1 písm. b) a 20 odst. 2 písm. a) (dále jen příkaz č. 2 ). Příkaz č. 2 nabyl právní moci dne 13. 8. 2015. (18) Podle příkazu č. 1 se účastník dopustil správního deliktu tím, že porušil právní povinnost uloženou mu 6 zákona č. 145/2010 Sb., když ve smlouvě, kterou se sjednává spotřebitelský úvěr, neuvedl všechny zákonem stanovené informace, konkrétně pak informaci o výpůjční úrokové sazbě. (19) Podle příkazu č. 2 se účastník dopustil dvou správních deliktů. Správní delikt podle 20 odst. 2 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb. účastník spáchal tím, že v rozporu s 5 odst. 1 uvedeného zákona neposkytl spotřebiteli před uzavřením smlouvy o půjčce všechny zákonem požadované informace, konkrétně pak informace o výpůjční úrokové sazbě, o podmínkách upravujících použití této sazby a případně o jakémkoli indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby, a dále informace o všech úrokových sazbách, pokud by se za různých okolností uplatňovaly různé úrokové sazby. Podle příkazu č. 2 účastník dále spáchal správní delikt podle 20 odst. 1 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb., když v rozporu s 6 odst. 1 uvedeného zákona neuvedl ve smlouvě o půjčce všechny zákonem vyžadované informace, a to informaci o výpůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby 1 Komunikace mezi ČNB a ČOI, zejm. dopis ČOI č.j. ČOI 106884/17/O100 ze dne 10. 8. 2017. 4
a případně údaj o jakémkoli indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby, a dále informace o všech úrokových sazbách, pokud by se za různých okolností uplatňovaly různé úrokové sazby. (20) Vzhledem k tomu, že účastníku byla příkazem č. 2 uložena pokuta vyšší než 20 000 Kč, a že mu tato pokuta byla uložena za správní delikty spočívající v porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti podle zákona č. 145/2010 Sb., měl účastník na tuto skutečnost v Dotazníku upozornit, resp. v části II. rubrice 3.2. Dotazníku vyznačit odpověď ano, uvést podrobnosti této odpovědi a předložit příslušné rozhodnutí. (21) Podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 se právnická osoba dopustí správního deliktu tím, že jako žadatel o udělení oprávnění k činnosti poskytovatele uvede v žádosti nepravdivý, zavádějící nebo neúplný údaj nebo v ní neuvede některou skutečnost. (22) Jak vyplývá z výše uvedených skutečností [viz zejm. body (8), (13), (14), (15), (17) a (20)] uvedl účastník v Žádosti nepravdivý údaj a předložením Dotazníku přiloženého k Žádosti naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017. Vyjádření účastníka a jeho vypořádání (23) V Odporu účastník sdělil, že nebylo jeho úmyslem uvést v Žádosti nepravdivé údaje a že v Žádosti uvedl informace tak, jak jsou mu známy ze všech spisových materiálů, které vede. Poukázal na skutečnost, že pokuty mu byly ze strany ČOI uloženy v roce 2013 a 2015, tedy v době kdy u něj došlo ke změně v akcionářské struktuře, na níž navazovaly změny v personálním složení jeho představenstva. Původní členové představenstva nově ustanovenému představenstvu žádné informace o uložených pokutách neměli předat. (24) Protože odpovědnost za správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (ale též odpovědnost za přestupky právnických osob od 1. 7. 2017) je konstruována jako objektivní (tj. podmínkou odpovědnosti není zavinění pachatele), nepovažuje ČNB sdělení účastníka, ve kterém poukazuje na to, že předmětný správní delikt nebyl spáchán úmyslně, za relevantní (relevanci by prokázané záměrné spáchání správního deliktu mělo toliko při vyhodnocování přitěžujících okolností). (25) Pokud jde o zbývající část argumentace účastníka, nelze tuto vnímat ani jako poukázání na liberační důvod zprošťující účastníka odpovědnosti za správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017. Veškerá argumentace účastníka totiž směřuje toliko k vnitřním poměrům účastníka a skutečnostem, které se v rámci vnitřního uspořádání účastníka měly udát, navíc bez aktivního konání stávajících členů orgánů účastníka. Pro to, aby bylo možné konstatovat vynaložení veškerého úsilí ze strany účastníka nezbytného k tomu, aby porušení právní povinnosti bylo zabráněno, by však bylo nutné v řízení tvrdit (a prokázat), že takové úsilí bylo ze strany účastníka vynaloženo (tj. že bylo určitým způsobem aktivně jednáno) navenek. To však účastník nečiní, naopak poukazuje na to, že svou spisovou agendu vedl a vede takovým způsobem, který neumožnil poskytnout v řízení o Žádosti pravdivé informace. Jestliže tedy účastník uvádí, že dotčený správní delikt byl spáchán proto, že člen jeho statutárního orgánu neměl od svých předchůdců veškeré informace, je toto tvrzení z hlediska zproštění se objektivní odpovědnosti účastníka za spáchání tohoto deliktu irelevantní. Nesprávně fungující vnitřní vztahy účastníka, ani nedostatečně řádně vedená spisová a archivační služba účastníka, nemohou být důvodem zproštění účastníka odpovědnosti ze spáchání předmětného správního deliktu. 5
