Krizová pomoc dětem Projekt STEM pro Konference 26. září 2018
Výzkumné akce projektu I. Krizová pomoc dětem II. Azylové domy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, ZDVOP III. Průzkum veřejnosti 2
I. Krizová pomoc dětem Kvantitativní výzkumná sonda mezi organizacemi poskytujícími dětem službu krizové pomoci, službu telefonické krizové pomoci nebo službu intervenčního centra. Návaznost na projekt z roku 2017 zaměřený na telefonické krizové linky. Osloveno celkem 50 organizací, získány odpovědi od 34 organizací (což je 68 % z celku): 16 org. krizové pomoci, 17 org. telefonické krizové pomoci, 1 intervenční centrum. Internetová anketa (CAWI) + osobní rozhovory (PAPI). Osloveny rovněž sociální odbory krajských úřadů s žádostí o informace z oblasti krizové pomoci dětem v daném kraji. 3
II. Azylové domy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, ZDVOP Kvantitativní výzkumná sonda mezi organizacemi poskytujícími službu azylového domu s cílovou skupinou dětí nebo bez věkového omezení, dále mezi nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež a také mezi zařízeními pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Osloveno 403 organizací, získány odpovědi od 76 organizací (návratnost 19 %): 23 azylových domů, 44 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, 9 ZDVOP. Internetová anketa (CAWI). Před dotazováním provedeny 4 hloubkové rozhovory s experty na tyto oblasti sociálních služeb. 4
III. Průzkum veřejnosti Reprezentativní výzkum populace ČR starší 18 let Kvótní výběr podle kritérií: pohlaví, věk, vzdělání, velikostní pásma obce, region Termín: 13. - 27. 6. 2018 1007 respondentů starších 18 let Osobní (face-to-face) rozhovory, kombinace sběru dat PAPI 70%, CAPI 30% sběru 5
1. Krizová pomoc, telefonická krizová pomoc, intervenční centrum 6
Formy krizové pomoci Které formy služeb krizové pomoci Vaše centrum nabízí? (podíl odpovědí ano v %, orientační údaje, u jednoho centra telefonické pomoci chybí údaj o formě pomoci) Telefonická pomoc 40 94 Dopisy,e-maily 50 71 Internetové formy 17 71 Terénní služby 6 40 Ambulantní služby 29 67 Krizová pomoc Pobytové služby Telefonická krizová pomoc 0 47 7
2. Krizová pomoc v azylových domech, nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež a ZDVOP 8
Krizovou pomoc dětem poskytuje téměř absolutní většina azylových domů, nízkoprahových zařízení pro děti a ZDVOP. Pokud budeme obecně definovat krizovou pomoc jako pomoc dítěti, které se ocitlo v nepříznivé situaci, krizi, kterou nedokáže vlastními silami vyřešit, řekl(a) byste, že Vaše zařízení takovou pomoc poskytuje právě dětem do 18 let věku? Ne, takovou pomoc dětem neposkytujeme 10% Ano, samostatně dětem 53% Ano, ale zároveň dětem i rodičům 37% 9
Odpovědi na otevřenou otázku zjišťující konkrétní podobu krizové pomoci dětem ve zkoumaných organizacích: Azylové domy: pomoc dětem a jejich rodičům zajištěním ubytování a základních potřeb, psychologická pomoc dětem v jejich specifické situaci krize a nejistoty (většinou doporučení odborníka mimo azylový dům). Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež: poradenství, emocionální podpora, nabídka prostoru pro řešení problémů v neutrálním prostředí. ZDVOP: fungování podle zákona, práce s rodinou dítěte. 10
3. Zájem o formy krizové pomoci 11
