Specifické potřeby občanů města Ostravy Prevence kriminality a protidrogová prevence

Transkript

1 Specifické potřeby občanů města Ostravy Prevence kriminality a protidrogová prevence TATO ZPRÁVA BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ / /3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.

2 1. Úvod Charakteristika skupiny Výsledky průzkumu Bydlení Práce a finance Vzdělávání Sociální péče Služby odborného sociálního poradenství Psychologické poradenství Právní poradenství Krizová pomoc Dům na půl cesty Nízkoprahová denní centra Noclehárny Služby následné péče Rekvalifikační kurzy Motivační programy Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Ostatní Zdraví Volný čas a rodina Informace Bariéry Závěr a doporučení

3 1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy. 3

4 2. Charakteristika skupiny V rámci průřezové skupiny Prevence kriminality a protidrogová prevence se průzkumu zúčastnilo celkem 30 osob. V rámci celého průzkumu tvoří dotazování této skupiny asi 6% všech dotazovaných. Vzhledem k charakteristice skupiny je třeba vzít při celkovém hodnocení v úvahu také výsledky shrnuté v souhrnné zprávě za všechny skupiny. Ve zkoumaném vzorku bylo 76,7% mužů, což vyplynulo jednak z většího zastoupení mužů mezi uživateli služeb, ale také z jejich větší ochoty vést rozhovor. Pohlaví muž žena Dle věku bylo použito pouze rozdělení na dvě skupiny. Podrobnější třídění by vzhledem k počtu respondentů nemělo smysl. Skupina mladších respondentů měla 20 let a méně, skupiny starších respondentů měla více než 20 let. 4

5 Mezi respondenty bylo 50% osob nezaměstnaných. 20% všech respondentů bylo nezletilých. Dále zde bylo zastoupeno 13,3% invalidních důchodců a 10% osob bylo zaměstnaných. Sociální postavení nezletilé dítě 6 20,0 20,0 invalidní důchodce 4 13,3 33,3 nezaměstnaný na ÚP 15 50,0 83,3 mateřská dovolená 1 3,3 86,7 zaměstnanec 3 10,0 96,7 jiné 1 3,3 100,0 Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby se základním vzděláním (60%). Toto je způsobeno samozřejmě zastoupením nezletilých osob. Vzdělání 60 60,0% Y Axis ,0% 10,0% 13,33% 0 3,33% nedokončené praktická škola a OU základní SOU Vzdělání maturita 3,33% VŠ 5

6 Mezi respondenty bylo nejvíce osob svobodných (76,7%). Rodinný stav svobodný 23 76,7 76,7 ženatý/vdaná 3 10,0 86,7 rozvedený 4 13,3 100,0 Všechny dotázané osoby ve skupině prevence kriminality a protidrogová prevence byli velmi vstřícné a při vedení rozhovoru i aktivní. 6

7 3. Výsledky průzkumu 3.1 Bydlení Mezi dotazovanými je velká část těch, které lze považovat za potencionálně ohrožené bezdomovectvím. Pouze 16,7% respondentů uvedlo, že bydlí v nájemním bytě na dobu neurčitou. Stejný počet dotazovaných žije v diagnostických ústavech. Jedna pětina dotazovaných žije v terapeutické komunitě. Bydlení nájemní byt na dobu neurčitou 5 16,7 16,7 nájemní byt na dobu určitou 4 13,3 30,0 podnájem 2 6,7 36,7 ubytovna 1 3,3 40,0 u příbuzných, známých 2 6,7 46,7 jinde 16 53,3 100,0 Bydlení - jiné diagnostický ústav 5 16,7 16,7 Dům výchovné péče 1 3,3 20,0 neuvedeno 15 50,0 70,0 OS-Nová šance 3 10,0 80,0 terp.komunita 6 20,0 100,0 Spokojenost s bydlením uvedlo 73,3% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli jako důvod nespokojenosti, že je pro ně bydlení moc drahé (ve čtyřech případech). Tři osoby uvedli, že důvodem nespokojenosti je to, že nemají kde bydlet žádný z nich neuvedl žádnou konkrétní příčinu. Poměrně velká část respondentů uvedla, že jim na bydlení přispívá stát. 43,3% respondentů dostává na bydlení dávky sociální podpory, jeden respondent pak dávky sociální péče. Přispívá vám na bydlení stát? Četnost % Platná % Kumulativní % nepřispívá 16 53,3 53,3 53,3 sociální podpora 13 43,3 43,3 96,7 sociální péče 1 3,3 3,3 100,0 100,0 Při dotázaní na konkrétní možnosti zlepšení situace v bydlení uvedli respondenti návrhy či připomínky týkající se vesměs nedostatku financí na vlastní byt případně na rekonstrukci bytu. 7