Procedurální otázky a posouzení odpovědnosti účastníka za správní delikt Procesní úprava (26) Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti ZPřest. Podle 112 odst. 4 ZPřest platí, že zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti ZPřest, se dokončí podle dosavadních zákonů. (27) Protože předmětné řízení bylo zahajováno vydáním Příkazu za účinnosti ZPřest [viz též body (2) a (3)], postupuje ČNB, pokud jde o procesní pravidla podle ZPřest, konkrétně pak podle části třetí ZPřest, přičemž neřeší-li určitou procesní otázku zvláštním způsobem zákon upravující skutkovou podstatu přestupku (tj. ZSÚ), zákon o České národní bance a není-li tato otázka řešena ani v ZPřest, použije se subsidiárně správního řádu. Věcná příslušnost ČNB (28) Podle 158 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 správní delikty podle ZSÚ projednávala ČNB, která podle 158 ZSÚ projednává též přestupky podle ZSÚ. Příslušnost ČNB k projednání správního deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 je tak dána. Posouzení odpovědnosti účastníka (29) Podle 112 odst. 1 ZPřest se na přestupky a dosavadní jiné správní delikty [tj. i na správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017] ode dne nabytí účinnosti ZPřest hledí jako na přestupky podle ZPřest. Odpovědnost za dosavadní jiné správní delikty se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti ZPřest; podle ZPřest se posoudí jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější. (30) Protože k jednání účastníka zakládajícímu odpovědnost za vytýkaný správní delikt došlo před 1. 7. 2017 a protože právní úprava obsažená v ZPřest, resp. právní úprava účinná od 1. 7. 2017 není pro účastníka příznivější [právní úprava zakládající odpovědnost účastníka za přestupek, resp. správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, účinná před i po 1. 7. 2017 jsou v zásadě totožné, včetně liberačních důvodů a výše správního trestu, který lze uložit], posoudila ČNB odpovědnost účastníka za jednání vytýkané mu v tomto rozhodnutí podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ZSÚ ve znění účinném do 30. 6. 2017. (31) Podle 159 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (32) Účastník (jakožto právnická osoba) v řízení vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby uvedení nepravdivého údaje v Žádosti zabránil, netvrdil, tím spíše ani neprokázal [k tomu viz argumentaci uvedenou v bodu (25)]. Z uvedeného důvodu nemá ČNB důvod uvažovat o tom, že by liberační důvod podle 159 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 mohl být v předmětném případě dán. Lhůty (33) Podle 112 odst. 2 ZPřest platí, že ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti ZPřest nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle 6
věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti ZPřest. (34) Ačkoli tedy ke spáchání správního deliktu účastníkem došlo před 1. 7. 2017, nepoužijí se v daném případě příslušná ustanovení právní úpravy účinné do 30. 6. 2017 o lhůtách pro projednání správního deliktu, o lhůtách pro uložení pokuty za správní delikt a o lhůtách pro zánik odpovědnosti za správní delikt, tedy ani 159 odst. 3 ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017, namísto nichž se použije úprava promlčecí doby podle ZPřest, nestanoví-li zvláštní právní úprava jinak. (35) Podle 46e odst. 3 zákona o České národní bance činí promlčecí doba u přestupku, k jehož projednání je příslušná ČNB a za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 1 000 000 Kč [tj. i přestupku podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, viz níže bod (37)], 5 let. (36) Vzhledem k tomu, že se účastník vytýkaného jednání dopustil podáním Žádosti, tj. 27. 2. 2017, a protože řízení o předmětném deliktu bylo zahájeno vydáním Příkazu dne 17. 10. 