Formy krizové pomoci dětem I. (KP, TKP, IC) Krizová pomoc dětem je jasně především prostorem pro vyslechnutí, naslouchání (odpověď největší zájem cca 70 %). Velmi důležitá je rovněž krizová intervence, porada, jejíž význam je ovšem poněkud nižší vzhledem k častějším odpovědím značný zájem, nikoliv největší zájem. Prostor pro vyslechnutí, naslouchání 71 29 0 Krizová intervence, porada 39 50 7 4 Opakovaná podpora 21 39 29 11 Praktické dotazy k jiné problematice 14 32 29 25 Základní sociálně-právní poradenství 11 29 50 11 Informace o sociálních a zdravotních službách 4 39 46 11 Největší zájem Značný zájem Menší zájem Nejmenší zájem 12
Formy krizové pomoci dětem II. (AD, NZDM, IC) Rovněž dominuje prostor pro vyslechnutí. Zajímavé jsou rozdíly u dalších forem krizové pomoci mezi různými typy zařízení: v AD je častý také zájem o základní sociálně-právní poradenství, v NZDM vedle prostoru pro naslouchání často zájem o krizovou intervenci či opakovanou podporu. Prostor pro vyslechnutí, naslouchání 71 25 1 3 Praktické dotazy k jiné problematice 22 37 32 9 Krizová intervence, porada 18 57 22 3 Opakovaná podpora 10 62 21 7 Základní sociálně-právní poradenství 10 48 29 13 Informace o sociálních a zdravotních službách 4 18 57 21 Největší zájem Značný zájem Menší zájem Nejmenší zájem 13
4. Problémy dětí vyhledávajících krizovou pomoc 14
Hierarchie problémů, se kterými děti vyhledávají krizovou pomoc Nezájem v rodině, zanedbávání Hádky s rodiči Ohrožující prostředí Psychické týrání Šikana, konflikty s kamarády Psychické problémy, deprese Osamocenost, bez přátel Domácí násilí Rozvodová problematika Partnerské vztahy, sexualita Fyzické týrání Problémy s učením, vzděláváním Sexuální obtěžování Moderní technologie (kyberšikana) Problémy s drogami I. (KP, TKP, IC) II. (AD, NZDM, ZDVOP) 26 32 36 86 81 82 87 82 84 82 63 77 78 77 70 73 67 68 65 68 77 64 67 59 48 59 87 55 62 52 15
Nejčastěji řešené problémy v různých typech zkoumaných organizací KP TKP AD NZDM ZDVOP Psychické týrání Osamocenost, bez přátel Ohrožující prostředí Problémy s učením Ohrožující prostředí Domácí násilí Nezájem v rodině, zanedbávání Nezájem v rodině, zanedbávání Hádky s rodiči Nezájem v rodině, zanedbávání Hádky s rodiči Hádky s rodiči Problémy s učením Šikana a konflikty s kamarády Hádky s rodiči Rozvodová problematika Psychické problémy, deprese Partnerské vztahy, sexualita Rozvodová problematika Ohrožující prostředí Ohrožující prostředí Ohrožující prostředí Fyzické týrání Nezájem v rodině, zanedbávání Psychické týrání 16
5. Kontakty dětí s krizovou pomocí 17
Jak děti kontaktují organizace poskytující krizovou pomoc? V organizacích krizové pomoci, ZDVOP a azylových domech děti ke krizové pomoci velmi často doporučí OSPOD nebo o pomoc požádají rodiče dítěte. V nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež je samozřejmě dominantním způsobem aktivita samotných dětí. Relativně významnou roli při zprostředkování krizové pomoci dětem hrají ještě jiné neziskové organizace či sociální služby, které jako častý způsob kontaktu s dětmi uvádějí především pracovníci azylových domů (naopak nejméně často pracovníci ZDVOP). Za zmínku ještě stojí role školy jako zprostředkovatele kontaktu dítěte s krizovou pomocí, bohužel tato cesta ke kontaktu není příliš častá. Ještě méně časté jsou kontakty prostřednictvím doporučení policie, zdravotnického nebo ústavního zařízení. 18
6. Silné a slabé stránky fungování krizové pomoci 19