8 3.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu nezaměstnaných osob mezi respondenty se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Spokojenost v této oblasti však vyjádřilo 43,3% dotázaných a pouze 40% odpovědělo, že jsou v nějaké míře nespokojeni. Spokojenost - práce zcela spokojen 8 26,7 26,7 spokojen, ale mohlo by to být lepší 5 16,7 43,3 nejsem zcela spokojen 9 30,0 73,3 jsem zcela nespokojen 3 10,0 83,3 nevím, nedokážu posoudit 5 16,7 100,0 Z výše uvedeného vyplývá i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se žádný respondent neřadí mezi bohaté a 53,3% respondentů se řadí mezi špatně finančně zajištěné, resp. mezi chudé. Dle velikosti majetku průměrně finančně zajištění 14 46,7 46,7 špatně finančně zajištění 8 26,7 73,3 v podstatě chudí 8 26,7 100,0 U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni, uváděli v průměru hodnotu ,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především získáním práce nebo získáním lépe placeného místa. Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky potraviny a oblečení tedy položky vcelku potřebné pro zajištění základních potřeb. automobil 2 dovolená 1 oblečení 6 vybavení a údržba domácnosti 5 veřejný život 2 potraviny (vč. cigaret a alkoholu) 7 8

9 3.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 96,7% osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Potřeba se dále vzdělávat ano 29 96,7 96,7 ne 1 3,3 100,0 Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji zvýšení dosaženého vzdělání (39,3%) a rekvalifikační kurzy (28,6%). Dále se zde projevili někteří jednotlivci zájem o motivační kurzy, večerní školu a nespecifikované sebevzdělávání. Forma dalšího vzdělání Četnost % Platná % Kumulativní % zvýšení vzdělání 11 36,7 39,3 39,3 motivační kurz 1 3,3 3,6 42,9 rekvalifikační kurz 8 26,7 28,6 71,4 sebevzdělávání 5 16,7 17,9 89,3 večerní škola 3 10,0 10,7 100,0 Celkem 28 93,3 100,0 nemá zájem 2 6,7 9

10 3.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny prevence kriminality a protidrogové problematiky měli možnost vyjádřit celkem k 8 službám Služby odborného sociálního poradenství Sociálního poradenství využilo a za prospěšné považuje 73,3% respondentů. Další dva respondenti o službě neví, ale využití by přivítali. Jako poskytovatele uváděli respondenti nejčastěji úřady (16 osob). Dále jsou uváděny NNO (4x) a specializované odborné pracoviště (5x) Služby odborného sociálního poradenství využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 22 73,3 73,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 5 16,7 90,0 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 3,3 93,3 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 6,7 100, Psychologické poradenství Psychologického poradenství s prospěchem využívá necelá polovina dotázaných (46,7%). Pouze jeden dotázaný se vyjádřil, že takovou službu nezná. Jako poskytovatel je v tomto případě uváděno odborné specializované pracoviště (7x). NNO byly uvedeny celkem čtyřikrát. Psychologické poradenství a pomáhá mi 14 46,7 46,7 a nepomáhá mi 1 3,3 50,0 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 13 43,3 93,3 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 3,3 96,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 3,3 100,0 10

11 3.4.3 Právní poradenství Právní poradenství využívá a považuje za potřebné překvapivě pouze jedna pětina respondentů. Šest osob, které právní poradenství využilo uvedlo jako poskytovatele pět osob právníka a jedna osoba svého známého. Právní poradenství využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 6 20,0 20,0 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 21 70,0 90,0 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 6,7 96,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 3,3 100, Krizová pomoc Služby krizové pomoci využila více než čtvrtina dotázaných (26,7%), kteří ji považují za prospěšnou. Jako poskytovatele označilo pět respondentů specializované odborné pracoviště a čtyři respondenti lékaře. Nestátní neziskovou organizaci uvedli jako poskytovatele pouze dva dotázaní. Krizová pomoc a pomáhá mi 8 26,7 26,7 a nepomáhá mi 1 3,3 30,0 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 18 60,0 90,0 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 6,7 96,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 3,3 100,0 11

12 3.4.5 Dům na půl cesty Se službami Domů na půl cesty nemá zkušenost ani jeden z dotázaných. Téměř jedna čtvrtina (23,3%) pak tuto službu nezná, ale myslí si, že by jim mohla pomoci. Dům na půl cesty nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 21 70,0 70,0 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 6,7 76,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 7 23,3 100, Nízkoprahová denní centra Téměř polovina dotázaných uvedla, že služby nízkoprahových denních center nepotřebují (46,7). 13,3% dotázaných nízkoprahová denní centra využilo a pomohla jim. Téměř jedna čtvrtina dotázaných o takové službě neví, ale pravděpodobně by jich využili. Jak poskytovatele uvedli respondenti v šesti případech nestátní neziskové organizace a v jednom případě specializované odborné pracoviště. Nízkoprahová denní centra a pomáhá mi 4 13,3 13,3 a nepomáhá mi 3 10,0 23,3 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 14 46,7 70,0 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 6,7 76,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 7 23,3 100,0 12