2017 [viz též body (2) a (3)], ČNB konstatuje, že pětiletá promlčecí doba, která podle 31 odst. 1 ZPřest, počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku, dosud neuplynula a odpovědnost účastníka za předmětný delikt tak ve smyslu 29 písm. a) ZPřest ve spojení s 46e odst. 3 zákona o České národní bance dosud nezanikla. Rozhodnutí o pokutě (37) Podle 157 odst. 3 písm. b) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 se za správní delikt podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 uloží pokuta do 10 000 000 Kč. (38) Podle 112 odst. 3 ZPřest se na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty ode dne nabytí účinnosti ZPřest použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější. (39) Porovnáním 37 až 40 Zpřest a dosavadní právní úpravy ( 159 odst. 2 ZSÚ ve znění účinném do 30. 6. 2017) dospěla ČNB k závěru, že právní úprava týkající se určení druhu a výměry sankce účinná od 1. 7. 2017 není pro účastníka výhodnější, neboť obdobná kritéria, byť obecněji, stanovil ZSÚ ve znění účinném do 30. 6. 2017 v 159 odst. 2. (40) Pokud jde o určení výše pokuty, kterou lze uložit za spáchání správního deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017, neliší se ZSÚ v aktuálně účinném znění od ZSÚ ve znění účinném do 30. 6. 2017. Z uvedeného důvodu nepovažuje ČNB svůj postup za postup odporující požadavku čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije, je-li to pro pachatele příznivější. (41) Podle 159 odst. 2 ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 ČNB při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (42) Objektem správního deliktu podle 157 odst. 1 písm. a) ZSÚ, ve znění účinném do 30. 6. 2017 je zájem společnosti na tom, aby v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů podnikali pouze tací podnikatelé, kteří budou skutečně splňovat předepsané předpoklady pro řádný výkon podnikatelské činnosti podle ZSÚ. Tyto předpoklady jsou ještě před vstupem příslušného podnikatele na trh prověřovány v povolovacím řízení vedeným ČNB. Dotčeným ustanovením se mj. zdůrazňuje význam povolovacích řízení nově vedených ČNB, která má být podle zákonodárce garantem kultivovaného a fundovaného podnikání v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů. Informace, které jsou předkládány žadatelem o udělení 7
oprávnění k činnosti podle ZSÚ, přitom bývají často jediným zdrojem poznatků ČNB o žadateli. Je proto zásadní, aby žadatel v povolovacích řízeních vedených ČNB o sobě nezamlčel žádnou relevantní informaci, která má či může mít přímý vliv na vyhodnocení splnění licenčních podmínek, a aby o takových informacích referoval pravdivě. V tomto ohledu je pak irelevantní, zda k zamlčení podstatné informace dojde úmyslně nebo z nedbalosti. Fakt, že správním deliktem chráněný zájem je zákonodárcem vnímán jako významný, vyplývá z výše horní hranice sazby pokuty, kterou lze za tento delikt uložit. (43) V důsledku tímto rozhodnutím postihovaného jednání účastníka ČNB nedisponovala všemi informacemi potřebnými pro posouzení jeho důvěryhodnosti, jakožto jedné z podmínek udělení povolení k činnosti poskytovatele podle 10 ZSÚ. Relevantnost těchto informací je dána především tím, že účastník byl ze strany ČOI potrestán za jednání, která jsou z hlediska ZSÚ nežádoucí řádné informování spotřebitele je jednou ze základních povinností poskytovatele (srov. 90 až 100 ZSÚ). Pouze řádným a úplným splněním těchto povinností ze strany poskytovatelů může být naplněn smysl a účel právní úpravy obsažené v ZSÚ (resp. dříve v zákoně č. 145/2010) 2. V případě, kdy by ČNB nebyla předmětná skutečnost známa z její úřední činnosti, nebyla by schopna ji řádně zohlednit v řízení o Žádosti a nebyla tak schopna dostát svého poslání zmíněného v předchozím bodu. (44) V rámci posouzení okolností, za nichž byl předmětný správní delikt spáchán, přihlédla ČNB jako k přitěžující okolnosti k tomu, že účastník po podání Žádosti na skutečnost, že v Žádosti poskytl nepravdivý údaj, ze své vůle nijak nereagoval (tj. na nepravdivý údaj doposud neupozornil a ČNB nepředložil řádně a pravdivě vyplněný formulář/dotazník potřebný k posouzení jeho důvěryhodnosti), naopak v Odporu uložení pokut ČOI zpochybnil 3. Účastník právě tak neinformoval ČNB o tom, že mu byla pokuta uložena též příkazem č. 1., ačkoli i tato informace je z hlediska posouzení důvěryhodnosti účastníka relevantní. Jako jedinou polehčující okolnost ČNB vnímá fakt, že účastník nebyl doposud ze strany ČNB sankcionován. (45) Při zohlednění maximální výše pokuty, kterou lze za předmětný správní delikt uložit, je pokuta ukládaná ve výši 50 000 Kč pokutou uloženou významně blízko spodní hranici zákonem