Kvalita služeb, zaměstnanci zaujatí pro věc a dostupnost krizové pomoci jako silné stránky. Financování a nastavení legislativy jako slabé stránky. Srovnání počtu odpovědí u silných a slabých stránek centry poskytované krizové pomoci (počty organizací krizové pomoci) Kvalita služeb krizové pomoci Počet klientů, dostupnost krizové pomoci Zaměstnanci zaujatí pro věc Specializace krizové pomoci Spektrum cílových skupin Dostatek odborných spolupracovníků Spolupráce se školami, stát. institucemi Celkové nastavení legislativy 0 1 2 4 4 Zdroje pro financování služby 2 22 % 5 6 7 8 10 11 13 17 18 18 24 Silné stránky Slabé stránky 20
7. Kapacity a návaznost služeb na krizovou pomoc 21
U center krizové pomoci je nejčastější odpovědí ke kapacitě jejich služby varianta rovnováhy, ale poměrně časté je i hodnocení kapacit nedostatečných poptávce. U ostatních organizací je větší různorodost odpovědí, jsou zde poměrně často i organizace s přesahem kapacit (převážně NZDM). Naopak nedostatek kapacit je charakteristický hlavně pro azylové domy. 100% 80% 60% 40% Řekl(a) byste, že kapacita Vašeho centra je s ohledem na zájem klientů o poskytování služeb v oblasti krizové pomoci: (údaje v %) 6 58 3 16 18 44 20% 0% 30 3 9 I. (KP, TKP, IC) II. (AD, NZDM, ZDVOP) Kapacita pro krizovou pomoc je využívána velmi málo Kapacita je větší než poptávka Kapacita a zájem jsou přibližně v rovnováze Poptávka klientů spíše převažuje možnosti centra Kapacita je zcela nedostatečná 22 13 22
Pozitivní hodnocení ze strany organizací krizové pomoci v otázce spolupráce s dalšími složkami systému je nejčastější u jiných organizací krizové pomoci, dále u OSPOD a policie. Hodnocení spolupráce s dalšími složkami systému krizové pomoci (podíly organizací krizové pomoci v %) Jiné organizace krizové pomoci 80 14 0 7 OSPOD 70 17 3 10 Policie 59 17 14 10 Školy 38 28 14 21 Zdravotnická zařízení 38 31 7 24 Rodiny dětí 36 32 4 29 Soudy 28 34 0 38 Lékaři jako osoby 24 39 13 24 Velmi+celkem dobrá spolupráce Velmi+spíše špatná spolupráce Těžko říci, jak kdy Se subjektem vůbec nespolupracujeme 23
Provázanost služeb krizové pomoci, příklady dobré praxe Významná role OSPOD pro vyřešení krizové situace dítěte i navázání kontaktu s centrem krizové pomoci: OSPOD pravidelně odkazuje na krizové centrum. Pro dobrou praxi je podle názoru respondentů důležitá širší síť neziskových organizací, které vzájemně spolupracují, dále efektivní spolupráce s policií, zdravotnickými zařízeními a především školami. Rovněž důraz na zvyšování informovanosti mezi dětmi (opět souvisí s rolí škol) a rodiči. 24
Ostatní zkoumané organizace jsou rovněž velmi často spokojeny se spoluprací s OSPOD, jinými organizacemi krizové pomoci, s policií a školami. Hodnocení spolupráce s dalšími složkami systému krizové pomoci (podíly ostatních organizací v %) OSPOD 70 19 8 3 Jiné organizace krizové pomoci 63 18 2 18 Policie 58 28 4 10 Školy 56 27 10 7 Lékaři jako osoby 36 30 15 19 Rodiny dětí 30 50 15 6 Soudy 29 29 4 38 Zdravotnická zařízení 23 27 13 37 Velmi+celkem dobrá spolupráce Velmi+spíše špatná spolupráce Těžko říci, jak kdy Se subjektem vůbec nespolupracujeme 25
Rozdíly v hodnocení spolupráce mezi různými typy zařízení Zástupci azylových domů jsou nejčastěji spokojeni se spoluprací s OSPOD, policií, školami a jinými organizacemi krizové pomoci, naopak častěji kritizují spolupráci s rodiči dětí. Pracovníci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež především vyzdvihují spolupráci s ostatními organizacemi krizové pomoci, dále si také poměrně často pochvalují spolupráci s OSPOD, policií a školami. U představitelů ZDVOP je naprosto jednoznačně pozitivní hodnocení spolupráce s OSPOD. Celkem pozitivně je u nich hodnocena spolupráce s lékaři, zdravotnickými zařízeními a školami. 26