13 3.4.7 Noclehárny I tato služba se na základě výsledků průzkumu jeví jako málo využívaná, což je ale samozřejmě ovlivněno i výběrem respondentů. Je mezi nimi 10% těch, kteří službu využívají nebo využili a služba jim pomáhá. Noclehárny využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 3 10,0 10,0 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 25 83,3 93,3 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 6,7 100, Služby následné péče Téměř čtvrtina dotázaných osob (23,3%) již využila služeb následné péče a tyto služby jim pomohly. Sedm osob tyto služby využilo u nestátních neziskových organizací, tři osoby uvedli jako poskytovatel specializované odborné pracoviště. Služby následné péče a pomáhá mi 7 23,3 23,3 a nepomáhá mi 1 3,3 26,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 19 63,3 90,0 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 3 10,0 100,0 13

14 3.4.9 Rekvalifikační kurzy Všichni respondenti, kteří prošli rekvalifikačním kurzem, jej označují za užitečný (30% respondentů). Všichni tito dotázaní prošli kurzem, který pořádal úřad. Téměř čtvrtina dotázaných o kurzech nevěděla, ale myslí, že by jim mohly pomoci (23,3%). Rekvalifikační kurzy využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 9 30,0 30,0 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 14 46,7 76,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 7 23,3 100, Motivační programy Téměř čtvrtina dotázaných osob (23,3%) již prošla nějakou formou motivačního programu a tato služba jim pomohl. Čtyři osoby tyto služby využilo u nestátních neziskových organizací a čtyři osoby uvedli jako poskytovatele specializované odborné pracoviště. Mezi dotazovanými bylo pět osob, které o motivačních programech nevědělo a myslí si, že by jim mohly pomoci. Motivační programy a pomáhá mi 7 23,3 23,3 a nepomáhá mi 1 3,3 26,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 17 56,7 83,3 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 5 16,7 100,0 14

15 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Dvě třetiny osob považují tuto službu za nepotřebnou (66,7%). Mezi respondenty bylo 23,3% těch, kteří službu využili a tato služba jim pomohla. Nejvíce dotázaných uvedlo jako poskytovatele své rodiče (3 osoby). NNO a specializované odborné pracoviště pak využili shodně dva respondenti Pomoc při vyřizování běžných záležitostí a pomáhá mi 7 23,3 23,3 a nepomáhá mi 1 3,3 26,7 nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 20 66,7 93,3 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 3,3 96,7 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 3,3 100, Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. Ani jeden z dotázaných zde neuvedl žádnou další službu. V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevila možnost úřad (56,7%). Dále byly uváděny specializované odborné pracoviště (16,7%) a rodiče (10%). Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc? lékař 2 6,7 6,7 NNO 1 3,3 10,0 rodiče 3 10,0 20,0 SOP 5 16,7 36,7 škola 2 6,7 43,3 úřad 17 56,7 100,0 15

16 Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 6,7% dotázaných není ochotno za služby platit, 13,3% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 80% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu. Výsledky ukazují na vysokou potřebu využívání sociálních služeb. Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze 16

17 3.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (90%) jako dobrý nebo velmi dobrý. Pouze 10% dotázaných považuje svůj zdravotní stav za spíše špatný či špatný. Zdravotní stav velmi dobrý 11 36,7 36,7 dobrý 16 53,3 90,0 spíše špatný 2 6,7 96,7 špatný 1 3,3 100,0 Mezi dotazovanými byl pouze jeden, který by neměl svého ošetřujícího lékaře. Průkaz pojištěnce mají všichni respondenti. S odmítnutím lékaře se setkalo celá pětina dotázaných, kteří jako důvod odmítnutí uvedli následující: byl jsem pod vlivem návykových látek dodnes nevím! kvůli trvalého bydliště neměl smlouvu s pojišťovnou nešlo o akutní případ simuloval jsem pro omluvenku do školy Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti pouze doplácení za léky a přístup lékařů. 17