stanoveného rozpětí sazby pokuty. Pokutou je přitom postihováno jednání, které je svou povahou samo o sobě závažné a které ČNB nemůže tolerovat [viz body (42) a (43)]. Při stanovení výše pokuty byla ČNB současně povinna respektovat požadavek 90 odst. 3 ZPřest, podle něhož nelze v řízení uložit jiný druh trestu s výjimkou napomenutí nebo vyšší výměru správního trestu, než mu byly uloženy příkazem, jestliže byl proti příkazu podán odpor. Navzdory uložení pokuty při dolní hranici zákonného rozpětí je ČNB přesvědčena o tom, že pokuta není ukládána v částce, která by byla pro účastníka zanedbatelná. Pokuta tedy plní svůj represivní účel, a současně, že tato pokuta bude mít na účastníka dostatečný preventivní efekt. (46) Podle rozvahy sestavené k 31. 12. 2016 a podle výkazu zisku a ztráty sestaveného k 31. 12. 2016 (oba výkazy byly předloženy společně s Žádostí, nebyly však ověřeny 2 Srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 145/2010 Sb. a k ZSÚ. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 145/2010 Sb., je z hlediska ochrany spotřebitele podstatné, aby mohl porovnat jednotlivé nabídky poskytovatelů a byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finančním možnostem a jaké jsou důsledky prodlení. Smyslem právní úpravy je také zabránit mnohdy uplatňovaným praktikám, kdy spotřebitel uzavírá závazky, aniž by se předem mohl seznámit s jejich podmínkami a veškerými důsledky. Obdobně pak podle důvodové zprávy k ZSÚ má být reálně umožněno spotřebitelům, aby se řádně seznámili s veškerými náležitostmi smluvního vztahu, zvážili výhody a nevýhody a následně učinili informované a kvalifikované rozhodnutí. ZSÚ má mj. přispět k ochraně spotřebitele a eliminaci některých nežádoucích sociálních jevů, které mohou být spojeny s nedostatečnou regulací oblasti úvěrů pro spotřebitele. 3 V tomto období došlo u žadatele ke změně v akcionářské struktuře, stejně tak navázala změna v osobách statutárních orgánů a tyto dokumenty (pokud skutečně pokuta uložena byla) žadateli předány nebyly. 8
auditorem a auditorem ověřená účetní závěrka nebyla k dnešnímu dni založena ani do sbírky listin rejstříkového soudu), navzdory zápornému vlastnímu kapitálu účastníka -629 209 tis. Kč, činily tržby účastníka k 31. 12. 2016 168 558 tis. Kč, čistý obrat 282 685 tis. Kč a výsledek hospodaření 8 583 tis. Kč. ČNB dále při posouzení výše pokuty z hlediska jejího možného likvidačního charakteru přihlédla ke skutečnosti, že účastník podal žádost o oprávnění k činnosti poskytovatele a jako takový tedy má mít počáteční kapitál ve výši stanovené ZSÚ, tj. ve výši alespoň 20 000 000 Kč [ 10 odst. 1 písm. f) ve spojení s 14 ZSÚ]. ČNB ale především vychází z předpokladu, že pokud účastník s vážným úmyslem žádá o oprávnění k činnosti poskytovatele [přičemž za podání Žádosti zaplatil stanovený správní poplatek (50 000 Kč)], neměla by pro něj pokuta uložená v částce 50 000 Kč představovat pokutu, která by byla likvidačního charakteru, což ani účastník v řízení nenamítal. Samotným porovnáním částky uložené pokuty a možné maximální částky pokuty je současně třeba dospět k závěru, že uložená pokuta není pokutou zjevně nepřiměřenou. Rozhodnutí o nákladech řízení (47) Dle 95 odst. 1 ZPřest uloží správní orgán obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Paušální částka je pak stanovena vyhláškou č. 520/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb. Z 6 odst. 1 této vyhlášky pak vyplývá, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. (48) Vzhledem ke skutečnosti, že vedené správní řízení bylo, jak bylo podáno výše, vyvoláno porušením právních povinností účastníka a protože účastník byl v tomto řízení uznán vinným, uložila ČNB tomuto povinnost nahradit paušální částkou ve výši 1 000 Kč náklady tohoto správního řízení. (49) Ze všech výše uvedených důvodů rozhodla ČNB tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. P O U Č E N Í Proti tomuto rozhodnutí lze podle 152 odst. 1 správního řádu podat rozklad u ČNB, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení. Lhůta pro podání rozkladu činí podle 83 odst. 1 správního řádu ve spojení s 152 odst. 5 správního řádu 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. O rozkladu proti rozhodnutí ČNB rozhoduje bankovní rada ČNB. podepsáno elektronicky podepsáno elektronicky Doručuje se (prostřednictvím datové schránky): Door Financial a.s., IČO: 290 16 126, se sídlem Ústí nad Labem, Střekov, Kořenského 905/4, PSČ 400 03 (ID datové schránky strjkc8) 9