8. Postoje veřejnosti ke krizové pomoci dětem 27
Podle vlastního vyjádření o nestátních krizových organizacích pomoci dětem někdy slyšela méně než polovina veřejnosti, další čtvrtina si není jista. "Slyšel(a) jste někdy o nestátních krizových organizacích pomoci pro děti ohrožené například týráním, zneužíváním nebo šikanou?" Nejsem si jist(a) 26% Ano 46% Ne 28% 28
Povědomí a znalost nestátních organizací krizové pomoci dětem Vliv na povědomí o nestátních krizových organizacích pomoci dětem má věk a pohlaví respondentů, počet vlastních dětí a především úroveň dosaženého vzdělání respondentů. Povědomí má polovina lidí ve věku 30 až 60 let, žen, lidí s jedním nebo dvěma dětmi a téměř tři pětiny vysokoškoláků. Na dotaz, zda respondent zná nějaké konkrétní nestátní krizové pracoviště či organizaci pomoci dětem, uvedla souhlasnou odpověď pětina (22 %) respondentů. Na přímou otázku ohledně názvu organizace pomoci dětem lidé nejčastěji uváděli různé krizové telefonické linky pro děti, často také přímo Fond ohrožených dětí nebo Klokánek. 29
Alespoň zprostředkovanou zkušenost s činností organizací poskytujících krizovou pomoc dětem má desetina veřejnosti. Máte Vy osobně nebo někdo z Vašich blízkých známých zkušenost s činností organizací poskytujících krizovou pomoc dětem? Ano, osobně 3% Ano, někdo ze známých 8% Dosud ne 89% 30 30
Zkušenost s organizacemi krizové pomoci dětem Zkušenost s organizacemi je mírně vyšší ve středních věkových skupinách, častěji ji mají ženy, lidé s VŠ vzděláním, lidé rozvedení, rodiče dvou a více dětí do 15 let a lidé solidně zajištění. Z uvedeného lze odvodit, že právě tyto skupiny veřejnosti se pravděpodobně obracejí na pracoviště krizové pomoci dětem častěji než ostatní skupiny populace. Se službami organizací poskytujících krizovou pomoc dětem mají přitom dobrou zkušenost tři čtvrtiny (76 %) z lidí s přímou nebo zprostředkovanou zkušeností s jejich činností. Jako velmi špatnou označila zkušenost pouze 3 % z nich. 31
Lidé, kteří mají alespoň zprostředkovanou zkušenost s pomocí krizových pracovišť dětem, nejčastěji uvádějí řešení problémů spojených s rozvodovou problematikou, učením, drogami, šikanou a domácím násilím. Čeho se problém řešený v krizovém centru dětské pomoci týkal? (N = 108; podíl těch, kteří problém uvedli v %) Vztahy v rodině, rozvodová problematika 25 Problémy s učením, vzděláváním 25 Problémy s drogami Problémy s vrstevníky, šikana, konflikty Domácí násilí či týrání 21 20 19 Psychické problémy, deprese Hádky dětí s rodiči 11 13 Jiné problémy 3 32
Převážná většina veřejnosti považuje činnost organizací krizové pomoci dětem za potřebnou a přínosnou. NÁZORY NA POTŘEBNOST A PŘÍNOS KRIZOVÉ POMOCI DĚTEM "Považujete Vy osobně činnost organizací pomoci dětí v krizových situacích za potřebnou?" 58 35 5 2 "Pomůže podle Vás ohroženým dětem, když si o svém problému mohou alespoň popovídat s odborně školenými pracovníky?" 53 37 8 2 "Mohou podle Vás organizace krizové pomoci ohroženým dětem opravdu pomoci, tedy alespoň zmírnit dopady krizových situací na jejich další vývoj?" 37 50 11 2 Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne 33