18 3.6 Volný čas a rodina Asi jedna čtvrtina respondentů uvedla, že má děti (23,3%). Většina z nich uvádí, že tráví spolu s dětmi hodně času. Z hlediska cíle průzkumu jsou důležitější fakta týkajících se volného času samotných respondentů. 83,3% dotazovaných uvedlo, že má dostatek volného času a že ví, jak ho má naplnit. Víte vy sám, co s volným časem? nemám volný čas 2 6,7 6,7 mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit 3 10,0 16,7 mám volný čas a využívám ho 25 83,3 100,0 K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především sledování TV (23,1%) a sport (15,4%) Osoby, které uvedli jinou možnost, uváděli hru na kytaru, návštěvu přátel a křesťanské vzdělávání. Jak ho trávíte? Četnost % Platná % Kumulativní % kultura 1 3,3 3,8 3,8 sport 4 13,3 15,4 19,2 TV 6 20,0 23,1 42,3 četba 3 10,0 11,5 53,8 akce členských organizací 2 6,7 7,7 61,5 jiné 10 33,3 38,5 100,0 Celkem 26 86,7 100,0 neuvedeno 4 13,3 V trávení volného času je pro respondenty určitou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí 30% dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě? ano 9 30,0 30,0 ne 21 70,0 100,0 18

19 3.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (40%). Vysoké zastoupení zde má ovšem i internet, který uvedlo 23,3% respondentů. Z dalších uvedených zdrojů to je ve čtyřech případech terapeutická komunita a po jednom případě bible a psycholog. Zdroje získávání informací tisk 3 10,0 10,0 televize 12 40,0 50,0 příbuzní 1 3,3 53,3 známí 1 3,3 56,7 internet 7 23,3 80,0 jiné 6 20,0 100,0 19

20 3.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být pro respondenty skupiny prevence kriminality a protidrogové prevence v různé míře následující: neochota ostatních přijmout mě za sobě rovného (celkem 46,7% dotázaných) vůbec se mě netýká 16 53,3 53,3 způsobuje mi občas problémy 12 40,0 93,3 často mi to komplikuje život 2 6,7 100,0 předsudky druhých - to, že mě předem odsoudí (celkem 63,3% dotázaných) vůbec se mě netýká 11 36,7 36,7 způsobuje mi občas problémy 12 40,0 76,7 často mi to komplikuje život 6 20,0 96,7 je to můj největší problém 1 3,3 100,0 mé vnitřní zábrany (celkem 46,7% dotázaných) vůbec se mě netýká 16 53,3 53,3 způsobuje mi občas problémy 12 40,0 93,3 často mi to komplikuje život 1 3,3 96,7 je to můj největší problém 1 3,3 100,0 malý pocit bezpečí ve městě (celkem 40% dotázaných) vůbec se mě netýká 18 60,0 60,0 způsobuje mi občas problémy 11 36,7 96,7 je to můj největší problém 1 3,3 100,0 20

21 4. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "finance" (průměr 2,63) a vzdělávání (2,52). Naopak jsou respondenti velice spokojení se svým zdravím (1,83) a s poskytovanou sociální péči (1,86). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení 2,00 Spokojenost - finance 2,63 Spokojenost - práce 2,28 Spokojenost - vzdělávání 2,52 Spokojenost - sociální péče 1,86 Spokojenost - zdraví 1,83 Spokojenost - volný čas a rodina 1,97 Spokojenost - duševní pohoda 1,77 Výsledky průzkumu v oblasti bydlení ukazují na riziko, že se část respondentů dostane do situace, kdy nebudou mít kde bydlet. V rámci plánovaných opatření by jistě bylo užitečné provést hlubší analýzu tohoto problému. V oblastech týkajících se práce a financí nevyplynuly žádné výrazné problémy, které by se daly řešit konkrétním opatřením. Vzhledem k tomu, že jde často o osoby mladšího věku, jeví se jako vhodné kroky především zlepšení informovanosti o možnostech zvyšování vzdělání a vytvoření nabídky vhodných motivačních a rekvalifikačních kurzů. Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Nejméně věděli respondenti o službě "Dům na půl cesty", Nízkoprahová zařízení a Rekvalifikační kurzy o všechny by byl mezi osobami, které je neznali, vysoký zájem. Naopak nejvyužívanější a nejčastěji uváděné jako potřebné se ukázaly být služby Odborné sociální poradenství a Psychologické poradenství. Obecně lze vysokou míru potřebnosti sociálních služeb usoudit z míry ochoty dotazovaných osob platit za sociální služby, i když většinou pouze v případě, že na služby dostanou peníze od státu. Žádný z respondentů neuvedl žádnou další službu, která by mu mohla v jeho životní situaci pomoci. Více než polovina respondentů pociťuje nedostatečnou podporu ze strany úřadů. Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti! Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují pouze na potíže s přístupem lékařů a cenu léků. 21

22 Za zmínku jistě dále stojí poukázání na důležitost bariér, které respondentům této skupiny komplikují život. Těmito bariérami jsou především neochota druhých přijmout respondenty za sobě rovné, vnitřní zábrany, předsudky druhých, ale i malý pocit bezpečí ve městě. Je otázkou nakolik a jakou cestou je možno pracovat na odstranění těchto bariér. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními osobami zastoupenými především ve skupině osob Společensky nepřizpůsobených a Děti a rodina. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. 22