Potřebnost a pomoc organizací dětem v krizových situacích Z analýzy pouze jednoznačně pozitivní varianty odpovědi určitě ano vyplynul důležitý poznatek. Nejpozitivněji potřebnost a přínosy krizových organizací pro děti hodnotí právě lidé, kteří mají s jejich činností buď přímou nebo zprostředkovanou zkušenost ( určitě ano 68 resp. 53 % z nich). Jak potřebnost, tak přínosy činnosti krizových organizací pro děti hodnotí z demografických skupin nejvýše ženy, lidé ve věku 30 až 44 let, veřejnost s vyšším vzděláním a lidé s dětmi do 15 let. 34
Ochotu využít v případě problémů s vlastním dítětem pomoc dětských krizových organizací uvádí skoro dvě třetiny veřejnosti, jednoznačně čtvrtina. Pracoviště dětské krizové pomoci také poskytují pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o děti. Využil(a) byste Vy osobně pomoci některého z krizových center, pokud byste měl(a) vážné výchovné problémy s dítětem? Určitě ne 15% Určitě ano 23% Spíše ne 22% Spíše ano 40% 35
Ochota využít pomoc krizových organizací Přesvědčení, že v případě problémů s dětmi by jako rodiče vyhledali pomoc krizové organizace (tedy odpověď určitě ano ), uvádějí nejčastěji lidé ve věku 30-44 let (28 %), ženy (29 %), rodiče s jedním dítětem do 15 let (30 %) a především ti, kteří již mají s krizovými organizacemi zkušenost (37 % z nich). Pro hodnocení činnosti pracovišť dětské krizové pomoci je důležité, že z lidí s osobní nebo zprostředkovanou zkušeností by v případě výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o děti využilo pomoci některého z krizových center celkem 77 % (určitě + spíše ano), tedy velmi vysoký podíl. 36
Jako důvod možného oslovení krizové organizace pomoci dětem uvádí tři čtvrtiny veřejnosti na prvním místě problém s drogami, na druhém, s výrazným odstupem, domácí násilí či týrání. Polovina veřejnosti na třetím místě vybrala problémy s vrstevníky, šikanu. Jako důvod oslovení vlastní spory a hádky s dětmi vybrala jen přibližně desetina. Pokud byste krizové centrum oslovil(a), jakého charakteru by musely být problémy, abyste se na odbornou pomoc obrátil(a)? (N=853 respondentů u všech uváděných problémů, podíl těch, kteří problém vybrali v %) Problém s drogami 74 Domácí násilí či týrání 58 Problémy s vrstevníky, šikana, konflikty 50 Psychické problémy, deprese 42 Vztahy v rodině, rozvodová problematika 28 Problémy s učením, vzděláváním 15 Hádky dětí s rodiči 13 Jiné problémy 1 37
Hlavní bariérou rodičů pro využití služeb krizové pomoci dětem jsou podle poloviny veřejnosti obavy, že o problému jejich dětí se dozvědí jiní. Malá informovanost o službách je důvodem podle dvou pětin veřejnosti, třetina si myslí, že důvodem je nedůvěra k odborným schopnostem pracovníků organizací. Co podle Vás vede řadu rodičů k tomu, že pomoci krizových organizací pro děti využívají méně, než by možná bylo pro rozvoj dítěte a řešení jeho problémů třeba? (podíl v % těch, kteří bariéru vybrali jako jeden ze dvou hlavních důvodů) Mají obavy z toho, že o problému dítěte nebo rodiny se dozvědí jiní 48 Nevědí, že služby organizací vůbec existují 38 Nedůvěřují odborným schopnostem pracovníků krizových organizací pro děti 30 Nemají s dětmi vážnější problémy 22 Rodiče všechny problémy zvládnou nejlépe sami 19 Krizových pracovišť pro ohrožené děti je málo 9 Jiné důvody 2 38
4. Shrnutí problémů krizové pomoci dětem k diskusi 39
Problémy informovanosti veřejnosti a vzájemné komunikace mezi organizacemi Necelá polovina veřejnosti slyšela o nestátních krizových organizacích pomoci pro děti a zhruba pětina zná nějaké krizové pracoviště. Je tedy jasně patrná potřeba posílit základní povědomí veřejnosti o možnostech krizové pomoci dětem. Zároveň se ukazuje potřeba také rozptýlit určité pochybnosti o profesionalitě a diskrétnosti krizových služeb u části veřejnosti. I některé poznatky z průzkumu poskytovatelů krizové pomoci dětem signalizují pravděpodobné rozdíly v odbornosti pracovníků krizové pomoci ve srovnání mezi centry. Jak z rozhovorů s experty, tak z formulací respondentů je patrná nutnost posílení komunikace mezi neziskovými organizacemi v oblasti krizové pomoci dětem, jejich zasíťování a tvorba prostředí pro větší provázanost služeb. Nízká vůle k síťování mezi organizacemi a institucemi nepomáhá efektivitě a komplexnosti péče o klienty. 40
Problémy organizací poskytujících krizovou pomoc dětem Část organizací krizové pomoci a azylových domů je ve své práci limitována nedostatkem kapacit pro dětské klienty (např. nedostatek krizových lůžek ), část upozorňuje na nedostatek odborných pracovníků v této oblasti. Orientační pohled na krizovou pomoc dětem v jednotlivých krajích ukazuje také nedostatky v pokrytí krizovou pomocí v některých krajích (např. Liberecký, Královehradecký, Zlínský, Karlovarský kraj). Souhrnně mají tyto problémy společného jmenovatele, jímž je obecně objem finančních prostředků a dotační systém neziskového sektoru. Postrádám práci v terénu Obecně je hodně málo krizových center, děti by potřebovaly v každém regionu krizové centrum Školní psychologové, hned to zachytit, chybí mi prevence jako taková, chybí vzdělaní pediatři, psychologové, kteří by to dokázali diagnostikovat Do prevence jde strašně málo financí. 41
Návaznost služeb a specifika ZDVOP Podle názoru některých respondentů je důležité v oblasti prevence a návaznosti krizové pomoci pracovat s ostatními relevantními složkami systému, u kterých respondenti vidí značné rezervy pro zlepšení. Jde především o školy, ale také policii, lékaře a zdravotnická zařízení. Specifickou otázkou v systému krizové pomoci dětem je pozice a fungování ZDVOP, což ukázaly jak rozhovory s experty, tak některé výsledky průzkumu. Nutné dbát, aby ZDVOP byly skutečně pro děti v akutním ohrožení na krátkou dobu s fungujícími návaznými službami. Určitě jinak fungují ZDVOP, které jsou přilepené k bývalým kojeneckým ústavům. Tam je to podle mě zdravotnické zařízení. Pak je specifická skupina, Klokánci, kde jde jen o péči, personál není kvalifikovaný, protože na to nemají peníze. S těmi penězi, které ZDVOP má, se dobře hospodařit nedá tam, kde je dotuje 42 kraj, zvládají pracovat s rodinou.
Náměty a doporučení ke komunikaci Vzhledem k informacím z průzkumu veřejnosti o ochotě využít služby krizové pomoci dětem je zřejmé, že skupinou pro přesnější zacílení komunikační kampaně o krizové pomoci dětem jsou především lidé ve věku 30 až 45 let, rodiče s alespoň jedním dítětem do 15 let. Samozřejmostí je setrvalé cílení kampaně na samotné děti. Další specifickou cílovou skupinou jsou školy, u kterých se jasně potvrzuje, že v případě úspěšného navázání spolupráce mezi konkrétní školou a krizovým centrem tato spolupráce velmi usnadňuje navázání kontaktu dětí s krizovou pomocí. Připomeňme ještě jednou důležitý prvek pro rozvoj krizové pomoci, a to je vzájemná komunikace organizací působících v této oblasti, jejich zasíťování, oslabení konkurenčního prostředí. 43
Děkujeme za pozornost. www.stem.cz uhrova@stem.cz; buchtik@stem.cz